ROZMARÝN V KVĚTINÁČI a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Rozmarýn je bohatě se větvící stálezelený keřík, který se u nás pěstuje spíše jako přenosná rostlina. Na pobřeží Středozemního moře roste divoce. Hojnost slunce a tepla v těchto oblastech umocňuje jeho již tak výraznou vůni. Za dob našich babiček nechyběl rozmarýn takřka v žádné domácnosti, byl totiž uznávaným symbolem štěstí, lásky a věrnosti.
Pěstování v květináči
V našem zeměpisném pásmu není bohužel rozmarýn schopný ve venkovním prostředí přezimovat, a tak se zde pěstuje jako přenosná nádobová rostlina. Proto chcete-li jej vysadit přes léto do zahrady, je vhodnější ho do záhonu umístit i s květináčem, snadněji se vám bude vyjímat z půdy.
V místnosti uvítá světlé místo, ovšem nesmí být vystaven průvanu. Přes léto bude rozmarýnu lépe na balkoně, terase, zkrátka venku. Neměli bychom ho však vysazovat do volné půdy. Ve volné půdě mu obvykle natolik narostlou kořeny, že pak rostlina nemusí zvládnout opětovné přesazení do nádoby, dokonce by mohla uhynout. Mnohem lepší variantou je zapustit rozmarýn i s nádobou do země, a to na slunném a zároveň závětrném místě. Před příchodem prvních mrazíků je nutné rostlinu přenést na bezmrazé místo. Rozmarýn můžeme snadno množit řízkováním.
Rozmarýn je třeba zalévat opatrně. Nesnáší přemokření! Přihnojování roztokem tekutého hnojiva je dostačující 1x za 3 týdny. Průběžně konzumované rostliny nehnojíme anebo jejich růst podporujeme pouze bylinnými výluhy či maceráty. Na konci léta začneme zálivku omezovat. Díky tomu nové výhonky lépe zdřevnatí a další rok hezky pokvetou.
Rozmarýn přes zimu potřebuje světlo a nižší teplotu, ideální je 10 stupňů Celsia, což je možné, když má někdo prosklenou verandu nebo lodžii. V místnostech, které jsou vytápěny a je v nich přes zimu 20 stupňů Celsia, je dobré rozmarýn nezalévat, ale rosit rozprašovačem, neboť mu zde škodí příliš suchý vzduch. Dobré je 2x za měsíc rostlinu osprchovat. Přes léto se rostlina umístí ven, tam se jí bude dařit.
Na jaře je třeba rozmarýn přesadit do nové zeminy, ale do stejně velkého květináče. Rostlinám se bude dařit stejně dobře ve směsi zahradní zeminy, listovky a písku jako v hlinitém substrátu smíchaném s drobným štěrkem v poměru 2 : 1. Při přesazování zkrátíme kořeny, a to asi o třetinu – rostlina je zvyklá vytvářet velmi bohatý kořenový systém. Z kořenů se snažíme odstranit zároveň co nejvíce původní zeminy. Po přesazení počítáme s poměrně velkými přírůstky zelené hmoty. Jestliže rozmarýn ponecháme i nadále na okenním parapetu, otáčíme jej pravidelně, jen tak mu zaručíme rovnoměrný růst. Rozmarýn kvete od pozdního jara až do začátku léta, nejčastěji krásnými modrofialovými květy. Pěstuje-li se venku, je silným lákadlem pro včely a hmyz.
Ve svém příspěvku KVĚTINA KALA PĚSTOVÁNÍ V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Draha Pokorna.
Dostala jsem loni v listopadu kalu tmavomodrou až do fialova k narozeninám v květináči. Krásně kvetla ale běhemdvou měsíců asi ztratila listy a zůstala tak. Nevěděla jsem co dál, protože nemám žádné zkušenosti s pěstováním kali. Tak jsem ji přesadila do věšího květináčku a sem tam zalila.Teď ale běhemměsíce a půl narostli nové listy pěkné, ale začínají mít hnědé fleky a nevypadá to vůbec hezky.Tak jsem se chtěla někoho z Vás přes meil zeptat co s tím dál mám dělat.Zatím květ není v dohlednu.Květináč má průměr asi 16cm,cibulka tak8cm.Za případné rady velice děkuji Pokorna draha
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ema.
Rozmarýn přes zimu potřebuje světlo a nižší teplotu, ideální je 10 stupňů Celsia, což je možné, když má někdo prosklenou verandu nebo lodžii. V místnostech, které jsou vytápěny a je v nich přes zimu 20 stupňů, je dobré rozmarýnu nezalévat, ale rosit rozprašovačem, neboť zde škodí příliš suchý vzduch, navíc je dobré 2x měsíčně rostlinu osprchovat. Přes léto dáte rozmarýn ven a máte vyhráno. (Podobné nároky na pěstování má také další pokojová léčivka na žlučník – ožanka kočičí.)
Semena této rozmarýnu zasejeme nejlépe časně na jaře (v únoru a březnu), kdy sluníčko sílí a den se prodlužuje. Rozmarýn je aromatický keř pocházející z nehostinných oblastí Středomoří. Původ bylinky jasně naznačuje, jak by měl vypadat i substrát k pěstování rozmarýnu: neměl by být těžký, přespříliš výživný a přemokřený. Klíčivost semen rozmarýnu závisí na jakosti, stáří (nejkvalitnější jsou čerstvá semena) a způsobu skladování. Obecně vzato mají semínka rozmarýnu nízkou klíčivost. Může pomoct ale jeden trik: semena umístíme do mělké misky a zalijeme vodou. Namočená je necháme několik hodin. Semena rozmarýnu absorbují vodu, a tím můžeme klíčivost osiva zlepšit. Sadbovač naplníme substrátem (aby nebyl příliš těžký, vylepšíme jej pískem) a do každého žlábku či kelímku sejeme několik semen – zvýšíme tak šanci, že nám v každém vyroste sazenička. Zasypeme asi 0,5cm vrstvou substrátu, pokropíme rozprašovačem a zakryjeme plastovým obalem, abychom vytvořili mikroklima. Ideální teplota pro klíčení semen je okolo 25–30 °C. Po 4 až 8 týdnech uvidíte, jak sazeničky rozmarýnu začínají vyrůstat z hlíny. K přesazování budou rostlinky přichystané, až budou asi 7,5 cm vysoké, většinou v červnu. Semena rozmarýnu klíčí opravdu dlouho, a tak kdo nemá dostatek trpělivosti nebo s pěstováním voňavé bylinky začne pozdě, ať si raději koupí sazenice v dobrém zahradnictví. Do hliněného květináče s alespoň jedním odtokovým otvorem (rozmarýn nesnáší zamokření, kořeny by uhnívaly) nasypeme dobře odvodněný substrát (nejlépe s hrubým pískem) a sazenici zasadíme i s hlínou okolo bylinky.
Ve svém příspěvku DVA RAKYTNÍKY V JEDNOM KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Doébrý den.
Prosím o radu,
mám koupené 2 keříky v jednom květináči samce a samici. Nejdou od sebe oddělit, abych je neponičila. Je možné je nechat pohromadě? Děkuji za radu Jitka
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Bylinková spirála je chytrá, a navíc designově zajímavá metoda pěstování bylinek. Využívá koncept permakultury, což je chytrý trik jak pěstovat více druhů rostlin, z nichž každá má různé nároky (slunce, vlhko, sucho, stín), s minimálním nárokem na prostor. Bylinkový šnek je unikátní svým designem, funkčností provedení a přináší nové možnosti jak spojit příjemné s užitečným. Čerstvé bylinky pro kulinářské využití tak máte doslova na dosah ruky s minimálním nárokem na prostor. Navíc „bylinkový šnek“ působí v moderních zahrádkách opravdu originálním dojmem a je vždy jedinečný.
Přenosné (vyžadují přenos do tepla během zimního období) – bobkový list, rozmarýn, stévie
Nejjednodušší je osázet bylinkovou spirálu jen trvalkami, ale připravíte se o petrželku, bazalku a jiné oblíbené bylinky. Nic vám nebrání mít i jednoletky ve šneku, jen musíte pamatovat na to, že je musíte každým rokem dosévat nebo dosazovat z předpěstovaných rostlinek.
Dělení bylinek podle umístění ve spirále:
Vrch spirály – dobromysl, majoránka, levandule, rozmarýn, šalvěj, yzop
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ KALY V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava Tománková.
dOBRÝ DEN MÁM PROSBU ,POTŘEBUJU PORADIT ,PĚSTUJU KALY V KVĚTINÁČÍCH CHTĚLA JSEM SE ZEPTAT , NA PODZIM JSEM LISTY OSTŘÍHALA A NECHALA V KVĚTINÁČI ,MÁM POČKAT AŽ LISTY USCHNOUT A PAK JE VYNDAT A ULOŽIT A NEBO JE MÁM UŽ TEĎ VYNDAT S KVĚTINÁČŮ A POČKAT A Ž SE LISTY SAMI ODDĚLÍ OD CIBULKY .dĚKUJU VÁM ZA RADU A PŘEJU HEZKÝ DEN TOMÁNKOVÁ
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ve svém příspěvku KALA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Novotná.
Dobrý den, dnes jsem si koupila v květináči kvetoucí kalu. Protože je v malém květináči a je tam hodně rostlinek, můžu ji nyní přesadit a rozmnožit? Děkuji za odpověď.
Marie Novotná
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pokud i přes varování necháte rozmarýn venku, zkuste jej alespoň zakrýt velkou vrstvou chvojí. Ani tak ovšem nebudete mít jistotu, že vám rozmarýn přezimuje.
Pro přezimování v nádobách je vhodný sklep i zimní zahrada. Můžete jej ale klidně ponechat i na okenním parapetu. Rozmarýn je schopen dobře přezimovat při teplotách okolo 10 °C. Může být uskladněn přes zimu jako muškáty a společně s nimi také přezimovat. V zimním období je nutné zálivku omezit na minimum. Zalévejte jen tak, aby nevyschl kořenový bal. Přes zimu se doporučuje dopřát rostlinám vegetační klid. Rozmarýn ponechaný v bytě na okenním parapetu poslouží jako bylina, kterou lze kdykoli využít v čerstvé formě pro přípravu nejrůznějších pokrmů. V teplých panelákových bytech si poradí i s teplotami okolo 22 °C, bude ale potřebovat větrání. V případě potřeby přidejte i na zálivce. Tu musíte vždy uzpůsobit teplotním podmínkám na daném místě.
Ve svém příspěvku BOBKOVÝ LIST V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Hrachová.
Marně sháním rostlinu bobkového listu v květináči. Před časem jsem četla na Internetu nabídku této rostliny, bohužel jsem si nenapsala adresu a teď nevím, kam bych se obrátila.
Děkuji předem za informaci.
Alena Hrachová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Rozmarýn tvoří pěkné polodřevnaté keříky, které při pravidelném zastříhávání košatí a lze je velmi snadno tvarovat i jako bonsai. Měkké přírůstky se mohou zaštipovat, nejsou totiž schopny dobře přezimovat. Mladé výhonky se také někdy stávají terčem úroku mšic. Jejich zastřižením se tomu obvykle vyhneme, a navíc tím podpoříme košatý růst celé rostliny. Jestliže k napadení mšicemi přece jen dojde, použijeme na obranu mýdlový roztok. Necháme chvíli působit a následně rostlinu dobře opláchneme.
Rozmarýn je vytrvalý stálezelený keř s čárkovitými tmavozelenými a na rubu šedoplstnatými listy, z jejichž úžlabí vyrůstají drobné modravé či nafialovělé květy. U šlechtěných druhů bývají i bílé nebo růžové. Ačkoliv se rozmarýn pěstuje běžně v květináčích, v příznivých podmínkách může dorůst až do výšky 1,5 metru. Lze jej velmi dobře tvarovat zaštipováním i stříháním větviček. Záleží na druhu i vaší fantazii. Můžete ho pěstovat jako keřík nebo stromek tvarovaný například do pyramidy. Lze z něj rovněž poměrně snadno a rychle vytvořit krásnou bonsaj, neboť jeho kmínek brzy rozpraská a zvrásní, což navodí iluzi vyššího stáří.
V naší poradně s názvem KAMÉLIE HNĚDNUTÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Marešová.
Prosím o radu,když mi u jedné kamélie jakoby seschli listy?nevím si rady!a to ji mám v zimní zahrade s teplotou 15-16 stupnů a nepřelévám ji.děkuji za radu.
Marešová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Krásné kamélie, dělají takovou radost během léta svými květy. Jenže co s nimi v zimě? Kamélie snese mrazy, ale nepřežije teploty nižší než -12 °C. Zároveň nemá ráda výkyvy zimních teplot. V našich podmínkách je proto lepší kamélii pěstovat v květináči a na zimu je uklidit do studené světlé místnosti s teplotou od 5 do 15 °C a relativní vlhkostí vzduchu 60%. Kamélie v květináčích se musí umístit do bezmrazých zimovišť, protože pokud ne, hrozí velké nebezpečí, že půda v květináči promrzne a hezké rostlinky mrazivé období nepřežijí. Přesto byste s jejich přesunem do interiéru měli počkat co nejdéle. Kamélie by měly zůstat venku, dokud teploty neklesnou po delší dobu pod bod mrazu, nebo dokud teploty neklesnou pod -5 °C. Poté se rostliny musí přesunout do světlých zimovišť. To může být klidně jen na leden a únor.
Při přezimování kamélií dbejte na následující podmínky a příští rok se budete moci opět kochat svými asijskými kráskami:
- Teplota pro přezimování: 5 – 15 °C;
- Vzdušná vlhkost: okolo 60% - to je velmi důležité dodržet;
- Jakmile půda na povrchu vyschne, zalévejte vodou bez vápníku, aby půda nikdy úplně nevyschla;
- Postříkejte rostliny vlažnou vodou bez vápníku nebo zapněte zvlhčovač pro zvýšení vlhkosti;
- Dokud nenasadí na květ, není nutné kamélie přihnojovat;
Velice důležité je dávat pozor na překročení teplot nad 15 °C. V zimě je třeba se tomu za každou cenu vyvarovat! Kamélie potřebují chladný odpočinek nejméně šest týdnů v roce. To je zásadní pro jejich kvalitu květu a pro budoucí zdravý růst. Vytápěné místnosti proto v žádném případě nejsou vhodné jako zimní stanoviště. Vlivem teplého a především suchého vzduchu z umělého topení totiž choulostivé rostliny rychle odhodí svá poupata a drasticky zkrátí fázi květu. Ideálním místem je proto nevytápěná zimní zahrada, venkovní skleník nebo parapet nevytápěného schodiště. Jakmile se už rozhodnete pro zimoviště, neměli byste ho měnit, protože kamélie během přezimování nesnáší náhlé změny prostředí. V polovině března mohou být kamélie opět vystěhovány ven. Noční teploty by v době vystěhování měly být alespoň +5 °C.
Nejlepší je kamélie přezimovat ve skleníku. Ideálním prostředím pro vaše kamélie v zimě je světlý a chladný skleník nebo zimní zahrada. Pokud tyto dispozice nemáte, tak můžete kamélie umístit i do tmavého studeného sklepa nebo do garáže. Pokud své kamélie necháte přezimovat ve tmě, například ve sklepě, je třeba rostliny po chladné tmě nejprve pomalu přivykat na světlejší a teplejší prostředí. Spící rostlinky můžete v březnu nejprve nastěhovat do chladné světlejší chodby a začít je pomalu více zalévat.
Rozmarýn a tymián patří mezi trsnaté druhy bylinek. Velikost nádoby volte podle toho, co v ní chcete pěstovat. Do truhlíku o délce asi 30 cm se vejdou 3 slaběji rostoucí bylinky (jako jsou pažitka, kopr, petržel, tymián, rozmarýn), do nádoby o délce zhruba 60 cm vysaďte 4 bujněji rostoucí (oregano, šalvěj, libeček, smil italský). Některé bylinky lze přezimovat, a to nejlépe v chladné a světlé místnosti, s omezenou zálivkou. Platí to například o tymiánu a rozmarýnu, tyto bylinky neseřezávejte.
Ve svém příspěvku PŘEVISLÝ JAHODNÍK-MNOŽENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Leitner.
Dobrý den,dostal jsem radu,že je nutné výhony na šlahounech přihrnout zeminou,nechat jemně zakořenit a poté odstřihnout a zasadit jako novou rostlinku.To chápu,ale jak postupovat,když jsou šlahouny převislé v závěsném květináči.´? A kdy je možno jahodník rozmnožovat,Po odkvětu,či po sklizni ? Děkuji J.L.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den,
jahodník lze množit v podstatě vždy, když vám vyrostou šlahouny s výhonky a zakoření, nezáleží tedy na tom, zda rostlina v tu dobu kvete, nebo plodí. Pokud už máte na jahodníku krásné šlahouny, ale bez kořenů, zkuste ještě chvilku počkat, jestli se přece jen neobjeví. Nebo zkuste šlahouny s novými rostlinkami odstřihnout a namočit do vody s přípravkem k lepšímu zakořenění.
Je však potřeba počítat také s tím, že rychlejší a vyšší sklizně dosáhnete zasazením již předpěstovaných sazenic od zahradníka.
Jak jsem zmínil, můj rozmarýn má venku problém jen zřídka. V parných létech se mu daří, i když ho zapomenu důsledně zalévat a neustále mě udivuje svým vzrůstem. Ale jakmile ho přinesu dovnitř, začne odpočítávání.
Když přenášíte rozmarýn na zimní sezónu dovnitř, je důležité poskytnout dostatečně velkou nádobu, nejlépe třílitrovou velikost pro rostlinu vysokou 30 cm. A větší květináče pro větší rostliny.
Pro přesazení použijte novou výsadbovou směs určenou pro pokojové rostliny. Nedoporučuje se recyklovat zeminu, stejně jako využívat zahradní zeminu. Obě přinesou k rostlinám škůdce a choroby, ať už jde o rozmarýn nebo jakékoli jiné rostliny, které můžete mít uvnitř.
Po postupné aklimatizaci rostliny rozmarýnu na vnitřní klima ji udržujte na co největším slunci. Pokud to není možné, jako například tady v Polabí, kde máme v zimě sotva 6 hodin slabého slunečního svitu, přidejte umělé osvětlení. Miluji nové LED diody, které lze připevnit na květináče nebo stoly a které mají pohyblivé nohy, abyste světla umístili tam, kde je potřebujete. Jak takové moderní osvětlení rostlin vypadá a kolik stojí, se můžete podívat tady: osvětlení pro rostliny cena.
Důsledně zalévejte, ale nepřehánějte to. Rozmarýn spíše přežije mírné sucho než přemokření. Pokud příliš vyschnou, dají najevo svou nelibost tím, že budou vypadat jako vysušený vánoční stromeček. Při zalévání také nestříkejte na listy, zejména studenou vodu. To rostlinu šokuje. Nejlepší je použít k zalévání rozmarýnu odstátou vodu pokojové teploty.
V naší poradně s názvem SAMOZAVLAŽOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Škardová.
Dobrý den, dostala jsem orchidej Phalaenopsis, ale v samozavlažovacím květináči, bude prospívat? zatím je pěkná, i květy se tvoří nové,ale vím,že orchideje se mají zalít a pak nechat vyschnout, takhle vlastně k nim jde pořád voda. Děkuji za odpověď. Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Orchidej může prospívat i v tomto květináči, ale voda musí být jen na dně větší nádoby, aby mohla stoupat přes knoty ke kořenům do menší nádoby. Kořeny nesmí být trvale ponořené ve vodě.
Rozmarýn je nenáročný jako kterákoli jiná bylinka. Má rád slunné stanoviště, toleruje ale i stín, daří se mu v dobře propustné a spíše chudší, dobře odvodněné, ale dostatečně vlhké půdě s pH mezi 6 a 7. Potřebuje chránit před prudkým větrem, proto se mu bude při pěstování v květináči na parapetu v bytě, na balkoně nebo terase dařit. Pokud jej pěstujete venku, pak nejlépe v teplejších částech zahrady, třeba u jižní stěny domu. V prvním roce roste pomalu, ale v tom druhém nabírá na síle. Na jaře a v létě vytváří drobné kvítky.
Venkovní pěstování rozmarýnu na zahradě s sebou nese riziko vymrznutí. Mírné zimy sice pod důkladnou přikrývkou rostlina přežít může, ale zaručit její mnohaleté prospívání nelze. Lepší je proto pěstovat rozmarýn v nádobách, ve kterých vypadá velmi pěkně, a v zimě jej přechovávat na světlém (je stálezelený), ale bezmrazém místě.
V létě je tedy pro rozmarýn ideální pobyt venku, na slunném, závětrném stanovišti, v zimě pak odpočinek při teplotě mezi 5–15 °C. Prospívá i celoročně v bytě, pokud mu zajistíme vyšší vzdušnou vlhkost například rosením. Rostlině svědčí velmi propustná půda, raději neutrální či mírně zásaditá. Nesnáší přelévání, ale nesmí ani zaschnout. Snadno se rozmnožuje vrcholovými řízky.
Ve svém příspěvku VYVOJ SLIMÁKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva nováková.
marně se snažim najit jak vypadá a kde je nejvic kladeno vajičko slimáka a jak vypadá když se z vajička vylihne.Je to štihli hbity červík?Ty totiž mivám pod špaliky dřeva kde slimáky sbirám.Vajička také nevím jak vypadaji,nikdy jsem žádne nenašla.Jsem z nich na mrtvici.Děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra.
Vajíčka slimáka jsou jako malé perličky,bílé barvy.Bývají v zemi pod květináči atd.
Popíjení ve formě čaje přináší úlevu při bolestech hlavy způsobené hlavně přepracováním, stresem a nervovým vypětím, přispívá ke klidnému spánku a také zvyšuje koncentraci. Dále pomáhá při nadýmání, křečích v žaludku, upravuje trávení. Má desinfekční, potopudné a močopudné účinky, pomáhá při ženských obtížích a upravuje menstruaci. Má posilující účinky – doporučuje se proto po rekonvalescenci, vhodný je i pro stárnoucí organismus. Podporuje činnost jater, proto jeho přidávání do masitých a tučných pokrmů je nejen chutné, ale pro naše zdraví i velmi prospěšné. Rozmarýn je také jednou z mála bylin, které zvyšují krevní tlak. Odstraňuje pocit chladu v končetinách a tonizuje cévy. Zevně se používá také k čistění mastné pleti a k omývání ekzémů. Ve formě mastí nebo přidáním snítek do koupele se prokrví svaly a pokožka, dojde k odstranění únavy a vy se budete cítit jako znovuzrození. Nedoporučuje se ho užívat v těhotenství, v době kojení, vynechat by ho měly raději i děti do pěti let.
Rozmarýn má rád propustnou půdu (neutrální nebo mírně zásaditou), nesnáší přelévání, ale nesmí ani zaschnout. Prospívá mu slunné, světlé a teplé stanoviště. Chladnější podmínky spojené zároveň s vyšší vlhkostí nejsou pro něj dobré. Proto je vhodné pěstovat ho v přenosných nádobách, květináčích nebo truhlících, a když tyto podmínky v průběhu roku nastanou, jednoduše ho přenést do skleníku nebo domů za okno. Vlhko je úhlavním nepřítelem rozmarýnu. Přemokření nesnáší a může vést až k úhynu rostliny. Venku se mu tedy daří nejvíce v období od května do září až října. Během vegetačního období je dobré ho přihnojovat.
V naší poradně s názvem PRVNÍ POMOC FIKUSU BENJAMÍN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Celé léto byl nádherný a moc se mu dařilo,na zimu jsem ho přemístil z venčí do chodby na schody.Po nějaké době mu začaly žloutnout listy a opadávat,myslel jsem že mu je zima a přesunul jsem ho do jídelny ale nepomohl jsem si.Nějaký čas jsem ho i nezalíval protože jsem si myslel že jsem ho přelil ale opět jsem si nepomohl.Pokud jsou chyceny kořeny z nadměrné zálevky co mám udělat abych ho zachránil.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
U fikusu Benjamin je normální, že v období s krátkými dny začne opadávat listí. Ale je to jen sem tam, rostlina trochu prořídne, ale zůstává vitální. Když to ale začne vypadat jako opelichané koště, tak je zle a musí se to řešit.
Při letnění pokojových rostlin se velmi často stane, že zeminu v květináči během léta osídlí venkovní škůdci, kteří pak užírají kořínky a při jejich přemnožení rostlina chřadne a shazuje listy. V této situaci musí přijít na řadu chemie, která pomůže rostlině zbavit se nechtěných škůdců. Nejlépe se pro tyto účely hodí prostředek s názvem Mospilan 20 SP, který své účinné látky rozmístí v celém organismu rostliny od kořenů až po listy a vydrží v ní dva měsíce. Škůdce, který si kousne do některé části takto ošetřené rostliny ihned umírá. Mospilan se během letnění aplikuje buď postřikem a nebo zálivkou podle výskytu nových škůdců. Při pěstování uvnitř v místnosti stačí jen jedna aplikace na celou dobu. Zkuste tento způsob záchrany a při příštím letnění aplikujte Mospilan hned na začátku jako prevenci. Budete překvapen, jak pěkně pak rostliny budou venku prosperovat.
Zastřihování rozmarýnu můžeme provádět celý rok. Rozmarýnový keřík můžete tvarovat dle vlastní fantazie. Prořezávání není pro zdraví rostliny nezbytné, ale keře rozmarýnu mají tendenci narůst celkem velké a zabírat hodně místa na zahradě. Každé jaro přistřihněte větvičky o několik centimetrů, abyste jim pomohli udržet si tvar. Jeho vonící úzké listy propůjčují svou vůni masovým jídlům (jehněčí, vepřové, kuřecí, telecí), omáčkám i polévkám. Větvičky rozmarýnu uchováme na chladném, suchém místě. Rozmarýn můžeme také zmrazit a skladovat v mrazáku, uchovat v octě nebo použít k ochucení oleje a výborného másla. Moderní studie prokázaly blahodárné účinky rozmarýnu například při trávení, vylučování žluči a moči, je účinný také při nadýmání nebo nízkém krevním tlaku. Má antibakteriální i antimykotické účinky, podněcuje aktivitu centrálního nervového systému, dýchacích cest, rozmarýnový olej stimuluje krevní oběh pokožky, působí proti křečím, a dokonce předchází rozvoji některých typů rakoviny. Je třeba ale dávat pozor, protože konzumace velkého množství rozmarýnu může zdraví naopak škodit.
Ve svém příspěvku ANTURIE - DOTAZ K PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimíra Tancíková.
Prosím o radu,
mám 3 anturie, 1 velkokvětou /asi 3 roky/ a 2 s menšími květy /2 a 1 rok/ krásně mi pořád kvetou, ale problém je v tom, že u všech nových přirůstků se listy i květy - nějak nemohou dostat ven ze "svého obalu", tím pádem jsou zakrnělejší. Musím jej buďto ručně - naříznout a roztrhnout, nebo se list třeba i vůbec nedostane ven až dojde k jeho zlomení. Poradí mi někdo, co jim chybí , nebo v čem je problém.
Děkuji za radu a odpověď.
Tancíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata.
Dobrý den
asi před 15lety jsem dostala krásnou mohutnou růžovou anturii, už tehdy s dřevnatými stonky, asi 50cm dlouhým. Nedávno , při přesazování, jsem zjistila, že v květináči jsou 3
rostliny. Rozesadila jsem je každou zvlášť,ale měli všechny velmi málo kořínků, zůstala mi jen jedna , ostatní 2 zahynuly.
Může mi někdo poradit, zda se dá nějak rozmnožit i tato stará dřevnatá rostlina. Zajímalo by
mě také, jestli se dá odhadnout, kolik jí je let
Abyste se vypořádali s přerostlým rozmarýnem, prořezávejte rostlinu odstraněním až jedné třetiny jejího výhonku, vždy až k zeleným, listnatým stonkům, nikoli k holému dřevu. Odřezky používejte k vaření, sušte je na vzduchu pro skladování nebo je rozmnožujte k vytvoření nových rostlin. V případě silného přerůstání můžete provést tvrdší prořez, ale pokud rostlina nereaguje nebo po roce zůstane dřevnatá, je nejlepší rostlinu vyměnit a k zahájení výměny použít řízky ze staré rostliny.
Jak prořezávat
Identifikujte správné řezy
Rozmarýn neroste znovu ze starého dřeva, proto vždy provádějte řez těsně nad listovým očkem na zeleném, listnatém stonku.
Odstraňte dřevnaté větve
Odřízněte všechny zcela dřevnaté, holé větve až k základně rostliny.
Vyhněte se nadměrnému prořezávání
Neodstraňujte více než asi jednu třetinu rostliny najednou, jinak se nemusí zotavit.
Prořezávejte každoročně
Nejlepší doba na prořezávání je koncem jara nebo začátkem léta, po skončení období květu.
Co dělat s odřezky
Využití v kuchyni: Čerstvé stonky jsou vynikající pro dochucení pečeného masa, brambor a středomořských pokrmů.
Sušení: Velké množství odřezků můžete usušit na vzduchu nebo dehydratovat a uložit k pozdějšímu použití při vaření.
Nálevy: Aromatické stonky nalijte do olivového oleje nebo octa.
Oplach vlasů: Namočte čerstvé snítky do vroucí vody a vytvořte si rozmarýnový oplach na vlasy.
Věnce a dárky: Svažte odřezky do věnců nebo je darujte sousedům.
Omlazení a nahrazení
Omlazení
Tvrdší švestka může někdy omladit vzrostlý, dlouhonohý keř, ale vyhněte se řezání do starého dřeva.
Množení
Z prořezaných větví odebírejte řízky pro pěstování nových rostlin a ujistěte se, že máte připravené náhrady, pokud stará rostlina příliš dřevnatí na to, aby reagovala na prořezávání.
Výměna
Pokud je rostlina příliš dřevnatá nebo ji ani důkladné prořezávání neobnoví, je často nejlepší starou, nepoddajnou rostlinu vyměnit.
Ve svém příspěvku HORTENZIE LATNATÁ STANOVIŠTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šimková Jana.
Dobrý den,obracím se na vás o radu.Potřebuji přesadit hortenzii latnatou na slunné místo.Kdy je to nejvhodnější?Teď na podzim,nebo až na jaře?Děkuji za pomoc.Šimková Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Anna.
Koupila jsem si Hortenzi v květináči.Mohu ji přesadit do zahrátky.Děkuji za radu.
Aromatický rozmarýn se využívá při přípravě masových jídel, která výborně dochutí. Ať už je to skopové, ryby nebo drůbež. Neexistovala by bez něho francouzská kuchyně. Je důležitou součástí provensálského koření. Výborně se hodí také na ochucení nádivek, marinád, sýrových a zeleninových pokrmů, přidat ho můžete do zapečených brambor nebo na pečené brambory, na pizzu, nic nezkazíte ani přidáním do těstovin. V malém množství ho můžete přisypat i do džemů a likérů, které tím získají neotřelou chuť. Ponořením snítky čerstvého rozmarýnu do oleje nebo octa získáte následně skvělé dochucovadlo zeleninových salátů. Vzhledem k jeho silnému aroma a nahořklé, kořenité chuti to ale s dávkováním nepřehánějte. Doporučená dávka je jedna lžička sušeného koření do pokrmu pro čtyři osoby. Ve větším množství může působit až opojně.
Rozmarýn je ceněnou bylinou a kořením, a to pro svou výraznou vůni a chuť. K sušení a léčebným účelům se sbírají od května do srpna jeho úzké šedozelené čárkovité lístky, které se suší za temna na síťových platech a uchovávají se ve sklenicích s uzavíratelným víčkem. Nejvhodnější je sbírat ještě mladé a ohebné listy. Podobně jako u jiných bylinek i u rozmarýnu platí, že by se neměl užívat ve velkých dávkách.
V kuchyni nachází své uplatnění jak čerstvé, tak sušené rozmarýnové lístky. Mají jemnou kafrovou vůni a hořce štiplavou chuť. Díky svému aroma se hodí pro dochucování ryb, zvěřiny, pečeného masa. Skvěle chutnají i na grilovaných rajčatech anebo v mletém mase. Rozmarýn je vhodný rovněž do salátů, pizzy, marinád, těstovin, zapékaných brambor, zeleniny, bylinkového másla, do polévek, ke grilování a na výrobu rozmarýnového vína. Jeho velkým plus je podpora trávení a také to, že omezuje nadýmání.
Výrazné aroma této byliny ji předurčuje také k využití do vonných potpourri směsí. Dalším možným způsobem použití je přísada do koupelových solí a olejů. Pozitivně působí na tělo zejména při revmatických bolestech.
