Téma: 

romadur


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

ROMADUR

Romadur v pivu

Pivo a tenhle pikantně čpavý sýr tvoří nerozlučnou dvojici. Romadur bývá zákuskem sám o sobě. Kromě vychlazeného piva si rozumí také s čerstvým chlebem, máslem a mletou paprikou. Ale výtečný je rovněž v teplé kuchyni, kde většině jídel dodá velice zajímavou chuť.

Ingredience: 40 dkg Romaduru, pivo, mletý kmín, mletá červená paprika

Technologický postup: Romadur nakrájíme, posypeme kmínem, paprikou, vložíme do sklenice, zalijeme pivem, aby byl sýr potopený, a dáme na okenní parapet (na teplo a světlo) uležet na 3 až 5 dní. Pak Romadur vyndáme na talířek a podáváme s pečivem namazaným máslem a s dobře vychlazeným pivem.

Zdroj: Romadur
Zveřejněno: 4.1.2016

ROMADUR

Cena Romaduru

Cena Romaduru je různá, vždy záleží na prodejci a jeho marži a na typu provedení (příchuti).



Zdroj: Romadur
Zveřejněno: 4.1.2016

ROMADUR

Pomazánka z Romaduru

Pomazánky z Romaduru mají vynikající aromatickou nezaměnitelnou chuť.

Domácí pomazánka z Romaduru

Ingredience: 2 lžičky Harrisy, sůl, 3 ks Romaduru, 150 g pomazánkového másla, 1 ks cibule

Technologický postup: Vidličkou rozmačkáme Romadur. Přidáme pomazánkové máslo a řádně promícháme. Základ ochutíme Harrisou nebo paprikovou pastou (pikantní). Podle potřeby pomazánku osolíme. Do pomazánky přidáme jednu menší cibuli, nakrájenou nadrobno. Můžeme ihned mazat na chleba nebo topinky a hojně zapíjet pivem.

Jemná pomazánka z Romaduru

Ingredience: 2 ks Romaduru, ½ tvarohu, 1 ks másla, 3 ks taveného sýra (trojúhelníčky), česnek

Technologický postup: Tyčovým mixérem rozmixujeme změklé máslo s tvarohem, Romadurem a taveným sýrem. Podle chuti přidáme prolisovaný česnek, tímto je pomazánka hotová. Romadurovou pomazánku mažeme na oblíbené pečivo.

Zdroj: Romadur
Zveřejněno: 4.1.2016

ROMADUR

Recept na Romadur

Sýr Romadur sýraři vyrábějí z mléka o tučnosti 2,6 % a toto mléko se zpracovává na výrobní lince. Výrobní technologický proces začíná o den dříve, kdy je naléváno standardizované mléko do zásobního tanku. Druhý den se napouští do sýrařských van, kde prokysává. Dále se vzniklá sýřenina krájí, míchá, vytužuje a odpouští se syrovátka. Vzniklé sýrové zrno se přečerpá na odkapní pás a následně se formuje do připravených tvořítek. Štosy s tvořítky se zcela automaticky pohybují a v pravidelných intervalech se obracejí na odkapní dráze, kde dochází k odkapu zbývající syrovátky. Druhý den se sýry nasolí v solné lázni, následně se z tvořítek vyklopí na nerezové rošty a odvezou se do zracích sklepů. Ve zracích sklepích zrají nejméně 14 dní a projdou si kvasným, zracím a chladným sklepem. Poté jsou sýry připraveny k balení. Zrací sklepy jsou vybaveny technologií, která při zrání automaticky hlídá parametry, jako je vlhkost, teplota a proudění vzduchu. Veškerá výměna vzduchu ve sklepích probíhá přes filtry. Při zrání sýrů samozřejmě dochází k jejich ošetřování, a to ve čtyřdenním intervalu. Balení sýrů se děje téměř bez dotyku lidské ruky. Obsluha automatu přemístí zralý sýr z nerezového roštu na vstupní dopravník baličky. Dále proces probíhá plně v režii automatických baliček, které mají na začátku zařazeny detektory kovů a na konci automatické popisovací zařízení pro značení data. Takto zabalený sýr je převezen pomocí manipulační techniky do chlazených prostor expedice.

Zdroj: Romadur
Zveřejněno: 4.1.2016

ROMADUR

Romadur a zdraví

Romadur je v Česku jedním z reprezentantů měkkých sýrů, který navíc zraje pod mazem. Do výrobníku, jehož objem je dělen přepážkami pro postupné zpracovávání mléka s cílem semikontinualizace výrobního procesu, se napouští postupně pasterované mléko o tučnosti 1 %, ohřáté na teplotu přibližně 30 °C. Do mléka se přidá zvolená smetanová kultura a syřidlo. Po 60 minutách se vytvoří gel, který je sýrařskými harfami krájen a promícháván při zvolené teplotě. Vzniklé sýrové zrno se vypouští na odkapní pohyblivý pás a sýrová sraženina, zbavená částečně syrovátky, se plní do skupinových perforovaných forem, kde se dále zbavuje syrovátky odkapáváním při převracení forem. Sýry jsou z forem vyklepávány na nerezové rošty. Rošty jsou stohovány a celé stohy se sýry jsou ponořeny do solné lázně. Po prosolení, které trvá přibližně 6–8 hodin, a následném oschnutí jsou sýry postříkány suspenzí obsahující bakterie produkující maz. Následně jsou sýry na roštech v paletách umístěny ve zracích sklepích s řízenou teplotou 16 až 18 °C a vlhkostí 90 %. Po době zrání, která trvá přibližně 3–4 týdny, jsou sýry baleny a expedovány.

První písemné doklady o výrobě českého sýra pocházejí z 10. století, na sklonku 19. století existovalo v Čechách okolo 150 menších sýráren, do 50. let u nás vyráběly sýry především menší soukromé nebo družstevní sýrárny, respektive mlékárny, skutečná velkovýroba začala až po úplném znárodnění průmyslu po komunistickém převratu v roce 1948. Po roce 1989 do původně socialistických podniků vstoupil často mezinárodní kapitál.

Romadur je významným zdrojem řady důležitých živin. Především to jsou bílkoviny (převážně kasein), jejichž obsah v sýrech kolísá podle jejich druhu. V závislosti na obsahu sušiny a tuku se obsah bílkovin pohybuje od 6 % do téměř 30 %. Mléčné bílkoviny řadíme mezi bílkoviny plnohodnotné, protože obsahují všechny esenciální aminokyseliny v dostatečném množství. Sýry obsahují relativně menší množství syrovátkových bílkovin (0,4–0,5 %) a laktózy (0,3–0,4 %) ve srovnání s ostatními mléčnými výrobky. Zřejmě z těchto důvodů můžeme předpokládat, že konzumace sýra vede k menšímu vzestupu inzulinémie, tedy plazmatické hladiny inzulinu, než při příjmu stejného množství jiného mléčného výrobku. Další důležitou živinou, kterou sýry obsahují, je vápník. Obsah vápníku v sýrech závisí zejména na obsahu sušiny, do určité míry i na použité technologii. Zvláště důležitý je příjem vápníku u dětí. Dostatečný přísun vápníku má také velký význam u starších lidí, kteří často trpí osteoporózou – chorobou nedostatečného obsahu vápníku v kostech.

Spotřeba sýrů je tedy z hlediska výživového nízká a bylo by žádoucí ji zvýšit. Sýry jsou také dobrým zdrojem většiny vitaminů, především vitaminů rozpustných v tucích, jako jsou vitaminy A, D a E, a některých vitaminů skupiny B, zejména vitamin B2.

Výživové údaje Romaduru uvedené ve 100 g: energetická hodnota 1140 kj (272 kcal), tuky 20 g (z toho nasycené mastné kyseliny 13 g), sacharidy 1,5 g (z toho cukry 1,5 g), bílkoviny 22 g, sůl 2,5 g. Alergenem je mléko.

V těhotenství není nutné mít strach ze zrajících sýrů, mezi něž patří i Romadur. Bakterie, které tento sýr obsahuje, jsou zdraví prospěšné. Tento sýr má navíc méně tuků, než je běžné v ostatních sýrech, a dostatek bílkovin a vápníku, což je právě v době těhotenství zvlášť důležité. Obava z konzumace těchto sýrů vznikla pravděpodobně tehdy, když se objevila bakterie leptospiróza. Kontaminace touto bakterií však byla způsobena nedodržením hygienických zásad výrobcem při výrobě, byla tedy ojedinělá a není tak již důvod se obávat, že by se v těchto sýrech mohla znovu objevit.

Zdroj: Romadur
Zveřejněno: 4.1.2016

RECEPTY NA JEDNOHUBKY

Pomazánky na jednohubky

Pivní romadurová pomazánka

Ingredience: 2x sýr romadur, 250 ml piva, 100 g másla, půlka cibule

Postup: Sýry dáme do sklenice, zalijeme pivem, uzavřeme a necháme při pokojové teplotě uležet minimálně 5 dní. Když sýry změknou, slijeme nálev z piva a sýry přendáme do mísy. Rozmačkáme je vidličkou a vymícháme s máslem do hladka. Přidáme nadrobno nakrájenou cibuli a promícháme. Mažeme na pečivo, nejlépe na čerstvý chléb.

Pomazánka s kuřecím a uzeným masem

Ingredience: 200 g vařeného nebo pečeného kuřecího masa, 50 g vařeného uzeného masa, 2 lžíce ochucené majonézy, například tatarské omáčky, 1 lžičku kremžské hořčice, 4 rajčata, 2 sterilované okurky, 100 g pomazánkového másla, nadrobno nasekaný kopr, sůl

Postup: Kuřecí a uzené maso umeleme na masovém mlýnku a dáme je do mísy. Přidáme máslo, hořčici, sterilované okurky nastrouhané nahrubo, majonézu a sůl podle chuti. Z připravených surovin vymícháme hladkou pomazánku. Pomazánka skvěle chutná na opečených plátcích pečiva. Před podáváním posypte sekaným koprem a ozdobte kolečky čerstvých rajčat.

Sýrová pomazánka s tuňákem

Ingredience: 1 konzerva tuňáka v oleji, 120 g taveného sýra, 150 g rostlinného másla, 100 g nastrouhaného uzeného sýra, 1 lžičku hořčice, mletý pepř, pažitka na ozdobení

Postup: Část oleje z konzervy slijte, aby pomazánka nebyla příliš mastná. Tuňáka vyklopte do mísy. Cibuli nakrájejte nadrobno k rybímu masu a přidejte ji spolu s ingrediencemi k rybímu masu. Pomazánku důkladně promíchejte a nechte v lednici alespoň půl hodiny. Mažte na pečivo a ozdobte pažitkou.

Balkánská pomazánka

Ingredience: 200 g balkánského sýra, 180 g pomazánkového másla, sůl, 2 stroužky česneku, 1 lžíce olivového oleje, 6 sušených rajčat

Postup: Balkánský sýr rozdrobíme a smícháme s pomazánkovým máslem, přidáme najemno nasekaná sušená rajčata a lžíci olivového oleje, najemno nasekaný česnek a sůl, tu nemusíme. Řádně promícháme a natíráme na pečivo. Zdobíme sušenými rajčaty.

Ředkvičková pomazánka

Ingredience: 2 svazky ředkviček, 1 svazek naťové cibulky, 3 cm čerstvého křenu, 250 g polotučného tvarohu, sůl, pepř

Postup: Ředkvičky omyjeme a nastrouháme na hrubém struhadle, dobře vymačkáme přebytečnou vodu. Cibulku nasekáme najemno i s natí. Křen nastrouháme, všechnu zeleninu smícháme s tvarohem. Nakonec pomazánku osolíme a opepříme. Podáváme s pečivem, můžeme ozdobit kolečky ředkvičky a pažitkou.

Sloní mls

Ingredience: 2 lžíce octa, 2 lžíce kečupu, 2 lžíce hořčice, 2 lžíce majonézy, 2 lžíce oleje, 1 cibule, 4 sterilované okurky, 500 g měkkého salámu, pepř

Postup: Ocet, olej, kečup, hořčici a majonézu promícháme a vytvoříme základ pro pomazánku. Uzeninu, cibuli a 3 okurky nakrájíme na velmi drobné kostičky, můžeme i umlít. Nakrájené ingredience přidáme do připraveného základu, opepříme a vše důkladně promícháme. Kdo má rád ostré, může přidat feferonku. Mažeme na pečivo a zdobíme kyselou okurkou.

Drožďová pomazánka

Ingredience: 2 kostky droždí, 4 vejce, malá cibule, sůl, olej, pažitka

Postup: Cibulku nakrájíme nadrobno a necháme ji na oleji zesklovatět, poté přihodíme kousky droždí a chvilku podusíme, pak vmícháme vejce. Nakonec dochutíme solí a přidáme najemno nasekanou pažitku. Mažeme na pečivo a zdobíme petrželkou.

Zdroj: Recepty na jednohubky
Zveřejněno: 30.3.2015

ŽALUDEČNÍ VŘEDY - VHODNÁ STRAVA

Dieta na dvanácterník

Dvanáctník (latinsky: duodenum; zastarale a hovorově: dvanácterník) je podkovovitě stočená počáteční část tenkého střeva (intestinum tenue) navazující na žaludek. Kromě žaludku do něj rovněž ústí vývod žlučníku z jater a vývody slinivky břišní. Délka dvanáctníku je mezi 20 a 28 cm a jeho průměr činí 3,5 až 4,5 cm. S výjimkou svého začátku je dvanáctník srostlý se zadní stěnou břišní a druhotně krytý nástěnnou pobřišnicí (peritoneum).

Náhradu ochranného hlenu vám poskytne škrob ze syrové brambory, vyzkoušejte tedy následující: Po spánku, kdy je tělo žíznivé, nebo tehdy, kdy je žaludek, dvanáctník i část střeva prázdná (směnaři), vypijte několik lžic škrobu z čerstvé brambory. Škrob připravíte tak, že syrovou bramboru nastrouháte, vyždímáte (nejlepší je malá řezací odstředivka na ovoce) a po chvilce slijete vodnatou bramborovou šťávu a sedlý škrob vypijete. Někdo to vypije bez čekání všechno, jiný se spokojí i s nastrouhanou dření ze syrové brambory. Takto postupuje nestravitelný škrob brambory rychle do střeva a sliznice z něj vstřebává vodu, až ho zahustí a on se stane v podstatě povlakem. Právě tam, kde je ochranného hlenu nejméně, vstřebává sliznice nejvíce a zde se tedy vytvoří nejsilnější vrstva škrobového povlaku. Ten potom jako hlen ochraňuje tuto sliznici před ranními agresivními trávicími šťávami. Zvláště při jejich vyplaveních před prvním jídlem, kdy jsou nejagresivnější a je jich, vzhledem k množství potravy, nejvíce. Škrob je relativně rychle setřen natráveninou, ale následující trávicí šťávy nejsou tak agresivní, a tak škrob svůj ochranný úkol splnil. Ze sušeného škrobu to nejde a do zásoby také ne, což vyplývá z prostorové struktury škrobu v cytoplazmě buněk brambory. Přestože syrové brambory obsahují solanin, tak jeho množství, není-li brambora zelená, neškodí ani při několikaměsíčním užívání. Takže vyzkoušejte každé ráno před snídaní několik lžic bramborového džusu a na noc čaj z heřmánku jako hojivou náplast na celodenní dřinou poničenou sliznici.

Stravujte se nedráždivě, dietně a lehce.

Čerstvé ovoce a zelenina se svými volnými kyselinami na lačno dráždí. Buď si je dejte čerstvé až po jídle, nebo raději konzumujte kompoty a zeleninu dušenou či jinak tepelně upravenou, což se kvůli vláknině zvláště doporučuje.

Potraviny zakázané při dvanáctníkovém onemocnění:

  • alkohol, cigarety
  • pečivo (výrazně okyseluje organismus)
  • rafinovaný cukr (je agresivní na žaludek)
  • smažené a tučné výrobky, chipsy
  • vuřty, uherský salám, vysočina, česnekový salám, paprikový salám, paštika, jitrnice, vinné klobásy a podobně
  • tučné maso – nakládané, konzervované a smažené, divočina
  • šproty, tučné, uzené a nakládané ryby, makrela
  • aromatické a tučné sýry (pivní sýr, syrečky, romadúr, ementál, eidamská cihla, hermelín, niva a podobně)
  • luštěniny – čočka, fazole – obsahují slupky a nadýmají
  • syrová zelenina – ředkev, ledový salát, cibule, česnek, paprika, cibule, nakládaná zelenina, čerstvé i sušené houby
  • ořechy – vlašské ořechy, mandle, slunečnicová semínka, mák
  • káva
  • ovocné džusy
  • ocet
  • ostré koření (pepř, pálivá paprika, kari, zázvor a podobně), masox, sójová omáčka, worcesterská omáčka
  • kvasnice (droždí) kvůli stagnaci jídla v žaludku, má bobtnavé a kvasící účinky, netráví se tak, jak má, poškozuje střeva obzvláště s pečivem
Doporučené potraviny:
  • lehce stravitelné potraviny – nejlépe dušené
  • zelenina – dušená i vařená, trochu čerstvá – hlávkové zelí, mrkev, kedlubny, saláty, řepa, rajče bez slupky, dýně hokkaidó, brokolice, mrkev, květák, petržel, celer, vařené brambory ve slupce mají větší obsah živin; brambory jsou ale lepší pouze čerstvé ve formě šťávy kvůli velkému obsahu škrobů
  • sliz z lněného semínka – doporučuje se 1 lžíce 2x denně (sliz se připraví vyvařením polévkové lžíce do vody)
  • hovězí vývary
  • rostlinná želatina agar
Potraviny povolené občas:
  • rýže, jáhly, pohanka
  • tofu a sója
  • libová masa (ryby, králík, hovězí – vše jen dušené, vařené, nikdy ne smažené); pozor: z přemíry bílkovin a tuků časem může vzniknout žlučníkový kámen nebo nádorové bujení, při stagnaci potravy v žaludku pak kvůli vředu dvanáctníku hrozí naleptání žaludeční sliznice a vznik i vředu žaludečního
  • mléčné zakysané nízkotučné výrobky – nejlépe kvalitní jogurt
  • ovoce – jablka (ostrouhaná), banán
Doplňky výživy:
  • mladý ječmen – je zásaditý a obsahuje vitamíny skupiny B
  • lecitin v kapslích – vyrovnává hladinu cholesterolu, obaluje sliznici žaludku
  • čaje na žaludek (puškvorec, máta, heřmánek, ostropestřec) – podporují pohyb potravy do střev
  • soda při akutním překyselení nebo bolesti žaludku – je údajně lepší než třeba Helicid a podobné chemikálie, které zabraňují vytváření žaludečních kyselin – soda jen neutralizuje
  • CHAGA – nejúčinnější houba na vředové choroby
  • Hericium – léčivá houba korálovec ježatý – lze již zakoupit i v ČR
  • Drags Imun – pryskyřice ze stromu Croton lechleri
  • propolis – užívá se 3x denně půl až 1 hodinu před jídlem 20 až 35 kapek do mléka nebo medu, zlepšení se projeví po 3 dnech léčby, pokud se současně užívá mateří kašička a med, jde o vhodnou kombinaci ke konzervativní léčbě vředové choroby

Zdroj: Žaludeční vředy - vhodná strava
Zveřejněno: 3.11.2017