Výroba domácí šunky je v podstatě návratem k tradicím minulého století. Připravte si kvalitní domácí šunku a k tomu domácí chléb s vysokým obsahem vlákniny. Na rozdíl od hotových produktů budete přesně vědět, co v šunce je. A hlavně oceníte chuť, která je nepřekonatelně lahodná.
Domácí šunka a rychlosůl
Rychlosoli se přidávají do uzenin. Rychlosůl je označení pro dusitanovou směs, která se používá k nakládání masa určeného k dalšímu zpracování (na výrobu salámů, klobás, konzerv a tak dále). Rychlosůl stabilizuje chuťové vlastnosti a vůni výrobků a je zodpovědná za růžové zbarvení uzenin. Rychlosůl je dusitan draselný s dusičnanem sodným v poměru 2 : 5.
Existuje mnoho typů rychlosolí, které jsou často specifické pro určitou zemi nebo region. Hlavní složku vždy představuje kuchyňská sůl (vzorec NaCl), pak dusitan sodný (vzorec NaNO2) a v některých případech dusičnan sodný (vzorec NaNO3) nebo dusičnan draselný (vzorec KNO3).
Nejznámější je rychlosůl Praganda
Obsahuje 6,25% dusitanu sodného a 93,75% kuchyňské soli. Doporučuje se pro maso, které vyžaduje krátkou nakládací procedůru a bude vařeno / uzeno a konzumováno relativně rychle. Dusitan sodný poskytuje charakteristickou chuť a barvu.
Rychlosůl pro masokombináty
Obsahuje 6,25% dusitanu sodného, 4% dusičnanu sodného a 89,75% kuchyňské soli. Dusičnan sodný se časem postupně rozpadá na dusitan sodný a až od té doby je potravina připravena ke konzumaci. V konzumovaném výrobku nesmí zůstat žádný dusičnan sodný. Z tohoto důvodu je tato rychlosůl určena pro maso, které vyžaduje dlouhou dobu nasolovací procedůry (týdny až měsíce), patří sem tvrdý salám a šunka.
Ledek
Ledek je zažitý název pro dusičnan draselný. Ledek je po staletí běžnou složkou některých druhů soleného masa, ale jeho používání bylo většinou zastaveno kvůli nekonzistentním výsledkům ve srovnání s dusitany KNO2, NaNO2, NNaNO2 atd. Přesto se ledek stále používá v některých uzeninách.
Praganda je obchodní název pro dusitanovou solicí směs, která se používá při zpracování masa. V běžné řeči se označuje také jako rychlosůl, případně uzenářská nebo řeznická sůl.
Pojem rychlosůl neznamená, že by sůl sama o sobě urychlovala technologický proces mechanicky. Název vychází z toho, že díky obsahu dusitanů dochází k rychlejšímu proležení masa, stabilnímu vybarvení a potlačení nežádoucích mikroorganismů.
V masném průmyslu je Praganda standardní surovinou. V domácnostech se používá především při:
Brno je silné především v nabídce flexibilních kurzů a školení „na míru“. Ceny jsou často srovnatelné s Prahou, někdy dokonce mírně nižší, zejména u firemních nebo skupinových školení.
Typické je širší zapojení lektorů do přípravy. Účastníci mají více prostoru pro dotazy a praktické příklady, což se pozitivně promítá do úspěšnosti u zkoušek.
Brno bývá vhodnou volbou pro ty, kdo chtějí kombinovat rozumnou cenu s osobnějším přístupem. U online variant jsou rozdíly minimální, u prezenčních kurzů ale často získáte víc času s lektorem.
Pro firmy z jižní Moravy je Brno přirozeným centrem, kde lze řešit školení zaměstnanců bez nutnosti dojíždění do Prahy.
V naší poradně s názvem RYCHLOSŮL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel VIT.
mam DNU je to spatny praganda na moji DNU?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Praganda se používá k nasolování masa a při běžném používání v kuchyni se s ní nesetkáte. Ptáte-li se, jestli maso nasolené pragandou je špatné pro vaši dnu, tak v tomto ohledu vůbec nezáleží, čím je maso upraveno. Je to stále maso a při jeho trávení bude vznikat kyselina močová. Máte-li chuť na uzené, tak si dát můžete, i když máte dnu, ale jen jednu malou porci. Každé takové hodování je třeba řádně zapít čistou neochucenou vodou. Voda zaměstná ledviny a ty pak mohou lépe odvádět kyselinu močovou ven z těla.
Ostrava má menší nabídku kurzů než Praha nebo Brno, ale to neznamená horší kvalitu. Naopak, lokální školení bývají velmi praktická a zaměřená na konkrétní situace z praxe.
Ceny se zde obvykle pohybují v podobném rozpětí jako v ostatních městech, rozdíl je spíš v dostupnosti termínů. Pokud termín nestihnete, může se čekací doba protáhnout.
Pro účastníky z Moravskoslezského kraje je Ostrava logickou volbou kvůli úspoře času a cestovních nákladů. Pokud ale potřebujete specifický typ školení nebo rychlé přezkoušení, může dávat smysl zvolit online variantu nebo dojíždění.
Ostrava se hodí zejména pro ty, kdo preferují osobní kontakt a menší skupiny.
Rychlosůl Praganda je účinný nástroj, nikoli zázračná přísada. Při dodržení správného dávkování a technologické kázně umožňuje dosáhnout stabilního výsledku, typické chuti a barvy uzeného masa.
Pro domácí použití platí jednoduché pravidlo: držet se spodní hranice dávkování, nepodceňovat hygienu a respektovat čas. Kdo se rozhodne Pragandu nepoužívat, musí počítat s delší dobou nakládání a jiným vzhledem hotového výrobku.
Rozhodnutí, zda Pragandu používat, je individuální. Důležité je, aby bylo informované, založené na pochopení složení, účinku a možných alternativ.
Ve svém příspěvku RYCHLOSŮL PRAGANDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Heřmánek.
Dobrý den, chtěl bych se zeptat na zkušenost při smíšeném způsobu solení (naložení) masa s použitím směsi běžné soli a Pragandy. U Pragandy se uvádí, že maso je připravené pro uzení již po 14 dnech. Což mi připadá krátká doba, aby se do masa dostala chuť česneku. Když bych použili Pragandu 50% a běžnou sůl 50% a prodloužil dobu na 4 týdny, může vzniknout nějaký problém? Děkuji za názor.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Rychlosůl Praganda se dá koupit v některých drogeriích, prodejnách Albert, Tesco, Kaufland a v internetových obchodech. Cena za malé balení (250 g) se pohybuje kolem 12 korun. Na trhu jsou k dostání i větší balení, a to o váze 1 kg, 5 kg, 10 kg a 50 kg. Na internetu můžete zjistit aktuální ceny Pragandy zde: Praganda cena.
Ve svém příspěvku ČESKÝ ROZHLAS BRNO PŘEZIMOVÁNÍ MUŠKÁTŮ V KRABICI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Kutílková.
Asi pře 14dny jsem zaslechla ve vysílání brněnského rozhlasu rady, jak přezimovat muškáty.celé rostliny se po oklepání balu měly vložit kořeny nahoru do krabice, přikrýt novinami a nechat do jara. Jednalo se o normální nebo převislé a mohl by někdo uvést celý postup? Děkuji Kut.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata.
Přezimování pelargónií v krabici hlavou dolů
Tento způsob zazimování pelargónií od nás po celou zimu nevyžaduje žádnou činnost a nikde nádoby s rostlinami nepřekáží. Na jaře budou vypadat politováníhodně, ale rychle se posbírají a budou silné a krásné.
Budeme potřebovat jen velkou krabici (podle množství pelargónií). Než rostliny zazimujeme, přestaneme je zalévat a zeminu necháme vyschnout. Poté rostliny vyjmeme z nádob, lehce je oklepneme, ale necháme bal, nestříháme je ani neodstraňujeme květy. Naskládáme je do krabice hlavou dolů, a to jednu vedle druhé, pěkně nahusto. Přikryjeme je novinami nebo podobným papírem a krabici uzavřeme. Odložíme ji do nemrznoucí místnosti, např. do sklepa, a dál se nestaráme.
Jarní příprava
Koncem února vyjmeme rostliny z krabice. Nestaráme se o jejich žalostný vzhled, a tak jak jsou je zasadíme do nádob s čerstvou zeminou. Zalijeme je. Za 2-3 týdny vyraší nové výhony. Za další 3 týdny odstraníme všechny staré, suché listy a výhony. Průběžně zaléváme, od dubna hnojíme jednou týdně. Po „ledových mužích“ je přesuneme do exteriéru. Rostliny budou silné a bohatě pokvetou celou sezonu.
Praganda je dusitanová rychlosůl používaná především při nakládání masa na uzení, vaření nebo další zpracování. Jejím hlavním účelem je stabilizace barvy, chuti a mikrobiální bezpečnosti masa.
V praxi se Praganda používá při domácím uzení, výrobě šunky, klobás a dalších uzenářských výrobků. Díky obsahu dusitanů zajišťuje typické růžové zbarvení masa, chrání tuky před oxidací a zároveň brání růstu nežádoucích bakterií. Pokud se používá správně a v doporučeném množství, plní technologickou funkci, kterou běžná kuchyňská sůl neumí.
Jaký je rozdíl mezi Pragandou a obyčejnou solí
Hlavní rozdíl je v obsahu dusitanů, které běžná kuchyňská sůl neobsahuje. Právě dusitany způsobují vybarvení masa a zrychlují proces proležení.
Při použití obyčejné soli maso po tepelné úpravě zešedne a chuť je plošší. Praganda naopak zajišťuje typickou uzenou barvu a aroma. Rozdíl je patrný nejen vizuálně, ale i chuťově. Použití obyčejné soli je možné, ale vyžaduje delší čas nakládání a jiný výsledek.
Kolik Pragandy se dává na kilogram masa
Doporučené dávkování Pragandy je 20–25 g na 1 kg masa v závislosti na druhu masa a zvoleném postupu.
Pro domácí uzení se doporučuje držet spodní hranici dávkování. Vepřové maso se běžně solí 22–25 g/kg, hovězí a skopové 25–27 g/kg. Překračování těchto hodnot nepřináší lepší chuť, ale zvyšuje riziko přesolení a vyššího příjmu dusitanů.
Jak připravit lák z Pragandy
Lák z Pragandy se připravuje rozpuštěním soli ve vodě o přesně dané koncentraci, nejčastěji 8–16 %.
Pro běžné domácí nakládání se používá lák o koncentraci 8–11,5 %. To znamená 80–115 g Pragandy na 1 litr vody. Silnější 16% lák se používá u specifických postupů. Lák musí být vždy vychlazený na cca 4 °C a maso v něm musí být zcela ponořené bez přístupu vzduchu.
Jak dlouho se maso nakládá do Pragandy
Doba nakládání masa do Pragandy je obvykle kolem 14 dnů, v závislosti na velikosti kusu a způsobu solení.
Menší kusy masa se prosolí rychleji, větší kusy, jako jsou šunky nebo kýty, potřebují delší čas. Teplota skladování by měla být stabilně kolem 4 °C. Příliš krátká doba vede k neproleženému středu, příliš dlouhá k přesolení.
Je Praganda zdraví škodlivá
Praganda obsahuje dusitan sodný (E250), který je ve vyšších dávkách toxický, ale v potravinářství je používán v přísně regulovaném množství.
Při dodržení doporučeného dávkování je riziko pro zdravého dospělého člověka nízké. Riziko vzniká především při nadměrné konzumaci uzenin nebo při špatném dávkování.
Praganda není jedinou možností. Existují alternativy, které jsou vhodné pro ty, kdo se chtějí dusitanům vyhnout. Je ale nutné počítat s tím, že výsledek bude jiný.
Nejčastější náhrady:
Kuchyňská sůl (NaCl) – delší doba nakládání, šedší barva masa.
Sůl + cukr – mírně lepší chuť, stále bez vybarvení.
Dusičnan (salnytr) – historická metoda, dnes méně používaná.
Bez dusitanů maso po tepelné úpravě nikdy nebude mít typickou růžovou barvu. Chuť může být výborná, ale vizuálně půjde o jiný výrobek.
Ve svém příspěvku VÝPIS Z KATASTRU NAHLÍŽENÍ PODLE JMÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Baarová.
Dobrý den, zemřeli mi rodiče
Ladislav Kovalčík nar. 21.3.1931 zemřel 10.11.2011
Růžena Kovalčíková nar. 15.9.1939 zemřela 27.10.2017
Prosím jak zjistím nemovitosti, pozemky po rodičích
Děkuji za odpověď Irena Baarová rozená Kovalčíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Miroslav Vincent.
Jedná se o dům v obci Sentice 109, okres Brno.venkov, majitelé Miroslav a Marie Vincentovi
Rychlosůl se používá k nakládání uzených mas a předúpravě masa určeného pro další zpracování do masných výrobků, klobás, salámů, sekané, konzerv a polokonzerv. Zajišťuje stabilitu vybarvení a chuťové vlastnosti masných výrobků. Přispívá ke zvýšení údržnosti a podílí se na vytvoření chuti a vůně masných výrobků, chrání tuky v mase a masných výrobcích před oxidací a zajišťuje vznik typického růžového zbarvení nakládaných masných výrobků.
Praganda nesmí být používána k přímému solení potravin a hotových pokrmů. Je určena výhradně pro použití v masném průmyslu. Solicí dusitanová směs se používá v případech, kdy je solené maso zpracováno v krátké době, nejvýše několik dnů po zasolení.
Dávkování: 20 až 22 g na 1 kg díla do výrobků tepelně opracovaných, 22 až 24 g na 1 kg díla do výrobků připravovaných studenou cestou. Před použitím se doporučuje promíchat.
Ve svém příspěvku DESTILOVANÝ BÍLÝ OCET se k tomuto tématu vyjádřil uživatel LIbovicka IvANA.
Dobrý den,
prosím , četla jsem, že 20 % octem se dá hubit plevel, ale nebylo tam napsáno, kde se tak vysoká hodnota dá koupit. V obchodech prodávají myslím nejvýše 8% ocet. Kde ho prosím mohu objednat či koupit. A pomáhá to skutečně na hubení plevele. Děkuji moc za odpověď.
Srdečně zdraví
Ivana Libovická
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ondřej.
V posledních dvou letech došlo k mírnému růstu cen, zejména kvůli nákladům na provoz a administrativu. Rozdíl oproti Praze se pohybuje obvykle v nižších jednotkách tisíc korun.
Mezi lety 2023 a 2025 došlo v Brně k postupnému navýšení cen přibližně o 5–12 %. Důvodem jsou vyšší provozní náklady, administrativní zátěž a růst mezd lektorů. Online kurzy zdražovaly pomaleji než plně prezenční varianty, protože jejich organizační náklady jsou nižší. Tento trend je mírnější než v Praze, kde ceny rostly rychleji.
Ve svém příspěvku KDE SE PRODÁVÁ BÍLÝ OCET V PRAZE? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mamyna.
Dobrý den ,prosím o radu -kde koupím bílý ocet v Praze?.
Děkuji za Vaši reakci,Stehlíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ondřej.
Bílý ocet, tedy koncentrovanější verzi, která se nebarví karamelem a je vhodná i jako čistící prostředek V Praze pořídíte na vídejním místě eshopu Aromky Brno ve Strašnicích - https://www.aromka.cz/ocet-…
Základem dobrého steaku je kvalitní maso. Pokud máte ve svém okolí kvalitního řezníka, tak máte vyhráno. Existují ale i další možnosti, kam se vydat. A nezapomeňte ani na další aspekty, kterých je nutné si všímat, když chcete koupit kvalitní maso na steaky. Pravda ale je, že ve většině českých řeznictví je maso obvykle nevyzrálé, nemá dostatek vnitřního tuku a často ani nejde o dobrý kus zvířete. Najdou se samozřejmě i výjimky – a těch je třeba si vážit. Zapátrejte ve svém sousedství anebo si za dobrým masem kousek zajeďte. Steak nemáte k večeři každý den, tak se trocha investice do kvality vyplatí.
Maso z mladého býčka je cennější než z jalovice. Nejdůležitější je nákup masa správně odleželého. To poznáte dle jeho barvy, neboť správně odleželá hovězí svíčková je po krajích nahnědlá a středový terč je červený, maso na řezu lesklé. Maso na steaky by mělo být rozleželé 3–4 týdny. Po stisku masa prstem se má povrch zase rychle vyrovnat. Jemné mramorování masa je zárukou báječné křehkosti a tím pádem celého kuchařského snažení.
Ať už se vydáte do řeznictví, supermarketu nebo farmářské prodejny, zajímat by vás mělo několik ukazatelů, podle nichž poznáte, zda na daném místě najdete kvalitní maso na steaky. Všímejte si ceny masa. Pokud je příliš nízká, něco tady nevoní. Chcete si pochutnat na opravdu dobrém steaku a ne se trápit s masem, které nepůjde rozkousat.
U hovězího vás bude také zajímat, zda je čerstvé, nebo vyzrálé. Pro dobrý steak je totiž žádoucí to druhé. Hovězí potřebuje ke změknutí alespoň 10 až 14 dní, jenže v Česku se na pulty často dostane už tři dny po porážce. Pokud prodejce hrdě hlásí, že je jeho hovězí čerstvé, raději od něj běžte rychle pryč. Takový obchodník ani neví, že čerstvost není u hovězího vůbec žádoucí.
Chcete-li si doma připravit lahodný steak, nekupujte jen tak ledajaké maso a vydejte se do prodejny, kde si budete jisti, že dostáváte tu nejlepší možnou kvalitu. Jedině tak si můžete pochutnat na skvělé večeři nebo dokonalém slavnostním obědu.
V naší poradně s názvem ELEKTRICKÁ PŘÍPOJKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Stejskal.
Prosím o zaslání tiskopisů na připojení elektřiny ke garáži děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Podle dotazu odjaduji, že jste od někud od Brna. Brno spadá do distribuční soustavy jihomoravského kraje, kterou spravuje společnost E. ON Distribuce. To znamená, že i když si vyberete tarif od ČEZ nebo Pražské energetiky, distribuční poplatky budete stejně odvádět pod E. ON. Takže přikládám odkazy ke stažení formuláře od dodavatele elektřiny E. ON. E. ON má na svých internetových stránkách průvodce připojením, kde uvedete nezbytné údaje a bude vám poskytnut formulář přímo pro vaši situaci. Průvodce k připojení nového odběrového místa naleznete zde: https://www.eon.cz/domacnos…
Pokud chcete rovnou formulář, tak ten je k dispozici ke stažení zde: https://saeceweb01runblobco…
Nezapomeňte na 2 nezbytné přílohy:
1. Revizní zpráva.
2. Situační plánek.
Vyplněný formulář včetně příloh zašlete na email info@eon.cz
1,20 kg masa, může být drůbeží nebo vepřové, které je nejlepší z plece;
20 g soli;
1 lžička medu nebo hnědého cukru;
½ lžičky dusitanové soli (rychlosůl) kvůli barvě, protože je pak šunka bez ní bledá nebo šedá;
1 lžíce čiré kuchyňské želatiny;
100 ml vody.
Postup výroby domácí šunky
Maso se nakrájí na kostky a promíchá se se solemi a s medem a dá se na dva dny do lednice uležet. Želatina se namočí do vody, nechá se 3 hodiny nabobtnat a poté se promíchá do uleželého masa. Šunkovar se vyloží mikrotenovým sáčkem a maso se do formy pěkně napěchuje. Poté se šunkovar uzavře. Vaří se 2 hodiny na 80 stupňů ve větším hrnci s vodou tak, aby se dovnitř nedostala voda. Po uvaření se dá šunka v šunkovaru zchladnout do lednice a pak se z něho teprve vytáhne.
Vepřovou kýtu očistíme od jednoduše dostupných blan, nemusíme odstraňovat úplně vše. Nakrájíme maso na kousky jako na guláš (o délce hrany cca 2 cm), pár kousků nakrájíme na droboučké dílky, přidáme sůl a Pragandu, moučkový cukr a nejlépe rukama vše propracováváme, aby se začala vylučovat bílkovina. Postupně přiléváme vodu. Vyloučená bílkovina, vypadající jako světle růžové blatíčko, bude pojivo, které bude šunku pěkně držet pohromadě. Maso dáme do igelitového sáčku a necháme v lednici den či dva odležet.
Pak sáček s masem vložíme do šunkovaru a dáme do hrnce s vodou. Šunkovar by měl být potopený cca do výšky, kam dosahuje maso, ale horká voda určitě nesmí natéct dovnitř. Nejlepší je mít pod hrncem s vodou na plameni litinový plát, který teplotu rozvede po celém dnu hrnce. To je ovšem jen pro ty, co mají doma plynový sporák. Pro kontrolu teploty přidáme teploměr, protože teplota nesmí přesáhnout víc než 80 °C. Optimální je tak 75 °C. Var šunce škodí. Kdo nemá teploměr, může se řídit podle toho, že voda v této teplotě má bublinky, které ale nestoupají ke hladině a celkově se voda skoro nehýbe. Domácí šunku vaříme 1,5–2 hodiny.
Pak necháme v šunkovaru vychladnout. Můžeme horkou vodní lázeň vyměnit za studenou, čímž se proces urychlí. Proces chlazení ve vodě trvá asi 2 hodiny. Nevyndávejte šunku teplou, hrozilo by její rozpadnutí.
Nakonec domácí vařenou šunku nakrájíme a už si ji jen můžeme vychutnat. Domácí šunka nemá dlouhou trvanlivost, protože neobsahuje žádné konzervanty, ale jelikož je tak chutná, určitě vám nezůstane v lednici déle než 2 dny.
Dusitan sodný (E250) je látka, která vyvolává nejvíce otázek. Je pravda, že ve vysokých dávkách je toxický. V potravinářství se však používá v přesně stanovených množstvích.
Rizika vznikají především při:
dlouhodobé nadměrné konzumaci uzenin,
překračování doporučeného dávkování,
nevhodném skladování.
Malé děti do tří let by uzeniny s dusitany neměly konzumovat. U dospělých osob je při dodržení dávkování riziko nízké.
Syrové hovězí maso nasolíme (můžeme použít rychlosůl, maso bude růžové), opepříme a necháme rozležet do druhého dne v lednici. Poté je nakrájíme na větší kostky nebo plátky a dobře natlačíme do sklenic (asi 2 cm pod okraj), zalijeme 2–3 lžícemi převařené vody, uzavřeme a sterilujeme.