Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

ROZDIL KORENOVY BAL

Obsah

Kořenový bal u velkých stromů

Stromy se dají přesazovat v každém věku. Pokud jsou zdravé a vitální, tak rozhodně stojí za to podstoupit tu námahu a prodloužit jim život na novém stanovišti. Na samém začátku je třeba mít na paměti, že strom je něco trochu jiného než keř.

Důležité je znát správný způsob přesazování, vědět jak na to. Nesmíte si myslet, že starší stromek jednoduše vykopete, přesadíte a on se ujme, to by byla chyba. Hmotnost přesazovaného stromu je závislá od jeho velikosti, má kořenový bal a kmen s větvemi, to vše něco váží. Stromy přesazujeme i s jejich kořenovým balem, který může být značně velký. Při přesadbě většího stromu bych se určitě vyhnul zkracování kořenů, protože během vyjmutí ze země určitě dojde k nějakým ztrátám na kořenech, které se překopnou nebo jinak poničí. V některých případech může být i potřeba k přesazení těžká technika. U velmi vzrostlých stromů, byste tuto práci měli přenechat specializované firmě, která s tím má zkušenosti. Kořenový bal u stromů je zhruba stejně velký jako jeho větve, záleží na druhu stromu (jedná se jen o hrubý odhad).

Kořenový bal by měl být při transportu chráněn, minimálně zabalen do juty. Strom se sází do předem vyhloubené jámy, která musí být větší než současný kořenový bal, bal pak zasypeme a přiměřeně upěchujeme. Strom musíme zpočátku pravidelně zalévat.

Pozor: Túje jsou velmi náchylné na přesazování, proto jim musíme plně zachovat jejich kořenový bal a po přesazení je pravidelně zalévat.

Zdroj: Kořenový bal

Poradna

V naší poradně s názvem DRACENA PŘESAZOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Slabá.

Dobrý den. Mám krásnou dracenu původně z IKEA. Roste do výšky, listy má zelené a pevné. Nic jí nechybí. Je tu jen jeden háček. Má hodně kořenů. Mám ji přesazovat pořád do většího a většího květináče, nebo ji můžu odstřihnout jemné kořeny a nechat jen ty silnější? Můžu ji zmenšit celý kořenový bal třeba na polovinu? Dekuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Kořenový bal je možné ořezat až na polovinu původního objemu, ale zároveň je třeba zmenšit i rostlinu. Jinak ny menší kořenový bal nestačil zásobovat celé její tělo. Pokud vám vyhovuje její velikost, tak nepřesazujte a v létě jenom hnojte a nechte ji v současném obalu.

Zdroj: diskuze Dracena přesazování

Kořenový bal u stromků

Je-li substrát kontejnerovaných rostlin příliš suchý, ponoříme celou nádobu do nádrže s vodou a necháme substrát důkladně provlhčit. Jinak postačí prolití výsadbové jámy vodou. Před vlastní výsadbou pevně zatlučeme do dna jámy kůly pro uchycení rostlin. U listnatých stromů jsou potřeba tři kůly, jehličnanům postačí jeden, maximálně dva kůly. U rostlin pěstovaných v květináčích nebo kontejnerech, jež jsou dobře prokořenělé, je důležité rozvolnit kořenový systém po jeho obvodu, tak aby se menší kořínky mohly rozrůstat do stran a rostlina se jednak dobře ukotvila v zemi, jednak aby se z těchto kořenů tvořily další kořeny, díky nimž rostlina může přijímat vodu a živiny. U rostlin v zemním balu toto neprovádíme. Zde postupujeme opatrně, abychom kořenový bal neporušili. Necháme na zemním balu jutu, díky níž drží pohromadě. Tento materiál se v zemi za krátkou dobu rozloží a kořeny se pak mohou rozrůstat do okolní půdy. Rostliny sázíme do předem vyhloubených děr. Průměr díry by měl být dvakrát větší než průměr květináče nebo zemního balu. Hloubka by měla být při výkopu o něco větší než kořenový bal rostliny. Před vložením rostliny do díry ji podsypeme, aby pod ní byla zkypřená zem a rostlina se tak mohla bohatě rozkořenit do okolí. Toho dosáhneme i po stranách, když rostlinu zasypáváme kvalitní zeminou. Zeminu v jamce je nutné dobře upěchovat, aby se rostlina nevyvrátila. Rostlina by měla být tak hluboko, jako byla v pěstebním květináči, nebo tak, aby nejspodnější větve byly těsně nad povrchem. Nikdy nám nesmí zůstat kořeny na povrchu.

Zdroj: Kořenový bal

Diskuze

V diskuzi KAKI CHURMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr šesták.

poradí někdo proč po třech letech kvete ale neplodí díky

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenek Rosa.

Toto vse jsem zazil taktez presne.Mel stromek az 25 kvetu a vse shodil.To nasvedcuje,ze nema poradny korenovy system.Me zacal rodit po peti letech a hned mel dvanact plodu.A udelal jsem toto.Poradne jsem sestrihal stromek a prihnojil celeritem bud granule nebo tekutym.Stromek krasne zhoustl a zacal plodit.S pozdravem Zdenek Rosa.

Zdroj: diskuze Kaki churma

Péče o kořenový bal u pokojových rostlin

Kořeny rostliny v květináči mají omezený prostor, substrát se časem vyčerpá a rostlina bez adekvátní péče chřadne. Značným ukazatelem pro přesadbu je, že rostlinu otočíte a podíváte se na květináč zespodu, pokud kořeny prorůstají odtokovými otvory, je na čase rostlinu přesadit. Když je kořenový systém už hodně rozrostlý a na povrchu jsou vidět kořeny, rostlina vám už moc dobře neporoste a nepokvete.

Při přesazování musíte dávat pozor na kořenový bal. Abyste rostlinu násilně nevytahovali, pomožte si kuchyňským nožem, kterým opatrně obkružte kořenový bal. Rostlinu přesazujte do květináče, který je o jedno číslo větší než ten původní. Na dno dejte drenážní vrstvu, jako je třeba hrubší štěrk nebo keramzit, který zajišťuje snadný odtok vody. Pokud by chyběla, bude se voda hromadit v substrátu a rostlině by mohly uhnít kořeny.

K přesazení si připravte nový substrát, nejlépe speciálně určený pro přesazování pokojových rostlin, který koupíte v každém zahradnictví. K němu můžete přidat písek v poměru 1 : 10 až 1 : 5. Substrát dejte v slabší vrstvě na drenáž a na to položte přesazovanou rostlinu. Pěkně doprostřed květináče, aby měly kořeny na všechny strany stejně místa. Pak květináč dosypte substrátem a upěchujte. Nikdy nesypte novou zem až těsně nahoru, substrát musí končit minimálně 1 cm pod okrajem květináče. Jinak by se rostlina nedala zalévat.

Může se stát, že už máte tak velký květináč nebo tak rozbujelý kořenový systém, že rostlinu přesazovat nemůžete. V tom případě můžete zlepšit kvalitu půdy přidáním speciálních přípravků, které obsahují jak humusové látky, tak i enzymy, stopové prvky a živiny.

Mezi nejčastější choroby kořenového balu patří hniloba kořenového balu (příčinou je nadměrná zálivka), zaschnutí a houbové choroby.

Zdroj: Kořenový bal

Poradna

V naší poradně s názvem HORTENZIE NÁROKY NA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evelina Krejčová.

Prosím o radu. Zásilkovou službou zahradnické firmy jsem obdržela hortenzii "Vanille Fraise", která přišla v malém květináčku, dosti vyschlá. Protože chyběl návod k jejímu uchování do jara, kdy bude pravděpodobně vhodný čas na její zasazení do zahrady, prosím o radu, jak ji nejlépe uchovat v bytě do této doby. Firmě, která hortenzii dodala příliš nedůvěřuji, proto se obracím o radu na vás. S pozdravem a díky za odpověď E.Krejčová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zasaďte hortenzii hned na své stanoviště, i když je právě začátek podzimu. Vykopejte díru tak hlubokou, aby se do ní vešel celý kořenový bal, a aby byla 2 až 3 krát tak široká, jako je její kořenový bal. Nastavte rostlinu v díře a naplňte ji z poloviny půdou. Pak přilijte vodu a počkejte než se vsákne. Pak zeminou naplňte zbytek díry. Je-li sucho a nebo stanoviště je suché, tak rostlinu občas zalijte až do prvních mrazů. Těsně před prvními mrazy hortenzii zakryjte mulčovací kůrou do výšky 40 - 60 cm a odkryjte až na jaře. Takto budete mít ze své hortenzie příští rok pěknou radost.

Zdroj: diskuze Hortenzie nároky na pěstování

Rozdíl mezi pastinákem a petrželí

Ano, nezřídka se stává, že je pastinák zaměňován za petržel. Ale rozdíly mezi nimi jsou:

  • především v chuti – petržel má mnohem ostřejší chuť než pastinák, ten je sladší a připomíná spíš mrkev;
  • ve vzhledu – i když se jejich kořeny velmi podobají, rozdíl je patrný podle nati: místo, kde vyrůstá z kořene nať, má pastinák lehce prohloubené, kdežto petržel kulaté, jasně vystouplé a oblé; u petržele roste nať téměř přes celý vršek kořene, kdežto u pastináku vyrůstá ze středu a nezabírá tak velkou část;
  • ve vůni;
  • pastinák netrpí rzivostí kořenů, roste dobře i ve vyšších polohách a dobře přezimuje na záhoně.

Zdroj: Pastiňák

Diskuze

V diskuzi SKVETOUCÍ ČESNEKKLIZEŇ ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Míra.

Slyšel jsem,že když jde česnek do květu tak se má stvol zlomit,aby nevysiloval palice.Je tato informace pravdivá?Děkuji M

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ludovít Romancsik.

Ano! Pokud odstraníte palice z většiny česneků a necháte jich jenom několik(3ks.) s palicí, budete vidět při sklizni veký rozdíl. Ty s palicí budou mnohem menší. Několik palic necháváme ještě proto, že když se vzpřímí, je česnek připraven ke sklizni.

Zdroj: diskuze Skvetoucí česnekklizeň česneku

Kořeny túje

Túje mají kořeny do několika směrů, nejméně do tří. Kořenový systém se tvoří podle toho, do jaké výšky necháme rostlinu vyrůst.

Zdroj: Pěstování tújí

Diskuze

V diskuzi RECEPTY NA PLATÝSE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andrea Ernyei.

Dobrý den,
ráda bych Vám poděkovala za článek. Téma je velmi dobře zpracováno. Hledala jsem informace, jaký je rozdíl mezi platýzem, rejnokem, kam patří halibut, a jsem ráda, že jsem se dostala k Vašemu článku.

S pozdravem,
Andrea Ernyei

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Recepty na platýse

Červený pupínek versus vředy na jazyku

Červený pupínek na jazyku se může proměnit na vřed na jazyku, který může mít souvislost s HPV virem. Pokud se defekt nehojí, je důležité vyhledat lékařskou pomoc na rozdíl od červeného pupínku, který ve většině případů během několika dní sám vymizí.

Zdroj: Červené pupínky na jazyku

Diskuze

V diskuzi SKVETOUCÍ ČESNEKKLIZEŇ ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda.

Dobrý den,
když jde česnek do květu,tvoří se stvol se semínky a ze začátku je rovný tak se musí utrhnout jak správně píšete , aby nevysiloval rostlinu. Já ponechám cca 3ks s květním stvolem jako signalizasi ke sklizni. A to když se stvoly uplně narovnají, tak česnek sklízím.
S pozdravem Jarda zahrádkář amatér.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel František.

Vždy když květ vyleze z listů tak hned pod rozšířením s vyjímkou 2 - 3 , dle velikosti záhonu a druhu květy ostříhám. Rozdíl je pak ve velikosti palic až dvojnásobný i více než kde jsou květy ponechány,které využiji při narovnání jako znak sklizně. Dle několika leté zkušenosti. Nechť se daří.

Zdroj: diskuze Skvetoucí česnekklizeň česneku

Jaký je rozdíl mezi ondatrou a nutrií

Někdo rozlišuje ondatru od nutrie podle ocasu, ale pro mnohé z nás to nebude to nejlepší vodítko, protože ocas těchto dvou druhů se zas tak moc neliší. Ondatra jej má v průřezu spíše oválný, po stranách mírně zploštělý a nutrie spíše kulatý. Nejmarkantnější rozdíl mezi těmito hlodavci je asi v jejich celkové velikosti. Ondatra dorůstá maximálně do 1,5 kg, takže vypadá trochu jako větší potkan, kdežto nutrie je pořádný hlodavec, který může vážit 6–12 kg.

Nutrie má vpředu dva hlodáky oranžové barvy, ocas kulatý a kratší, než je tělo samotné. Oproti tomu ondatra tyto zuby nemá barevné, ocas je lehce zploštělý a jeho délka bývá delší než tělo samotné.

Zdroj: Ondatra vs. nutrie

Diskuze

V diskuzi PODĚKOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.

Děkuji, konečně pěkné shrnutí o orchidejích a o tom, jak o ně pečovat. :) Moc děkuji.
ráda bych se zeptala, byla jsem několik měsíců v zahraničí a před týdnem jsem se vrátila. O mé orchideje bylo postaráno a přece mě jedna překvapila. Ohromné mnohžství listů (Phalaenopsis) Tak jsem odkryla trochu kůry a koukaly na mě tři malé orchideje na hlanvím stonku. Je již krásně poznat srdíčko, zatím mají jen dva listy. Mám je už oddělit od hlavní rostliny? :)
Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dita.

Ještě neoddělujte. Počkejte, až budou odnože větší a budou mít svůj vlastní kořenový systém. Pak je odřízněte a ránu zasypte prachem z dřevěného uhlí.

Zdroj: diskuze Poděkování

Katalpa trubačovitá pěstování

Katalpa trubačovitá (Catalpa bignonioides) je strom rostoucí do šířky, který má bílé, do trumpety tvarované květy. Je to takový přírodní slunečník. A navíc, věděli jste, že tento strom odpuzuje komáry a mouchy? Na podzim se její 20 cm dlouhé, srdcovitě tvarované listy zbarví do jasně žluté. Kvete až v dospělosti. Výška při dodání bývá od 80 do 100 cm. Katalpě trubačovité se nejlépe daří na otevřeném prostranství. Zajistěte, aby byl před vysazením její kořenový bal dostatečně vlhký, a to tak, že jej na chvíli ponoříte do nádoby s vlažnou vodou. Připravte si vhodnou jamku v kvalitní, výživné zahradní zemině. Chudou zahradní zeminu vylepšete přidáním kompostu a kravského hnoje. Zasaďte kořenový bal katalpy trubačovité do vhodné hloubky. Vršek kořenů by měl být jen lehce pod povrchem země. Zasaďte stromek vedle pevné stromkové podpěry a zachyťte páskou kolem tyče a kmenu. Zasypejte zeminou a upěchujte. Ihned poté zalijte. Stromek zasaďte na slunné místo.

Zdroj: Katalpa

Poradna

V naší poradně s názvem DOTĚRNÝ HMYZ MOCHNIČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hynek Pukl.

Nevím co mi rozpíchalo obě ruce. Doktorka říká že je to od Mochničky.Je to hmyz, nebo druh komára? poraďte mi prosím.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Mochnička je rostlina, která se používá v bylinném lékařství pro zklidnění menstruace. Žádné reakce s pokožkou nebyly nikdy prokázány. Na rozdíl od toho mUchnička je opravdu nepříjemný hmyz. Štípnutí od muchničky může být velmi bolestivé a svědivé, a to mnohem víc než od komára. V místě po kousnutí muchničkou může krev z ranky ještě chvíli vytékat a svědivost a otok můžou být zřetelné ještě několik dní po kousnutí. Více se o muchničce můžete dočíst zde: www.ceskenapady.cz/m…

Zdroj: diskuze Dotěrný hmyz mochnička

Milánské a boloňské špagety, jaký je v nich rozdíl?

Spaghetti Milanese obsahují rajčata bez masa nebo jen s rybou.

Spaghetti Bolognese můžou a nemusí obsahovat rajčata a navíc je v nich ještě slanina a víno.

Zdroj: Milánské a boloňské špagety - rozdíly

Poradna

V naší poradně s názvem ANTURIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárka.

Mám 7 let starou anturii. Byla hodně košatá a krásně května, ale teď je taková vytáhlá a chudá. Sice kvete, ale má i menší květy. Můžu ji seříznout( omlazovací řez)? Děkuji za radu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Nejlepší řešení je seříznout a odřízlou část dát do vody a vypěstovat z toho novou rostlinu. Ta původní už bzde mít zdegenerovaný kořenový systém a žádný zázrak z ní už nebude. Nová rostlina vám bude dělat radost jako ta původní.

Zdroj: diskuze Jak pečovat o anturii v květináči

Použití pastináku v kuchyni

Pastinák má chuť podobnou sladší petrželi. Konkrétně má mléčně jemnou chuť s cukernatými a kořenovitými podtóny. Pastinák lze konzumovat syrový či tepelně upravený (stejně jako jinou kořenovou zeleninu). Jí se vařený, zapečený, osmažený či dušený, přidává se do polévek, omáček a představuje i ideální přílohu k masu. Hodí se také do šťouchaných brambor, ke kuřeti a na přípravu pyré. Plody mohou být použity dokonce jako koření do polévek či omáček.

Zdroj: Rozdíl mezi pastinákem a petrželí

Pěstování

  • dorůstá do výšky 15 až 20 metrů
  • dřevina odolná proti mrazu
  • snáší slunce, polostín i stín
  • má ráda vlhkou, písčitohlinitou půdu
  • lze sázet samostatně nebo hromadně do živých plotů ve vzdálenosti od sebe cca 33 cm
  • vysazuje se od března do listopadu (půda musí být rozmrzlá)

Postup:

Sazenice sázíme tak, aby byl celý kořenový bal schovaný pod zemí. Sazenici dáme do vyhloubené jamky, přilijeme vodu a zasypeme hlínou, kterou pořádně umačkáme. Pravidelně zaléváme a přihnojujeme.

Zdroj: Pěstování tújí

Sazenice habru na živý plot

Některé firmy dovážejí habry z Itálie nebo Nizozemska, a proto není divu, že tyto habry mnohdy nepřežijí první zimu po vysazení. Ovšem na trhu seženete i kvalitní sazenice, které mají odpovídající vyvinutost kořenů a nadzemního obrostu. Navíc dřeviny rostou přirozeným ekologickým způsobem zcela bez aplikace umělé zálivky a průmyslových hnojiv v podmínkách, které se velice blíží jejich stanovištím ve volné přírodě.

Sazenice habrů jsou mechanicky podřezávané, tudíž mají zpravidla lépe vyvinutý kořenový systém, což jim umožňuje lepší a rychlejší ujímavost na novém stanovišti po přesazení.

Zdroj: Živý plot z habru

Princip

Rezidenční absorpční tepelná čerpadla používají k vytápění čpavek, který během cyklu vytápění a chlazení absorbují. Stejně jako u standardního tepelného čerpadla kondenzuje chladivo (v tomto případě amoniak) v jedné cívce a uvolňuje své teplo, jeho tlak je pak snížen a chladivo se odpaří s absorbujícím teplem. Pokud systém čerpá teplo z interiéru vašeho domu, zajišťuje tím ochlazování, pokud se uvolňuje teplo do interiéru, je tím zabezpečeno vytápění.

Rozdíl u absorpčních tepelných čerpadel je, že se amoniak odpaří a místo toho je včleněn do vody. Čerpadlo tak může čerpat za vyššího tlaku relativně nízkou spotřebou energie. Problém je v odstraňování amoniaku z vody, a to v místě, ve kterém zdroj tepla přichází dovnitř – teplo se v podstatě váže na amoniak z vody a cyklus začíná znovu.

Zdroj: Absorpční tepelná čerpadla

Účinky čaje a dávkování

Díky nevtíravé chuti a oslazení medem je čaj vhodný i pro děti. Ale pozor i rýmovník je bylinka, a tak je možné se jím předávkovat. A proto by neměl být užívaný víckrát než třikrát denně.

Čaj je vhodný při nachlazení, bolesti v krku, ucpaném nosu i při zánětech nosních dutin. Sloučeniny obsažené v rýmovníku navíc podporují vykašlávání a i vylučování hlenu z dýchacích cest. Čaj také při nemoci pomáhá pocení, kterým se odstraňují toxiny z těla přes kůži. Výhodou rýmovníku je, že jeho listy nejenže nedráždí při nemoci trávicí trakt, ale naopak ještě zabraňují vzniku a rozvoji bakterií a jiných patogenů v tomto traktu.

Na rozdíl od dětí dospělý může listy rýmovníku při bolesti v krku přímo rozžvýkat a nemusí si z nich dělat čaj (i když vypití čaje oslazeného medem je jistě příjemnější zážitek).

Zdroj: Čaj z rýmovníku

Složení

Účinnou látkou obsaženou ve všech částech petržele je silice (7 % v plodech, 0,5 % v kořenech), jejíž hlavní součástí je apiol. Petržel dále obsahuje myristicin, pinen, felandren, cymol, terpeny a další látky. Obsahuje také flavonoidy, polyacetyleny, furanokumariny, sliz a sacharidy. Petržel je rovněž zdrojem provitaminu A, vitaminů B, C, E a minerálních látek (draslíku, hořčíku, železa, vápníku, sodíku a fosforu). List obsahuje větší množství kyseliny listové.

Nejhodnotnější je v tomto směru kořen pastináku. Mimo jiné se traduje, že užití kořene pastináku spolu s mlékem příznivě působí na léčbu dnes už nepříliš rozšířených souchotin. Římané také věřili, že jsou kořeny pastináku afrodiziakem. Pastinák obsahuje velké množství draslíku (600 mg ve 100 g), též je cenným zdrojem vlákniny. Co se energetické hodnoty týče, 100 g pastináku má přibližně 55 kilokalorií, což je asi 230 kilojoulů.

Zdroj: Rozdíl mezi pastinákem a petrželí

Přenosné rostliny kalokvět

Kalokvět je nazýván přenosnou rostlinou, protože se často pěstuje v květináči na terasách nebo vám může nádherně ozdobit balkón. Aby vám rostlina hodně a dobře kvetla, potřebuje v zimě světlé a chladné stanoviště a je dobré ji co nejdéle uchovávat v malém květináči a často nepřesazovat. Čím více se o ni budete starat a přesazovat, tím méně vám bude kvést. Nehnojte ji častěji než jednou za měsíc, jinak si rostlina vybuduje bohatý kořenový systém, vytvoří si hustý zelený listnatý porost, ale moc vám nepokvete. Kalokvět kvete v letních měsících, kdy se na vysokém bezlistém stonku objeví kulovitý květ složený z mnoha nálevkovitých kvítků bílé, modré nebo fialové barvy. Celková výška rostliny může být 50 až 110 cm.

Zdroj: Kalokvět – Agapanthus africanus

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš

Gabriela Štummerová

Mgr. Jitka Konášová

Nina Vinšová

Mgr. Jiří Dvořák

Mgr. Jana Válková


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP