Téma: 

rozdíl mezi pastiňákem a petrželí


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

ROZDÍL MEZI PASTINÁKEM A PETRŽELÍ

Použití pastináku v kuchyni

Pastinák má chuť podobnou sladší petrželi. Konkrétně má mléčně jemnou chuť s cukernatými a kořenovitými podtóny. Pastinák lze konzumovat syrový či tepelně upravený (stejně jako jinou kořenovou zeleninu). Jí se vařený, zapečený, osmažený či dušený, přidává se do polévek, omáček a představuje i ideální přílohu k masu. Hodí se také do šťouchaných brambor, ke kuřeti a na přípravu pyré. Plody mohou být použity dokonce jako koření do polévek či omáček.

Detail odstavce: Použití pastináku v kuchyni
Zdroj: Rozdíl mezi pastinákem a petrželí
Zveřejněno: 24.6.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re:skvetoucí česnekklizeň česneku

Ano! Pokud odstraníte palice z většiny česneků a necháte jich jenom několik(3ks.) s palicí, budete vidět při sklizni veký rozdíl. Ty s palicí budou mnohem menší. Několik palic necháváme ještě proto, že když se vzpřímí, je česnek připraven ke sklizni.

Zdroj: diskuze Skvetoucí česnekklizeň česneku
Odesláno: 20.7.2018 uživatelem Ludovít Romancsik
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

PASTIŇÁK

Rozdíl mezi pastinákem a petrželí

Ano, nezřídka se stává, že je pastinák zaměňován za petržel. Ale rozdíly mezi nimi jsou:

  • především v chuti – petržel má mnohem ostřejší chuť než pastinák, ten je sladší a připomíná spíš mrkev;
  • ve vzhledu – i když se jejich kořeny velmi podobají, rozdíl je patrný podle nati: místo, kde vyrůstá z kořene nať, má pastinák lehce prohloubené, kdežto petržel kulaté, jasně vystouplé a oblé; u petržele roste nať téměř přes celý vršek kořene, kdežto u pastináku vyrůstá ze středu a nezabírá tak velkou část;
  • ve vůni;
  • pastinák netrpí rzivostí kořenů, roste dobře i ve vyšších polohách a dobře přezimuje na záhoně.

Detail odstavce: Rozdíl mezi pastinákem a petrželí
Zdroj: Pastiňák
Zveřejněno: 21.7.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Re: skvetoucí česnekklizeň česneku

Vždy když květ vyleze z listů tak hned pod rozšířením s vyjímkou 2 - 3 , dle velikosti záhonu a druhu květy ostříhám. Rozdíl je pak ve velikosti palic až dvojnásobný i více než kde jsou květy ponechány,které využiji při narovnání jako znak sklizně. Dle několika leté zkušenosti. Nechť se daří.

Zdroj: diskuze Skvetoucí česnekklizeň česneku
Odesláno: 20.2.2018 uživatelem František
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

ROZDÍL MEZI PASTINÁKEM A PETRŽELÍ

Použití petržele v medicíně

Silice obsažená v petrželi drážděním ledvinového parenchymu zvyšuje diurézu, tento účinek mají současně i flavonoidy. Spasmolytické působení na cévy napomáhá zvýšení průtoku krve v ledvinách. Působí na rozšíření artérií, čímž nepatrně snižuje krevní tlak. Vliv petržele na trávicí trakt se projevuje zvýšením sekrece trávicích enzymů a uvolněním křečí hladkého svalstva. Petržel též vykazuje účinky uvolňující střevní plyny, protikřečové, podporující odkašlávání, působící proti střevním parazitům i vyvolávající nebo upravující nepravidelnou menstruaci. Tradičně se proto užívá k léčbě zánětů močového ústrojí a nedostatečného vylučování moči, při poruchách trávení spojených s nadýmáním, střevních křečích, průduškovém kašli ve stáří a při poruchách menstruace. Způsobuje rovněž prokrvení pohlavních orgánů (mírné afrodiziakum).

Detail odstavce: Použití petržele v medicíně
Zdroj: Rozdíl mezi pastinákem a petrželí
Zveřejněno: 24.6.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: dotěrný hmyz mochnička

Mochnička je rostlina, která se používá v bylinném lékařství pro zklidnění menstruace. Žádné reakce s pokožkou nebyly nikdy prokázány. Na rozdíl od toho mUchnička je opravdu nepříjemný hmyz. Štípnutí od muchničky může být velmi bolestivé a svědivé, a to mnohem víc než od komára. V místě po kousnutí muchničkou může krev z ranky ještě chvíli vytékat a svědivost a otok můžou být zřetelné ještě několik dní po kousnutí. Více se o muchničce můžete dočíst zde: www.ceskenapady.cz/m…

Zdroj: diskuze Dotěrný hmyz mochnička
Odesláno: 7.8.2017 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

ROZDÍL MEZI PASTINÁKEM A PETRŽELÍ

Složení

Účinnou látkou obsaženou ve všech částech petržele je silice (7 % v plodech, 0,5 % v kořenech), jejíž hlavní součástí je apiol. Petržel dále obsahuje myristicin, pinen, felandren, cymol, terpeny a další látky. Obsahuje také flavonoidy, polyacetyleny, furanokumariny, sliz a sacharidy. Petržel je rovněž zdrojem provitaminu A, vitaminů B, C, E a minerálních látek (draslíku, hořčíku, železa, vápníku, sodíku a fosforu). List obsahuje větší množství kyseliny listové.

Nejhodnotnější je v tomto směru kořen pastináku. Mimo jiné se traduje, že užití kořene pastináku spolu s mlékem příznivě působí na léčbu dnes už nepříliš rozšířených souchotin. Římané také věřili, že jsou kořeny pastináku afrodiziakem. Pastinák obsahuje velké množství draslíku (600 mg ve 100 g), též je cenným zdrojem vlákniny. Co se energetické hodnoty týče, 100 g pastináku má přibližně 55 kilokalorií, což je asi 230 kilojoulů.

Detail odstavce: Složení
Zdroj: Rozdíl mezi pastinákem a petrželí
Zveřejněno: 24.6.2015

ROZDÍL MEZI PASTINÁKEM A PETRŽELÍ

Rozdíly v původu, růstu, vzhledu a chuti

Pastinák setý, lidově „pastiňák“, je vytrvalá bylina, která může dosahovat výšky 30─100 cm. Rostlina kvete žlutými až žlutozelenými květy ve druhém roce života, přičemž doba květu časově spadá do doby letních prázdnin (tedy červenec a srpen, případně i počátek září). Rostlinu můžeme nalézt v teplejších oblastech, kde je schopna získat alespoň trošku slunečního záření. Co se jejího původu týče, pochází z Kavkazu, Blízkého východu a Střední Asie, postupně však zdomácněla v Evropě a loděmi byla převezena do Ameriky a Austrálie, kde se následně začala pěstovat. Kořeny pastináku jsou mnohdy připodobňovány známější kořenové zelenině, a sice petrželi. Pastinák lze ale od petržele velice snadno odlišit, má totiž mnohem výraznější chuť a větší kořen.

Zde můžete vidět, jak vypadá pastinák.

Petržel pochází z východního Středozemí a rozšířila se do celého mírného pásma. Petržel (stejně jako většina miříkovitých rostlin) je dvouletá rostlina, která první rok vytváří přízemní růžici listů a shromažďuje zásoby ve ztlustlém hlavním kořeni, aby z ní druhý rok vyrostla mohutná lodyha s okoličnatým květenstvím, kdy plodem je nažka. Nejznámější druhy jsou petržel zahradní a petržel zahradní italská, u níž není úplně jasné, je-li samostatným druhem, nebo spíše poddruhem.

Zde můžete vidět, jak vypadá petržel.

Detail odstavce: Rozdíly v původu, růstu, vzhledu a chuti
Zdroj: Rozdíl mezi pastinákem a petrželí
Zveřejněno: 24.6.2015

ROZDÍL MEZI PASTINÁKEM A PETRŽELÍ

Recepty s petrželí

Kaše z petržele a brambor

Ingredience: 4 lžíce másla, 2 malé pórky (bílá část nakrájená na tenké plátky), 500 g petržele (oloupané a nahrubo nakrájené), 500 g brambor (oloupaných a nahrubo nakrájených), 125 ml mléka, sůl a pepř.

Postup: Na velké pánvi rozehřejeme 2 lžíce másla, přidáme pórek a za občasného míchání ho pomalu smažíme, dokud nezměkne (asi 4 minuty). Potom přidáme petržel a smažíme ji tak dlouho, dokud nezačne měknout (asi 5 minut). Přidáme brambory a 750 ml (přibližně 3 hrnky) studené vody. Vše přivedeme k varu, přikryjeme a dusíme, dokud brambory a petržel nezměknou a nezačnou se rozpadat. Zeleninu slijeme přes síto a vše horké propasírujeme zpět na pánev. Pánev položíme na mírný oheň, přidáme zbylé 2 lžíce másla, mléko, sůl a pepř. Prohřejeme a ihned podáváme.

Losos pečený na petrželi

Ingredience: 2 plátky filé z lososa, 2 lžíce olivového oleje, hrst čerstvé petrželky, 2 kořeny petržele, 600 g brambor, 1 citrón, 100 g másla, 1 čajová lžička kmínu, sůl, pepř dle chuti.

Postup: Na úvod si připravíme marinádu: do misky vymačkáme 1/2 citrónu, přidáme 2 polévkové lžíce olivového oleje, nasekanou čerstvou petrželku, sůl a pepř. Do mísy vložíme očištěné rybí filé, promícháme ho s marinádou a necháme cca 30 minut uležet. Předehřejeme troubu, na dno pekáčku vložíme pečicí papír, který posypeme většími kousky petržele. Na petržel položíme maso (kůží dolů) a polijeme zbytkem marinády. Pečeme přibližně 20 minut na cca 190 °C (pekáček zakryjeme, až 7─8 minut před koncem pečení ho odkryjeme).

Polévka z mrkve a petržele

Ingredience: 30 g másla, 4 střední mrkve (najemno nakrájené), 4 střední petržele (najemno nakrájené), 2 střední brambory (najemno nakrájené), 4 lžíce suchého bílého vína, 1 500 ml zeleninového nebo kuřecího vývaru.

Ingredience na topinky: 4 tenké plátky černého chleba, 30 g rozpuštěného másla, 1 lžička mletého kmínu, zelená petrželka (na ozdobu).

Postup: Zahřejeme máslo v hlubokém hrnci, přidáme zeleninu a víno, přikryjeme a pomalu dusíme. Sem tam zamícháme. Až zelenina změkne, přidáme vývar a pomalu vaříme nezakryté asi 10 minut. Necháme vychladnout a poté rozmixujeme. Polévku posypeme zelenou petrželkou a podáváme se smaženým chlebem.

Postup ─ topinky: Z chleba vykrájíme kolečka, která potřeme máslem a posypeme kmínem a osmažíme na horké pánvi.

Detail odstavce: Recepty s petrželí
Zdroj: Rozdíl mezi pastinákem a petrželí
Zveřejněno: 24.6.2015

ŠVESTKOVÁ MARMELÁDA

Rozdíl mezi marmeládou a povidly

Jestli si přesně nevybavujete, jaký je vlastně rozdíl mezi marmeládou a povidly, tak vám prozradím, že spočívá především ve způsobu jejich přípravy. Jak marmeláda, tak povidla se mohou vyrábět téměř z každého ovoce a oba druhy bývají většinou bez kousků. Teď tedy ten rozdíl: marmeláda se připravuje z rozvařeného ovoce, bývá doslazena a zahuštěna želírovacím přípravkem. U povidel se ovoce, později ovocná dřeň, vaří tak dlouho, až se zbaví vody a zhoustne bez přidaných pomocných látek, a jen zřídka bývají doslazována.

Detail odstavce: Rozdíl mezi marmeládou a povidly
Zdroj: Švestková marmeláda
Zveřejněno: 20.1.2016

ROZDÍL MEZI PASTINÁKEM A PETRŽELÍ

Recepty s pastinákem

Polévka s pastinákem a jablky

Ingredience: 1 lžíce olivového oleje, 1 střední cibule (nadrobno pokrájená), 2 střední pastináky, 2 střední jablka (lepší jsou zelené druhy s příjemně nakyslou chutí), 4 hrnky zeleninového vývaru, sůl, pepř a muškátový oříšek podle chuti.

Postup: Na oleji osmažíme pastinák a cibuli (přibližně 5 minut). Poté přidáme vývar, jablka, sůl a koření a vaříme na mírném ohni 20─30 minut. Necháme trochu vychladnout a následně vše rozmixujeme. Polévku podáváme dobře vychlazenou, případně (v chladných dnech) ohřátou.

Obalovaný pastinák

Ingredience: asi 4─5 větších pastináků, 4─5 stroužků česneku, 1 polévková lžíce suchého bílého vína, několik polévkových lžic octa, špetka mletého pepře, sůl, olej, různá koření (kari, mletá paprika sladká i pálivá, majoránka...), slepičí nebo jiný masový vývar, suroviny na klasický trojobal (hladká mouka, vajíčko, strouhanka).

Postup: Oloupané pastináky rozkrojíme na půlky, jež pak rozkrojíme podélně opět na poloviny. Rozkrájený pastinák dáme vařit do vývaru, který osolíme, velmi vydatně okořeníme a „ooctujeme‟. Větší množství koření se do vývaru přidává proto, že kořen pastináku při vaření tyto chutě „nasává‟ a tím se společně se základní pastinákovou chutí (trochu nasládlá, ovšem také jemně pikantní) vytváří výsledný chuťový efekt. Při vaření je třeba pastinák kontrolovat, aby se neuvařil příliš doměkka (musí zůstat trochu tvrdý). Po uvaření pastinákových kořenů slijeme již dále nepoužitelný vývar, pastinák necháme chladnout a mezitím rozdrtíme česnek, který promícháme se solí, bílým vínem a malou špetkou mletého pepře. Vzniklou kašičkou pak potíráme uvařené kousky pastináku, jež následně „klasicky‟ obalíme (nejprve v hladké mouce, poté v rozšlehaném vajíčku a nakonec ve strouhance). Poté pastinák smažíme na přiměřeném množství kvalitního oleje. Můžeme podávat jako hlavní jídlo s vařeným bramborem, tatarkou a okurkovým salátem nebo jako studenou pochoutku k vínu či pivu.

Míchaný salát

Ingredience: 1 patison, 1 menší hrst velkých krup, 1 pastinák, 1 oloupaná okurka, 1 velká zelená kapie, 1 hrst fazolí mungo, 5 stroužků česneku, 5 polévkových lžic octa (ideální je kombinace vinného a lihového půl na půl), 5 polévkových lžic olivového oleje, 5 kávových lžiček jemně mletého zázvoru, 5 kávových lžiček sójové omáčky, bílý jogurt, na špičku lžičky cukru, sůl dle chuti.

K ozdobení: květy sedmikrásky a lístky zelené petrželky.

Postup: Nejprve dáme vařit kroupy (vaří se asi 23─25 minut) do neslané vody, přičemž vodu osolíme těsně před dovařením. Oloupaný pastinák nakrájíme na malé kostičky, nasypeme do slané vroucí vody a vaříme (asi 13–19 minut) na skus. Poté dáme vařit fazole mungo (vaří se asi 9 minut; solíme stejným způsobem jako kroupy), které vaříme také na skus. Omytý a oloupaný patison nakrájíme na kostky o velikosti asi 1 cm a ty vsypeme do studené vody. Jakmile voda začne vřít, osolíme ji. Patison vaříme také na skus (asi 3 minuty). Vše uvařené scedíme a necháme vychladnout. Očistíme a nakrájíme na malé kostičky zelenou kapii, již blanšírujeme (krátce spaříme) přibližně 3 minuty. Mezitím oloupeme a na kostičky (zhruba stejné velikosti jako patisonové) nakrájíme okurku, kterou blanšírujeme skutečně jen okamžik. Hned poté ji prudce ochladíme studenou vodou. V míse dobře promícháme podrcený česnek, sůl, cukr, ocet, olej, zázvor a sójovou omáčku, aby vznikla hutná kašička. K ní přisypeme všechnu upravenou zeleninu a přidáme neochucený bílý jogurt. Opatrně, ale důkladně vše promícháme a salát dáme vychladit. Podáváme v miskách a zdobíme květy sedmikrásky a lístky kadeřavé petrželky.

Detail odstavce: Recepty s pastinákem
Zdroj: Rozdíl mezi pastinákem a petrželí
Zveřejněno: 24.6.2015

OLEJOVÉ RADIÁTORY

Olejový radiátor, nebo konvektor?

Kdo se rozhoduje mezi olejovým radiátorem, nebo konvektorem, musí si zodpovědět na důležitou otázku. Co jím bude vytápět? Je rozdíl, zda chceme vytápět nějakou místnost krátkodobě, nebo dlouhodobě. Podle toho také musíme volit zdroj vytápění. Konvektory se hodí především k příležitostnému přitápění, při dlouhodobém používání se pěkně prodraží. Olejový radiátor pracuje na principu akumulace nahřátého oleje, kdy oproti klasickým elektrickým konvektorům v době plánovaných jednohodinových výluk olej udrží teplotu a nedochází k okamžitému vychladnutí vytápěného prostoru. Elektrické olejové radiátory na rozdíl od konvektorů také nevysouší vzduch a nevíří prach.

Detail odstavce: Olejový radiátor, nebo konvektor?
Zdroj: Olejové radiátory
Zveřejněno: 28.10.2015

SURFINIE

Petúnie versus surfinie

Petúnie a surfinie jsou si hodně podobné. Jak vzhledem, tak požadavky na pěstování. Surfinie jsou vlastně takové natažené, převislé petúnie. Petúnie si na rozdíl od surfinií můžete vybrat buď vzpřímené, nebo převislé a škála barev, v nichž byly petúnie vyšlechtěny, je také mnohem větší než u surfinií. Co ale naopak petúnie u surfinií nikdy nedoženou, jsou ty nádherné i více než metrové barevné záclony květů. To je asi celý takový malý „boj“ mezi těmito dvěma rostlinami.

Detail odstavce: Petúnie versus surfinie
Zdroj: Surfinie
Zveřejněno: 17.12.2015

KDY STŘÍHAT KANADSKÉ BORŮVKY

Kamčatské versus kanadské borůvky

Kanadská borůvka je skutečně borůvkou, má velké kulaté plody. Její nevýhodou je, že plodí až po několika letech a že má větší nároky na půdu (co do její kyselosti).

Kamčatská borůvka není borůvka, jedná se o zimolez, který ale barvou i chutí borůvky připomíná. Plodí ihned a nároky na půdu nemá přílišné (stačí přihnojit na jaře). Někteří pěstitelé ovšem měli problém s plodností keřů (je lepší pořídit si jich více, jednak kvůli zvýšení výnosu, jednak kvůli zajištění opylení – přestože je rostlina samosprašná). Po výsadbě není prakticky potřeba žádný řez. Z důvodu udržení vlhkosti je vhodné rostlinu zahrnout mulčovací kůrou.

Rozdíl mezi kanadskou a kamčatskou borůvkou je také v řezu. Kamčatskou borůvku je vhodné stříhat na podzim, kdežto kanadskou borůvku je lepší stříhat na jaře.

Detail odstavce: Kamčatské versus kanadské borůvky
Zdroj: Kdy stříhat kanadské borůvky
Zveřejněno: 22.9.2018

ČERVENÉ PUPÍNKY NA JAZYKU

Červený pupínek versus vředy na jazyku

Červený pupínek na jazyku se může proměnit na vřed na jazyku, který může mít souvislost s HPV virem. Pokud se defekt nehojí, je důležité vyhledat lékařskou pomoc na rozdíl od červeného pupínku, který ve většině případů během několika dní sám vymizí.

Detail odstavce: Červený pupínek versus vředy na jazyku
Zdroj: Červené pupínky na jazyku
Zveřejněno: 13.11.2017

DESTILOVANÁ VODA

Destilovaná voda vodivost

Destilovaná voda neobsahuje žádné ionty na rozdíl od vody z kohoutku, která je obsahuje. Jsou to částice, které mají kladný nebo záporný elektrický náboj. Pokud k takové vodě připojíme elektrický proud, ionty způsobí protékání proudu. Destilovanou vodou elektrický proud vést nemůže, protože ionty neobsahuje.

Detail odstavce: Destilovaná voda vodivost
Zdroj: Destilovaná voda
Zveřejněno: 5.3.2015

LIBEČEK A WARFARIN

Libeček

Libeček pravděpodobně pochází ze Střední Asie. Jedná se o vytrvalou bylinu patřící do čeledi Apiaceae, spolu s mrkví, celerem, kmínem, koriandrem, koprem, petrželí a dalšími. Libeček je blízký příbuzný celeru, ale je cca 4krát větší. Bylina byla před naším letopočtem kultivována jako bylinný lék na bolest v krku a jako afrodiziakum. Libeček patřil mezi nejčastěji používané bylinky v římské kuchyni.

Rostlina může být vysoká až 180 cm, běžně dosahuje vzrůstu 60–90 cm. Její zeleno-žluté krajkové květy rostou ve shlucích. Semena a části rostliny mají jedinečnou drožďovou příchuť. Semeno se používá buď celé syrové či vařené, nebo mleté jako aromatická příchuť do pečiva, polévek a salátů. Kořen má silnou, pikantní chuť a může se využívat jako aromatická látka nebo jako zelenina. Listy a stonky se používají syrové nebo vařené. Čaj se připravuje ze sušených listů, ale může být také připravený z nastrouhaného kořene. Esenciální olej z kořene je komerční záležitostí, používá se do konzerv, jako dochucovadlo do omáček a jiných pokrmů. Libeček patří mezi takzvané lidové léky, přičemž se používá proti bolestem hlavy, jako diuretikum a uklidňující prostředek. Rostlina obsahuje furanokumarin, což může mít za následek fototoxicitu. Libeček obsahuje 4,5-dimethyl-3-hydroxy-2[5H]-furanonu (sotolone).

Detail odstavce: Libeček
Zdroj: Libeček a Warfarin
Zveřejněno: 2.4.2016

RECEPTY S RAJČATY

Rajčata plněná masovou směsí

Suroviny:

  • 8 ks rajčat
  • 160 g cibule
  • 6 g čerstvého kopru
  • 40 g másla
  • 300 g mletého masa (mix)
  • 1 špetka mletého černého pepře
  • 6 g petrželové natě
  • 50 g dušené rýže
  • špetku soli

Postup:

Mleté maso smíchejte s cibulkou nakrájenou nadrobno, s vařenou rýží, sekaným koprem, petrželí, solí a pepřem. Vše dobře promíchejte. Pak si nachystejte rajčata: větší, pevná rajčata seřízněte na vrchní straně, vydlabejte lžičkou dužinu a mírně je osolte. Poté rajčata naplňte masovou směsí, přiklopte je seříznutým vrškem a naskládejte do hrnce. Podlijte trochou vody, na každé rajče položte lžičku másla a nechte je dusit pod pokličkou na mírném ohni.

Detail odstavce: Rajčata plněná masovou směsí
Zdroj: Recepty s rajčaty
Zveřejněno: 16.6.2014

ABSORPČNÍ TEPELNÁ ČERPADLA

Princip

Rezidenční absorpční tepelná čerpadla používají k vytápění čpavek, který během cyklu vytápění a chlazení absorbují. Stejně jako u standardního tepelného čerpadla kondenzuje chladivo (v tomto případě amoniak) v jedné cívce a uvolňuje své teplo, jeho tlak je pak snížen a chladivo se odpaří s absorbujícím teplem. Pokud systém čerpá teplo z interiéru vašeho domu, zajišťuje tím ochlazování, pokud se uvolňuje teplo do interiéru, je tím zabezpečeno vytápění.

Rozdíl u absorpčních tepelných čerpadel je, že se amoniak odpaří a místo toho je včleněn do vody. Čerpadlo tak může čerpat za vyššího tlaku relativně nízkou spotřebou energie. Problém je v odstraňování amoniaku z vody, a to v místě, ve kterém zdroj tepla přichází dovnitř – teplo se v podstatě váže na amoniak z vody a cyklus začíná znovu.

Detail odstavce: Princip
Zdroj: Absorpční tepelná čerpadla
Zveřejněno: 1.4.2013

JAPONSKÁ MYRTA - PŘEZIMOVÁNÍ

Květiny japonská myrta

Japonská myrta, odborným názvem Cuphea hyssopifolia, se pěstuje obdobně jako klasická myrta. Na rozdíl od běžné myrty můžete z té japonské postupným tvarováním vypěstovat i bonsaj. Zatímco v zahraničí je možné, aby keřík rostl také v exteriéru, u nás se japonská myrta pěstuje jako pokojová rostlina. Pěstování japonské myrty není nikterak složité. Koupenou japonskou myrtu postavte do světlého polostínu anebo na slunečné místo. Japonské myrtě dopřejte dostatečnou zálivku, nejlépe dešťovou vodou. V průběhu růstu zalévejte rostlinu obzvlášť vydatně. Zemina pod myrtou nesmí nikdy vyschnout, protože na sucho rostlina rychle reaguje opadáním lístků. V průběhu kvetení očišťujte myrtu od odkvetlých květů. Po odkvetení myrtu sestříhejte na poloviční velikost (stejně jako levanduli).

Detail odstavce: Květiny japonská myrta
Zdroj: Japonská myrta - přezimování
Zveřejněno: 2.10.2017

JÍŠKA

Jíška z polohrubé mouky

Jíška z polohrubé mouky se připravuje naprosto stejným způsobem jako z hladké mouky. Prostě když vám dojde hladká, použijte polohrubou. Rozdíl bude pouze v tom, že polévka nebo omáčka budou trošku „hrubší“. Ale účel to splní naprosto stejný.

Postup přípravy jíšky:

  • Na pánev si dáme rozehřát dvě lžíce másla, Hery nebo oleje, záleží na tom, z čeho chcete jíšku dělat.
  • Když začne omastek pěnit, přidáme stejné množství mouky, ale je lepší mít více tuku než mouky zhruba o třetinu, zabrání se tím tvorbě hrudek.
  • Za stálého míchání jíšku pražíme do požadované barvy, ale ne úplně do tmava, to by zhořkla.
  • Když máme hotovo, jíšku zalijeme troškou horké vody nebo vývaru a mícháme do hladké kaše.
  • Jíška by se měla vařit zhruba 20 minut.

Detail odstavce: Jíška z polohrubé mouky
Zdroj: Jíška
Zveřejněno: 6.3.2015

BERGENIA CORDIFOLIA

Další druhy Bergenia

Bergenia purpurea

Bergenia purpurea je, jak už její název napovídá, rostlina zbarvená do purpurově červené barvy. Červenou barvu mají jak květy, tak i listy. Tento druh dorůstá do výšky kolem 40 cm.

Bergenia purpurascens

Bergenia purpurascens je velice odolná stálozelená rostlina, charakteristická svými drobnými červenými květy. V dospělosti tento druh dosahuje výšky kolem 30 cm.

Bergenia strachei

Bergenia strachei je na rozdíl od ostatních druhů bergenií náchylnější na mrazivé počasí, její listy v zimě umrzají, ale ani to nebrání květům, aby vykvétaly brzy na jaře. Barva květů Bergenia strachei je růžová.

Bergenia ciliata

Bergenia ciliata je rostlina zdobená drobnými růžovými kvítky a stejně jako Bergenia strachei je náchylnější na mrazivé počasí a její listy v zimě také zmrznou.

Bergenia crassifolia

Bergenia crassifolia je o něco menší odrůda než předchozí druhy, její lodyhy většinou nepřesáhnou délky 30 cm a květy mají krásnou červenou barvu.

Detail odstavce: Další druhy Bergenia
Zdroj: Bergenia cordifolia
Zveřejněno: 21.11.2015

PREVENCE PROTI KŘEČOVÝM ŽILÁM

Recept proti křečovým žilám

Ráno po probuzení a večer před usnutím zvedneme nohy do výšky tak, že naše tělo tvoří pravý úhel. Pokud nám to činí potíže, můžeme nohy přidržovat rukama. V kotnících děláme malé kroužky. (Můžeme měnit směr, jak potřebujeme.) Je to docela jednoduché, jde jen o to udělat jich opravdu čtyřicet. Zpočátku to může být náročné, ale je třeba vytrvat. Když pak nohy položíme zpět na podložku, máme pocit, jako by se žíly propláchly teplou vodou. Cítíme příjemné teplo. Když to budeme dělat opravdu pravidelně, asi tak po měsíci ucítíme rapidní rozdíl.

A když ještě k tomu upravíme jídelníček, ušetříme si spoustu komplikací, jako jsou třeba bércové vředy. O tom zas někdy příště.

Hanka Synková, poradkyně zdravého životního stylu

autorka 5 knih o výživě, např. „Všechno je dobré“.

Detail odstavce: Recept proti křečovým žilám
Zdroj: Prevence proti křečovým žilám
Zveřejněno: 22.5.2017

RECEPTY NA PLATÝSE

Platýs versus rejnok

Rejnoci (Batoidea) jsou nadřád příčnoústých paryb, zahrnující přes 500 druhů zařazených ve 13 čeledích. Jako rejnoci se také označují zástupci řádu Rajiformes, tedy praví rejnoci. Všichni jsou blízce příbuzní žralokům.

Rozdíly

Rejnoci mají kosočtverečné zploštělé tělo, což jim umožňuje splynout se dnem, číhat na kořist a ukrýt se před dravci. Některé druhy (parejnok elektrický, rejnok ostnatý) jsou schopny vydávat silné elektrické výboje – jejich elektroplaxy fungují jako fyziologický elektrický zdroj. Jiné druhy jsou vybaveny jedovým ostnem. Jejich párové ploutve srůstají a tvoří lem těla, hřbetní ocasní ploutve zakrňují. Zašpičatělý okraj prsních ploutví tvoří „křídla“, ocas některých druhů je protažen v bičíkovitý výběžek. Na spodní straně těla je 5 žaberních štěrbin, čichové jamky a ústa. Na rozdíl od platýse je oplození u rejnoka vnitřní, naprostá většina rejnoků je ovoviviparní, výjimku tvoří čeleď rejnokovití, kteří snášejí hranatá kožnatá vejce. Pohyb rejnoka je podobný letu ptáka. Většina rejnoků žije na mořském dně jako platýs, existují ale i sladkovodní druhy. Žijí v pobřežních vodách po celém světě, některé druhy jsou hlubinné, manty žijí na otevřeném moři. Trnuchy, které mají na kořeni ocasu tvrdý trn (v ohrožení jím mohou způsobit nepříjemné zranění, nebo i zabít), žijí v povodí Amazonky. Rejnoci jsou dobří plavci, mnoho z nich je ale přizpůsobeno životu na dně. Jsou to noční živočichové, den tráví zahrabaní v písku. Potravu si hledají u dna. Na rozdíl od platýse se rejnok žijící na volném moři živí planktonem.

Zde můžete vidět, jak vypadá rejnok.

Detail odstavce: Platýs versus rejnok
Zdroj: Recepty na platýse
Zveřejněno: 13.5.2015