Informace od profesionálů

MENU

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

ROZDIL KORENOVY BAL

OBSAH

Kořeny tújí při přesazování

Čím větší strom, tím větší kořenový bal. Zdá se to zřejmé, ale jak velké by měly být? U stromu o výšce do 2 metrů musí mít kořenový bal alespoň 50 cm napříč. U túje vysoké 2,5 metru by měl mít průměr 60 až 80 cm.

Při přesazování tújí vykopejte kořenový bal do hloubky alespoň dvou třetin šířky rozprostření větví. Nebo vykopejte kořenový bal alespoň 12 cm hluboký na každý 1 cm průměru kmene u země.

Zdroj: Hloubka kořenů thuje

Poradna

V naší poradně s názvem DRACENA PŘESAZOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Slabá.

Dobrý den. Mám krásnou dracenu původně z IKEA. Roste do výšky, listy má zelené a pevné. Nic jí nechybí. Je tu jen jeden háček. Má hodně kořenů. Mám ji přesazovat pořád do většího a většího květináče, nebo ji můžu odstřihnout jemné kořeny a nechat jen ty silnější? Můžu ji zmenšit celý kořenový bal třeba na polovinu? Dekuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Kořenový bal je možné ořezat až na polovinu původního objemu, ale zároveň je třeba zmenšit i rostlinu. Jinak ny menší kořenový bal nestačil zásobovat celé její tělo. Pokud vám vyhovuje její velikost, tak nepřesazujte a v létě jenom hnojte a nechte ji v současném obalu.

Zdroj: diskuze Dracena přesazování

Kořeny tújí

Túje mají mělký, vláknitý kořenový systém a tento kořenový systém se může šířit až k okrajům koruny, což je nejvzdálenější vnější obvod koruny stromu. Kořeny malých stromů mohou dosahovat hloubky až 20 cm, zatímco kořeny větších stromů mohou sahat do hloubek 45 až 60 cm.

Kořenový systém tújí je obecně mělký v závislosti na odrůdě a může se šířit do šířky maximálně do úrovně odkapávací linie nebo okrajů větví. Kořeny tújí nejsou známé tím, že by měly invazivní nebo agresivní kořeny.

Zdroj: Hloubka kořenů thuje

Poradna

V naší poradně s názvem RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana Boxanová.

Dobrý den,
Mohu se zeptat jak se pozná samec a samice rakytníku? Jaký je rozdíl? Děkuji Boxanová

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Když se rostliny rakytníku pěstují ze semen, je vlastně nemožné rozeznat, zda jsou samčí nebo samičí po dobu 3-4 let po vysetí, dokud se jim nevytvoří poupata. Z tohoto důvodu se rostliny rakytníku obvykle množí z řízků nebo pomocí výhonků z mateřských rostlin spíše než ze semen. Řízky jsou vždy stejného pohlaví jako rostlina, ze které jsou odebrány.
Samec vytváří nahnědlé květy, které produkují větrem distribuovaný pyl. Samčí květy mají okvětí složené ze 2 volných blanitých kališních lístků, obsahují 4 tyčinky a jsou uspořádány v drobných hlávkách. Oproti tomu samičí květy mají kalich trubkovitý, zakončený 2 laloky, obsahují jediný jednopouzdrý semeník a jsou uspořádány v drobných hroznech.

Zdroj: diskuze Rakytník - jeho pěstování a využití

Kořenový bal u velkých stromů

Stromy se dají přesazovat v každém věku. Pokud jsou zdravé a vitální, tak rozhodně stojí za to podstoupit tu námahu a prodloužit jim život na novém stanovišti. Na samém začátku je třeba mít na paměti, že strom je něco trochu jiného než keř.

Důležité je znát správný způsob přesazování, vědět jak na to. Nesmíte si myslet, že starší stromek jednoduše vykopete, přesadíte a on se ujme, to by byla chyba. Hmotnost přesazovaného stromu je závislá od jeho velikosti, má kořenový bal a kmen s větvemi, to vše něco váží. Stromy přesazujeme i s jejich kořenovým balem, který může být značně velký. Při přesadbě většího stromu bych se určitě vyhnul zkracování kořenů, protože během vyjmutí ze země určitě dojde k nějakým ztrátám na kořenech, které se překopnou nebo jinak poničí. V některých případech může být i potřeba k přesazení těžká technika. U velmi vzrostlých stromů, byste tuto práci měli přenechat specializované firmě, která s tím má zkušenosti. Kořenový bal u stromů je zhruba stejně velký jako jeho větve, záleží na druhu stromu (jedná se jen o hrubý odhad).

Kořenový bal by měl být při transportu chráněn, minimálně zabalen do juty. Strom se sází do předem vyhloubené jámy, která musí být větší než současný kořenový bal, bal pak zasypeme a přiměřeně upěchujeme. Strom musíme zpočátku pravidelně zalévat.

Pozor: Túje jsou velmi náchylné na přesazování, proto jim musíme plně zachovat jejich kořenový bal a po přesazení je pravidelně zalévat.

Zdroj: Kořenový bal

Diskuze

V diskuzi KAKI CHURMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr šesták.

poradí někdo proč po třech letech kvete ale neplodí díky

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenek Rosa.

Toto vse jsem zazil taktez presne.Mel stromek az 25 kvetu a vse shodil.To nasvedcuje,ze nema poradny korenovy system.Me zacal rodit po peti letech a hned mel dvanact plodu.A udelal jsem toto.Poradne jsem sestrihal stromek a prihnojil celeritem bud granule nebo tekutym.Stromek krasne zhoustl a zacal plodit.S pozdravem Zdenek Rosa.

Zdroj: diskuze Kaki churma

Kořenový bal u stromků

Je-li substrát kontejnerovaných rostlin příliš suchý, ponoříme celou nádobu do nádrže s vodou a necháme substrát důkladně provlhčit. Jinak postačí prolití výsadbové jámy vodou. Před vlastní výsadbou pevně zatlučeme do dna jámy kůly pro uchycení rostlin. U listnatých stromů jsou potřeba tři kůly, jehličnanům postačí jeden, maximálně dva kůly. U rostlin pěstovaných v květináčích nebo kontejnerech, jež jsou dobře prokořenělé, je důležité rozvolnit kořenový systém po jeho obvodu, tak aby se menší kořínky mohly rozrůstat do stran a rostlina se jednak dobře ukotvila v zemi, jednak aby se z těchto kořenů tvořily další kořeny, díky nimž rostlina může přijímat vodu a živiny. U rostlin v zemním balu toto neprovádíme. Zde postupujeme opatrně, abychom kořenový bal neporušili. Necháme na zemním balu jutu, díky níž drží pohromadě. Tento materiál se v zemi za krátkou dobu rozloží a kořeny se pak mohou rozrůstat do okolní půdy. Rostliny sázíme do předem vyhloubených děr. Průměr díry by měl být dvakrát větší než průměr květináče nebo zemního balu. Hloubka by měla být při výkopu o něco větší než kořenový bal rostliny. Před vložením rostliny do díry ji podsypeme, aby pod ní byla zkypřená zem a rostlina se tak mohla bohatě rozkořenit do okolí. Toho dosáhneme i po stranách, když rostlinu zasypáváme kvalitní zeminou. Zeminu v jamce je nutné dobře upěchovat, aby se rostlina nevyvrátila. Rostlina by měla být tak hluboko, jako byla v pěstebním květináči, nebo tak, aby nejspodnější větve byly těsně nad povrchem. Nikdy nám nesmí zůstat kořeny na povrchu.

Zdroj: Kořenový bal

Poradna

V naší poradně s názvem ALOBAL NA BOLEST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka Zelingerová.

Nevím,kterou stranou se alobal přikládá, vím, že jedna strana chladí a druhá má hřát. Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Hliníková fólie má lesklou stranu a matnou stranu. Lesklá strana vzniká válcováním hliníku během finálního průchodu. Protože je ale obtížné vyrobit válce s dostatečně tenkou mezerou, aby mohly válcovat právě jeden arch, válcují se dva archy současně, čímž se zdvojnásobí tloušťka na vstupu do válců. Když jsou listy později odděleny, vnitřní povrch je matný a vnější povrch je od válců lesklý. Tento rozdíl v povrchové úpravě vedl k názoru, že upřednostňování lesklé strany má vliv při vaření. Mnozí věří (chybně), že když použijí alobal s lesklým povrchem směrem dovnitř, tak že lépe udržují teplo. Skutečný rozdíl je ale bez přístrojového vybavení nepostřehnutelný. Zvýšená odrazivost snižuje jak absorpci, tak i emise záření. Odrazivost lesklé strany hliníkové fólie je 88 %, zatímco matná strana fólie má asi 80 %. Rozdíl je tedy zanedbatelný a prakticky nezáleží na tom, jakou stranou se alobal použije.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Alobal na bolest

Péče o kořenový bal u pokojových rostlin

Kořeny rostliny v květináči mají omezený prostor, substrát se časem vyčerpá a rostlina bez adekvátní péče chřadne. Značným ukazatelem pro přesadbu je, že rostlinu otočíte a podíváte se na květináč zespodu, pokud kořeny prorůstají odtokovými otvory, je na čase rostlinu přesadit. Když je kořenový systém už hodně rozrostlý a na povrchu jsou vidět kořeny, rostlina vám už moc dobře neporoste a nepokvete.

Při přesazování musíte dávat pozor na kořenový bal. Abyste rostlinu násilně nevytahovali, pomožte si kuchyňským nožem, kterým opatrně obkružte kořenový bal. Rostlinu přesazujte do květináče, který je o jedno číslo větší než ten původní. Na dno dejte drenážní vrstvu, jako je třeba hrubší štěrk nebo keramzit, který zajišťuje snadný odtok vody. Pokud by chyběla, bude se voda hromadit v substrátu a rostlině by mohly uhnít kořeny.

K přesazení si připravte nový substrát, nejlépe speciálně určený pro přesazování pokojových rostlin, který koupíte v každém zahradnictví. K němu můžete přidat písek v poměru 1 : 10 až 1 : 5. Substrát dejte v slabší vrstvě na drenáž a na to položte přesazovanou rostlinu. Pěkně doprostřed květináče, aby měly kořeny na všechny strany stejně místa. Pak květináč dosypte substrátem a upěchujte. Nikdy nesypte novou zem až těsně nahoru, substrát musí končit minimálně 1 cm pod okrajem květináče. Jinak by se rostlina nedala zalévat.

Může se stát, že už máte tak velký květináč nebo tak rozbujelý kořenový systém, že rostlinu přesazovat nemůžete. V tom případě můžete zlepšit kvalitu půdy přidáním speciálních přípravků, které obsahují jak humusové látky, tak i enzymy, stopové prvky a živiny.

Mezi nejčastější choroby kořenového balu patří hniloba kořenového balu (příčinou je nadměrná zálivka), zaschnutí a houbové choroby.

Zdroj: Kořenový bal

Diskuze

V diskuzi SKVETOUCÍ ČESNEKKLIZEŇ ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Míra.

Slyšel jsem,že když jde česnek do květu tak se má stvol zlomit,aby nevysiloval palice.Je tato informace pravdivá?Děkuji M

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ludovít Romancsik.

Ano! Pokud odstraníte palice z většiny česneků a necháte jich jenom několik(3ks.) s palicí, budete vidět při sklizni veký rozdíl. Ty s palicí budou mnohem menší. Několik palic necháváme ještě proto, že když se vzpřímí, je česnek připraven ke sklizni.

Zdroj: diskuze Skvetoucí česnekklizeň česneku

Rozdíl mezi pastinákem a petrželí

Ano, nezřídka se stává, že je pastinák zaměňován za petržel. Ale rozdíly mezi nimi jsou:

  • především v chuti – petržel má mnohem ostřejší chuť než pastinák, ten je sladší a připomíná spíš mrkev;
  • ve vzhledu – i když se jejich kořeny velmi podobají, rozdíl je patrný podle nati: místo, kde vyrůstá z kořene nať, má pastinák lehce prohloubené, kdežto petržel kulaté, jasně vystouplé a oblé; u petržele roste nať téměř přes celý vršek kořene, kdežto u pastináku vyrůstá ze středu a nezabírá tak velkou část;
  • ve vůni;
  • pastinák netrpí rzivostí kořenů, roste dobře i ve vyšších polohách a dobře přezimuje na záhoně.

Zdroj: Pastiňák

Poradna

V naší poradně s názvem HORTENZIE NÁROKY NA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evelina Krejčová.

Prosím o radu. Zásilkovou službou zahradnické firmy jsem obdržela hortenzii "Vanille Fraise", která přišla v malém květináčku, dosti vyschlá. Protože chyběl návod k jejímu uchování do jara, kdy bude pravděpodobně vhodný čas na její zasazení do zahrady, prosím o radu, jak ji nejlépe uchovat v bytě do této doby. Firmě, která hortenzii dodala příliš nedůvěřuji, proto se obracím o radu na vás. S pozdravem a díky za odpověď E.Krejčová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zasaďte hortenzii hned na své stanoviště, i když je právě začátek podzimu. Vykopejte díru tak hlubokou, aby se do ní vešel celý kořenový bal, a aby byla 2 až 3 krát tak široká, jako je její kořenový bal. Nastavte rostlinu v díře a naplňte ji z poloviny půdou. Pak přilijte vodu a počkejte než se vsákne. Pak zeminou naplňte zbytek díry. Je-li sucho a nebo stanoviště je suché, tak rostlinu občas zalijte až do prvních mrazů. Těsně před prvními mrazy hortenzii zakryjte mulčovací kůrou do výšky 40 - 60 cm a odkryjte až na jaře. Takto budete mít ze své hortenzie příští rok pěknou radost.

Zdroj: diskuze Hortenzie nároky na pěstování

Jak přesadit magnólii

Přesazování magnólie vyžaduje péči a přesnost.

  • Prořezání kořenů a větví: Pomocí rýče kružte kolem magnólie asi 60 cm od kmene a rýč jemně zařezávejte do půdy. Tato metoda, známá jako prořezávání kořenů, připravuje kořeny na transplantaci a podporuje vývoj nových kořenů. Ořežte také všechny vyčouhlé, odumřelé nebo poškozené větve.
  • Příprava nového stanoviště: Na novém místě vykopejte díru, která je připravena přijmout strom magnólie, a ujistěte se, že hloubka díry odpovídá aktuální hloubce magnólie v zemi.
  • Příprava kořenového balu: Kopejte kolem magnólie a vytvořte kolem ní příkop. Jak budete kopat hlouběji, nakloňte lopatu nebo rýč mírně dovnitř, abyste vytvořili kořenový bal. Cílem je udržet kořenový bal neporušený.
  • Podřezávání: Zasuňte lopatu pod kořenový bal, abyste odřízli případné hlubší kořeny. To uvolní strom magnólie a umožní vám jej zvednout.
  • Zvedání stromu: S pomocí přítele nebo pomocí kolečka jemně zvedněte magnólii, aby kořenový bal zůstal v bezpečí.
  • Přesazování: Přesuňte strom magnólie do připravené jámy. Magnólie by měla být umístěna svisle, aby byla ve stejné hloubce jako předtím.
  • Zásyp: Vyplňte díru zeminou a ujistěte se, že kolem kořenů nejsou žádné vzduchové kapsy. Půdu jemně přitlačte kolem kmene.
  • Zalévání a mulčování: Jakmile je magnólie na svém novém místě, ujistěte se, že ji dobře zalejete, abyste ji udrželi potřebnou vlhkost. Mulčujte kolem základny, ale s mulčem se držte dál od kmene. To pomůže udržet vlhkost a chránit nové kořeny.
  • Vytyčování: U vyšších magnólií použijte kůly, které strom podepřou a ochrání před silným větrem.

Zdroj: Přesazení magnólie

Diskuze

V diskuzi RECEPTY NA PLATÝSE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andrea Ernyei.

Dobrý den,
ráda bych Vám poděkovala za článek. Téma je velmi dobře zpracováno. Hledala jsem informace, jaký je rozdíl mezi platýzem, rejnokem, kam patří halibut, a jsem ráda, že jsem se dostala k Vašemu článku.

S pozdravem,
Andrea Ernyei

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Recepty na platýse

Kořeny túje

Túje mají kořeny do několika směrů, nejméně do tří. Kořenový systém se tvoří podle toho, do jaké výšky necháme rostlinu vyrůst.

Zdroj: Pěstování tújí

Diskuze

V diskuzi SKVETOUCÍ ČESNEKKLIZEŇ ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda.

Dobrý den,
když jde česnek do květu,tvoří se stvol se semínky a ze začátku je rovný tak se musí utrhnout jak správně píšete , aby nevysiloval rostlinu. Já ponechám cca 3ks s květním stvolem jako signalizasi ke sklizni. A to když se stvoly uplně narovnají, tak česnek sklízím.
S pozdravem Jarda zahrádkář amatér.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel František.

Vždy když květ vyleze z listů tak hned pod rozšířením s vyjímkou 2 - 3 , dle velikosti záhonu a druhu květy ostříhám. Rozdíl je pak ve velikosti palic až dvojnásobný i více než kde jsou květy ponechány,které využiji při narovnání jako znak sklizně. Dle několika leté zkušenosti. Nechť se daří.

Zdroj: diskuze Skvetoucí česnekklizeň česneku

Jaký je rozdíl mezi ondatrou a nutrií

Někdo rozlišuje ondatru od nutrie podle ocasu, ale pro mnohé z nás to nebude to nejlepší vodítko, protože ocas těchto dvou druhů se zas tak moc neliší. Ondatra jej má v průřezu spíše oválný, po stranách mírně zploštělý a nutrie spíše kulatý. Nejmarkantnější rozdíl mezi těmito hlodavci je asi v jejich celkové velikosti. Ondatra dorůstá maximálně do 1,5 kg, takže vypadá trochu jako větší potkan, kdežto nutrie je pořádný hlodavec, který může vážit 6–12 kg.

Nutrie má vpředu dva hlodáky oranžové barvy, ocas kulatý a kratší, než je tělo samotné. Oproti tomu ondatra tyto zuby nemá barevné, ocas je lehce zploštělý a jeho délka bývá delší než tělo samotné.

Zdroj: Ondatra vs. nutrie

Diskuze

V diskuzi PODĚKOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.

Děkuji, konečně pěkné shrnutí o orchidejích a o tom, jak o ně pečovat. :) Moc děkuji.
ráda bych se zeptala, byla jsem několik měsíců v zahraničí a před týdnem jsem se vrátila. O mé orchideje bylo postaráno a přece mě jedna překvapila. Ohromné mnohžství listů (Phalaenopsis) Tak jsem odkryla trochu kůry a koukaly na mě tři malé orchideje na hlanvím stonku. Je již krásně poznat srdíčko, zatím mají jen dva listy. Mám je už oddělit od hlavní rostliny? :)
Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dita.

Ještě neoddělujte. Počkejte, až budou odnože větší a budou mít svůj vlastní kořenový systém. Pak je odřízněte a ránu zasypte prachem z dřevěného uhlí.

Zdroj: diskuze Poděkování

Milánské a boloňské špagety, jaký je v nich rozdíl?

Spaghetti Milanese obsahují rajčata bez masa nebo jen s rybou.

Spaghetti Bolognese můžou a nemusí obsahovat rajčata a navíc je v nich ještě slanina a víno.

Zdroj: Milánské a boloňské špagety - rozdíly

Poradna

V naší poradně s názvem DOTĚRNÝ HMYZ MOCHNIČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hynek Pukl.

Nevím co mi rozpíchalo obě ruce. Doktorka říká že je to od Mochničky.Je to hmyz, nebo druh komára? poraďte mi prosím.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Mochnička je rostlina, která se používá v bylinném lékařství pro zklidnění menstruace. Žádné reakce s pokožkou nebyly nikdy prokázány. Na rozdíl od toho mUchnička je opravdu nepříjemný hmyz. Štípnutí od muchničky může být velmi bolestivé a svědivé, a to mnohem víc než od komára. V místě po kousnutí muchničkou může krev z ranky ještě chvíli vytékat a svědivost a otok můžou být zřetelné ještě několik dní po kousnutí. Více se o muchničce můžete dočíst zde: www.ceskenapady.cz/m…

Zdroj: diskuze Dotěrný hmyz mochnička

Katalpa trubačovitá pěstování

Katalpa trubačovitá (Catalpa bignonioides) je strom rostoucí do šířky, který má bílé, do trumpety tvarované květy. Je to takový přírodní slunečník. A navíc, věděli jste, že tento strom odpuzuje komáry a mouchy? Na podzim se její 20 cm dlouhé, srdcovitě tvarované listy zbarví do jasně žluté. Kvete až v dospělosti. Výška při dodání bývá od 80 do 100 cm. Katalpě trubačovité se nejlépe daří na otevřeném prostranství. Zajistěte, aby byl před vysazením její kořenový bal dostatečně vlhký, a to tak, že jej na chvíli ponoříte do nádoby s vlažnou vodou. Připravte si vhodnou jamku v kvalitní, výživné zahradní zemině. Chudou zahradní zeminu vylepšete přidáním kompostu a kravského hnoje. Zasaďte kořenový bal katalpy trubačovité do vhodné hloubky. Vršek kořenů by měl být jen lehce pod povrchem země. Zasaďte stromek vedle pevné stromkové podpěry a zachyťte páskou kolem tyče a kmenu. Zasypejte zeminou a upěchujte. Ihned poté zalijte. Stromek zasaďte na slunné místo.

Zdroj: Katalpa

Rozdíl mezi ondatrou a nutrií

Nutrie říční bývá často zaměňována s ondatrou pižmovou, jisté rozdíly je ale možné vypozorovat. Nutrie má vpředu dva hlodáky oranžové barvy, ocas kulatý a kratší, než je tělo samotné. Oproti tomu ondatra tyto zuby nemá barevné, ocas je lehce zploštělý (neplést s bobrem, který má ploutev) a jeho délka bývá delší než tělo samotné.

Zdroj: Nutrie

Srovnání leoparda a levharta s gepardem

Gepard je v porovnání s leopardem rychlejší a má delší nohy. Leopard loví opice a gazely a umí šplhat po stromech.

Oproti levhartovi je gepard mnohem drobnější a má malou hlavu. Rozdíl najdeme i v kresbě na srsti: gepardí kresba sestává z černých plných skvrn, kresbu na srsti levharta tvoří květovitě vypadající shluky skvrn (takzvané rozety) s prázdným středem.

Zdroj: Gepard

Použití pastináku v kuchyni

Pastinák má chuť podobnou sladší petrželi. Konkrétně má mléčně jemnou chuť s cukernatými a kořenovitými podtóny. Pastinák lze konzumovat syrový či tepelně upravený (stejně jako jinou kořenovou zeleninu). Jí se vařený, zapečený, osmažený či dušený, přidává se do polévek, omáček a představuje i ideální přílohu k masu. Hodí se také do šťouchaných brambor, ke kuřeti a na přípravu pyré. Plody mohou být použity dokonce jako koření do polévek či omáček.

Zdroj: Rozdíl mezi pastinákem a petrželí

Kdy přesadit magnólii

Nejlepší doba pro přesazení magnólie je v období vegetačního klidu, obvykle brzy na jaře, než magnólie začne kvést.

To dává magnólii největší šanci na přežití na svém novém místě. Kořenový systém stromu je během této doby méně aktivní, což snižuje šok z přesazení.

Pamatujte, že načasování je rozhodující – čas na přesazení by neměl nastat v době, kdy je magnólie v plném květu.

Zdroj: Přesazení magnólie


Autoři obsahu

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Jiří Dvořák

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Jana Válková

Gabriela Štummerová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP