Rychlá odpověď: Padlí vinné révy zastavíte včasným postřikem sírou a prořezáním keře, protože houba se šíří hlavně v teple a suchu. Jakmile se objeví bílý povlak, je nutné zasáhnout okamžitě. Pokud čekáte, napadne i hrozny a úrodu výrazně poškodí nebo zničí.
Padlí jsem poprvé podcenil a stálo mě to polovinu úrody. Na začátku to vypadalo nenápadně – pár bílých skvrn na listech. Během dvou týdnů byl ale problém na celé révě.
V článku Vám ukážu přesně, co se stalo, co fungovalo a co naopak selhalo. Pokud řešíte padlí na vlastní zahradě, ušetří Vám to spoustu času i zničených hroznů.
FAQ – často kladené otázky
Jak poznat padlí vinné révy?
Padlí vinné révy poznáte podle bílého práškového povlaku na listech, výhonech nebo hroznech, který se postupně rozšiřuje.
Typické je, že se objevuje na horní straně listů a má šedobílou barvu. Padlí vinné révy se rychle šíří a bez zásahu napadá i hrozny. Pokud si nejste jistí, zkuste list lehce setřít – padlí zanechává práškový povlak, což je hlavní rozlišovací znak.
Kdy stříkat vinnou révu proti padlí?
Proti padlí vinné révy je nejlepší stříkat hned při prvních příznacích, případně preventivně při vhodných podmínkách.
Nečekejte, až se problém rozšíří. Padlí vinné révy reaguje na včasný zásah velmi dobře, ale při pozdním postřiku už jen omezujete škody. Ideální je sledovat počasí a zasáhnout při teplém a suchém období.
Dá se padlí úplně odstranit?
Padlí vinné révy lze zastavit, ale ne vždy úplně odstranit, pokud už je silně rozšířené.
V počáteční fázi je možné ho eliminovat téměř úplně. Při pokročilém napadení už zůstávají poškozené části, které se nezotaví. Cílem je zastavit šíření a ochránit zdravé části rostliny.
Co dělat, když je padlí na hroznech?
Padlí na hroznech znamená vážný problém a je potřeba okamžitě zasáhnout.
Napadené hrozny často praskají a ztrácí kvalitu. Padlí vinné révy na hroznech už nelze plně opravit, ale můžete zabránit dalšímu šíření. Klíčové je odstranit nejvíce napadené části a aplikovat postřik.
Jak rychle se padlí šíří?
Padlí vinné révy se může rozšířit během 7–14 dnů, pokud jsou ideální podmínky jako teplo a sucho.
V praxi to znamená, že malý problém se během krátké doby změní ve velký. Největší riziko je v tom, že první příznaky vypadají nenápadně. Jakmile se padlí rozjede, napadá nové listy i hrozny velmi rychle a bez zásahu se nezastaví.
Je padlí nebezpečné pro úrodu?
Ano, padlí vinné révy je přímo nebezpečné pro úrodu a může ji výrazně snížit nebo úplně zničit.
Napadené hrozny přestávají růst, deformují se a často praskají. Padlí vinné révy ovlivňuje nejen množství, ale i kvalitu. Pokud se dostane na hrozny, je už většinou pozdě na plnohodnotnou záchranu úrody.
Může padlí zmizet samo?
Padlí vinné révy samo nezmizí a bez zásahu se bude dál šířit.
Na rozdíl od některých jiných problémů se padlí vinné révy nezastaví přirozeně. Pokud podmínky zůstávají příznivé, infekce pokračuje. Čekání situaci jen zhoršuje a vede k větším škodám.
Fungují domácí postřiky na padlí?
Domácí postřiky mohou padlí vinné révy zpomalit, ale většinou ho úplně nezastaví.
Jedlá soda nebo mléko mohou pomoci v začátku, ale při silném napadení nestačí.
V naší poradně s názvem ROZMNOŽOVÁNÍ KANADSKÝCH NEBO ZAHRADNÍCH BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dužíkova eliška.
Jak se rozmnožují kanadské borůvky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pro rozmnožování kanadských borůvek budete potřebovat řízky, které získáte z jednoletých větví, které mají průměr nejméně 0,6 cm. Větve musí být zdravé a odříznutí je potřeba provést brzy na jaře pomocí ostrého nože nebo nůžek na stříhání. Řízky by měly obsahovat zdravé listové pupeny.
Odstraňte všechny květní pupeny, ale listové pupeny nechte neporušené. Odříznutou větev rozdělte na řízky o délce kolem 12 cm. Nejlepší je použít řízky, které obsahují pouze listové pupeny, nikoliv ty, které obsahují stopy po odstranění květových pupenů, takže nařežte řízky odpovídajícím způsobem.
Odřízněte kůru 2,5 cm od spodu každého řízku. Seříznuté řízky můžete skladovat až tři měsíce, pokud je to nutné, v plastových sáčcích obsahujících sphagnový mech. Uzavřete sáčky a uchovávejte na chladném místě při teplotě mezi 1 až 5 stupni Celsia s vlhkostí mezi 80 až 90 procenty. Je-li to ale možné, zpracujte řízky hned, aniž byste je ukládali. Čím déle je ukládáte, tím méně šancí, že budou kořenit.
Vytvořte si obdélníkové rozmnožovací lože dostatečně velké, aby se do něho vešly všechny řízky 5 cm od sebe. Umístěte rozmnožovací lože do skleníku na plné slunce.
Smíchejte jeden díl rašeliny a jeden díl hrubého betonového písku a vytvořte kořenové médium. Alternativně můžete smíchat polovinu rašeliny a polovinu vermikulitu nebo perlitu nebo jednu třetinu perlitu, písku a vermikulitu. Naplňte rozmnožovací lože kořenovým médiem.
Přidejte řízky, které svisle zapíchněte do kořenového média s oloupanými částmi dolů. Šedesát procent řízku by mělo být pod povrchem a jedním nebo dvěma listovými pupeny nad ním. Zatlačte médium kolem každého řízku.
Ve skleníku udržujte teplotu kolem 20 stupňů Celsia. Zalévejte jednou týdně a udržujte vlhké kořenové médium. Zvyšte zalévání, když se začnou vyvíjet nové listy.
V polovině června zvyšte skleníkové větrání, kdy už by se měly vyvinout kořeny. Aplikujte týdenně rozpustné nebo pomalu uvolňující se hnojivo, například NPK 15-30-4 nebo NPK 13-36-13. Aplikujte také síran amonný, fosforečnan amonný, močovinu nebo jinou formu dusíku. Dodržujte pokyny uvedené na etiketě hnojiva a dusíkatých přípravků.
V zimě nechte řízky ještě v rozmnožovacích lůžkách. Borůvky budou připraveny k přesazení do vaší zahrady příští rok na jaře.
První postřik vinné révy se provádí ve fázi 2–4 pravých listů, nikoli podle konkrétního data v kalendáři.
Právě v tomto období začíná být réva citlivá na první infekce, zejména padlí a plíseň révovou. Pokud je teplé a vlhké počasí, má první postřik vinné révy zásadní význam pro průběh celé sezóny. Při suchém a chladném jaru je možné zásah mírně odložit, ale čekání na viditelné příznaky je téměř vždy pozdě.
Co když jsem první postřik nestihl?
Pokud jste první postřik nestihl, není vše ztraceno, ale je nutné jednat rychle.
V takovém případě je důležité okamžitě zhodnotit stav listů a počasí. Pokud ještě nejsou patrné příznaky chorob, lze situaci často dohnat jedním cíleným preventivním zásahem. Jakmile se ale objeví skvrny nebo povlaky, opožděné stříkání vinné révy už jen tlumí problém a nelze očekávat stejný výsledek jako při správném načasování.
Stříkat vinnou révu před deštěm, nebo po dešti?
Obecně je lepší stříkat před deštěm, pokud se očekává jen slabý nebo přeháňkový déšť.
Mnohé přípravky potřebují určitou dobu, aby se na listech uchytily. Silný déšť krátce po aplikaci však může účinnost snížit. Pokud prší dlouhodobě, je někdy lepší počkat na krátké okno sucha. Stříkání vinné révy před deštěm má smysl pouze tehdy, když je dostatek času na zaschnutí postřiku.
Jak poznám, že už je na postřik pozdě?
Na postřik je pozdě ve chvíli, kdy je infekce silně rozvinutá a viditelná na většině listů.
Typickým znakem je rozsáhlé napadení, zasychání listů nebo silný bílý povlak u padlí. V takové situaci pozdní postřik vinné révy chorobu nezastaví, pouze zpomalí její šíření. Smysluplnější je odstranění napadených částí a příprava lepší ochrany pro další sezónu.
Kolikrát za rok je nutné vinnou révu stříkat?
Počet postřiků závisí na počasí, lokalitě a způsobu pěstování.
U jednoho keře na zahradě často stačí dva až tři správně načasované zásahy. Ve vlhkých oblastech nebo při deštivém létě může být postřiků více. Jak často stříkat vinnou révu nelze říci jedním číslem, ale vždy je lepší méně zásahů v pravý čas než mnoho zásahů pozdě.
Má smysl stříkat vinnou révu bez viditelných příznaků?
Ano, právě preventivní postřik má největší účinek.
Plíseň i padlí se vyvíjejí skrytě a ve chvíli, kdy jsou viditelné, je infekce často rozběhnutá. Preventivní stříkání vinné révy chrání listy ještě před napadením a snižuje potřebu dalších zásahů. Čekání na příznaky je nejčastější chybou začátečníků.
Co když jsem vinnou révu nikdy nestříkal?
Pokud réva nebyla nikdy stříkaná a přesto plodí, může jít o výjimečně příznivé podmínky.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Takto vypadá sluneční úžeh plodů vinné révy. Příčina je vysoká teplota v kombinaci s nevhodně načasovaným nebo rychlým odlistěním a vystavením hroznů přímému slunku. Sluneční úžeh révy vzniká jako poškození infračerveným zářením. V podstatě lze mluvit o poškození hroznů vysokými teplotami. Tepelné záření, které může způsobit sluneční úžeh, se odvíjí od kombinace teploty, slunečního záření a proudění větrů. V bobulích, exponovaných ke slunečnímu záření, může být teplota vyšší až o 10°C, než je aktuální teplota vzduchu. Při teplotách okolo 35°C, může být teplota bobulí kolem 45°C, což může být destruktivní nejenom pro slupku, dužninu bobule, ale také pro enzymatický systém. Zcela destruktivně proto může být ovlivněná tvorba látek obsažených v bobulích a tím také kvalita hroznů. Vliv tepelného záření na bobule se zesiluje, zejména za bezvětří nebo minimálního proudění vzduchu.
Určitě znáte z vlastní zkušenosti velmi intenzivní, sálavé teplo, které je možné pozorovat při vysokých teplotách, při intenzivním slunečním záření a za bezvětří ve vinici. Právě toto teplo má destruktivní vliv na bobule.
Proudění větru může snižovat riziko vzniku slunečního úžehu. Proudění větru má ochlazující vliv a teplota bobulí se může výrazně snižovat. Může být na stejné úrovni, jako je aktuální teplota vzduchu nebo i nižší.
Poškození na hroznech se objeví většinou do 24 hodin a po 5–10 dnech působení těchto extrémních podmínek může dokonce dojít až k odumření třapiny. Jakmile překročí teplota vzduchu 35 °C, lze předpokládat, že úplná exponovanost hroznů je výrazně škodlivá.
Napadení bobulí je typické propadáním slupky bobule, která se zbarvuje do hnědé až fialové barvy. Při silnějším napadení dochází k scvrkávání bobulí. Postupně může dále docházet k zasychání bobulí. Takto extrémně poškozené bobule již nejsou vhodné ke zpracování na víno. Jelikož jsou často poškozené pouze části exponovaných hroznů, bylo by velice obtížné a časově náročné hrozny třídit ve vinici. Je proto třeba hrozny co nejšetrněji vylisovat a minimalizovat jakýkoliv delší kontakt poškozených hroznů s moštem. Mohlo by docházet k extrakci hořkých látek do moštu a vína.
Na poškození jsou náchylnější větší bobule. Poměr mezi slupkou bobulí a objemem bobule je poměrně malý a vrstva kutikuly je většinou tenká. Nejcitlivější jsou právě stolní odrůdy, kam patří i odrůda Prim, a dále moštové odrůdy s větší bobulí.
S blížícím se termínem zaměkání je proto také třeba změnit strategii odlistění. Odlistění zóny hroznů, prováděné v tuto dobu, by mělo být pouze jednostranné. Při směru řad sever-jih by se mělo odlistění provádět pouze z východní strany listové stěny. Při jiném směru řad, vždy z takové strany, kde svítí ranní slunce. Bobule jsou také odolnější ke slunečnímu úžehu, pokud bylo odlistění provedené brzy po odkvětu révy vinné.
Jestliže je některá vinice výrazněji odlistěná a zároveň hrozí poškození vysokými teplotami a sluncem, je možné aktuálně provést postřik kaolinem v 5% koncentra
Choroby vinné révy se nejčastěji poznají podle skvrn nebo povlaků na listech. Choroby vinné révy listy jsou klíčový ukazatel.
Žluté nebo hnědé skvrny signalizují plíseň révovou, zatímco bílý moučný povlak ukazuje na padlí. Listy jsou první varování, které byste neměli ignorovat. Rychlá reakce výrazně zvyšuje šanci na záchranu celé rostliny i úrody.
Proč se na hroznech objevuje plíseň?
Plíseň na hroznech vzniká hlavně kvůli vlhku a teplu. Plíseň vinné révy se šíří velmi rychle.
Pokud je dlouhodobě vlhké počasí, hrozny jsou extrémně náchylné k napadení. Bez ochrany může plíseň zničit celou úrodu během několika dní. Prevence a postřik jsou v tomto případě zásadní.
Jaký je rozdíl mezi padlím a plísní révovou?
Padlí vytváří bílý povlak, plíseň révová způsobuje skvrny. Padlí vs plíseň révová je častý dotaz.
Padlí napadá povrch rostliny a vypadá jako mouka, zatímco plíseň révová se projevuje žlutými skvrnami a bělavým povlakem na spodní straně listů. Rozpoznání je klíčové, protože každá choroba vyžaduje jiný zásah.
Kdy je největší riziko chorob vinné révy?
Největší riziko je při teplotách kolem 25 °C a vysoké vlhkosti. Choroby vinné révy počasí výrazně ovlivňuje.
Právě kombinace tepla a vlhka vytváří ideální podmínky pro plísně a houbové choroby. V těchto podmínkách je nutné jednat rychle. Bez prevence se choroby šíří extrémně rychle.
Jak zachránit vinnou révu napadenou chorobou?
Napadenou vinnou révu je nutné ošetřit co nejdříve. Záchrana vinné révy závisí na rychlosti reakce.
Odstraňte napadené části a použijte vhodný postřik. Čím dříve zasáhnete, tím větší šance na záchranu. Pozdní zásah často znamená ztrátu celé úrody.
Jak zabránit chorobám vinné révy?
Prevence chorob vinné révy je nejúčinnější ochrana. Prevence vinné révy je zásadní.
Důležité je vzdušné stanoviště, správný řez a pravidelné ošetření. Dobré podmínky výrazně snižují riziko napadení. Bez prevence se choroby vracejí každý rok.
Jak často stříkat vinnou révu?
Postřik vinné révy závisí na počasí a fázi růstu. Kdy stříkat vinnou révu je klíčové.
Obvykle se provádí před květem a po odkvětu. Při rizikovém počasí je nutné postřik opakovat. Správné načasování výrazně zvyšuje účinnost ochrany.
Jak poznat mšičku révokaz?
Mšička révokaz způsobuje deformace a oslabení rostliny. Škůdci vinné révy mohou být stejně nebezpeční jako choroby.
Napadá kořeny i listy a může způsobit odumření celé rostliny. Je velmi agresivní a historicky zničila celé vinice. Ochrana je nutná.
Proč praskají hrozny?
Praskání hroznů souvisí s chorobami nebo změnou vlhkosti. Praskání hroznů je častý problém.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel V. Žitek.
Na hroznu bílého vína ve skleníku se objevil šedivý povlak.Předpokládám, že se jedná o nějakou plíseň. Poradí mi někdo, čím bych měl hrozny ošetřit? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Šedý povlak bude nejspíše padlí révy vinné. Porovnat to můžete s těmito fotografiemi, na kterých je vidět padlí révy vinné: https://www.google.com/imag…
Je to onemocnění způsobené houbovým patogenem Erysiphe necator a projevuje se jako popelavě šedý až bílý práškový výrůstek na zeleném pletivu révy. Postihuje jak stolní hrozny, tak vinné hrozny. Pokud se nekontroluje, může způsobit vážné ztráty na úrodě a zhoršit kvalitu vína. Efektivní ochrana fungicidy začíná už na jaře. V pozdějších etapách vývoje hroznů je již obrana ztížena dodržováním ochranných lhůt před sklizní. Proti padlí se používají fungicidy Discus, Dynali, Kumulus, Topaz nebo VitiSan.
Řízky na množení vinné révy lze odebírat od podzimu, a to v době, kdy opadají vinné révě listy, až do jara těsně před rašením révy. Každý termín má svoje plus i minus. Kde hrozí silné mrazy, které mohou poškodit pupeny, je vhodné odebrat řízky už v říjnu. V případě podzimního odběru je nutné řízky uskladnit při teplotě kolem 0 °C, většinou je nutné ošetřit je proti plísním. Někteří pěstitelé doporučují takzvanou zlatou střední cestu, to znamená odebrat řízky na konci prosince – do této doby zpravidla silné mrazy nebývají, navíc obvykle nastává vánoční obleva před lednovým ochlazením. Některé vědecké poznatky naznačují, že je optimální, když vinná réva před řezem projde mrazem okolo -10 °C. Není problém nechat zakořenit řízek už před Vánocemi, ale jestliže nemáte vytápěný skleník, nebudete vědět kam s ním – venku by zmrzl, za oknem by se nedostatkem světla příliš vytahoval. Z tohoto důvodu bychom doporučovali nezačínat s řízkováním dříve než koncem února nebo začátkem března. Určitě by se však odběr řízků neměl provádět za mrazu. Réví musí být patřičně vyzrálé, neboť nevyzrálé réví rychle plesniví a nemá v sobě dostatek živin pro zakořenění. Réví ustřihněte 30 až 40 cm dlouhé, tedy tak, aby na řízku byla tři až čtyři očka. Horní řez proveďte 2–3 cm nad horním očkem, dolní pak bezprostředně pod kolénkem (nodem). Doporučuje se, aby spodní část řízku měla původně úponek, lépe vám zakoření. Pro volbu začátku zakořeňování jsou tedy rozhodující i vaše možnosti pěstování.
Po sklizni se keř očistí, přičemž se odstraní neplodné a nepotřebné letorosty/výhony, které keř zbytečně zahušťují. Zároveň se vylamují zálistky/fazochy. Starší zálistky začínají dřevnatět a při vylamování by se snadno mohly poškodit i zálistkové pupeny, takže příliš velké fazochy raději sestřihněte za druhým až třetím listem. Celkově se keř zakracuje, aby do zimy zesílil a přečkal bez úhony období mrazu. Odolnost vinné révy proti zimním mrazům je závislá na odrůdě, klimatu a vašich opatřeních. Před poškozením mrazem se sama réva chrání přeměnou škrobu v pletivech na cukr, dochází k takzvané hydrolýze škrobu a vzniklé množství cukru chrání pletiva před zmrznutím. Přicházejí-li zimní mrazy pozvolna, je to pro révu z hlediska adaptace lepší. Odrůdy vinné révy, které se po staletí vyvíjely v evropské geograficko-ekologické oblasti, mají tenké réví s menším průměrem dřeně a hustou stavbu dřeva, jsou tudíž odolné proti zimním mrazům. Naopak odrůdy z černomořské nebo kaspické oblasti se vyznačují bujným růstem letorostů s velkým průměrem dřeně a řídkou stavbou dřeva, hůře tedy snášejí zimní mrazy.
Měsícem přípravy vinné révy na přezimování je říjen. Suchem poškozené keře, které dosud úplně nezaschly, je třeba důkladně zavlažit, aby se dobře připravily na přezimování. A jak chránit révu před mrazy? Dobře vyzrálé dřevo by mělo zimu vydržet bez problémů, ale pokud máte náchylnější odrůdu (mráz dovede poškodit révu dle odrůd již při -15 °C), raději rostlinu přihrňte zeminou a hlavní plodonosné tažně zabalte do fólie nebo do tvrdého papíru.
A nezapomeňte na jaře zimní ochranu révy odstranit, aby nezačala předčasně rašit.
V naší poradně s názvem VINNÁ RÉVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Kubánek.
nadpis vašeho článku a nejen vašeho je střihání vinné révy na podzim a není tam ani slovo o tom střihu na podzim,prosím o jednoduchou věc,jak a kdy se stříhá vinná réva na podzim. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Podzimní řez vinné révy se standardně neprovádí. Řez se provádí až v únoru. Během podzimu dřevo ještě dozrává a není připraveno na zkracování. Nejlepší období pro řez vinné révy je únor - doba, kdy odezní největší mrazy. Teprve pak se provádí řez vinné révy.
Vinnou révu napadají nejčastěji. Vedle včasného zásahu vhodnými fungicidy je důležitá především prevence, která začíná u výsadby keřů na vhodné stanoviště, pokračuje vyváženým hnojením a prosvětlováním keřů. Houbové choroby se rozvíjejí při určitých klimatických podmínkách. Příznivými podmínkami jsou hlavně teploty kolem 25 °C a vlhko. Mezi nejčastější houbové choroby révy vinné patří padlí révy, plíseň šedá, plíseň révová a další, jako je červená skvrnitost révy či červená spála révy vinné. Bobule jsou na tyto choroby nejvíce náchylné v srpnu, kdy je potřeba nezanedbat často už poslední ošetření vinice proti těmto houbovým chorobám.
Plíseň révová (Peronospora)
jedna z nejvýznamnějších chorob vinné révy
příznaky: olejovité, žlutozelené, oválné skvrny na povrchu a bělavý spodek listu, hnědnou a zasychají květenství, postižená místa odumírají, silně napadené listy opadávají
ochrana: spočívá zejména v použití měďnatých přípravků, jako jsou Champion, Cuproxat, a dále Folpan a Melody Combi. Pro zahrádkáře jsou vhodné zejména Champion a Cuproxat. Při malé znalosti příznaků choroby se první ošetření provádí před květem a druhé po odkvětu. Organické fungicidy mají dobrou, ale kratší účinnost. Měďnaté fungicidy jsou vhodné především v druhé polovině léta. Pokud jimi ošetřujete révu pěstovanou u zdi, dávejte pozor na to, že postřik by mohl obarvit omítku namodro. Zásadní ochranou, na kterou nejsou třeba žádné přípravky, je důkladně na podzim shrabat všechno listí a bezpečně jej zlikvidovat, nebo spálit. Dobrou prevencí je pěstovat révu na vhodných, slunných místech, kde se pokud možno nevyskytují silné a časté letní rosy, a udržovat keře prosvětlené, vzdušné. Vyšlechtěny byly i odrůdy k této nemoci rezistentní, například vinná réva Krystal
příznaky: choroba napadá všechny zelené části keře, napadené listy i bobule vypadají, jako by byly posypané moukou, napadené bobule praskají a objevuje se takzvaná semenná průtrž, při níž se vylije obsah bobule ven a veškerá úroda může přijít vniveč. Na letorostech vznikají různě utvářené skvrny, které při vyzrávání dřeva tmavnou, až černají
ochrana: lze použít přípravky Discus a Kumulus, pro zahrádkáře je nejvhodnější Discus, který je běžně k dostání včetně návodu na ředění vodou. Preventivní postřiky se aplikují již na mladé výhonky do výšky 20 cm. Postřik lze zopakovat před kvetením a poté při nasazování plodů. Sirné fungicidy jsou proti padlí révovému velmi účinné, ale neměly by se aplikovat dva měsíce před sklizní.
Ve svém příspěvku PODZIMNÍ ŘEZ VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Polešovský.
Ošetření vinné révy na podzim
Veškeré spadané listí pod vinnou révou shrabeme a dáme do popelnice. Listy mohou obsahovat zárodky plísní.
- Do popelnice NE! Pokud se nudíme listí shrabeme a dáme na kompost. Vinaři se tímto nezabívají-je to ztráta času. Malovinaří postříkají močovinou zeminu a tím urychlí rozklad starého listí.
Provádíme řez révy (nebo brzy v zimě, podle počasí), ponechaná očka se tím posílí a vinná réva neslzí.
- Kdo se do budoucna nechce trápit virovímy chorobami a Escou provádí řez až po 15.únoru. Pouze vinaři co toho mají příliž mnoho stříhají dříve a vystavují se tím ryziku zmrznutí tažňů. Jinak se nedoporučuje žádný řez!!!
Révu na zimu nepřikrýváme, pouze přihrneme ke kořenům trochu zeminy.
- Ne trochu, ale mladá rostlina má mít v chladnějších oblastech zakryté spodní očka případně zásobní čípek. Zahrnuje se to jako brambory. Malovinaři naorávají vinice a tím chrání hlavně před lednovými a únorovými mrazi.
Po řezu vinné révy postříkáme větve i půdu pod keřem směsí z vápenného mléka s přídavkem 10% roztoku kainitu.
- Postřik případné hnojení se dělá podle potřeby založené na rozboru půdy. Vápenaté mléko může na některých půdách spíše škodit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Červen je důležitý čas k prořezávání révy. Pro dosažení bohaté úrody šťavnatých hroznů, se musí všechny plodící větve zkrátit na 4 listy nad první násadou plodů. Na postranním výhonu zůstane pouze jeden hrozen.
Nůžky nedávejte těsně nad pupeny, ale nechte 1-2 cm dřeva. Tato špička, typická pro řez révy, chrání pupeny za sebou před vysycháním.
Odstraňte také všechny šlahouny, které nemají nasazené hrozny.
Ukázkové video
Zde můžete vidět několik videonávodů a prezentací, jak v červnu správně ostříhat vinnou révu:
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír Neumann.
Vážení, přeji Vám pěkný den.
Prosím o radu, o jakou se jedná chorobu vína ve skleníku. Je- li to způsobeno
letošími extrémně vysokými teplotami, v loňském roce to bylo v naprosté pohodě.
přikládám foto 1 a foto 2 z druhého dne.
Co doporučujete s tím udělat (spálit) ? A jak postupovat pro příští rok.
Děkuji Vám za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
V polovině léta si pěstitelé vinné révy často všimnou, že s jejich hrozny není něco v pořádku a že některé bobule hnijí. Existuje několik různých chorob, které mohou infikovat ovoce, ale podle vaší fotografie za to může buď sluneční úžeh a nebo černá hniloba.
Černá hniloba se nejprve projevuje jako hnědé skvrny na listech a to nejen na listech vinné révy, příklady výskytu na listech různých rostlin můžete vidět zde: https://www.google.com/imag… Skvrny na listech jsou obecně o průměru několika milimetrů, s tmavými okraji kolem lézí. Tyto léze pak produkují spory, které infikují hrozny.
Infekce hroznů se projevuje asi v době, kdy jsou bobule napůl vyrostlé a nejprve se objevují jako malé světle hnědé skvrny. Příklady můžete vidět tady: https://www.google.com/imag… Jak nemoc postupuje, napadené bobule hnijí a pak se scvrknou do tmavých mumií, které obvykle zůstávají na hroznu.
Černá hniloba přezimuje v lézích dřeva a úponků a také v ovocných mumiích. Obzvláště problematické jsou právě ovocné mumie, protože tvoří druh spor, který může urazit značné vzdálenosti. Proto je nesmírně důležité během zimy, ne-li dříve, z vinice odstranit veškeré napadené ovoce a spálit. Během prořezávání v období vegetačního klidu odstraňte výhony s lézemi a pokud je to praktické, odstraňte i infikované úponky z opory. Černé hnilobě vyhovuje teplé vlhké počasí, zejména během květu. Pokud se na révě objeví pouze několik poškozených listů, odstraňte a spalte jen tyto listy, jakmile je objevíte.
Většina evropských odrůd hroznů nejsou odolných vůči černé hnilobě. Existuje však několik dovozových, které určitou odolnost mají. Například Marquette je plně rezistentní. Valiant má jen mírnou náchylnost, zatímco Frontenac a Brianna jsou středně citlivé a LaCrescent je hodně citlivá odrůda.
Ochranné postřiky proti černé hnilobě by měly začít začátkem června. Není příliš mnoho fungicidů určených k použití na hrozny, které by byly snadno dostupné drobným pěstitelům. Jedním takovým s účinnou látkou myclobutanil je víceúčelový fungicid TALENT. TALENT pomůže omezit černou hnilobu, ale musí být aplikován brzy, když na jaře začínají růst nové výhonky, a poté každé dva týdny, pokud jsou na listech nebo plodech pozorovány příznaky onemocnění. TALENT nemůže být použit do 14 dnů před sklizní a aplikace by měla být do té doby ukončena.
Videonávody jsou u řízkování velmi užitečné, protože na rozdíl od textu ukazují délku řízku, místo řezu, odstranění spodních listů, práci se substrátem i chyby, které vedou k hnití. Níže jsou vybraná videa pro nejhledanější rostliny: růže, levandule, muškáty, túje, vinnou révu, orchideje, kaktusy a obecný princip řízkování rostlin.
Praktické pravidlo: u většiny řízků rozhoduje méně voda než vzduch. Substrát má být vlhký, ale ne mokrý. Pokud řízek stojí v těžké, studené a přemokřené zemině, často shnije dřív, než začne kořenit.
Jak množit růže řízkováním
Video je vhodné pro řízkování růží, protože ukazuje výběr výhonu, délku řízku a práci s očky. U růží je důležité nebrat příliš měkký zelený vrchol ani staré slabé dřevo. Prakticky nejdůležitější částí bývá ukázka spodního řezu pod očkem a ponechání správného počtu pupenů.
Důležitá pasáž: výběr zdravého výhonu a příprava řízku.
Sledujte hlavně: kde je spodní očko, jak hluboko se řízek sází a proč se nesmí nechat zaschnout.
Pro článek: dobře doplňuje dotazy řízkování růží, množení růží řízkováním a kdy řízkovat růže.
Řízkování levandule z polodřevitých řízků
Levandule se nejlépe množí z polodřevitých řízků, tedy z výhonků, které nejsou úplně měkké, ale ještě nejsou tvrdě zdřevnatělé. Video je užitečné hlavně pro rozpoznání správného místa odběru. U levandule bývá častou chybou příliš mokrý substrát a umístění řízků na ostré slunce.
Důležitá pasáž: odběr polodřevité části levandule.
Sledujte hlavně: odstranění spodních lístků a zasazení do lehkého substrátu.
Pro článek: pokrývá dotazy množení levandule řízkováním, jak rozmnožit levanduli a řízkování levandule video.
Řízkování muškátů a pelargonií
Muškáty se řízkují velmi dobře, pokud se použijí zdravé vrcholové řízky a nenechají se stát ve studeném, přemokřeném substrátu. Video je praktické pro každého, kdo řeší množení muškátů před zazimováním, omlazení starších rostlin nebo množení převislých pelargonií.
Důležitá pasáž: výběr vrcholového řízku a odstranění spodních listů.
Sledujte hlavně: rozdíl mezi řízkem, který má sílu zakořenit, a slabým měkkým výhonem.
Pro článek: podporuje dotazy množení muškátů kdy řízkovat, pelargonie řízkování množení a množení převislých muškátů.
Jak množit túje a další jehličnany
U tújí je důležitý řízek s patkou, tedy malým kouskem staršího dřeva. Právě to je rozdíl proti mnoha měkkým bylinným řízkům. Video se hodí pro čtenáře, kteří chtějí množit túje na živý plot a neví, proč jim obyčejně ustřižené větvičky nezakořeňují.
V naší poradně s názvem MY MADAGASCAR TUBIFLORA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Ráda bych věděla, jak o tento druh pečovat a jestli kvete. Má někdo zkušenosti? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Madagascar tubiflira neboli kalanchoe vytváří malý shluk květů, uspořádaný na stopkách. Ke kvetení nedochází pravidelně a někdy nemusí kvést vůbec. V případě, že se rozhodne kvést, tak se tak stane na začátku teplého ročního období. Kakanchoe mají malé šedavé květy podobné levanduli. Po odkvětu, hlavní rostlina umírá a přichází čas ke znovuzrození přes malé rostlinky, které s umřelou rostlinou můžou klesnout k zemi a růst všude tam, kde přistanou. To je důvod, proč je nejlepší, aby se kalanoche pěstovala v samostatných květináčích.
Kalanoche potřebuje teplotu 16° až 24° C. Potřebuje minimálně čtyři hodiny slunečního svitu denně. Dá se pěstovat i venku, ale je třeba ji uklidit před prvními mrazy, a to postupně, protože náhlé změně teploty můžou rostlině způsobit stress. Kalanchoe poroste na přímém slunci, nebo v jasném světle ve stínu. Zalévá se pouze tehdy, když je půda suchá. K zálivce se používá voda o pokojové teplotě. V zimním období je zapotřebí, aby se půda nechala vyschnout mezi jednotlivými zálivkami. Kalanchoe potřebuje zeminu pro kaktusy. Pokud používáte standardní zeminu pro pokojové rostliny, tak přidejte písek nebo perlit pro lepší propustnost. Kalanchoe se přesazuje brzy na jaře, ale pouze tehdy, když rostlina přeroste svůj květináč. Nový květináč vyberte o něco větší než byl ten původní. Přesazování je možné každý měsíc, mezi březnem a zářím. Následně se pak použije tekuté hnojivo naředěné na polovinu, než je doporučováno. Kalanchoe nemá ráda vysokou vzdušnou vlhkost. Průměrná vlhkost v místnosti moderních bytů je ideální pro tuto rostlinu. K rozmnožování je třeba vybrat některé z rostlinek z okrajů listů. Množení se provádí v mělkém hrnci, do kterého se nasype hlína pro kaktusy. Hrnec nemusí být hluboký, protože kořeny zde neporostou moc dlouho. Malé rostlinky se rozmístí na povrch půdy, hrnec se zakryje průhlednou igelitovou fólií a umístí se na slunném místě. Půda se při množení udržuje vlhká, ale ne přemokřená. Když jsou rostliny dostatečně vysoké a lehce se dotýkají plastu, tak se odstraní plastový obal a přesadí se do většího květináče.
Jak stříhat vinnou révu - to co se nám nelíbí, jde pryč? Předpokládám, že ve škole v Mělníku učíte přímo definici řezu...
Za řez se v širším slova smyslu označuje odstraňování nežádoucích částí keře v době vegetačního klidu. Ke správnému provedení řezu je potřebné brát v úvahu určitá pravidla. Od keřů révy chceme, aby přinesly každým rokem pokud možno přibližně stejné množství hroznů v dobré kvalitě, ať už jde o odrůdy moštové na výrobu vína nebo o odrůdy stolní k použití jako ovoce. A tuto svou vůli můžeme rostlinám vnutit jediným způsobem: tak, že jim některé části odebereme a jiné ponecháme. Pokud bychom keře neřezali vůbec, měly by každým rokem větší počet hroznů, které by byly velmi nekvalitní (nízký obsah cukru, vysoký obsah kyselin) nebo by nestačily dozrát vůbec. To bohužel vídáme v opuštěných vinicích nebo u neošetřovaných zahrad.
Když jste řekla řez v širším slova smyslu, jistě také existuje nějaký užší smysl. O co jde?
Pod pojmem řez v užším smyslu slova vinohradníci chápou odborně specifický (zase jsme u těch historických výrazů) terminus technicus: je tím míněna délka jednoletého výhonu s očky, který po provedení řezu na keři zůstane. Přesněji se používá výraz: „krátký řez“ (lépe: řez na krátké jednoleté dřevo) pro krátký ponechaný „zbytek“ jednoletého, tedy plodonosného výhonu, který označujeme výrazem „čípek“. Čípky považujeme za „plodonosné“, a očekáváme od nich dostatečnou produkci hroznů. Některé čípky označujeme „zásobní“; od nich chceme, aby především vyprodukovaly letorosty využitelné pro řez v následujícím roce, i když hrozny samozřejmě přinesou také.
Výraz „dlouhý řez“ (správněji: řez na dlouhé jednoleté dřevo) znamená naopak dlouhý ponechaný „zbytek“ jednoletého výhonu, kterému se říká „tažeň“. Logicky vzato: je dlouhý, tedy se táhne odněkud někam.
A co míníte zatížením keře? Kolik keř unese váhy, vlastně správně hmotnosti?
V podstatě ano, jde o to, kolik keř „unese“ během vegetace hroznů, a to v přímém i v přeneseném smyslu. Jde tedy také o to, kolik hroznů dokáže během roku „uživit“. A o tom rozhoduje ten, kdo řez provádí, tím, že správně zvolí „zatížení keře“. Zatížení keře je tedy počet oček ponechaných na keři po řezu. A protože keře mohou být vysazené v různých sponech, aby toto zatížení mohlo být srovnatelné, přepočítává se ještě na 1 m2. Některé odrůdy (ty s velkými hrozny nebo s velkými výnosy) se řežou na nízké zatížení, to znamená 4- 6 oček na m2, jiné odrůdy (s průměrnými výnosy nebo s průměrně velkými hrozny) vyžadují střední zatížení na 6 – 8 oček na m2.
Kdy můžeme předpokládat, že je révový keř připravený na zimu?
Jednoduše řečeno, když přestane fotosyntetizovat. Víme, že fotosyntéza probíhá v chlorofylu, takže rostliny s fotosyntézou končí tehdy, když už nemají chlorofyl a kdy dochází k vybarvování listů do jiných barev. Chlorofyl se v určené době (nařízené pomocí fytohormonů v rostlině) rozloží. Objevují se další barviva, do té doby chlorofylem překrytá, která dávají listům barvu žlutou nebo červenou (podle toho, zda jde o bílé či modré odrůdy).
Vybarvování listů po rozkladu chlorofylu u modré odrůdy:
Protože některá tato další barviva také mohou mít s fotosyntézou něco společného, bude na vaši otázku lépe odpovědět, že vegetační cyklus končí s opadem listů. Opad listům také nařizuje fytohormon zvaný kyselina abscisová. Někdy se také ovšem může stát, že počasí nedovolí dokončit „uspávací“ fyziologické procesy v révě, a mrazy přijdou dřív, než listy stačí opadnout. Listy poškozené mrazem jsou hnědé jako tabák, takže výskyt prvních mrazíků poznáme nejen na teploměru, ale i ve vinici.
Takže od opadu listů réva nastupuje do zimního odpočinku?
Ano, toto období se správně označuje jako dormance. Rozlišujeme dormanci dvojího druhu. Té první se říká „fyziologická dormance“ nebo vnitřní dormance nebo také exogenní vegetační klid, a je nastartována hormony, které také ovlivňují její délku. Tím, jak se venkovní chladová a později mrazová teplota snižuje postupně, dormance keřů se prohlubuje a s ní narůstá i mrazuodolnost. Pokud ovšem hned na začátku zimy přijdou velké mrazy (myšleno okolo minus 12-15°C), keře, přestože jsou jejich výhony dobře vyzrálé, mohou být mrazy poškozeny, především tedy jejich očka. Jak víme z povídání v lednu, očka jsou na mráz nejcitlivější. V době fyziologické dormance není možné přinutit keře k žádné aktivitě.
To však neplatí o druhém, následném druhu vegetačního klidu, označovaném jako „vynucená dormance“, „postdormance“ nebo také vynucený vegetační klid. To je doba, kdy již hormony nepůsobí coby „uspávadlo“ a réva je schopná se probudit. V přírodě v našich zeměpisných podmínkách však k tomu nemůže dojít, protože „probuzení“ nedovolí počasí – chlad v zimním období. Kdybychom však v době postdormace, třeba někdy v lednu, odebrali zdřevnatělé výhony, kterým už teď můžeme hrdě říkat „réví“, a umístili je do tepla a do vody, začaly by nám rašit, podobně jako to umějí třešně – každý zná vánoční „barborky“. Pokud to chce někdo doma zkusit, doporučuji réví rozřezat na jednooké řízky a umístit do nižší nádoby, aby se potlačila apikální dominance.
Jako řízky se obvykle používají výhony vyrůstající z jednoletého dřeva. Doba odběru řízků je poměrně rozsáhlá, a to od opadu listů až po dobu těsně před rašením na jaře. Nejvhodnější je období před tuhými mrazy, a to z důvodu možného namrznutí výhonů. Úspěšní ale můžete být i v období od konce února až do začátku března. Révy vybírejte dobře vyzrálé, nevyzrálé totiž špatně koření a zároveň lehce plesniví. Řízky o délce přibližně čtyřicet centimetrů odeberte pomocí dobře nabroušeného roubovacího nože. V horní části řízku proveďte šikmý řez, asi centimetr a půl nad očkem, spodní (bazální) část seřízněte rovně, centimetr pod očkem. Poté následuje krok nazvaný vyslepení všech oček, což znamená jejich odstranění, ponechte pouze jedno dobře vyvinuté očko, ze kterého později vyraší letorost. Nádobu s řízky umístěte do teplé místnosti (obývací pokoj, vytápěný skleník, kotelna), v níž bývá kolem třiceti stupňů Celsia. Doporučuje se přes rouby přetáhnout PVC fólii, zajistí se tím menší odpar vody a vyšší vlhkost vzduchu.
Odrůdy vinné révy je možné třídit podle řady kritérií, nejčastěji se dělí podle místa vzniku do takzvaných geograficko-ekologických skupin a dále podle použití.
Třídění dle použití
Podle použití se odrůdy révy vinné dělí na moštové odrůdy, které jsou určeny především pro výrobu moštu a vína, na stolní odrůdy, které jsou určeny k přímé konzumaci, a na takzvané podnožové odrůdy. Moštové odrůdy se dále dělí na odrůdy určené pro výrobu bílých vín (jde o bílé a červené odrůdy) a na odrůdy určené k výrobě červených vín (jde o modré odrůdy).
Moštové odrůdy mívají spíše menší bobule a je u nich kladen důraz na vysoký obsah aromatických látek a pokud možno na odolnost vůči houbovým chorobám a cizopasníkům.
Stolní odrůdy mají obvykle velké hrozny a velké sladké bobule s pevnou dužninou. Není u nich kladen příliš velký důraz na vysoký obsah aromatických látek v bobulích a nejsou vhodné k výrobě vína.
Podnožové odrůdy se používají jako podnože pro sazenice běžných odrůd vinné révy, aby byla zajištěna větší odolnost sazenic proti cizopasníkům (zejména révokazu). U podnožových odrůd je proto kladen důraz na tuto odolnost, na přizpůsobení se konkrétním půdním podmínkám a na vhodné předpoklady pro štěpování. Kvalita a vlastnosti hroznů a bobulí jsou nepodstatné. Podnožové odrůdy bývají obvykle potomkem americké révy (Vitis labrusca) a často ani hrozny netvoří.[1]
V naší poradně s názvem PIVOŇKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JAROSLAV ZÁLEŠÁK.
Máme v zahrádce krásnou Pivoňku velkokvětou, po odkvětu zústaly semena anevíme jak se dají využit na rozmnožování, kdy tyto semena vysadit do země, děkuji za radu Jaroslav
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pivoňka se nejlépe množí odkopkem kořenového balu. Tak se může docílit, že pokvete ještě v tom roce, kdy došlo k přesazení. Důležité je označit na rostlině jih v jejím původním stanovišti a při umístění na nové místo ji orientovat zase k jihu. Při množení ze semene se dočkáte prvních květů až za tři roky. Teď co s těmi semeny. Semena nechte dozrát co nejdéle na rostlině. Pak je sesbírejte a dejte je do sucha doschnout. Začátkem října je vysaďte na slunný záhon stejným způsobem jako fazole. Tento způsob venkovní výsadby v časném podzimu dává semenům jejich povinnou průpravu pro vzejití, což je říjnové relativně teplé a vlhké ošetření vystřídané chladem zimy a následované oteplením na jaře. Je to sekvence podmínek, která umožní vyklíčení většiny semen na jaře a v létě příštího roku. Hodně zdaru.
Zima je pro stříhání vinné révy nejlepší období. V únoru, po pominutí silných mrazů je nejvhodnější doby, kdy ostříhat hroznové víno.
V zimě se všechny dvouleté výhony zkracují na dva pupeny. Důvod: Réva plodí pouze na jednoletých mladých výhoncích a ty na jaře příštího roku energicky vyraší ze dvou zbývajících pupenů. Říká se jim také „spící oči“. Jak provést řez vinné révy v zimě, se můžete podívat tady: zimní řez vinné révy.
Bílý povlak na vinné révě je téměř vždy padlí, které se objevuje jako jemný prášek na listech a hroznech.
Pokud vidíte vinná réva bílý prášek, jde o typický příznak infekce. Padlí vinné révy patří mezi nejčastější choroby vinné révy a bez zásahu se velmi rychle šíří.
Řízky před zakořeněním nejprve celé namočte nejméně na 24 hodin do vody. V případě výskytu plísně můžete řízky omýt v 5% roztoku Sava, ale většinou stačí, když je jen omyjete ve vodě. Obvykle se zakořeňují tříočkové řízky, ale měl by vám zakořenit i jednočkový řízek. Horní řez na řízku není nutné obnovovat, pouze ten spodní řez by se měl udělat bezprostředně po spodním nodem (místem na stonku, kde vyrůstají listy nebo větve květenství – kolénko), navíc se doporučuje provést ho opravdu ostrým nožem, aby byl řez ideálně hladký. U tříočkových řízků se většinou vyslepuje spodní očko. Jednoočkové řízky se připraví tak, že se horní řez udělá opět 2 až 3 cm nad očkem a spodní část řízků se nechá co nejdelší, aby měl řízek co největší délku réví a tím co nejvíce zásobních látek potřebných pro své zakořenění. Řízky nejlépe koření v místech okolo nodu, nejhůře v polovině vzdálenosti mezi nody. K dobrému zakořenění řízků se doporučuje použít stimulátor. Namočte řízky čerstvě obnoveným spodním řezem například do gelového stimulátoru Clonex (ten obsahuje jako účinnou látku kyselinu 3-indolylmáselnou).
