RYNGLE ŘEZY

Ryngle recepty

Ryngle mají jemnou vůni a zajímavou chuť. Uzrálé plody špatně snášejí transport, je tedy třeba je podtrhnout nebo sklízet na počátku zralosti. Zralé ovoce je vhodné k přímé konzumaci nebo ke zpracování, nezralé pak ke kompotování. Ryngle můžete stejně jako jiné ovoce přidávat do různých buchet nebo koláčů, výborný je například džem či kompot z rynglí. V následujících receptech si sami můžete vybrat, jak nejlépe toto ovoce zkonzumovat.

Zdroj: článek Ryngle

Příběh

Ve svém příspěvku RYNGLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Šraga.

Dobrý den,
která odrůda (dostupná na trhu) ryngle nebo blumy, případně i švestky je nejvíce odolná vůči monilóze.
Mám Althanovu renklódu, která tím velmi trpí (což je známá věc).
Děkuji.
L.Š.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Ryngle

Kompot z rynglí

Suroviny:

• 2 kg rynglí
• 1 l vody
• 350 g cukru krupice

Postup:

Na přípravu kompotu vybírejte vždy tvrdší plody. Ovoce dobře omyjte. Ryngle můžete na minutu vložit do vroucí vody a pak nechat okapat. Takto nachystané plody vkládejte do pečlivě umytých sklenic a zalijte cukerným roztokem připraveným z vody a cukru. Nakonec kompot sterilujte asi 20 minut při 85 °C.

Zdroj: článek Ryngle

Poradna

V naší poradně s názvem RYNGLE RENKLÓDA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kousal.

Koupil jsem před rokem malý stromeček ryngle renklódy. nyní vyrostly asi 20 cm výhonky. Mají se už nyní nějak prostříhávat?
Díky P.K.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Nechte růst bez střihu. Pokud se vyvíjí symetricky do šířky i výšky, tak nemusíte stříhat. Jinak jen tvarujte podle svých představ a prostorových možností.

Zdroj: příběh Ryngle renklóda pěstování

Co jsou to ryngle

Renklódy, respektive jejich předchůdkyně, pocházejí z Malé Asie, odkud byly do Evropy dovezeny Římany. Později vymizely a opakovaně se do Evropy a poté i na území České republiky dostaly roku 1725.

Ryngle plodí například zelená renklóda (Prunus domestica). Jde o kultivar výše zmiňovaného druhu slivoň renklóda. Odrůda je známa ze středověké Francie, ale její prapůvod není znám. Tento kultivar je cizosprašný. Plody jsou střední velikosti (20–30 g), jsou chutné a šťavnaté, mají zelenou, v úplné zralosti pak zelenožlutou slupku. Tato stará odrůda je i v současnosti poměrně rozšířená, většinou se pěstuje v zahradách.

Zdroj: článek Ryngle

Příběh

Ve svém příspěvku RYNGLE RENKLÓDA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kousal.

Koupil jsem před rokem malý stromeček ryngle renklódy. nyní vyrostly asi 20 cm výhonky. Mají se už nyní nějak prostříhávat?
Díky P.K.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Poláchovi.

Máme už 5 let nasazenou ryngli. Vyrostl pěkný stromek, ale zatím ještě nekvetla. Co dělat, abychom se dočkali nějaké úrody?
Pol.

Zdroj: příběh Ryngle renklóda pěstování

Džem z rynglí

Suroviny:

• 2 kg rynglí
• 400 ml vody
• šťáva z 1 citronu
• 1,5 kg želírovacího cukru

Postup:

Ryngle dobře omyjte, vypeckujte a nakrájejte na půlky. Takto připravené ovoce dejte do kastrolu, přilijte vodu a citronovou šťávu. Přiveďte k varu a za občasného míchání nechte na mírném ohni probublávat asi 35 minut. Poté přisypte cukr a vařte dále cca 25 minut, dokud směs nezačne houstnout. Pak ji odstavte a nechte chvíli usadit. Hotový džem plňte do umytých, zahřátých sklenic. Ty dobře uzavřete a nechte přibližně 10 minut stát dnem vzhůru – víčko lépe chytne.

Zdroj: článek Ryngle

Příběh

Ve svém příspěvku RYNGLE RENKLÓDA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kousal.

Koupil jsem před rokem malý stromeček ryngle renklódy. nyní vyrostly asi 20 cm výhonky. Mají se už nyní nějak prostříhávat?
Díky P.K.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šírová.

Prosím,čím mám stříkat rynglepo odkvětu?
Děkuji

Zdroj: příběh Ryngle renklóda pěstování

Ryngle Oullinská

Oullinská (Prunus domestica 'Oullinská') je kultivar druhu slivoň renklóda z čeledi růžovitých. Je dobrý opylovač, plodí velmi brzy a hojně. Roste bujně, později slabě. Tvoří široce kulovitou korunu. Plody jsou aromatické, chutné, drobné, určeny na zpracování a konzumaci. Pochází z Francie, kde byla nalezena panem Massotem v kraji Oullin u Lyonu.

Je poměrně odolná proti mrazu. Aby pravidelně rodila chutné plody, vyžaduje živné propustné půdy zásobené vodou a osluněnou polohu, ale snáší i nevhodné půdy a polohy. Plody zrají od poloviny srpna do začátku září. Jsou větší, téměř kulovité, zdánlivě prodloužené. Slupka je žlutá, na neosluněné straně až nazelenalá, má nakyslou chuť a mírně voní. Dužina je nažloutlá, sladká šťavnatá, aromatická. Plod je velmi chutný, pouze v případě nadměrné úrody nebo v nevhodných podmínkách horší. Odrůda je tolerantní vůči šarce.

Zde se můžete podívat na fotografie, které zachycují odrůdu ryngle oullinská.

Zdroj: článek Ryngle

Příběh

Ve svém příspěvku JAKÉ VZDĚLÁNÍ MUSÍ MÍT ČLOVĚK PRO PROŘEZ STROMŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eduard Křivánek.

Dobrý den, jaká legislativa stanoví, že činnosti s úpravou korun stromů/mladých i vzrostlých/ může provádět pouze arborista ?
Hrozí i certifikovanému pracovníkovy finanční postih, pokud např. po jeho zásahu dojde k zaschnutí stromu?
Může provádět veškeré úpravy korun stromů a speciální řezy osoba , která má platný kurz na motorové pily?


Předem děkuji za odpověď.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Jaké vzdělání musí mít člověk pro prořez stromů

Ořechové řezy se žloutkovou polevou

Ingredience: 200 g moučkového cukru, 200 g másla, 200 g vlašských ořechů, 120 g polohrubé mouky, sníh z bílků

Ingredience na polevu: 4 žloutky, 180 g moučkového cukru

Postup: Cukr ušleháme s máslem do pěny, přidáme ořechy, mouku a lehce vmícháme sníh z bílků. Upečeme na menším pekáči ve středně horké troubě – je to rychle pečené. Horké řezy hned po vyndání z trouby polijeme polevou (4 žloutky ušleháme s cukrem do pěny). Řezy jsou rychlé a recepty na ně budete rozesílat.

Zdroj: článek Ořechové řezy

Poradna

V naší poradně s názvem TÚJE A JEJICH NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radek Hes.

Dobrý den.
Máme dva roky staré thůje a od země praská kůra.
Můžete mi prosím poradit jak to ošetřit.
Děkuji za odpověď.
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Kůra na kmeni túje praská často. Příčinou může být hojná zálivka v minulém roce nebo mráz následovaný přímým slunečním zářením. Většinou nejde o nemoc, ale prasklina může být vstupní branou pro různé problémy, které mohou rostlinu úplně zničit.
Co dělat, když dojde k rozštěpení kůry na tújích?
V posledních letech bylo provedeno docela dost výzkumů věnujících se uzavření ran stromů. Výsledky uvádějí, že nanesení barvy nebo ošetřování dehtem mají jen malý účinek. Naopak začištění a oříznutí praskliny až na kůru, která pevně drží na dřevu, se ukázalo jako nejlepší řešení. Řezy v kůře rychle zaschnou, mají malou plochu a nazadržuje se v nich voda ani nečistoty. Obnažené dřevo zatuhne do hladka a uzavře se před okolním prostředím. Další ošetření již není potřeba, strom si s tím poradí sám. Jak provést začištění?
Ostrým nožem od jednoho konce praskliny, sledujte okraj kolem jedné strany rány, asi 1,5 až 2,5 cm od ní. Zastavte se na druhém konci a proveďte stejný postup na opačné straně praskliny. Nůž by měl být sterilizován mezi řezy jeho očištěním a ponořením na několik minut v roztoku chlornanu sodného s vodou v poměru 1:10 nebo v 70% alkoholu, aby se zabránilo kontaminaci. Opatrně vyjměte kůru z vnitřku ošetřovaného místa. Měl byste dosáhnout podobného stavu, jako na přiloženém obrázku. Nezapomeňte to nechat bez dalších zásahů.
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Zdroj: příběh Túje a jejich nemoci

Ryngle versus blumy

Jaký je přesný rozdíl mezi rynglí a blumou? V tom nemají úplně jasno snad ani biologové. Jejich společný rod slivoň je totiž velice variabilní a názory na zatřiďování jednotlivých druhů a poddruhů se teprve postupně vyvíjejí. Všeobecně ale bývají odrůdy a variety s kulatými plody nazývány ryngle (var. Claudiana), ovoidní (vejcovité) a protáhlé pak blumy (var. Ovoidea, případně var. Subrotunda).

Třeba taková slíva, dříve považovaná za samostatný druh, je dnes řazena jako poddruh švestky, podobně jako mirabelka. Jejím poddruhem je zase typický staročeský špendlík. Jisté je, že stejně jako švestky patří i slívy, ryngle, mirabelky, špendlíky a blumy do početné rodiny slivoní (Prunus). Jejich příbuzné jsou i další peckovice: višeň, třešeň, broskev, meruňka. Celý rod tak má na 430 druhů. Podle odrůdy jsou pak plody různě velké a zabarvené.

Slivoň bluma (Prunus domestica subsp. italica) je pravděpodobně křížencem slivoně trnky a slivoně myrobalán. Planá forma blumy není totiž známa. Jde o strom se silnějšími větvemi, vysoký asi 5 až 8 metrů, pro zajištění plodnosti se musí roubovat. Listy mají stejný tvar jako u švestky, ale jsou větší. Květy jsou bílé, po oplodnění na místě květu vyroste dužnatý plod žluté barvy, kulatého tvaru, přibližně 5 cm v průměru. Plod po dozrání v červenci až srpnu obsahuje velkou pecku.

Zdroj: článek Ryngle

Příběh

Ve svém příspěvku ŘEZ VINNE REVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri Lojda.

Vážení přátelé,

S očekáváním vždy otevírám mailové stránky, stránky publikací,abych se dozvěděl vždy to samé.Fundovaně napsané články,hemžící se odborným výrazivem snad proto
aby fundovaná, odborná obec neměla důvod povytáhnou obočí.Pro nás normální pěstitele či začátečníky to však valnou cenu nemá.Co takhle se snížit k náčrtkům
a psát trochu srozumitelně?Ty fundovaní již ty řezy dávno znají, ale co my?
Stejný případ byste mohli najít v ordinaci lékaře,který Vám na otázku co Vám je,
začne vše obšírně vysvětlovat latinským výrazivem.Co si o něm pomyslíte?Možná odborník, ale de faco ty jeho rady jsou mi na h.... .
Zdraví Vás Jiří Lojda

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivet.

Souhlasím, přesně si říkám to samé. Čtu už třetí článek a nejsem o nic moudřejší.

Zdroj: příběh Řez vinne revy

Pěstování ryngle

Renklódy patří mezi slivoně náročnější na teplo, rozdíly jsou samozřejmě mezi jednotlivými odrůdami. Vybírejte pro jejich pěstování polohy chráněné, protože některé odrůdy mohou namrzat v květu. Nejlépe se pěstují do výšek kolem 350 m nad mořem, odolné odrůdy pak přibližně do 450 m nad mořem. Je to možné i ve větších nadmořských výškách, záleží na lokálním mikroklimatu.

Nároky na půdu jsou do značné míry dány typem použité podnože. Stromky se sázejí na podzim nebo na jaře. Renklódy potřebují dostatečnou závlahu, zvláště když rostou plody. Nejlepší plody bývají na 2-3letém dřevě (to je dobré zohlednit při řezu). Některé odrůdy jsou samosprašné, takže si nemusíte dělat hlavu s opylovačem. Řada odrůd je však cizosprašná a je tedy nutné postarat se o opylovače (to je o jinou odrůdu poblíž, která se o opylení postará). Některé odrůdy jsou částečně samosprašné. Pokud i jim zajistíte vhodné opylovače, bývá úroda lepší.

Zdroj: článek Ryngle

Odrůdy ryngle

Vyšlechtěna byla řada velkoplodých odrůd a kříženců se švestkou. Dle zabarvení plodů se dělí na dvě základní skupiny:

• Zelené a žluté odrůdy
• Zelená renklóda – odrůda známá také jako zelená ryngle či zelinka preferuje chráněné polohy a vlhké, živné půdy, má zelené plody, dužninu pevnou a šťavnatou; odlučitelnost od pecky je dobrá; plody dozrávají v září, vhodné do kompotů; pozor, jde o cizosprašnou odrůdu
• Denniston´s superb – pochází z USA, má středně velké plody
• Golden Transparent – velkoplodá odrůda, žluté plody
• Jefferson – pozdní odrůda
• Ontario – odrůda vyšlechtěná v 19. století v Severní Americe, dobrá odlučitelnost od pecky
• Oullinská – odrůda vyšlechtěná v polovině 19. století ve Francii, střední odlučitelnost od pecky (více viz v další podkapitole)
• Reine Claude de Bavay – kříženec renklódy a švestky
• Transparent Gage – zlatožluté plody s červenými skvrnami
• Wazonova – stará, samosprašná odrůda pocházející pravděpodobně z Německa, má středně velké plody, odlučitelnost od pecky je dobrá, dužnina pevná a šťavnatá; zelenožluté plody dozrávají v září, vhodné do kompotů; odrůda je odolná proti mrazu, středně proti šarce;
• Červené a fialové odrůdy
• Althanova renklóda – velkoplodá, barva plodů bývá obvykle načervenalá, dobrá odlučitelnost od pecky (více viz v další podkapitole)
• Denbigh – velkoplodá odrůda, s nepravidelným zlatavým tečkováním
• Elephants Heart – velkoplodá odrůda, červená až temně fialová, má tvar srdce a červenou dužinu
• Victoria – velkoplodá odrůda, žluto-červeno-fialové plody
• Meruňkovitá renklóda

Zdroj: článek Ryngle

Blumy versus špendlíky

Švestky, slívy, ryngle, mirabelky, špendlíky a blumy patří do početné rodiny slivoní (Prunus). Mezi jejich příbuzné patří i další peckovice: višeň, třešeň, broskev, meruňka. Celý rod má přibližně 430 druhů. Složením těla do něj patří i mango, ale jako tropická plodina se tam nepočítá.

Blumy mají žluté, zelené i fialovočervené kulovité plody se žlutou dužninou. Na trh se běžně dostává cca osm druhů blum.

Špendlíky vypadají jako menší žluté švestky, jsou tedy oválné. Dužnina, kterou lze dobře oddělit od pecky, má velice lahodnou chuť.

Zdroj: článek Blumy

Rychlé ořechové řezy

Ingredience: 5 vajec, 150 g moučkového cukru, 150 g másla, 150 g čokolády na vaření Orion, 120 g strouhaných ořechů, 150 g polohrubé mouky

Postup: Utřeme máslo s cukrem do pěny, přidáme žloutky a za stálého tření pomalu přidáváme ve vodní lázni rozpuštěnou čokoládu. Přisypeme mouku s posekanými ořechy a nakonec vmícháme tuhý sníh z bílků. Těsto vlijeme na plech vysypaný moukou a vymazaný tukem a upečeme. Po vychladnutí polejeme čokoládovou polevou a po zatuhnutí nakrájíme na úhledné řezy; můžeme je ještě přizdobit jádrem ořechu.

Zdroj: článek Ořechové řezy

Rynglový koláč

Suroviny:

• 1 hrnek hladké mouky
• 1 hrnek polohrubé mouky
• 1 vanilkový pudink
• 1 hrnek cukru krupice
• 1 balíček vanilkového cukru
• 1 kelímek bílého jogurtu
• 1 dcl mléka
• 2 vejce
• 50 g Hery
• 1 lžíce hnědého rumu (nemusí být)
• špetka soli
• strouhaný kokos
• drobenka

Postup:

Nejprve v míse utřete do pěny tuk, cukr a vajíčka, poté přidejte jogurt, vanilkový cukr, mléko, rum, opatrně přisypte mouku se špetkou soli, vanilkový pudink a vše znovu vyšlehejte. Těsto nalijte na vymazaný plech s vyšším okrajem, poklaďte rynglemi, posypte strouhaným kokosem a drobenkou. Pečte ve vyhřáté troubě na 180 °C dozlatova.

Zdroj: článek Ryngle

Řezy s pařížskou šlehačkou

Ingredience na těsto: 7 vajec, 250 g moučkového cukru, 1,5 lžičky mleté skořice, 300 g mletých vlašských ořechů, 3 vrchovaté lžíce polohrubé mouky, 3 lžičky prášku do pečiva

Ingredience na pařížský krém: 2 šlehačky, 4 lžíce kakaa, 4 lžíce cukru, 200 g čokolády na vaření

Postup: Všechny suroviny z receptu na těsto vymícháme a pečeme na vymazaném a vysypaném plechu nebo na pečicím papíře. Šlehačky zahřejeme - nevaříme! Přidáme kakao, cukr a nastrouhanou čokoládu a horké mixujeme asi 1 minutu. Na 12 hodin dáme do chladničky a před zdobením našleháme. Natřeme na korpus a rozkrájíme na řezy, které přizdobíme šlehačkou a mandarinkou.

Zdroj: článek Pařížské řezy

Ryngle Althanova

Althanova renklóda (Prunus domestica 'Althanova renklóda') je kultivar druhu slivoň renklóda z čeledi růžovitých. Odrůda je českého původu, byla vypěstována zahradníkem J. Procházkou ve Svojšicích u Kolína z pecky zelené renklódy někdy mezi lety 1850–1860 (podle jiného zdroje v první polovině 19. století). Odrůda byla nazvána podle majitele panství Svojšice a zaměstnavatele pana Procházky hraběte M. J. Althanna. Je cizosprašná (mezi vhodné opylovače patří zelená renklóda, Oullinská a Vlaška), plodí po několika letech velké chutné šťavnaté plody s červenou slupkou, které dozrávají v první polovině září. Dužnina je pevná a šťavnatá, dobře oddělitelná od pecky. Plody špatně snáší transport, je třeba je podtrhnout nebo sklízet na počátku zralosti. Ovoce je vhodné k přímé konzumaci nebo ke kompotování.

Odolnost proti mrazu je vysoká, takže je tato odrůda vhodná i do středních poloh. Náročnost na stanoviště je střední. Roste z počátku bujně a silně, později středně. Pravidelně a hojně plodí. Kultivar je však méně vhodný k přeštěpování vzrůstných odrůd, vyžaduje jen opatrný řez. Pro vysoké výnosy je třeba volit půdy vlhčí a zásobené živinami. V suchých půdách bývá ovoce drobné, ve vlhkých trpí moniliózou. Proti šarce je středně odolná.

Zde můžete zhlédnout fotografie zachycující odrůdu althanova.

Zdroj: článek Ryngle

Pudinkové řezy se zakysanou smetanou

Ingredience na těsto: 200 g cukru moučky, 200 g hladké mouky, 4 vejce, 1 prášek do pečiva, 1 dl oleje

Ingredience na pudink: 1 l mléka, 2 vanilkové pudinky, cukr

Ingredience na vrchní vrstvu: 2 zakysané smetany, 2 vanilkové cukry, skořice a Granko na posypání

Postup: Suroviny na těsto smícháme a vylijeme na vysypaný a vymazaný vysoký plech, protože těsto při pečení stoupne. Na těsto nalijeme uvařený horký vanilkový pudink a zapečeme ve vyhřáté troubě dozlatova. Po upečení na teplou buchtu rozetřeme 2 zakysané smetany s 2 vanilkovými cukry a posypeme Grankem a skořicí (skořice je zde moc dobrá, ale nepřehánět). Řezy uchováváme v lednici. Je to neuvěřitelně lehká, dobrá a také osvěžující „buchta“. U ní je jistota, že vám dlouho nevydrží.

Zdroj: článek Pudinkové řezy – recepty

Ořechové řezy medové

Ingredience: 250 g medu, půl lžíce másla, 2 vejce, cca 300–400 g hladké mouky, citronová kůra, 1 lžička prášku do pečiva, tuk a hrubá mouka na plech, ořechová jádra na ozdobu

Ingredience na polevu: 1 bílek, trocha vody, med

Postup: Nahřátý horký med smícháme s máslem a celými vejci. Přidáme tolik hladké mouky, aby těsto bylo husté jako na nudle. Během zadělávání přidáme skořici, nastrouhanou kůru a prášek do pečiva. Na vále těsto dobře vypracujeme (asi hodinu), pak uložíme do chladu a necháme cca půl dne odpočívat. Nakonec vyválíme placky na malík tlusté, přeneseme je na tukem vymazané a hrubou moukou vysypané plechy a na povrchu je potřeme polevou. Povrch poklademe jádry ořechů. Marcipán upečeme dorůžova. Ještě zatepla jej nakrájíme na řezy a uložíme v krabici. Řezy jsou dlouho chutné.

Na polevu utřeme bílek s vodou a rozehřátým medem.

Zdroj: článek Ořechové řezy