Dýni hokaido jsem první roky pěstoval bez přemýšlení o zaštipování. Rostlina byla obrovská, listy přes půl záhonu, květů spousta, ale na konci léta přišlo vystřízlivění: hodně malých plodů, část nedozrálá a chuť nic moc.
Zaštipování hokaida není povinnost, ale nástroj. Pokud chceš ovlivnit, jestli sklidíš hodně menších dýní, nebo pár velkých a plně vyzrálých kusů, právě tady se rozhoduje.
FAQ – Často kladené otázky
Musí se dýně hokaido vždy zaštipovat?
Ne, dýně hokaido se nemusí vždy zaštipovat, ale bez zásahu většinou vytvoří hodně menších plodů, které nemusí stihnout rovnoměrně dozrát.
Pokud máš silnou rostlinu na kompostu a dlouhé teplé léto, můžeš hokaido pěstovat i bez zaštipování. Ve většině českých podmínek ale rostlina rozděluje energii mezi příliš mnoho plodů. Výsledkem jsou menší kusy, slabší chuť a horší využití v kuchyni, zejména pokud chceš hokaido na polévku nebo koláč.
Kdy je nejlepší čas zaštipovat dýni hokaido?
Ideální čas na zaštipování dýně hokaido je ve chvíli, kdy už má nasazené první plody a je jasné, kolik jich rostlina zvládne uživit.
V praxi to bývá přibližně 6.–8. týden po výsadbě, podle počasí a vitality rostliny. Pokud zaštipuješ příliš brzy, rostlina ještě nemá jasno, kolik plodů vytvoří. Pokud naopak příliš pozdě, efekt je minimální a hokaido už energii rozdělilo. Právě správné načasování má zásadní vliv na velikost plodů i jejich vyzrání.
Kolik plodů mám nechat na jedné rostlině hokaida?
Počet plodů na jedné rostlině hokaida závisí na její síle a stanovišti, neexistuje jedno univerzální číslo.
Na silné rostlině na kompostu se mi dlouhodobě osvědčilo ponechat 4–5 plodů. Na běžném záhonu spíš 3–4 kusy. Pokud je půda slabší nebo léto chladnější, je bezpečnější nechat jen 2–3 dýně. Menší počet plodů znamená lepší chuť, vyšší obsah vitamínů a rovnoměrnější dozrání.
Co se stane, když nechám na hokaidu příliš mnoho plodů?
Při příliš velkém počtu plodů rostlina nestíhá všechny vyživit a výsledkem jsou menší, často nedozrálé dýně.
Hokaido pak může vypadat na pohled úrodně, ale část plodů zůstane tvrdá, zelenější a méně chutná. Takové dýně se hůř skladují a mají horší využití v kuchyni. Častým problémem je i to, že některé plody přestanou růst úplně. Právě tady má zaštipování dýní největší smysl.
Mohu zaštipovat hokaido stejně jako cuketu?
Ne, zaštipování cuket a zaštipování dýně hokaido není stejné a záměna postupů je častá chyba.
Cuketa plodí průběžně a snese častější a razantnější zásahy. Hokaido má delší vegetační cyklus a každý plod potřebuje čas. Pokud budeš hokaido zaštipovat stejně agresivně jako cuketu, můžeš přijít o část úrody nebo výrazně snížit počet plodů. U hokaida vždy platí, že méně zásahů je často lepší.
Má smysl zaštipovat slabou nebo stresovanou rostlinu?
Slabou nebo stresovanou rostlinu hokaida se zaštipovat nevyplatí, protože další zásah ji může ještě více oslabit.
Po chladných nocích, suchu nebo přemokření dej rostlině čas se vzpamatovat. Pokud listy nejsou pevné a růst se zpomalil, zaštipování situaci nezlepší.
V naší poradně s názvem NEMOCI OKUREK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milada vránová.
Dobrý den, u okurek hadovek ve skleníku se nasazené okurky přestávají vyvíjet a sežloutnou a opadnou. Okurky jsou vedeny vertikálně, mají dostatek místa a novou kompostovou zeminu.Na listech nejsou žádní viditelní škůdci. Poraďte mi ,prosím.Děkuji. M.Vránová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Žloutnutí mladých plodů okurek může mít několik příčin. Mnoho vody nebo naopak málo. Nevhodné pH půdy. Pro okurky je nejlepší pH 6 až 6.5, tedy mírně kyselé (změřte pH vašehosubstrátu). Také prudké slunce dopadající přímo na plody může vést ke žloutnutí okurek. Normálně jsou plody okurek schované pod listy. Pokud je to váš případ, posilněte zastínění skleníku. A poslední důvod žloutnutí je nedostatek živin, zejména dusíku a síry, ale to je nepravděpodobné, když máte čerstvý kompost.
Okurky původně pocházejí ze severní Indie, z oblasti Íránu okurky skleníkové, oblast Afganistánu byla podle odborníků místem původu dnešních nakládaček. Jako kulturní rostlinu ji lidé znají již pět tisíciletí. Okurkám se nejlépe daří na záhonech se středně těžkou půdou, bohatou na živiny a humus, která se dobře zahřívá. Půdy těžké a vlhké jsou pro okurky nevhodné, protože jsou studené, okurky na nich špatně rostou a málo plodí.
Chceme-li urychlit vývoj rostlin a docílit dřívější sklizně, vykopeme středem záhonu příkop široký 40 a hluboký 30 centimetrů. Do něj našlapeme zapařený hnůj. Velmi vhodná je i tráva, kterou jsme nechali několik dní po posečení zapařit na hromadě nebo v jutových pytlích. Při šlapání do příkopu ji posypeme menším množstvím Cereritu, aby rostliny měly zásobu živin. Na hnůj nebo trávu přihrneme zem vykopanou z příkopu a upravíme ji do podélného, mírně prohloubeného „hrobečku“. Jeho středem vysejeme do hloubky dva až tři centimetry v jedné řadě na vzdálenost 20 centimetrů od sebe po dvou až třech mírně naklíčených semenech. Pak budete mít okurky nakládačky jedna báseň. Na větrném místě je vhodné vysadit na návětrné straně záhonu kulisu z kukuřice, slunečnice, rajčat nebo vyšších květin – trvalek, tímto také zmírníte dopad případné choroby okurek.
Výsev okurek nakladaček
Zahradníci radí, že nejlepší je tři čtyři roky staré osivo hybridních odrůd odolnějších proti plísni okurkové (například Regina F1, Nora F1, Anuschka F1 a jiné).
Doporučení
Pro lepší vzcházení a počáteční růst se doporučuje přikrýt záhon bílou netkanou textilií, kterou při krajích záhonu přichytíme k zemi háčky vyrobenými z drátu, nebo zatížíme kameny, tyčemi.
Jakmile rostlinky vzejdou a vytvoří první pravý lístek, sundáme přikrývku a rostlinky vyjednotíme, aby v každé skupince zůstala jen ta nejsilnější. Při chladném počasí záhon opět přikryjeme netkaným textilem, který sundáme až po trvalém oteplení.
Záhon můžeme též pokrýt černou netkanou textilií nebo fólií a do otvorů, udělaných do nich ve vzdálenosti 20 centimetrů ve tvaru kříže, čtverce nebo kruhu, nasejeme semena nebo vysadíme předpěstované sazenice okurek. V tomto případě můžeme nechat na záhonu přikrývku, která brání růstu plevelů pod ní, po celou dobu vegetace.
Na záhonech, kde je přikrývka půdy jen v počátečním chladnějším období, půdu po jejím sundání mělce kypříme. Děláme to opatrně, protože okurky mají kořeny blízko pod půdním povrchem. Přitom zem přihrneme ke kořenovým krčkům rostlin, čímž je chráníme před hnilobou. Současně odstraňujeme plevel a podle potřeby zavlažujeme a přihnojujeme 0,1% roztokem vícesložkového hnojiva.
V naší poradně s názvem NEMOCI OKUREK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Čížková.
Dobrý den, mám okurku "hadovku" roste do výšky na mřížce (neleží na zemi) a vždycky vykvete, udělá maličké plůdky, ale ty vzápětí zvadnou shnijí. Můžete mi prosím poradit? Nejde mi ani tak o úrodu, ale zajímá mě to. Děkuji. Dana Čížková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pravdou je, že ve většině případů vaše malé okurky umírají na rostlině, protože nebyly opyleny. To malé zduření za samičím květem se nazývá vaječník a ještě není skutečnou okurkou. Samičí květ vyžaduje opylení od samčího květu, aby vaječníky nabobtnaly, rostly a staly se z nich okurky.
Proč se do znojemské omáčky podle Pohlreicha nedává smetana?
Znojemská omáčka v tomto pojetí nestojí na smetaně, ale na chuti masa.
Smetana by zakryla chuť výpeku a udělala z omáčky těžké, jednotvárné jídlo. Znojemská podle Pohlreicha je postavená na redukované masové šťávě, která dává omáčce sílu a charakter. Právě absence smetany umožní vyniknout masu i jemnému kyselému akcentu okurek.
Jaký kus hovězího je na znojemskou nejlepší?
Nejvhodnější je hovězí zadní nebo loupaná plec.
Tyto kusy mají dostatek kolagenu, který se při dlouhém dušení rozpadá a zajišťuje šťavnatost masa. Zároveň nejsou příliš tučné. Pro pravou znojemskou omáčku je důležité, aby maso vydrželo delší dušení a zůstalo měkké, ale nerozpadalo se.
Kdy přesně přidat sterilované okurky?
Okurky patří do omáčky až úplně na závěr.
V Pohlreichově postupu se okurky restují zvlášť na másle a do omáčky se přidávají až po jejím zahuštění. Díky tomu zůstane chuť omáčky masová a okurky dodají jen jemný kyselý kontrast, nikoli dominantní kyselost.
Proč znojemská omáčka není zelená?
Tmavší barva je známkou správného postupu.
Pokud se okurky přidají až na konec a omáčka stojí na výpeku z masa a cibule, zůstane hnědá až tmavší. Zelená barva je typická spíš pro okurkovou omáčku, kde okurky tvoří základ. Správná znojemská má barvu po mase, ne po zelenině.
Dá se znojemská omáčka zahustit jinak než moukou?
Tradičně se používá mouka, ale jen v malém množství.
Mouka v tomto receptu slouží pouze jako technické zahuštění po vydusení šťávy. Pokud chcete omáčku lehčí, můžete ji zahustit delší redukcí. Důležité je, aby omáčka nebyla moučná, ale hladká a lesklá.
Lze znojemskou vařit bez trouby?
Ano, ale trouba dává lepší kontrolu.
Na plotně je potřeba hlídat teplotu a často kontrolovat, aby se základ nepřipaloval. Trouba zajišťuje rovnoměrné teplo a klidné dušení. Pokud troubu nemáte, vařte na velmi mírném plameni a často podlévejte. Výsledek může být dobrý, ale vyžaduje více pozornosti.
Jak zachránit příliš kyselou znojemskou omáčku?
Přílišná kyselost se dá částečně zmírnit.
Pomůže delší vydusení omáčky, které kyselost zakulatí, případně malá špetka cukru. Pokud je kyselost způsobená okurkami přidanými příliš brzy, už ji nelze zcela odstranit. Proto je důležité okurky používat střídmě a až na závěr.
Proč znojemská omáčka chutná lépe druhý den?
Chutě mají čas se propojit.
Během odležení se masová chuť zvýrazní, kyselost se zjemní a celek působí vyváženěji. Druhý den je znojemská omáčka často plnější a harmoničtější než čerstvě uvařená. Proto je ideální ji vařit s předstihem.
Okurka (Cucumis sativus) pochází ze severozápadní Indie, kde se pěstuje více než 3000 let, ovšem divocí předci okurek jsou součástí lidské stravy téměř od počátku člověka. Vykopávky poblíž Thajska odhalily, že okurky byly konzumovány již v roce 9750 před naším letopočtem. Také nakládání okurek bylo vynalezeno brzy. V době faraonů jedli Egypťané slané okurky téměř při každém jídle. Izraelci v poušti si v Bibli stěžovali Mojžíšovi, že jim chybí okurky, na kterých si pochutnávali v Egyptě.
Do Evropy se okurky dostaly hned na začátku její historie. Staří Řekové a Římané si je velmi cenili. Podle Plinia požadoval císař Tiberius denně na svém jídelním stole čerstvé okurky. Dokumenty zaznamenávají, že Columbus přivezl okurky do Nového světa a že byly oblíbené u raných osadníků Ameriky. V 18. století se okurky již běžně pěstovaly po celém světě.
Dýně hokaido se nemusí vždy zaštipovat, ale bez tohoto zásahu většinou vytváří mnoho menších plodů, které nestihnou rovnoměrně dozrát.
V praxi záleží hlavně na cíli pěstování. Pokud máš silnou rostlinu na kompostu a dlouhé teplé léto, můžeš hokaido nechat růst volně. V běžných českých podmínkách ale zaštipování dýní pomáhá směrovat energii do menšího počtu plodů, což vede k lepší chuti, barvě a využití v kuchyni.
Kdy je nejlepší čas na zaštipování hokaida?
Nejlepší čas na zaštipování hokaida je ve chvíli, kdy už má rostlina nasazené plody a je zřejmé, kolik jich dokáže uživit.
Obvykle se jedná o období přibližně 6–8 týdnů po výsadbě, v závislosti na počasí. Pokud zaštipuješ příliš brzy, rostlina ještě nemá vytvořenou dostatečnou sílu. Naopak pozdní zásah má už jen malý efekt. Správné načasování je klíčové pro velikost plodů i jejich dozrání.
Kolik plodů mám nechat na jedné rostlině hokaida?
Optimální počet plodů hokaida závisí na síle rostliny a stanovišti, neexistuje jedno univerzální číslo.
Na silné rostlině na kompostu se osvědčilo ponechat 4–5 plodů. Na běžném záhonu spíše 3–4 kusy. Pokud je půda slabší nebo léto chladnější, je bezpečnější nechat jen 2–3 dýně. Menší počet plodů znamená vyšší koncentraci chuti a lepší využití pro buchtu z dýně hokaido nebo pečení.
Proč mi hokaido zůstává zelené?
Zelené hokaido většinou znamená, že plod nestihl dozrát, často kvůli přetížené rostlině nebo krátké sezóně.
Nejčastější příčinou je příliš mnoho plodů na jedné rostlině. Energie se rozdělí a žádný plod se plně nevyvine. Zelené hokaido má slabší chuť a nižší nutriční hodnotu. Pro sladké recepty, jako je dýňová buchta hrníčková, se nehodí. Řešením je včasné zaštipování a redukce plodů.
Je zelené hokaido jedlé?
Ano, zelené hokaido je jedlé, ale jeho využití je omezené a chuťově slabší.
Zelené plody se hodí spíše na vaření nebo rychlé restování, nikoli na sladké recepty. Dužina bývá tužší a méně aromatická. Pokud chceš hokaido používat na polévku nebo dezerty, je vždy lepší počkat na plně vyzrálé, oranžové plody.
Jak poznám, že je dýně hokaido zralá?
Zralá dýně hokaido má sytě oranžovou barvu a suchou stopku, která se začíná zatahavat.
Dalším znakem je tvrdá slupka, do které nejde snadno zatlačit nehtem. Zralé hokaido při poklepání zní dutě. Právě takové plody jsou ideální na uskladnění dýně hokaido i dlouhodobé kuchyňské využití.
Jak dlouho vydrží dýně hokaido uskladněná?
Při správném skladování vydrží dýně hokaido 2 až 4 měsíce, někdy i déle.
Klíčem je suché, větrané místo s teplotou kolem 10–15 °C.
Ve svém příspěvku ZAŠTIPOVÁNÍ RÝMOVNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel V.Svobodová.
Děkuji za radu. Kolik centimetrů necháváte narůst šlahouny,než je uštípnete?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Soňa Sládková.
Nechávám tak asi 15 až 20 cm. Teď mám ale problém, začínají se mě dělat na listech tmavé fleky. Vždycky na jednom, jinak rostlinka je krásná, živá. A zatím se mě nikdo na dotaz neozval.
Zaštipování dýní je jeden z nejčastějších přehlížených kroků při pěstování hokaida. Přitom právě zaštipování hokaida rozhoduje o tom, zda budete mít hodně malých plodů, nebo méně, ale velkých a vyzrálých.
Verbena neboli sporýš se pěstuje rovněž na balkoně, a to především jako převislá rostlina. Vzpřímené verbeny se pak hodí do květináčů i záhonů. Co se týče barev, verbeny mohou být bílé, oranžové, růžové, červené, žluté, fialové i několikabarevné. Květ verbeny se skládá z několika drobnějších kvítků.
Verbeně vyberte slunné a teplé místo, ona se vám za to odvděčí krásnými a bohatými květy. A aby nové květy dále přibývaly, je potřeba rostlinu jednou týdně zbavit květů starých prostřednictvím zaštipování.
Substrát pro verbeny by měl být dobře propustný a plný živin, zároveň by však měl mít i schopnost zadržet vláhu. Do truhlíku o délce 50 až 60 cm zasaďte 5 rostlin verbeny. Verbeny můžete kombinovat s jinými druhy rostlin, pouze musíte volit takové rostliny, které mají rády hodně vláhy a hnojiva. I v tomto případě jsou ideální samozavlažovací truhlíky.
Zálivka a hnojení
Jak už bylo výše uvedeno, verbeny mají rády vlhkou půdu, tudíž potřebují pravidelnou zálivku (v teplých letních dnech dokonce každodenní, pokud tedy nevyužijete samozavlažovací truhlíky). Ani hnojivem nešetřete: jedenkrát týdně hnojte hnojivem určeným pro balkonové květiny.
Přezimování
Chcete-li rostliny přezimovat, přemístěte je do prosvětlené místnosti, v níž se budou teploty pohybovat mezi 8 °C až 10 °C (například do zimní zahrady, zádveří či dobře prosvětlené a nevytápěné chodby). Na jaře rostliny přesaďte do nového substrátu, zaštípněte a začněte pěstovat nanovo.
Množení
Verbeny se mohou množit řízkováním, přičemž nejvhodnější období pro množení je od konce srpna do konce září. Asi 5 až 10 cm dlouhé odřezy (řízky) zapíchněte do připraveného substrátu (zemina smíchaná s pískem v poměru 3 : 1) nebo do zakoupeného substrátu určeného pro množení rostlin. Dokud se rostlina pořádně nezakoření, nepřidávejte žádné hnojivo.
Verbeny můžete rozmnožovat také zakořeněním ve vodě. Řízek dejte do sklenice s vodou a nechte ho tam do té doby, než začne pouštět kořeny (těch byste se měli dočkat asi po 14 dnech). Poté řízky zasaďte do substrátu (nejlépe každou rostlinku zvlášť, na jaře je potom sesadíte).
Poslední možnost, jak lze verbeny množit, představují semínka. Ta seberete a uschováte v suchu. Na jaře je pak můžete zasít rovnou do truhlíku.
Zaštipování
Zaštipování verbeny zahrnuje odstranění špičky stonku rostliny, aby se podpořil keřovitější růst a více květů. Tato technika přesměruje energii rostliny z růstu směrem nahoru na boční větvení, což vede k plnější a kompaktnější rostlině.
V naší poradně s názvem ZAŠTIPOVÁNÍ HOKAIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindra.
prosím jestli máte zkušenost s pěstováním prolezl jsem mraky článku a nikde nic dají se zaštipovat???dik za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dýně se dají normálně zkrátit, aby nepřerostly do míst, kde je už nechcete. Stačí ustřihnout hlavní šlahoun. Dýně pak již neporoste do délky, ale do šířky. Zde je k tomu video, sice v angličtině, ale je názorné: https://www.youtube.com/wat…
Zaštipování okurek je vhodné u salátovek ve skleníku pěstovaných vertikálně na opoře.
Zaštipování se provádí průběžně během celé sezóny takto:
Hlavní výhon vyvázat svisle nahoru a boční výhony vodorovně.
Na hlavním výhonu vyštípnout násadu samčích i samičích květů.
Na bočních výhonech nechat 3 listy, přičemž za prvním listem nechat plod i náhradní výhon (zálistek). Za druhým listem nechat jen plod a zálistek vyštípnout. U třetího listu vyštípnout plod i zálistek.
Po sklizni plodů zaštípnout bočný výhonek za prvním listem a vedlejší stonek, který vyrostl z náhradního výhonu dále vést stejně, jak je popsáno v bodě 3.
Ingredience: 800 g masa z telecí kýty, 150 g šunky, 5 lžic másla, tuk na opékání rolády, 4 vejce, 2 sladkokyselé okurky, 250 ml vývaru na podlití, 1 lžíce hladké mouky na zahuštění, sůl a čerstvě mletý pepř, 1 kg brambor k podávání, provázek
Postup: Maso z kýty rozřízněte napříč tak, abyste získali plochý plát. Maso nesmíte rozkrojit úplně, ale tak, aby se dalo rozevřít jako kniha – snáze se vám bude s masem pracovat. Poté ho důkladně naklepejte, bude křehčí a zvětší se jeho plocha. Jemné telecí je dobré naklepávat přes fólii, aby se nepotrhalo. Maso poprašte solí a pepřem, nejlépe čerstvě mletým, a poklaďte plátky uzeniny. Chcete-li roládu ještě bohatší, můžete zkombinovat třeba šunku a anglickou slaninu. Připravte náplň, s níž se dá dobře manipulovat. Rozehřejte dvě až tři lžíce másla. Vyklepněte vejce, rychle je rozmíchejte, vsypte okurky pokrájené na krátké nudličky a lehce osolte. Jakmile vejce začnou být krémovitá, sejměte pánev z plamene. Pikantní směs z vajec a okurky lehce rozestřete na šunku tak, aby okraj masa zůstal volný, závin se bude lépe balit. Vejce můžete ještě poprášit čerstvě mletým pepřem. Plát masa s náplní opatrně stočte jako roládu. Místo okurky můžete použít směs bylinek a cibulku. Silným kuchyňským provázkem roládu pevně svažte tak, aby se na hřbetě křížil – protahujte jej v podélném směru a křižte se smyčkami. Konce masa zasuňte dovnitř, náplň pak nemůže vytékat. Troubu předehřejte na 180, horkovzdušnou na 160 stupňů. Pečlivě omyjte brambory. Pánev potřete tukem a roládu ze všech stran opečte. Přesuňte do pekáče, podlijte vývarem a pečte hodinu a čtvrt, občas roládu polijte šťávou. Po čtvrthodině přidejte do pekáče brambory. Upečené maso a brambory vyjměte, šťávu zahustěte zbylým máslem rozetřeným s moukou, rozšlehejte a chvíli povařte. Šunku můžete doplnit anglickou slaninou.
Pro jednoduché zavařování v troubě nabízíme i jednoduchý a rychlý recept na vynikající znojemské okurky:
Ingredience
Na jednu sklenici s obsahem 0,5 litru:
okurky
5 koleček mrkve
3 kolečka cibule
1 dl octa
2 lžíce cukru krupice
1 lžička soli
6 kuliček pepře
4 kuličky nového koření
1 bobkový list
snítka čerstvého kopru
voda
Postup:
Dobře očištěné a omyté okurky naskládejte do poloviny sklenice, přidejte připravenou nakrájenou zeleninu a koření a přilijte ocet. Poté sklenici doplňte okurkami, zalijte vodou a důkladně uzavřete šroubovacím víčkem. Uzavřenou sklenici několikrát přetočte, aby se ocet, voda a koření promíchaly. Takto postupujte u všech sklenic. Sklenice poté rozložte na plech s vyšším okrajem, a to tak, aby se navzájem nedotýkaly. Na plech nalijte asi 3 centimetry vody a vložte jej do trouby předehřáté na 150 °C. Sterilujte 15 minut při zapnutém spodním i horním ohřevu. Poté snižte teplotu 100 °C, nechte zapnutý jen spodní ohřev a sterilujte ještě 20 minut. Po vypnutí trouby sklenice vyndejte a nechte je vychladnout položené na víčku.
V naší poradně s názvem DÝNĚ HOKAIDO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
chci se zeptat, jestli se má zaštipovat dýně hokaido, nebo nechat růst, jak chce?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ano, zaštipování je vhodné. Pomůže rostlině vyvinout větší plody. Hlavní šlahouny se zkrátí na délku 3 až 5 metrů a postranní na délku 3 metry. Rovněž je vhodné zredukovat počet vyvíjejících se plodů - jednu třetinu jich odstraňte. Po zkrácení začne rostlina vysílat nové postranní výhony, které je potřeba vylamovat. Po zkrácení je také vhodné změnit poměr živin v zálivce - omezit dusík a posílit draslík.
Z těchto surovin připravíte asi 1 kg pařížského salátu.
Postup:
Měkký salám nakrájejte na pravidelné, úhledné nudličky, přidejte pokrájené okurky, hrášek bez nálevu, najemno nakrájenou cibuli, dále přidejte majonézu, hořčici, ocet, cukr, worcester, špetku pepře a trochu soli. Důkladně promíchejte a případně ještě dochuťte solí a pepřem dle potřeby. Skladuje v chladu.
Pařížský salát s vejcem
Ingredience:
400 g měkkého salámu
3 ks vajec
200 g majonézy
100 g sterilovaného hrášku
3 ks sterilovaných okurek
1 menší cibule
1 lžíce plnotučné hořčice
1 lžíce octa
1 lžíce cukru
pepř mletý
sůl
Postup:
Měkký salám nakrájejte na nudličky, přidejte na kostičky pokrájené okurky a natvrdo uvařená vejce, hrášek bez nálevu, najemno nakrájenou cibuli, dále přidejte majonézu, hořčici, ocet, cukr a dochuťte solí a pepřem dle potřeby. Důkladně promíchejte.
Pařížský salát s cuketou
Ingredience:
300 g měkkého salámu
150 g cukety (oloupané, bez dužiny)
150 g sterilovaných okurek
100 g sterilovaného hrášku
200 g majonézy
35 g cibule
20 g hořčice plnotučné
pepř mletý
sůl
Postup:
Měkký salám nakrájejte na nudličky, přidejte nastrouhané okurky a cuketu, kterou jste předem oloupali a odstranili z ní dužinu se semeny. Dále přidejte hrášek bez nálevu, najemno nakrájenou cibuli, majonézu, hořčici a dochuťte solí a pepřem dle potřeby. Důkladně promíchejte.
Pařížský salát se zakysanou smetanou
Ingredience:
400 g měkkého salátu
150 g sterilovaných okurek
100 g sterilovaného hrášku
200 g zakysané smetany
35 g cibule
20 g hořčice plnotučné
pepř mletý
sůl
Postup:
Měkký salám nakrájejte na nudličky, přidejte najemno pokrájené okurky, hrášek bez nálevu, cibuli nasekanou hodně nadrobno, zakysanou smetanu, hořčici a dochuťte solí a pepřem dle potřeby. Důkladně promíchejte.
Ve svém příspěvku ZAŠTIPOVÁNÍ RÝMOVNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Soňa Sládková.
Nechávám tak asi 15 až 20 cm. Teď mám ale problém, začínají se mě dělat na listech tmavé fleky. Vždycky na jednom, jinak rostlinka je krásná, živá. A zatím se mě nikdo na dotaz neozval.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Luděk.
Vypadá to, že jej moc zaléváte. Rýmovník je skromný na zálivku a na přelití reaguje černáním listů.
Důkladně očištěné a omyté okurky naskládáme do poloviny sklenice, přidáme připravenou zeleninu a koření a přilijeme ocet. Sklenici doplníme okurkami, zalijeme vodou a důkladně uzavřeme víčkem. Uzavřené sklenice několikrát otočíme, aby se ocet, voda a koření promíchaly a pak okurky zavařujeme 17 až 20 minut (podle jejich velikosti) při teplotě 80 °C. Sklenice se po sterilování nechají vychladnout položené na víčku.
Ve svém příspěvku NAPADENÉ OKURKY DISKUSE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Matějus josef.
5.7.2018 asi před týdnem v začátku sklizně nakládaček pěstovaných na černé tkanině vyvěšených na síti,stříkaných se najednou,ze dne na den nebo i přes noc úplně čisté svěží zelené listy i jednotlivé větve uvadly jako by byly ulomené a po několika dnech zaschly.Žádná plíseň,padlí prostě bez výstrahy,okolní větve sazenice jsou normální a dále plodí.Ještě jsem to nikdy neviděl.V okkolí se případy množí (V.Mýto).Co to je, jak postupovat a čím ???
Dík za radu Matějus
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pokud se vám urodilo málo okurek, anebo si jen chcete vyzkoušet, jak se vlastně okurky zavařují, tak zde máte návod, jak na to:
Ingredience
6 kuliček pepře,
4 kuličky nového koření,
1 kávová lžička soli,
1–2 polévkové lžíce cukru,
1 dl octa,
kopr,
cibule,
mrkev,
hořčičné semínko,
okurky.
Postup
Do sklenice vložíme kousek kopru, pár koleček mrkve a cibule, možno i česnek nebo feferonku (dle chuti), omyté nakladačky, dáme pepř, nové koření, hořčičné semínko, lžičku soli, 1–2 lžíce cukru (dle chuti), 1 dcl octa a dolejeme vodu, aby byly okurky ponořené. Zavíčkujeme a sterilujeme asi 20 minut. Je to rozpis na sklenice 600–700 g. Do menších dáme poloviční dávku. Zavařujeme buď v mikrovlnné troubě, nebo na plotýnce v hrnci, který je do 2/3 naplněný vodou, a to cca 20 minut. Okurky budou opravdu chutné a nikde vám nezbyde nálev.
Jakmile okurky na zahradě zakoření, tak pak opravdu nepotřebují velkou pozornost. Zde jsou dva tipy k zajištění skvělé sklizně:
Zajistěte stálou vlhkost. Pro okurky nejvyšší kvality je nezbytný nepřetržitý přísun vody. Nejlepší je mít v okurkovém hnízdě kapací zavlažovací systém. Pokud to není možné, zalévejte vydatně jednou týdně, aby se voda dostala hluboko. Časté, ale mělké zalévání sníží celkové výnosy.
Dobře hnojte. Okurky, stejně jako ostatní tykve (tykve, melouny a dýně), jsou náročné na živiny. Pokud byla organická hmota zapracována do půdy před výsadbou, hnojivo nebude na začátku sezóny potřeba. Když však okurkové rostliny začnou kvést a plodit, okolní přihnojení vyváženým rozpustným hnojivem pomůže udržet rostliny v kondici.
Okurky vyžadují rovnoměrně vlhkou půdu a stálé teploty nad 15 stupňů, aby správně plodily. Daří se jim v lehké půdě, a proto je zapravení kompostu do půdy velice dobrý nápad. Okurky milují slunce a vodu. Za perfektních podmínek mohou okurky růst a dozrát již za 6 týdnů.
Nekonzistentní zavlažování může vést k tomu, že rostlina bude plodit hořké okurky, takže mladé rostlinky mulčujte, abyste udrželi vlhkost v půdě. Zkuste přidat až 10 cm organického mulče, pokud jsou vaše nejranější plody křivé, a zalévejte rostliny, kdykoli je horní vrstva (2,5 cm) půdy pod mulčem suchá.
Ingredience: 2x sýr romadur, 250 ml piva, 100 g másla, půlka cibule
Postup: Sýry dáme do sklenice, zalijeme pivem, uzavřeme a necháme při pokojové teplotě uležet minimálně 5 dní. Když sýry změknou, slijeme nálev z piva a sýry přendáme do mísy. Rozmačkáme je vidličkou a vymícháme s máslem do hladka. Přidáme nadrobno nakrájenou cibuli a promícháme. Mažeme na pečivo, nejlépe na čerstvý chléb.
Pomazánka s kuřecím a uzeným masem
Ingredience: 200 g vařeného nebo pečeného kuřecího masa, 50 g vařeného uzeného masa, 2 lžíce ochucené majonézy, například tatarské omáčky, 1 lžičku kremžské hořčice, 4 rajčata, 2 sterilované okurky, 100 g pomazánkového másla, nadrobno nasekaný kopr, sůl
Postup: Kuřecí a uzené maso umeleme na masovém mlýnku a dáme je do mísy. Přidáme máslo, hořčici, sterilované okurky nastrouhané nahrubo, majonézu a sůl podle chuti. Z připravených surovin vymícháme hladkou pomazánku. Pomazánka skvěle chutná na opečených plátcích pečiva. Před podáváním posypte sekaným koprem a ozdobte kolečky čerstvých rajčat.
Sýrová pomazánka s tuňákem
Ingredience: 1 konzerva tuňáka v oleji, 120 g taveného sýra, 150 g rostlinného másla, 100 g nastrouhaného uzeného sýra, 1 lžičku hořčice, mletý pepř, pažitka na ozdobení
Postup: Část oleje z konzervy slijte, aby pomazánka nebyla příliš mastná. Tuňáka vyklopte do mísy. Cibuli nakrájejte nadrobno k rybímu masu a přidejte ji spolu s ingrediencemi k rybímu masu. Pomazánku důkladně promíchejte a nechte v lednici alespoň půl hodiny. Mažte na pečivo a ozdobte pažitkou.
Balkánská pomazánka
Ingredience: 200 g balkánského sýra, 180 g pomazánkového másla, sůl, 2 stroužky česneku, 1 lžíce olivového oleje, 6 sušených rajčat
Postup: Balkánský sýr rozdrobíme a smícháme s pomazánkovým máslem, přidáme najemno nasekaná sušená rajčata a lžíci olivového oleje, najemno nasekaný česnek a sůl, tu nemusíme. Řádně promícháme a natíráme na pečivo. Zdobíme sušenými rajčaty.
Ředkvičková pomazánka
Ingredience: 2 svazky ředkviček, 1 svazek naťové cibulky, 3 cm čerstvého křenu, 250 g polotučného tvarohu, sůl, pepř
Postup: Ředkvičky omyjeme a nastrouháme na hrubém struhadle, dobře vymačkáme přebytečnou vodu. Cibulku nasekáme najemno i s natí. Křen nastrouháme, všechnu zeleninu smícháme s tvarohem. Nakonec pomazánku osolíme a opepříme. Podáváme s pečivem, můžeme ozdobit kolečky ředkvičky a pažitkou.
