Avokádo je ovoce oválného až kulovitého tvaru, na povrchu zelené barvy. Avokádo je plod stálezeleného stromu, dorůstajícího do výšky kolem 15 metrů, s odborným názvem hruškovec americký. Jak už jeho název napovídá, pochází z Ameriky, konkrétně z té Jižní. Avokádo je bohaté na vitamíny, minerály, proteiny, železo, vápník, fosfor, ale i draslík. Chcete se o tomto pro nás ne zrovna typickém ovoci dozvědět více? Dovolila jsem si pro vás připravit informace, jak avokádo konzumovat, nakupovat, pěstovat, ale i jak si ho vypěstovat z pecky a co si z něj nakonec uvařit.
Kroucení listů avokáda
Zkroucené listy avokáda jsou často způsobeny stresem z prostředí, včetně nedostatečného zalévání, nadměrného zalévání (což může vést k hnilobě kořenů), nerovnováhy živin nebo teplotních extrémů. Škůdci, jako jsou mšice, mohou také způsobovat kadeřavost listů, zejména u nových výhonků. Pro diagnostiku a odstranění problému nejprve zkontrolujte vlhkost půdy, hledejte škůdce a zvažte prostředí rostliny.
Příčiny a řešení
Problémy se zaléváním
Nedostatečné zalévání: Listy se kroutí směrem ven a mohou být suché a křupavé.
Řešení: Zalévejte rostlinu, když jsou horní 5 cm půdy suché. Ujistěte se, že půda není příliš písčitá a dokáže zadržet vlhkost.
Přehnané zalévání: Listy mohou být měkké, zkroucené a matné. To může vést k hnilobě kořenů, která brání kořenům absorbovat dostatek vody.
Řešení: Snižte zálivku a zkontrolujte květináč, zda má správný odtok vody. Ujistěte se, že půda není podmáčená.
Nerovnováha živin
Příčina: Nedostatek nebo příliš mnoho živin může vést ke kroucení listů.
Řešení: Hnojte rostlinu alespoň dvakrát za sezónu a používejte vyvážené hnojivo.
Stres z prostředí
Příčina: Náhlé změny teplot, příliš mnoho nebo příliš málo slunce nebo špatná cirkulace vzduchu mohou rostlinu stresovat.
Řešení: Chraňte rostlinu před extrémním horkem nebo chladem. Zajistěte jí asi 6 hodin jasného slunečního záření, ale pokud rostlina není aklimatizovaná, vyhněte se ostrému přímému slunci.
Škůdci
Příčina: Zejména mšice mohou způsobit kroucení a deformaci nových listů.
Řešení: Zkontrolujte spodní strany listů, zda se na nich nenachází drobný hmyz. Můžete je ošetřit postřikem zředěným neemovým olejem nebo insekticidním mýdlem.
Přirozené kroucení
Příčina: Některé odrůdy avokáda mají přirozeně listy ve tvaru taco, které se kroutí nahoru, například odrůdy 'Holiday' a 'Lamb'.
Řešení: Pokud je rostlina jinak zdravá, může se jednat pouze o přirozený tvar jejích listů.
Ve svém příspěvku AVOKÁDO Z PECKY ZALOŽENÍ KORUNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Čálková.
Vypěstovala jsem úspěšně sazenici avokáda z pecky . Ve výšce asi 1 m jsem chtěla zapěstovat na sazenici korunku a potom rostlinu věnovat na terasu nového bytu. Zastřihla jsem vršek , bohužel vyrostl jen jeden výhon, který vede šikmo od řezu. Mám obavy, že jsem celou rostlinu zničila. Prosím o radu, kde jsem udělala chybu a jestli mám ještě nějaké možnosti nápravy. Děkuji předem za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Čálková.
Vypěstovala jsem úspěšně z pecky rostlinu avokáda a chtěla jsem zapěstovat korunku/ stromeček/ . Ve výši asi 1 m jsem zastřihla vršek rostliny, ale vyrostl jen další výhon, který roste šikmo od stonku. Co jsem udělala špatně ? Je vůbec můj nápad realizatelný ? Děkuji.
Kořenový bal tvoří systém kořenů, které jsou obaleny zeminou, která na nich pevně drží. Kořenový systém je pro rostliny velmi důležitý, zajišťuje rostlinám vodu, živiny, dýchání a u některých druhů i rozmnožování.
Rostliny jsou ve školkách pěstovány obvykle ve volné půdě nebo v kontejnerech. Rostliny z volné půdy jsou pak dodávány jako prostokořenná sadba nebo sadba s kořenovým balem. Kontejnerované rostliny se po namnožení pěstují v nádobách a podle druhu se několikrát přesazují, expedice se provádí obvykle ve větších kontejnerech (květináčích).
Prostokořenné rostliny se dodávají s minimálním množstvím zeminy, a proto je nutné je co nejrychleji dopravit na místo určení a výsadby. Prostokořenná sadba se proto používá jen u listnatých stromů a běžných listnatých keřů (ptačí zob, tavolníky, javory, habry, růže a podobně), které jsou méně choulostivé na zasychání kořenů. Pokud není možné provést výsadbu okamžitě po převzetí rostlin, je možné jejich založení do kypré půdy nebo rašeliny na dobu několika dnů. Rostliny se musí pravidelně kropit a za slunečného počasí stínit. U prostokořenných rostlin je důležité keře nebo stromky před vlastní výsadbou sestřihnout. U růží a ovocných rostlin se řez řídí určitými pravidly. U okrasných keřů, jako je ptačí zob, tavolníky, svídy a dříny a dalších, se kořeny zakrátí zhruba o třetinu a nadzemní část keřů se sestřihne o třetinu až polovinu jejich původní výšky. Prostokořenné rostliny se vyrývají ve školkách pouze v bezlistém stavu, z čehož plyne i termín výsadby (březen až duben nebo říjen až listopad).
U některých druhů rostlin pěstovaných ve školkách ve volné půdě je nutné při vyrývání ponechat kořenový bal, který se zavazuje do plachetky (juty). Kořenový bal se požaduje především u všech jehličnanů, stálezelených listnáčů a u vzrostlých zapěstovaných solitérních listnatých keřů a stromů. Rostliny s balem jsou vystaveny menšímu riziku zaschnutí kořenů, přesto pokud musíme výsadbu z různých příčin odsunout, je vhodné i rostliny s balem založit do kypré půdy nebo rašeliny, baly pravidelně zalévat, aby příliš neproschly, a rostliny raději přistínit. Termín výsadby zapěstovaných solitérních opadavých listnáčů je březen až duben nebo říjen až listopad. Jehličnany a stálezelené listnáče s balem vysazujeme do teplejší půdy, tedy v termínech duben až květen nebo září až říjen.
Kontejnerované rostliny mají zcela neporušený kořenový bal, protože jsou obvykle 2 až 4 roky pěstovány stále v nádobách.
Chuť avokáda není sladká ani kyselá, takže lze tyto plody použít do různých typů jídel, salátů či pomazánek. Můžete je zapékat, smažit, ale dokonce i natřít na chleba nebo z nich připravit tatarák.
Pro pěstování avokáda doma nepotřebujete žádné speciální podmínky. Rostlinu pěstujte při pokojové teplotě 20 až 25 °C, udržujte dostatečnou vzdušnost a vlhkost. V letních měsících se bude rostlině krásně dařit venku, v zimě můžete teplotu snížit až k 15 °C. Nevystavujte ji přímému slunečnímu záření a snažte se substrát udržovat stále vlhký, ale ne přelitý, aby nedocházelo k zahnívání kořenů. Zálivku provádějte přímo do květináče a přebytečnou vodu, která protekla do spodní misky, slijte. Stane-li se vám, že avokádu začnou opadávat listy, může to mít většinou dvě příčiny, buď je rostlina přelitá, nebo suchá, nic se ale neděje, pokud se o rostlinu začnete starat tak, jak máte, brzy vám znovu obrazí.
Technologický postup: Avokáda podélně rozpulte až k pecce a kroucením proti sobě od sebe oddělte obě poloviny. Vyjměte pecku. Pomocí lžíce vydlabejte dužinu a v kuchyňském robotu ji rozmělněte spolu s vejci, smetanou, jarní cibulkou a hořčicí na hladkou kaši. Dochuťte a podávejte s pečivem, ozdobené zbylou cibulkou a nahrubo namletým pepřem.
Moření česneku fundazolem dnes není bezpečná a doporučená volba, protože účinná látka je legislativně problematická.
Benomyl je v EU výrazně omezen a použití starých zásob může znamenat právní nejistotu i možné reziduum v česneku. I když pěstujete jen pro sebe, jde o potravinu. Z praktického hlediska je dnes rozumnější zvolit alternativu, která je určena pro současné podmínky a nenese riziko pochybností.
Proč nepoužívat Fundazol, když historicky fungoval?
Fundazol jako mořidlo byl účinný, ale dnešní situace je jiná a účinnost už není jediným kritériem.
Dříve se méně řešily limity reziduí a dlouhodobá půdní zátěž. Dnes je klíčová bezpečnost potravin a minimalizace chemie. Zdravý česnek znamená nejen nízký výskyt plísní, ale i čistý produkt bez zbytečných zbytků účinných látek.
Mohu použít starý Fundazol, když ho mám doma?
Starý Fundazol nedoporučuji používat, i když je lákavé ho „nevyhodit“.
Neznáte stabilitu účinné látky ani její aktuální koncentraci. Navíc zde existuje legislativní riziko a možnost reziduí v česneku. Pěstování pro vlastní rodinu by mělo být bezpečné a bez pochybností, proto je vhodnější zvolit aktuálně dostupnou náhradu.
Co když už jsem Fundazol použil?
Jednorázové použití není důvod k panice, ale není vhodné v tom pokračovat.
Pokud jste již moření česneku fundazolem provedli, sledujte porost a další sezónu zvolte jiný postup. Důležité je neprovádět opakované aplikace a zaměřit se na drenáž a kvalitu půdy. Riziko spočívá hlavně v dlouhodobém používání.
Může někdo zjistit, že jsem Fundazol použil?
Laboratorní test by přítomnost reziduí mohl odhalit, i když v běžné zahradě kontrola neprobíhá.
Rezidua pesticidů jsou měřitelná analytickými metodami. Otázka ale není jen o kontrole, ale o principu. Pokud chcete mít zdravý česnek bez pochybností, je lepší zvolit metodu, která nenese potenciální problém už na začátku.
Je Zdravý česnek Plus skutečně fundazol náhrada?
Zdravý česnek Plus není chemická kopie, ale funkční alternativní řešení.
Na rozdíl od systémového fungicidu působí kombinací sirné složky a podpory mikroorganismů. Účinek je jiný, ale při správném načasování a drenáži poskytuje stabilní ochranu bez reziduálního rizika. Jde o změnu strategie, ne o hledání silnější chemie.
Vyplatí se mořit česnek každý rok?
V těžké půdě a při vlhkém podzimu se moření česneku většinou vyplatí jako rozumná prevence.
Pokud máte lehkou a dobře propustnou půdu, může být riziko menší. V jílovitých podmínkách je ale moření před výsadbou levnou pojistkou proti ztrátám, které mohou dosáhnout i třetiny úrody.
1) Má jarní výsadba česneku vůbec smysl, když je výnos nižší?
Ano, jarní výsadba česneku má smysl, ale musíte počítat s nižším výnosem oproti podzimní variantě. Rozhodující je, jak brzy sázíte a jaká je teplota půdy.
Z mé zkušenosti je rozdíl ve výnosu kolem 20–40 %, ale kvalita bývá velmi dobrá. Pokud pěstujete pro rodinu a chcete mít jistotu původu, jarní česnek je plnohodnotná varianta. Pro prodej na trhu s důrazem na velikost palic je však výhodnější podzimní výsadba. Klíčem je správné načasování a důsledná příprava sadby.
2) Kdy je ideální termín pro jarní výsadbu česneku?
Ideální je sázet při teplotě půdy 5–7 °C, obvykle během března. Neřiďte se kalendářem, ale skutečnou teplotou v hloubce výsadby.
Jednou jsem čekal na teplé počasí a sázel při 12 °C. Výsledkem byly menší palice. Jakmile jsem začal sázet brzy, i když bylo chladno, kořenový systém byl silnější a výnos lepší. Pokud půda přes den rozmrzne a není přemokřená, je to správný okamžik.
3) Co se stane, když zasadím česnek až v dubnu?
Pozdní výsadba znamená vyšší teplotu půdy a rychlý růst listů, ale slabší kořen. Velikost cibule tím bývá omezená.
V mém pokusu byla dubnová výsadba při 11–12 °C půdy o téměř třetinu slabší na hmotnosti cibulí. Rostliny vypadaly silně, ale stonek byl tenčí. Pokud už musíte sázet v dubnu, zvažte větší stroužky a přísné třídění, jinak bude výnos spíše průměrný.
4) Má smysl dávat sadbu před jarní výsadbou do lednice?
Krátká domácí jarovizace může částečně pomoci, ale nenahradí zimu v půdě. Čtyři týdny při 4 °C mi zvýšily výnos asi o 8 %.
Stroužky jsem skladoval v suchu v lednici a vysadil do chladné půdy. Vzcházení bylo rychlejší a růst vyrovnanější. Přesto byl výsledek stále slabší než u podzimní výsadby. Je to kompromisní řešení pro ty, kdo nestihli podzim.
5) Proč je jarní česnek často menší než podzimní?
Rozhoduje hlavně síla kořenového systému před nástupem delších dnů. Bez silného kořene nemá rostlina kapacitu vytvořit velkou cibuli.
Podzimní výsadba projde přirozenou jarovizací a zakoření ještě před zimou. Jarní výsadba začíná „od nuly“. Pokud je půda teplá, rostlina roste do listu místo do kořene. Květen je klíčový měsíc – co nestihnete do té doby, už většinou nedoženete.
6) Jak hluboko sázet česnek na jaře?
Na jaře sázím do hloubky 5–8 cm, podle typu půdy. V těžší půdě mělčeji, v lehké o něco hlouběji.
Příliš mělká výsadba vede k vytažení cibule nad povrch, příliš hluboká zpomaluje růst. V mém případě byla ideální hloubka kolem 6 cm. Důležité je, aby byl stroužek pevně usazený a měl dobrý kontakt s půdou.
Videonávody: co se vyplatí vidět před použitím hypermanganu
U hypermanganu je důležité nejen číst dávkování, ale vidět souvislosti: jak se třídí česnek, proč je mechanický úklid skleníku důležitější než samotná dezinfekce, jak vypadá příprava půdy a proč se moření nemá zaměňovat za pěstební systém. Níže vybírám videa, která pomáhají vizuálně pochopit důležité části článku. Neberu je jako slepé doporučení k jedné chemii, ale jako praktickou oporu k rozhodování.
Moření česneku před výsadbou
Toto video je vhodné pro pochopení celého sledu práce: výběr sadby, příprava před výsadbou a rozdíl mezi samotným mořením a správným sázením. Důležité jsou hlavně pasáže na začátku, kde je vidět třídění a příprava česneku, a střed videa, kde se řeší samotné ošetření před výsadbou. Stopáže se mohou lišit podle přehrávače, proto sledujte části věnované výběru sadby a praktickému namáčení.
STOP plísním: moření česneku, sazečky a cibulovin
Video je užitečné hlavně proto, že ukazuje moření jako prevenci, ne jako záchranu zkažené sadby. Všímejte si pasáží, kde se rozlišuje mokrá a suchá metoda, a také části, kde se mluví o čase moření. Pro článek je důležité hlavně to, že sadba musí být zdravá už před ošetřením.
Moření cibulovin s hypermanganem a Sulkou
Toto video se hodí jako vizuální doplněk k části o cibulovinách, protože ukazuje, že moření není jen otázka česneku. Důležité je sledovat, jak se pracuje s cibulemi mimo záhon a proč se ošetřuje sadba před výsadbou. Zároveň je dobré si všimnout, že kombinace různých postupů nemá být nahodilý domácí koktejl.
Pěstitelská poradna: vysazujeme česnek
Užitečné video pro zahrádkáře, kteří řeší nejen moření, ale celý kontext výsadby česneku. Sledujte hlavně části o výběru sadby, termínu výsadby a praktickém uložení stroužků do půdy. Právě tyto pasáže pomáhají pochopit, proč samotný hypermangan nemůže nahradit správnou hloubku, zdravou sadbu a vhodné místo.
Česnek a zahrada: kompletní návod na pěstování česneku
Toto video je vhodné pro širší kontext. Nejde jen o moření, ale o celou sezónu česneku: výsadbu, výživu, růst a sklizeň. Důležité jsou pasáže o přípravě záhonu a péči během roku, protože právě tam vzniká většina úspěchu. Hypermangan v tomto kontextu působí jen jako drobný dílek, ne hlavní metoda.
Skleník: příprava před sezónou a reálný úklid
Video pomáhá pochopit, proč dezinfekce skleníku nezačíná chemickým roztokem. Sledujte hlavně úklid zbytků rostlin, práci s konstrukcí a přípravu prostoru před novou sezónou. Pro téma hypermanganu je zásadní právě to, že bez mechanického úklidu nemá žádná dezinfekce plný smysl.
Moření česneku hypermanganem: kdy ano a kdy je to jen falešná jistota
Moření česneku hypermanganem patří mezi nejčastější dotazy, protože česnek je drahá sadba a nikdo nechce přijít o záhon hned na jaře. Základní smysl moření je povrchová hygiena stroužků. Může pomoci omezit část povrchových zárodků, ale neudělá zdravou sadbu z česneku, který je měkký, plesnivý, napadený, mechanicky poškozený nebo špatně skladovaný.
V českých podmínkách se česnek většinou sází na podzim, často až ve chvíli, kdy půda trvaleji klesne k nižším teplotám a nehrozí rychlé vyrašení natě. Právě tady se láme úspěch víc než v samotném hypermanganu. Pokud dáte česnek do těžké mokré půdy, na stejné místo po cibulovinách a ještě vyberete slabé stroužky, růžový roztok vás nezachrání. Moření je poslední pojistka, ne hlavní technologie pěstování.
Moje nejbezpečnější praxe je jednoduchá: vyberu jen pevné zdravé stroužky, nenamáčím česnek zbytečně dlouho, po moření ho nechám oschnout a sázím co nejdřív. Když česnek po namočení dlouho leží v teple, vlhku a bez proudění vzduchu, udělali jste mu medvědí službu. Vlhkost na povrchu může nastartovat problém, který jste chtěli potlačit.
Fotografie znázorňuje správný výběr zdravých stroužků česneku před krátkým mořením, kdy se vyřazují měkké a poškozené kusy.
Jak dlouho mořit česnek v hypermanganu
Na otázku jak dlouho mořit česnek v hypermanganu bych v domácí praxi odpověděl opatrně: krátce, v řádu desítek minut, ne přes noc. U slabě růžového roztoku dává smysl krátké namočení před výsadbou, ale dlouhé máčení zvyšuje riziko, že stroužky nasáknou, poškodí se povrch nebo začnou po výsadbě hůř startovat. U česneku nepotřebujete stroužek „vybělit“, ale jen povrchově ošetřit.
Za rozumnější považuji pracovat s časem přibližně 20 až 30 minut u zdravé sadby a slabého roztoku. Pokud si nejste jistí sílou roztoku, jděte raději níž a udělejte zkoušku na malé části. Po moření stroužky rozložte v jedné vrstvě, nechte je oschnout ve stínu a sázejte. Nesypte je mokré do igelitového sáčku a nenechávejte je do druhého dne zavřené.
FAQ – choroby ryngle a nejčastější problémy v zahradě
Proč se ryngli kroutí listy?
Kroucení listů ryngle nejčastěji způsobují mšice na mladých výhonech, hlavně když jsou listy lepkavé a ze spodní strany obsazené koloniemi.
Zkontrolujte rub listů, vrcholky výhonů a přítomnost mravenců. Pokud list rozbalíte a najdete drobný hmyz, nejde o tajemnou chorobu, ale o škůdce. U mladé ryngle zasáhněte brzy, protože silně stočené listy chrání mšice před postřikem. Nejlepší je včasná kontrola, šetrné omytí nebo cílený zásah podle rozsahu napadení.
Co dělat, když jsou ryngle červivé?
Červivé ryngle nejčastěji souvisejí s obalečem švestkovým nebo pilatkou. Rozřízněte několik plodů a hledejte housenku, chodbičku nebo trus.
Poškozené a spadané plody nenechávejte pod stromem, protože tím podporujete další generace škůdců. Příští sezonu zavěste včas feromonový lapač a sledujte nálet. U silného výskytu řešte ochranu podle termínu, počasí a aktuálně povolených přípravků. Při sklizni už bývá pozdě, rozhodující je sledování před poškozením plodů.
Dá se ryngle se šárkou zachránit?
Šárka ryngle je virová choroba a běžným postřikem ji nevyléčíte. Podezřelé jsou deformované plody, prstence, mozaiky a tvrdá dužnina.
Pokud se příznaky opakují více let a odpovídají šárce, strom může být zdrojem infekce pro další slivoně. U jediného nejasného příznaku má smysl dokumentace a odborné posouzení. U jasně nemocného stromu je ale často nejrozumnější odstranění. Postřik proti viru nefunguje, proto je důležitá prevence, zdravá sadba a omezení přenašečů.
Proč z ryngle vytéká pryskyřice nebo klej?
Klejotok ryngle může vzniknout po poranění, mrazu, špatném řezu, stresu nebo chorobách kůry. Rozhoduje vzhled okolní kůry.
Jedna malá ranka nemusí znamenat katastrofu, pokud větev normálně roste. Varovné je, když je kůra propadlá, tmavá, praská a větev nad místem zasychá. Pak může jít o bakteriální rakovinu nebo vážné poškození dřeva. Nesledujte jen kapku kleje, ale celou větev, kmen a vývoj v čase.
Jak poznám mšice na ryngli?
Mšice na ryngli najdete hlavně na mladých výhonech a rubu listů. Listy jsou zkroucené, lepkavé a často u nich běhají mravenci.
Rozbalte několik stočených listů a podívejte se dovnitř. Pokud najdete drobné zelené, šedé nebo tmavší mšice, máte příčinu. U slabého napadení pomůže mechanické odstranění a podpora užitečného hmyzu. U mladého stromku jednejte rychleji. Silně svinutý list už škůdce chrání, takže pozdní zásah bývá méně účinný.
Pomůže na choroby ryngle modrá skalice?
Modrá skalice může mít místo v preventivní měďnaté ochraně některých houbových chorob, ale nevyřeší mšice, obaleče ani šárku.
Rozkrojte avokáda, zbavte je jader a lžící opatrně vyjměte dužinu, tu dejte do přichystané nádoby a přidejte k ní cibulku nakrájenou na drobno, zakysanou smetanu a sůl. Pomocí vidličky avokádo důkladně rozmačkejte a promíchejte s ostatními ingrediencemi. Pak přidejte prolisovaný česnek, zakápněte směs šťávou z limetky, přisypte rajčata nakrájená na kostičky, koriandr a lehce vše promíchejte. Podávejte například s opékanými brambory.
Až si půjdete avokádo koupit, vybírejte vždy jen plody tvrdé, nepomačkané, nenatlučené, bez barevných skvrn a zjevného poškození, předejdete tím tomu, že byste místo dobré pochoutky uvnitř našli kousek bezcenné hniloby. Raději kupte nezralý plod a nechte ho doma několik dní na temném místě při pokojové teplotě dozrát. Budete-li chtít avokádo použít, rozkrojte ho na dvě poloviny, vyjměte pecku, kterou nemusíte vyhazovat, poté lžící vydlabejte dužinu od slupky a hned ji zakapejte citronovou šťávou, aby nezhnědla.
Jak už víte, avokádo je exotické ovoce z Jižní Ameriky, na povrchu má lesklou zelenou barvu, uvnitř nažloutlou či nazelenalou dužinu a uprostřed plodu objevíte dřevnatou pecku. Avokádo obsahuje velmi malé množství tekutin, stejně jako banány, a má vysokou nutriční a kalorickou hodnotu. Až jedna třetina plodu je tvořena tuky, z velké části jde o nenasycené mastné kyseliny, které jsou zdraví prospěšné. Typické aroma tomuto ovoci dodávají volné mastné kyseliny. Jak jsem již uvedla, avokádo je bohaté nejen na vitamíny, ale je dokonce nejbohatším druhem ovoce na obsah vitamínu E, tento vitamín nás chrání před rakovinou a stárnutím buněk. Vitamín E však není jediným prvenstvím, patří k němu i vitamín B6 a především železo, které se z avokáda dobře vstřebává do těla, proto se toto ovoce doporučuje nejen všem chudokrevným.
Nejdříve rozpulte avokádo, oddělte od pecky a vydlabejte lžící, poté ho rozmačkejte vidličkou, přidejte 1/3 cukru a vyšlehejte do pěny. Do druhé mísy oddělte žloutky od bílků, opět přidejte 1/3 cukru a vyšlehejte. Přidejte mouku, kokos, zbylý cukr, vanilkový cukr, mléko, prášek do pečiva a pěnu z avokáda. Nakonec lehce vmíchejte sníh z bílků.
Těsto vlijte do máslem vymazané a strouhankou vysypané dortové formy nebo na plech, vložte do předem vyhřáté trouby na 180 °C a pečte asi 30 až 45 minut.
Budete-li se o avokádo řádně starat, dočkáte se odměny ve formě plodů. Na plody si ale budete muset dost dlouho počkat, zhruba tak pět let, někdy je to dříve, jindy později. Tato rostlina nepotřebuje ani opylení květů, poradí si i bez toho. Když se tedy nakonec dočkáte úrody, co pak s plody? Zkuste některý z níže uvedených receptů...
