Téma: 

rodinný dům

CO JE KOLAUDACE

Kolaudace rodinného domu

Podmínky kolaudace

Abyste splňovali požadavky pro kolaudaci, dnes nazývanou kolaudační souhlas, musí váš dům splňovat všechny technické a bezpečností podmínky. Dům by měl být kompletně připraven k obývání a neměl by především ohrožovat zdraví a život osob v něm později žijících.

Kdy kolaudace probíhá?

Jestliže se stavba blíží k dokončení, podá stavebník písemnou žádost o kolaudaci, kde uvede předpokládaný datum dokončení. Dále by žádost měla obsahovat jméno, číslo stavebního povolení a seznam odchylek od stavebního povolení. Stavební úřad by měl do 30 dnů určit termín kolaudace a všechny dotčené účastníky o tom nejméně 7 dní předem informovat.

Kdo se kolaudace účastní?

Kromě zaměstnance stavebního úřadu se kolaudace účastní vlastník stavby, stavebník, uživatel stavby a majitel pozemku, na kterém je stavba postavena, dále se kolaudačního řízení může účastnit projektant, stavební dozor nebo zhotovitel.

Co budete ke kolaudaci potřebovat?

Předtím než přijde úředník na kontrolu, si zkontrolujte, že vám nechybí žádný z potřebných dokumentů, a to:

  • stavební projekt ověřený stavebním úřadem;
  • geodetické zaměření stavby, včetně vodovodů a kanalizace;
  • doklad o vytyčení stavby;
  • revizní zprávy na elektroinstalace, hromosvod, komín, tlakové zkoušky těsnosti vodovodní instalace, tlakové zkoušky ústředního topení, revize plynových spotřebičů, jsou-li instalovány;
  • měření radonu nebo doklad o použití protiradonové izolace;
  • stavební deník;
  • zpráva o splnění podmínek stavebního povolení;
  • seznam odchylek od původního stavebního povolení, včetně zakreslených změn;
  • atesty použitých stavebních materiálů;
  • protokol o likvidaci odpadů vzniklých při stavbě.

Potřebujete radu?

Není-li vám stále něco úplně jasné, obraťte se buď přímo na stavební úřad, který vám vydal stavební povolení, určitě vám rádi otázku zodpoví, nebo využijte některou z internetových poraden.

Cena kolaudace

Kolaudace vašeho rodinného domu je zdarma, přesto však nákladová položka při kolaudaci nebude nulová. Nějaké výdaje vás při kolaudaci budou stát potřebné revize a zprávy a poté také vklad na katastru nemovitostí. Tak tedy jediný, komu byste za kolaudaci nic platit neměli, je stavební úřad, pokud vám nevyměří pokutu za nedodržení některé z podmínek.

Kolaudační rozhodnutí

Kolaudační rozhodnutí je závěrečná zpráva, kterou vám vydá stavební úřad na základě kolaudačního řízení. Opravňuje vás užívat stavbu k bydlení. V kolaudačním rozhodnutí si stavební úřad může klást podmínky, které je potřeba odstranit. K odstranění nedostatku vám stanoví termín, po tuto dobu již můžete stavbu zpravidla užívat, protože se nejedná o nedostatky ohrožující život ani bezpečí osob. Existuje i možnost, že stavbu budete používat dříve, než vám bude kolaudační rozhodnutí vystaveno, ale jen tehdy, dostanete-li povolení k předčasnému užívání stavby. Toto povolení bývá uděleno ještě před úplným dokončením stavby, ale ani nyní nesmí být ohrožena bezpečnost či zdraví osob. Po získání kolaudačního rozhodnutí jste povinni stavbu zaevidovat na obecním úřadě, kde vám dají číslo popisné, a poté podat žádost na vklad na katastrálním úřadě, aby zapsali novostavbu na parcelu, na níž je postavena.

Zdroj: Co je kolaudace
Zveřejněno dne: 27.2.2016

Diskuze: číslo popisné a orientační

dobrý den, prosím kde v Praze je možno požádat o vyrobení tabulky čísla popisného a orientačního na rodinný dům? děkuji Pallasová

Zdroj: diskuze Číslo popisné a orientační
Odesláno dne: 13.6.2017 uživatelem Pallasová
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

BRAMBOROVÝ SALÁT

Recepty

V českých domácnostech se bramborový salát připravuje různě a v mnohých rodinách se vlastní specifický recept beze změn dědí z generace na generaci. Některé kuchařky a kuchaři naopak rádi experimentují a bramborový salát připravují pokaždé jinak, v různých variacích. Jediné správné kritérium pro „ten pravý“ bramborový salát je pouze jeho dobrá chuť. Důležité je připravit salát alespoň den předem a umístit do chladu. Dobře se „proleží“, všechny přísady se prolnou a více vyniknou všechny jeho chutě.

Pokud nemáte svůj tradiční rodinný recept, nebo chcete vyzkoušet nové varianty, můžete si vybrat třeba z níže uvedených receptů...

Zdroj: Bramborový salát
Zveřejněno dne: 8.9.2014

Diskuze: Re: Re: Prasklý stehenní sval

Musím reagovat na vaši odpověď----s tím sezením nesouhlasím--jsem vdova mám dům je mě 67 let chodím do práce kde jsem teď v důchodu zaměstnaná jako uklizečka. Pohybu mám tolik,že by jste si to nedovedl ani představit. Když si sednu sem k PC je to tak na půl hod.O všechno se starám sama. Mám 168 cm a vážím 87 kg myslím si že to není asi tím--- navíc v létě hodně plavu a jezdím na kole i když né daleko ale jsem stále v pohybu. Píši vysvětlení proto, že zakopaný pes bude asi jinde. Budu ráda když mě odpovíte. Musím ještě dodat, že den před tím jsem jela Prahu non stop tam i zpět byli to 4 hod.Už tehdy jsem cítila pnutí ve stehně a druhý den v práci praskl. Můj věk je opravdu jen číslo jinak mě každý hádá 55 let. To podotýkám, že se snažím vypadat dobře-- tak pohyb je u mně priorita. Děkuji za trpělivost. Panošková Květa

Zdroj: diskuze Prasklý stehenní sval
Odesláno dne: 5.2.2016 uživatelem Květoslava Panošková
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

JAK NA ZIMU BEZ TOPENÍ

Preventivní opatření

Zvažte své možnosti. Pokud váš dům chladne díky výpadkům energie, budou vám výše uvedené typy užitečné a pomohou vám překonat tuto krátkodobou nouzi. Pokud máte v domě nefungující topný systém, protože nemáte dostatek finančních prostředků na úhradu tepla nebo opravy topného systému, budete muset začít šetřit. Nikdy nezůstávejte dlouhodobě v chladu, může vás to poznamenat na vašem zdraví.

Pokud si nemůžete dovolit vytápět svůj domov, kontaktujte dodavatele energie. Pomohou vám najít vhodný tarif, který si můžete dovolit. Zajistěte si jiný zdroj, kterým budete vytápět váš domov (například kotel na tuhá paliva, tepelné čerpadlo).

Zdroj: Jak na zimu bez topení
Zveřejněno dne: 5.3.2013

Diskuze: Re: Kondylomata

Ad1. Kondylomata aneb genitální bradavičky dnes dokážeme léčit velmi dobře a po léčbě se do dvou až třech týdnů zcela zahojí. Způsob léčby vašeho partnera je neobvyklý. Doporučuji zajít na venerologii v Praze u Apolináře, aby posoudili zdali jde skutečně o kondylomata.

Ad2. Kondylomata jsou nakažlivé až do doby úplného zahojení. Pokud jsou na kůži patrné bradavičky tak jsou přenosné, tedy nakažlivé a vnímavý jedinec je může při dotyku dostat. Jsou-li na genitáliích kondylomata, je třeba se vždy chránit prezervativem a nebo sexuální abstinencí.

Ad3. Kondylomata se sama o sobě nikdy nevyvinou v infekci HIV. Riziko vzniku nákazy HIV při kondylomatech spočívá v tom, že se kondylomata při pohlavním dráždění snadno mohou natrhnout a skrze tyto trhlinky pak může lépe virus proniknout do těla. Pro vaši jistotu a hlavně bezpečnost doporučuji nechat u vás obou provést testy na HIV. V Domě světla dělají testy na HIV/AIDS zdarma. Tady je odkaz na Dům světla, kde jsou vidět odběrová místa v celé ČR: www.aids-pomoc.cz/in…

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Kondylomata
Odesláno dne: 7.2.2014 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PÉČE O ZUBY

Dům péče o zuby

Zde je webová stránka, kde naleznete Dům péče o zuby.

Zdroj: Péče o zuby
Zveřejněno dne: 21.5.2014

Diskuze: Lek

V září 2013, Alex byl diagnostikován s rakovinou terminálu, které se šíří z jeho mozku do plic a jater. on stal se tak špatně, že se unavený ho k tomu nejmenší úkolu; chodit po místnosti by se velké úsilí a všechen svůj dech. Byl jsem schopen se už nést svou situaci a já začnou klást otázky o rakovině v mém sousedství a pracovního místa, především Modlil jsem se, že Bůh by měl poslat uzdravení mému manželovi a přijmout smutek pryč od mé rodiny, jeden věrný večer můj soused který se nedávno přestěhoval do okolí za mnou přišel, že slyšela, že jsem byl položil otázku o rakovině a řekl mi o Rick Simpson konopného oleje, a jak to vyléčil její 9rok rakoviny prsu. Dala mi Rick Simpson telefonní číslo (+447024075089) okamžitě jsem mu zavolat a jeho odpověď mě uklidnil, dal mi svůj e-mail (ricksimpsoncannabisoil_phoenixtears@outlook.com) na telefonu. Byla to velkou radost, že den a je to můj manžel záchranné anděl, jsem si objednal olej a obdržel jsem ho ten týden a následovala jeho pokyny a dal můj manžel Alex konopný olej. K Bohu sláva Alex je zcela rakovina zdarma a on je zdravý a silný teď, po kterém on oznámil, že on mohl dech dobře, nebyl zažívá žádné bolesti a cítil, jak dobré buňky v jeho těle se mluví o. o čtyři dny později náš rodinný lékař, Benson, hlášeny nebyly žádné známky ním mají nějaké potíže s dýcháním nebo problémy s fyzickými úkoly a rakovinou; Děkuji pane, Chvála Bohu můj manžel je živý s pomocí Božího služebníka Rick Simpson. Od 4.01.2015, Alex i nadále, aby bylo možné plně a hluboce dýchat. Jeho lékař údajně říká, že jeho játra je rakovina zdarma. Že nemá zdá se, že malé množství rakoviny v jeho játrech a plic znovu. Lékař se divit, účinnost konopného oleje. Alex a já věřím, že hlavní změny v jeho těle jsou z důvodu Ricka Simpsona konopného oleje práci. Samozřejmě nepopírám důležitou roli diety. (Alex příběh je ideálním příkladem toho, jak konopný olej léčivé zázraky často mají v těle.) Děkujeme Ricka Simpsona pro jeho zázračné léčbě konopného oleje.

Zdroj: diskuze Lek
Odesláno dne: 21.5.2015 uživatelem Lisa
Počet odpovědí: 0

ZAROSTLÝ NEHET

Má tvar nehtů vliv na zarůstání?

Rozhodně ano. Zejména se jedná o takzvané „trapezoidní“ nebo „ovoidní“ tvar nehtu. Tyto odchylky tvaru mají značnou tendenci k zarůstání. Mají rodinný výskyt, forma dědičnosti není přesně známa. Ovoidní nehet se vyskytuje u pacientů s poruchami růstu, například akromegalie (porucha sekrece růstového hormonu). Jedinou spolehlivou léčbou této formy zarůstání nehtu je radikální excize obou nehtových valů s parciální matrixectomií a plastikou valu.

Zdroj: Zarostlý nehet
Zveřejněno dne: 24.10.2013

NESPAVOST

Následky nespavosti

Následky nespavosti mohou být hrozivé. Na krátkodobé úrovni může jít o vyčerpání, podrážděnost, špatnou sebekontrolu, neschopnost soustředění. To vše může vést v práci i při řízení automobilu k nehodám a úrazům. Také společenský a rodinný život je velmi ohrožen. U dlouhodobé nespavosti může dojít k úzkostným poruchám, které vedou k závažným psychickým onemocněním. Mnohé patologie jsou u některých lidí v latentním stavu a nespavost může být spouštěčem k jejich propuknutí (například schizofrenie). Je zde také větší riziko vzniku závislostí na některých látkách (alkohol, káva, léky). Nespavost a deprese bývají častou příčinou pracovní neschopnosti, život se může zkrátit jejich působením až o 10 let, nebo mohou vést až k sebevražedným pokusům.

Zdroj: Nespavost
Zveřejněno dne: 17.6.2013

CELOSTNÍ MEDICÍNA

Jan Hnízdil

MUDr. Jan Hnízdil má klasické medicínské vzdělání, je atestovaným internistou a rehabilitačním lékařem. Přesto je v jistých odborných kruzích považován téměř za vyvrhele. Věnuje se psychosomatice a celostní medicíně, na něž se oficiální věda dívá s určitým despektem, ale zejména pro svoji kritiku „obchodníků se zdravím“. Jeho snahou je uzdravovat: „Jenže v tomhle systému je doktor placený za to, že lidi léčí, ne za to, že jim radí, co mají dělat, aby se uzdravili. Každý uzdravený člověk znamená ekonomickou ztrátu.“

Rodinný nebo osobní praktický doktor je základem kvalitní medicíny. S ním medicína stojí a padá, ne s  megaspecializovanými centry s nejluxusnější technikou. Psychosomatika není nic nového. Je to návrat k původnímu, k rodinným doktorům, kteří fungovali celostně, používali selský rozum. Nám technika ten selský rozum zatemnila. Myslíme si, že s ní všechno zvládneme. To je velký omyl.

Více informací o celostní medicíně MUDr. Jana Hnízdila naleznete zde.

Zdroj: Celostní medicína
Zveřejněno dne: 20.4.2014

RECEPTY NA OMLAZUJÍCÍ KOUPELE

3. koupel v hořké soli – svůdnější než si myslíte

Chcete se cítit, jako po masáži celého těla, aniž byste museli opustit váš dům? Tak si udělejte domácí lázeň v hořké soli. Je vědecky dokázáno, že při koupeli dodává epsomová sůl tělu hořčík. Je to právě magnesium, které vás uvolňuje, zklidňuje bolavé svaly, reguluje krevní tlak, regeneruje a hojí kožní buňky. Namáčení v hořké soli snižuje otoky, pomáhá léčit modřiny a detoxikuje váš systém. Jedná se o kvalitní omlazovací koupel. Když si přidáte do této koupele pár kapek esenciálního oleje, tak nebudete jen omlazeni, ale zažijete i příjemnou relaxaci.
Jak udělat koupel z hořké epsomové soli: přidáním 1 – 2 šálků hořké soli do koupele, řádně zamícháte vodu a pak se můžete nechat omladit a odreagovat.

Zdroj: Recepty na omlazující koupele
Zveřejněno dne: 5.11.2012

CO JE SÁLAVÉ TEPLO?

Přednosti sálavého topení před konvenčním topením

Sálavé zdroje tepla v domě mohou mít mnoho podob. Jednoduchý oheň v krbu produkuje sálavé teplo stejně jako krbové vložky, přenosné elektrické ohřívače, elektrické křemenné ohřívače, radiátory připojené k centrálnímu kotli a tak dále.

Váš domov může mít sálavé teplo, které bude mít luxusní podobu. Suterén se může stát obřím sálavým panelem, který ohřívá vše na základě vyzařujícího potrubí. Chůze naboso po podlaze nad suterénem se pak může stát dočista extází. Konečně celý dům může mít panely ve všech místnostech. Pro uživatele je důležitá získaná tepelná pohoda a množství uspořené energie. Uplatnění je od koupelen a domácností až po průmyslové a skladové haly. Tepelná pohoda je dána tím, že se nevytápí zbytečně prostor, kde nikdo není, nebo se nevytápí prostor pod střechou.

Zdroj: Co je sálavé teplo?
Zveřejněno dne: 18.12.2013

KOMPAKTNÍ TEPELNÁ ČERPADLA

Nevýhody

Nevýhodou kompaktních čerpadel jsou náklady na instalaci, které mohou být vyšší, než některé jiné systémy, i když nižší provozní náklady mohou počáteční náklady kompenzovat.

Instalační technik musí správně dimenzovat jednotlivé vnitřní jednotky a určit nejlepší místo pro její instalaci. Velkoformátová nebo nesprávně umístěná vzduchotechnika může vyústit ve špatnou cirkulaci, která plýtvá energií a neposkytuje vhodnou teplotu nebo vlhkost vzduchu. Příliš velký systém, který je předimenzován je pro dům neefektivní z důvodu vysoké pořizovací ceny a problém může přinést i jeho umístění v místnosti.

Některým zákazníkům se nemusí líbit vzhled vnitřních částí systému. Zatímco je méně rušivý, než tomu je u vzduchových kolektorů, tyto jednotky nemají vestavěný vzhled centrálního systému. Kromě toho musí být uzpůsobeno místo pro odtok kondenzované vody, v blízkosti venkovní jednotky.

Nemusí být také snadné najít kvalifikovaného technika pro kompaktní tepelné čerpadlo. Informujte se u místních prodejců vytápění a chlazení, jak časté je ve vaší oblasti použití tohoto systému, a který technik má zkušenosti s instalací a obsluhou, nebo třeba využijte některou z renovovaných firem, která nabízí tyto tepelná čerpadla na internetu.

Zdroj: Kompaktní tepelná čerpadla
Zveřejněno dne: 28.3.2013

ČÍSLO POPISNÉ

Číslo popisné versus orientační

Číslování domů slouží k evidenci a identifikaci staveb. Kromě toho, aby vás našla pošťačka, jsou výbornou pomůckou pro tvorbu digitálních map. Zapisují se také do katastru nemovitostí, kde přesně vymezují nemovitý majetek. Dle občanského zákoníku je nemovitost pozemek nebo stavba spojená se zemí pevným základem, jde obvykle o velmi hodnotný majetek.

Domům byla přidělena čísla popisná už za dob Marie Terezie, konkrétně roku 1770. Vojska procházela ulice většinou po směru hodinových ručiček, od těch nejvýznamnějších budov. Bez řádného označování domů se společnost neobejde. To si lidé uvědomili již v dávné minulosti, a tak se tento číselný systém rozvíjí již od svého zrodu v druhé polovině 18. století. Ještě předtím se domy značily a popisovaly jménem rodiny, která v nich žila, nebo podle nejvýraznějšího stavebního prvku dané budovy.

Popisné číslo dům popisuje, je tedy v dané obci jedinečné. Je to obvykle to delší číslo na domě, někdy až pětimístné. Přiděluje se po kolaudaci stavby a je podmínkou pro zápis v katastru nemovitostí.

Číslo popisné se změní jen při změně katastrálních hranic a prakticky vzniká a zaniká s existencí nemovitosti. Vznikne-li na místě zaniklého či zbořeného domu nová stavba, dostane také nové číslo popisné. Čím je nemovitost novější, tím je číslo popisné vyšší. Má-li dům více vchodů, bude mít i více popisných čísel, pro každý vchod zvlášť. Je zvykem, že se uvádí před lomítkem, obvykle to bývá to vyšší ze dvou čísel označujících nějaký dům. Popisné číslo má většinou podobu červené tabulky a bílých číslic, ale není to podmínkou. V dnešní době musí být ze zákona každá budova označena popisným číslem.

Na tabulce s číslem popisným jsou někdy uvedeny další údaje. Na starších tabulkách se v některých obcích uvádělo římským číslem označení části obce. V některých obcích je zvykem uvádět na tabulce i název obce, v Praze nejčastěji název katastrálního území a městského obvodu.

Orientační číslo slouží k orientaci. Je jedinečné v rámci jedné ulice, v obci se však může opakovat. Orientuje dům směrem k ulici, ulicím či náměstí, a tak, má-li stěny do více směrů (ulic), má i více orientačních čísel. Orientační číslo nemusíme najít v každé obci a někdy ho nahrazuje například písmeno. Orientační čísla většinou vzrůstají od středu obce k jejím okrajům a číslování se dělí na liché (vlevo) a sudé (vpravo). Orientační číslo souvisí s ulicí nebo veřejným prostranstvím, často se lze setkat i s tím, že je doplněno písmenem, aby byla usnadněna orientace, zvláště když se jedná o trakty a další složitější rozmístění budov. Díky orientačnímu číslu na ulici víte, zda se vydat ulicí směrem dolů, nebo nahoru, když hledáte konkrétní adresu. Orientační číslo má většinou podobu modré tabulky a bílých číslic či písmen. V ČR není číslo orientační celostátně povinné a přiděluje ho obecní úřad postupně v dané ulici či prostranství. Čísla nemusí být v každé obci, záleží na velikosti obce, nejvíce se vyskytují ve velkých městech.

Číslo evidenční označuje stavby dočasné nebo takové, které nejsou určené k trvalému bydlení (například chaty a chalupy). Číslo evidenční je opět v rámci obce jedinečné.

Zdroj: Číslo popisné
Zveřejněno dne: 16.2.2017

VAROVNÉ PŘÍZNAKY RAKOVINY

Příznaky bez přehlížení

Naše zdraví je jako dům, čím stabilnější jsou základy, tím větší je jistota. Jistota zdraví přináší pracovní výkonnost, životní pohodu a zdravé sebevědomí. Stále více lidí si uvědomuje, že jejich zdraví není samozřejmostí, ale je výsledkem trvalého osobního snažení. Jeho základem je vyhýbání se kouření, nadměrné spotřebě alkoholu a živočišných tuků. V posledních desetiletích se na nemocnosti a úmrtnosti obyvatel v ČR stále více podílejí nádory. Jejich výzkum, zaměřený na vývoj nových léků, ozařovacích postupů a operačních technik, je ve srovnání s minulostí úžasný. Přesto neúprosná statistika varuje, že u velkého počtu nemocných jsou některé nádory zjištěny v pokročilém stadiu. Například u rakoviny plic 85 %, žaludku 70 %, tlustého střeva a konečníku 50 %, prsu a rodidel 40 %, kůže 25 %.

Rozhodující pro úspěšné zahájení nádorové léčby je včasné rozpoznání prvních příznaků. Z jejich uvedeného přehledu je trvalejší výskyt i jediného příznaku důvodem k návštěvě lékaře nebo přímo onkologa. Jejich výskyt ale neznamená vždy rakovinu, protože řada příznaků je společná také jiným nemocím. Pro vyloučení nádoru a získání pocitu bezpečí je důležité sledovat své zdraví. Také mladší generace, u které se nádory začínají více objevovat, by neměla tyto varovné příznaky přehlížet a včas navštívit svého ošetřujícího lékaře.

Nepřehlížejte proto zprvu drobné varovné příznaky, které mohou signalizovat nemoc. Mohly by přerůst do opravdu vážných problémů. Podívejte se na výčet problémů, které by vás měly vyslat okamžitě do ordinace. Ještě lepší však bude, když nezanedbáte žádné preventivní lékařské prohlídky a zúčastníte se i všech dostupných screeningových programů.

Zdroj: Varovné příznaky rakoviny
Zveřejněno dne: 20.8.2013

ŠATNA

Šatna v domě

Mnoho lidí si už ani neumí představit, že by žili jinde než v rodinném domě. Vyhovuje jim mít své soukromí, které neruší žádný hluk ze sousedních bytů. Spousta lidí také tvrdí, že právě šatna se zařizuje lépe v rodinném domě než v panelákovém bytě (což už dnes nemusí být pravda). Lidé se ale mohou do rodinných domů stěhovat dvěma způsoby. Buď si nechají rodinný dům přímo postavit podle jejich přání s tím, že zde se už v návrzích může počítat se šatnou, nebo se nastěhují do domu, který byl již dříve postaven, a oni se přizpůsobí rozložení jeho místností, nebo si místnosti upraví. V tom prvním případě kdy si člověk dům nechá postavit, už tedy může od začátku s šatnou počítat, to znamená, že pro ni může vymezit speciální místnost, nebo například počítat s větší ložnicí s tím, že u jedné stěny bude umístěná šatna. V případě, že se majitel rozhodne, že chce mít šatnu v oddělené místnosti, obvykle ale zároveň chce, aby vchod do této místnosti vedl z jeho ložnice. Bylo by velmi nepraktické mít například šatnu v přízemí, ale ložnici v patře. Oddělená šatna má tu výhodu, že opravdu poskytuje dostatek soukromí a zároveň k uskladnění mohou sloužit všechny čtyři stěny místnosti. I ve větších ložnicích, kde bude umístěná šatna přímo v místnosti, může ale šatna poskytovat dostatek soukromí, pokud se zvolí vhodné oddělení od zbytku ložnice, taková šatna ale obvykle poskytuje o něco méně úložného prostoru. V některých domech se dokonce s šatnami počítá do všech ložnic (včetně dětských pokojů, protože i děti mívají větší množství oblečení).

Šatna v samostatné místnosti

Šatna v samostatné místnosti může sloužit nejen jako „skladiště“ oblečení a módních doplňků, ale může být i klidnou oázou. Záleží na člověku, co vše si v takové šatně vytvoří. Pokud chce i v této místnosti ušetřit místo, může stěny obložit vestavěnými skříněmi, které bývají přehledné a mohou být i uzavíratelné, což je výhoda, protože pak se na oblečení nepráší. Uprostřed místnosti pak vznikne prostor, který může majiteli, nebo majitelce sloužit jako místo, kde si může sednout, zatímco bude rozjímat o tom, co si ten den má vzít na sebe. Vhodné je také alespoň jeden „němý sluha“, na nějž si budete odkládat oblečení, které jste měli ten den na sobě. Samozřejmě by tu neměl chybět také koš na prádlo, protože se jistě občas stane, že vytáhnete něco, co budete chtít raději přeprat. Také by taková místnost měla být vybavená žehličkou a žehlicím prknem, obzvlášť když součástí šatníků jsou šaty a košile, které občas potřebují „dožehlit“. V neposlední řadě zde musí být umístěné dostatečně velké a osvětlené zrcadlo. Důležité ale je, aby celá tato místnost byla dostatečně osvětlená.

Základem každé šatny je samozřejmě úložný prostor pro oblečení. Takováto šatna může být vybavená policemi, které si majitel sestavil sám, ať už podle plánu, který čerpal z nějakého zdroje (například si mohl na internetu vyhledat šatnu, která se mu líbí a její podobu si sestavit), nebo podle vlastních představ. Předpokladem ale je, že je majitel šikovný řemeslník. Jednodušší varianta a stále finančně ne tak nákladná může mít podobu jednoduchých polic, které si může majitel šatny nechat v různých obchodech nařezat a pak si je sám může sestavit. Tato varianta není finančně tak nákladná, protože majitel šatny platí jen materiál, ne práci. Nevýhodou takového skladování oblečení je to, že police obvykle nemívají žádná dvířka, takže se na oblečení práší, a proto je lepší některé oblečení uchovávat v různých obalech, aby nebylo příliš zaprášené.

Další možností je, že si majitel na tvorbu najme buď firmu, nebo řemeslníka. Ten mu vytvoří návrh místnosti a pak šatnu vybuduje. Tato možnost je finančně nákladnější, protože se již neplatí jen materiál ale i práce řemeslníka, nebo řemeslníků. Pro majitele šatny je ale tato varianta bez práce, což může být velkou výhodou.

Poslední možností je, že si majitel šatnu sám vybaví nábytkem, který si může zakoupit v různých obchodech zaměřujících se právě na nábytek. Existuje řada skříní, závěsných systémů, poliček, které společně vytváří ideální šatnu. Základem je ale, že si majitel tento nábytek musí sám sestavit (nebo si na to někoho najmout), a hlavně už na začátku musí mít jasnou představu, jak má šatna vypadat, aby nekoupil nábytek, který se třeba do šatny nevejde, nebo se tam z nějakého důvodu nehodí.

Šatna součást místnosti

Výhodou domu, který si majitel postavil, nebo nechal postavit podle svých představ, je, že tam může od začátku počítat s prostorem pro šatnu. Pokud se tedy rozhodne, že chce, aby šatna byla součástí ložnice, stačí mu, aby naplánoval a nechal postavit ložnici o něco větší, třeba s výklenkem určeným jako šatna. Zároveň se už od začátku může podílet na tvorbě určitého předělu, který bude později oddělovat šatnu od zbytku místnosti. Šatna může být od zbytku místnosti oddělená různými sloupy, posuvnými dveřmi, závěsným systémem, různými výklenky, atd.

Někdy si ale naopak majitelé oddělení šatny nepřejí a šatna je tedy přímou součástí pokoje s tím, že jí je vymezený určitý (dostatečný) prostor.

Horší je to v případě, že si majitel dům koupil a musí se tedy přizpůsobit možnostem domu, na šatnu pak nebývá dopředu vymezený prostor, takže obvykle taková šatna není příliš velká. Ale šikovný architekt si dnes poradí i s menším prostorem, v němž může vytvořit šatnu třeba z vestavěných skříní.

Nevýhodou šatny, která je například součástí ložnice, je, že by měla respektovat styl místnosti, v níž se nachází. Pokud je šatna součástí ložnice, tak nebývá tvořená jen obyčejnými policemi, které si majitel mohl sestavit sám, protože šatna v ložnici, nebo v jiné místnosti musí pokoj reprezentovat. Také nevypadá dobře, pokud je nábytek v místnosti tvořen masivním dřevem a šatna je pak odbytá několika překližkami. To je jeden z důvodů proč takováto šatna může být finančně nákladnější než samostatná šatna, kde majitel může mít v podstatě jakýkoliv nábytek, protože to je jeho soukromý prostor.

Šatna, která je součástí místností, může být opět tvořená nábytkem na míru, který si může majitel sestavit sám, anebo předat své požadavky šikovnému řemeslníkovi nebo firmě, a ti se o to postarají. Výhodou tohoto způsobu je, že si může majitel šatny sám určit, kde budou dvířka, kde budou poličky a kde posuvný systém. Zároveň mu řemeslník může poradit, jak šatnu sestavit, aby v ní bylo co nejvíce úložného místa pro oblečení. Nevýhodou je samozřejmě cena, protože kvalitní materiál a zároveň řemeslná práce něco stojí.

Další možností je, že šatna bude vybavena nábytkem, který pochází z velkoobchodů. Nevýhodou tu je, že se musí majitel šatny podřídit svými požadavky tomu, co nabízejí různé nábytkářské společnosti. V takovém případě je dobré hledat a nespokojit se třeba jen s jedním nákupním střediskem, vložit do hledání vhodných skříní a polic trochu času, a třeba se pak najde nábytek, který vzhledem i strukturou bude odpovídat představám majitele.

Případně je samozřejmě možná kombinace několika způsobů, například velké skříně dokoupit a pak si některé police nechat sestavit.

I u šatny, která je součástí jiné místnosti, je třeba, aby se bral zřetel na některé nutnosti. Je jasné, že pokud není místnost příliš velká, že se zde nevybuduje i odpočívací koutek, kde se majitel může usadit a „kochat se svými módními poklady“, ale i tak by v této části místnosti některé věci neměly chybět. Rozhodně je nutné zde mít vlastní osvětlení šatny. Nestačí světlo z lustru, nebo z lampiček v ložnici. Na oblečení je třeba dobře vidět. V šatně nebo v její těsné blízkosti by měl být také odkládací prostor na použité oblečení (opět je možné využít „němé sluhy“, případně nějaký jiný systém uskladnění použitého oblečení). Samozřejmě v šatně nesmí chybět zrcadlo. V prostoru šatny by měl být také dostatek místa, aby se tam vešlo více než jen jeden člověk (obzvlášť ženy prostor ocení, když žádají o radu své kamarádky atd.). Odborníci doporučují minimální šířku šatny asi 1 m a 20 cm, aby se tam dalo pohodlně pohybovat. I zde může být v šatně nebo v její blízkosti připravené žehlicí prkno, ale samozřejmě to není podmínkou. Vše záleží na velikosti místnosti.

Zdroj: Šatna
Zveřejněno dne: 29.5.2017

ŠPANĚLSKÝ MASTIN

Nároky na chov

Do jednoho roku se štěňata nesmí přetěžovat, po jednom roce už je s mastinem možné podnikat i delší výlety, ale stejně se nikdy nestane psím atletem. Ostatně jeho váha mu to ani neumožňuje. Mastinové mají skvělý vztah k dětem, velmi rádi si s nimi hrají, samozřejmě je třeba na děti vždy dohlížet.

Španělský mastin je typický hlídací pes, vhodný současně jako pes rodinný. Má velmi dobrý vztah k lidem. Nejraději pobývá v blízkosti své rodiny, kterou zpovzdálí pozoruje a hlídá.

Každé štěně španělského mastina potřebuje projít procesem socializace, aby z něj vyrostl sebevědomý, nebojácný pes. Socializací se myslí umožnit štěněti kontakt s lidmi, dalšími psy i ostatními zvířaty. Je vhodné brát štěně do města, aby si zvyklo na dopravu i zvýšený hluk. Skvělé je, když si může už od štěněcího věku hrát s jinými psy, aby jeho vztah k nim v dospělosti byl bezproblémový. Jen psi-samci se mohou někdy projevovat dominantně ve vztahu k jiným psům-samcům většího plemene.

Mastin je pes tvrdohlavý, takže potřebuje při výchově důslednost. Ta je opravdu základem všeho – pokud mu dáte nějaký povel, trvejte na jeho splnění. Odmala je dobré se psy různě manipulovat, posazovat je a pokládat, také je dobré jim sahat do krmení a naučit je odevzdávat věci, se kterými si hrají (vhodné jsou na toto učení například velké kosti). Pokud tohle všechno budete se štěňátkem dělat, vyroste vám z něj poslušný pes, který uznává svého pána jako přirozenou autoritu a rád plní jeho pokyny. Co se týče výcviku, mastin bez problémů zvládne základní povely – sedni, lehni, ke mně a další, ale není pro něj vhodný klasický služební výcvik. Stačí vždy jen krátká chvilka výcviku, motivací by měl být váš hlas a odměny.

Španělský mastin není pes vhodný do kotce. Mastinové milují volný prostor, v malém, uzavřeném prostoru velmi trpí. Jsou to psi nesmírně odolní, bez problémů mohou žít celoročně venku, pokud mají k dispozici zateplenou boudu. Teplé počasí snášejí také celkem dobře, jen musí mít dostatek vody a stinné místo. Péče o srst není v podstatě žádná, pouze v období línání. Je nutné jim pravidelně kontrolovat uši, a pokud mají paspárky (vlčí dráp), tak je občas nutné je zkrátit.

Růst mastinů je velmi rychlý, a proto se někdy mohou vyskytnout obtíže pohybového rázu.

Zdroj: Španělský mastin
Zveřejněno dne: 5.4.2016

AJŤÁCKÁ PIZZA

Pizza z pánve

Tak tento recept si určitě adoptujete. Těsto můžete poklást vším, co máte rádi. Výhodou předpečení těsta v pánvi je, že pizza je potom krásně křupavá a těsto zůstane tenké. Ostatně, zkuste to sami!

Ingredience: 100 g hladké mouky, 7 g droždí, 2 lžíce olivového oleje, 50 ml teplé vody, špetka soli, 3 lžíce rajčatové pasty, 100 g mozzarelly, čerstvý rozmarýn, bylinky, pánev do trouby

Postup: Připravíme si těsto – v míse smícháme hladkou mouku, olivový olej a sůl. V mističce odměříme 50 ml vlažné vody, prsty do ní rozdrobíme droždí a lžičkou dobře rozmícháme. Do mouky přidáme směs vody a droždí. Nejprve vše zpracujeme vařečkou, potom těsto vyklopíme na pomoučněnou plochu a těsto hněteme ručně, dokud není úplně hladké (cca 10 minut) nebo dokud nám nedojde síla v pažích. Těsto vrátíme zpátky do mísy, přikryjeme potravinou fólií a necháme ho na teplém místě kynout, než zdvojnásobí svůj objem. Délka kynutí záleží na teplotě, v pokojové teplotě bude kynout asi hodinu.

Když je těsto dobře nakynuté, prsty ho stlačíme, aby z něj vyšel vzduch. Troubu předehřejeme na 230 °C. Na pomoučněné ploše těsto prsty vytvarujeme do kruhu stejného průměru, jako je pánev. Pánev pokapeme olivovým olejem, necháme rozpálit. Do rozpálené pánve přemístíme těsto na pizzu, počkáme, než se na těstě udělají bublinky. V té chvíli těsto potřeme rajčatovou passatou. Můžeme použít passatu obyčejnou, ještě dochutíme solí, čerstvým pepřem, trochou tymiánu, česnekem a trochou cukru. Mozzarellu natrháme prsty na kousky, poklademe jí pizzu a těsto i s pánví přesuneme do vyhřáté trouby.

Pizzu pečeme přímo v pánvi na 230 °C, dokud není po okrajích hezky hnědá a mozzarella nezíská světle hnědou barvu. Pizzu vyndáme z trouby, posypeme čerstvým nasekaným rozmarýnem nebo směsí čerstvých bylinek. No a je hotovo a můžeme se pustit do hodování. Při tvorbě této pizzy vynikne vaše tvořivost, popřípadě použijete vše, co dům dal.

Zdroj: Ajťácká pizza
Zveřejněno dne: 8.5.2017

JAK NA ZIMU BEZ TOPENÍ

Vytápění vašeho domu bez kamen

  • Zavřete správně všechna okna. To znamená, zkontrolujte, že vaše okna jsou správně instalovaná a uzavřená. Otevření oken je důležité, ale tehdy, jestliže venkovní teplota je vyšší než vnitřní teplota. Udržujte okna vzduchotěsná. Možná budete potřebovat koupit odnímatelné těsnění oken, pro lepší těsnící vlastnosti je vhodné plastové těsnění. Za vyhovující lze také využít k eliminování úniku tepla ručník nebo triko, které se k místu přiloží.
  • Použijte jemné, průhledné závěsy nad okny, na které dopadá sluneční světlo. Závěsy vážou studený vzduch a teplo ze slunce bude vytápět dům díky zahřívání chladného vzduchu ze závěsů, který bude proudit dále do domu. Možným řešením je také instalace plastových fólií do oken, která udělají okna vzduchotěsná.
  • Zakryjte okna závěsy. Instalace těžkých, neprodyšných závěsů před okna může blokovat úniku teplého vzduchu. Roztáhněte je, když svítí slunce a zatáhněte je, když tomu tak není.
  • Utěsněte dveře. Zkontrolujte rám kolem dveří a také pode dveřmi. Možná budete potřebovat koupit nový těsnící práh nebo odnímatelné těsnění. Za vyhovující lze využít k eliminování úniku tepla stejně jako u oken ručník nebo triko, které se k místu úniku tepla přiloží.
  • Zajistěte, aby slunce do vašeho domu svítilo co nejvíce. Zkontrolujte překážky (například rostliny, přístřešky), které by mohly bránit dopadům slunečních paprsků na váš dům. Odstraňte všechny překážky opírající se o zdi domu na slunné straně, v ideálním případě by bylo vhodné, vrátit je v noci zpět, na dodatečnou izolaci.
  • Uzavřete všechny nepoužívané místnosti. Zavřením dveří dochází k vytvoření bariéry mezi vámi a chladným prostředím. Ty také zastaví oběh vzduchu, což snižuje tepelné ztráty. Obchody pro domácí kutily prodávají termohlavice, které je vhodné nainstalovat do nepoužívaných místností a nastavit zde pouze temperování. To přispívá k efektivnějšímu využívání ohřívače. Musí se zajistit, aby všechny termohlavice byly nastaveny na temperování, v opačném případě by mohlo dojít k zamrznutí potrubí a následnému popraskání. Cirkulaci vzduchu může být bráněno rozestavěným nábytkem, což je neefektivní.
  • Položte koberec nebo kobereček. Koberečky a koberce zabrání tepelným ztrátám přes podlahu. Jsou obecně teplejší na dotek než dřevo nebo dlažba a tak nabízejí teplejší povrch pro chůzi.
  • Přidejte izolaci v podkroví a oddělte prostor. Velké množství tepla uniká podkrovím. Teplý vzduch stoupá a studený vzduch klesá. Ujistěte se, že vaše podkroví má dostatek izolace.
  • Upečte si sušenky nebo koláče. Vaše trouba pomůže k ohřívání vzduchu v kuchyni při pečení, čímž dochází k ohřívání vašeho domu a zároveň k přípravě pokrmů. Z trouby vzniká suchý vzduch. Při vaření vzniká pára, která zvyšuje vlhkost vzduchu a ten se v zimním období stává chladnějším. Proto je třeba eliminovat vznik vodní páry při vaření.
  • Zapalte si svíčky. Svíčky mohou produkovat velké množství tepla, jen se musí mít na paměti, kde jsou umístěny a nenechávat je bez dozoru. Návštěva jakéhokoliv obchodu s potravinami nebo diskontní prodejny vám může poskytnout velké množství levných svíček. Svíčka nevytváří tolik tepla jako krb nebo skutečné topení, ale vytváří teplo velmi levně.
  • Rozsviťte některé žárovky. Průměrná zářící žárovka uvolňuje až 95% své energie ve formě tepla, což je velmi efektivní zdroj tepla. Kompaktní zářivky a LED světla nejsou vhodné pro zahřívání vašeho pokoje.

Zdroj: Jak na zimu bez topení
Zveřejněno dne: 5.3.2013

JAK NA ZIMU BEZ TOPENÍ

Při pobytu v chladnějším domě

  • Pijte teplé nápoje. Teplé nápoje zvýší vaši teplotu těla. Tento proces může být velmi relaxační a dokonce stimulující. Udělejte si šálek čaje, kávy nebo teplý vývar.
  • Teple se oblečte. Pokrývka hlavy je vždy na prvním místě. K velkému procentu ztráty tělesného tepla dochází v oblasti hlavy, takže je důležité, aby vaše hlava byla zakryta. Pro udržení tělesného tepla také velmi pomáhá rolák . Efektivní je využívat oděv ve vrstvách a to převážně z vlny nebo bavlny. Vhodné je používat pantofle nebo teplé ponožky. Při delším sezení je ideální zakrýt se dekou.
  • Využívejte menší místnosti. Pokud například máte ložnici, která je mnohem menší, než obývací pokoj, je nejlepším řešením využívat tuto ložnici i jako obývací pokoj.
  • Cvičte! 20 minut intenzivního cvičení zahřeje a zároveň udrží teplo v organizmu. Zdravé tělo je obecně více tolerantní k chladu. Pohyb produkuje tělesné teplo. Čím jste aktivnější, tím lepší krevní oběh budete mít. To znamená, že vaše teplá krev se dostane do vašich prstů na rukou a nohou a udrží je v teple.
  • Najděte si kamaráda nebo mazlíčka a přitulte se k němu. Tělo každého teplokrevného živočicha je pec sama o sobě, proto je vhodné přitulit se třeba ke psovi a vzájemně se zahřívat.
  • Sedněte si na topné podložky o výkonu 50 W. Spíše než vytápění celého domu nebo místnosti, je lepší sedět na topné podložce s nízkým příkonem. Můžete si také vytvořit své vlastní vyhřívané podložky. Použití láhve s teplou vodou, je vhodné pro ohřev rukou, břicha, zad nebo nohou. Dobrým pomocníkem jsou také malé polštářky plněné rýží, sušenou kukuřicí nebo fazolemi, které ohřejete v mikrovlnné troubě po dobu jedné minuty.
  • Vezměte si silný a dlouhý župan. Je to jako načechraná deka s rukávy. Župany jsou velmi teplé a pohodlné, dokonce se v nich dá i spát.
  • Jděte na návštěvu. Dobrým nápadem je také trávit čas v místě, které je zahřáté bez vašich nákladů (například kostel, knihovna, dům známých).
  • Pořiďte jsi elektrickou přikrývku. Ta může udržet pohodlně vaše tělo po celou noc v příjemné teplotě. Tento efekt je úspornější než vytápět celou místnost.

Zdroj: Jak na zimu bez topení
Zveřejněno dne: 5.3.2013

ŠPANĚLSKÝ MASTIN

Další druhy mastina

Mezi další druhy mastina patří pyrenejský a neapolský.

Pyrenejský mastin

Pyrenejský mastin je inteligentní a bdělý pes. Je to spolehlivý a poslušný společník a ochránce. Ke své rodině jsou tito psi přátelští a oddaní. K cizím lidem se chovají ostražitě. S ostatními domácími zvířaty nemají problém, k jiným psům se chovají přátelsky. Jsou to výborní hlídači. Díky jejich inteligenci se snadno cvičí. Zbožňují děti a jejich trpělivost nezná mezí. Nesmí se jim však nijak ubližovat a být na ně tvrdý. Mají vrozený ochranitelský instinkt a také částečně samostatné rozhodování. Pyrenejský mastin i přes svoji mohutnost dokáže vyvinout značnou rychlost. Útočí jen v případě nouze, je-li opravdu ohrožena rodina nebo majetek.

Pyrenejský mastin pochází ze Španělska a jedná se o velmi staré plemeno. Do Španělska byl přivezen fénickými kupci. Tito dovezení psi byli využíváni jako pracovní a také byli dále kříženi s pyrenejským horským psem i španělským mastinem. Jeho historie však sahá mnohem hlouběji do minulosti a jeho původ můžeme dohledat až u velkých asijských mastifů. Pyrenejský mastin byl využíván později jako hlídač stád ovcí před vlky a medvědy. Aby měl chráněný krk, nosil ostnatý obojek carlanca. Čtyři až pět psů bylo schopno uhlídat stádo čítající přes 1 000 kusů. Jako samostatné plemeno byl uznán až koncem 19. století.

Pyrenejský mastin dorůstá výšky 72 až 81 cm, ale žádoucí je výška větší. Dosahuje váhy okolo 55 až 75 kg. Průměrná délka života je 10 až 13 let. Velká, dlouhá a silná hlava má lehce klenutou lebku. Uši jsou malé a přiléhají k lícním kostem. Oči jsou malé, mandlového tvaru a tmavé barvy. Skus je nůžkový. Krk je silný, pružný s volnou kůží a visícím lalokem. Tělo je mohutné a velké. Ocas je nasazen ve střední výšce a v klidu je nošen svěšený a sahá až k hleznům. Srst je silná, hustá a přiléhá k tělu. Zbarvení je základové bílé s černými, červenými nebo šedými skvrnami a výraznou maskou.

Srst pyrenejského mastina nevyžaduje speciální péči, díky její samočisticí schopnosti ji stačí jednou týdně vykartáčovat. Zvýšená pozornost je zapotřebí jen v období línání. Byť je to pes značně inteligentní a rychle chápe, potřebuje důslednou a vlídnou výchovu. Nikdy vás však nebude slepě poslouchat. Kvůli své velikosti je poněkud náročnější na chov a budoucí majitelé s tím musí počítat. Potřebuje dostatek pohybu, a to nejen na větším oploceném pozemku, ale také rád chodí na dlouhé procházky. Především v období dospívání a růstu potřebuje velké množství kvalitní potravy. Pyrenejský mastin může být držen celoročně venku jen za předpokladu, že má k dispozici boudu, do které by se mohl schovat za špatného počasí.

Neapolský mastin

Neapolský mastin je velmi náročné plemeno na chov i rodinné zázemí, stává se v podstatě plnohodnotným členem rodiny. Mastin nezná slova jako zrada nebo podraz. Jeho život musí být naplněný velkým přátelstvím s pánem. Kdekoli se ukáže, je středem pozornosti. Mastin je klidný člen rodiny, ale umí svoji rodinu znamenitě ochránit. Je velmi hrdý na svůj původ a také to dává někdy ostatním najevo.

Mastin se zapsal do povědomí jako hlídač. A jako hlídač je neustále bdělý a připravený bránit své pány a majetek. Ovšem v dnešní době to je spíše rodinný typ. Jeho silná a věrná povaha z něj dělá velmi vyrovnaného psa. Inteligence a ušlechtilost jsou mu vlastní. Jako každý jiný pes může být – když se cítí v ohrožení – velmi agresivní a obranářský. Nesmíme se nechat obalamutit jeho pomalostí a klidem. Jinak je mastin vcelku vyrovnaný a klidný pes.

Neapolský mastin pochází z Apeninského poloostrova. Tento pes je potomkem velkého římského molosskéko psa. Tato rasa se v dávnověku využívala především ke zvířecím zápasům v arénách, ale třeba i k boji ve válkách. Chovali ji nejen vojáci, ale i prostí občané, kterým psi hlídali majetek. S vojskem se plemeno rozšířilo do celé Evropy a stalo se základem pro mnoho dogovitých plemen. V minulém století se díky nekontrolovanému křížení dostal mastin na pokraj zániku. Od roku 1947 se podařilo obnovit jeho cílenou plemenitbu. V současné době není příliš rozšířen pro náročnost chovu.

Mastin je pes, který především vyniká svojí tělesnou stavbou. Jeho mohutná postava nenechá nikoho na pochybách o jeho síle. Je velmi těžký a robustní, délka jeho těla přesahuje kohoutkovou výšku. Hlavu má odpovídající postavě, stejně tak mohutnou. Na hlavě má nesčetně vrásek tvořených záhyby kůže. Mastin má velmi typicky svěšené horní pysky, které překrývají spodní část tlamy a při pohledu zepředu mají tvar obráceného „V“. Tento pes má vcelku krátkou čenichovou partii, oči má daleko od sebe. Uši jsou v poměru k velikosti samotného psa celkem malé. Jsou trojúhelníkového tvaru a přiléhají k lícím. Mohou být kupírovány a stejně tak i ocas. Krk je krátký a dobře rostlý. Záda jsou mírně širší než břicho. Ocas je u kořene silný a ke konci se zužuje. Srst má mastin lesklou, tvrdou, hrubou a všude stejně dlouhou (cca 1,5 cm). Barva srsti může být dosti různá. Především však bývá šedá, olověná, černá, hnědá, ale i žlutá. Tlapy má mastin kratší a silné. Jeho pohyb je pro něj stejně typický jako povaha nebo majestátnost. Svým pohybem může připomínat chůzi koček nebo medvěda. Málokdy se donutí k běhu. Spíše je pro něho typický krok a klus.

Velikost feny je v kohoutku 60–68 cm a u psů 65–75 cm. Váha feny se pohybuje v rozmezí 50–60 kg a u psů 60–70 kg. Mastin se dožívá 10–11 let.

Tento pes není náročný na pohyb. Ale při vybírání činnosti by se měl brát zřetel na jeho mohutnost a váhu. Vzhledem k tomu, že je to nyní převážně rodinný pes, neměl by se chovat trvale v kotcích. Měl by se svou rodinou žít již od útlého věku, aby s ní navázal úzký kontakt. Mastin je velmi náročný na zdravotní péči. Kvalitní péče o něj stojí i nemalé finanční prostředky.

Zvláštní péče musí být mastinovi věnována do třetího roku jeho života. Roste velmi rychle a jeho růst vyžaduje velkou opatrnost a zkušenost majitele. Jeho celková lymfatičnost s sebou nese volnost kloubů a vazů. Mastin proto patří mezi nejnáročnější plemena z hlediska kvality a vyváženosti stravy! Krmivo musí být optimalizováno na jeho věk a váhu. V jeho vývinu ho nesmíme nikdy přetěžovat! Musíme mu poskytnout dostatek času pro tvorbu kostí, kloubů a svalů. Není to proto rasa vhodná pro začínajícího kynologa!

Dominantní mastin určitě nepatří do špatných rukou. Na jeho výchovu je potřeba zkušená osoba a oddaný pán. Zvláště jeho vlohy k hlídání by měl ovládnout majitel, který má dobré zkušenosti s výchovou podobných plemen. Tvrdost ve výchově je u mastina naprosto nevhodná. Důslednost je však zárukou k úspěchu. Rozhodně se nejedná o služební plemeno. Mastin je velmi učenlivé a inteligentní zvíře. Cviky si snadno zapamatuje a naučí.

Zdroj: Španělský mastin
Zveřejněno dne: 5.4.2016

ŠABLONY NA DÝNĚ

Historie vyřezávání dýní

Halloween je svátek, který se slaví 31. října a většina z nás ho považuje za čistě americký svátek. Mnohé z našich dětí by ho chtěly slavit také, protože je to vlastně takový velký karneval v maskách, při kterých naše ratolesti navštěvují sousedy a koledují sladkosti.

Halloween vychází původně z pohanského (keltského) svátku Samhain, což je pohanský Nový rok (konec pohanského léta). Užívá se také označení předvečer svátku Všech svatých. Pravděpodobně má i návaznost na křesťanský svátek Všech svatých.

Kořeny svátku sahají až do dob před naším letopočtem, kdy Keltové slavili v tento den konec léta a příchod nového roku. Magické noci na přelomu října a listopadu, v níž se prolínal svět živých a mrtvých, se říkalo Samhain. Při bujarém veselí všude hořely obrovské ohně a lidé se odívali do převleků, aby se chránili před zlými duchy.

V době, kdy se katolická církev snažila vymýtit pohanské zvyky, byl Samhain, jeden z nejoblíbenějších svátků, nově nahrazen křesťanským svátkem Všech svatých (All Hallows' Day), který připadá na 1. listopad.

Halloweenská tradice se díky přistěhovalcům z Irska dostala kolem poloviny 19. století do Ameriky. Irové vyřezávali děsivé obličeje do vydlabané řepy, tu dávali posledního října se zapálenou svíčkou do oken, což mělo od domu vyhnat duše zemřelých. V Americe potom začali používat dýně.

Děti se v předvečer svátku Všech svatých vydávaly ve strašidelných maskách na koledu, kdy za odměnu získávaly sladkosti a ovoce. Tato podoba slavení Halloweenu se uchovala dodnes.

K dýním, které svátek duchů symbolizují, se váže stará irská legenda o opileckém pobudovi Jackovi. O Halloweenu byl Jack tak opilý, že jeho duše začala opouštět tělo. Na to už čekal ďábel, který si pro něj přišel. Jack ho požádal, aby mu povolil poslední drink. Na ten ale Jack neměl peníze, a proto ďáblovi navrhl, zda by se nepřeměnil v minci, Jack by s ní zaplatil a ďábel by se zase proměnil zpět. Jack však minci ihned popadl a mazaně ji schoval do peněženky, čímž démona uvěznil. Poté si vynutil, že ďábla pustí, když mu dá rok svobody. Po roce se čert pochopitelně vrátil. Tentokráte ho Jack přelstil nalákáním na lahodná jablka. Jakmile byl ďábel na jabloni, filuta Jack nožem vyryl do kmene stromu kříž, a ďábel tak nemohl dolů. Jack mu nabídl pomoc, pokud mu ďábel slíbí, že ho nikdy nevezme do pekla. Když se pak Jack jednoho dne upil k smrti, v nebi ho nechtěli, protože měl na bedrech příliš mnoho hříchů, a slib od ďábla mu zase zaručoval, že do pekla také nemůže. Od té doby Jackova duše bloudí po světě a temnotu si ozařuje žhavým uhlíkem, který mu ďábel věnoval. Aby uhlík vydržel déle, vložil ho Jack do vydlabané řepy. Lidé proto o Halloweenu dávají na okenní římsy vyřezanou dýni se svíčkou, neboť věří, že si Jack vezme na cestu ono světýlko a je za to na oplátku ochrání.

Tradiční výzdobou jsou tak svítící lucerničky umísťované v blízkosti obydlí, nejčastěji na oknech, které měly uvítat zemřelé předky a ochránit dům před zlými duchy.

Původně uvnitř dýní opravdu zářily kousky řeřavého uhlí (což mohlo vypadat díky temnějšímu tónu a červenější záři ještě o něco strašidelněji), teprve později svíčky. Pro bezpečné osvětlení do dýní vkládejte svíčky ve skleněných ochranných kelímcích, nebo takzvané hřbitovní.

Zdroj: Šablony na dýně
Zveřejněno dne: 28.10.2016

ŠATNA

Šatna na míru

Řada lidí se rozhodne, že si svou šatní místnost nechá sestavit od odborníka přesně na míru. Výhodou je zajištěná kvalita práce a zkušenost odborníků s uspořádáním šatny. Odborník je schopný sestavit šatnu tím nejefektivnějším způsobem, který ušetří spoustu prostoru. Dnes existuje řada firem ale i řemeslníků, kteří se stavbou takovýchto šaten zabývají. Někdy se může majitel rozhodnout, že si nechá postavit třeba jen část šatny na míru, někdy bude chtít vybavit třeba celou místnost. Někteří lidé si třeba nechají zhotovit jen skříň na míru, protože v komerčním prodeji nesehnali žádnou, která by odpovídala jejich požadavkům, nebo prostorovým dispozicím, což znamená, že jim vyšel v šatně buď příliš velký, nebo naopak příliš malý prostor a žádná běžně prodávaná skříň ho vhodně nevyplňuje. V takovém případě je právě ideální obrátit se na odborníky, kteří jsou schopni sestavit skříň podle jasně daných požadavků zákazníků. Pokud ale majitelé domu, nebo bytu nebaví objíždět nákupní střediska a hledat vhodný nábytek, tak je možné nechat stavbu celé místnosti právě na odbornících. Stavba takovéto místnosti obvykle začíná tím, že si návrhář prohlédne místnost, kde se má šatna nacházet, případně si prohlédne dům nebo byt a navrhne, kam by se šatna nejvíce hodila. V dnešní době jsou odborníci schopni vytvořit otevřenou šatnu, která je například součástí jiné místnosti, ale klidně i šatnu rohovou, šatnu samostatnou, nebo i šatnu průchozí, která spojuje více místností. Základem je znát prostorové dispozice objektu, kde bude šatna vybudována. Dalším krokem je zjištění požadavků majitele na šatnu, nejde ale jen o zjištění toho, jakou částku je do stavby šatny ochoten investovat, spíše se jedná o zjištění jeho očekávání, co by podle něj měla šatna obsahovat a jak by měla vypadat. Někteří majitelé si třeba budou přát šatnu vytvořenou hlavně z tyčových závěsných systémů, jiným naopak půjde o to, aby šatna měla co nejvíce poliček a dalších úložných prostor. V rámci těchto návrhů šaten také designér zjišťuje, co vše hodlá majitel v šatně uschovávat, jestli jen oblečení, nebo i boty a jiné doplňky, případně i jiné předměty (například vysavač, další peřiny atd.). Podle svých zkušeností a přání klienta je pak schopen sestavit návrh úložného prostoru. Někdy může být řešení ještě jednodušší a klient si vybere svou vysněnou šatnu z návrhů daného návrháře, pokud ho ale žádný jeho plán nezaujme, správný návrhář by měl být schopen sestavit šatnu opravdu i podle jednotlivých požadavků klienta. Obvykle spolu řeší kolik polic je potřeba, jakými a kolika závěsnými systémy šatnu vybavit, jestli využívat skříňky s dvířky, nebo jen čisté police, každý jednotlivý detail je na uvážení klienta. S interiérovým designérem je opravdu potřeba probrat nejen to, co bude ve skříních a poličkách uskladněno, ale je dobré mu i sdělit, které oblečení věší klient na ramínka, které prádlo a jak skládá. To vše pomůže návrháři, aby propočítal velikosti poliček a závěsných systémů.

V okamžiku, kdy spolu klient a návrhář vyřeší podobu úložného systému, přichází na řadu zbytek prostoru šatny, pokud se třeba jedná o samostatnou šatnu. Návrháře bude jistě zajímat, jak si jeho klient představuje, že bude šatna vypadat, jestli bude obsahovat nějaký prostor k relaxaci, kde a kolik bude v místnosti zrcadel, jaké osvětlení zvolit atd. Interiérového designéra bude také zajímat, jestli chcete mít v místnosti umístěné třeba i žehlící prkno (doporučuje se!), vysavač nebo třeba i šicí stroj. Vždy se bude také ptát, jak často jsou zmiňované předměty využívané, to proto, aby jim našel nejen dostatek prostoru, ale zároveň aby je umístil tak, aby byl k nim snadný přístup v případě časté potřeby, a nebo naopak je umístil někam do pozadí, kde nebudou hned na ráně, protože klient bude mít v šatně mnohem důležitější předměty. Po určení základní podoby šatny se obvykle přechází k jednotlivým detailům, jako je například barva a dekor skříní, u samostatné místnosti třeba i podlaha atd. Návrhář případně jiný člen firmy vám jistě pomůže s výběrem nejen barvy ale i materiálu šatny, obvykle jim k tomu slouží jejich vzorník, který mají k dispozici. Velmi oblíbenou variantou je bílá barva, která bývá o něco levnější než třeba klasické dřevo. V této části příprav se také řeší i jaké dveře budou vést do šatny. Je třeba si také uvědomit, že klient se nemusí rozhodnout hned na místě, má rozhodně nárok si vzít třeba vzorníky barev, materiálů ale i dveří domů a tam si vše v klidu promyslet. Pokud si bude klient přát, aby šatna obsahovala skříně s dvířky, tak i zde si bude vybírat materiál (nejčastěji se volí lamino, dýha sklo, či dřevodekor). V této části také hraje důležitou roli částka, kterou je majitel ochoten do stavby šatny investovat, podle toho se pak volí vhodný materiál na stavbu šaten. Pokud majitel chce do stavby investovat nemalou částku, může se rozhodnout, že celá šatna bude z masivního dřeva, další variantou u tohoto dřeva může být, že vnitřní police, které nejsou na očích, budou z levnějšího dřeva, z dražšího materiálu pak budou jen ty viditelné části. Pokud je šatna součástí větší místnosti řeší obvykle architekt i to, jakým způsobem šatnu oddělit od zbytku místnosti a jestli je její oddělení nutné. V okamžiku, kdy je návrh šatny jasně stanovený, tak se projekt předává řemeslníkům firmy, kteří jsou schopni šatnu podle návrhu zhotovit. V některých případech může být návrhář a řemeslník klidně jedna a ta samá osoba.

Zdroj: Šatna
Zveřejněno dne: 29.5.2017