RYTÍ NA ZAHRADĚ

Pěstování zeleniny bez rytí

Zahradničení bez rytí vám nejen ušetří čas a námahu, ale má i další výhody. Jak jsme již zmiňovali, rytí může narušit půdní rovnováhu, především vyváženost půdních organismů, a přestože je jeho hlavním smyslem půdu provzdušnit, dochází při něm spíše k jejímu udusání a půda se stává příliš kompaktní. Systém však vyžaduje specifický přístup, aby záhony neovládl plevel. Je však potřeba poznamenat, že záhony bez rytí nebudou dobře prosperovat ve velmi těžké, jílovité půdě.

Příprava netradičních záhonů

Nabízíme několik základních pravidel a rad při zakládání záhonů, které není třeba rýt:

• Na podzim se záhony určené k zahradničení musí bez rytí zbavit plevelů, tedy ne rýčem, ale například rycími vidlemi. Snazší práce bude v místech, která od jara do podzimu ležela pod černou perforovanou fólií nebo tmavou netkanou textilií.
• Záhony je vždy vhodné ohradit prknem nebo řadou cihel či kamenů, aby z nich nevypadávala vrstva mulče, kterou budou posléze pokryty.
• Záhony a cestičky mezi nimi si rozvrhněte tak, aby nedocházelo k ušlapávání půdy mimo cesty.
• Cestičky musí být dost široké na průjezd kolečkem, abyste mohli bez problémů dovážet mulčovací materiál a podobně.

Mulčování místo rytí

Další variantou, jak pěstovat plodiny bez rytí, je využít mulčování. Vyberete-li si tento způsob, pak postupujte podle těchto doporučení:

• Abyste mohli zahradničit bez rytí, musíte mít k dispozici velké množství vyzrálého kompostu.
• Záhony se na podzim nezryjí, ale pokladou přibližně 5 cm silnou vrstvou vyzrálého kompostu nebo hnoje. Žížaly se na svou oblíbenou pochoutku vrhnou a postupně ji zatahají do spodních vrstev půdy, čímž zeminu provzdušní a obohatí o množství nezbytných živin.
• Mulčovací vrstva půdu v zimě chrání před vysycháním a výkyvy teplot, poskytuje příznivé podmínky pro půdní mikroorganismy. Prudké deště nenaruší její strukturu a živiny se nevyplavují.
• Na jaře lze záhon rovnou osít. Semínka můžete překrýt opět vrstvičkou vyzrálého, jemného kompostu.

Vrstvený záhon

Další varianta klasického zahradničení bez rytí je taková, že záhon poté, co jej na podzim vyplejete, pokladete lepenkou nebo nepotištěným papírem, který důkladně pokropíte, aby byl mokrý. Na papír pak můžete vrstvit kompost, posečenou trávu a podrcené listí v několika opakujících se vrstvách do té doby, než bude výška pokrývky na půdě činit přibližně 15 cm. Vše přes zimu zetlí a na jaře bude půda připravená k osetí či osázení. Na podzim je pak vhodné prohrábnout záhon vidlemi a celý postup zopakovat.

Úskalí při pěstování bez rytí půdy

Pokud jste se rozhodli pro zahradničení bez rytí, musíme vedle pozitiv, uvést i možná negativa tohoto způsobu pěstování:

• V důsledku vysychání půdy se plodiny stávají více citlivými na nedostatek živin.
• Rostliny potřebují více vstupů pro potírání plevele.
• Lze konstatovat, že výnosy mají tendenci k nižší stálosti.

Zdroj: článek Rytí a orba půdy

Příběh

Ve svém příspěvku KDO POMŮŽE NA ZAHRADĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bobina.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vladimír.

Zdroj: příběh Kdo pomůže na zahradě

FAQ – často kladené otázky

Proč vitálka v suché zahradě prospívá lépe než v běžném záhonu?

Vitálka prospívá v suché zahradě proto, že je přirozeně přizpůsobená chudým a suchým stanovištím.

V klasickém záhonu s humózní půdou a pravidelnou zálivkou vytváří hodně listové hmoty, ale málo květů a často špatně přezimuje. V suché zahradě se kořeny rychle dostanou do hloubky, rostlina není přelitá a energie jde do kvetení, ne do přerůstání.

Jak dlouho po výsadbě vitálku zalévat, než přejdete na suchý režim?

Vitálku zalévejte pouze první 4–6 týdnů po výsadbě, dokud nezakoření.

Po této době je potřeba zálivku postupně omezit. Pokud vitálku zaléváte dál, kořeny zůstanou mělké a rostlina bude náchylnější k zimnímu úhynu. Suchý režim po zakořenění je zásadní pro dlouhodobé přežití i kvetení.

Proč vitálka první rok krásně kvete a druhý rok zmizí?

Nejčastějším důvodem je kombinace přelití a špatného přezimování.

První rok vitálka využije energii ze sazenice, ale pokud je půda vlhká a těžká, kořeny během zimy uhnijí. Nejde o mráz, ale o vodu v půdě. Suchá a propustná půda výrazně zvyšuje šanci, že vitálka přežije další sezóny.

Je vitálka vhodná do štěrkového nebo kamenitého záhonu?

Ano, štěrkový záhon je pro vitálku ideální.

Štěrk zajišťuje rychlý odtok vody, omezuje konkurenci jiných rostlin a podporuje hlubší zakořenění. Právě ve štěrku se vitálka často sama vysemeňuje a vytváří stabilní populace bez další péče.

Jaký je nejlepší způsob množení vitálky v suché zahradě?

Nejspolehlivější je samovýsev přímo na stanovišti.

Rostliny vzniklé ze samovýsevu jsou od začátku přizpůsobené místním podmínkám a mají vyšší šanci na dlouhodobé přežití. Výsev semen a dělení trsů jsou možné, ale mají vyšší riziko neúspěchu, zejména v suchých letech.

Proč se vitálka někde sama vysemeňuje a jinde vůbec?

Rozhodující je přístup semen k odkryté půdě.

Pokud je záhon mulčovaný kůrou, štěpkou nebo hustě osázený, semena nemají šanci zakořenit. Naopak v suché zahradě se štěrkem, kameny nebo narušeným povrchem se vitálka množí velmi snadno.

Kdy má smysl vitálku dělit a kdy to raději nedělat?

Dělení trsů má smysl pouze brzy na jaře před rašením.

V jiném období vitálka dělení špatně snáší, zejména v suchu nebo horku. Část rostlin často odumře. V suché zahradě je dělení spíše nouzové řešení než doporučený způsob množení.

Proč vitálka nekvete, i když vypadá zdravě?

Nejčastější příčinou je příliš výživná půda nebo nadměrná zálivka.

Vitálka pak investuje energii do listů místo do květů. Sucho a chudá půda fungují jako přirozený stres, který kvetení podporuje. Pokud vitálka nekvete, je většinou potřeba ubrat péči

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Vitálka – množení a pěstování v suché zahradě: proč jí sucho

Příběh

Ve svém příspěvku RUČNÍ NÁŘADÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Ruční nářadí

Význam rytí

Rytím zlepšíte celkový stav půdy, zvláště u velmi těžkých půd jílovitého typu, které zadržují vodu a propustí jen velice málo živin ke kořenům pěstovaných rostlin. Při rytí dochází k rozrušení půdního škraloupu a důkladnému promíchání vrstev zeminy. Nesmírně důležitou roli zde hraje přidání organických hnojiv a jiných látek.

Zdroj: článek Rytí a orba půdy

Příběh

Ve svém příspěvku PRÁCE NA ZAHRADĚ, RYTÍ, HNOJIT PŘED RYTÍM CERERITEM? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ficková Eliška.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Práce na zahradě, rytí, hnojit před rytím cereritem?

Může rytí škodit?

Půda je, jak známo, velmi složitý systém, kde každá část, ať už živá či neživá, má své místo a roli. Rytím může být tento křehký systém narušen a převrácen, například organismy, které mají raději více kyslíku, se najednou ocitnou mnohem hlouběji a hynou – uvádí se, že tak uhyne až 80 % mikroorganismů, tedy bakterií, hub a řas, které jsou důležité pro úrodnost půdy. Stejně to platí i obráceně pro organismy, které naopak žijí hlouběji a kyslík nebo sluneční záření jim škodí.

Také struktura půdy samozřejmě utrpí po rytí veliké šrámy. V půdě je systém kapilárních (tenkých) průduchů, které jsou důležité pro průnik vzduchu, vody či živin. Zatímco povrchové kypření pomáhá tomuto systému a potažmo rostlinám, kompletní zrytí tuto strukturu zcela naruší.

Doporučuje se tedy rýč nahradit rycími vidlemi. Půdu jimi prokypříme tak, že je zapichujeme postupně do půdy (v pásech vzdálených 10–15 cm od sebe) a pak se zapíchnutými vidlemi zahýbeme dopředu a dozadu. Tím se půda provzdušní a také bude snadněji přijímat vlhkost.

Zdroj: článek Rytí a orba půdy

Příběh

Ve svém příspěvku KOLAUDACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ehlová Antonie.

Zdroj: příběh Kolaudace

FAQ – často kladené otázky

Je kamélie jedovatá pro psy?

Kamélie (Camellia japonica) není považována za jedovatou rostlinu pro psy. Podle dostupných botanických a veterinárních databází patří mezi bezpečné okrasné rostliny.

Pokud pes náhodně okusí list nebo květ kamélie, obvykle se nestane nic vážného. Rostlina neobsahuje silné toxiny, které by způsobovaly otravu. Ve výjimečných případech může dojít pouze k mírnému podráždění žaludku nebo krátkodobému zvracení. Tyto reakce nejsou způsobeny jedovatými látkami, ale spíše běžnou reakcí na rostlinnou vlákninu. Přesto je vždy vhodné sledovat zdravotní stav zvířete a zabránit pravidelnému okusování okrasných rostlin.

Je kamélie jedovatá pro kočky?

Kamélie není klasifikována jako jedovatá rostlina pro kočky. Ve většině databází toxických rostlin je uvedena jako netoxická pro domácí zvířata.

Kočky někdy okusují listy rostlin, protože jim rostlinná vláknina pomáhá při trávení. Pokud kočka ochutná list kamélie, obvykle nedojde k žádným vážným potížím. Ve vzácných případech se může objevit mírné podráždění žaludku nebo krátkodobé zvracení. Tyto reakce však nejsou způsobeny toxiny. Většina koček navíc o kamélie nejeví větší zájem, protože listy nejsou aromatické ani chutné.

Je Camellia japonica jedovatá?

Camellia japonica není podle botanických ani veterinárních zdrojů považována za jedovatou rostlinu. Patří mezi bezpečné okrasné keře, které se běžně pěstují v zahradách.

Tento druh kamélie neobsahuje silné alkaloidy ani jiné toxické látky, které by způsobovaly otravu. Listy i květy obsahují především polyfenoly a další běžné rostlinné látky. Při náhodném požití malého množství rostliny se obvykle nic nestane. Ve větším množství může dojít pouze k mírnému podráždění trávení. Proto je rostlina považována za bezpečnou i v zahradách, kde se pohybují děti nebo domácí zvířata.

Může dítě sníst květ kamélie?

Malé množství květu kamélie obvykle nezpůsobí žádné vážné zdravotní potíže. Rostlina není klasifikována jako jedovatá pro děti.

Pokud dítě náhodně ochutná květ nebo malý kousek listu, většinou se nic nestane. Kamélie neobsahuje silné toxické látky. Ve výjimečných případech se může objevit mírná nevolnost nebo podráždění žaludku. Tyto reakce jsou však vzácné a obvykle rychle odezní. Přesto je vhodné děti naučit, že okrasné rostliny nejsou určeny ke konzumaci, a zabránit jim v ochutnávání rostlin v zahradě.

Jsou květy kamélie jedlé?

Květy kamélie nejsou jedovaté, ale většina okrasných druhů není určena k běžné konzumaci. Rostliny rodu Camellia se pěstují především jako dekorativní keře.

Existují však druhy kamélií, které mají potravinářské využití. Nejznámější je Camellia sinensis, známá jako čajovník. Z jejích listů se vyrábí čaj. Okrasné kamélie, například Camellia japonic

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Je kamélie jedovatá? Pravda o Camellia japonica

Příběh

Ve svém příspěvku VYVOJ SLIMÁKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva nováková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan Císař.

Zdroj: příběh Vyvoj slimáka

Typy jezírek

Na zahradě můžeme mít nejrůznější druhy jezírek (výjimkou nejsou ani jejich kombinace, například může být koupací jezírko spojené s okrasným či chovným atd.)

a) Koupací jezírka

Tato jezírka jsou přírodní (a výrazně hezčí) variantou bazénů. Výhodou tohoto typu jezírka je, že nejen ovlivňuje a zvlhčuje vzduch v zahradě, ale hlavně není pro jeho provoz potřebná žádná chemie. Navíc na rozdíl od bazénů, které jsou určeny jen ke koupání, tyto jezírka mají i relaxační účinek a estetickou funkci. Koupací jezírka by měla mít plochu nejméně 30 m² (místy by měla být hloubka minimálně 1,2 m). Tato jezírka by neměla být nijak chemicky čištěna (voda v bazénu je tedy čistější, ale voda v koupacím jezírku zas pomáhá tělu zvýšit jeho obranyschopnost). I voda v jezírku je ale čistá, jen ne chemicky. K čištění mohou být použití filtry, čerpadla. Velký vliv na čistotu této vodní plochy mají také rostliny, ale ty nedokážou vše, a tak jim právě pomáhají již zmíněná čerpadla a filtry. Nevýhodou koupacího jezírka opět na rozdíl od bazénu je, že péče o něj vyžaduje specifické znalosti, navíc by se v něm neměli koupat lidé namazaní opalovacími krémy (nebo ošetřeni jinými kosmetickými přípravky), došlo by tak ke znečištění vody.

b) Jezírka určená k chovu ryb

Při stavbě tohoto specifického jezírka je důležité si hned na začátku promyslet, kolik a jaké ryby budeme v rybníčku chovat. To se totiž odráží na typu, hloubce a velikosti jezírka. Hloubka jezírka musí mít minimálně 1,2 m (nejvhodnější je hloubka 1,8 m). Tato hloubka by měla rybám zajistit, že teplota v jezírku přes zimu bude alespoň 4 °C, a tím jim zajistí šanci k přežití. Nevýhodou tohoto jezírka je, že ryby způsobují, že v jezírku je více živin, a tím pádem musí být lepší filtrace jezírka. Kvůli rybám je potřeba hodně řešit umístění fontán, vodopádů a dalších vodních her, aby ryby nijak neomezovaly a nedej bože jim nějak neublížily. Správně zvolit se musí i jezerní rostlinky.

c) KOI jezírka

Jedná se o jeden z velmi oblíbených typů jezírek určených k chovu ryb. Koi kapříci jsou původem z Japonska a dožívají se dokonce až 30 let věku (výjimkou není ale ani vyšší věk). Průměrná délka této ryby je kolem 30 – 70 cm. Pro KOI kapry je potřeba jezírka s rozlohou minimálně kolem 15 – 20 m² s proměnlivou hloubkou (ta by měla místy být až 2 m). Na krajích jezírka se doporučuje menší hloubka třeba kolem 80 cm. U těchto jezírek mohou být zasázeny rostlinky, ale KOI kapři k nim nesmí mít přístup, protože jinak by je ničily a rozrývaly kvůli nim i dno. Filtrace u tohoto typu jezírka by měla mít mechanický předfiltr (odlučuje nečistoty z vody, zachycuje výka

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jezírka v zahradě

Příběh

Ve svém příspěvku KRTEK OBECNÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivan Svoboda.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Krtek obecný

Úvodní zkušenost: první krtek na zahradě

Krtince jsem na zahradě poprvé zaznamenal začátkem jara. Nejprve jeden malý kopeček uprostřed trávníku, který jsem jednoduše rozhrnul hráběmi. Druhý den se ale objevil další a během týdne jich bylo víc než deset.

Krtek je přitom zvláštní tvor – většinu času ho vůbec nevidíte, ale dokáže během krátké doby vytvořit rozsáhlý systém podzemních tunelů. Trávník pak vypadá jako malé bojiště plné hromádek hlíny.

Kdy se krtek objevil poprvé

Nejčastěji se krtek objeví na zahradě v době, kdy je půda vlhká a plná potravy. Typicky to bývá:

• na jaře po roztátí půdy,
• na podzim při vlhkém počasí,
• po delších deštích.

V mém případě šlo o jarní období, kdy byla půda měkká a plná žížal – přesně to, co krtci hledají.

Proč běžné rady ze zahradnictví nepomohly

Než jsem se dostal k ricinovému oleji, vyzkoušel jsem několik klasických metod, které lidé často doporučují.

• plašič krtků ve formě zapichování plastových lahví do země,
• ultrazvukový odpuzovač,
• různé pachové granule.

Výsledek byl ale vždy stejný. Krtek se jen posunul o pár metrů dál a začal dělat nové krtince.

Teprve když jsem pochopil, jak funguje systém tunelů krtka, začalo mi dávat smysl, proč některé metody nefungují.

Zdroj: článek Krtek na zahradě: jak ho vypudit ricinovým olejem

Poradna

V naší poradně s názvem PŘESADIT? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Přesadit?

Jaké podmínky v suché zahradě vitálce prospívají a které ji ničí

Vitálka je odolná, ale jen tehdy, když jsou splněny základní podmínky suché zahrady. Nestačí méně zalévat – důležité je, kde voda zůstává a kde ne.

Následující přehled ukazuje, jak vitálka reaguje na různé kombinace půdy, vláhy a stanoviště. Tyto rozdíly rozhodují o tom, jestli bude kvést roky, nebo zmizí po jedné zimě.

Tabulka potvrzuje, že vitálku nezabíjí sucho, ale kombinace vlhka a těžké půdy. Pokud v zahradě řešíte zimní úhyn, hledejte problém v odvodu vody, ne v mrazu.

Vitálka funguje nejlépe v suché zahradě, ale jen tehdy, pokud má kolem sebe správné sousedy. Praktické ukázky funkčních i nefunkčních kombinací najdete v samostatném článku Vitálka – s čím ji kombinovat.

Zdroj: článek Vitálka – množení a pěstování v suché zahradě: proč jí sucho

Poradna

V naší poradně s názvem KAMÉLIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Čejková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Kamélie

Způsoby množení vitálky v suché zahradě a jejich reálná úspěšnost

Vitálku můžete množit několika způsoby, ale ne všechny fungují stejně dobře v suché zahradě. Rozdíly nejsou v teorii, ale v praxi – tedy v tom, co opravdu přežije další sezónu.

Následující přehled vychází ze zkušeností ze suchých stanovišť, kde se nepočítá s pravidelnou zálivkou ani s výživnou půdou.

Tabulka jasně ukazuje, že v suché zahradě má největší smysl nechat vitálku pracovat samotnou. Rostliny ze samovýsevu jsou od začátku přizpůsobené místním podmínkám a mají náskok.

Zdroj: článek Vitálka – množení a pěstování v suché zahradě: proč jí sucho

Poradna

V naší poradně s názvem ŽLUTĚ KVETOUCÍ KEŘ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloš Sibera.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Žlutě kvetoucí keř

Zakládání vinice

Jenže kosové jsou snad ještě vynalézavější než špačci a i přes síťku jednotlivé bobulky rozklovávají a hodují tak přímo na keřích. I když kombinujeme všechny metody, musíme se smířit s tím, že nějaké ztráty budou. Vraťme se ale na začátek. Minule jsme začali velké téma: zakládání vinice.

Ano, věnovali jsme pozornost klimatickým, stanovištním a půdním podmínkám, ve kterých se révě daří. Pokud jsme si jisti, že tomu tak bude i na našem stanovišti, je potřeba si připravit půdu.

Profesionální vinohradníci si nejprve nechají provést rozbory půd, aby zjistili, co je v půdě v nadbytku, co chybí a co je potřeba přidat. Pedologové, specialisté na zemědělské půdy, vyjadřují množství živin v půdách ve speciálních jednotkách, označovaných ppm, což je počet miligramů té které živiny v jednom kilogramu půdy. Výsledky rozborů tedy zahrnují čísla vyjadřující množství jednotlivých živin právě v ppm. Vinohradník, který chce založit novou vinici, kromě výsledků půdních rozborů potřebuje vědět, jaký půdní druh na své budoucí vinici má a také, kolik procent jílu je v půdě obsaženo. Tyto informace se porovnávají s hodnotami živin, které by v nově zakládané vinici být měly, a pokud v půdě chybí, je nutné tyto živiny ve správném množství do půdy dodat.

Každá živina se v půdě chová jinak. Každý, i začínající zahrádkář ví, že problematický je dusík. Dusík, pokud je dodán například ve formě ledku, v půdě dlouho nevydrží, vyplavuje se. Ostatní formy dusíkatých hnojiv se s časem na ledkovou formu přeměňují (říkáme tomu mineralizace), takže lze obecně říci, že dusíkem nelze hnojit do zásoby. Jedna možnost však existuje. Používala se po řadu předchozích století, v dobách, kdy neexistoval chemický průmysl a průmyslová hnojiva. Naši předkové totiž měli pro pole i pro vinice jen jediné hnojivo, a to hnůj od vlastního dobytka. Dnes můžeme používat nepřeberné množství druhů průmyslových hnojiv, včetně průmyslově vyráběných hnojiv organických.

Myslíte takové ty granule vyrobené z koňského hnoje nebo ze slepičinců?

Třeba, do některých se taky přidává rašelina nebo jiný odpad – drcený biomateriál. Označují se také jako biokomposty.

Drobný pěstitel si vystačí s vlastním kompostem, často obohaceným hnojem domácích zvířat, která chová. Další elegantní možností, jak získat organické hnojivo je tzv. „zelené hnojení“, což jistě každý zahrádkář zná. Důležité je, aby směska na zelené hnojení obsahovala rostliny vytvářející dostatek biohmoty a také rostliny z čeledi bobovitých. Ty totiž žijí v blízkých přátelských vztazích s nitrifikačními bakteriemi, které umí zpracovávat vzdušný dusík z půdního vzduchu. Směska se vysévá obvykle v polovině vegetace, seká se

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Kalendář pro vinaře - srpen

Poradna

V naší poradně s názvem KERICKOVA RAJCATA NA ZAHRADE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Kerickova rajcata na zahrade

Popis jednotlivých druhů

Azalka

Azalka je jarní kvetoucí keř. Je velmi podobná rododendronu, ale je menšího vzrůstu a má menší květinové trsy než rododendron. Květenství azalky je nápadné zářivými barvami, které se vyskytují v mnoha variantách a velikostech. Květy kontrastují s tmavě zelenou barvou listů keře.

• Botanický název: Rhododendron
• Doba kvetení: brzy na jaře
• Velikost: 40 cm, v závislosti na kultivaru
• Květy: bílé, žluté, oranžové a červené
• Světlo: polostín
• Pěstování: při zasazování je nutné přidat mulčovací substrát ke spodní části keře

Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět azalku.

Jírovec

Jírovec vytváří kouzlo v každé zahradě. Můžete si ho pořídit jako malý strom nebo keř. Není náročný na údržbu, má výrazné listy a nápadné květy.

• Botanický název: Jírovec
• Doba kvetení: jaro
• Velikost: 3 m až 15 m a široký 9 m, v závislosti na kultivaru
• Květy: červená, bílá, krémová, růžová nebo zelenožlutá
• Světlo: plné slunce i polostín
• Pěstování: tento keř je vhodný do větších zahrad, k rozmnožování slouží plody jírovce – kaštany, které se sází 1 až 2 cm hluboko do substrátu po dvou nebo po třech semenech.

Zde je několik fotografií, na nichž můžete vidět jírovec.

Kamélie

Kamélie miluje zimu, v tomto období většina zahradních rostlin odpočívá, ale kamélie se teprve zahřívá. Kamélie je evergreenem podzimního, zimního a brzkého jarního období. Je vhodná pro terénní úpravy okrasných zahrad, kdy vytváří krásné květy ve tvaru růží. Kamélie byly pěstovány několik let na Dálném východě, který je jejich rodným krajem. V současné době existuje více než 3 000 druhů těchto keřů.

• Botanický název: Camellia
• Doba kvetení: podzim, zima a brzy na jaře, v závislosti na odrůdě
• Velikost: 0,8 m až 6 m
• Květy: červená, růžová a bílá
• Světlo: polostín
• Pěstování: keř je nutné chránit před sluncem, studeným a silným větrem. Keř není vhodné vysazovat do úplného stínu, který sníží květenství rostliny.

Zde je několik fotografií zachycujících kamélii.

Lýkovec

Lýkovec je keř s intenzivní vůní květů, což je hlavní důvod, proč se vysazuje do okrasných zahrad. Květy vavřínu jsou jemné bílé, růžové a fialové květy a existuje mnoho odrůd keřů. Vavřín je univerzálním keřem, který se v okrasné zahradě používá jako půdopokryvný prvek.

• Botanický název: Daphne
• Doba kvetení: od jara do podzimu, v závislosti na odrůdě
• Velikost: 0,5 m až 12 m
• Květy: čtyřlaločnaté trubkovité květy v bílé, růžové nebo lila barvě
• Světlo: slunné sta

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Nejhezčí kvetoucí keře

FAQ – často kladené otázky

Funguje ricinový olej opravdu na krtky?

Ricinový olej proti krtkům může být velmi účinný, pokud se správně aplikuje do aktivních tunelů a okolní půdy. Nejde o jed, ale o přírodní odpuzovač, který změní podmínky v půdě.

Krtci mají velmi citlivý čich a reagují na změny pachů v prostředí. Pokud se ricinový olej dostane do tunelového systému, začne krtek oblast považovat za nepříjemnou. Většinou se proto přesune jinam. Důležité je ale ošetřit větší část zahrady, protože pokud se směs dostane jen do jednoho krtince, krtek využije jinou část tunelů a zůstane v blízkosti.

Za jak dlouho krtek odejde po aplikaci ricinového oleje?

Ve většině případů začne aktivita krtka klesat během několika dnů. Úplné opuštění zahrady ale obvykle trvá jeden až dva týdny.

První dny po aplikaci se mohou objevit ještě nové malé krtince. Krtek totiž hledá cestu, jak se z nepříjemného prostředí dostat pryč. Pokud je směs ricinového oleje aplikována na dostatečně velkou plochu, postupně se tunelový systém stane pro krtka neobyvatelný. Jakmile se nové krtince přestanou objevovat po dobu dvou týdnů, je velmi pravděpodobné, že krtek oblast definitivně opustil.

Kolik ricinového oleje je potřeba na zahradu?

Množství ricinového oleje závisí hlavně na velikosti zahrady a rozsahu tunelů. Pro běžnou zahradu obvykle stačí 100 až 300 ml ricinového oleje.

Důležitější než samotné množství je správná aplikace. Směs by měla být rovnoměrně rozlita do míst, kde je aktivní systém krtčích tunelů. Pokud se použije příliš malé množství nebo se směs nalije jen do jednoho krtince, efekt bude slabý. Naopak při správném ředění a ošetření širší plochy může být ricinový olej velmi účinný odpuzovač.

Může ricinový olej krtka zabít?

Ricinový olej není určen k zabíjení krtků. Jeho hlavním účinkem je změna pachových a chuťových podmínek v půdě.

Krtek reaguje na změnu prostředí velmi citlivě. Pokud se ricinový olej dostane do lovných tunelů, začne pro něj být prostředí nepříjemné. Krtek se proto většinou rozhodne teritorium opustit a přesunout se jinam. Díky tomu jde o relativně šetrnou metodu, která nevyžaduje použití pastí ani jedů. Mnoho zahradníků proto považuje ricinový olej za humánní způsob řešení.

Co když krtek po aplikaci stále dělá krtince?

Pokud se po aplikaci objevují nové krtince, znamená to, že krtek ještě úplně neopustil tunelový systém. Často pouze hledá nové místo.

V takové situaci je vhodné sledovat, kde se nové krtince objevují. Ty obvykle vznikají na okraji ošetřené oblasti. Stačí proto aplikovat směs ricinového oleje i do této části zahrady. Tím se nepříjemné prostředí rozšíří a krtek postupně ztratí možnost pokrač

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Krtek na zahradě: jak ho vypudit ricinovým olejem

Příběh

Ve svém příspěvku VADY NA POKOJOVÉM FIKUSU ELASTIKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslava Zábranská.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Vady na pokojovém fikusu elastika

Co je potřeba zvážit před realizací jezírka

Než se do samostatného budování jezírka pustíte, je zapotřebí si vše pořádně promyslet, zvážit jednotlivé varianty, které by přicházely v úvahu, a začít tvořit tehdy, až budete mít jasnou představu o výsledku a najdete odpovědi všechny své otázky. Na některé důležité věci byste ale neměli zapomenout.

K čemu má jezírko sloužit

Jak už bylo řečeno, nejdůležitější je rozhodnutí, k čemu má jezírko sloužit, protože od toho se bude odvíjet spousta dalších faktorů. Na výběr máte ony tři styly, které jsme již uvedli: jezírko plné rostlinek, jezírko s rybami anebo koupací jezírko. U koupacího jezírka se očekává, že budete kombinovat několik stylů současně, že tedy v koupacím jezírku také porostou rostliny, popřípadě že vodní plochu určenou k osvěžení nabídnete k životu i různým druhům ryb. Samozřejmě někoho může napadnout, že jezírko může být bez rostlin i bez ryb, určené jen pro osvěžení. Takové jezírko ale na zahradě pravděpodobně nebude plnit ten správný účel, bude bez života, smutné a jednotvárné. Asi by pak bylo lepším řešením pořídit zahradní bazén. První velké rozhodnutí, které musíte udělat, tedy znáte.

Rozloha zahradního jezírka

Rozloha zahradního jezírka musí být samozřejmě v souladu s rozlohou zahrady. S velikostí jezírka souvisí vaše první rozhodnutí, protože okrasné zahradní jezírko s rostlinami bude mělčí a menší než koupací jezírko. O doporučených parametrech se ještě dozvíte, zatím jsme stále u plánování.

Tvar zahradního jezírka

Všechny tvary v zahradě by měly být totožné nebo alespoň podobné. Pokud jste rozhodli, že záhony v zahradě budou mít obdélníkový tvar, a pozemek je v pravidelném tvaru, i vaše jezírko by mělo mít pravidelné, klidně i ostré rysy. Má-li ale zahrada volný obloukovitý styl, i jezírko může být nepravidelné. V podstatě ale vše záleží jen na vašem vkusu a fantazii, důležité je mít jasnou představu o tom, co chcete, abyste byli nakonec se svým dílem spokojení.

Umístění zahradního jezírka

Umístění zahradního jezírka je velice důležité. Jako většina faktorů se odvíjí od toho, k čemu nám jezírko bude sloužit. Obecně ale můžeme říci, že by nemělo být na přímém celodenním slunci ani v celodenním stínu, protože voda by se buď přehřívala a nadměrně by nám v ní rostly řasy, anebo by byla příliš studená a rostlinám ani rybám by nevyhovovala. Určitě bychom se měli vyvarovat umístění jezírka pod vzrostlé stromy, padající listí by nám přidělalo zbytečné starosti, hlavně se znečištěnou vodou.

Zvolené materiály

Předtím, než začneme jezírko budovat, musíme zvolit vhodný materiál, se kterým budeme pracovat. Můžeme se rozhodnout pro již hotové plastové jezírko, lze si také jezírko vybetonova

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Zahradní jezírko

Příběh

Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ PIVONĚK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tesařova.

Zdroj: příběh Pěstování pivoněk

Jak na to: pěstování a množení vitálky v suché zahradě krok za krokem

Tento postup je postavený na realitě suchých zahrad v českých podmínkách a respektuje přirozené chování vitálky. Cílem není ji hýčkat, ale vytvořit podmínky, ve kterých se udrží sama.

1. Zvolte správné místo ještě před výsadbou.
   Vitálku umístěte na plné slunce nebo lehký polostín, ideálně do místa, kde voda rychle odtéká. Svah, okraj záhonu, štěrková plocha nebo vyvýšené místo fungují lépe než rovný, zavlažovaný záhon. Těžkou půdu předem zlehčete štěrkem nebo pískem.
2. Po výsadbě zalévejte jen po omezenou dobu.
   První 4–6 týdnů po výsadbě vitálku sledujte a zalévejte jen tehdy, když půda zcela vyschne. Jakmile zakoření, zálivku postupně omezujte. Cílem je donutit kořeny jít do hloubky, ne zůstat u povrchu.
3. Nechte vitálku pracovat se samovýsevem.
   Po odkvětu nenechte záhon „uklízet“. Semena vitálky potřebují odkrytou půdu, aby se uchytila. Odstraňte mulč, případně lehce narušte povrch půdy. V suché zahradě je samovýsev nejspolehlivější způsob množení.
4. Dělení trsů provádějte jen výjimečně.
   Pokud vitálku dělíte, dělejte to výhradně brzy na jaře, těsně před rašením. Trs rozdělte na menší části s dostatkem kořenů a po výsadbě krátkodobě zalijte. Po zakořenění opět přejděte na suchý režim.
5. Omezte zásahy na minimum.
   Vitálku nepřihnojujte, pravidelně nezalévejte a nesnažte se ji „vylepšovat“. Jakmile se přizpůsobí stanovišti, funguje nejlépe bez zásahů. Každý nadbytečný krok zvyšuje riziko slabého kvetení nebo zimního úhynu.

Tento postup funguje proto, že respektuje přirozenou strategii vitálky: přežít v suchu, kvést v chudých podmínkách a rozmnožovat se tam, kde jiné rostliny selhávají.

Zdroj: článek Vitálka – množení a pěstování v suché zahradě: proč jí sucho

Moje první zkušenost s ricinovým olejem

Když jsem se poprvé rozhodl vyzkoušet ricinový olej proti krtkům, byl jsem spíš skeptický. Na internetu se objevuje spousta rad, které v praxi fungují jen částečně. Přesto mě zaujalo, že tuto metodu používají zahradníci nejen v Česku, ale také v Německu nebo ve Spojených státech.

Rozhodl jsem se proto udělat malý experiment přímo na vlastní zahradě. Cílem nebylo krtka zabít, ale vytvořit takové podmínky v půdě, aby se rozhodl odejít jinam.

Podmínky experimentu na zahradě

Moje zahrada má přibližně 350 m² a většinu plochy tvoří trávník. Půda je spíše hlinitá a dobře drží vlhkost, což je prostředí, které krtkům velmi vyhovuje.

V době, kdy jsem experiment začal, jsem napočítal celkem 11 čerstvých krtinců. Některé byly malé a starší, jiné byly evidentně čerstvé – hlína byla ještě vlhká a jemná.

To byl ideální okamžik pro pokus. Krtek byl v oblasti aktivní a bylo možné sledovat, jestli se jeho aktivita po aplikaci směsi změní.

Nejprve jsem zaznamenal počet krtinců a začal sledovat, jak se situace vyvíjí.

Následující tabulka ukazuje, jak se aktivita krtka změnila během prvních deseti dnů.

Výsledek mě docela překvapil. Už po několika dnech bylo vidět, že krtek začal oblast postupně opouštět.

Zdroj: článek Krtek na zahradě: jak ho vypudit ricinovým olejem

Na co všechno se zelená skalice používá na zahradě

Ačkoli je zelená skalice nejznámější jako prostředek proti mechu v trávníku, její využití na zahradě je mnohem širší. Díky obsahu železa může pomoci také některým rostlinám, které trpí jeho nedostatkem.

Nedostatek železa se často projevuje takzvanou chlorózou. Listy rostlin žloutnou, zatímco žilky zůstávají zelené. V takovém případě může malé množství zelené skalice pomoci rostlinám vrátit zdravou barvu.

Nejčastější využití zelené skalice na zahradě:

• hubení mechu v trávníku
• zlepšení barvy trávníku
• pomoc při chloróze rostlin
• doplnění železa do půdy

Někteří zahradníci používají zelenou skalici také u některých okrasných rostlin. Typicky jde například o hortenzie, růže nebo jahody, které mohou při nedostatku železa ztrácet sytou barvu listů.

Je ale vždy potřeba používat velmi malé dávky. Zelená skalice je poměrně silná látka a nadměrné množství by mohlo rostlinám spíše uškodit než pomoci.

Zdroj: článek Zelená skalice: návod k použití a přesné dávkování