Také se vám hromadí letáky v poštovní schránce a vy neustále hudrujete, že je musíte vyhazovat? Přemýšlejte. Je tu možnost, jak tyto tiskoviny efektně využít. Níže najdete jednoduché návody, které nejen zabaví děti, ale i zkrášlí váš interiér. Jelikož se blíží Vánoce, nabízíme rady, jak si vyrobit z papíru vánoční hvězdy.
Papírové ruličky
Ruličky můžeme plést z různých druhů novin, papírů či letáků, každý si musí nejprve vyzkoušet, co mu bude nejvíce vyhovovat. Pozor jen na některé lesklé letáky, použitá barva na nich nemusí dobře držet. Důležité je, že rulička musí být co nejpevnější, aby se z ní dobře pletlo. Pokud ji sevřeme v prstech, neměla by se příliš zmáčknout. Proto zasunujeme při pletení špejli opravdu jen malý kousek, kdyby byla špejle uvnitř celé ruličky, byla by pak rulička zbytečně tlustá, a navíc i měkká. Rulička bude mít takovou barvu, jakou má cca 1–1,5 cm široký okraj. Máme-li papír položený na stole vodorovně, jedná se o horní podélný okraj vespodu papíru. Na tom, jak je popsaný zbytek papíru, nezáleží. I ze zcela popsaného papíru, který má alespoň jeden okraj nepotištěný, lze tedy udělat nepotištěnou ruličku. Samozřejmě pokud se vám potištěná rulička líbí, nemusíte se tím zabývat a pleťte si, jak chcete. Pletení z papíru na Vánoce zaměstná vaše děti při dlouhých večerech.
Ploché ruličky: Někdy se však přece jen hodí, když je rulička měkká a nechá se zploštit. Takovou ruličku pleteme z měkkých novin či letáků, a navíc ji ještě můžeme plést tak, že v ní máme špejli zasunutou celou. Tyto ruličky se používají například pro pletení rámečku.
Tolik informace k ruličkám a nyní je tu postup a potřebné suroviny na vánoční dekoraci do vašeho interiéru. Hvězda z proužků papíru:
Potřebujeme: noviny či papíry, nůžky, špejle nebo kousek drátu, lepidlo
Postup na papírové ruličky: Na pletení z papíru je nejprve nutné naplést si větší množství papírových ruliček. Můžeme použít i staré noviny či počmárané papíry – zkrátka zcela nepotřebný materiál určený k vyhození. Ruličky musí být na jednom konci užší a na druhém širší, aby se pak při pletení mohly do sebe vzájemně zasouvat a napojovat. Noviny či papír o formátu A4 si rozstřihneme podélně přibližně napůl. Vznikne nám tak obdélník o rozměrech cca 28 x 10,5 cm. (Toto samozřejmě není striktně dáno, rozměr papíru může být jakýkoliv, podle toho se pak však bude odvíjet síla a délka ruličky.) Na pravý dolní okraj papíru si položíme konec špejle (asi 2 cm) a začneme na něj postupně papír namotávat. Ruličku přidržujeme oběma rukama a postupně se rukama přesouváme doleva. Především levá ruka musí přidržovat koneček ruličky, aby se nerozmotal, a začneme na něj papír postupně namotávat. Levý konec ruličky je tedy užší a pravý konec (ve kterém je zčásti zasunutá špejle) je širší. Když ruličku domotáme téměř do konce, zbylý růžek papíru potřeme lepidlem. Ruličku domotáme až na konec a růžek pevně přitiskneme k ruličce.
Ve svém příspěvku PLETENÍ Z PAPÍRU AGÁTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Bolfíková.
Agátko prosím tě nemohu najít tvoje návody pletení z papíru nebyla jsem dlouho k dispozici.Když kliknu na komentáře tak se mne nic nezobrazí.Díky Jiřina
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pletení z papíru není až tak složité, jak se na první pohled může zdát, nejprve je potřeba přichystat si vše potřebné a pak vytvořit ruličky.
Připravíme si tyto pomůcky: Staré noviny (Dnes, Deník, Lidové noviny, Hospodářské noviny, Zlaté stránky), špejle, pletací drát, slabé dřevěné tyčky, lepidlo (tuhé a Herkules), nůžky, odlamovací nůž, igelit (jako podložku proti zašpinění stolu), kartonové krabice, plastová trubička (na pletení otvorů), kolíčky na prádlo, pravítko, tužka, metr, barvy, štětec, rozprašovač (k nanášení barvy), lak (vodou ředitelný nebo lodní).
Motání trubiček: Ruličky vytvoříme z tenkého papíru. Nejvíce se na ně hodí papír ze Zlatých stránek, novin, letáků a různé slabé papíry. Čím menší má papír gramáž (čím je tenčí), tím jemnější budete mít ruličky. Tyto papíry se hodí spíše na menší výrobky. Z papírů s vyšší gramáží jsou ruličky tužší a jsou lepší na větší výrobky nebo na osnovní ruličky. Plete se z neplněných a nelakovaných papírů (z barevných lakovaných letáků se špatně plete a nedrží na nich barva). Doporučuje se plést jeden výrobek vždy z jednoho typu papíru. Nejprve si nastříháme stránku na proužky široké asi 7 cm. Noviny můžeme stříhat naležato – docílíme tak delších pruhů a tím i delších ruliček. Dále potřebujeme špejli, okolo které budeme plést ruličku, a lepidlo. Nejprve si roh pruhu papíru přetřeme lepidlem (někomu může vyhovovat potřít lepidlem papír až poté, co namotá ruličku). Špejli položíme přes protější okraj pruhu novin, než jsme lepili, asi na 45° (podle úhlu budeme mít různou délku a tuhost ruličky). Přeložíme roh papíru přes špejli, prstem přisuneme papír ke špejli a špejli začnete válet po papíře, dokud na ni nenamotáme celý pruh papíru. Lepidlo nám ruličku udrží pohromadě. Rulička se bude mírně rozšiřovat, to je správně. Špejli vytáhneme a použijeme na motání nové ruličky. Pro rychlejší motání a menší spotřebu lepidla můžeme vyzkoušet polepování více pruhů papíru najednou. Dáme na sebe 10–15 pruhů, které posuneme vždy o malý kousek (asi 0,5 cm). Takto poskládané papíry přetřeme lepidlem v tubičce nebo Herkulesem. Nesmíme jich však natírat moc, nebo nám lepidlo mezitím zaschne. Delšího pruhu docílíme i tím, že slepíme dva pruhy kratší stranou k sobě. Ruličky se napojují tak, že vezmeme novou ruličku, užší konec namočíme v trošce lepidla a zasuneme ho do ruličky, kterou již pleteme, nebo do osnovní ruličky. Stačí opravdu jen malinko lepidla. Při větším množství se mám může rulička trochu rozmočit a půjde špatně zasunout (někdo plete, aniž by používal lepidlo). Pokud bude nová rulička širší než ta, do které ji chcete zasunout, tak ji stačí zploštit a přehnout na půl.
Ve svém příspěvku PLETENÍ Z PAPÍRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eliška.
Milé motalinky,
moc prosím jestli nemáte někdo na prodej
slepičku nebo zajíčka upleteného z papíru.
Anebo typ, kde se dá sehnat.
Prosím odpověd na E-mail.
Děkuji a zdravím el.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pokud nevíte, jaký typ dýně máte doma, nevadí – základní kuchyňské rozhodnutí můžete udělat i bez přesné identifikace.
Důležité je dýni rozkrojit, ochutnat syrovou dužinu a zkontrolovat její strukturu. Pevná, mírně nasládlá dužina se hodí na pečení nebo polévku, vodnatější spíš na rozmixování do pyré. Typ dýně je méně důležitý než její stav.
Je nutné dýni vždy loupat?
Ne, dýni není nutné vždy loupat a u některých typů je to dokonce chyba.
Například hokkaido má slupku, která při vaření změkne a chuťově neruší. Loupání má smysl u dýní s velmi tvrdou nebo vláknitou slupkou. Pokud si nejste jistí, zkuste malý kousek – kuchyně vám napoví víc než návod.
Proč je moje dýňová polévka bez chuti?
Nejčastějším důvodem je, že dýně nebyla ochucena už během vaření.
Dýně potřebuje sůl, tuk a kontrast. Pokud ji jen uvaříte ve vodě a až pak dochucujete, chuť zůstane plochá. Správný postup je dýni nejprve opéct nebo osolit hned na začátku, aby se chuť rozvinula.
Dá se dýně jíst i nasladko, nebo je lepší jen naslano?
Dýně se dá výborně připravit nasladko i naslano, záleží na její přirozené chuti.
Sladší dýně se hodí na pečení, kaše nebo dezerty, méně výrazné typy fungují lépe v polévkách a slaných jídlech. Zkušený kuchař se vždy rozhoduje podle ochutnání, ne podle názvu receptu.
Jak poznám, že je dýně zkažená a nemám ji vařit?
Dýni byste neměli vařit, pokud zapáchá, je měkká už syrová nebo má šedou dužinu.
Taková dýně už chuťově ani zdravotně nestojí za záchranu. Vařením se špatný základ neopraví. V tomto případě je lepší ji vyhodit než zkazit celé jídlo.
Co s dýní, když je jí doma hodně?
Pokud máte dýně nadbytek, nejlepší řešení je připravit pyré a zamrazit ho.
Pyré zabere méně místa, dobře se porcujete a dá se později použít do polévek, omáček i pečení. Celé kusy dýně se skladují hůř a rychleji ztrácejí kvalitu.
Jak dlouho vydrží dýně po rozkrojení?
Rozkrojená dýně vydrží v lednici obvykle 3 až 5 dní.
Musí být zabalená, ideálně bez semínek a vláken. Pokud začne zapáchat nebo měknout, je lepší ji už nepoužívat. Čím dřív ji zpracujete, tím lepší chuť získáte.
Je dýně vhodná i pro děti?
Ano, dýně je velmi vhodná pro děti, pokud je správně připravená.
Nejlépe funguje jemná polévka nebo pyré bez výrazného koření. Dýně je přirozeně sladká a děti ji často přijmou lépe než jinou zeleninu.
Proč se dýně někdy rozpadá a jindy drží tvar?
Rozpadání dýně závisí na typu, stáří a způsobu tepelné úpravy.
Mladší a pevnější dýně drží tvar při pečení, přezrálé nebo vodnaté se rozpadnou.
Ve svém příspěvku DYNĚ HOKAIDO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Pěstuji dýně hokaido. Na několika svolech mi kromě oranžových dýní vyrostly velké zelené dýně, které drží zelenou barvu a ta je stále tmavší a tmavší. Na několika stvolech mi vyrostly malé zelené dýně, které nerostou ani nežloutnou, jsou podobné okurce nakládačce. Setkal se s tím někdo? Poraďte.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šárka.
To mne také zajímá, snad někdo napíše - řeším přesně to samé - dýně nám vyrostly z původně šedé a oranžové a máme oranžovou,šedé a zelené... Nevíte někdo? A stejně nepoznám, jeslti jsou už ok, rostliny povadly poté, co jsem jim teď v říjnu už ostříhala listy a další výhony, ale že by měly stonek dřevnatý mi nepřijde... Některé se při stříhání podařilo nechtě oddělit (rostliny mi různě prorostly do sebe a rozbujely se a nebylo možné to rozklíčovat :D
Dýně hokaido se nemusí vždy zaštipovat, ale bez tohoto zásahu většinou vytváří mnoho menších plodů, které nestihnou rovnoměrně dozrát.
V praxi záleží hlavně na cíli pěstování. Pokud máš silnou rostlinu na kompostu a dlouhé teplé léto, můžeš hokaido nechat růst volně. V běžných českých podmínkách ale zaštipování dýní pomáhá směrovat energii do menšího počtu plodů, což vede k lepší chuti, barvě a využití v kuchyni.
Kdy je nejlepší čas na zaštipování hokaida?
Nejlepší čas na zaštipování hokaida je ve chvíli, kdy už má rostlina nasazené plody a je zřejmé, kolik jich dokáže uživit.
Obvykle se jedná o období přibližně 6–8 týdnů po výsadbě, v závislosti na počasí. Pokud zaštipuješ příliš brzy, rostlina ještě nemá vytvořenou dostatečnou sílu. Naopak pozdní zásah má už jen malý efekt. Správné načasování je klíčové pro velikost plodů i jejich dozrání.
Kolik plodů mám nechat na jedné rostlině hokaida?
Optimální počet plodů hokaida závisí na síle rostliny a stanovišti, neexistuje jedno univerzální číslo.
Na silné rostlině na kompostu se osvědčilo ponechat 4–5 plodů. Na běžném záhonu spíše 3–4 kusy. Pokud je půda slabší nebo léto chladnější, je bezpečnější nechat jen 2–3 dýně. Menší počet plodů znamená vyšší koncentraci chuti a lepší využití pro buchtu z dýně hokaido nebo pečení.
Proč mi hokaido zůstává zelené?
Zelené hokaido většinou znamená, že plod nestihl dozrát, často kvůli přetížené rostlině nebo krátké sezóně.
Nejčastější příčinou je příliš mnoho plodů na jedné rostlině. Energie se rozdělí a žádný plod se plně nevyvine. Zelené hokaido má slabší chuť a nižší nutriční hodnotu. Pro sladké recepty, jako je dýňová buchta hrníčková, se nehodí. Řešením je včasné zaštipování a redukce plodů.
Je zelené hokaido jedlé?
Ano, zelené hokaido je jedlé, ale jeho využití je omezené a chuťově slabší.
Zelené plody se hodí spíše na vaření nebo rychlé restování, nikoli na sladké recepty. Dužina bývá tužší a méně aromatická. Pokud chceš hokaido používat na polévku nebo dezerty, je vždy lepší počkat na plně vyzrálé, oranžové plody.
Jak poznám, že je dýně hokaido zralá?
Zralá dýně hokaido má sytě oranžovou barvu a suchou stopku, která se začíná zatahavat.
Dalším znakem je tvrdá slupka, do které nejde snadno zatlačit nehtem. Zralé hokaido při poklepání zní dutě. Právě takové plody jsou ideální na uskladnění dýně hokaido i dlouhodobé kuchyňské využití.
Jak dlouho vydrží dýně hokaido uskladněná?
Při správném skladování vydrží dýně hokaido 2 až 4 měsíce, někdy i déle.
Klíčem je suché, větrané místo s teplotou kolem 10–15 °C.
Ve svém příspěvku KDY JE GOLIÁŠ ZRALÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Patloková.
Mám dýni Goliáš, když jsem ji rozkrojila,oranžovou dužinou prostupuje z velké části zelený pruh. Mohu konzumovat i tuto zelenou část? Děkuji za odpověď
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Před samotným zahájením výroby papírových ruliček si ujasněte, co vlastně chcete vytvořit. Tomu přizpůsobte i výběr papíru, který na výrobu použijete. Nepoužívejte lakované tiskoviny, špatně na nich drží barva. Ruličky na osnovu vyrábějte z pevnějších papírů, stejně jako ruličky na výrobu předmětů, od nichž očekáváte, že budou mít určitou nosnost (například papírové krabice na skladování nejrůznějších pokladů). Naopak na dekorace a menší předměty je vhodné použít jemný papír, například telefonní seznamy.
Na výrobu papírové ruličky si připravte papír a špejli. Papír rozdělte na proužky o šířce zhruba 7 centimetrů. Špejli položte na roh papíru pod úhlem 45°. Roh papíru přehněte přes špejli, opatrně prstem dotáhněte tak, aby papír špejli těsně ovinul, a špejli začněte koulet po papíře. Až celý pruh papíru namotáte na špejli, přetřete poslední rožek papíru lepidlem a přilepte k ruličce. Rulička se bude mírně rozšiřovat, nelekejte se toho. Je to žádoucí, protože do širší části se vám bude lépe zasouvat navazující rulička.
Máte-li připraveno dostatečné množství ruliček, můžete začít papírové pletení. Nejprve si vytvořte osnovu budoucího výrobku. Ta se vytvoří splétáním osnovních ruliček, nebo můžete použít pevné dno z kartonu. Pro přípravu osnovy z pevného dna potřebujete dva kusy kartonu totožných rozměrů. První díl potřete lepidlem a rozmístěte na něj osnovní ruličky zhruba ve vzdálenosti 2 centimetrů. Poté přilepte druhý díl kartonu, položte na něj něco těžkého a nechte základnu dobře zaschnout. Vyplétání dna je inspirováno pletením z proutí - osnovní ruličky zploštíte a vzájemně je propletete střídavě zespodu a seshora tak, aby vznikla pevná vazba. Možností, jak zakončit hotový výrobek pletený z papíru, je několik. Začátečník jistě nejvíce ocení jednoduchý způsob uzavírky, při kterém ruličku, kterou plete, zasune pod jakoukoliv osnovní ruličku. Jednotlivé osnovní ruličky pak zastřihne a založí podle návodů na videu.
Takto hotové výrobky přetřete barvou, sjednotíte tím barevný odstín a zároveň jim dodáte na pevnosti a trvanlivosti. Po zaschnutí znovu můžete výrobky přetřít libovolnými barvami a vzory dle své fantazie nebo je ozdobit například ubrouskovou technikou.
Výsledek vašeho pletení z papíru pak najde své využití v domácnosti a ozdobí ji jako zajímavá a estetická dekorace. A pokud se vám tato činnost zalíbí, můžete si zřídit i prodej těchto výrobků.
Dýně dělíme podle užití do dvou skupin – na zeleninové a okrasné. Plody obou druhů dýní jsou tvarově i barevně velmi rozmanité. Jasně oranžové zabarvení dužniny je častější u zeleninových druhů a vzniká díky luteinu.
Dýně mají různé tvary, mohou být kulaté, zploštělé, vejcovité a podobně. Zbarvení jejich kůry bývá oranžové, žluté, zelené, bílé, černé nebo fialové. Dužina je buď oranžová, nebo žlutá, uprostřed je plná semínek.
Dýně mají vysoký obsah vody, obsahují velké množství vlákniny, draslíku, sodíku a betakarotenu. Semena jsou bohatá na zinek. Je vhodné je konzumovat při redukční dietě a po cvičení.
Všechny druhy dýní se podílejí na snižování krevního tlaku a mají diuretické, laxativní a protirakovinné účinky.
Jelikož dýně obsahuje velmi málo sodíku a hodně draslíku, pomáhá snižovat krevní tlak a brání tvorbě krevních sraženin v arteriích. Lidé s hypertenzí mohou dýni jíst každý den v jakékoliv formě, ale neměli by ji solit, protože by tím snížili její účinky. Rovněž se doporučuje celý jeden den jíst pouze rozmixovanou dýni.
Lidé, kteří trpí ischemickou chorobou srdeční (angina pectoris nebo infarkt myokardu), by dýni měli jíst nejméně třikrát týdně. Dýně působí v ledvinách jako slabé diuretikum, podporuje tvorbu moči a vylučování tekutin z těla.
Díky bohatému obsahu alkalizujících minerálních solí neutralizuje dužina dýně nadbytek žaludeční kyseliny a na sliznici žaludku (výstelku) má změkčující a ochranný účinek. Konzumace dýně, zejména mixované s kravským nebo sójovým mlékem, se předepisuje při nadbytku žaludeční kyseliny, při dyspepsii (porucha trávení), pyróze (pálení žáhy) a v případech žaludečních a dvanácterníkových vředů.
Dýně má regenerační a omlazující účinky, působí příznivě na funkci trávicí soustavy, slinivky, ledvin i na činnost srdce. Detoxikuje organismus, snižuje hladinu krevních tuků, posiluje imunitu a uklidňuje nervy, a přesto je dýně na našich talířích velmi opomíjenou zeleninou. A je to škoda, protože její příprava je nenáročná a dužina dýně s vysokým obsahem zdraví prospěšných látek zasytí i náročnějšího jedlíka. Zralou dýni poznáte podle stopky. Ta by měla být zdřevnatělá s prasklinkami, slupka by měla být nepoškozená, tvrdá a matná. Plod by měl být těžší, lehčí je plný semínek. Dýní jsou desítky druhů. Pro vaření jsou ale nejvhodnější druhy hokaido, populární je i muškátová či máslová dýně.
Při správném uskladnění vám dýně vydrží až čtyři měsíce. Potřebuje jen suché a chladné místo s teplotou okolo 10 °C.
Dýni lze přidávat do pomazánek, polévek, nádivek, zapékaných jídel, koktejlů, marmelád nebo třeba buchet.
Jak na to: základní postup, jak s dýní pracovat v kuchyni
Tento postup berte jako univerzální kuchařský rámec. Neřeší konkrétní recept, ale naučí vás, jak s dýní přemýšlet a pracovat, aby dopadla dobře téměř pokaždé.
Rozhodnutí hned na začátku
Dýni nejdřív rozkrojte, očichejte a ochutnejte syrovou. Už tady si ujasněte, jestli půjde naslano nebo nasladko a jestli má chuť, která stojí za další práci.
Správná příprava
Hokkaido neloupejte, u ostatních typů slupku odstraňte. Semínka vyškrábněte a dýni nakrájejte na podobně velké kusy, aby se vařila rovnoměrně.
Volba tepelné úpravy
Pokud chcete chuť, volte pečení nebo restování. Vaření použijte jen tehdy, když víte, že budete mixovat nebo dýni dál zpracovávat.
Dochucování průběžně
Dýni solte už během tepelné úpravy, ne až na konci. Chuť se tak lépe rozvine a nebude plochá.
Finální rozhodnutí
Hotovou dýni znovu ochutnejte a rozhodněte, jestli je lepší ji podávat hned, rozmixovat do pyré, nebo uložit do lednice na další den.
Agáta je pseudonym, pod nímž autorka Žaneta Seidlová vytvořila rubriku s název Pletení z papíru s Agátou. Na pletení z papíru narazila na internetu, když byla na mateřské dovolené. Moc jí to zaujalo. Možná by se do toho nikdy nevložila, ale lákala ji vidina levného a dostupného materiálu, který má většina z nás doma. Stačily jen noviny, špejle a lepidlo v tubě, a tak vznikly postupy, návody a základy, jak se naučit plést z papíru.
Sama Agáta ve své rubrice píše: „Každá žena by to zvládla, myslím si, že všichni mohou motat z papíru. Myslím si, že každé pletení je originál a každému se líbí něco jiného. Miluji ten pocit, když dokončím práci, a mám velkou radost, když mi některá motalinka napíše, že podle mých návodů zvládla košíček.“[1]
Vánoční dekorace z papíru zvaná polská hvězda je oblíbená pro jednoduchost, s jakou se dá vyrobit, ale také pro svůj vzhled a variabilitu použití. Využít ji lze totiž jako dekoraci na vánoční stromeček, do oken, do dveří, nebo jako doplněk k dalším dekoracím ve vašem interiéru. Tato vánoční hvězda z papíru zkrášlí váš interiér, a navíc budete mít originální dekoraci ve stylu, jaký si sami zvolíte.
Potřebujete: barevný papír nebo noviny, obyčejná tužka, lepidlo, provázek nebo stužku, karton, jehla s velkým uchem, ozdobný prášek, barva ve spreji
Postup: Nejdřív je potřeba udělat 10–14 stejných kruhů o průměru přibližně 10 cm. Pro usnadnění práce se doporučuje vystřihnout z barevného papíru kruhy tak, že na sebe navrstvíte několik papírů. Záleží jen na vás. Každý kruh potom přeložte na polovinu, poté na čtvrtinu a ještě jednou tak, abyste dostali 8 stejný dílů. Poté je třeba do každého kruhu do středu ještě označit malý kroužek o průměru přibližně 3–4 cm. V místech, kde máte kruhy přeložené, udělejte střih směrem ke středu a vždy tak, aby nepřesáhl vnitřní naznačený kroužek. Jakmile máte hotovo, vezměte obyčejnou tužku a obtočte kolem hrotu konec papíru tak, aby vznikla rulička. Vznikne vám hvězda s osmi hroty. Tu libovolně nazdobte nebo nechte jen tak, jak je. Pokud chcete mít novinový papír se třpytkami, naneste lepidlo na hroty a poprašte je ozdobným práškem, nebo hvězdu nastříkejte barvou ve spreji, kterou ještě za vlhka můžete poprášit třpytkami. Poté je třeba do každé udělat otvor, kterým se provlékne provázek nebo stuha. Opět vám pomohou překlady, díky kterým je střed naznačen přesně. Vezměte provázek a navlíkněte na něj zarážku z kartonu nebo plastu, opět záleží jen na vás, jaký zvolíte design nebo materiál. Nejjednodušší je asi vystřihnout ji z kartonu (musí být pevnější). Poté nasaďte na provázek první zarážku a posuňte ji do středu. Velkou jehlou ji protáhněte, abyste snadněji na provázek umístili všechny hvězdy. Jakmile máte poskládané na provázku, nasaďte druhou zarážku. Zůstanou vám dva konce a ty jednoduše roztáhněte od sebe. Hvězdy udělají konečně plastický tvar a vy můžete oba konce zavázat. Hvězda je hotová.
V naší poradně s názvem GEKONČÍK TURECKÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Máme mládě gekona tureckého. Utekl nám z terária, ale za týden se vrátil - odchytli jsme ho u terária. Nevím však jestli jsme ho nějak nezmáčkli. Je pomalý, pohybuje se zpomaleně. V teráriu má červíky, gelové vitamíny, hmyz, ale zdá se mi, že to nejí. Je chladný.Měla jsem ho v ruce a hýbne hlavou, nohou, olízne se, ale nic víc. Zdá se mi, že je to den ode dne horší. Velikostně s ocáskem může být dlouhý jako malíček. Dle mého je velmi hubený. Mám mu svítit i v noci? Možná zimuje, nevím, zda může i teď v červenci. Přes den má v teráriu asi 24C, v noci zhasínáme a teplota dost klesá. Nechci, aby mi umřel, prosím, poraďte mi, co by mohlo být příčinou a co dělat, jaký máte názor. Děkuji moooooc
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Všechny druhy gekonů, bez ohledu na druh, potřebují doplňkové topení ve svých výbězích. Teplo může být zajištěno tepelnou žárovkou nad teráriem nebo topnou rohoží pod polovinou terária. Topné kameny se nedoporučují, protože se mohou velmi zahřát a plazi se z nich často nepohnou, než se spálí.
Terária gekonů by měly mít k dispozici celou teplotní škálu s teplou a studenou zónou. Ideální teplotní rozsah pro gekona tureckého je v teplé zóně 32°C a v chladné zóně 21°C po celý den.
Teploty v teráriu musí být denně sledovány pomocí teplotních pistolí „namířit a vystřelit“, které jsou k dispozici ve většině obchodů se zvířaty, nebo pomocí tradičních teploměrů, které se nalepí na vnitřní stěny terária.
Také vlhkost musí být sledována pomocí měřidel zvaných vlhkoměry. V ideálním případě by měla být vlhkost udržována mezi 50-70 procenty, aby bylo zajištěno, že ještěrky jsou hydratované a správně svlékají kůži. Každodenní mlžení terária pomáhá udržovat přiměřenou vlhkost.
Většina druhů gekonů jsou ve volné přírodě noční tvorové, aktivní v noci, takže nejsou vystaveni velkému množství slunečního záření. V důsledku toho se někteří chovatelé plazů a veterináři domnívají, že gekoni nevyžadují UV světlo. Poskytování UV záření gekonům je však kontroverzní a někteří veterináři se domnívají, že se gekonům daří lépe a je méně pravděpodobné, že se u nich vyvinou běžná kosterní onemocnění, jako je metabolické onemocnění kostí, když jsou vystaveni denně na několik hodin UV záření z celospektrální UV žárovky, zejména pokud jsou umístěny zcela uvnitř.
Zatímco gekoni ve volné přírodě mohou žít na písku nebo půdě, tyto substráty se obecně nedoporučují ve výběhu gekonů, protože zvíře je může neúmyslně pozřít a vyvinout gastrointestinální impakce nebo obstrukce. Lepší je papírová podestýlka, jako jsou pelety z recyklovaného papíru, které se obvykle používají pro morčata a králíky, nebo drcený novinový papír, protože jsou při konzumaci stravitelné.
Pro přirozenější vzhled lze jako podestýlku použít kusy koberce pro plazy, prodávané v obchodech se zvířaty. Koberec pro plazy se však musí často měnit, protože se rychle zašpiní jídlem a výkaly.
Rovněž velikost terária je pro gekona důležitá. Terárium by mělo mít objem 38 až 70 litrů. Větší terária se nedoporučují z důvodu ztížené možnosti udržet správnou teplotu a vlhkost.
Jestli chcete mít jednu laskonku jako druhou, stejně jako byste je pořídili v obchodě, pak je lepší, pořídíte-li si šablonu na laskonky. Tato šablona vám usnadní práci a zaručí jednotnost všech kusů. Můžete si ji koupit buď v domácích potřebách, nebo v internetovém obchodě. Na trhu je hned několik různých druhů šablon, liší se jednak tvarem, který může být buď oválný, nebo kulatý, jednak je lze pořídit v několika velikostech.
A jak vlastně taková šablona na laskonky vypadá a jak se s ní pracuje? Je to plastový rámeček s vyříznutými otvory a vy jej jednoduše položíte na plech na pečení předem vyložený pečicím papírem. Poté naplníte připraveným těstem a pomocí stěrky setřete přebytečné množství, šablona tak zůstane naplněna jen do své výšky. Nakonec šablonu opatrně odstraňte a můžete dát péci. Šablona bývá obvykle menšího formátu, než je pečicí plech, proto ji budete muset na jednu várku použít víckrát, nebo si rovnou těch šablon pořiďte více a můžete připravit celý plech najednou. Některé firmy dokonce prodávají již šablony po více kusech. Práce s těmito šablonami je opravdu rychlá a jednoduchá.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Je to zimní dýně. Je to jednoleté ovoce zastupující několik druhů tykví v rámci rodu Cucurbita. Pozdně rostoucí, méně symetrické odrůdy lichého tvaru, drsné nebo bradavičnaté, malé až střední velikosti, ale s dlouhověkostí a tvrdou kůrou, se obvykle nazývají zimní tykve. Od letní tykve se liší tím, že se sklízejí a konzumují ve zralém stadiu, kdy jejich semena uvnitř plně dozrála a jejich slupka ztvrdla do tuhé kůry. V této fázi lze většinu odrůd této zeleniny skladovat pro použití během zimy. Zimní dýně se obvykle před konzumací vaří a slupka nebo kůra se obvykle nejí, jako je tomu u letní dýně.
Přímo ta vaše zelená dýně je karnevalová dýně. Je to kříženec sladké knedlíkové dýně a žaludové dýně. Je to atraktivní americká odrůda s kombinací oranžových, žlutých a zelených (v závislosti na zralosti) pruhů a skvrn na krémově zbarvené slupce. Stejně jako máslová dýně má karnevalová dýně ořechovou a sladkou chuť. Stačí ji jen lehce dochutit solí, pepřem a trochou másla, ale chutná je i posypaná trochou hnědého cukru nebo pokapáním javorovým sirupem před vařením, které lze provádět v troubě nebo v pomalém hrnci. Pečená dýně zabere méně času, ale pomalý hrnec je vhodný, pokud potřebujete troubu na jiná jídla.
Dýni můžete podávat tak, jak je, nebo vydlabejte dužinu a rozmačkejte na kaši. Karnevalová dýně je jednoduchou přílohou k pečenému krůtímu nebo kuřecímu masu, stejně jako k hovězí pečínce nebo vepřovému karé.
Sklízí se teprve až před silnými mrazy. Zralá je tehdy, když se slupka zbarví a stane se matně suchou. Nebudete moci vytvořit důlek, když do ní zatlačíte prstem. Nechte na dýni 6 cm stonku a odřezávejte ho opatrně, aby nedošlo k poškození, které by mohlo zkrátit dobu skladování. Vytvrzujte 7-10 dní na slunci, aby kůra ztvrdla a zvýšila se kvalita pro zimní skladování. Před uložením na chladném tmavém místě s teplotou okolo 10 °C a 50-65% vlhkostí z kůry otřete veškeré nečistoty. Tady se můžete podívat na další obrázky podobných výpěstků: https://www.google.cz/image….
Na jeden litr oleje potřebujete 30 až 50 dýní. Po rozříznutí dýní vyjměte semínka, umyjte je a usušte. Poté je namelte na pastu připomínající těsto. Tímto způsobem získává dýňový olej svou typickou tmavou barvu. Tuto hmotu vložte do hnětacího stroje a přidejte trochy vody a soli. Nyní začíná nejtěžší část výroby – pražení. Hmotu musíte zahřívat tak dlouho, dokud se voda zcela neodpaří. Tím se bílkovina semínek vysráží a dýňový olej se oddělí. Během pražení také olej získá svou charakteristickou chuť a vůni. Hmotu nyní vložte do hydraulického lisu. Tlak zvyšujte pomalu, aby měl olej čas vytékat. Čerstvý dýňový olej musí před plněním do lahví chvíli odpočívat. Pokud se rozhodnete skladovat olej v ledničce, doporučujeme vyndat láhev několik minut před použitím. Tak se nejlépe uplatní jeho chuť a vůně. Olej má vynikající výraznou chuť a skvěle se hodí k bramborám, luštěninám, do polévek a sytých salátů.
Plněná máslová dýně
Suroviny: 1,5–2 kg středně velké máslové dýně, 4 špetky soli, 4 špetky hrubě mletého pepře, 4 lžíce oleje, 450 ml portského vína (nebo šťávy z granátového jablka), 60 ml červeného vinného octa, 50 g pískového cukru, 1 šálek sušených meruněk, 1 šálek sušených višní, 1 šálek solených mandlí
Postup: Předehřejte troubu na 200 °C, velký plech na pečení vyložte pečicím papírem. Dýně podélně rozkrojte na poloviny, vydlabejte semínka, pokapejte olejem a jemně osolte. Dýně uložte řeznou stranou dolů na připravený plech a pečte 30–35 minut. Mezitím smíchejte v hrnci portské víno, ocet, cukr a 1 špetku soli, směs přiveďte k varu a vařte 4 minuty. Přidejte nasekané meruňky a višně, promíchejte, odstavte z tepla a nechte stát 10 minut. Ovoce vyjměte z hrnce děrovanou lžící, vraťte hrnec na sporák, přiveďte směs k varu a vařte 15 minut. Ovoce promíchejte s mandlemi, dochuťte solí a mletým černým pepřem. Každou polovinu dýně naplňte připraveným ovocem a přelijte horkým portským vínem. Můžete podávat s plátky opečené bagety.
Postup: Dýni vydlabejte, nakrájejte na kostičky, pak nakrájejte cibuli a osmažte ji, přidejte nakrájenou dýni, brambory, kuřecí vývar, cca 2 litry vody, sůl a vařte cca 20 min. Poté polévku rozmixujte pomocí ponorného mixéru. Na závěr přidejte trochu smetany, na talíři ozdobte opečeným chlebem a pažitkou. Kdo má rád, může přidat i špetku muškátového oříšku.
V naší poradně s názvem SKLADOVÁNÍ DÝNĚ HOKAIDO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárka Dvořáková.
Jak skladovat Dýni Hokaido.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dýni Hokkaido lze skladovat až 8 měsíců v závislosti na možnostech. K tomu je ideální místo ve sklepě chráněné před světlem, suché a vzdušné. Nejlepší je dýně zavěsit v sítěném pytli na strop. Tímto způsobem se zabrání otlakům a růstu plísní. Pokud je dýně Hokkaido již nakrájená, měla by být spotřebována během několika dnů.
Před samotným zahájením výroby papírových ruliček si ujasněte, jaký finální produkt chcete získat. Tomu přizpůsobte i výběr papíru, který na výrobu použijete. Nepoužívejte lakované tiskoviny, špatně na nich drží barva. Ruličky neboli motalinky na osnovu vyrábějte z pevnějších papírů, stejně jako ruličky na výrobu předmětů, od nichž očekáváte, že budou mít určitou nosnost (například papírové bedny na skladování nejrůznějších pokladů). Naopak na dekorace a menší předměty je vhodné použít jemný papír, například již zmíněné telefonní seznamy.
Postup
Připravte si papír a špejli. Někteří zkušení pletaři navíjejí papír také na pevné dráty nebo velmi slabé tyčky uchycené do aku vrtačky. Papír rozdělte na proužky o šířce zhruba 7 centimetrů. Špejli položte na roh papíru pod úhlem 45°. Roh papíru přehněte přes špejli, opatrně prstem dotáhněte tak, aby papír špejli těsně ovinul, a špejli začněte koulet po papíře. Až celý pruh namotáte na špejli, poslední roh papíru přetřete lepidlem a přilepte k ruličce. Rulička se bude mírně rozšiřovat, nelekejte se toho. Je to žádoucí, protože do širší části se vám bude lépe zasouvat navazující rulička.
Máte-li připraveno dostatečné množství ruliček, můžete započít papírové pletení. Nejprve si vytvořte osnovu budoucího výrobku. Ta se buď vytvoří splétáním osnovních ruliček, nebo můžete použít pevné dno z kartonu.
Pro přípravu osnovy z pevného dna potřebujete dva kusy kartonu totožných rozměrů. První díl potřete lepidlem a rozmístěte na něj osnovní ruličky zhruba ve vzdálenosti 2 centimetrů. Poté přilepte druhý díl kartonu, zatižte jej a nechte dobře zaschnout.
Vyplétání dna tvoříte tak, že osnovní ruličky zploštíte a vzájemně je propletete střídavě zespodu a seshora tak, aby vznikla pevná vazba.
Začátečníci ocení papírové pletení podle předlohy. Zjednodušeně řečeno ‒ zvolí si libovolný předmět, který budou oplétat. Může to být například krabička od čaje, ale také květináč nebo cokoli jiného, k čemu budete moci osnovu bezpečně přichytit pomocí kolíčku na prádlo. Díky tomuto uchycení dokážete rovnoměrněji dotahovat ruličky a věrněji kopírovat tvary předlohy, takže výsledek bude rovnoměrný a pravidelný.
Lze zmrazit patizon? Chcete-li zmrazit patizon, nejprve ho omyjte a poté nakrájejte na požadované kousky. Pro dosažení nejlepších výsledků a zabránění rozvaření dýně byste ji měli blanšírovat ve vroucí vodě asi jednu minutu a poté ji ihned přenést do ledové lázně, aby se zastavilo vaření. Po vychladnutí a důkladném osušení dýně můžete:
rychle zmrazit jednotlivé kousky na plechu, aby se neslepily, a poté je přenést do mrazicího sáčku nebo nádoby
vychladlou, suchou dýni nandat do sáčků nebo nádob vhodných do mrazničky a před uzavřením a zmrazením odstranit co nejvíce vzduchu.
Postup zmrazení patizonu
Omytí a příprava: Patizon důkladně omyjte a poté ho nakrájejte na plátky nebo kostky podle potřeby.
Blanšírování dýně: Nakrájenou dýni vložte asi na jednu minutu do hrnce s vroucí vodou.
Chlazení: Blanšírovanou dýni rychle přendejte z vroucí vody do ledové lázně, aby se zastavil proces vaření.
Sušení: Vyjměte dýni z ledové lázně a dobře ji osušte.
Rychlé zmrazení (doporučeno): Osušené kousky dýně rozložte v jedné vrstvě na plech vyložený pečicím papírem. Plech vložte do mrazáku asi na hodinu, nebo dokud kousky zcela nezmrznou. Tento krok zabrání jejich zamrznutí ve velkém chomáči.
Balení: Mrazenou dýni přendejte do vzduchotěsných mrazicích sáčků nebo pevných mrazicích nádob.
Zmrazení: Sáčky nebo nádoby označte datem a uložte je do mrazáku.
Tipy pro úspěch
Používejte malou, křehkou dýni: Menší dýně s křehkou slupkou jsou ideální k zmrazení.
Blanšírování, aby se zabránilo rozvaření: Blanšírování pomáhá inaktivovat enzymy, což pomáhá udržet lepší texturu po zmrazení a rozmrazení.
Odstranění vzduchu: Před uzavřením mrazicích sáčků vymačkejte co nejvíce vzduchu, abyste zabránili spálení mrazem. Máte-li vakuovačku, použijte ji.
Jak dlouho vydrží mražený patizon
Zmrazený patizon si uchovává vysokou kvalitu po dobu 6 měsíců až 1 roku v závislosti na způsobu přípravy a skladování, ačkoli některé zdroje uvádějí kratší dobu, například 3–6 měsíců u vařené dýně nebo pyré, zatímco zmrazená syrová a blanšírovaná dýně se obecně doporučuje spotřebovat do 10–12 měsíců pro zachování nejlepší chuti a textury. Správné označení s datem zmražení je zásadní pro sledování doby použitelnosti podomácku mražených pokladů.
Ingredience: ½ muškátové dýně, lžička provensálských bylinek, lžička tymiánu, ½ lžičky rozmarýnu, 4 stroužky česneku, olivový olej, sůl, pepř
Technologický postup: Dýni rozpůlíme ostrým nožem a lžící vydlabeme semínka. Dýni je lepší oloupat (loupeme normálně škrabkou), někdo i neloupe, stačí jen dobře umýt, slupka pečením změkne. Dýni nakrájíme na kostky o velikosti cca 2 x 2 cm, pekáček vymažeme olivovým olejem, dáme do něj nakrájenou dýni a zasypeme bylinkami – tymiánem, rozmarýnem, provensálským kořením (pokud použijeme sušené bylinky, stačí asi dvě tři lžičky, čerstvých bylinek dáme zhruba hrst). Přidáme neoloupané rozpůlené stroužky česneku, dýni osolíme (na půlku dýně asi lžičku a půl soli), opepříme, pokapeme olivovým olejem, rukou všechno dohromady promícháme a pečeme odkryté v troubě při teplotě 190 °C asi 20–25 minut doměkka. Podáváme samotné s bagetou k večeři nebo jako zeleninovou přílohu k masovým pokrmům. Pro dvě osoby stačí polovina dýně, z druhé půlky můžeme uvařit polévku nebo dýňové pyré.
Ano, patizon lze zmrazit. Doporučuje se ho před zmrazením blanšírovat, aby se zachovala jeho kvalita. Blanšírování zahrnuje krátké povaření dýně ve vroucí vodě a následné rychlé ochlazení v ledové vodě. Tento proces pomáhá zastavit aktivitu enzymů, které mohou během zmrazování způsobit změny chuti, barvy a textury. Mražený patizon tak zůstane po dlouhou dobu chutný, jako čerstvý.
Postup jak zmrazit patizon
Omytí a příprava
Patizon důkladně omyjte a odstraňte stopku a konce květů.
Nakrájení a blanšírování
Dýni vydlabejte a nakrájejte na plátky nebo kostky. Dýni blanšírujte ponořením do vroucí vody na dobu 3 minut pro plátky o tloušťce 1,2 cm. Pokud budou kousky větší, doba bude o trochu delší. Někteří lidé také mrazí patizony bez blanšírování, zejména pokud je plánují spotřebovat během několika měsíců. Blanšírování se však obecně doporučuje pro dlouhodobější skladování, aby se zachovala kvalita.
Ochlazení a scezení
Dýni rychle ochlaďte v ledové lázni, abyste zastavili proces vaření. Důkladně sceďte.
Zmrazení
Blanšírovanou dýni rozložte v jedné vrstvě na plech a zmrazte, dokud neztuhne. Po zmrazení dýni přendejte do mrazicích sáčků nebo nádob.
Označte a skladujte
Sáčky s dýní označte datem a obsahem a poté je uložte do mrazáku pro budoucí použití.
Na přípravu šablon si vezměte k ruce čtvrtky, tužku, pravítko a nůžky. Na spodní část chaloupky si šablonu připravovat nemusíte, bude ji tvořit obdélník o rozměru asi 20 x 30 centimetrů, ale nemusí být přesný a ani pravidelný, proto také zbytečně neplýtvejte čtvrtkami a vyříznete to pak od oka přímo do těsta.
Co ale určitě budete potřebovat, je šablona na střechu, ta je velice jednoduchá, rozdělte čtvrtku formátu A4 přesně na poloviny, tím vám vznikne šablona o rozměrech asi 21 x 15 cm, tedy přesně to, co chceme.
Další šablona, kterou budete potřebovat, je boční stěna chaloupky. Vezměte si zbytek odstřižené čtvrtky a podélně z ní odstřihněte díl o šířce 5 cm, vznikne vám tím šablona pro bok o rozměru 21 x 5 cm.
Další důležité díly jsou přední a zadní strana, oba budou stejné. Nakreslete si obdélník o rozměru 15 x 10,5 cm. Vystřihněte ho a na delší, 15centimetrovou stranu si naměřte 5 cm, do zbylých 10 cm narýsujte rovnoramenný trojúhelník. Pokud si nevíte rady, kratší stranu obdélníku rozdělte na půl, na 5,25 a 5,25 cm, a spojte s dříve odměřenými 5centimetrovými body. Vznikne vám tak jednoduchý půdorys chaloupky, přesně takové, jaká se maluje dětem.
Ty důležité, základní šablony máte hotové, teď už si jen připravte šablonku na dveře, moc hezky vypadá, když budou zakulacené. Bude vám stačit, když budou dveře o rozměru 4 x 5 cm.
Další drobnůstka, která by chaloupce neměla chybět, je komín. Ustřihněte si proužek 3 x 10 cm, pak vám poradím, co s ním více.
No a poslední, co budete potřebovat, jsou pásky, které využijete při slepování. Nastříhejte proužky asi 4 x 10 cm, a to 4 kusy. Tak a první den je za vámi, teď už se jen těšit na pokračování.
