Téma: 

rukola sklizeň


Facebook Twitter Pinterest email tisk

JAK PĚSTOVAT RUKOLU

Rukola

Vzrostlá rostlina rukoly je podobná řepce olejce s bílými kvítky. Sklízí se záhy po vyklíčení, kdy vytvoří mladé šťavnaté lístky. Rukola (lat. Rucola selvatica) se v zahraničí pěstuje pod názvem Wild rucola. U nás seženete její semínko jen stěží. Mají i jinou chuť než listy rokety seté. Rukola je někdy zaměňována s roketou. Ve starší gastronomické literatuře se mnohdy pod pojmem roketa skrývá rukola. Jejich chuť i účinky jsou stejné, a tak to nevadí.

Detail odstavce: Rukola
Zdroj: Jak pěstovat rukolu
Zveřejněno: 20.4.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Re: Sklizeň rakytníku

myslím, že sklizeň v říjnu je pozdě, už mění chuť a když přejde mrazem,
je úplně jiné, horší chuti. Já sklízím v srpnu, než začnou bobule měknout
a chuťově jsou výborné

Zdroj: diskuze Sklizeň rakytníku
Odesláno: 29.7.2017 uživatelem Hana
Počet odpovědí: 7 Zobrazit odpovědi

SKLIZEŇ, SUŠENÍ A SKLADOVÁNÍ ČESNEKU

Sklizeň česneku

Správný čas pro sklízení česneku je na přelomu léta a podzimu. Natě česneku bývají už zčásti zaschlé a uvadlé, dokud se ale na nati neobjeví plíseň, nemusíte mít o svůj česnek strach. Česnek sklízejte za pomoci rýče tak, že jeho hlavičku nadzvednete, odlehčíte od země a opatrně vytáhnete. Při vyrývání dávejte pozor, abyste hlavičku česneku neporušili, docházelo by k brzkému uhnívání.

Detail odstavce: Sklizeň česneku
Zdroj: Sklizeň, sušení a skladování česneku
Zveřejněno: 12.7.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Sklizeň rakytníku

nechte je přemrznout a jdou krásně aniř by něco ztratily

Zdroj: diskuze Sklizeň rakytníku
Odesláno: 16.10.2017 uživatelem pavel
Počet odpovědí: 7 Zobrazit odpovědi

JAK PĚSTOVAT BAZALKU

Sklizeň bazalky

Bazalku používáme během celého jejího růstu až do doby kvetení. Pokud bazalka vykvete, je to nejlepší období pro sklizeň. V červnu většinou poprvé seřízneme bazalku a do září nám obrazí znova a můžeme sklízet podruhé. Zhruba dva týdny před sklizní už bazalku nehnojte. Doma ji můžeme pěstovat celý rok. Pokud chcete, aby vám rostlinka vydržela co nejdéle, zaštipujte ji, aby nevykvetla. Bazalka se suší ve stínu v tenké vrstvě při teplotě do 35 °C.

Detail odstavce: Sklizeň bazalky
Zdroj: Jak pěstovat bazalku
Zveřejněno: 9.11.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Sklizeň rakytníku

Dobrý den
Poradíte mi kdy je nejlepší doba na sklizeň rakytníku.?Zkoušeli jsme ho natrhat koncem října,byl to boj,plody jsou hodně měké,nejdou od větvičky a rozmačkávají se mezi prsty.Děkuji za odpověď Zdeněk V.

Zdroj: diskuze Sklizeň rakytníku
Odesláno: 26.10.2016 uživatelem Zdeněk Valenta
Počet odpovědí: 7 Zobrazit odpovědi

RECEPTY NA SILVESTROVSKÉ JEDNOHUBKY

Jednohubky se sušenými rajčaty – nepečené

Suroviny:

  • 1 konzerva nakládaných sušených rajčat
  • tmavá bageta
  • rukola
  • parmazán

Postup:

Tmavou bagetu nakrájejte na kolečka, která si mírně pokapeme olejem ze sušených rajčat. Na takto připravená kolečka bagety dejte plátek podélně nakrájeného rajčete. Dozdobte kouskem rukoly a hoblinkami parmazánu.

Detail odstavce: Jednohubky se sušenými rajčaty – nepečené
Zdroj: Recepty na silvestrovské jednohubky
Zveřejněno: 23.10.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Sklizeň rakytníku

Říjen je na sklizeň rakytníku dobrý čas. Sběr plodů vyžaduje trochu cviku a zručnosti, protože rakytník bodá svými ostny a jeho plody jsou velmi měkké. Plody rakytníku se nejlépe získají tak, že nastříháte větvičky rakytníku a i s plody je dáte na hodinu zmrznout do mrazáku. Pak s těmito zmrzlými větvičkami zatřepete a plody se snadno samy oddělí a spadnou na připravenou podložku.

Zdroj: diskuze Sklizeň rakytníku
Odesláno: 26.10.2016 uživatelem Olda
Počet odpovědí: 7 Zobrazit odpovědi

JAK PĚSTOVAT ČESNEK

Sklizeň česneku podle listů

Věděli jste, že jasným ukazatelem toho, kdy sklízet česnek, jsou jeho listy? Když spodní listy česneku začínají být hnědé, ale stále ještě 3 nebo 4 zelené listy zůstávají (některé zdroje doporučují 5 nebo 6, ale ne každá odrůda má mnoho listů), je správný čas na sklizeň. Každý zelený list představuje ochranný obal, který může chránit česnekové palice poté, co jsou sklizeny. Takže se před sklizní ujistěte, že na rostlině máte několik zelených živých listů.

Detail odstavce: Sklizeň česneku podle listů
Zdroj: Jak pěstovat česnek
Zveřejněno: 29.4.2013


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Re: Sklizeň rakytníku

Dobrý den, jak něco zjistíte, tak mi dejte prosím vědět. Děkuji

Zdroj: diskuze Sklizeň rakytníku
Odesláno: 26.7.2017 uživatelem Jarča
Počet odpovědí: 7 Zobrazit odpovědi

JAK PĚSTOVAT RUKOLU

Pěstování

Do pěstování rukoly se může pustit i naprosto nezkušený zahradník, dokonce nemusí ani vlastnit pozemek. Není náročná na péči – může růst na záhonech, v truhlíku, anebo v zimních měsících na parapetu na podloží z vaty nebo buničiny. V obchodech se semenářskými produkty se její semínka dají koupit buď sypaná, nebo na takzvaných výsevových páscích, což je velmi praktické, protože tak zamezíme shlukování semínek, z nichž pak vyrazí trs rostlinek. Protože rukola roste rychle, je vhodná jako první předjarní zelenina (v období, kdy je lidský organismus vyčerpán zimními měsíci a trpí avitaminózou, která způsobuje „jarní únavu“). Připravíme si mělkou podložku, která se vejde na okenní parapet (užší tác nebo plastovou misku pod květináč), a vyložíme ji navlhčenou vatou nebo buničinou. Na podklad nasypeme rovnoměrně semínka, lehce je přitlačíme a opatrně zalijeme, aby neplavala. Semínka rukoly vzejdou asi po týdnu, po čtrnácti dnech je možné lístky sklízet (odštipovat). Má-li rostlinka dobrou péči (zálivku a mírné teplo), může na vatovém základu obrážet až šest týdnů. Pro tento druh pěstování se hodí druh rukola planá (Diplotaxis tenuifolia).

Pěstování na záhonu

V případě mírného jara (když teploty dovolí a nehrozí sněžení či mráz) vyséváme rukolu ven, a to buď do balkonového truhlíku, nebo na slunný záhon. V zemině (substrátu) se jí daří lépe než na vatě, vyroste asi do 20 centimetrů. Jestliže „vyžene do květu“, bude vyšší. Proto při výsevu dodržujeme vzdálenost mezi řádky přibližně 20 centimetrů. Máme-li úzký truhlík, budeme se muset spokojit s jednou řadou, anebo semena rovnoměrně rozptýlíme, aby rukola měla dost místa. Když semínka vzejdou, je třeba rostliny vyjednotit (protrhat). Během růstu jí věnujeme obvyklou péči – jemně ji okopáváme, zaléváme a plejeme.

Sklizeň

Rukolu sklízíme průběžným odštipováním lístků. Je nutné činit tak opatrně, abychom nepoškodili matečnou rostlinu. Odtrhávání lístků ji nutí k bujnějšímu obrůstání. Podle zkušeností pěstitelů ji lze na záhonu pěstovat i jako víceletou rostlinu, její kořeny na jaře znovu obrostou. Jestliže vykvete, sama se vysemení a rozmnoží. Na balkoně ovšem asi vymrzne.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Jak pěstovat rukolu
Zveřejněno: 20.4.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Sklizeň rakytníku

Dobrý den,

letos jsem měla první sklizeň rakytníku na 3 keřích a každý byl zralý v jinou dobu.
První byl rozměklý již v červenci, myslím, že se jedná o odrůdu Botanicus. Druhý jsem otrhala začátkem srpna, ten byl rozměklý částečně a navíc se mi do něho pustili kosi. Ten třetí má ještě tvrdé plody a nejsou tak vybarvené. Takže určitě záleží na odrůdě.

Zdroj: diskuze Sklizeň rakytníku
Odesláno: 19.9.2017 uživatelem Dana
Počet odpovědí: 7 Zobrazit odpovědi

JAK PĚSTOVAT RUKOLU

Rukola a vitamíny

  • Má pikantní nahořklou chuť, která podporuje vylučování žluči a tím i chuť k jídlu a trávení.
  • Její l listy (více však odvar z jejího kořene) působí proti nadýmání.
  • Pro vysoký obsah kyseliny listové, minerálních látek, beta-karotenu a jiných vitamínů je doporučována do jídelníčku těhotné ženy.
  • Je doporučována k takzvaným jarním očistným kúrám (posiluje činnost jater, „čistí“ krev).
  • Má pozitivní vliv na kvalitu vlasů a pokožky, zrak, stav sliznic.
  • Zahání jarní únavu a optimalizuje imunitní systém.

Detail odstavce: Rukola a vitamíny
Zdroj: Jak pěstovat rukolu
Zveřejněno: 20.4.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Re: Sklizeň rakytníku

Dobrý den, a nevadí, když se potom opět dá zmrazit?

Zdroj: diskuze Sklizeň rakytníku
Odesláno: 26.9.2017 uživatelem Marie Odehnalová
Počet odpovědí: 7 Zobrazit odpovědi

VEPŘOVÁ PANENKA PEČENÁ

Vepřová panenka pečená ve slanině

Ingredience: 400 g vepřové panenky, 5 plátků anglické slaniny, sůl, pepř, drcený tymián, olivový olej, rukola, ledový salát, citronová šťáva

Postup: Panenku nakrájíme na silnější plátky (2,5–3 cm). Osolíme, opepříme a posypeme trochou sušeného tymiánu. Slaninu podélně rozkrojíme na poloviny. Každou polovinou obalíme špalíček panenky a připevníme ji párátkem. Důkladně rozehřejeme olej a špalíčky masa prudce opečeme cca 2–3 minutky z každé strany. Nijak do nich nešťoucháme a víckrát nepřevracíme. Poté je přemístíme na plech s pečicím papírem a pečeme na 220 °C pod grilem asi 5 minut. Takto by maso mělo zůstat krásně šťavnaté.

Detail odstavce: Vepřová panenka pečená ve slanině
Zdroj: Vepřová panenka pečená
Zveřejněno: 20.1.2019


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Re: Re: Sklizeň rakytníku

Právě jsem dosbirala .loni chtěla v říjnu byli měkké a vůbec nic z toho nebylo.spatne chuti jak by už přezrálé kvasné .

Zdroj: diskuze Sklizeň rakytníku
Odesláno: 6.8.2017 uživatelem Marcela
Počet odpovědí: 7 Zobrazit odpovědi

JAK PĚSTOVAT ČESNEK

Sklizeň a skladování česneku

Doba sklizně česneku závisí především na podnebí. Nejčastějším obdobím pro sklizeň je konec léta a začátek podzimu, v teplých oblastech se může sklízet dříve. Správný čas sklizně česneku vám napoví samotná rostlina: když jedna třetina listů žloutne, až hnědne, je správný čas začít.

Než rostlinu začnete vytahovat z půdy, uvolněte ji pomocí rýče, lopatky či vidlí a opatrně vytáhněte. Doporučujeme používat rukavice, protože i nať česneku je natolik aromatická, že by z vašich rukou mohla být cítit i několik dní. Při rytí česneku buďte opatrní, protože česnek je náchylný k porušení a pak dochází k jeho zahnívání.

Česnek zbavte hlíny, omyjte a nechte uschnout na dobře větratelném místě několik dní, zabraňte, aby na sklizený česnek znovu pršelo. Neodstraňujte papírovitý vnější obal z česneku, neboť zabraňuje klíčení a chrání stroužky před hnilobou.

Detail odstavce: Sklizeň a skladování česneku
Zdroj: Jak pěstovat česnek
Zveřejněno: 29.4.2013


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Re: Sklizeň rakytníku

Samičího rakytmíku můžete ostříhat maximálně jednu třetinu aby stromek neuhynul. plody, které zůstanou na stromku opadají. Je dobré mít více samičích stromků.

Zdroj: diskuze Sklizeň rakytníku
Odesláno: 4.5.2018 uživatelem Láďa
Počet odpovědí: 7 Zobrazit odpovědi

ČESNEČKA RECEPTY

Krémová česnečka podle babičky

Suroviny:

  • 2 lžíce másla
  • malá cibule, nadrobno nakrájená
  • 3 stroužky česneku na plátky + 1 stroužek prolisovaného česneku
  • 2 menší brambory, nakrájené na malé kostky
  • 300 ml drůbežího nebo hovězího vývaru
  • 400 ml mléka
  • sůl a pepř
  • 100 ml smetany ke šlehání
  • na ozdobení: rukola, parmazán

Postup:

Na másle opékáme asi 2 minuty nadrobno nakrájenou cibulku, pak přidáme 3 stroužky česneku pokrájeného na plátky a mícháme ještě další minutu. Přidáme brambory nakrájené na malé kostky a zalijeme vývarem a mlékem. Osolíme, opepříme a vaříme, než budou brambory měkké. Poté rozmixujeme a zjemníme smetanou. Přivedeme k varu, vmícháme stroužek prolisovaného česneku a odstavíme. Zdobíme rukolou a hoblinkami parmazánu.

Detail odstavce: Krémová česnečka podle babičky
Zdroj: Česnečka recepty
Zveřejněno: 20.3.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: sklizeň a sušení

Ze saturejky se používají především mládé listy a měkké části nati. Ostatní části rostliny je možné nadrtit a macerovat 3 týdny v oleji pro získání saturejkového oleje.

Zdroj: diskuze Sklizeň a sušení
Odesláno: 19.5.2014 uživatelem Kamča
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

SKLIZEŇ, SUŠENÍ A SKLADOVÁNÍ ČESNEKU

Česnekový prášek

Česnekový prášek je vhodnou alternativou k čerstvému česneku. Stačí, když použijte 1/2 čajové lžičky, namísto 2 stroužků čerstvého česneku. Prášek z česneku můžete použít k ochucení polévek, masa a zeleninových pokrmů, respektive všude tam, kde byste použili čerstvý česnek. Zde je vidět nejlevnější cena, za kterou se dá česnekový prášek koupit.

Česnekový prášek se dá vyrobit i doma, pokud máte elektrickou sušírnu ovoce. Sem dejte oloupané a podélně rozkrojené stroužky česneku na několik hodin schnout. Česnekovou sušinu pak nastrouhejte na jemném struhadle.

Detail odstavce: Česnekový prášek
Zdroj: Sklizeň, sušení a skladování česneku
Zveřejněno: 12.7.2015

VEPŘOVÁ PANENKA PEČENÁ

Recept na medailonky z vepřové panenky

Ingredience: 400 gramů vepřové panenky, 10 bramborů vařených ve slupce, ½ l smetany na šlehání, 3 stroužky česneku, 4 lžíce strouhaného parmazánu, 1 lžička koření na steak, sůl, petržel kudrnka, rukola

Postup: Vepřovou panenku osolíme a okořeníme steakovým kořením a grilujeme (opékáme na pánvi) z obou stran. Vařené brambory ve slupce nakrájíme na plátky. Připravíme si smetanovou omáčku, ve které pak brambory promícháme: povaříme 30% smetanu, kterou osolíme, přidáme bylinky (petrželku čerstvou nebo sušenou), lístky parmazánu, promícháme a přímo do hrnce nastrouháme česnek. Mícháme do zhoustnutí, respektive rozpuštění sýra. Vmícháme brambory a pak vše přemístíme do zapékací misky a dáme na 20 minut do trouby zapéct při 150 °C. Na talíř pak umístíme porci dozlatova zapečených brambor ve smetaně a přes ně na plátky nakrájenou grilovanou panenku, ozdobíme rukolou.

Detail odstavce: Recept na medailonky z vepřové panenky
Zdroj: Vepřová panenka pečená
Zveřejněno: 20.1.2019

HRACHOVÁ KAŠE

Druhy hrachu na kaši

K přípravě hrachové kaše je možné použít hrách setý, žlutý, dřeňový a hrách zahradní. Dále můžeme využít hrách sušený i čerstvý.

Hrách je plodina nenáročná na půdu, nejlépe se mu daří v lehkých hlinitých půdách. Půdu přihnojujeme podle potřeby fosforečnými a draselnými hnojivy. Výsev hrachu provádíme brzy na jaře, nejlépe v druhé polovině března až začátkem dubna. Vyséváme na připravený pozemek do řádků vzdálených 15–30 cm, po jednotlivých zrnech 4–6 cm od sebe. Spotřeba osiva je 200–250 gramů na 10 m2. Sejeme do hloubky 5–7 cm. Po vzejití udržujeme porost v bezplevelném stavu. Ze škůdců hrachu je nejvýznamnější mšice.

Sklizeň zeleného hrášku probíhá zhruba od poloviny června až do poloviny července podle ranosti vysetých odrůd. Abychom dosáhli prodloužení sklizně, je vhodné vysévat několik odrůd s odlišnou vegetační dobou. Zvlášť vhodné je využít velmi rané velkozrnné odrůdy JUNOS, OSKAR v kombinaci s ranými odrůdami HAVEL, VLADAN a pozdní velkozrnnou odrůdou RADIM. Tím si prodloužíme sklizeň až na 4 týdny.

Máme-li k dispozici pouze jednu odrůdu, můžeme použít postupný výsev v termínech přibližně po 1 až 2 týdnech.

Detail odstavce: Druhy hrachu na kaši
Zdroj: Hrachová kaše
Zveřejněno: 4.3.2016

AMARANT

Pěstování

Budete-li chtít amarant pěstovat na zahrádce, musíte zprvu trpělivě ručně vytrvávat plevel, než se rostlinka zorientuje a plevel ze zahrady vypudí. Jakmile si ale amarant na zahrádku zavlečete, jen tak snadno se ho nezbavíte, protože je velmi plodný − jeho semena rozsypaná při sklizni mají klíčivost asi pět let. Pokud amarant vytrhnete jako ostatní plevel, zaskočí vás velkým kořenovým balem, v němž se nacházejí spřátelené bakterie, které mění vzdušný dusík ve využitelné hnojivo, což umí možná i lépe než například luštěniny. Proto se doporučuje hnojit draselnými a fosforečnými hnojivy, nikoliv dusíkatými. Zajímavé je, že stvol skoro nejde přetrhnout, lze jen setnout srpem.

Pro člověka i zvíře snad neexistuje lepší obilovina než právě amarant. Jako plevel je však velmi nežádoucí. V místech, kde došlo k jeho vysemenění, se stává až nesmrtelným.

Amarant patří k teplomilným rostlinám. V našich podmínkách mu vyhovují humózní, hlubší či střední půdy, nížinné, teplé a sušší klima. Nesnáší utužení a zamokření. Vysévá se do půdy prohřáté na 10−12 °C.

V době zralosti semen rostlina obsahuje velké množství vody, což ztěžuje sklizeň. Vhodná je desikace prvními mrazy a neprodlená sklizeň, aby se snížily ztráty dané výpadem zrna. Další ztráty vznikají při vlhnutí květenství během podzimních dešťů. Po sklizni se zrno dočistí a vysuší na vlhkost 10−12 %. Mlátička se seřizuje asi jako při sklizni máku.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Amarant
Zveřejněno: 12.5.2017

JAK SE PĚSTUJE SATUREJKA

Sklizeň a sušení

Mladé křehké listy určené na přímou spotřebu v čerstvém stavu se mohou sbírat v průběhu celého vegetačního období. Nejlepší je spotřebovat rostlinu hned, ale pokud ji uložíte do lednice, na své pikantní chuti rozhodně neztratí. Obecně se ale saturejka sklízí a suší před rozkvětem, a to dvakrát ročně. Poprvé je to v červenci, nať rostlin se trhá či stříhá asi pět až deset centimetrů nad zemí, podruhé dochází ke sklizni v září, kdy se nať řeže o něco výše než při první sklizni, abychom zabránili nadměrnému množství zdřevnatělých stonků.

Sklizená nať se suší na dobře větraném místě ve stínu, v tenkých vrstvách nebo v menších svazcích, bez průvanu a bez obracení. Správně usušená nať si zachová původní barvu. Po usušení chuť saturejky ještě zesílí.

Detail odstavce: Sklizeň a sušení
Zdroj: Jak se pěstuje saturejka
Zveřejněno: 13.5.2013

SKLIZEŇ, SUŠENÍ A SKLADOVÁNÍ ČESNEKU

Jak uplést cop z česneku

Skladování česneku ve formě copu je nejlepší a také nejhezčí způsob uskladnění česneku. Cop je možné uplést z česneku, který má ještě neodřezané stonky. Zde je vidět nazorný návod jak se to dá plést: video návod jak plést česnekový cop.

Skladování česneku v chladničce

V případě, že uchováváte česnek v chladném prostředí, začne vám v době, kdy se dostane do pokojové teploty, během pár dnů klíčit, to je i důvod, proč vám brzy vyklíčí česnek z obchodu. Takže pokud chcete česnek uchovávat v chladničce, musíte ho tam nechat až do doby, než ho budete potřebovat použít.

V chladničce můžete uchovávat i oloupaný či nasekaný česnek, a to v malé, dobře utěsněné nádobě, ale určitě tento způsob není určený k dlouhodobému skladování.

Skladování česneku v mrazničce

Česnek můžete i zamrazit, možná si říkáte, že zamražený česnek není tak dobrý jako čerstvý, ale určitě z toho nemusíte mít obavy. Mrazit můžete česnek buď jako oloupané stroužky, nebo jako předem namletou pastu, kterou si zabalíte po malých dávkách do jednotlivých sáčků či vzduchotěsných nádob.

Detail odstavce: Jak uplést cop z česneku
Zdroj: Sklizeň, sušení a skladování česneku
Zveřejněno: 12.7.2015

SAZENICE VINNÉ RÉVY PLAČEK

Co dělat po doručení

Vinná réva je vyloženě teplomilná rostlina, dařit se jí začíná od 200 do 250 m n. m. Vysazujeme ji proto na slunná stanoviště, směřující na jižní, jihovýchodní nebo jihozápadní stranu, chráněnou před větrem, v průběhu dubna až května. Půda by měla mít dostatek živin, především fosfor, draslík, hořčík a vápník. Na konci července přihnojujeme Cereritem. Před samotnou výsadbou je nutné sazenici ponechat pouze hlavní kořeny, které zkrátíme zhruba na délku 10–15 cm, ostatní kořeny odstraníme úplně. Rostlinu seřízneme na dvě očka. Samotný řez je v průběhu růstu velmi důležitý, bez něho réva neplodí. Řežeme na jaře, v únoru až březnu, stolní odrůdy seřezáváme na 6–8 oček. Sklizeň pak můžeme očekávat během září a října. Při výsadbě nezapomene vzít v úvahu také potřebu opory pro budoucí révu. Rostlina je mrazuvzdorná. Mezi běžné škůdce révy vinné patří padlí révové, proti čemuž v dnešní době existuje mnoho přípravků, ať již preventivních, či pro akutní použití.

Návod pro sázení je majitelem přikládán do balíku.

Detail odstavce: Co dělat po doručení
Zdroj: Sazenice vinné révy Plaček
Zveřejněno: 11.1.2019

SVAZENKA VRATIČOLISTÁ

Výsev

Svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia) je rychle rostoucí a výnosná meziplodina pro využití na píci a na zelené hnojení. Skýtá více živinného humusu než vytrvalého a procesy tlení reziduí u ní probíhají rychleji než u ostatních rostlin na zelené hnojení.

Je využívaná jako meziplodina z hlediska boje proti plevelům. Ranější výsev (počátek července) po 70 dnech poskytuje 67,4 t na 1 ha hmoty a pozdější (počátek srpna) 164,5 t na 1 ha veškeré hmoty.

Mezi včelaři je svazenka oblíbená jako vynikající medonosná plodina. V poslední době nachází uplatnění také na svažitých pozemcích jako protierozní plodina, která se přes zimu ponechá na poli a na jaře se do ní vysévají zrniny nebo kukuřice na siláž.

Sklizeň zelené hmoty je možná již za 60 dnů po vysetí a skončit by měla nejpozději 10 dnů po začátku kvetení, protože v té době se již prudce zhoršuje kvalita píce. Píce svazenky má dobrou nutriční hodnotu a je ceněna pro vysoký obsah popelovin. Je doporučována jako vhodná meziplodina po okopaninách od poloviny srpna.

Svazenka se seje do hloubky 1,5 až 2 cm, hustota setí je 200 až 500 g na 100 m2.

Detail odstavce: Výsev
Zdroj: Svazenka vratičolistá
Zveřejněno: 10.3.2016

SKLIZEŇ, SUŠENÍ A SKLADOVÁNÍ ČESNEKU

Skladování česneku

Chcete-li česnek konzumovat hned po vytažení ze záhonku, nic vám v tom určitě nebrání.

Pokud jste česnek správně vysušili a připravili k uskladnění a dodržujete správné podmínky skladování, vydrží vám svěží po dobu několika měsíců.

Podmínky skladování

  • Česnek musíte skladovat v suchu – ideální nádoby pro skladování jsou proutěné koše, hliněné květináče, síťové tašky nebo například papírové pytle. Nádoba musí být dobře větratelná a neustále suchá. Dobrým nápadem pro vás může být použití starých punčochových kalhot, které zavěsíte ke stropu, jednotlivé paličky česneku od sebe oddělíte uzlem a postupně si budete potřebný česnek odstřihávat.
  • Dalším faktorem, který ovlivní životnost vámi vypěstovaného česneku, je teplota a vlhkost. Ideální teplota pro skladování je 13 až 18 °C a vlhkost kolem 60 %. Nižší vlhkost může vést k vysušení stroužků česneku a vyšší vlhkost pak k uhnívání a plísním.
  • V neposlední řadě byste měli vědět i to, že světlo úspěšnému skladování vašeho česneku také nepřidá, proto využívejte tmavá místa.

Bude-li skladování úspěšné, můžete na jaře jednotlivé stroužky použít k výsadbě a startu do nové úrody.

Pokud vám vaše domácnost a podmínky nedovolí uchovat si česnek po celou zimu v přijatelných podmínkách, můžete zvolit další způsoby uskladnění, a to například v chladničce nebo mrazničce.

Detail odstavce: Skladování česneku
Zdroj: Sklizeň, sušení a skladování česneku
Zveřejněno: 12.7.2015

ČAJOVNÍK

Rostlina čajovník

Čajovník (Camellia) je stálezelená rostlina pocházející z Jihovýchodní Asie pěstovaná hlavně v tropických a subtropických oblastech, v různých nadmořských výškách. Je to poměrně nenáročná rostlina, která ale vyžaduje celoročně velké množství srážek a má ráda polostín. Na některé plantáže se dokonce před vysazením čajovníku zasadí vyšší stromy, které mu následně tento stín zajistí. Keře čajovníku dorůstají výšky 5 – 15 m, listy mají různou velikost (délka 3 – 25 cm, šířka 1 – 10 cm) s krátkými stonky, bílými květy a plody podobnými ořechu s jedním až třemi semeny. Na plantážích se ale sestřihávají na výšku 1 metru pro pohodlnější sklizeň. Čajové lístky se dají sklízet nejdříve po třech letech a rostlina je produkuje přibližně třicet let. Sklízejí se celé mladé výhonky tvořené listovým pupenem a dvěma až třemi přilehlými lístky. Říká se jim „tips“ nebo „fleš“. Ty s nejmladšími lístky jsou nejkvalitnější. Sběr je většinou ruční, a to buď prsty, nebo nůžkami. V Japonsku se používají speciální stříhací stroje a čaj se zde připravuje nejen z lístků, ale i z větviček. Říká se mu kikuča a vyznačuje se výraznou hořkou chutí. Doba sklizně se liší podle druhu čaje, místa pěstování a je přizpůsobena hlavně srážkám. Čaje nižší třídy se sklízejí celoročně, kvalitnější však jen dvakrát až třikrát do roka. Například plantáže Darjeelingu pro čaj nejvyšší kvality využívají jen sklizeň lístků v únoru a březnu. Podzimní sklizeň pak používají jen do směsí, neboť je kvalitativně o několik tříd níže.

Všechny druhy čaje – černý, zelený, bílý, žlutý aj. – pocházejí se stejné rostliny čajovníku. Liší se pouze stupněm fermentace neboli přirozeným kvasným procesem, kdy dochází k oxidaci lístků a změně jejich chemických vlastností. Fermentace je první fází zpracování čaje. Následuje zavadnutí (ztráta křehkosti lístků, aby se dále nedrtily), rolování (narušení buněčné struktury pro uvolnění chemických látek), sušení (snížení obsahu vody v lístcích pod 3%) a konečné třídění.

První ucelené pojednání o čajovníku a čaji bylo sepsáno v 2 již v 7. – 10. století v Číně. Ta je považována za kolébku čaje. Odtud se pak rituál pití čaje rozšířil do sousedního Japonska. Z čínského znaku také pocházejí současné názvy čaje. Z kantonské čínštiny „čcha“ například portugalské „chá“ nebo české „čaj“, z oblasti Tchaj-wanu „čche“ pak anglické „tea“ nebo francouzské „thé“. Pro svou výjimečnou chuť a blahodárné účinky se čaj stal oblíbenou obchodní komoditou a po vodě nejoblíbenějším nápojem na světě vůbec. Plantáže čajovníku najdeme v současnosti nejen v Číně (největší producent čaje) a Japonsku, ale i v Indii, Indonésii, Vietnamu, na Kavkaze, Srí Lance, Tchaj-wanu, Jávě, Sumatře. Dokonce i v Evropě (Gruzie a Azorské ostrovy) a Jižní Africe.

Detail odstavce: Rostlina čajovník
Zdroj: Čajovník
Zveřejněno: 4.3.2016

STŘÍHÁNÍ MALIN

Kdy a jak zasadit maliny

Maliník se sází nejlépe na podzim, při jarní, zvláště pozdější výsadbě totiž sazenice špatně zakořeňují a vytvářejí slabší rostliny. Rostliny maliníku se vysazují ve sponu 2,5 až 3,0 nebo 0,3 až 0,6 m. Sázíme o dva až tři centimetry hlouběji, než původně rostly. Obecně je méně škodlivé o něco hlubší zasazení než sázení povrchové, při kterém kořeny velmi rychle vysychají. Při sázení dbáme zvýšené opatrnosti, abychom nevylámali adventivní pupeny na bázi výhonu a na kořenech. Kořenové sazenice (část kořínků) maliníku se sázejí vodorovně do hloubky osm až deset centimetrů. Sazenice maliníku získáme z kořenových řízků nebo hřížením.

Vzpřímené odrůdy se mohou pěstovat bez drátěnky, ostatní na drátěnce. U všech odrůd dáváme spíše přednost pěstování na drátěnce, která zamezuje poléhání a vylamování plodících výhonů a usnadňuje sklizeň.

Většina odrůd maliníku se vyznačuje dvouletým životním cyklem. V prvním roce vyrůstají z adventivních pupenů kořenového krčku silné letorosty, v dalším roce se rozvětvují a přinášejí plody. Některé odrůdy maliníku plodí již začátkem podzimu na letošních výhonech (výhony vyrostlé od jara) a podruhé v červenci následujícího roku.

Jelikož dosahují výhony maliníku vzrůstu 130 až 170 cm a jsou celkem křehké, je třeba každý maliník přichytit k opěrnému systému, aby bylo pěstování maliníku efektivní. Pouze některé stáleplodící odrůdy jsou životaschopné bez opory pro maliny. Pokud máte na zahrádce jen jednu rostlinu, postačí ukotvit stabilní kůl o výšce cca 150 centimetrů a větve k opoře přivázat.

Maliny kvetou až kolem druhé poloviny května a neohrožují je tak jarní mrazíky. Po 35 až 40 dnech se z květu stává lahodný plod připravený ke sklizni a vy si tak můžete vychutnat zaslouženou odměnu, kterou přináší pěstování maliníku. Období sklizně trvá přibližně 3 až 4 týdny. Maliny kvetou i dozrávají postupně. V případě sucha se malinovník vyplatí zalévat před dozráním malin, aby plody dosáhly maximální velikosti.

Detail odstavce: Kdy a jak zasadit maliny
Zdroj: Stříhání malin
Zveřejněno: 29.4.2017