ROZMARÝN ŽLOUTNUTÍ

Pěstování v květináči

V našem zeměpisném pásmu není bohužel rozmarýn schopný ve venkovním prostředí přezimovat, a tak se zde pěstuje jako přenosná nádobová rostlina. Proto chcete-li jej vysadit přes léto do zahrady, je vhodnější ho do záhonu umístit i s květináčem, snadněji se vám bude vyjímat z půdy.

V místnosti uvítá světlé místo, ovšem nesmí být vystaven průvanu. Přes léto bude rozmarýnu lépe na balkoně, terase, zkrátka venku. Neměli bychom ho však vysazovat do volné půdy. Ve volné půdě mu obvykle natolik narostlou kořeny, že pak rostlina nemusí zvládnout opětovné přesazení do nádoby, dokonce by mohla uhynout. Mnohem lepší variantou je zapustit rozmarýn i s nádobou do země, a to na slunném a zároveň závětrném místě. Před příchodem prvních mrazíků je nutné rostlinu přenést na bezmrazé místo. Rozmarýn můžeme snadno množit řízkováním.

Rozmarýn je třeba zalévat opatrně. Nesnáší přemokření! Přihnojování roztokem tekutého hnojiva je dostačující 1x za 3 týdny. Průběžně konzumované rostliny nehnojíme anebo jejich růst podporujeme pouze bylinnými výluhy či maceráty. Na konci léta začneme zálivku omezovat. Díky tomu nové výhonky lépe zdřevnatí a další rok hezky pokvetou.

Rozmarýn přes zimu potřebuje světlo a nižší teplotu, ideální je 10 stupňů Celsia, což je možné, když má někdo prosklenou verandu nebo lodžii. V místnostech, které jsou vytápěny a je v nich přes zimu 20 stupňů Celsia, je dobré rozmarýn nezalévat, ale rosit rozprašovačem, neboť mu zde škodí příliš suchý vzduch. Dobré je 2x za měsíc rostlinu osprchovat. Přes léto se rostlina umístí ven, tam se jí bude dařit.

Na jaře je třeba rozmarýn přesadit do nové zeminy, ale do stejně velkého květináče. Rostlinám se bude dařit stejně dobře ve směsi zahradní zeminy, listovky a písku jako v hlinitém substrátu smíchaném s drobným štěrkem v poměru 2 : 1. Při přesazování zkrátíme kořeny, a to asi o třetinu – rostlina je zvyklá vytvářet velmi bohatý kořenový systém. Z kořenů se snažíme odstranit zároveň co nejvíce původní zeminy. Po přesazení počítáme s poměrně velkými přírůstky zelené hmoty. Jestliže rozmarýn ponecháme i nadále na okenním parapetu, otáčíme jej pravidelně, jen tak mu zaručíme rovnoměrný růst. Rozmarýn kvete od pozdního jara až do začátku léta, nejčastěji krásnými modrofialovými květy. Pěstuje-li se venku, je silným lákadlem pro včely a hmyz.

Zdroj: článek Rozmarýn

Poradna

V naší poradně s názvem ŽLOUTNUTÍ ROZMARÝNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Halina.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Žloutnutí rozmarýnu

Žloutnutí listů u máty

Žloutnutí listů máty může být způsobeno řadou faktorů, včetně nedostatku živin, nepravidelné zálivky, napadení škůdci nebo plísňových onemocnění. Konkrétně se jedná o nedostatek železa, nadměrné zalévání vedoucí k hnilobě kořenů nebo rez máty (plísňové onemocnění).

Nedostatek živin

Nedostatek železa

Železo je klíčové pro produkci chlorofylu, který dává rostlinám jejich zelenou barvu. Nedostatek železa může způsobit žloutnutí mezi žilkami listů, což se nazývá chloróza.

Další nedostatky

K žloutnutí může přispět i nedostatek dalších živin. Například nedostatek hořčíku může také způsobit žloutnutí, zejména u starších listů.

Problémy s vodou

Přehnané zalévání

Rostliny máty potřebují stálou vlhkost, ale příliš mnoho vody může vést k hnilobě kořenů, což může způsobit žloutnutí a hnědnutí listů. Zkontrolujte vlhkost půdy a ujistěte se, že květináč má dobrou drenáž, aby se zabránilo zamokření.

Nedostatek vody

Přesnost vody je sice častější, ale nedostatek vody může také způsobit stres, který vede k žloutnutí.

Škůdci a choroby

• Rez máty: Toto houbové onemocnění způsobuje žluté nebo hnědé skvrny na listech a stoncích, které nakonec vedou k opadávání listů.
• Další houbové problémy: Přemíra vody může vytvořit prostředí, kde se mohou množit další houbové choroby, které způsobují žloutnutí a další problémy.
• Škůdci: Někteří škůdci mohou poškodit listy a způsobit jejich žloutnutí.

Další faktory

• Spálení sluncem: Máta může být citlivá na intenzivní sluneční světlo, zejména při pěstování v nádobách, což může způsobit žloutnutí nebo hnědnutí.
• Teplo: Máta preferuje chladnější teploty a může mít problémy s nadměrným horkem.
• Zakořenění: Pokud je rostlina zakořeněná (kořeny vyplňují květináč), může mít potíže s dostatečným příjmem živin a vody, což vede k žloutnutí.

Co s tím dělat

• Vlhkost půdy: Zkontrolujte, zda je půda trvale vlhká nebo suchá.
• Odvodnění květináče: Zajistěte správné odvodnění, abyste zabránili zamokření.
• Příznaky na listech: Všímejte si vzorců žloutnutí (např. mezi žilkami, na starších listech atd.).
• Aktivita škůdců: Zkontrolujte, zda se na listech nebo stoncích neobjevují známky škůdců.
• Dostupnost živin: Zvažte, zda rostlina dostává dostatek živin.

Řešením hlavní příčiny žloutnutí můžete pomoci své mátě zotavit se a prospívat.

Zdroj: článek Máta peprná

Poradna

V naší poradně s názvem CHOROBY RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Foltýnková Zdenka.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Choroby rajčat

Žloutnutí listů

Bobkovišeň může postihnout žloutnutí listů a může to být příznak několika problémů, nejčastěji souvisejících se zálivkou, půdními podmínkami nebo nedostatkem živin. Přelévání, nedostatečné zalévání, špatný odtok vody, zhutněná půda a nedostatek živin (zejména chloróza z nedostatku železa) mohou vést ke žloutnutí listů.

Problémy se zálivkou

Přelévání

Vavříny nemají rády podmáčenou půdu, což může vést k hnilobě kořenů a žloutnutí listů.

Nedostatečné zalévání

Nedostatek vody může také způsobit žloutnutí a vadnutí, zejména v písčitých půdách.

Řešení

Zajistěte dobrý odtok vody z půdy a zalévejte pouze tehdy, když je horních 2,5 cm suchých na dotek.

Půdní podmínky

• Zhutněná půda: Zhutněná půda omezuje růst kořenů a přístup kyslíku, což způsobuje žloutnutí.
• Špatný odtok vody: Stojatá voda může vést k hnilobě kořenů a žloutnutí listů.
• Vápenatá nebo zásaditá půda: Vysoký obsah vápna může způsobit nedostatek železa (chloróza vyvolaná vápnem), což má za následek žloutnutí listů.
• Řešení: Zlepšete odvodnění přidáním organické hmoty nebo úpravou půdy. Zvažte provedení testu půdy k posouzení pH a hladiny živin.

Nedostatek živin

• Nedostatek železa: Žloutnutí mezi žilkami (chloróza) může ukazovat na nedostatek železa, zejména v zásaditých půdách.
• Nedostatek dusíku: Může také způsobit žloutnutí, zejména u starších listů.
• Řešení: V případě potřeby aplikujte vyvážené hnojivo nebo specifický doplněk železa.

Další příčiny

Spálení sluncem

Mladé rostliny nebo rostliny přemístěné na slunnější místo mohou zaznamenat spálení sluncem, které způsobí žloutnutí.

Škůdci a choroby

Plísňové infekce, jako je suchá skvrnitost listů, mohou způsobit žloutnutí a skvrnitost listů.

Řešení

Identifikujte a ošetřete škůdce nebo choroby včas. Zvažte ořezání postižených listů a zlepšení cirkulace vzduchu.

Pamatujte si, že žloutnutí listů bobkovišně jsou běžným problémem s několika možnými příčinami. Řešením potenciálních problémů se zálivkou, zlepšením půdních podmínek a zajištěním dostatečné hladiny živin můžete pomoci obnovit zářivě zelenou barvu vaší bobkovišně.

Zdroj: článek Prunus laurocerasus

Příběh

Ve svém příspěvku OLEANDRY ŽLOUTNUTÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan knihař.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivo Beruška.

Zdroj: příběh Oleandry žloutnutí listů

Žloutnutí levandule

Žloutnutí listů levandule často naznačuje problémy se zálivkou, nedostatek živin nebo škůdce a choroby. Přemokření je častým viníkem, který vede k hnilobě kořenů a žloutnutí listů. Nedostatek živin, zejména dusíku nebo železa, může také způsobit žloutnutí, zejména u starších nebo nových listů. A konečně, škůdci, jako jsou svilušky, a choroby, jako jsou plísňové infekce, mohou rostlinu stresovat, což vede k žloutnutí.

Problémy se zálivkou

• Přemokření:
  Levandule preferuje dobře propustnou půdu a nesnáší přemokřené podmínky. Přemokření může vést k hnilobě kořenů, což způsobuje žloutnutí listů a jejich potenciální vadnutí.
• Nedostatek zálivky:
  Naopak, nedostatek zálivky může také způsobit žloutnutí listů, zejména se suchými a křupavými okraji. Zajistěte stálou vlhkost, zejména během růstu.

Nedostatek živin

• Nedostatek dusíku: Žloutnutí, zejména od spodní části rostliny směrem nahoru, může naznačovat nedostatek dusíku.
• Nedostatek železa: Pokud jsou nové listy žluté se zelenou žilnatinou, může se jednat o nedostatek železa.

Škůdci a choroby

Roztoči a mšice

Tito škůdci se mohou živit levandulí a způsobovat žloutnutí a potenciální poškození listů.

Plísňová onemocnění:

Skvrnitost listů a hniloba kořenů mohou také vést k žloutnutí, zejména v příliš vlhkých podmínkách.

Další faktory

• Sluneční světlo
  Levandule potřebuje k prosperitě dostatek slunečního světla (alespoň šest hodin denně). Nedostatek slunečního světla může způsobit žloutnutí a vytáhlý růst.
• pH půdy
  Levandule preferuje mírně zásaditou půdu. Nerovnováha může bránit vstřebávání živin, což vede k žloutnutí.
• Teplotní stres
  Extrémní teploty, jak vysoké, tak nízké, mohou rostlinu stresovat a způsobit žloutnutí.

Řešení žloutnoucích listů

1. Posouzení zálivky: Zajistěte správný odtok a upravte frekvenci zálivky na základě vlhkosti půdy.
2. Zvažte nedostatek živin: V případě potřeby proveďte půdní test, abyste zjistili hladinu živin, a podle toho proveďte úpravy.
3. Kontrola škůdců a chorob: Hledejte známky napadení a podnikněte vhodná opatření.
4. Zajistěte dostatek slunečního světla: V případě potřeby přemístěte levanduli na slunnější místo.
5. Zkontrolujte pH půdy: Upravte pH půdy, pokud je příliš kyselá nebo zásaditá.

Zdroj: článek Pěstování levandule v květináči

Poradna

V naší poradně s názvem CHOROBY RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Buškova.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Choroby rajčat

Proč durman žloutne?

Žloutnutí listů durmanu může být způsobeno několika faktory, přičemž nejčastějšími viníky jsou nedostatek živin, nesprávná zálivka a škůdci. Konkrétně je s žloutnutím listů často spojen nedostatek dusíku, železa a hořčíku. K žloutnutí může vést i přelévání nebo nedostatečné zalévání, stejně jako napadení škůdci nebo plísňové infekce.

Nedostatek živin

Dusík

Starší listy často žloutnou jako první, protože rostlina přesměrovává dusík na nové výhonky.

Železo

Žloutnutí mezi žilkami listů, zejména u nových výhonků, může naznačovat nedostatek železa.

Hořčík

Žloutnutí mezi žilkami listů na starších listech, přičemž žilky zůstávají zelené, je známkou nedostatku hořčíku.

Problémy se zaléváním

• Přelévání: Nadměrné zalévání může vést k hnilobě kořenů, která brání rostlině vstřebávat živiny a způsobuje žloutnutí.
• Nedostatek vody: Nedostatek vody může také vést k žloutnutí a vadnutí.

Škůdci a choroby

Škůdci

Mšice, svilušky a další hmyz sající mízu mohou způsobit žloutnutí, protože se živí rostlinou.

Plísňové infekce

Plísně jako Fusarium nebo Verticillium mohou infikovat durman a způsobit žloutnutí a další příznaky.

Další faktory

• Teplota: Extrémní teploty, jak vysoké, tak nízké, mohou rostlinu stresovat a způsobit žloutnutí.
• Světlo: Nedostatek světla může také vést k žloutnutí, protože rostlina se potýká s nedostatkem chlorofylu.
• pH půdy: Nesprávné pH půdy může ovlivnit vstřebávání živin, což vede k jejich nedostatku a žloutnutí.

Řešení

Pečlivě prohlédněte rostlinu, zda nevykazuje známky škůdců, chorob nebo jiných problémů. Upravte zálivku. Ujistěte se, že je půda vlhká, ale ne přemokřená, a podle toho upravte zálivku. Poskytněte rostlině správné živiny. Používejte vyvážené hnojivo nebo řešte specifické nedostatky živin vhodnými úpravami. Ujistěte se, že rostlina dostává dostatek světla a nachází se ve vhodném teplotním rozmezí.

Zdroj: článek Durman alias trumpety

Poradna

V naší poradně s názvem ORCHIDEJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Kondziolková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Orchidej

Jak pěstovat rozmarýn

Rozmarýn přes zimu potřebuje světlo a nižší teplotu, ideální je 10 stupňů Celsia, což je možné, když má někdo prosklenou verandu nebo lodžii. V místnostech, které jsou vytápěny a je v nich přes zimu 20 stupňů, je dobré rozmarýnu nezalévat, ale rosit rozprašovačem, neboť zde škodí příliš suchý vzduch, navíc je dobré 2x měsíčně rostlinu osprchovat. Přes léto dáte rozmarýn ven a máte vyhráno. (Podobné nároky na pěstování má také další pokojová léčivka na žlučník – ožanka kočičí.)

Semena této rozmarýnu zasejeme nejlépe časně na jaře (v únoru a březnu), kdy sluníčko sílí a den se prodlužuje. Rozmarýn je aromatický keř pocházející z nehostinných oblastí Středomoří. Původ bylinky jasně naznačuje, jak by měl vypadat i substrát k pěstování rozmarýnu: neměl by být těžký, přespříliš výživný a přemokřený. Klíčivost semen rozmarýnu závisí na jakosti, stáří (nejkvalitnější jsou čerstvá semena) a způsobu skladování. Obecně vzato mají semínka rozmarýnu nízkou klíčivost. Může pomoct ale jeden trik: semena umístíme do mělké misky a zalijeme vodou. Namočená je necháme několik hodin. Semena rozmarýnu absorbují vodu, a tím můžeme klíčivost osiva zlepšit. Sadbovač naplníme substrátem (aby nebyl příliš těžký, vylepšíme jej pískem) a do každého žlábku či kelímku sejeme několik semen – zvýšíme tak šanci, že nám v každém vyroste sazenička. Zasypeme asi 0,5cm vrstvou substrátu, pokropíme rozprašovačem a zakryjeme plastovým obalem, abychom vytvořili mikroklima. Ideální teplota pro klíčení semen je okolo 25–30 °C. Po 4 až 8 týdnech uvidíte, jak sazeničky rozmarýnu začínají vyrůstat z hlíny. K přesazování budou rostlinky přichystané, až budou asi 7,5 cm vysoké, většinou v červnu. Semena rozmarýnu klíčí opravdu dlouho, a tak kdo nemá dostatek trpělivosti nebo s pěstováním voňavé bylinky začne pozdě, ať si raději koupí sazenice v dobrém zahradnictví. Do hliněného květináče s alespoň jedním odtokovým otvorem (rozmarýn nesnáší zamokření, kořeny by uhnívaly) nasypeme dobře odvodněný substrát (nejlépe s hrubým pískem) a sazenici zasadíme i s hlínou okolo bylinky.

Zdroj: článek Rozmarýn v truhlíku s tymiánem

Proč žloutnou listy kiwi

Žloutnutí listů kiwi může být známkou různých problémů, včetně nedostatku živin (zejména dusíku), nadměrného zalévání, nedostatečného zalévání, napadení škůdci nebo dokonce stresu z chladu. Pro určení přesné příčiny zvažte faktory, jako je poloha listu na rostlině, přítomnost dalších příznaků (jako je vadnutí nebo skvrny) a celkový zdravotní stav rostliny.

Nedostatek živin

Dusík

Častý viník, zejména u starších listů, které se mohou zbarvit do světle zelené až žluté barvy.

Železo

Nedostatek může způsobit žloutnutí mezi listovými žilkami, přičemž samotné žilky zůstávají zelené.

Hořčík

Může také vést k mezižilné chloróze (žloutnutí mezi listovými žilkami).

Problémy se zaléváním

• Přelévání: Může vést k žloutnutí listů, vadnutí a dokonce i k hnilobě kořenů.
• Nedostatek vody: Výsledkem je žloutnutí listů s křupavými okraji a ochabováním.

Další faktory

Škůdci

Mšice, svilušky a molice mohou způsobit žloutnutí, kroucení a dokonce i lepkavé zbytky.

Stres z chladu

Může způsobit vadnutí a žloutnutí listů.

Světlo

Nedostatek světla nebo příliš mnoho přímého slunečního záření může vést ke žloutnutí.

Přetížený květináč

Kořeny mohou být omezené, což ovlivňuje příjem živin.

Plísňové infekce

Plíseň může způsobit skvrnitost listů a žloutnutí.

Přehnojení

Může vést k hnědnutí špiček listů, žloutnutí a vadnutí.

Řešení problému

Pečlivě prohlédněte listy, zda nevykazují známky škůdců, skvrn nebo jiných abnormalit. Zkontrolujte vlhkost půdy, abyste vyloučili přemokření nebo nedostatečné zalévání. Pokud máte podezření na nedostatek živin, zvažte vyvážené hnojivo. Zajistěte, aby rostlina dostávala dostatečné množství světla. Používejte vhodné metody ochrany proti škůdcům. V případě potřeby zlepšujte odvodnění. Starší listy mohou přirozeně žloutnout jako součást životního cyklu rostliny. Pečlivým pozorováním příznaků a zvážením možných příčin můžete problém řešit a pomoci vaší rostlině kiwi se znovu zotavit.

Zdroj: článek Minikiwi

Bylinková zahrádka – spirála

Bylinková spirála je chytrá, a navíc designově zajímavá metoda pěstování bylinek. Využívá koncept permakultury, což je chytrý trik jak pěstovat více druhů rostlin, z nichž každá má různé nároky (slunce, vlhko, sucho, stín), s minimálním nárokem na prostor. Bylinkový šnek je unikátní svým designem, funkčností provedení a přináší nové možnosti jak spojit příjemné s užitečným. Čerstvé bylinky pro kulinářské využití tak máte doslova na dosah ruky s minimálním nárokem na prostor. Navíc „bylinkový šnek“ působí v moderních zahrádkách opravdu originálním dojmem a je vždy jedinečný.

Základní dělení bylinek:

• Jednoletky (budete muset vysévat každým rokem) – anýz, bazalka, fenykl, heřmánek, kerblík, kopr, koriandr, majoránka, měsíček lékařský, petržel, řeřicha
• Trvalky (víceleté rostliny) – česnek medvědí, dobromysl, estragon, heřmánek, hluchavka, lesní jahody, levandule, lichořeřišnice, máta, mateřídouška, meduňka, pažitka, saturejka, šalvěj, třapatka nachová, tymián, yzop
• Přenosné (vyžadují přenos do tepla během zimního období) – bobkový list, rozmarýn, stévie

Nejjednodušší je osázet bylinkovou spirálu jen trvalkami, ale připravíte se o petrželku, bazalku a jiné oblíbené bylinky. Nic vám nebrání mít i jednoletky ve šneku, jen musíte pamatovat na to, že je musíte každým rokem dosévat nebo dosazovat z předpěstovaných rostlinek.

Dělení bylinek podle umístění ve spirále:

• Vrch spirály – dobromysl, majoránka, levandule, rozmarýn, šalvěj, yzop
• Střed spirály – anýz, bazalka, estragon, brutnák, fenykl, kmín, kopr, koriandr, mateřídouška, pažitka, saturejka, třapatka, tymián
• Spodní část spirály – heřmánek, kerblík, lichořeřišnice, máta, meduňka, petrželka, řeřicha

Dělení bylinek podle světelných nároků:

• Bylinky, které mají rády stín: česnek medvědí, pažitka, hluchavka, máta, kerblík, petrželka
• Bylinky nenáročné na pěstování: kopr, brutnák, rozmarýn, šalvěj, estragon, fenykl, koriandr, kerblík, meduňka, česnek, řeřicha, petržel, levandule, máta

Dělení bylinek podle vzrůstu:

• Nízké – česnek medvědí, heřmánek, hluchavka, dobromysl, kerblík, lesní jahody, majoránka, mateřídouška, pažitka, petržel, řeřicha, saturejka, tymián, yzop
• Vysoké – anýz, estragon, brutnák, heřmánek, kopr, koriandr, lichořeřišnice, meduňka, měsíček, stévie, šalvěj, třapatka

Dělení bylinek podle orientace světových stran:

• Rostliny na jižní stranu – dobromysl, kopr, koriandr, levandule majoránka, mateřídouška, rozmarýn, saturejka, tymián
• Rostliny na východní a západní stranu – anýz, bazalka, česnek medvědí, estragon, heřmánek, pažitka, routa, saturejka, šalvěj, třezalka tečkovaná, yzop
• Rostliny na severní stranu – cibule zimní (ošlejch), česnek medvědí, kerblík, kontryhel, máta, meduňka, petržel

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Bylinková zahrádka

Poradna

V naší poradně s názvem OLEANDRY ŽLOUTNUTÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan knihař.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Oleandry žloutnutí listů

Fotografie

Zde je pro vás připravena fotogalerie, jak takový rozmarýn a jeho pěstování může vypadat:

• venkovní rozmarýn.
• rozmarýn jako bonsaj.
• rozmarýn v květináči.
• stříhání rozmarýnu.
• množení rozmarýnu.

Zdroj: článek Rozmarýn

Poradna

V naší poradně s názvem OLEANDRY ŽLOUTNUTÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan knihař.

Zdroj: příběh Oleandry žloutnutí listů

Jak stříhat rozmarýn

Rozmarýn tvoří pěkné polodřevnaté keříky, které při pravidelném zastříhávání košatí a lze je velmi snadno tvarovat i jako bonsai. Měkké přírůstky se mohou zaštipovat, nejsou totiž schopny dobře přezimovat. Mladé výhonky se také někdy stávají terčem úroku mšic. Jejich zastřižením se tomu obvykle vyhneme, a navíc tím podpoříme košatý růst celé rostliny. Jestliže k napadení mšicemi přece jen dojde, použijeme na obranu mýdlový roztok. Necháme chvíli působit a následně rostlinu dobře opláchneme.

Rozmarýn je vytrvalý stálezelený keř s čárkovitými tmavozelenými a na rubu šedoplstnatými listy, z jejichž úžlabí vyrůstají drobné modravé či nafialovělé květy. U šlechtěných druhů bývají i bílé nebo růžové. Ačkoliv se rozmarýn pěstuje běžně v květináčích, v příznivých podmínkách může dorůst až do výšky 1,5 metru. Lze jej velmi dobře tvarovat zaštipováním i stříháním větviček. Záleží na druhu i vaší fantazii. Můžete ho pěstovat jako keřík nebo stromek tvarovaný například do pyramidy. Lze z něj rovněž poměrně snadno a rychle vytvořit krásnou bonsaj, neboť jeho kmínek brzy rozpraská a zvrásní, což navodí iluzi vyššího stáří.

Zdroj: článek Rozmarýn

Poradna

V naší poradně s názvem OLEANDRY ŽLOUTNUTÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Johan.

Zdroj: příběh Oleandry žloutnutí listů

Zazimování rozmarýnu venku

Pokud i přes varování necháte rozmarýn venku, zkuste jej alespoň zakrýt velkou vrstvou chvojí. Ani tak ovšem nebudete mít jistotu, že vám rozmarýn přezimuje.

Pro přezimování v nádobách je vhodný sklep i zimní zahrada. Můžete jej ale klidně ponechat i na okenním parapetu. Rozmarýn je schopen dobře přezimovat při teplotách okolo 10 °C. Může být uskladněn přes zimu jako muškáty a společně s nimi také přezimovat. V zimním období je nutné zálivku omezit na minimum. Zalévejte jen tak, aby nevyschl kořenový bal. Přes zimu se doporučuje dopřát rostlinám vegetační klid. Rozmarýn ponechaný v bytě na okenním parapetu poslouží jako bylina, kterou lze kdykoli využít v čerstvé formě pro přípravu nejrůznějších pokrmů. V teplých panelákových bytech si poradí i s teplotami okolo 22 °C, bude ale potřebovat větrání. V případě potřeby přidejte i na zálivce. Tu musíte vždy uzpůsobit teplotním podmínkám na daném místě.

Zdroj: článek Rozmarýn

Poradna

V naší poradně s názvem POHROMA NA ZAHRÁDCE, NEMOC RODODENDRONU A PLAMÉNKU. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Galus.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Clematis

Žloutnutí vavřínu

Žloutnutí listů vavřínu (Laurus nobilis) je často známkou stresu, nejčastěji způsobeného přemokřením, nedostatkem živin nebo poškozením chladem, zejména u rostlin pěstovaných v květináčích. Méně často mohou žloutnutí způsobit i škůdci nebo choroby.

Časté příčiny

Přemokření/špatná drenáž

Bobkový list nemá rád neustále přemokřenou půdu, zejména v květináčích. To může vést k hnilobě kořenů a žloutnutí listů. Ujistěte se, že váš květináč má drenážní otvory a že půda není trvale podmáčená.

Nedostatek živin

Bobkový list v květináči může vyčerpávat živiny z půdy. Hledejte žloutnutí, které začíná na starších listech, což může naznačovat nedostatek dusíku. Nedostatek železa může způsobit žloutnutí mezi žilkami, přičemž žilky zůstávají zelené.

Poškození chladem

Náhlé ochlazení nebo mráz mohou způsobit žloutnutí nebo hnědnutí listů, zejména na podzim nebo brzy na jaře.

Škůdci a choroby

Žloutnutí mohou způsobovat i škůdci, jako jsou červci alias puklice, nebo choroby, jako je skvrnitost listů.

Řešení problémů

Zkontrolujte odvodnění

Ujistěte se, že květináč má drenážní otvory a že půda není zhutněná.

Upravte zálivku

Mezi zálivkami nechte půdu mírně vyschnout, zejména v zimě.

Hnojte

Na jaře používejte vyvážené hnojivo s pomalým uvolňováním, zejména pro bobkové listy v květináčích.

Sledujte škůdce/choroby

Hledejte známky napadení (lepkavé listy, pavučiny atd.) a podle toho rostliny ošetřete.

Zvažte přesazení

Pokud je květináč příliš malý nebo je půda stará, přesaďte rostlinu do čerstvého, dobře propustného kompostu.

Zdroj: článek Bobkový list v květináči

Příběh

Ve svém příspěvku NEMOC OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Růžena.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan.

Zdroj: příběh Nemoc ostružin

Prevence je klíč

Jak jsem zmínil, můj rozmarýn má venku problém jen zřídka. V parných létech se mu daří, i když ho zapomenu důsledně zalévat a neustále mě udivuje svým vzrůstem. Ale jakmile ho přinesu dovnitř, začne odpočítávání.

Když přenášíte rozmarýn na zimní sezónu dovnitř, je důležité poskytnout dostatečně velkou nádobu, nejlépe třílitrovou velikost pro rostlinu vysokou 30 cm. A větší květináče pro větší rostliny.

Pro přesazení použijte novou výsadbovou směs určenou pro pokojové rostliny. Nedoporučuje se recyklovat zeminu, stejně jako využívat zahradní zeminu. Obě přinesou k rostlinám škůdce a choroby, ať už jde o rozmarýn nebo jakékoli jiné rostliny, které můžete mít uvnitř.

Po postupné aklimatizaci rostliny rozmarýnu na vnitřní klima ji udržujte na co největším slunci. Pokud to není možné, jako například tady v Polabí, kde máme v zimě sotva 6 hodin slabého slunečního svitu, přidejte umělé osvětlení. Miluji nové LED diody, které lze připevnit na květináče nebo stoly a které mají pohyblivé nohy, abyste světla umístili tam, kde je potřebujete. Jak takové moderní osvětlení rostlin vypadá a kolik stojí, se můžete podívat tady: osvětlení pro rostliny cena.

Důsledně zalévejte, ale nepřehánějte to. Rozmarýn spíše přežije mírné sucho než přemokření. Pokud příliš vyschnou, dají najevo svou nelibost tím, že budou vypadat jako vysušený vánoční stromeček. Při zalévání také nestříkejte na listy, zejména studenou vodu. To rostlinu šokuje. Nejlepší je použít k zalévání rozmarýnu odstátou vodu pokojové teploty.

Zdroj: článek Padlí na rozmarýnu

Poradna

V naší poradně s názvem KLIVIE ŽLOUTNUTÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Zdroj: příběh Klivie žloutnutí listů

FAQ – Často kladené otázky

Čím nahradit šalvěj, když ji nemám doma?

Šalvěj lze nahradit jinými bylinkami, ale vždy záleží na tom, v jakém jídle ji používáte a jakou roli tam hraje. Nejčastěji se používá kvůli chuti, vůni nebo práci s tukem.

V běžné kuchyňské praxi se osvědčil tymián, majoránka nebo velmi malé množství rozmarýnu. Důležité je použít menší množství než u šalvěje a dochucovat postupně. Pokud si nejste jistí, je lepší šalvěj vynechat úplně, než ji nahradit špatně a jídlo přebít.

Jaká bylinka je chuťově nejblíže šalvěji?

Chuťově má k šalvěji nejblíže tymián, protože není svěží, ale spíše zemitý a aromatický. Právě proto funguje v podobných typech jídel.

Rozmarýn je také blízký, ale je výraznější a snadno přebije ostatní chutě. Pokud ho používáte jako náhradu, je nutné dát ho výrazně méně. Majoránka se osvědčila hlavně u masa, kde dokáže vytvořit podobnou hloubku chuti.

Mohu šalvěj úplně vynechat bez náhrady?

Ano, v mnoha receptech lze šalvěj úplně vynechat, aniž by se jídlo pokazilo. Platí to hlavně tam, kde slouží jen jako doplňková bylinka.

Pokud je šalvěj v receptu pouze okrajovou chutí, stačí upravit techniku přípravy – například pracovat více s tukem nebo časem restování. V praxi je vynechání lepší než špatná náhrada, která může změnit charakter jídla.

Čím nahradit šalvěj v těstovinách s máslem?

V těstovinách s máslem se nejlépe osvědčil tymián, protože se dobře váže na tuk a nepůsobí rušivě. Je jemnější než rozmarýn a chuť zůstává vyvážená.

Důležité je přidat bylinku až ke konci a nesmažit ji dlouho. Pokud nemáte ani tymián, lze jídlo připravit jen s kvalitním máslem a trochou pepře. Výsledek bude jednodušší, ale stále funkční.

Čím nahradit šalvěj k masu?

U masa záleží na druhu a způsobu přípravy. Šalvěj se často používá kvůli práci s tukem a potlačení těžkosti.

U vepřového a telecího masa funguje majoránka, u kuřecího masa malé množství tymiánu nebo rozmarýnu. Vždy platí pravidlo, že náhrady musí být méně než šalvěje, jinak chuť masa zanikne.

Jaký je rozdíl mezi čerstvou a sušenou šalvějí při náhradě?

Čerstvá a sušená šalvěj se chovají výrazně odlišně. Sušená je koncentrovanější, hořčí a citlivější na teplo.

Pokud nahrazujete čerstvou šalvěj sušenou, použijte maximálně třetinu množství a přidávejte ji až ke konci. V některých receptech je lepší sušenou šalvěj vůbec nepoužít a zvolit jinou bylinku.

Proč se šalvěj nehodí nahrazovat bazalkou?

Bazalka má úplně jiný chuťový profil než šalvěj. Je svěží, lehká a typická pro jiný typ kuchyně.

Při náhradě šalvěje bazalkou vzniká jídlo, které chutná „jinam“, než má. V máslových nebo masových receptech bazalka naruší rovnováhu a&nbs

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Čím nahradit šalvěj: praktický kuchařský průvodce z reálné kuchyně

Jak pěstovat rozmarýn v květináči s tymiánem

Rozmarýn a tymián patří mezi trsnaté druhy bylinek. Velikost nádoby volte podle toho, co v ní chcete pěstovat. Do truhlíku o délce asi 30 cm se vejdou 3 slaběji rostoucí bylinky (jako jsou pažitka, kopr, petržel, tymián, rozmarýn), do nádoby o délce zhruba 60 cm vysaďte 4 bujněji rostoucí (oregano, šalvěj, libeček, smil italský). Některé bylinky lze přezimovat, a to nejlépe v chladné a světlé místnosti, s omezenou zálivkou. Platí to například o tymiánu a rozmarýnu, tyto bylinky neseřezávejte.

Zdroj: článek Rozmarýn v truhlíku s tymiánem

Žloutnutí listů klívie

Listy klívie žloutnou z různých důvodů, nejčastěji kvůli nadměrné zálivce, která může vést k hnilobě kořenů, nebo kvůli přílišnému přímému slunci. Mezi další příčiny patří nedostatek živin, přirozené odumírání starších listů, nedostatek světla a absence potřebné zimní doby odpočinku pro kvetení a občas i plísňové infekce nebo škůdci, jako je vlnatka.

Časté příčiny žloutnutí listů

Přemokření

Toto je velmi častá příčina žloutnutí, zejména u mladších listů, a může vést k hnilobě kořenů.

• Řešení: Klívii zalévejte pouze tehdy, když je půda na dotek suchá.

Příliš mnoho slunce

Intenzivní přímé sluneční světlo může listy spálit, způsobit jejich žloutnutí nebo spálení.

• Řešení: Umístěte klívii na místo s filtrovaným stínem a vyhněte se přímému polednímu a odpolednímu slunci.

Nedostatek živin

Nedostatek živin může způsobit žloutnutí listů.

• Řešení: Během vegetačního období (duben až září) klívii každé dva týdny přihnojujte zředěným univerzálním hnojivem.

Normální stárnutí

Je normální, že nejstarší listy na spodní straně rostliny s růstem žloutnou a odumírají.

• Řešení: Tyto staré, žloutnoucí listy odstraňte odtržením.

Nedostatek období vegetačního klidu

Pro podporu kvetení klívie potřebují v zimě chladné a suché období odpočinku.

• Řešení: Omezte zálivku a od pozdního podzimu do začátku zimy ji po dobu 6-8 týdnů umístěte na chladném místě (kolem 5-10 °C) .

Špatná drenáž

Špatně propustná půda může zadržovat příliš mnoho vlhkosti, což vede k hnilobě kořenů a žloutnutí.

• Řešení: Zajistěte, aby váš květináč měl dobré drenážní otvory, a použijte substrát, který dobře odvádí vodu nechává prostupovat kyslík.

Méně časté příčiny

• Houbové infekce: Ty mohou způsobit skvrny se žlutým zbarvením listů.
• Škůdci: Vlnatky se mohou živit listy a způsobovat žloutnutí.

Co dělat

• Zkontrolujte vlhkost půdy: Prohmatejte půdu, zda je suchá.
• Posouzení vystavení světlu: Ujistěte se, že rostlina není vystavena ostrému přímému slunečnímu záření.
• Prozkoumejte škůdce: Hledejte vlnatky nebo jiné známky hmyzí aktivity, například pavučinky od svilušek.
• Přehodnoťte hnojení a zalévání: Upravte hnojení a zalévání.
• Zkontrolujte odvodnění: Ujistěte se, že květináč má drenážní otvory, aby se zabránilo přemokření.

Zdroj: článek Klívie je nenáročná pokojovka do stínu a má krásný květ