Každý stromek potřebuje sestříhat podle jeho aktuálního stavu, nelze tedy určit univerzální návod pro všechny. Inspirací, jak ostříhat právě tu vaši ryngli můžete získat z obrázků s naznačenými řezy, které uvidíte zde: diagramy řezu ryngle. Pokud se chystáte ostříhat přerostlou zanedbanou ryngli, tak se podívejte na schémata řezu zde: řez staré ryngle.
Kdo dává přednost videu, můžete so podívat na seznam videí, která názorně ukazují jak ostříhat ryngle, můžete vidět tady: jak ostříhat ryngle vide návody.
Pokud chcete video návody jen v češtině, tak můžete zkusit štěstí tady: řez ryngle česky.
Ve svém příspěvku RYNGLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Šraga.
Dobrý den,
která odrůda (dostupná na trhu) ryngle nebo blumy, případně i švestky je nejvíce odolná vůči monilóze.
Mám Althanovu renklódu, která tím velmi trpí (což je známá věc).
Děkuji.
L.Š.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ryngle mají jemnou vůni a zajímavou chuť. Uzrálé plody špatně snášejí transport, je tedy třeba je podtrhnout nebo sklízet na počátku zralosti. Zralé ovoce je vhodné k přímé konzumaci nebo ke zpracování, nezralé pak ke kompotování. Ryngle můžete stejně jako jiné ovoce přidávat do různých buchet nebo koláčů, výborný je například džem či kompot z rynglí. V následujících receptech si sami můžete vybrat, jak nejlépe toto ovoce zkonzumovat.
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarča.
Dobrý den, může mi prosím někdo poradit, zda existuje nějaká ranná odrůda rakytníku? Na mnoha místech jsem se dočetla, že sklizeň by měla být nejdříve koncem srpna, ale v tuto dobu bych už měla bobulky seschlé, měkké, přezrálé a částečně i opadané. Je možné, že bych měla uzrálé bobule už v polovině až ke konci července? Máte někdo zralý rakytník už v červenci? Rakytník mám nasazen na jižní straně na slunném místě, v Uh. Hradišti.
Děkuji za radu.
Jarča
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel JItka.
Asi máte jako já rannou odrůdu Sluníčko, který v teplém létě dozraje do poloviny srpna a pak už praská a nedá se sklidit :-) Stalo se mi to předloni, když jsem ho nestačila otrhat před dovolenou. Tato odrůda má hodně plodů nahuštěných přímo u větve, tedy žádné trhání vidličkou nebo stříhání větviček do mrazáku...
Trhám je ručně, vlastně prstem zajedu mezi plody a podeberu stopku, aby mi plody nepraskly. Je to zdlouhavé, ale úroda za to stojí! Výborný je likér, marmeláda i čaj ze zmrzlých plodů...
Jaký je přesný rozdíl mezi rynglí a blumou? V tom nemají úplně jasno snad ani biologové. Jejich společný rod slivoň je totiž velice variabilní a názory na zatřiďování jednotlivých druhů a poddruhů se teprve postupně vyvíjejí. Všeobecně ale bývají odrůdy a variety s kulatými plody nazývány ryngle (var. Claudiana), ovoidní (vejcovité) a protáhlé pak blumy (var. Ovoidea, případně var. Subrotunda).
Třeba taková slíva, dříve považovaná za samostatný druh, je dnes řazena jako poddruh švestky, podobně jako mirabelka. Jejím poddruhem je zase typický staročeský špendlík. Jisté je, že stejně jako švestky patří i slívy, ryngle, mirabelky, špendlíky a blumy do početné rodiny slivoní (Prunus). Jejich příbuzné jsou i další peckovice: višeň, třešeň, broskev, meruňka. Celý rod tak má na 430 druhů. Podle odrůdy jsou pak plody různě velké a zabarvené.
Slivoň bluma (Prunus domestica subsp. italica) je pravděpodobně křížencem slivoně trnky a slivoně myrobalán. Planá forma blumy není totiž známa. Jde o strom se silnějšími větvemi, vysoký asi 5 až 8 metrů, pro zajištění plodnosti se musí roubovat. Listy mají stejný tvar jako u švestky, ale jsou větší. Květy jsou bílé, po oplodnění na místě květu vyroste dužnatý plod žluté barvy, kulatého tvaru, přibližně 5 cm v průměru. Plod po dozrání v červenci až srpnu obsahuje velkou pecku.
Samostatně stojící stromy se nejlépe prořezávají do těchto tvarů:
Keřové stromy – s kmenem vysokým asi 80 cm, poté pokračují třemi nebo čtyřmi větvemi paprskovitě vyčnívajícími z vrcholu, aby vytvořily tvar poháru s otevřeným středem.
Pyramidové stromy – podobné keřům, ale s neporušeným centrálním výhonem, takže nemají otevřený střed. Větve začínají níže, 40 až 50 cm od země, a dále se postupně zkracují, aby vytvořily tvar pyramidy.
Ryngle lze také vytvarovat do prostorově úspornějších tvarů, ideální pro malé zahrady nebo pokud chcete pěstovat několik ovocných stromů. Dva nejlepší úsporné tvary rynglí jsou:
Vějíře – krátký kmen zakončený plochým vějířem rozpínajících se větví, přichycený ke zdi nebo plotu. Prořezávejte dvakrát ročně, na začátku léta a po sběru plodů.
Cordons – kompaktní strom s jednou větví s velmi krátkými bočními výhony, ideální do malých prostor a květináčů. Nutná opora pevným kolíkem nebo vodorovnými dráty. Protože neexistují žádné skutečně zakrslé podnože rynglí, je tato metoda méně úspěšná než u jablek, ale může fungovat i s méně vitálními odrůdami na polozakrslé podnoži 'Pixy' nebo 'VVA-1'.
Ryngle lze koupit již částečně vytvarované v závislosti na tom, kolik práce jim chcete věnovat. Ryngle se nehodní na pěstování ve špalírech.
Švestky důkladně omyjte a vypeckujte, nasekejte na malé kousky, namixujte nebo namelte v masovém mlýnku. Připravte si domácí pekárnu, zkontrolujte, zda je dobře usazena forma na pečení a metličky. Připravené švestky přesypte do formy, přidejte cukr, Gelfix, kyselinu citronovou a skořici, pekárnu uzavřete a zapněte na program marmeláda. Více si pekárny nemusíte všímat, a to až do té doby, než vás signál upozorní, že je program u konce. Může se stát, že marmeláda bude pořád příliš řídká. Odeberete-l pár lžic na malý talířek, měla by marmeláda začít želírovat – houstnout. Neděje-li se tak, zapněte klidně program ještě jednou. Hotovou marmeládu plňte ještě horkou do čistých a suchých skleniček a po důkladném uzavření otočte dnem vzhůru a nechte vychladnout.
V naší poradně s názvem RYNGLE RENKLÓDA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kousal.
Koupil jsem před rokem malý stromeček ryngle renklódy. nyní vyrostly asi 20 cm výhonky. Mají se už nyní nějak prostříhávat?
Díky P.K.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nechte růst bez střihu. Pokud se vyvíjí symetricky do šířky i výšky, tak nemusíte stříhat. Jinak jen tvarujte podle svých představ a prostorových možností.
Marmeláda z broskví se připravuje z předem umytých, oloupaných a vypeckovaných broskví. Dužinu rozmačkejte (nejlépe vám to půjde šťouchadlem na brambory, přesypte do domácí pekárny), přidejte želírovací cukr, lžičku kyseliny citronové a zapněte na program „marmeláda“. Až bude program u konce, kápněte trochu marmelády na talířek a nechte zchladnout. Bude-li marmeláda málo hustá, přidejte ještě jednu lžičku kyseliny a důkladně promíchejte. Nalijte do sklenic, otočte dnem vzhůru a nechte vychladnout.
Nemáte-li domácí pekárnu nebo nechcete-li ji použít, nasypte našťouchané broskve do hrnce, podlijte malým množstvím vody, přidejte želírovací cukr a kyselinu citronovou a vařte asi 45 minut za stálého promíchávání. Horké plňte do sklenic, uzavřete, otočte dnem vzhůru, nechte vychladnout.
Vyšlechtěna byla řada velkoplodých odrůd a kříženců se švestkou. Dle zabarvení plodů se dělí na dvě základní skupiny:
Zelené a žluté odrůdy
Zelená renklóda – odrůda známá také jako zelená ryngle či zelinka preferuje chráněné polohy a vlhké, živné půdy, má zelené plody, dužninu pevnou a šťavnatou; odlučitelnost od pecky je dobrá; plody dozrávají v září, vhodné do kompotů; pozor, jde o cizosprašnou odrůdu
Denniston´s superb – pochází z USA, má středně velké plody
Golden Transparent – velkoplodá odrůda, žluté plody
Jefferson – pozdní odrůda
Ontario – odrůda vyšlechtěná v 19. století v Severní Americe, dobrá odlučitelnost od pecky
Oullinská – odrůda vyšlechtěná v polovině 19. století ve Francii, střední odlučitelnost od pecky (více viz v další podkapitole)
Reine Claude de Bavay – kříženec renklódy a švestky
Transparent Gage – zlatožluté plody s červenými skvrnami
Wazonova – stará, samosprašná odrůda pocházející pravděpodobně z Německa, má středně velké plody, odlučitelnost od pecky je dobrá, dužnina pevná a šťavnatá; zelenožluté plody dozrávají v září, vhodné do kompotů; odrůda je odolná proti mrazu, středně proti šarce;
Červené a fialové odrůdy
Althanova renklóda – velkoplodá, barva plodů bývá obvykle načervenalá, dobrá odlučitelnost od pecky (více viz v další podkapitole)
Denbigh – velkoplodá odrůda, s nepravidelným zlatavým tečkováním
Elephants Heart – velkoplodá odrůda, červená až temně fialová, má tvar srdce a červenou dužinu
Victoria – velkoplodá odrůda, žluto-červeno-fialové plody
Renklódy, respektive jejich předchůdkyně, pocházejí z Malé Asie, odkud byly do Evropy dovezeny Římany. Později vymizely a opakovaně se do Evropy a poté i na území České republiky dostaly roku 1725.
Ryngle plodí například zelená renklóda (Prunus domestica). Jde o kultivar výše zmiňovaného druhu slivoň renklóda. Odrůda je známa ze středověké Francie, ale její prapůvod není znám. Tento kultivar je cizosprašný. Plody jsou střední velikosti (20–30 g), jsou chutné a šťavnaté, mají zelenou, v úplné zralosti pak zelenožlutou slupku. Tato stará odrůda je i v současnosti poměrně rozšířená, většinou se pěstuje v zahradách.
Oullinská (Prunus domestica 'Oullinská') je kultivar druhu slivoň renklóda z čeledi růžovitých. Je dobrý opylovač, plodí velmi brzy a hojně. Roste bujně, později slabě. Tvoří široce kulovitou korunu. Plody jsou aromatické, chutné, drobné, určeny na zpracování a konzumaci. Pochází z Francie, kde byla nalezena panem Massotem v kraji Oullin u Lyonu.
Je poměrně odolná proti mrazu. Aby pravidelně rodila chutné plody, vyžaduje živné propustné půdy zásobené vodou a osluněnou polohu, ale snáší i nevhodné půdy a polohy. Plody zrají od poloviny srpna do začátku září. Jsou větší, téměř kulovité, zdánlivě prodloužené. Slupka je žlutá, na neosluněné straně až nazelenalá, má nakyslou chuť a mírně voní. Dužina je nažloutlá, sladká šťavnatá, aromatická. Plod je velmi chutný, pouze v případě nadměrné úrody nebo v nevhodných podmínkách horší. Odrůda je tolerantní vůči šarce.
Zde se můžete podívat na fotografie, které zachycují odrůdu ryngle oullinská.
Jestli si přesně nevybavujete, jaký je vlastně rozdíl mezi marmeládou a povidly, tak vám prozradím, že spočívá především ve způsobu jejich přípravy. Jak marmeláda, tak povidla se mohou vyrábět téměř z každého ovoce a oba druhy bývají většinou bez kousků. Teď tedy ten rozdíl: marmeláda se připravuje z rozvařeného ovoce, bývá doslazena a zahuštěna želírovacím přípravkem. U povidel se ovoce, později ovocná dřeň, vaří tak dlouho, až se zbaví vody a zhoustne bez přidaných pomocných látek, a jen zřídka bývají doslazována.
Postup: Jablka oloupeme a pokrájíme na malé kousky. Pokapeme cikcak octem a dáme na hodinku odležet jen tak na stůl. Ponorným mixérem je poté rozmixujeme v plastové misce a nalijeme do pekárny.
Zapneme program „Marmeláda“, který trvá cca 1 hodinu a 5 minut. Nejprve pekárna 5 minut docela rychle míchá a pak už jen peče. Po skončení znovu pusťte program „Marmeláda“ a přidejte cukr, rum, skořici a hřebíček a ještě jednou program „Marmeláda“ – pak už bude směs přiměřeně hustá, takže ji můžete nalít do skleniček. Sklenice otočte dnem vzhůru a zabalte ještě do froté ručníku.
Minikiwi a vodu přiveďte k varu, ztlumte na středně nízkou teplotu a vařte 20 minut. Rozmixujte ponorným mixérem na pyré a přidejte cukr a citronovou šťávu. Pokračujte ve vaření po dobu 1 hodiny a 30 minut. Často míchejte, nebo se vám to na dně připálí. Můžete to zkusit trochu uspíšit při vyšší teplotě, ale pravděpodobně to spálíte, takže nebuďte horliví. Možná, že když na začátku nepřidáte tolik vody, můžete si trochu ukrátit vaření, ale opravdu to není moc vody na to, kolik je tam ovoce.
Testování, zda je správná konzistence, může být ošemetná věc, protože za tepla bude marmeláda vždy tekutá, bez ohledu na to, jestli už je hotová. Udělejte toto: dejte na talíř lžíci džemu. Talíř dejte na 5 minut do mrazáku. Není to dost času na zmražení, ale dostatečně to ochladí toto malé množství. Vyjměte talíř z mrazáku a projeďte prstem chladnou marmeládu. Pokud džem zůstane oddělený, aniž by se tekutina vracela do středu, je hotovo. Pokud to teče, pokračujte ve vaření a míchání! Hotovou marmeládu dejte do sklenic a zavíčkujte. Sterilizujte ve vroucí vodní lázni po dobu 15 minut. Vyjměte a ujistěte se, že všechna víčka vyskočí.
Z tohoto receptu se vyklube krásná sladká koláčová marmeláda. Pravděpodobně byste mohli přidat více cukru, aniž byste to zkazili, ale připadá mi to příjemně kyselé a na této úrovni stále trochu sladké. Je však kyselejší než většina marmelád zakoupených v obchodě.
Jablka umyjeme, oloupeme, odstraníme jadřince a pokrájíme. Pokapeme cikcak octem a dáme na hodinku odležet. Ponorným mixérem rozmixujeme v plastové misce a nalijeme do pekárny. Zapněte program „Marmeláda“, což je u Moulinex č. 9 – trvá 1 h a 5 minut, přičemž tento program nejprve 5 minut docela rychle míchá a pak už jen „peče“. Po skončení pustíme znovu program „Marmeláda“ a přidáme cukr a rum, skořici a hřebíček. Pekárna opět pracuje 1 hodinu a 5 minut. Po ukončení spustíme program „Marmeláda“ naposledy. Pak již jsou povidla hustá, takže je nalijeme do skleniček, které si nahřejeme na plechu s vodou v troubě. Poté sklenice otočíme dnem vzhůru a zabalíme ještě do froté ručníku, aby byly déle v teple.
Dávka z 1 kg upravených jablek vyjde na necelé 2 malé skleničky. Pokud máte doma tolik jablek, že nevíte, co s nimi, zkuste tato jablková povidla z domácí pekárny. Jsou opravdu výborná!
Ingredience: 1 kg nakrájených jablek, cukr, 1 Gelfix, 2 lžičky kyseliny citronové
Nebo: 1 kg nakrájených jablek, želírovací cukr, 2 lžičky kyseliny citronové
Nastavení pekárny: program Džem/Marmeláda
Postup: Do formy pekárny dáváme malé kousky nakrájených jablek a použijeme buď Gelfix, nebo z receptu vynecháme cukr a dáme pouze ovoce, kyselinu citronovou a želírovací cukr. Vždy se řídíme návodem na sáčku – poměr ovoce a cukru! Spustíme program Džem/Marmeláda. Po ukončení programu ihned formu vyjmeme (pozor, je horká, použijeme kuchyňské rukavice, chňapku či utěrku) a lijeme do čistých sklenic, ale neplníme až po okraj – můžeme zalít 1 víčkem rumu. Poté ihned uzavřeme a otočíme aspoň na 10 minut na víčko, aby se chytlo. Po úplném vychladnutí uložíme do chladna.
Kdo nemá rád kousky ovoce anebo se mu nebude zdát džem dostatečně hladký, může jej ihned po ukončení programu dát do mixéru. Z 1 kg ovoce je asi pět 375 ml skleniček.
Postup: Švestky umyjeme a vypeckujeme. Pokapeme cikcak octem a dáme na hodinku odležet. Ponorným mixérem poté rozmixujeme v plastové misce a nalijeme do pekárny. Zapneme program „Marmeláda“. Po skončení znovu pustíme program „Marmeláda“ a přidáme trochu cukru a rum. A ještě jednou zapneme program „Marmeláda“. Po ukončení nalijeme povidla do skleniček, které si nahřejeme na plechu s vodou v troubě. Naplněné sklenice otočíme dnem vzhůru a zabalíme ještě do froté ručníku, aby byly déle v teple.
Althanova renklóda (Prunus domestica 'Althanova renklóda') je kultivar druhu slivoň renklóda z čeledi růžovitých. Odrůda je českého původu, byla vypěstována zahradníkem J. Procházkou ve Svojšicích u Kolína z pecky zelené renklódy někdy mezi lety 1850–1860 (podle jiného zdroje v první polovině 19. století). Odrůda byla nazvána podle majitele panství Svojšice a zaměstnavatele pana Procházky hraběte M. J. Althanna. Je cizosprašná (mezi vhodné opylovače patří zelená renklóda, Oullinská a Vlaška), plodí po několika letech velké chutné šťavnaté plody s červenou slupkou, které dozrávají v první polovině září. Dužnina je pevná a šťavnatá, dobře oddělitelná od pecky. Plody špatně snáší transport, je třeba je podtrhnout nebo sklízet na počátku zralosti. Ovoce je vhodné k přímé konzumaci nebo ke kompotování.
Odolnost proti mrazu je vysoká, takže je tato odrůda vhodná i do středních poloh. Náročnost na stanoviště je střední. Roste z počátku bujně a silně, později středně. Pravidelně a hojně plodí. Kultivar je však méně vhodný k přeštěpování vzrůstných odrůd, vyžaduje jen opatrný řez. Pro vysoké výnosy je třeba volit půdy vlhčí a zásobené živinami. V suchých půdách bývá ovoce drobné, ve vlhkých trpí moniliózou. Proti šarce je středně odolná.
