Řez švestek na obrázku
Zde si můžete prohlédnout fotografie zachycující řez slivoní.
Zdroj: Řez švestek
Téma
ROUBOVÁNÍ ŠVESTEK V LÉTĚ
OBSAH
Poradna
V naší poradně s názvem POSTŘIK ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Knedla.
Jsem začínající pěstitel švestek.Zajímám se o postřik švestek.Kdy a na co a čím provádět potsřik od začátku roku a až do zimy.Chci si o tom udělat přehled.Nebo
kde bych se o tom názorně mohl dočíst.
Děkuji Knedla jos.Valašské Meziříčí
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejdůležitější je, aby švestky při sklizni nebyly červivé. Tomu se dá zabránit postřikem aplikovaným ve třetím červnovém týdnu s opakováním po třech týdnech. K postřiku lze použít: KARATE, KUNG-FU, MATADOR, DEMAND CS, TRIAZICIDE, HOT SHOT, REAL KILL. Další možné postřiky pro tyto účely jsou DECIS AL, DECIS FORTE, DECIS MEGA, DECIS PROTEC, DELCAPS 050 CS, DELMETROS 100 SC, DELTOP 050 CS, FAST M, GRANPROTEC, K-OBIOL EC 25, KORON 100 SC, POLECI, PROTEUS 110 OD, SCATTO.
Jinak péče o švestky není obtížná. V březnu prvního a druhého roku zapravte do půdy půl kila organického hnojiva nebo dobře vyzrálého hnoje a v květnu prvního a druhého roku jeden šálek dusičnanu vápenatého. V následujících letech můžete přidat 2/3 šálku dusičnanu vápenatého v březnu a v srpnu. Zajistěte dostatek vody pro mladé stromy během suchého počasí. Umístěte rozdrcenou kůru nebo jiný kompost kolem stromu, abyste pomohl se zadržováním vody; buďte však opatrný, abyste se nedotkl kmene.
Zdroj: diskuze Postřik švestek
Stříhání švestek na jaře
Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni. Ale zde také platí, že strom by měl mít ještě listy. Při brzkém jarním řezu hrozí nákaza řezných ran houbovitými chorobami.
Zdroj: Stříhání švestek
Diskuze
V diskuzi PRASKÁNÍ KMENŮ U ŠVESTEK A SLÍV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav.
Na dozrávajícím kmenu švestky a slívy mám popraskaný kmen mladého stromku jako když ho pořežu nožem.Prosím poraďte.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří.
prosím o radu jak zabránit ,praskání kůry kmenů švestek a jabloní
Zdroj: diskuze Praskání kmenů u švestek a slív
Roubování vinné révy
- obrázky: roubování vinné révy fotografie
- video: roubování vína video
Zdroj: Roubování révy vinné - video
Diskuze
V diskuzi RYMOVNIK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Dobrý den -mohu pěstovat rymovnik celoročně v pokoji na parapetě v samozavlažovací
truhlíků? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jižibaba.
Určitě můžete, také ho mám doma. Ale v létě jde ven, venčení v polostínu mu velmi svědčí.
Zdroj: diskuze Rymovnik
Postřik švestek po odkvětu
Postřik švestek po odkvětu se řeší až v létě během dozrávání plodů. Začátkem července připravte feromonový lapač a každý den kontrolujte, jestli se neobjevila letová vlna obaleče švestkového. Jakmile se vyskytne, připravte se a sedmý den rozmíchejte 1 ml přípravku Calypso 480 SC ve 4 l vody a zahradním postřikovačem roztok aplikujte.
Zdroj: Postřik švestek
Poradna
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kovar.
Dobry den , velice me zajima, kdy je spravna doba na rez/zastrihnuti svestky. Po precteni Vaseho clanku , jsem bohuzel nejak zmaten. V odstavci jak prorezat svestku pisete:Řez švestek doporučujeme provádět hned zjara po vykouknutí prvních pupenů.
A hned pote v nasledujicim odstavci:Stříhání švestek na jaře pisete-Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat jen v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni.
Je mozne to nejak objasnit , nekolikrat v clanku pisete opakovane, ze se ma strihat/rezat na jare a pak obratem dodavate , ze nejlepsi doba je po sklizni zacatkem zari ..
diky za vysvetleni
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší doba na řez švestek je druhá polovina června nebo hned po sklizni. Jarní řez se doporučuje jen začátečníkům, aby jim v orientaci v koruně nebránily listy. U jarního řezu je nebezpečí zanesení infekcí do řezných ran.
Zdroj: diskuze Stříhání švestek
Co se děje po očkování
Při úspěšném roubování raší očko do 7 dnů.
Během vegetace začínají nové letorosty intenzivně růst a již v dalším roce je možné tvarovat na keři tažeň a odříznout přeroubovávaný keř. V roce roubování je vhodné z rostliny odstranit květenství, aby jednoleté dřevo nového letorostu vyzrálo. Dobře vyzrálé dřevo je hnědě zbarvené a při ohybu mírně praská.
Tento způsob roubování je velmi jednoduchý a představuje poměrně velkou jistotu úspěšného přeroubování.
Zdroj: Očkování vinné révy
Poradna
V naší poradně s názvem DRACENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumila Vernerová.
Mohu pokojovou dracenu dát v létě ven?
Děkuji za odpověď Vernerová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dracena má ráda letnění. Snese plné slunce i polostín. Venku může zůstat do doby, než klesnou noční teploty pod 7 stupňů. Od června do září přihnojujte pomocí Krystalonu Květ. Rostlina se vám pak ukáže, jak vypadá ve své přirozené kráse. Při letnění jsou největší hrozbou půdní škůdci, kteří nalezou do substrátu a tam užírají kořeny a to i po přenesení zpět do bytu. Jako ochrana je nejlepší použít přípravek Actara a to na začátku letnění a těsně před jeho koncem. Actara se nastříká na rostlinu, vsákne se do ní a vydrží v ní dva až tři měsíce. Po celou tuto dobu je rostlina pro škůdce jedovatá, a když si kousnou, tak hned zahynou. Přeji hodně zdaru při letnění a mnoho radosti z krásných listů.
Zdroj: diskuze Dracéna jak se o ni starat
Očkovat nebo roubovat
Možností roubování a očkování révy vinné je několik, ale z praxe je vyzkoušené, že nejlepší je systém přeroubování zeleného letorostu révy vinné (takzvaně za zelena) na přelomu května a června.
Štěpování, respektive roubování je metoda vegetativního množení, při kterém uměle spojujeme štěp (očko, roub) z jedné rostliny se štěpem z jiné rostliny – po jejich srůstu pak vzniká nová rostlina. Štěpování se používá k úpravě vzrůstu a velikosti, umožňuje ušlechtilé odrůdě růst i v jiných půdních podmínkách odlišujících se od jejích normálních nároků, pomáhá vytvářet speciální tvary (příkladem jsou stromkové růže), u některých rostlin se využívá pro nemožnost jiné metody rozmnožení (řízkování). Při roubování se přenáší větší část stonku se dvěma a více očky, při očkování se na podnož přenáší zpravidla jen jediné očko. Existují různé způsoby roubování i očkování, řadíme sem tyto metody: roubování do rozštěpu; kopulace; očkování (nejčastěji do řezu tvaru „T“, Forkertovo); roubování na plocho; roubování na klínek; boční plátkování; roubování do boku (na kozí nožku), zlepšená (anglická) kopulace.
Zdroj: Očkování vinné révy
Postup očkování
Při červnovém roubování révy vinné používáme dřevitý („tvrdý“) roub, který naroubujeme do zeleného letorostu. Po rašení révy je vhodné vytáhnout z paty kmínku zelený letorost, který (aby se nevylomil) vyvazujeme ke kmínku přeroubovávané rostliny. Ideální tloušťka zeleného letorostu pro přeroubování je 5–8 mm.
K roubování se využívá jednoočkový roub, který se seřízne do klínku. Následně rozštípneme zelený letorost a roub postupně do připraveného rozštěpu zasuneme. Očka na roubu a podnoži by měla být postavená proti sobě. Roubové spojení pevně ovážeme roubovací páskou.
V místě roubování je vhodné ponechat list, který zabezpečuje jednak výživu roubového spojení a jednak může stínit roub a omezit vysychání. Horní část roubu není vhodné zamazávat štěpařským voskem. Jestliže dojde k ujmutí, projevuje se intenzivním slzením a vosk by se mohl vymáčet na očko a znemožnit rašení.
Zdroj: Očkování vinné révy
Poradna
V naší poradně s názvem SKALNIČKY BUKSUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nový lubomir.
Prosím o radu jak se dá rozmnožit buksus. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Buksus se množí jednoduše řízkováním. Zde je video návod: youtu.be/JaW3gt1Js-c
Důležitý je substrát, který má být v poměru 50% písku a 50% vyzrálého kompostu. Množení je vhodné provádět na konci jara a v létě.
Zdroj: diskuze Skalničky buksus
Diskuze
V diskuzi HNĚDÉ SKVRNY NA DOLNÍCH KONČETINÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milada Chromá.
Mám hnědé skvrny na nohou v přední části a jsem z toho nesčastná hlavně v letě kdy je to vidět. Prosím můžete mě poradit jak to odstranit. Děkuji předem.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Hnědé skvrny na dolních končetinách
Poradna
V naší poradně s názvem KAKI CHURMA - TOMEL JAPONSKÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Aronová Dana.
Dobrý den,
se zájmem jsem si přečetla Váš článek o pěstování kaki churmy.
Doma na zahradě mám zhruba 10 let tento stromek. Získala jsem ho na výstavě, jako malý stromeček. Docela se mu daří, dnes je asi 2 m vysoký. Plodí minimálně 5 let. Plodů jsou stovky, ale malé jako nehet palce ruky. Loňského roku jsem ho maximálně ořezala a hodně likvidovala obrovské množství květů. Nic se nedělo, plodů bylo méně, velikosti stejné. Letos má plodů výrazně méně, ale jsou pořád neskutečně malé. Co s tím? Uvažovala jsem o koupi kvalitní rostliny s tím, že bych strom naroubovala. Mohla byste poradit?
První tři roky po výsadbě do volné půdy jsem ho chránila před zmrznutím, ale teď s ním nic nedělám a zimu na Moravě bez problému zvládá.
Děkuji za odpověď
S přáním pěkného dne
zdraví Dana Aronová
Kroměříž
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Strom s ovocem kaki churma - tomel japonský je možné roubovat. Návod na roubování je vidět zde: youtu.be/au2de7AXCSs…
Jistější je ale vysadit nový stromek s odrůdou vhodnou do našich klimatických podmínek. Vhodná je například odrůda Kostata, která neobsahuje pecky ani třísloviny. Plody jsou velké, kulovité, žlutooranžové barvy. Dužnina je oranžová, sladká, hodí se k přímému konzumu nebo do ovocných salátů. Plodí druhým až třetím rokem po výsadbě. Odrůda je samosprašná, takže nepotřebuje druhý strom.
Další vhodná odrůda, která vydrží mrazy až do -18°C, je Tomel ROJO BRILLANTE. Je to pozdní odrůda s vysokým a spolehlivým výnosem. Plody odrůdy Rojo Brillante dorůstají větší velikosti a sklízí se v listopadu. Plody je po sklizni dobré nechat 2 týdny dozrát aby dosáhly sladké a lahodné chuti.
A do třetice Kaki Chioccolatino je původem z Itálie. Plody má středně velké až velké, ploše kulovité, žlutooranžové barvy. Dužnina je bronzově oranžová, sladká, hodí se k přímému konzumu či do ovocných salátů. Plodí druhým až třetím rokem po výsadbě. Odrůda Chioccolatino je také samosprašná.
Zdroj: diskuze Kaki churma - tomel japonský
Postřik proti puchrovitosti švestek
Puchrovitost švestek se řeší postřikem, který se provádí hned na začátku sezóny. Doporučuje se například fungicid Kuprikol 50, který se aplikuje ve chvíli, kdy se na stromě objeví pupeny, tedy na začátku rašení. Připravte si 10 g přípravku a promíchejte jej ve 2 litrech vody (optimální množství na 1 strom). Postřik na švestky přelijte do zahradního postřikovače a s jeho pomocí pokryjte každou větev připravenou tekutinou. V případě chladného a deštivého počasí tento postřik na švestky jednou opakujte těsně před květem.
Zdroj: Postřik švestek
Poradna
V naší poradně s názvem MUCHNIČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Glosová.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat jak se pozná že mám s tímto druhem hmyzu problémy ve svém těle?. Po těle mám asi 6 strupů ale mám fotografii a jasně vidím nožičky a tělo. Po nocích mi otečou prsty na nohou, prsty na rukou mám kompletně červené. Po blížím zkoumání jsem zjistila že po nohou mám jakési puchýřky ve stejném tvaru a když je po stranách zmáčknu tak tak se mi zdá že vidím nějakého brouka. Ještě jedna věc již párkrát se mi stalo že jsem cítila jak na mně něco leze, ale nelezlo. Předchází tomu silné brnění rukou a nohou. Může toto způsobit muchnička?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Muchnička je malá muška, která létá v létě. Teď v zimě se volně nevyskytuje. Vaše problémy můžou způsobovat blechy nebo štěnice. Pro přesné určení je třeba hmyz lépe prozkoumat lupou.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: diskuze Muchnička
Řez švestek po sklizni
Řez švestek si naplánujeme na polovinu září (ihned po sklizni plodů). Vyřežeme všechny křižující se a zahušťující větve, dlouhé kosterní větve zakrátíme asi na polovinu a boční výhony zkrátíme na dvě očka. Dlouhé větve musíme zakracovat tak, aby poslední horní pupen byl listový a ne květní. To proto, aby se po řezu měla možnost větev prodlužovat.
Důkladného řezu se u peckovin není třeba bát, jsou vitální, a když postranní obrost necháme nedotčený, budou výhony slabé a ponesou menší plody než na prodlužujících se kosterních větvích.
Zdroj: Stříhání švestek
Postřik švestek proti červivosti
Proti pilatce, která způsobuje propad holiček (malinkých zelených plůdků), se stříká do 6 dní po opadu květních lístků. Pozdní červivost je způsobená obalečem švestkovým a k účinnému postřiku je třeba feromonové signalizace. Bez ní postřik nemá cenu, do účinného termínu se obvykle netrefíte.
Zdroj: Postřik švestek
Květ
Tyto kaktusy kvetou v létě (červen–září). Květy mohou být růžové, žluté, červené či bílé, záleží na kultivaru.
Zdroj: Gymnocalycium mihanovichii
Nemoci švestek
Mezi nejčastější choroby a škůdce švestek patří puchrovitost švestek, šarka, pseudošarka, moniliová hniloba plodů, červená skvrnitost listů a také obaleč švestkový.
Puchrovitost švestek (Taphrina pruni): Puchrovitost švestek způsobí, že švestky jsou podlouhlé, zploštělé a pokryté bělavým povlakem houby. Plody jsou uvnitř duté a bez pecky. Během léta napadené švestky vysychají a opadají nebo v případě vlhkého počasí hnijí. Původcem onemocnění je houba Taphrina pruni.
Chemické ošetření: V místech, kde se onemocnění vyskytuje, se doporučuje provést alespoň jedno ošetření švestek v době rašení a další dvě těsně před tím, než stromy začnou kvést, a pak ihned po odkvětu. Vhodné je ošetření stromů fungicidním přípravkem na bázi mědi, například Kuprikolem.
Šarka (Plum pox virus): Šarka švestek je vláknitý virus, jeho škodlivost se liší podle náchylnosti jednotlivých odrůd švestek. K největším škodám dochází, pokud jsou napadeny mladé stromy. Na listech vznikají světlé až žlutozelené skvrny, kroužky, proužky a ornamentální kresby. Okraje skvrn nejsou ostře ohraničeny. Příznaky jsou na listech zřetelné již na jaře, a to od května, u většiny odrůd se v pozdním létě intenzita příznaků zmenšuje. U některých odrůd se skvrny nebo okraje skvrn koncem léta zbarvují červenofialově nebo hnědofialově. U velmi náchylných odrůd dochází i k nekrózám. Následkem šarky listy žloutnou a opadávají, dochází také k retardaci růstu.
Pseudošarka: Pseudošarka je choroba, která vyvolává podobné symptomy na plodech švestky jako šarka. Jedním z původců pseudošarky může být virus tmavozelené kropenatosti (Dark green sunken mottle virus).
Chemické ošetření před šarkou a pseudošarkou: Neexistuje. Základním ochranným opatřením je pěstování odolných (rezistentních) odrůd. Napadenou rostlinu je nutné vykopat a spálit. Důležité je také dodržování zásad dezinfekce nástrojů při manipulaci s rostlinami (například při prořezávání).
Moniliová hniloba plodů (Monilinia laxa): Slupka i dužnina švestek začnou měknout a hnědnout. Na hnědých skvrnách se vytvářejí špinavě bílé polštářky, tyto polštářky jsou většinou uspořádány v soustředných kruzích. Napadené plody opadávají, velmi často zůstávají mumifikované viset na stromech, kde jsou zdrojem další nákazy.
Chemické ošetření: Napadené plody je nutno ze stromu odstranit. Vhodné je také použití přípravků na bázi mědi, například Kuprikolu.
Červená skvrnitost slivoně (Polystigma rubrum): Na listech slivoní se tato choroba projevuje tvorbou žlutozelených, později červených skvrn o velikosti 5 až 10 milimetrů. Při silném napadení dochází k deformaci a usychání listů.
Chemické ošetření: Napadené listy je nutno ze stromu odstranit, nejlépe je následně spálit. Vhodné je také použití přípravků na bázi mědi, například Kuprikolu.
Obaleč švestkový (Cydia funebrana): Obaleč švestkový je jedním z nejčastějších škůdců slivoní, který způsobuje červivost. V místě, kde housenka obaleče vnikla do plodu, je na povrchu zaschlá kapička čiré klovatiny. Housenky první generace způsobují opad plodů. Housenky druhé generace vyvolávají červivost plodů. Chodby housenek směřují k peckám, kde se nakonec housenky také zabydlují.
Chemické ošetření: viz následující řádky.
Zdroj: Postřik švestek
Výchovný řez švestek
Hned po vysazení je nutný výchovný řez, který dá základ správnému tvaru koruny. Měl by se provádět pravidelně a důkladně. V průběhu prvního roku se kmen zkracuje přibližně na metr. Ideálním časem pro tento zásah je jaro. Příští rok je nutné ve stejnou dobu pokračovat. Vyberou se pouze tři nebo čtyři větve, ty se zkrátí o půlku, ostatní můžou více, vznikne z nich v budoucnu koruna. Později se jen provádějí řezy, jimiž se koriguje tvar, a to také na jaře. Nejčastěji se doporučuje pyramidálně dutá koruna, u níž chybí střední výhon. Zároveň se odstraní všechny větve, které překážejí těm hlavním.
Zdroj: Řez švestek
Řez ovocných stromů – video
Na internetu máte možnost zhlédnout video, které vám poradí, jak správně ostříhat švestku na vaší zahradě.
Zdroj: Stříhání švestek