Vepřové koleno v pomalém hrnci jsem začal vařit z jednoduchého důvodu: chtěl jsem mít maso měkké bez neustálého hlídání a bez rizika, že ho vysuším. Zároveň jsem ale nechtěl přijít o chuť, výpek a poctivou kůrku, která ke kolenu prostě patří.
Krátká odpověď z praxe zní: ano, koleno v pomalém hrnci funguje výborně, ale jen pokud se dodrží správná váha, čas a následná finální úprava. Jinak skončíte s gumovou kůží, mdlou chutí nebo masem, které se od kosti odmítá pustit.
FAQ – často kladené otázky
Mohu vařit vepřové koleno v pomalémhrnci přes noc?
Ano, koleno v pomalémhrnci lze vařit přes noc, pokud dodržíš režim LOW a správnou váhu masa.
V praxi je noční vaření jedna z největších výhod pomalého hrnce. U kolena 1–1,5 kg je bezpečný rozsah 7–8 hodin, u většího kolem 2 kg zhruba 9–10 hodin. Důležité je, aby koleno nebylo celé ponořené v tekutině a aby se nepoužil režim HIGH. Přetažení času o hodinu obvykle nevadí, ale výrazné prodloužení už vede k suchému masu.
Proč je koleno měkké nahoře, ale tuhé u kosti?
Tuhé maso u kosti znamená, že koleno nebylo dostatečně dlouho v nízké teplotě, kde se rozpadá kolagen.
Tento problém vzniká nejčastěji u větších kolen vařených na režim HIGH nebo při zkrácení času. Povrch se tváří hotově, ale střed zůstává tuhý. Řešením není zvýšit teplotu, ale prodloužit čas na LOW. Pokud už je koleno rozvařené nahoře a tuhé uvnitř, zachránit ho prakticky nelze – příště je nutné vařit podle váhy, ne podle vzhledu.
Musí být koleno v pomalémhrnci celé ponořené?
Ne, koleno v pomalémhrnci nesmí být celé ponořené, jinak se vyvaří chuť.
Správně má být koleno obklopené tekutinou maximálně z jedné třetiny. Zbytek práce odvede vlastní šťáva a tuk. Pokud koleno plave, výsledek je vodový a mdlý. Naopak při příliš malém množství tekutiny hrozí připékání, což ale poznáš už během vaření podle zápachu. Vždy je lepší začít s menším množstvím a případně lehce dolít.
Jak poznám, že je koleno hotové?
Hotové koleno poznáš podle odporu u kosti, ne podle barvy nebo času.
Správný test je obyčejný nůž: musí zajet až ke kosti bez znatelného odporu. Maso se zároveň nesmí samo rozpadat. Pokud koleno „padá“ při zvednutí, je už přetažené. Barva masa může klamat, zvlášť u pivní varianty, proto se vždy řiď strukturou, ne vzhledem.
Lze vařit koleno v pomalémhrnci bez piva?
Ano, koleno bez piva je dokonce jistější varianta, hlavně pro začátečníky.
Bez piva vynikne přirozená chuť masa a koleno je tolerantnější k drobným chybám v čase. Používá se voda nebo lehký vývar, cibule, česnek a základní koření. Pokud koleno mírně přetáhneš, výsledek bývá stále dobrý, což u pivní varianty neplatí. Bez piva je také menší riziko hořkosti.
Kdy přidat med a hořčici, aby se nespálily?
Med a hořčice patří výhradně až do fáze finální kůrky, nikdy do pomalého hrnce.
Cukr v medu se při dlouhém vaření spálí a zhořkne. Správný postup je koleno po dovaření potřít směsí medu, hořčice a výpeku a teprve pak dát do trouby nebo na gril. Pokud med použiješ dřív, chuť už nezachráníš žádným dochucením.
Jak dosáhnout křupavé kůže, aby maso zůstalo šťavnaté?
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ MASA DO SKLENIC V TROUBĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nadja.
Citát: "Nejprve si připravíme mělký plech, na nějž sklenice postavíme. Plech pak zalijeme vodou do výšky 2 až 3 centimetrů."
- Mělký plech bývá tak 1 cm vysoký, takže do něj 2-3cm vody nenalijeme.
- Plech pak zalijeme vodou - zaléváme asi sklenice uložené na plechu, nikoliv plech, to bychom vodu lili přímo do trouby.
-----------------
Nesrovnalosti:
Zavařování masa na dovolenou (v hrnci):
"Maso můžete do sklenic napěchovat a následně zalít vepřovým vývarem až po okraj"
Zavařování masa do sklenic v mikrovlnce:
"Sklenice neplníme až po okraj, ale pod víčkem musí zůstat mezera, což je stejné, jako při zavařování v hrnci."
Dotaz: TAKŽE PLNÍME AŽ PO OKRAJ, NEBO S MEZEROU?
------------------
Při zavařování v mikrovlnce doporučuji sklenice podložit talířem s trochu zvýšeným okrajem - pokud tekutina vyteče, aby se nerozlila po celé troubě.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Při zavařování se sklenice plní s okrajem. Mezi víčkem a obsahem musí být mezera alespoň půl centimetru. Je to proto, že při zavařování se vlivem zvýšené teploty zvetšuje objem obsahu a ten by mohl vytékat. Samotné vytékání nevadí, ale hrozí, že se s tekutinou může pod víčko dostat i pevná struktura, třeba svalové vlákno, které pak způsobí neťesnosti a zkažení obsahu.
Pomalé vaření patří v současné době k novým trendům přípravy pokrmů. Pomalým vařením jídla získávají nové výraznější chutě, přestože se připravují pouze s malým množstvím koření, soli a bez tuku. Největší výhodou vaření v elektrickém „Pomalém hrnci“ je úspora času při vaření a nízká spotřeba elektrické energie. V tomto hrnci je odpar tekutin podstatně nižší, a proto se zde pokrm nepřipaluje. Hrnec má dva stupně vaření (pomalé 6–8 hodin nebo rychlé 4–6 hodin), pokrmy se připravují v keramické nádobě, která je součástí vybavení.
Rilettes připravené v pomalémhrnci:
Ingredience: 1 kg vepřové krkovičky, 700 g vepřového sádla, 16 g mořské soli, 150 ml francouzského bílého vína, pepř
Technologický postup: Maso nakrájíme na malinké kostičky o hraně cca 1 cm. Pomalý hrnec předvolíme na stupeň „low“ a vložíme maso, které osolíme a promícháme. Necháme ho zbělat a poté přilijeme roztavené sádlo. Přiklopíme a občas zkontrolujeme. Asi po třech hodinách přilijeme víno, promícháme, dosolíme, opepříme a dusíme dál. Celkově by si maso mělo v hrnci pobýt 8–10 hodin. Před uložením do skleniček s víčkem měkké maso ještě rozmělníme vidličkou. Podáváme odležené na čerstvém chlebu nebo jiném pečivu dle chuti.
V naší poradně s názvem MY MADAGASCAR TUBIFLORA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Ráda bych věděla, jak o tento druh pečovat a jestli kvete. Má někdo zkušenosti? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Madagascar tubiflira neboli kalanchoe vytváří malý shluk květů, uspořádaný na stopkách. Ke kvetení nedochází pravidelně a někdy nemusí kvést vůbec. V případě, že se rozhodne kvést, tak se tak stane na začátku teplého ročního období. Kakanchoe mají malé šedavé květy podobné levanduli. Po odkvětu, hlavní rostlina umírá a přichází čas ke znovuzrození přes malé rostlinky, které s umřelou rostlinou můžou klesnout k zemi a růst všude tam, kde přistanou. To je důvod, proč je nejlepší, aby se kalanoche pěstovala v samostatných květináčích.
Kalanoche potřebuje teplotu 16° až 24° C. Potřebuje minimálně čtyři hodiny slunečního svitu denně. Dá se pěstovat i venku, ale je třeba ji uklidit před prvními mrazy, a to postupně, protože náhlé změně teploty můžou rostlině způsobit stress. Kalanchoe poroste na přímém slunci, nebo v jasném světle ve stínu. Zalévá se pouze tehdy, když je půda suchá. K zálivce se používá voda o pokojové teplotě. V zimním období je zapotřebí, aby se půda nechala vyschnout mezi jednotlivými zálivkami. Kalanchoe potřebuje zeminu pro kaktusy. Pokud používáte standardní zeminu pro pokojové rostliny, tak přidejte písek nebo perlit pro lepší propustnost. Kalanchoe se přesazuje brzy na jaře, ale pouze tehdy, když rostlina přeroste svůj květináč. Nový květináč vyberte o něco větší než byl ten původní. Přesazování je možné každý měsíc, mezi březnem a zářím. Následně se pak použije tekuté hnojivo naředěné na polovinu, než je doporučováno. Kalanchoe nemá ráda vysokou vzdušnou vlhkost. Průměrná vlhkost v místnosti moderních bytů je ideální pro tuto rostlinu. K rozmnožování je třeba vybrat některé z rostlinek z okrajů listů. Množení se provádí v mělkém hrnci, do kterého se nasype hlína pro kaktusy. Hrnec nemusí být hluboký, protože kořeny zde neporostou moc dlouho. Malé rostlinky se rozmístí na povrch půdy, hrnec se zakryje průhlednou igelitovou fólií a umístí se na slunném místě. Půda se při množení udržuje vlhká, ale ne přemokřená. Když jsou rostliny dostatečně vysoké a lehce se dotýkají plastu, tak se odstraní plastový obal a přesadí se do většího květináče.
Klasické pečení kolena v troubě má jednu nevýhodu: dlouhé hodiny hlídání a neustálé podlévání. Pomalý hrnec mi umožnil přesunout hlavní práci na čas, kdy nejsem v kuchyni, a přesto dosáhnout konzistentního výsledku.
Zásadní rozdíl je v tom, že koleno se v pomalémhrncinetrápí vysokou teplotou. Kolagen má čas se rozpadnout a maso změkne rovnoměrně, ne jen na povrchu.
V naší poradně s názvem MARINÁDA NA UZENÍ DRŮBEŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ministr Ladislav.
Jak připravit marinádu na uzení drůbeže?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Osvědčený recept na uzení drůbeže je tento:
1 celé kuře
3 litry vody (nebo dostatečně na to, abyste úplně ponořili celé kuře)
3/4 šálku soli
1 šálek cukru
1 lžíce pepře
1 polévková lžíce kajenského pepře
Přiveďte k varu vodu v hrnci dostatečně velkém, aby pojmul jak marinádu, tak i kuře. V horké vodě rozpusťte cukr a sůl a nechte vychladnout. Pak přidejte zbylé ingredience a nakonec i kuře a vše dejte do chladničky na 10 hodin. V této době si připravte dřevo na uzení. Nejlepší je dřevo z vlašského ořechu, které rozemelte ve štěpkovači a na dvě hodiny namočte do vody.
Jak dlouho udit: uzení kuřecího masa probíhá v udírně při teplotě do 75°C přibližně 4 hodiny. Doba uzení záleží na velikosti kuřete. Po celou dobu uzení musí být drůbeží maso neustále mazáno marinádou na potírání. Uzené kuřecí maso se podává s rýží.
Husu omyjeme a pořádně nasolíme, nakmínujeme a podlijeme asi 1,5 dl vody.
Pomalý hrnec nastavíme na stupeň č. 1 a na 7 hodin. Husa podle velikosti může být měkká už za 6 hodin. Poté rozpalte troubu a půl hodiny husu opékejte bez pokličky a pěkně podlévejte tím, co se vyškvařilo, aby se udělala křupavá kůrčička.
Doporučení: Husa v pomalémhrnci se dělá sama a nevysuší se, ale když chcete kůrčičku, tak ji musíte dopéct v troubě. Pečení v pomalémhrnci přináší oproti klasické troubě značnou úsporu. Příkon je max. 200–250 W za hodinu, podle typu. A teď se podívejte na sporák, jaký má příkon na plotýnkách a v troubě za hodinu. Zase záleží na značce, ale stoprocentně je to víc. Není to žádná lživá reklama, běžný sporák má příkon až 7 kW!
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ve chvíli, kdy mi někdo řekne, že koleno z pomalého hrnce je tuhé, vím téměř jistě, že problém není v hrnci, ale v rozhodnutí během vaření. Pomalý hrnec koleno nezachrání, jen zpomalí chyby.
Nejčastější omyl je představa, že „když přidám čas, musí to povolit“. U kolena to platí jen do určité hranice. Pak už maso sice změkne na povrchu, ale u kosti zůstane gumové.
Tuhé u kosti, měkké nahoře
Tahle situace znamená jediné: koleno nebylo dostatečně dlouho v teplotním pásmu, kde se kolagen rozpadá. Často se to stává u větších kusů vařených na HIGH.
Rozpadlé maso bez chuti
Přetažený čas nebo příliš tekutiny. Maso se sice oddělí od kosti, ale chuť je pryč. To je typické hlavně u menších kolen vařených jako dvoukilové.
Gumová nebo tvrdá kůže
Kůže v pomalémhrnci nikdy nezměkne do křupava. Pokud zůstane tvrdá i po finální úpravě, byla buď vysušená už během vaření, nebo přišla do styku s cukrem příliš brzy.
Ve svém příspěvku ZAVAŘOVÁNÍ UZENÉHO MASA DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Dobrý den , prosím na kolik stupnů a jak dlouho se zavařuje uzené maso v elektickem hrnci. děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeňka Rektoříková.
Zavařuji na 100 stupňů jeden den a druhý den opakuji, když jsou sklenice vychladlé. Zavařuji do sklenic Omnia se zamačkávacím víčkem omnia, šrouubovacím sklenicím moc nevěřím, akorát teď sklenice Omnia nejde sehnat.
Úspěšné zavařování, zdraví rektoříková
Ingredience: 700 g hovězího zadního masa, 100 g slaniny, 1 lžíce oleje, 1 mrkev, 1 cibule, 1 lžíce hladké mouky, 250 ml červeného silného vína, 100–150 ml hovězího vývaru, 100 g žampionů, 1 lžíce rajčatového protlaku, 2 stroužky česneku, 1 malá lžička tymiánu, 1 malá lžička rozmarýnu, 1 bobkový list, 1 lžíce másla, 2 lžíce koňaku, sůl, pepř.
Technologický postup: Omytou cibuli nakrájíme na kolečka, osmahneme ji na trošce oleje a vložíme do pomalého hrnce. Na pánvi poté osmahneme kousky česneku, nakrájenou slaninu a přidáme k ní na kostky nakrájené osolené a opepřené maso, aby se zatáhlo. Zaprášíme hladkou moukou, necháme chvíli osmahnout a vše vložíme na cibuli v pomalémhrnci. K masu v hrnci přidáme na kolečka nakrájenou mrkev, bobkový list, rajčatový protlak, tymián a rozmarýn. Maso podlijeme vývarem a červeným vínem. Pomalý hrnec zapneme na I. stupeň na 8–9 hodin, nebo na II. stupeň na 4,5–5 hodin. Asi půl hodiny před koncem vaření osmahneme na másle na plátky nakrájené žampiony a přidáme je k masu. Omáčku dochutíme koňakem, solí a pepřem. Pokud je potřeba, dohustíme omáčku hladkou moukou, ale čím méně mouky, tím lépe. Omáčku zjemníme kouskem másla. Jakmile je vše měkké, podáváme s bramborovou kaší či opečeným bramborem, nebo s pečivem.
Ve svém příspěvku ZAVAŘOVÁNÍ HOTOVÝCH JÍDEL DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel.
Jak dlouho zavařování segedínský guláš z bůčku a jak dlouho vydrží v mrazáku
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan.
Při zavařování čehokoliv v mikrovlnce, nikdy neutahuji šroubovací víčko silou, neboť zahříváním na vysokou teplotu hrozí, že se ze sklenice stane granát, který je schopen nejen způsobit prasknutí sklenice, ale i zdemolovat dvířka mikrovlnky. Víčko se dotahuje tzv. na doraz, ihned po ukončení sterilizace. To by ale mělo platit při sterilizaci i troubě, zavařovacím hrnci, apod.
Co jsou vepřová líčka a čím se liší od jiných částí masa?
Vepřová líčka jsou maso z lícní části hlavy prasete a vyznačují se vysokým obsahem kolagenu, díky kterému jsou po správné úpravě mimořádně šťavnatá a měkká.
Na rozdíl od běžných libových částí nejsou vepřová líčka vhodná pro rychlou přípravu. Vyžadují delší čas a nižší teplotu, aby se kolagen postupně přeměnil na želatinu. Právě tato vlastnost způsobuje, že maso po dlouhém tažení doslova měkne a omáčka získává přirozenou plnost bez nutnosti velkého zahušťování.
Proč jsou vepřová líčka po uvaření někdy tuhá?
Nejčastějším důvodem tuhosti je příliš krátká doba přípravy nebo vysoká teplota, při které se kolagen nestihne správně rozpustit.
Kolagen se nezačne měnit na želatinu okamžitě. Pokud maso rychle opečete nebo dusíte krátce, zůstane tuhé a suché. Řešením je vrátit líčka zpět do tekutiny, snížit teplotu a pokračovat v pomalém vaření. V praxi často platí, že líčka nejsou převařená, ale naopak nedovařená.
Jak dlouho se vaří nebo pečou vepřová líčka?
Doba přípravy vepřových líček se pohybuje obvykle mezi 2 až 6 hodinami podle zvoleného postupu a teploty.
Při dušení nebo pečení kolem 140–150 °C počítejte minimálně se dvěma až třemi hodinami. Při velmi pomalém tažení v troubě kolem 120 °C může příprava trvat i šest až osm hodin. Výhodou je, že maso se nepřipaluje a výsledek je extrémně jemný.
Jaká teplota je ideální pro přípravu vepřových líček?
Ideální teplota pro přípravu vepřových líček je nízká až střední, nejčastěji mezi 120–150 °C.
Při této teplotě má kolagen dostatek času se přeměnit na želatinu. Vyšší teploty sice zkrátí dobu přípravy, ale zvyšují riziko, že maso zůstane tuhé. Vepřová líčka patří mezi typická jídla, kde čas pracuje ve váš prospěch.
Je nutné vepřová líčka předem marinovat?
Marinování není nutné, ale může výrazně zlepšit chuť a strukturu masa.
V praxi se velmi osvědčilo alespoň jednoduché nasolení den předem. Sůl pronikne do masa a pomůže mu udržet šťavnatost. U výraznějších receptů, například na víně nebo pivu, se často marinuje přímo během dlouhého tažení, takže samostatná marináda není nutná.
Kolik tekutiny je potřeba při přípravě vepřových líček?
Líčka by měla být při přípravě alespoň zčásti ponořená v tekutině, ideálně do dvou třetin své výšky.
Tekutina je zásadní pro správnou přeměnu kolagenu. Bez ní se maso spíše peče než táhne a výsledek je horší. Použít lze vývar, víno, pivo nebo jejich kombinaci. Tekutina se během vaření redukuje a vytváří základ omáčky.
Dají se vepřová líčka připravit den dopředu?
Ano, vepřová líčka jsou ideální jídlo na přípravu den dopředu.
Krůtí guláš bývá suchý nejčastěji kvůli příliš dlouhému dušení nebo použití prsou místo stehna.
Krůtí maso nemá tolik tuku ani kolagenu jako hovězí. Pokud ho dusíte 90 minut a více, vlákna se stáhnou a ztratí šťávu. Řešením je použít krůtí stehno, zkrátit dobu dušení na 50–60 minut a kontrolovat měkkost už po 45 minutách. Také pomáhá dostatek cibule a kvalitní vývar, který udrží maso šťavnaté.
Je krůtí guláš opravdu levnější než hovězí?
Ano, krůtí guláš vychází levněji, rozdíl může být i desítky korun na porci.
Podle reálného srovnání cen stojí porce krůtího guláše kolem 75 Kč, zatímco hovězí může přesáhnout 110 Kč. Při pravidelném vaření je to znatelný rozdíl. Pokud hlídáte rodinný rozpočet, krůtí maso je ekonomická alternativa, aniž byste přišli o klasický český charakter jídla.
Jak dlouho dusit krůtí maso na guláš?
Ideální doba dušení krůtího masa je 50–60 minut u stehna a 25–30 minut u prsou.
Důležité je nezačít počítat čas od vložení masa, ale od chvíle, kdy začne jemně probublávat. Příliš dlouhé dušení vede k vysušení. Pokud si nejste jistí, zkuste maso po 45 minutách – mělo by jít lehce rozkrojit, ale stále držet tvar. To je správný moment k ukončení vaření.
Mohu zahustit krůtí guláš bez mouky?
Ano, krůtí guláš lze zahustit bez mouky pomocí dostatku cibule a redukce.
Poměr 1:1 (cibule a maso) vytvoří přirozeně hustou omáčku. Pokud je guláš řídký, stačí ho nechat odkrytý pár minut probublávat. Mouka není nutná a bez ní je jídlo lehčí. To ocení zejména ti, kteří hledají dietnější variantu guláše nebo se vyhýbají lepku.
Je krůtí guláš vhodný pro děti?
Ano, krůtí guláš je pro děti vhodný, pokud omezíte pálivé koření.
Krůtí maso je jemnější než hovězí a lépe stravitelné. Doporučuji vynechat pálivou papriku a dochutit jen sladkou paprikou a kmínem. Konzistence by měla být měkčí a méně pikantní. Díky nižšímu obsahu tuku jde o lehčí rodinné jídlo, které děti obvykle přijmou bez problémů.
Lze použít jen krůtí prsa?
Ano, ale krůtí prsa vyžadují kratší úpravu a pečlivější kontrolu času.
Prsa jsou méně tučná a rychleji vysychají. Pokud je použijete, držte dušení do 30 minut a nechte maso krátce dojít mimo plamen. Výsledek bude jemnější, ale méně výrazný než u stehna. Pro rychlou verzi během týdne je to však dobrá volba.
Proč je paprika v krůtím guláši hořká?
Hořká paprika v krůtím guláši vzniká téměř vždy přepálením na příliš vysoké teplotě.
Mletá paprika obsahuje cukry, které se při prudkém zahřátí rychle spálí. Pokud ji nasypete do rozpáleného tuku a necháte déle než pár sekund bez tekutiny, zhořkne a už to nejde opravit. Správný postu
Vepřové koleno v pomalémhrnci není zkratka k dokonalosti, ale spolehlivý nástroj, pokud víš, kdy a jak ho použít. Největší síla tohoto postupu je v rovnoměrné teplotě a času, který dovolí kolagenu udělat svou práci bez stresu.
Ze zkušenosti vím, že nejlépe funguje, když se koleno vaří jednoduše, bez přetěžování chutěmi a finální efekt se nechá až na konec. Pivo má své místo, ale není povinné. Med a hořčice fungují skvěle, jen pokud přijdou ve správný okamžik.
Kdybych měl vařit koleno znovu dnes, držel bych se stejného postupu: správná váha, málo tekutiny, dost času a klid. Všechno ostatní jsou jen detaily. A právě na ty se podíváme v následující sekci otázek a odpovědí.
100 g žampionů nakládaných nebo čerstvých, nebo sušené houby
1 cibule
2,5 dcl smetany ke šlehání
½ kostky hovězího bujónu
hladká mouka na obalení roštěnek
sůl, pepř
Postup:
Plátky hovězího masa opláchněte, osušte, po obvodu na několika místech nakrojte a z obou stran naklepejte. Osolte, opepřete a obalte v mouce. Pokud chcete připravovat plátky dietně, tak je takto připravené vložte do keramické nádoby pomalého hrnce a přidejte žampiony. Jestliže budete používat houby sušené, nechte je předem namočené asi hodinu ve vodě. Vodu poté slijte a houby přidejte k masu. Ke směsi přisypte na jemno nakrájenou cibuli, rozdrobte ½ kostky hovězího bujónu a vše zalijte smetanou ke šlehání. Dobře promíchejte. Roštěnky můžete před dušením v pomalémhrnci i zprudka opéct z obou stran na pánvi v oleji, aby získaly barvu. Tento postup samozřejmě nedoporučujeme při přípravě dietního pokrmu. Keramickou nádobu vložte do pomalého hrnce a vařte na I. stupni asi 8 hodin nebo na II. stupni 4 až 5 hodin. Jako přílohu doporučujeme například vařené brambory.
Koleno na pivu je klasika, ale v pomalémhrnci umí být zrádná. Pivo dodá hořkost a hloubku, ale jen pokud se použije správně. Celé koleno utopené v pivu je chyba, kterou jsem si zažil a už ji neopakuji.
Jaké pivo volím
světlý ležák 10–12° jako nejbezpečnější volba
tmavé pivo jen částečně, nikdy samotné
žádné ochucené nebo silně chmelené speciály
Správný poměr
Na 1–1,5 kg koleno dávám zhruba 200–250 ml piva a zbytek tekutiny doplním vodou nebo lehkým vývarem. U 2kg kolena lze jít až na 300 ml, ale nikdy víc.
Tento postup vychází z opakované praxe a počítá s tím, že vaříte v běžném domácím pomalém hrnci. Neřeší ideální stav, ale realitu kuchyně.
Připrav koleno a hrnec.
Koleno opláchni, osušíš a kůži jemně nařízni do mřížky. Do hrnce dej cibuli, česnek a koření, koleno polož kůží nahoru. Smyslem je, aby maso neleželo přímo na dně a chuť se uvolňovala postupně.
Přidej tekutinu s rozumem.
Zvol variantu (pivo / bez piva) a tekutinu dolij tak, aby koleno bylo ponořené maximálně z jedné třetiny. Pokud plave, je to špatně. Správný stav poznáš podle toho, že tuk zůstává na povrchu.
Vař podle váhy, ne podle hodin.
Nastav režim LOW. Koleno 1–1,5 kg vař 7–8 hodin, koleno kolem 2 kg 9–10 hodin. Kontrolní signál je nůž – musí projít k masu u kosti bez odporu, ale maso se nesmí rozpadat samo.
Nech maso odpočinout.
Po dovaření koleno vyndej a nech 10–15 minut odpočívat. Tím se šťávy stáhnou zpět do masa. Pokud tento krok vynecháš, maso se při finální úpravě vysuší.
Vytvoř křupavou kůži.
Koleno potřete směsí medu, hořčice a výpeku. Dej do trouby na 220–240 °C na 15–25 minut podle velikosti, nebo krátce na gril. Jakmile kůže začne tmavnout a bublat, konči – tady se láme výsledek.
Ingredience: vepřové maso – bůček, plecko; sůl (na kávovou nebo čajovou lžičku se vejde 6–15 g, takže raději 1,5 % soli; to znamená na 1 kg masa 15 g soli), zavařovací sklenice a víčka (narážecí Omnia, šroubovací Twist)
Víčka, to je problém, všude se dočtete, že se mají používat narážecí víčka Omnia s červeným těsněním, ale na nich je napsáno nepoužívat na potraviny s olejem a tukem. Vhodnější jsou Twisty s bílým těsněním. Gumička je s vroubkem.
Varianta 1
Postup: Syrové maso nakrájet na kostky, vložit do sklenic. Přidat nahoru 1,5 % soli. Nepřidávat vodu nebo přidat jen trochu vody. Maso vodu pustí, tak ať vám to nepřeteče do hrnce, ve kterém budete vařit, pak je vše mastné. Můžete přidat cca 50 ml vody.
Vařit v hrnci s vodou do 3/4 sklenic 2–3 hodiny. Sklenice nechat stát při pokojové teplotě. Za 48 hodin vařit 1–2 hodiny. Proč vařit 2x a ještě s odstupem 2 dnů? První vaření ničí bakterie, druhé vaření ničí bakterie, které přežily to první vaření; dělá se to vlastně jen kvůli jedné bakterii Clostridium botulinum.
Pozor, maso (živočišná bílkovina a živočišný tuk) není zelenina nebo ovoce (sacharidy), ty lze sterilovat snadno.
Skladujte ideálně do 10 °C. Možno i v lednici.
Varianta 2
Postup: Maso péct 7 hodin při 130 °C nebo vařit v pomalémhrnci, případně pomalu vařit v tlakovém hrnci. Potom zavařit. Ve druhé variantě je více sádla než ve variantě č. 1. Maso se peklo přikryté, jen ve vodě, kterou pustí po posolení.
Proč zavařovat maso? Pro někoho je to vzpomínka na dětství – když byla u babičky zabijačka a maso se dávalo do plechovek a do sklenic. Jiný je rád, že má opravdovou masovou konzervu – 98,5 % masa s 1,5 % soli. Hlavně je to ale chuťovka – dlouhým vařením ve skle získává maso (syrové i předtím upečené) zcela jedinečnou, zesílenou chuť a je důkladně sterilované.
No a co uvařit z takové vepřové konzervy? Zkuste například rizoto nebo stačí maso pouze ohřát a doplnit knedlíkem a špenátem. Nebo si ho jen namažte na čerstvý chleba.
Zavařování vás samozřejmě musí bavit a musíte na něj mít čas. Podobnou věc si dnes můžete i koupit (ale určitě ne na každém rohu). V některých obchodních řetězcích lze pořídit dobré maso ve sklenici za velmi dobrou cenu.
Ano, pečení krůty přes noc je bezpečné, pokud je trouba po celou dobu zapnutá a nastavená na nízkou stabilní teplotu.
Zásadní je nepřerušovat ohřev a nepokoušet se o „dopečení na zbytkové teplo“. Při teplotě kolem 85–95 °C se krůta postupně prohřívá a maso zůstává v bezpečném teplotním pásmu. Tento postup používám opakovaně v běžné domácí troubě a při dodržení teploty a času nepředstavuje zdravotní riziko.
Kolik stupňů nastavit troubu na pomalé pečení krůty?
Ideální teplota pro pomalé pečení krůty přes noc je přibližně 90 °C.
Tento rozsah umožňuje rovnoměrné prohřívání masa bez vysušení. Pokud troubě trochu kolísá teplota, je bezpečné rozmezí 85–95 °C. Vyšší teploty už zvyšují riziko suchých prsou, nižší naopak prodlužují dobu, po kterou se maso zahřívá.
Jak dlouho se krůta peče přes noc?
Doba pečení závisí především na hmotnosti krůty a stabilitě trouby.
U krůty o hmotnosti 4–5 kg počítejte zhruba 8–10 hodin pomalého pečení. Menší kusy mohou být hotové dříve, větší potřebují čas navíc. Výhodou tohoto postupu je, že kratší i delší pečení maso snese bez zásadního zhoršení výsledku.
Jak poznám, že je krůta hotová?
Nejspolehlivější způsob je měření vnitřní teploty masa teploměrem.
V prsou by měla teplota dosáhnout alespoň 72 °C, ve stehnech klidně o pár stupňů více. Pokud teploměr nemáte, sledujte, zda šťáva při propíchnutí není růžová a maso se snadno odděluje. Teploměr ale výrazně snižuje nejistotu, zejména u prvního pečení.
Musí být krůta při pečení přes noc zakrytá?
Většinu času ano, zakrytí pomáhá udržet vlhkost a rovnoměrné pečení.
Krůtu peču přes noc zakrytou víkem nebo alobalem. Pokud chci na závěr křupavější kůži, odkryji ji až při krátkém dopečení ráno. Celonoční pečení odkryté krůty zvyšuje riziko vysušení povrchu.
Co dělat, když ráno krůta ještě není hotová?
Tohle je běžná situace a není důvod k panice.
Jednoduše zvyšte teplotu trouby na 110–120 °C a krůtu dopečte. Díky pomalému nočnímu pečení už je maso prohřáté a krátké dopečení ho nevysuší. Tento „ranní dojezd“ používám často, pokud potřebuji sladit čas s obědem.
Jak dlouho může krůta po upečení odpočívat?
Krůta by měla po upečení odpočívat minimálně 20–30 minut.
Klidně ale vydrží i déle, pokud ji zabalíte a udržíte v teple. Během odpočinku se šťáva v mase rovnoměrně rozloží a krůta se lépe krájí. U pomalého pečení je tento krok ještě důležitější než u klasického pečení.
Jak docílit křupavé kůže u pomalu pečené krůty?
Pomalé pečení samo o sobě křupavou kůži nevytvoří.
Řešením je krátké dopečení při vyšší teplotě na záv
