Rychlá odpověď: Ryngle stříhejte hlavně na jaře po začátku vegetace nebo v létě po sklizni, ne v zimním klidu. Peckoviny se po řezu lépe hojí, když už proudí míza a strom aktivně roste. Největší chybou je hluboký zimní řez, odstranění plodného obrostu nebo výsadba cizosprašné odrůdy bez opylovače.
Ryngle jsou krásné v tom, že dokáží dát voňavou, sladkou a velmi chutnou domácí úrodu, ale zároveň umí zahrádkáře potrápit. Jednou nekvetou, podruhé mají plno květů a skoro žádné plody, jindy narostou tak hustě, že se do koruny nedostanete ani s košíkem.
V tomto článku beru ryngle prakticky: jako strom na české zahradě, ne jako botanickou položku. Projdeme řez, pěstování, odrůdy, opylování, rozdíl mezi rynglí a blumou i zpracování úrody tak, aby vám ovoce neleželo tři dny v bedně a pak neskončilo na kompostu.
FAQ – ryngle, řez, pěstování a zpracování
Kdy se stříhají ryngle?
Ryngle se stříhají nejlépe na jaře po začátku vegetace nebo v létě po sklizni, ne hluboko v zimě.
U peckovin je důležité, aby se rány po řezu dobře hojily. Proto je řez rynglí bezpečnější v době, kdy strom aktivně roste. V zimě hrozí horší zacelení ran, klejotok a vyšší citlivost k infekcím. Mladé stromky řežte mírně, staré zmlazujte postupně a větší zásahy si rozložte do více sezon.
Jak stříhat ryngle, aby plodily?
Jak stříhat ryngle: prosvětlete korunu, odstraňte suché a křížící se větve, ale neničte mladý plodný obrost.
Nejčastější chyba je řezat ryngli stejně tvrdě jako přerostlou jabloň. U rynglí je lepší vybírat jednotlivé větve, které zahušťují střed koruny nebo rostou kolmo vzhůru. Plodnost ryngle podpoří světlo, vzduch a rovnováha mezi růstem a plodným obrostem. Pokud po řezu vyrazí mnoho vlků, byl zásah pravděpodobně příliš silný.
Proč ryngle nekvete?
Ryngle nekvete nejčastěji kvůli mladému věku, stínu, špatnému řezu, přehnojení dusíkem nebo namrznutí pupenů.
Než strom začnete zachraňovat hnojivem, zkontrolujte základní podmínky. Má dost slunce? Nebyl řez příliš hluboký? Neroste v trávníku bez vody? Nekvetoucí ryngle často potřebuje hlavně čas, světlo a mírnější péči. Pokud má dlouhé bujné přírůstky a žádné květy, omezte dusíkaté hnojení a zaměřte se na prosvětlení koruny.
Proč ryngle kvete, ale nemá plody?
Když ryngle kvete, ale neplodí, bývá problém v opylení, počasí při květu nebo poškození květů mrazem.
Mnoho renklód je cizosprašných, takže potřebují vhodnou odrůdu poblíž. Pokud v okolí není kompatibilní slivoň, strom může krásně kvést a přesto téměř neplodit. Další příčinou je studené, deštivé nebo větrné počasí, kdy nelétají opylovači. U osamoceného stromu má smysl dosadit opylovač nebo naroubovat jinou odrůdu do koruny.
Jaký je rozdíl mezi rynglí a blumou?
Ryngle a blumy se v běžné řeči často pletou; ryngle bývají kulatější, blumy mohou být větší nebo protáhlejší.
Pro zahrádkáře je přesný název méně důležitý než růst stromu, doba zrání a kvalita plodů. V kuchyni se blumy i ryngle používají podobně na kompot, džem, koláče a knedlíky. Pro řez platí podobné zásady jako u slivoní: neřezat tvrdě v zimě, prosvětlovat korunu a zachovat plodný obrost.
Jaké jsou nejlepší odrůdy rynglí?
Mezi oblíbené odrůdy rynglí patří Oullinská, Althanova renklóda a zelená renklóda, každá s jinými nároky.
Oullinská bývá ceněná pro spolehlivost a použití jako opylovač. Althanova renklóda má velké chutné plody, ale vyžaduje vhodné opylení. Zelená renklóda má výbornou chuť, ale potřebuje dobré stanoviště.
Ve svém příspěvku RYNGLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Šraga.
Dobrý den,
která odrůda (dostupná na trhu) ryngle nebo blumy, případně i švestky je nejvíce odolná vůči monilóze.
Mám Althanovu renklódu, která tím velmi trpí (což je známá věc).
Děkuji.
L.Š.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
FAQ – choroby ryngle a nejčastější problémy v zahradě
Proč se ryngli kroutí listy?
Kroucení listů ryngle nejčastěji způsobují mšice na mladých výhonech, hlavně když jsou listy lepkavé a ze spodní strany obsazené koloniemi.
Zkontrolujte rub listů, vrcholky výhonů a přítomnost mravenců. Pokud list rozbalíte a najdete drobný hmyz, nejde o tajemnou chorobu, ale o škůdce. U mladé ryngle zasáhněte brzy, protože silně stočené listy chrání mšice před postřikem. Nejlepší je včasná kontrola, šetrné omytí nebo cílený zásah podle rozsahu napadení.
Co dělat, když jsou ryngle červivé?
Červivé ryngle nejčastěji souvisejí s obalečem švestkovým nebo pilatkou. Rozřízněte několik plodů a hledejte housenku, chodbičku nebo trus.
Poškozené a spadané plody nenechávejte pod stromem, protože tím podporujete další generace škůdců. Příští sezonu zavěste včas feromonový lapač a sledujte nálet. U silného výskytu řešte ochranu podle termínu, počasí a aktuálně povolených přípravků. Při sklizni už bývá pozdě, rozhodující je sledování před poškozením plodů.
Dá se ryngle se šárkou zachránit?
Šárka ryngle je virová choroba a běžným postřikem ji nevyléčíte. Podezřelé jsou deformované plody, prstence, mozaiky a tvrdá dužnina.
Pokud se příznaky opakují více let a odpovídají šárce, strom může být zdrojem infekce pro další slivoně. U jediného nejasného příznaku má smysl dokumentace a odborné posouzení. U jasně nemocného stromu je ale často nejrozumnější odstranění. Postřik proti viru nefunguje, proto je důležitá prevence, zdravá sadba a omezení přenašečů.
Proč z ryngle vytéká pryskyřice nebo klej?
Klejotok ryngle může vzniknout po poranění, mrazu, špatném řezu, stresu nebo chorobách kůry. Rozhoduje vzhled okolní kůry.
Jedna malá ranka nemusí znamenat katastrofu, pokud větev normálně roste. Varovné je, když je kůra propadlá, tmavá, praská a větev nad místem zasychá. Pak může jít o bakteriální rakovinu nebo vážné poškození dřeva. Nesledujte jen kapku kleje, ale celou větev, kmen a vývoj v čase.
Jak poznám mšice na ryngli?
Mšice na ryngli najdete hlavně na mladých výhonech a rubu listů. Listy jsou zkroucené, lepkavé a často u nich běhají mravenci.
Rozbalte několik stočených listů a podívejte se dovnitř. Pokud najdete drobné zelené, šedé nebo tmavší mšice, máte příčinu. U slabého napadení pomůže mechanické odstranění a podpora užitečného hmyzu. U mladého stromku jednejte rychleji. Silně svinutý list už škůdce chrání, takže pozdní zásah bývá méně účinný.
Pomůže na choroby ryngle modrá skalice?
Modrá skalice může mít místo v preventivní měďnaté ochraně některých houbových chorob, ale nevyřeší mšice, obaleče ani šárku.
V naší poradně s názvem RYNGLE RENKLÓDA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kousal.
Koupil jsem před rokem malý stromeček ryngle renklódy. nyní vyrostly asi 20 cm výhonky. Mají se už nyní nějak prostříhávat?
Díky P.K.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nechte růst bez střihu. Pokud se vyvíjí symetricky do šířky i výšky, tak nemusíte stříhat. Jinak jen tvarujte podle svých představ a prostorových možností.
Prunus domestica Italica, běžně známá jako slivoň renklóda nebo ryngle, nabízí díky bohatému obsahu vitamínů, minerálů a antioxidantů několik zdravotních výhod. Mezi tyto výhody patří zlepšené trávení, potenciální snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění a podpora zdraví kostí.
Zdraví trávicího systému
Švestky, včetně rynglí, jsou dobrým zdrojem vlákniny, která může pomoci regulovat stolici a zmírnit zácpu.
Kardiovaskulární zdraví
Antioxidanty, zejména polyfenoly, které se nacházejí v rynglích, mohou pomoci snížit krevní tlak a hladinu cholesterolu, a tím snížit riziko srdečních onemocnění.
Zdraví kostí
Ryngle mohou přispívat ke zdraví kostí díky obsahu vitamínu K a antioxidačním vlastnostem. Ty mohou pomoci předcházet úbytku kostní hmoty a podporovat zdravou hustotu kostí.
Antioxidační ochrana
Ryngle jsou bohaté na antioxidanty, včetně polyfenolů a antokyanů, které pomáhají chránit buňky před poškozením způsobeným volnými radikály a mohou snižovat riziko chronických onemocnění.
Regulace hladiny cukru v krvi
Ryngle mohou pomoci s kontrolou hladiny cukru v krvi díky obsahu vlákniny a potenciálu zvýšit hladinu adiponektinu, hormonu zapojeného do regulace hladiny cukru v krvi.
Další potenciální výhody
Některé studie naznačují, že ryngle mohou mít také pozitivní vliv na kognitivní funkce a záněty.
Specifické vlastnosti rynglí:
Ryngle jsou dobrým zdrojem draslíku, který pomáhá vyrovnávat hladinu tekutin v těle.
Poskytují také vitamín C, který je důležitý pro podporu imunitního systému.
Vláknina v rynglích přispívá ke zdravému trávení.
Stručně řečeno, ryngle nabízí řadu zdravotních výhod, včetně podpory trávení, zlepšení kardiovaskulárního zdraví, podpory zdraví kostí a antioxidační ochrany, což z ní činí cenný doplněk zdravé stravy.
Ryngle nemusí kvést z několika důvodů, včetně nedostatku slunečního záření, nesprávného prořezávání, nedostatečného opylování, nutričních nedostatků nebo nepříznivých povětrnostních podmínek. Roli hraje také věk a zralost stromu, protože mladé stromy potřebují čas na vývoj před kvetením. Mladé ryngle nemusí kvést, dokud nedosáhnou určitého věku a zralosti, což může trvat několik let. U mladých stromů je klíčová trpělivost, protože mohou potřebovat 2–3 roky, než vyprodukují nějakou úrodu, přičemž dobrou úrodu je možné očekávat 3–5 let po výsadbě.
Ryngle vyžadují dostatečné množství slunečního záření, ideálně 6–8 hodin denně, aby se připravily na budoucí kvetení. Nedostatek slunečního záření může bránit vývoji květů.
Prořezávání ve špatném ročním období, zejména pokud se při něm odstraňují květní pupeny, může omezit nebo zcela eliminovat kvetení. Je důležité porozumět správným technikám prořezávání rynglí a tomu, kdy je prořezávat, abyste se vyhnuli odstraňování květních pupenů.
Mnoho odrůd rynglí není samoopylitelných a pro produkci plodů vyžadují křížové opylení s jinou kompatibilní rynglí. Ujistěte se, že je v blízkosti vhodný opylovač, nebo v případě potřeby zvažte ruční opylení.
Pozdní mrazy mohou poškodit nebo zničit květní pupeny a zabránit jim v kvetení. Extrémně silný vítr může také poškodit květy nebo bránit opylovačům v práci.
Zvažte výsadbu na chráněném místě nebo použití ochranných opatření, jako je rouno, během mrazů.
Ryngle potřebují pro zdravé kvetení základní živiny, jako je dusík, fosfor a draslík. Testování půdy může pomoci identifikovat případné nedostatky živin a vhodné hnojení je může vyřešit.
Kvetení a produkci plodů mohou ovlivnit i škůdci a choroby.
Důležitá je také správná zálivka a půdní podmínky. Změřte pH půdy, protože ryngle preferují mírně kyselou půdu s pH 6–6,5.
Rozsah řezu rynglí se liší podle odrůdy. Odrůdy slivoní druhu slivoň švestka (Prunus domestica) přirozeně vytvářejí dobré koruny, postačí jen malé prořezávání, aby se odstranila suchá větev nebo aby se vrchol koruny prosvětlil, když příliš zhoustne. Mnohé ryngle tvoří stromy s křivými kmeny, nepravidelné a nevzhledné, nebo mají husté, trnité koruny, které tvoří sběr plodů velmi obtížným. Tyto chyby v růstu pak musí být opraveny řezem. Nicméně mnoho pěstitelů je toho názoru, že původní druhy rynglí by neměly být řezány tak silně jako jabloně. Jiní pěstitelé naopak zmlazování doporučují, protože ryngle mají tendenci dělat dlouhé výhony každý rok. Je velmi důležité mít na paměti, že pěstitelé, kteří jednou začnou silně prořezávat, musí v tomto způsobu údržby pokračovat pravidelně.
U rynglí jsou běžné dvě metody zahradnických úprav. První je, aby korunu tvořil terminál se čtyřmi nebo pěti kosterními větvemi z něj vycházejícími. Terminální výhon je kontrolován řezem po dosažení určité výšky. Tato metoda je často používána pro druh Prunus domestica i odrůdy Prunus insititia. Druhý způsob, který je často používán pro odrůdy Prunus triflora, je vytvoření vějířovité koruny odstraněním terminálního výhonu a vytvořením koruny ze čtyř kosterních větví. Takto tvoří dřevina tvar vázy nebo obráceného deštníku. Větve by měly být na kmeni 4–6 palců od sebe, aby se zabránilo vylomení. Stromy mají obvykle korunu asi 2 metry od země. Následný řez se skládá z odstranění větví, které překračují vhodnou délku.
Mladé stromky řežeme nejdříve po narašení, starší i později, pokud rostou dostatečně silně. Nevýhodou řezu za zelena může být oslabení růstu. Peckoviny snáší hlubší řez podstatně hůře, ani u starých stromů bychom raději neměli řezat větev o průměru větším než šest centimetrů.
V prvních letech se u rynglí provádí takzvaný výchovný řez. Nesmí se dopustit, aby větve byly pod příliš ostrým úhlem k terminálnímu výhonu (později se může za větru odlomit pod váhou úrody). V dalších letech se zkracují příliš dlouhé větve. Pokud jsou přírůstky za rok kolem půl metru, je to dobré a korunu stačí prosvětlovat. Když jsou přírůstky krátké, musíte strom zmladit, tedy říznout hlouběji.
Ryngle se řežou koncem března nebo až v době květu (i mladé slivoně na počátku plodnosti). Prořezávat lze až do začátku září. Vysadíte-li ryngli na podzim, řežte ji až na jaře. Vysadíte-li ji na jaře, můžete řezat ihned.
Také u renklód se provádí výchovný řez, a to v době vegetace, nikdy ne v zimě, to je v období vegetačního klidu. Ryngle jsou totiž citlivé k infekcím, před kterými se nedokážou mimo vegetační období bránit. Renklódy je třeba řezat hlouběji než švestky a takzvaný výchovný řez se uplatňuje do pátého roku života.
V naší poradně s názvem SEKVOJ NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lea Kafková.
Dobrý den,
potřebovala bych poradit. Asi před 10 lety jsme si koupili sekvoj, kterou jsme zasadili do zahrady na slunné místo. Celou dobu dobře prospíval, až letos v létě začal začalo jehličí od kmene mohutně rezavět a to až do výšky asi 5m od země. Máme strom moc rádi, je to velká okrasa zahrady a neradi bychom o něho přišli.
Děkuji za radu
Lea kafková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Sekvoje jsou náchylné k onemocnění zvané rakovina sekvojí nebo rakovina seiridium. Příčinou jsou houbové patogeny druhu Seiridium. Zde je vidět, jak vypadá rakovina sekvojí: https://www.google.cz/searc…
Tato nemoc způsobuje zachvácéní větví, na kterých všechny listy hnědnou, zatímco okolní větve udržují svůj zelený vzhled. V místech odumírající tkáně se může na kůře objevit výron slizu. Menší stromy mohou v důsledku této nemoci zemřít. Nákaza se šíří větrem a vodou, vývoj onemocnění je povzbuzen v deštivém počasí. Chcete-li překonat rakovinu sekvojí, tak odřízněte a zničte nemocné větve. Vždy sterilizujte své zahradnické nůžky mezi každým řezem, aby se zabránilo šíření nemoci. Neexistuje žádný lék na tuto nemoc, takže rostliny, které trpí extrémní infekcí by měly být odstraněny a zničeny.
Proč ryngle onemocní právě ve chvíli, kdy čekáte úrodu
Ryngle, renklódy, slívy a švestky patří mezi slivoně, takže se u nich v zahradní praxi opakuje podobný balík chorob a škůdců. Když se řekne choroby ryngle, nejde jen o jednu nemoc. Může jít o mšice, obaleče, virovou šárku, houbové choroby listů, klejotok, stříbrné listy, bakteriální rakovinu, moniliózu nebo poškození ptáky. Na první pohled přitom mohou vypadat podobně: strom slábne, listy se kroutí, plody opadávají a člověk má pocit, že „něco na tom stromě je“.
V domácí zahradě se mi nejvíc osvědčil jeden jednoduchý princip: nezačínat postřikem, ale pozorováním. U ryngle je důležité, kde se příznak objevil jako první. Když se kroutí mladé listy na koncích výhonů, často hledám mšice. Když padají malé plody a v místě vpichu je kapička klovatiny, podezření jde k pilatce nebo obaleči. Když se na plodech objevují propadlé skvrny, deformace a divná kresba, musím myslet na šárku. A když větev začne mít listy jakoby stříbřité, je to úplně jiná liga než obyčejná mšice.
Praktické pravidlo: u ryngle si vždy napište měsíc, část stromu a příznak. Například „květen – mladé listy – zkroucené a lepkavé“ je jiná situace než „srpen – plody – červivé a předčasně měknou“. Právě časová stopa často rozhodne, jestli zasáhnete správně.
Česká realita je v tomhle neúprosná. V jedné zahradě máte starou ryngli po dědovi, vedle ní švestku od souseda, za plotem neudržovaný sad a v trávě plno spadaného ovoce. Škůdci a choroby se nepohybují podle hranice parcely. Pokud se v okolí dlouhodobě nechávají ležet napadené plody, nestříhají se suché větve a nikdo nesleduje mšice, tlak na vaši ryngli bude vyšší, i když se o ni staráte slušně.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Monilióza ryngle: hniloba plodů a zasychání větviček po odkvětu
Monilióza je jedna z chorob, kterou si lidé často všimnou až při sklizni, když se na plodech objeví hnědá hniloba s polštářky výtrusů. U peckovin ale může být problém vidět už dříve jako moniliová spála květů a mladých větviček. Po odkvětu mohou květy a konce výhonů zasychat, jako by je spálil mráz. Jenže když se to opakuje a na stromě zůstávají zaschlé mumifikované plody, je potřeba myslet na houbovou chorobu.
U ryngle je monilióza častější tam, kde plody zůstávají dlouho ve vlhku, koruna je hustá, plody se vzájemně dotýkají nebo jsou poškozené od obaleče, ptáků či praskáním po dešti. Hniloba se pak šíří velmi rychle. Stačí jeden poškozený plod v hroznu dotýkajících se rynglí a během pár dnů může být zasažená celá skupina. Proto je důležité spojit ochranu proti hnilobě s ochranou proti škůdcům a mechanickému poškození.
Proč nestačí sbírat jen pěkné plody
Velká chyba je otrhat pěkné ryngle a napadené nechat na stromě „pro ptáky“. U moniliózy tím necháváte na stromě zdroj infekce. Mumifikované plody mohou zůstat viset dlouho a být problémem do další sezóny. V domácí zahradě se proto vyplatí při sklizni vzít i malý kbelík na špatné plody a rovnou je odnášet pryč. Není to elegantní práce, ale má velký význam.
Napadené plody nenechávejte na stromě, i když už je nechcete jíst.
Prosvětlete korunu, aby po dešti rychleji osychala.
Omezte červivost, protože poškozený plod snadněji hnije.
Sklízejte včas, přezrálé ryngle jsou k hnilobě náchylnější.
Časová dimenze je u moniliózy zásadní. Jeden vlhký týden před dozráním může změnit pěknou úrodu v mazlavou hnilobu. Když se k tomu přidají prasklé plody po dešti a červivost, nestačí řešit jen jednu věc. Ryngle potřebuje vzdušnou korunu, čisté okolí, pravidelné probírání špatných plodů a u problémových stromů také rozumnou preventivní ochranu podle aktuálního stavu a povolených přípravků.
Ve svém příspěvku NEMOCI TÚJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Prosim o radu.Na větvích túje se každoročnĕ vytváří slizký povlak hnědé barvy.Letos na všech větvích.Po postřiku zaschne,ale vytvoří se po nějaké ďobě znovu. Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Antonin.
mam řadu tují přes 20 let, od jedne strany jedna po druhe uhyne/každy rok jedna a ty co mají tenší kmen vedle ty jsou ok/
to jehličí usichá a pak zrezaví,celkem 5kusu
Děkuji
Ryngle Wazonova – co to je a jaký je rozdíl oproti švestce
Ryngle Wazonova patří mezi blumy, což je skupina švestek s kulatějšími plody a jemnější chutí. Pokud hledáte odpověď na otázku bluma co to je, jde o typ peckoviny, který se liší od klasických švestek hlavně strukturou dužniny a chutí.
V praxi je rozdíl ryngle a švestka poměrně výrazný:
ryngle jsou kulaté a měkčí
švestky jsou protáhlé a pevnější
ryngle jsou sladší a vhodné na přímý konzum
švestky mají výraznější chuť a hodí se více na zpracování
Právě ryngle Wazonova patří mezi nejrozšířenější odrůdy pro běžné zahrady, protože dobře plodí a není extrémně náročná.
Ve svém příspěvku CHOV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivo.
Je to krásné chovat včely, jenže není to jenom o tom. Objeví se nemoci, jako například je varroáza a hned je musíme léčit (mě se teda momentálně osvědčil Thymovar). Takže není to jen o medu ale hlavně o chovu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Každý stromek potřebuje sestříhat podle jeho aktuálního stavu, nelze tedy určit univerzální návod pro všechny. Inspirací, jak ostříhat právě tu vaši ryngli můžete získat z obrázků s naznačenými řezy, které uvidíte zde: diagramy řezu ryngle. Pokud se chystáte ostříhat přerostlou zanedbanou ryngli, tak se podívejte na schémata řezu zde: řez staré ryngle.
Kdo dává přednost videu, můžete so podívat na seznam videí, která názorně ukazují jak ostříhat ryngle, můžete vidět tady: jak ostříhat ryngle vide návody.
Pokud chcete video návody jen v češtině, tak můžete zkusit štěstí tady: řez ryngle česky.
Ryngle mají jemnou vůni a zajímavou chuť. Uzrálé plody špatně snášejí transport, je tedy třeba je podtrhnout nebo sklízet na počátku zralosti. Zralé ovoce je vhodné k přímé konzumaci nebo ke zpracování, nezralé pak ke kompotování. Ryngle můžete stejně jako jiné ovoce přidávat do různých buchet nebo koláčů, výborný je například džem, marmeláda či kompot ze žlutých rynglí. V následujících receptech si sami můžete vybrat, jak nejlépe toto ovoce zkonzumovat.
Jaký je přesný rozdíl mezi rynglí a blumou? V tom nemají úplně jasno snad ani biologové. Jejich společný rod slivoň je totiž velice variabilní a názory na zatřiďování jednotlivých druhů a poddruhů se teprve postupně vyvíjejí. Všeobecně ale bývají odrůdy a variety s kulatými plody nazývány ryngle (var. Claudiana), ovoidní (vejcovité) a protáhlé pak blumy (var. Ovoidea, případně var. Subrotunda).
Třeba taková slíva, dříve považovaná za samostatný druh, je dnes řazena jako poddruh švestky, podobně jako mirabelka. Jejím poddruhem je zase typický staročeský špendlík. Jisté je, že stejně jako švestky patří i slívy, ryngle, mirabelky, špendlíky a blumy do početné rodiny slivoní (Prunus). Jejich příbuzné jsou i další peckovice: višeň, třešeň, broskev, meruňka. Celý rod tak má na 430 druhů. Podle odrůdy jsou pak plody různě velké a zabarvené.
Slivoň bluma (Prunus domestica subsp. italica) je pravděpodobně křížencem slivoně trnky a slivoně myrobalán. Planá forma blumy není totiž známa. Jde o strom se silnějšími větvemi, vysoký asi 5 až 8 metrů, pro zajištění plodnosti se musí roubovat. Listy mají stejný tvar jako u švestky, ale jsou větší. Květy jsou bílé, po oplodnění na místě květu vyroste dužnatý plod žluté barvy, kulatého tvaru, přibližně 5 cm v průměru. Plod po dozrání v červenci až srpnu obsahuje velkou pecku.
Samostatně stojící stromy se nejlépe prořezávají do těchto tvarů:
Keřové stromy – s kmenem vysokým asi 80 cm, poté pokračují třemi nebo čtyřmi větvemi paprskovitě vyčnívajícími z vrcholu, aby vytvořily tvar poháru s otevřeným středem.
Pyramidové stromy – podobné keřům, ale s neporušeným centrálním výhonem, takže nemají otevřený střed. Větve začínají níže, 40 až 50 cm od země, a dále se postupně zkracují, aby vytvořily tvar pyramidy.
Ryngle lze také vytvarovat do prostorově úspornějších tvarů, ideální pro malé zahrady nebo pokud chcete pěstovat několik ovocných stromů. Dva nejlepší úsporné tvary rynglí jsou:
Vějíře – krátký kmen zakončený plochým vějířem rozpínajících se větví, přichycený ke zdi nebo plotu. Prořezávejte dvakrát ročně, na začátku léta a po sběru plodů.
Cordons – kompaktní strom s jednou větví s velmi krátkými bočními výhony, ideální do malých prostor a květináčů. Nutná opora pevným kolíkem nebo vodorovnými dráty. Protože neexistují žádné skutečně zakrslé podnože rynglí, je tato metoda méně úspěšná než u jablek, ale může fungovat i s méně vitálními odrůdami na polozakrslé podnoži 'Pixy' nebo 'VVA-1'.
Ryngle lze koupit již částečně vytvarované v závislosti na tom, kolik práce jim chcete věnovat. Ryngle se nehodní na pěstování ve špalírech.
Intenzivní ochrana ryngle není vhodná pro každého. Pokud máte starý strom na konci zahrady, nechcete používat žádné přípravky, nesklízíte pravidelně a ovoce berete spíš jako bonus, nemá smysl si nalhávat, že budete strom vést jako malý sad. Tam je rozumnější dělat hygienu, odstraňovat nebezpečné větve, sbírat nejhorší napadené plody a smířit se s kolísavou úrodou.
Naopak pokud máte mladou ryngli, chcete kvalitní ovoce na jídlo, koláče nebo marmeládu a strom je dobře dostupný, vyplatí se pečlivější režim. Ne nutně více chemie, ale více pozorování. Mladý strom se dá tvarovat, prosvětlit, snadno zkontrolovat a při prvním napadení zasáhnout šetrněji. Nejlepší ochrana ryngle je často dobrá dostupnost koruny.
Opatrní by měli být také lidé, kteří mají na zahradě děti, domácí zvířata nebo včely a chtějí používat postřiky. Tam je nutné hlídat etiketu, dobu aplikace, ochrannou lhůtu, riziko pro opylovače a skladování přípravků. U domácí zahrady platí, že méně, ale přesně, je lepší než často a naslepo. Postřik má být poslední krok po diagnostice, ne první reakce na jakýkoli flek.
Mšice na ryngli: lepkavé listy, kroucení a oslabené výhony
Mšice bývají první problém, kterého si na ryngli všimnete už na jaře. Ne proto, že by vždy strom zabily, ale protože jsou vidět rychle. Mladé listy se začnou kroutit, konce letorostů se deformují, listy jsou lepkavé a na rubu najdete kolonie drobného hmyzu. U slivoní se objevuje více druhů mšic, včetně mšice švestkové a dalších druhů, které způsobují svinování a kadeření listů.
Praktická chyba bývá v tom, že člověk vidí zkroucené listy a postříká jen horní stranu koruny. Jenže mšice sedí často na rubu listů a ve svinutých částech, kam se roztok nedostane. Pokud už jsou listy pevně stočené, zásah je horší než na začátku napadení. Proto se vyplatí kontrolovat mladé výhony každých pár dní v době rašení a po odkvětu.
Jak poznáte mšice a kdy ještě není pozdě
Typické je, že napadení začíná na mladých, šťavnatých částech stromu. Listy se svinují dolů nebo do stran, výhon zpomaluje růst a při dotyku cítíte lepkavost. Na listech a pod stromem se může objevit medovice. Tu pak mohou využívat černě, takže list vypadá špinavě až sazovitě. Když se přidají mravenci, bývá to další vodítko, protože mravenci si mšice často „hlídají“ kvůli sladké medovici.
Začátek napadení: několik kolonií na mladých listech, strom ještě roste normálně.
Střední napadení: výhony se deformují, listy jsou lepkavé, objevují se mravenci.
Silné napadení: vrcholky výhonů zasychají, listy hnědnou, mladý strom citelně slábne.
U staré silné ryngle obvykle několik kolonií mšic neznamená katastrofu. U mladého stromku po výsadbě je to jiné. Tam může mšice zastavit růst nových výhonů, které potřebujete pro založení koruny. Proto bych mladé ryngle chránil mnohem pečlivěji než vzrostlý strom, který už má vybudovanou korunu a dobrou zásobu dřeva.
Co bych dnes udělal jinak při prvním výskytu mšic
Dřív jsem u mšic čekal, jestli si s nimi poradí slunéčka a počasí. Někdy ano, ale u mladé ryngle to byla ztráta času. Dnes bych postupoval dřív a jemněji. Nejdřív bych mechanicky odstranil nejvíc obsazené konce výhonů, pokud jich je málo. Potom bych zkontroloval rub listů a zkusil šetrný zásah, který listy skutečně namočí zespodu. Teprve když se kolonie rychle vrací, sahal bych po registrovaném přípravku podle aktuální etikety a stavu stromu.
Důležité je také okolí stromu. Pokud pod rynglí držíte vysokou přehnojenou trávu, strom je přehnaně bujný a má měkké mladé výhony, mšice se na ně stěhují rády. Naopak pestrý podrost, kde mají prostor slunéčka, pestřenky a další užitečný hmyz, může tlak snížit. Neznamená to nechat zahradu zarůst, ale nevytvářet sterilní prostor bez predátorů.
U mšic je dobré mít i realistická očekávání. Jedním zásahem se nemusí vyřešit celá sezóna. Po dešti, teplém týdnu nebo příchodu okřídlených mšic se kolonie mohou znovu objevit. V praxi proto sleduji hlavně to, zda nové výhony pokračují v růstu a jestli se napadení nerozjíždí plošně po celé koruně.
Vlastní zkušenost: jedna ryngle, tři různé problémy během sezóny
Nejlépe je to vidět na typické zahradní situaci. Na jaře ryngle krásně nakvetla, po odkvětu vypadala zdravě a majitel už počítal koláče. Jenže v květnu se začaly kroutit mladé listy na koncích větví. Při pohledu zespodu byly na rubu listů drobné zelené a šedozelené mšice. První chyba byla, že se listy jen ostříkaly vodou a dál se nic nesledovalo. Za týden už byly některé výhony zakroucené tak, že se k mšicím postřik skoro nedostal.
Druhá vlna přišla v červnu. Na zemi ležely malé plody, některé zasychaly a u stopky byla vidět kapička klejotoku. Tady už nešlo o mšice, ale o problém v plodech. U části plodů se později ukázaly housenky. Feromonový lapač byl pověšený pozdě, až když byly škody viditelné. Přitom u obaleče švestkového je důležité sledovat nálet dopředu, ne až ve chvíli, kdy člověk rozkrojí červivou ryngli.
Třetí věc se projevila až v létě. Jedna starší větev měla listy světlejší, matné a jakoby stříbřité. Vypadalo to skoro jako prach nebo popel na listech, ale nešlo to setřít. Řez ukázal tmavší zbarvení dřeva. Tam už nepomohlo mýdlo, neem ani běžný zahradní postřik. Bylo potřeba větev vyříznout hluboko do zdravého dřeva, nářadí vydezinfikovat a strom sledovat další sezonu.
Tohle je přesně důvod, proč článek nejde postavit jako seznam „choroba – postřik“. Ryngle může mít během jedné sezóny více problémů najednou. Mšice oslabí mladé výhony, červivost poškodí úrodu, špatný řez otevře vstupní bránu pro houby a starý neošetřovaný strom má menší schopnost ztráty vyrovnat. Kdo chce ryngli opravdu zachránit, musí přemýšlet v čase.
Obaleč švestkový: proč jsou ryngle červivé, i když strom vypadá zdravě
Obaleč švestkový je typický škůdce, který člověka naštve víc než mšice. Strom vypadá docela zdravě, listy jsou pěkné, plody dorůstají, ale při sklizni je část úrody červivá. U rynglí to bývá o to horší, že zralý plod je měkký a poškození se rychle spojí s hnilobou. Najednou nejde jen o estetiku, ale o to, že v košíku máte ovoce, které se špatně zpracovává.
Typickým vodítkem je kapička klovatiny na plodu nebo u stopky, předčasný opad a drobná housenka uvnitř. První generace může způsobovat opad malých plodů, druhá generace pak ničí dozrávající ovoce. V domácí zahradě se často udělá chyba, že se řeší až červivost při sklizni. Jenže to už je pozdě. U obaleče je rozhodující sledovat nálet a zasáhnout ve správné fázi, kdy se housenky líhnou a ještě nejsou schované v plodu.
Následující tabulka ukazuje praktický sezónní pohled. Nejde o přesné datum pro každou zahradu, protože počasí se rok od roku liší. V teplejších polohách a horkých letech se vývoj posouvá dopředu, ve vyšších a chladnějších polohách později.
Období
Co sledovat
Co se může dít
Praktické opatření
Duben až květen
Kvetení, mladé plůdky, první opad
Pilatky a začátek tlaku škůdců po odkvětu
Kontrola plůdků, bílé lepové desky na pilatky, sledování počasí
Květen až červen
Feromonový lapač, drobný opad plodů
První generace obaleče, poškozené plůdky zasychají
Pravidelně zapisovat úlovky, sbírat opadané plody
Červenec až srpen
Dozrávající plody, kapičky klovatiny
Druhá generace poškozuje sklizňové plody
Včasný zásah podle náletu, důsledné odstraňování červivých plodů
Září až říjen
Spadané ovoce, kmen, půda pod stromem
Část housenek přezimuje u paty kmene nebo v půdě
Úklid plodů, péče o okolí kmene, příprava na další sezonu
Feromonový lapač není ozdoba, ale měřicí pomůcka
Feromonový lapač na obaleče švestkového má smysl hlavně tehdy, když ho pravidelně kontrolujete. Nestačí ho koupit, pověsit a zapomenout. V malé zahradě vám dá informaci, že motýli létají, a pomůže odhadnout, kdy je riziko kladení vajíček. Když lapač pověsíte až ve chvíli, kdy nacházíte červivé plody, slouží spíš jako potvrzení problému než prevence.
Osobně bych u ryngle postupoval tak, že lapač pověsím před očekávaným náletem, zapisuji počet motýlů a současně kontroluji plody. Když se nálet zvedne, sleduji další vývoj podle počasí.
