Informace od profesionálů

MENU

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

ROZMNOŽOVÁNÍ BOBKOVIŠNĚ

OBSAH

Množení a rozmnožování buxusu

Nejjednodušším možným způsobem rozmnožování buxusu je pomocí jeho větviček, tedy řízkováním. Pro řízkování je nejvhodnější podzim. Spodní část odstřihnuté větvičky ze starší rostlinky zbavte lístků a ošetřete stimulátorem pro snadnější zakořenění. Jednotlivé řízky vkládejte do substrátu určeného k řízkování rostlin, tedy nejlépe do směsi z rašeliny, písku a perlitu, a to asi 3 cm od sebe. Substrát je vhodné ještě na povrchu posypat pískem. Řízky vyžadují teplotu kolem 15 stupňů a dostatek světla, truhlík či květináč proto umístěte na nevytápěnou verandu nebo na zem skleníku. Pak už stačí jen zalévat a čekat, až rostlinky samy zapustí kořeny.

Zdroj: Buxus

Diskuze

V diskuzi ROZMNOŽOVÁNÍ KANADSKÝCH NEBO ZAHRADNÍCH BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Kubinova.

jak na rozmnožování borůvek

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dužíkova eliška.

Jak se rozmnožují kanadské borůvky

Zdroj: diskuze Rozmnožování Kanadských nebo zahradních borůvek

Péče o rostlinu po vysazení

V prvním roce uvazujte vyrašené letorosty během růstu k opoře provázkem, aby se nepoškodily větrem nebo prudkými dešti. Vylamujte u nich zálistky a při velkém suchu révu zalévejte. Nezapomeňte ani na ochranu proti okusu před domácím zvířectvem, případně zajíci, mají-li přístup na váš pozemek. Odstraňujte i takzvané rosné kořínky, které se objevují těsně pod zemí, kde rostou z naštěpované části.

Zdroj: Jak na rozmnožování vinné révy řízky

Diskuze

V diskuzi ROZMNOŽOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ANNA VALOVÁ.

JAK A KDY SE MAJÍ ROZMNOŽOVAT MALINY A OSTRUŽINY.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel VALOVÁ ANNA.

KDY A JAK SE ROZMNOŽUJI MALINY A OSTRUŽINY? TEL.607219600

Zdroj: diskuze ROZMNOŽOVÁNÍ

Video

Zde je několik návodů, kde je vidět jak správně množit bobkovišeň.


Zdroj: Jak rozmnožovat bobkovišně

Množení kořenovými oddělky

Nejlepší čas na rozmnožování odběrem kořenových řízků je v zimě. Ostrým nožem odřízněte z kořenů bobkovišně 15-20 cm dlouhou kořenovou část nejbližšího konce ke keři. Poté šikmo seřízněte protější. Řez navlhčete a spodní konec zakryjte sírou.

Naplňte nádobu zeminou, udělejte do ní díru a do první spodní vrstvy nasypte písek. Zasaďte řízek do substrátu a dobře přitlačte. Až do jarní sezóny nechte nádoby s kořenovými řízky na místě chráněném před mrazem, větrem a vlhkostí, ale s dostatečným osluněním. Aby byla půda stále vlhká, je nutné ji pravidelně zalévat. Jakmile keř začne růst, můžete postupovat jako u stonkových řízků.

Zdroj: Jak rozmnožovat bobkovišně

Reakce na změny prostředí

Bobkovišně běžně vykazují symptomy dírek v listech podobných těm, které vznikly kvůli napadení plísněmi. Tyto dírky na listech bobkovišně vytvořily pouze jako reakci an změnu podmínek v jejich okolí, tak zvaný kulturní nebo environmentální stres. Příznaky se mohou vyvinout u bobkovišně pěstované v kontejneru i v zemi. Někteří pěstitelé pozorovali, že rostliny jsou náchylnější k rozvoji symptomů, když jsou pěstovány v nádobách. Bobkovišeň portugalská (Prunus lusitanica) je téměř odolná proti těmto projevům a proto se nejlépe hodí k pěstování v květináči.

Zdroj: Suchá skvrnitost listů bobkovišně

Diskuze

V diskuzi ROZMNOŽOVÁNÍ KANADSKÝCH NEBO ZAHRADNÍCH BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Kubinova.

jak na rozmnožování borůvek

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel VLADIMIR HRSTKA.

PROSIM O RIZKOVANI BORUVEK KDY SE MUZOU RISKOVAT A JAK DIK ZA SPRAVU VLADIMIR

Zdroj: diskuze Rozmnožování Kanadských nebo zahradních borůvek

Sazenice bobkovišně

Jakmile se tyto keře usadí v novém prostředí, stanou se z nich nenáročné okrasné rostliny, které krásně doplní každou prosluněnou místnost nebo zahradu. Jsou velmi nenáročné, a proto byste rozhodně měli zvážit, zda je začlenit do vaší vnitřní či venkovní zahrady.

Pokud keře bobkovišně zasadíte na pěkné místo ve vaší zahradě, kde budou mít správné světelné podmínky a teplotu, rychle porostou a brzy je budete moci zastřihovat a tvarovat, jak si přejete. Stačí je občas zalít, aby jejich půda zůstala vlhká, pravidelně je prořezávat a chránit před případným napadením. Pokud budete dostatečně trpěliví, můžete si donekonečna množit další a další sazenice na svůj vlastní labyrint z keřů těchto krásek. Jak daleko sázet bobkovišně se dozvíte v našem dalším článku: jak daleko se sází bokovišeň. Podívat se také můžete na informace o tom, jak a čím správně hnojit bobkovišně.

Zdroj: Jak rozmnožovat bobkovišně

Diskuze

V diskuzi ROZMNOŽOVÁNÍ KANADSKÝCH NEBO ZAHRADNÍCH BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Kubinova.

jak na rozmnožování borůvek

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vladimir.

ZDRAVIM PROSIM O RADU K BORUVKAM JAK SE MNOŽI JE LEPSI ŘISKOVAT A JAK NEBO SEMENY A HLAVNE KDY NAJAŘE NEBO TED NEBO NAPODZIM DIK ZA ODPOVED VLADIMIR

Zdroj: diskuze Rozmnožování Kanadských nebo zahradních borůvek

Fotografie

Přikládáme zde fotografie nejen napadené bobkovišně, ale také ovocných stromů, protože je nutné tuto chorobu hlídat na celé zahradě a v jejím okolí. Spory plísně se přenáší za deště, kdy se vlivem větru do kapek deště dostanou jednotlivé spory z okolních nákaz a rozšíří se tak na nové hostitele.

Zdroj: Suchá skvrnitost listů bobkovišně

Poradna

V naší poradně s názvem PIVOŇKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JAROSLAV ZÁLEŠÁK.

Máme v zahrádce krásnou Pivoňku velkokvětou, po odkvětu zústaly semena anevíme jak se dají využit na rozmnožování, kdy tyto semena vysadit do země, děkuji za radu Jaroslav

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Pivoňka se nejlépe množí odkopkem kořenového balu. Tak se může docílit, že pokvete ještě v tom roce, kdy došlo k přesazení. Důležité je označit na rostlině jih v jejím původním stanovišti a při umístění na nové místo ji orientovat zase k jihu. Při množení ze semene se dočkáte prvních květů až za tři roky. Teď co s těmi semeny. Semena nechte dozrát co nejdéle na rostlině. Pak je sesbírejte a dejte je do sucha doschnout. Začátkem října je vysaďte na slunný záhon stejným způsobem jako fazole. Tento způsob venkovní výsadby v časném podzimu dává semenům jejich povinnou průpravu pro vzejití, což je říjnové relativně teplé a vlhké ošetření vystřídané chladem zimy a následované oteplením na jaře. Je to sekvence podmínek, která umožní vyklíčení většiny semen na jaře a v létě příštího roku. Hodně zdaru.

Zdroj: diskuze Pivoňka

Pěstování bobkovišně Rotundifolia

Bokovišeň Prunus laurocerasus Rotundifolia je středně odolná a nenáročná na pěstování, ale není vhodná pro pěstování ve velmi zásaditých zahradách. Tyto rostliny rostou rychlostí přibližně 30/60 cm za rok.

Kde pěstovat bobkovišně

Prunus laurocerasus Rotundifolia roste dobře v každé půdě s dobrou drenáží, kde vytváří mělké kořeny. Dobře se jí daří na plném slunci i v polostínu. Často je uvidíte vysazené pod korunami stromů. Jedná se v podstatě o jednu z nejlepších stálezelených rostlin pro pěstování živého plotu. Je mrazuvzdorná a snese teploty kolem -15°C.

Zdroj: Jak rychle roste bobkovišeň

Poradna

V naší poradně s názvem SUCHÁ SKVRNITOST LISTŮ BOBKOVIŠNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Adámková.

Dobrý den,
prosim o radu. Asi před měsícem jsem koupila a zasadila
bobkovišeň do zeminy pro okrasné dřeviny. Je jich patnáct v řadě, jsou na jižni straně kde je hodně slunička. Asi před 4 dny se začaly na některých bobkovišních dělat hnědé listy. Viiz foto
Poradíte mi co s tim?
Děkuji
Alena

Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zavíječ broskvoňový.
Přítomnost tohoto hmyzu způsobuje odumírání větví a hnědnutí listů. Hledejte kolem základny stonků díry v kůře a dole piliny. Tento vrtal je přitahován nadměrným mulčem a hlubokou výsadbou. Udržujte mulčování ne silnější než 6 cm a dále od základny stonků. Při výsadbě v těžkých jílovitých půdách je vhodné keř vysadit o něco výše, než je stávající úroveň půdy. Pokud se potvrdí přítomnost zavíječe, můžete použít postřik přípravkem MOSPILAN 20 SP.

Špatná drenáž.
Listy mohou žloutnout, hnědnout a odumírat. Bobkovišeň nemá ráda těžkou jílovitou půdu, která špatně odvodňuje. Nadměrná vlhkost půdy snižuje kyslík v půdě, poškozuje jemné kořenové vlásky a kořenový systém není schopen absorbovat vodu. Ujistěte se, že máte dobrou drenáž půdy a ujistěte se, že v kořenové zóně nejsou žádné svody vypouštějící vodu. Rostliny zasaďte na vyvýšené záhony a/nebo odveďte svody na jiné místo.

Přilišná zálivka.
Bobkovišně nezalévejte každý den. Nechte substrát jeden vyschnout, aby kořeny mohly dýchat

Zdroj: diskuze Suchá skvrnitost listů bobkovišně

Rychlost růstu

Prunus laurocerasus Rotundifolia je pohledný stálezelený druh bobkovišně. Jak vypadá se můžete podívat tady: bobkovišeň Rotundifolia obrázky živých plotů. Jeho velké stálezelené listy tvoří hustý, atraktivní dlouhověký větrolam nebo zástěnu. Bobkovišeň Rotundifolia se vyznačuje těmito vlastnostmi:

  • Tvarovací řez se provádí dvakrát do roka.
  • Nenáročná údržba a péče.
  • Zimní odolnost.
  • Rychlost růstu je 40 až 60 cm za rok.
  • Snese stín, částečný stín i plné slunce.

Rychlost růstu 40 až 60 cm za rok je typická pro tyto druhy bobkovišňí:

  • bobkovišeň Caucasica,
  • bobkovišeň Novita,
  • bobkovišeň Rotundifolia.
Tyto tři druhy jsou nejrychleji rostoucí bobkovišně a díky tomu potřebují výchovný střih dvakrát do roka. Pokud by to pro vás byl problém a moc starostí, můžete použít pomaleji rostoucí druhy jako je:
  • bobkovišeň Genolia - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
  • bobkovišeň Herbergii - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
  • bobkovišeň portugalská - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
  • bobkovišeň Etna - rychlost růstu 20 až 30 cm za rok;
  • bobkovišeň Otto Luyken - rychlost růstu 10 až 20 cm za rok;
Tyto pomalu rostoucí druhy bobkovišně potřebují výchovný udržovací řez jednou ročně.

Jak daleko se sází rostliny bobkovišně do živého lotu z varianty Prunus laurocerasus Rotundifolia a dalších rychle a středně rychle rostoucích:

  • Živý plot vysoký 60 až 80 cm: 3 rostliny na metr.
  • Živý plot vysoký 80 až 125 cm: 2,5 rostliny na metr.
  • Živý plot vysoký 125 až 200 cm: 2 rostliny na metr.

Pomalu rostoucí odrůdy jako je Otto Luyken se vysazují do živého plotu v tomto počtu na metr:

  • Živý plot vysoký 20 až 40 cm: 4 rostliny na metr.
  • Živý plot vysoký 40 a vyšší: 3 rostliny na metr.

Zdroj: Jak rychle roste bobkovišeň

Nejlepší vzdálenost výsadby pro bobkovišeň

Jaká je nejlepší vzdálenost pro výsadbu uvnitř živého plotu z bobkovišně? Mnozí hobby zahrádkáři jsou netrpěliví a chtějí rychle hustý živý plot a jednotlivé keře vysazují příliš hustě. I když se živý plot hned po výsadbě zdá trochu prořídlý, měli byste stále dodržovat minimální vzdálenost mezi rostlinami. Samotná vzdálenost se liší odrůda od odrůdy a závisí na výšce rostlin, které zasadíte do země. Nejlepší vzdálenost výsadby, kterou by odrůda měla mít, lze nalézt také na produktových stránkách příslušných odrůd bobkovišně.

Rozestup mezi jednotlivými rostlinami je důležitá a aby mohly v budoucnu tvořit hustý a neprůhledný živý plot, je třeba vysadit 2 až 3 rostliny na běžný metr. Rozestupy určuje rychlost růstu a požadovaná výška živého plotu.

Rychlost růstu 40 až 60 cm za rok je typická pro tyto druhy bobkovišňí:

  • bobkovišeň Caucasica,
  • bobkovišeň Novita.

Tyto dva druhy jsou nejrychleji rostoucí bobkovišně a na živý plot jich budete potřebovat:

  • na živý plot vysoký 60 až 80 cm: 3 rostliny na metr;
  • na živý plot vysoký 80 až 125 cm: 2,5 rostliny na metr;
  • na živý plot vysoký 125 až 200 cm: 2 rostliny na metr.

Středně rychle rostoucí druhy jsou:

  • bobkovišeň Rotundifolia - rychlost růstu 30 až 60 cm za rok;
  • bobkovišeň Genolia - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
  • bobkovišeň Herbergii - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
  • bobkovišeň portugalská - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
  • bobkovišeň Etna - rychlost růstu 20 až 30 cm za rok.
Tyto středně rychle rostoucí druhy bobkovišně potřebují mít četnost rostlin ve výsadbě na jeden běžný metr shodnou jako u rychle rostoucích druhů.

Pouze u pomalu rostoucí odrůdy jako je bobkovišeň Otto Luyken, u které je rychlost růstu 10 až 20 cm za rok, se rostliny vysazují do živého plotu v tomto počtu na metr:

  • Živý plot vysoký 20 až 40 cm: 4 rostliny na metr.
  • Živý plot vysoký 40 a vyšší: 3 rostliny na metr.

Rychle rostoucí bobkovišně mohou dorůst až tří metrů a rostou velmi hustě a i zdánlivě vzdálené rozestupy rychle zarostou. Pokud jsou rostliny zasazeny příliš blízko u sebe, kořeny mohou mezi sebou soutěžit a bránit růstu.

Měli byste také myslet na vzdálenost před a za živým plotem z bobkovišně. Pokud jste si zakoupili rostliny bobkovišně, které chcete nechat dorůst do výšky jednoho metru, je vhodné dodržet vzdálenost 40 cm od hranice pozemku a nebo případných konstrukcí, jako je plot, zeď nebo zeď domu. U rostlin bobkovišně, které jsou vyšší než jeden metr, byste měli dodržet vzdálenost minimálně 60 cm.

Zdroj: Jak daleko se sází bobkovišeň

Poradna

V naší poradně s názvem PRO MGR. DVOŘÁKA - SUCHÁ SKVRNITOST LISTŮ BOBKOVIŠNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla Konupčíková.

Dobrý den,

se zájmem jsem si přečetla Váš článek. Děkuji za něj. Na mladých bobkovišních (staré cca 2 roky, 1. rok pouze mladý oddenek, Letos se konečně chytly a začaly růst. Mají cca 50 cm, bohatě se rozvinuly) jsem nedávno objevila oranžové flíčky. Foto přikládám. Prosím, můžete mi potvrdit, že jde o zmiňovanou skvrnitost?
Něco podobného se mi objevilo i na listech pokojovek, doporučili mi postříkat SUBSTRALem. Mohu i bobkovišeň?
V blízkosti (cca 70m) je u sousedů nemocný smrk, z velké části proschlý. Je možná nějaká souvislost??

Předem děkuji za váš názor a radu.

S pozdravem,

Pavla Konupčíková

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Fotografie s poškozenými listy bohužel nedorazila, ale podle vašeho popisu předpokládám, že se jedná o suchou skvrnitost listů. Je to houbové onemocnění patogenem Stigmina carpophila, které se projevuje na listech velkými fialovočervenými až červenohnědými skvrnami s tmavým okrajem o velikosti až 5 mm. Postupně dochází k nekrotizaci napadeného pletiva. Při silném napadení listů dochází k jejich opadu. Na letorostech se choroba projevuje tvorbou propadlých hnědých skvrn, které jsou často doprovázeny klejotokem. Houba přezimuje na napadených větvích ve formě mycelia nebo konidií. Za vegetace se šíří konidiemi a napadá všechny druhy peckovin. Nepřímá ochrana spočívá v odstraňování napadených listů a větví. Chemická ochrana se provádí fungicidním postřikem provedeným v době rašení nejpozději po odkvětu. Dostupné fungicidy jsou FUNGURAN PROGRESS a TALENT.

Zdroj: diskuze Pro Mgr. Dvořáka - Suchá skvrnitost listů bobkovišně

Živý plot z bobkovišně - výsadba

Nejlepší doba pro výsadbu je na podzim nebo na jaře. Kontejnerové rostliny však můžete vysazovat po celý rok. Podzim je ale nejlepší období pro výsadbu bobkovišně. Keře pak jen trochu vyraší a místo toho si vyvinou kořeny, což je ideální pro růst kořenového balu na novém stanovišti. Na jaře pak bobkovišeň začíná silně růst.

Před výsadbou bobkovišně rostlinu dostatečně zalijte. Chcete-li to provést, umístěte rostliny živého plotu s holými kořeny do vody alespoň dvě hodiny před výsadbou. Rostliny, které jsou ještě v květináčích, by měly být předem ponořeny do kbelíku s vodou, dokud se jim neobjeví bubliny na kořenech. Hnědé nebo zvadlé listy jsou známkou toho, že vaše bobkovišeň potřebuje více vody.

Postup výsadby:

  • Vykopejte jamky v doporučené vzdálenosti výsadby pro každou odrůdu. Nezapomeňte dodržet přední a zadní odstup.
  • Vykopejte díru větší než je nádoba a kořeny rozprostře
  • Vložte bobkovišeň přímo do otvoru
  • Vykopanou zeminu smíchejte s kompostem
  • Rostlinu zasypejte a udusejte
  • Nově vysazenou bobkovišeň dobře zalijte

Zdroj: Jak daleko se sází bobkovišeň

Jak zasadit bobkovišně na živý plot

Při správné výsadbě se tyto bobkovišně rychle usadí a vyrostou ve zdravý, stálezelený živý plot. Zde jsou kroky, které je třeba dodržet:

  • Po přípravě pruhu země použijte provázek nebo zahradní šňůru k označení linie živého plotu.
  • Vykopejte příkop dvakrát tak široký a o trošku vyšší než je kořenový bal rostlin. Smíchejte půdu z příkopu s dobře shnilou organickou hmotou. Pokud má oblast výsadby těžkou půdu, rozrušte dno a boky příkopu vidlemi. To umožní kořenovému systému snadno proniknout do okolní půdy.
  • Zkontrolujte výkop a ujistěte se, že je o 1 nebo 2 cm hlubší než kořenový bal. Pokud kořeny stojí příliš vysoko, odstraňte trochu zeminy na dně výkopu.
  • Umístěte rostlinu do příkopu a začněte zasypávat půdní směs, zatímco ji jemně udusáváte nohama. Ujistěte se, že rostlina je vzpřímená.
  • Jakmile je příkop naplněn, půdu ještě jednou jemně zpevněte, abyste odstranili vzduchovou kapsu a zajistili, že rostlina je v bezpečí. Rostlinu důkladně zalijte.
  • Plochu výsadby zakryjte tenkou vrstvou mulče, abyste zabránili množení plevelů a snížili odpařování vody z půdy.

Zdroj: Jak rychle roste bobkovišeň

Postřik a ochrana

Proti plísní se bojuje s fungicidy na bázi mědi nebo organickými fungicidy. Důležité je také pravidelným řezem udržovat keřový porost vzdušný. Napadení pupenů je možno omezit podzimním ošetřením měďnatým fungicidem, případně za velmi teplých period v průběhu zimy a v předjaří. Pro podzimní a jarní postřik jsou doporučeny měďnaté fungicidy, jako je CHAMPION 50 WP, popřípadě se mohou použít organické fungicidy: Luna Experience a Zato 50 WG.

Zdroj: Suchá skvrnitost listů bobkovišně

Suchá skvrnitost

Neofusicoccum parvum je druh houby, který patří do rodu Neofusicoccum a čeledi Botryosphaeriaceae. Nemá uveden žádný poddruh. Tento rostlinný parazit, je zodpovědný za suchou skvrnitost listů bobkovišně [1]. I další patogeny z říše hub a bekterií mohou způsobit podobné příznaky. Například houba Wilsonomyces carpophila, dříve nazývaná Stigmina carpophila nebo jednoduše Coryneum (rodu Coryneum) je rostlinná patogenní houba způsobující suchou skvrnitost listů bobkovišně.

Houby nenapadají jen listy, dochází také k poškození výhonů, zejména u broskvoní. Na výhonech se pak také objevují hnědé, červeně lemované skvrny kulatého až protáhlého tvaru, ze kterých vystupuje míza. Pokud jsou tenké výhonky pokryty skvrnami, odumírají. Na silnějších výhonech se v důsledku obranných reakcí keře tvoří rakovinné hálky.

Patogen je zatím znám pouze ve své bezpohlavní formě. Přezimuje na kůře, na výhoncích napadených rostlin a v ovocných mumiích s výhonovým myceliem a konidiemi, které jsou velmi odolné vůči dehydrataci a nízkým teplotám.

Ve vlhkém, chladném, deštivém jarním počasí se explozivně množí. V oblastech s nízkými srážkami proto dochází k malému zamoření. Ohroženy jsou zejména oblasti s častou a intenzivní tvorbou mlh, která vede k tvorbě rosy. Konidie se šíří dešťovými kapkami. Houba vstupuje do tkáně přímo přes epidermis nebo přes průduchy. Vzhledem k tomu, že spory nově vytvořené v místech infekce jsou při dešti smyty, jsou často nejvíce postiženy nejspodnější listy.

Olistění vyrostlé od července se téměř nikdy nenakazí, protože se stalo příliš odolným a teploty v tomto ročním období již nejsou pro houbu ideální. To ale nebrání infekci mladých výhonků v této době, která pokračuje až do podzimu. Houba proniká hlavně přes připevňovací body spadaného listí.

Za vlhkého počasí jsou možné pozdní infekce ihned po opadnutí listů. Preferovanými vstupními body jsou ještě nezazátkované připojovací body listů, které se nacházejí přímo pod pupeny vytvořenými pro příští rok. Odtud houba proniká do výhonku a ničí očka a okolní tkáň kůry.

Masivní výskyt suché skvrnitosti vede k předčasnému opadání listů, odumírání, výtoku mízy a k neúrodě.

Zdroj: Suchá skvrnitost listů bobkovišně

Sýček obecný

Sýček obecný (Athene noctua) je malá čilá sova i za dne. Váží zhruba 150–250 g, délka těla je 23–25 cm, rozpětí křídel má 50–56 cm. Je veliký skoro jako holub, tělo má robustní s krátkým ocasem a silnýma nohama s ostrými drápy. Zbarvení sýčka obecného je tmavě hnědé se světlými skvrnami. Nohy a spodní část ocasu jsou bílé. Má veliké, výrazně žluté oči a zobák. Obě pohlaví jsou zbarvená stejně. Zde můžete zhlédnout fotografie sýčka obecného.

Výskyt

Celý život žije v jednom revíru, kde si staví svá hnízda. Nalezneme ho především v otevřených krajinách, hlavně na polích a loukách, na okraji listnatých lesů a v současnosti už i docela hodně na vesnicích či v městech s hojným stromovým porostem.

Rozmnožování

Sýček obecný žije po celý život v páru. Hnízdí ve zříceninách, studnách, v polních kůlnách, málo používaných budovách nebo v dutinách v zemi. V období rozmnožování je značně hlučný. Vejce klade koncem dubna až začátkem května, bývá jich 4–5 kusů. Oproti jiným sovám samička usedá na vejce až po snesení posledního vajíčka a sedí na vejcích 28 dní. Sameček jí při tom dodává potravu, kterou nosí hlavně v noci. Mláďata pobývají v hnízdě zhruba 30 dní a poté jej opouštějí. Rodičovský revír opouštějí zhruba po 60 dnech.

Potrava

Potravou sýčka obecného je převážně hmyz, žáby, hadi, ještěrky, myši a drobní ptáci. Mláďata krmí hlavně žížalami. Ve dne loví hlavně hmyz a v noci většinou myši a skřivany. Potravu polyká bez roztrhání. Ničeho se nebojí, tak si dovolí i na krysu nebo lasičku.

Zdroj: Sova pálená

Množení hortenzie

Hortenzie lze rozmnožovat semeny, což je ale málo obvyklý způsob rozmnožování, který se používá většinou jen při množení čistých druhů a při šlechtění. Většinu hortenzií je možné množit dělením trsů, takzvaným hřížením. Ale hlavním způsobem množení je řízkování, a to bylinnými nebo kořenovými řízky v období od března až do května. Do směsi z písku a rašeliny v poměru 1 : 1 zasaďte řízky z nekvetoucích mladých kořenových výhonků a zajistěte jim teplotu kolem 15–18 °C. V písku nebo množárenském substrátu zakoření přibližně za 15–20 dnů. Po zakořenění řízky nechejte v pařeništi, studeném skleníku nebo v květináči na chráněném místě až do dalšího roku, aby v zimě nenamrzly.

Zdroj: Jak na pěstování hortenzie, aby krásně kvetla a přežila zimu správným


Autoři obsahu

Mgr. Jiří Dvořák

Mgr. Jana Válková

Gabriela Štummerová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP