Tato vytrvalá tropická rostlina latinsky zvaná (Cymbopogan citratus) z čeledi lipnicovitých je známá také pod jmény lemon grass, citronela nebo voňatka citrónová. Pochází z jihovýchodní Asie, kde je ve velké míře využívána v kuchyni. Hojně se pěstuje také v Americe, Africe a Austrálii. Její dlouhé, úzké, stříbrno-zelené listy dorůstají do výšky až 150 cm a jsou charakteristické svou typickou citrónovou vůní. Způsobují ji silice v ní obsažené – citral, nerol, limonen, linalool a geraniol. Uplatňuje se tedy i v kosmetice, při výrobě parfémů, koupelových solí a éterických olejů. Má repelentní účinky, a proto se přidává do vonných tyčinek, které tak odpuzují hmyz. Citrónová tráva obsahuje dále flavonoidy působící jako antioxidanty.
Recepty s citrónovou trávou
Krevetová polévka
Představuje velmi jednoduchý a zároveň chuťově zajímavý recept. Budete potřebovat 10 dkg krevet (čerstvé nebo mražené), 4 stroužky česneku, 2 šalotky, kostku zeleninového bujónu, olej, sůl, pepř, citrón, zázvor a kousek čerstvé citrónové trávy.
Na oleji osmažíme krevety s plátky nakrájeného česneku. Osolíme a opepříme dle chuti. Citrón důkladně omyjeme a spaříme horkou vodou. Poté nakrájíme na kolečka. Oloupaný zázvor, kus citrónové trávy (cca 5 cm) a šalotku drobně nasekáme a orestujeme spolu s pokrájenými citróny. Podlijeme zeleninovým vývarem a asi 15 minut necháme povařit na mírném ohni. Pak vše přecedíme přes sítko, znovu přivedeme k varu a přidáme krevety. Necháme ještě cca 10 minut povařit. Nakonec můžete do polévky na talíři vhodit ještě čerstvé bylinky (koriandr, šalotku, pažitku...)
Grilovaná kuřecí stehýnka s citrónovou trávou
Připravte si dvě vykostěná kuřecí stehýnka a opláchněte je. Na marinádu budete potřebovat stroužek česneku, 5-ti centimetrový kousek citrónové trávy, kousek oloupaného zázvoru, dle chuti chilli papričku. Vše jemně nasekejte a smíchejte s 1 – 2 lžicemi rostlinného oleje. Marinádu vetřete do kuřecího masa. Pokud máte rádi na kuřeti kůži, potírejte maso marinádou zespoda (ne do kůže – nedostala by se vám k masu). Takto připravené maso nechte odležet zhruba hodinu. Předehřejte troubu na 180 stupňů. Poté stehýnka zprudka opečte na pánvi nebo grilu a dopečte v troubě doměkka. Podávat můžete s bramborem nebo restovanou zeleninou.
Filátka z pstruha s lilkovými lasagnemi
Z dvou čerstvých pstruhů si připravíme filety. Osolíme je a opepříme. Kouskem citrónové trávy spojíme konce filetů, resp. protkneme je. Poté upečeme na másle.
Na lasagne budete potřebovat 2 větší lilky, 400 g sekaných rajčat, 70 g parmezánu, čerstvou bazalku, sůl, pepř, olej. Lilky nakrájejte na tenčí plátky a lehce osmažte na oleji, přebytečný olej vysušte papírovou utěrkou. Osolená a opepřená sekaná rajčata rozvařte na tomatovou omáčku, přidejte čerstvou bazalku a rozmixujte. Do zapékací misky na sebe vrstvěte plátky lilku, nastrouhaný parmezán, tomatovou omáčku. Opakujte do výšky cca 5 – 7 cm. Končete vrstvou parmezánu. Dejte zapéct na 30 minut do trouby na 160 stupňů.
Nakonec svařte jednu smetanu ochucenou solí, pepřem a bazalkou a lehce zašlehejte tyčovým mixérem. Touto omáčkou přelijte na talíři filátka i zapečené lilky.
Grilovaný ananas po thajsku
A nakonec sladký dezert. Oloupejte jeden kus menšího zralého ananasu a nakrájejte ho na plátky.
Ve svém příspěvku JAK A KDY STŘÍHAT OSTRUŽINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kvetoslav.
ostruziny-vyborny clanek..Zverejnujte další..MOHU HNOJIT ROZDRCENOU TRAVOU V PRUBEHU ROKU PO NASEKANI?NENALEZOU MI NA OSTRUZ.KERE KLISTATA Z NASEKANE TRAVY,NEBO SLIMACI?DEKUJI ZA ODPOVED NA MUJ MEIL.Mam ostruz.jiz 5-6let bez prihnojovani a BEZ KLISTAT,ALE V TRAVE KLISTATA JSOU-nIzky JESENIK-JAKARTOVICE
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lubomír weinhauer.
Prosí o radu kdy a jak stříhat rakytník .Předem děkuji.
Na běžné odstranění mechu se používá přibližně 40 až 50 gramů zelené skalice na 10 m² trávníku. Toto množství odpovídá asi 4–5 g na m² a ve většině případů stačí k potlačení mechu.
Pokud je trávník silně napaden mechem, může být potřeba dávku mírně zvýšit. Z praxe se ale ukazuje, že je bezpečnější začít se standardní dávkou a aplikaci případně po několika týdnech zopakovat. Příliš silná koncentrace totiž může oslabit trávník nebo vytvořit tmavé skvrny. Správné dávkování zelené skalice je proto klíčem k dobrému výsledku.
Jak rychle zelená skalice zabije mech?
Účinek bývá velmi rychlý. Po aplikaci začne mech obvykle tmavnout během několika hodin a během několika dní postupně odumírá.
První změnu barvy lze často pozorovat už tentýž den. Mech nejprve ztmavne, potom zčerná a během přibližně jednoho týdne je možné ho z trávníku snadno odstranit. Tento proces je typickým znakem, že zelená skalice na mech funguje správně. Pokud mech ani po několika dnech nemění barvu, může být roztok příliš slabý nebo byl rychle smyt deštěm.
Může zelená skalice spálit trávník?
Ano, při výrazně vyšší koncentraci může zelená skalice poškodit trávník. Nejčastěji se to stává při nerovnoměrné aplikaci nebo při použití příliš silného roztoku.
Při správném dávkování je ale riziko velmi malé. Tráva je vůči účinku síranu železnatého mnohem odolnější než mech. Pokud se objeví tmavší nebo oslabená místa, většinou se během několika týdnů zregenerují. Nejlepší prevencí je rovnoměrná aplikace roztoku a dodržení doporučeného dávkování zelené skalice.
Jak dlouho zůstává zelená skalice v půdě?
Zelená skalice nezůstává v půdě dlouhodobě. Postupně se rozkládá a její účinek se během několika týdnů výrazně snižuje.
Železo obsažené ve skalici se může částečně vázat v půdě, ale většina účinku se projeví během prvních dnů po aplikaci. Proto se při silném napadení mechem někdy provádí opakovaná aplikace zelené skalice během jedné sezóny. Dlouhodobé negativní působení na půdu je při běžném používání velmi nepravděpodobné.
Je zelená skalice jedovatá?
Zelená skalice není vysoce toxická látka, ale je potřeba s ní zacházet opatrně. Při přímém kontaktu může dráždit pokožku nebo oči.
Při práci je vhodné používat ochranné rukavice a vyhnout se vdechování prachu z krystalů. Po aplikaci na trávník je dobré zabránit tomu, aby se roztok dostal do očí nebo na otevřené rány. Při běžném zahradním použití je ale zelená skalice bezpečná, pokud se dodržují základní pravidla manipulace.
V naší poradně s názvem LIKVIDACE PLEVELE OCTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Může se prosím octem stříkat i plevel v trávníku, co udělá tráva. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ocet je kontaktní herbicid, který zabije vše, čeho se dotkne během několika hodin nebo dnů. Nevýhoda je, že to po aplikaci octa může vypadat, jako by to skvěle fungovalo, ale plevele se brzy znovu vynoří z kořenů, zejména ty, co patří k vytrvalým druhům. Takže, když provedete aplikaci na plevel v trávníku, tak tím popálíte jak plevel, tak i listy trávy kolem. Oboje se však po několika týdnech vrátí do normálního stavu, včetně plevele. Aplikace octa k trvalému odstranění plevele je proto nevhodná.
Kořenový bal tvoří systém kořenů, které jsou obaleny zeminou, která na nich pevně drží. Kořenový systém je pro rostliny velmi důležitý, zajišťuje rostlinám vodu, živiny, dýchání a u některých druhů i rozmnožování.
Rostliny jsou ve školkách pěstovány obvykle ve volné půdě nebo v kontejnerech. Rostliny z volné půdy jsou pak dodávány jako prostokořenná sadba nebo sadba s kořenovým balem. Kontejnerované rostliny se po namnožení pěstují v nádobách a podle druhu se několikrát přesazují, expedice se provádí obvykle ve větších kontejnerech (květináčích).
Prostokořenné rostliny se dodávají s minimálním množstvím zeminy, a proto je nutné je co nejrychleji dopravit na místo určení a výsadby. Prostokořenná sadba se proto používá jen u listnatých stromů a běžných listnatých keřů (ptačí zob, tavolníky, javory, habry, růže a podobně), které jsou méně choulostivé na zasychání kořenů. Pokud není možné provést výsadbu okamžitě po převzetí rostlin, je možné jejich založení do kypré půdy nebo rašeliny na dobu několika dnů. Rostliny se musí pravidelně kropit a za slunečného počasí stínit. U prostokořenných rostlin je důležité keře nebo stromky před vlastní výsadbou sestřihnout. U růží a ovocných rostlin se řez řídí určitými pravidly. U okrasných keřů, jako je ptačí zob, tavolníky, svídy a dříny a dalších, se kořeny zakrátí zhruba o třetinu a nadzemní část keřů se sestřihne o třetinu až polovinu jejich původní výšky. Prostokořenné rostliny se vyrývají ve školkách pouze v bezlistém stavu, z čehož plyne i termín výsadby (březen až duben nebo říjen až listopad).
U některých druhů rostlin pěstovaných ve školkách ve volné půdě je nutné při vyrývání ponechat kořenový bal, který se zavazuje do plachetky (juty). Kořenový bal se požaduje především u všech jehličnanů, stálezelených listnáčů a u vzrostlých zapěstovaných solitérních listnatých keřů a stromů. Rostliny s balem jsou vystaveny menšímu riziku zaschnutí kořenů, přesto pokud musíme výsadbu z různých příčin odsunout, je vhodné i rostliny s balem založit do kypré půdy nebo rašeliny, baly pravidelně zalévat, aby příliš neproschly, a rostliny raději přistínit. Termín výsadby zapěstovaných solitérních opadavých listnáčů je březen až duben nebo říjen až listopad. Jehličnany a stálezelené listnáče s balem vysazujeme do teplejší půdy, tedy v termínech duben až květen nebo září až říjen.
Kontejnerované rostliny mají zcela neporušený kořenový bal, protože jsou obvykle 2 až 4 roky pěstovány stále v nádobách.
V naší poradně s názvem ZMĚNA DODAVATELE U PŘÍPOJKY ELEKTŘINY NA CHATĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivo ing malý.
Vážení,mám el.přípojku na chatě na Vlčkové u Zlína asi od roku 1975 tj.cca45let.Spotřebu mám malou,na sekání trávy,občas světla,mám83let,takže údržbu a ostatní práce dělá syn.Mám e-on,kterému jsem platíval napřed asi 400kč,potom 600kč,pak 1200 kč a dnes jsem dostal fakturu od stejné firmy na 1600kčza rok,spotřeba tak za 100kč.Potřeboval bych poradit jak najít jinou firmu,levnější a jak se u ní přihlásit.Předem s díky Ing.Ivo Malý
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Tohle neustálé zvyšování elektřiny kvůli dotacím na obnovitelné zdroje je fakt hrozné. Pak lidi, jako vy, co mají spotřebu nula nula nic, tak musí platit takové peníze. Vlčková patří do území, kde vládne E-ON a je velmi nepravděpodobné, že získáte dlouhodobě nižší cenu u nějaké konkurence. Situaci můžete prozkoumat telefonem na ČEZ a zeptáte se na jejich nabídku. Pokud s ní budete spokojen, tak za vás kompletně zařídí převod z E-ON na ČEZ. U ČEZu si můžete objednat, aby vám zavolali, čím ušetříte za telefonní poplatky. Objednávku hovoru provedete zde: https://www.cez.cz/cs/prejd…
S čím je vitálka nejvhodnější kombinovat v suché zahradě?
Vitálku je nejvhodnější kombinovat s rostlinami, které mají podobné nároky na sucho a chudou půdu.
Ideální jsou okrasné trávy, suchomilné trvalky a aromatické keříky s otevřeným habitem. Tyto rostliny vitálku nestíní, nekonkurují jí u kořenů a nevytvářejí vlhké mikroklima. Díky tomu vitálka dlouhodobě kvete a neztrácí vitalitu ani po několika sezónách.
Proč vitálka často zmizí po kombinaci s jinými trvalkami?
Vitálka mizí nejčastěji kvůli dlouhodobé konkurenci o prostor, ne kvůli suchu.
V běžném trvalkovém záhonu jsou rostliny vysazené hustě, pravidelně zalévané a hnojené. Vitálka v takovém prostředí ztrácí svou přirozenou výhodu. Sousední trvalky ji postupně přerostou, zastíní a vytlačí, až vitálka během jedné až dvou sezón zmizí.
Je vitálka vhodná do klasického smíšeného trvalkového záhonu?
Vitálka není vhodná do klasického smíšeného trvalkového záhonu.
Takové záhony jsou navržené pro rostliny s vyššími nároky na vodu a živiny. Vitálka v nich dlouhodobě nefunguje, i když první rok může vypadat dobře. Pokud chcete vitálku zachovat, je lepší ji vysadit do samostatného suchého záhonu nebo do volnější kompozice.
Snesou se vitálka a okrasné trávy?
Ano, vitálka a okrasné trávy tvoří jednu z nejlepších kombinací.
Vzdušné trávy vitálku nestíní a nechávají jí dostatek prostoru. Zároveň vytvářejí strukturu záhonu i mimo dobu květu. Důležité je vyhnout se hustým a agresivním travám, které by vitálku časem vytlačily.
Může být vitálka kombinovaná s levandulí?
Ano, vitálka a levandule spolu fungují, pokud mají dost prostoru.
Obě rostliny milují sucho a propustnou půdu. Problém nastává, pokud je levandule příliš hustá nebo přehnojená. V takovém případě začne vitálku zastínit a vytvářet vlhčí mikroklima, které vitálce nesvědčí.
Proč vitálka nekvete, i když v kombinaci přežívá?
Nejčastějším důvodem je příliš silná konkurence nebo přehnojení.
Vitálka pak investuje energii do přežití, ne do kvetení. Pokud je obklopená bujnými rostlinami nebo roste v příliš výživné půdě, květy se objevují minimálně nebo vůbec. Řešením je ubrat sousedy a zjednodušit záhon.
Je vitálka vhodná jako půdopokryvná rostlina?
Ne, vitálka není půdopokryvná rostlina.
Vitálka potřebuje kolem sebe otevřený prostor. Pokud je kombinovaná s půdopokryvnými druhy, ty jí rychle obsadí kořenový prostor a vitálka začne slábnout. Výsledkem je její postupné vymizení.
Může vitálka růst jako solitér?
Ano, vitálka funguje velmi dobře jako solitér.
V suché zahradě nebo na svahu může vitálka růst samostatně nebo v malých skupinách.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri.
v r.2006 jsem koupil chatu se zahradou cca 550m2. rozhodl jsem se ze mezi sousedy,(kde jiz meli na hranici plot, resp. sloupky s lanem)vysadim tuje. zacal jsem vysazovat a soused nic nenamital ani neprotestoval. poridili jsme si maleho psika ktery mezi tujemi obcas k sousedum utikal. asi pred 2 lety jsem se proto rozhodl ze na ty jejich sloupky s lanem pripevnim 1m vysoky drateny plot. soused opet nic nerikal ani nenamital tak jsem plot dokoncil.
v posledni dobe sousedi namitaji ze se jim spatne pleje trava mezi plotem a tujemi ze jsem mel tuje vysadit 1.5m
od hranice pozemku. rikal jsem ze kdyby tenkrat rekli ze to mam vysadit dale od hranice tak bych to urcite udelal.
podotykam ze tuje jsou cca 2m+ vysoke a striham je i z jejich strany aby nepresahovaly pres ten plot. neni to vyhrocena situace ale sousedi se sem tam zminuji.
vidite zde nejake reseni? ja bych mel tato:
1.zrusit ten drateny plot
2. vyrubat cca 80tuji
3. udelat gesto a dat sousedum tu cast pozemku tedy posunout hranici smerem k memu
diky za info jiri
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Z vašeho textu je patrné, že jste muž činu a při pracích na svém vás moc nezajímá okolí. Tak tomu bylo při výsadbě tújí i při instalaci pletiva na cizí sloupky. V obou případech jste pouze očekával reakci, ale aktivně jste nikoho se svými záměry předem nekonfrontoval. To nyní vyústilo v situaci, kterou zažíváte. Sousedé jsou naštěstí tolerantní a jenom občas brblají, jak píšete. Nicméně vám dali jasně najevo, co je v souvislosti s vašimi tújemi trápí, a to je ztížená možnost pletí trávy. A pokud zmiňují vzdálenost od hranice pozemku, tak tím zároveň nepřímo říkají, že jim vadí i vysoký vzrůst tújí.
Co s tím dělat? Sednout si jako rozumní lidé a vyříkat si co vše sousedé vidí jako problémové a pak se aktivně na odstranění problému podílet. Pokud jde o ztíženou možnost pletí, tak navrhnout, že o tento kus povrchu se postaráte, aby tam nerostla žádná tráva, což docílíte herbicidem nebo vhodnou půdokryvnou ušlechtilou rostlinou. Pokud vadí výška tújí, tak provést jejich sestřih, aby byly uvedeny do výšky, která bude akceptovatelná pro vaše sousedy. Toto je mnohem levnější a příjemnější řešení, než kterýkoliv z vámi uváděných tří návrhů. Základem je komunikace a utužování dobrých sousedských vztahů. Pokud s tím máte problém, prodejte to a najděte si parcelu kdekoliv na samotě.
Moření česneku fundazolem dnes není bezpečná a doporučená volba, protože účinná látka je legislativně problematická.
Benomyl je v EU výrazně omezen a použití starých zásob může znamenat právní nejistotu i možné reziduum v česneku. I když pěstujete jen pro sebe, jde o potravinu. Z praktického hlediska je dnes rozumnější zvolit alternativu, která je určena pro současné podmínky a nenese riziko pochybností.
Proč nepoužívat Fundazol, když historicky fungoval?
Fundazol jako mořidlo byl účinný, ale dnešní situace je jiná a účinnost už není jediným kritériem.
Dříve se méně řešily limity reziduí a dlouhodobá půdní zátěž. Dnes je klíčová bezpečnost potravin a minimalizace chemie. Zdravý česnek znamená nejen nízký výskyt plísní, ale i čistý produkt bez zbytečných zbytků účinných látek.
Mohu použít starý Fundazol, když ho mám doma?
Starý Fundazol nedoporučuji používat, i když je lákavé ho „nevyhodit“.
Neznáte stabilitu účinné látky ani její aktuální koncentraci. Navíc zde existuje legislativní riziko a možnost reziduí v česneku. Pěstování pro vlastní rodinu by mělo být bezpečné a bez pochybností, proto je vhodnější zvolit aktuálně dostupnou náhradu.
Co když už jsem Fundazol použil?
Jednorázové použití není důvod k panice, ale není vhodné v tom pokračovat.
Pokud jste již moření česneku fundazolem provedli, sledujte porost a další sezónu zvolte jiný postup. Důležité je neprovádět opakované aplikace a zaměřit se na drenáž a kvalitu půdy. Riziko spočívá hlavně v dlouhodobém používání.
Může někdo zjistit, že jsem Fundazol použil?
Laboratorní test by přítomnost reziduí mohl odhalit, i když v běžné zahradě kontrola neprobíhá.
Rezidua pesticidů jsou měřitelná analytickými metodami. Otázka ale není jen o kontrole, ale o principu. Pokud chcete mít zdravý česnek bez pochybností, je lepší zvolit metodu, která nenese potenciální problém už na začátku.
Je Zdravý česnek Plus skutečně fundazol náhrada?
Zdravý česnek Plus není chemická kopie, ale funkční alternativní řešení.
Na rozdíl od systémového fungicidu působí kombinací sirné složky a podpory mikroorganismů. Účinek je jiný, ale při správném načasování a drenáži poskytuje stabilní ochranu bez reziduálního rizika. Jde o změnu strategie, ne o hledání silnější chemie.
Vyplatí se mořit česnek každý rok?
V těžké půdě a při vlhkém podzimu se moření česneku většinou vyplatí jako rozumná prevence.
Pokud máte lehkou a dobře propustnou půdu, může být riziko menší. V jílovitých podmínkách je ale moření před výsadbou levnou pojistkou proti ztrátám, které mohou dosáhnout i třetiny úrody.
V naší poradně s názvem SULKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Pánková.
Dobrý den,
od druhého dne po postřiku stromů přípravkem Sulka - K má náš pejsek střevní problémy (průjem). Protože postřik si samožřejmě nevybírá jen větve stromů, ale ve velkém množství padá na trávník, kde se pes pohybuje a často trávu olizuje, mohou tím být vyvolány jeho problémy?
Děkuji za odpověď.
Marcela Pánková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Sulka - K obsahuje síru a ta může způsobit zažívací potíže psům, kteří ji spolknou. Nabízí se zde řešení ve formě dodatečného postřiku trávy čistou vodou z hadice, aby se z ní rychle spláchly ještě nezaschnuté zbytky přípravku Sulka - K.
Pejskovi na několik dní dopřejte dietu a krmte jen kuře s rýží, než se jeho hovínko vrátí do normálu.
1) Má jarní výsadba česneku vůbec smysl, když je výnos nižší?
Ano, jarní výsadba česneku má smysl, ale musíte počítat s nižším výnosem oproti podzimní variantě. Rozhodující je, jak brzy sázíte a jaká je teplota půdy.
Z mé zkušenosti je rozdíl ve výnosu kolem 20–40 %, ale kvalita bývá velmi dobrá. Pokud pěstujete pro rodinu a chcete mít jistotu původu, jarní česnek je plnohodnotná varianta. Pro prodej na trhu s důrazem na velikost palic je však výhodnější podzimní výsadba. Klíčem je správné načasování a důsledná příprava sadby.
2) Kdy je ideální termín pro jarní výsadbu česneku?
Ideální je sázet při teplotě půdy 5–7 °C, obvykle během března. Neřiďte se kalendářem, ale skutečnou teplotou v hloubce výsadby.
Jednou jsem čekal na teplé počasí a sázel při 12 °C. Výsledkem byly menší palice. Jakmile jsem začal sázet brzy, i když bylo chladno, kořenový systém byl silnější a výnos lepší. Pokud půda přes den rozmrzne a není přemokřená, je to správný okamžik.
3) Co se stane, když zasadím česnek až v dubnu?
Pozdní výsadba znamená vyšší teplotu půdy a rychlý růst listů, ale slabší kořen. Velikost cibule tím bývá omezená.
V mém pokusu byla dubnová výsadba při 11–12 °C půdy o téměř třetinu slabší na hmotnosti cibulí. Rostliny vypadaly silně, ale stonek byl tenčí. Pokud už musíte sázet v dubnu, zvažte větší stroužky a přísné třídění, jinak bude výnos spíše průměrný.
4) Má smysl dávat sadbu před jarní výsadbou do lednice?
Krátká domácí jarovizace může částečně pomoci, ale nenahradí zimu v půdě. Čtyři týdny při 4 °C mi zvýšily výnos asi o 8 %.
Stroužky jsem skladoval v suchu v lednici a vysadil do chladné půdy. Vzcházení bylo rychlejší a růst vyrovnanější. Přesto byl výsledek stále slabší než u podzimní výsadby. Je to kompromisní řešení pro ty, kdo nestihli podzim.
5) Proč je jarní česnek často menší než podzimní?
Rozhoduje hlavně síla kořenového systému před nástupem delších dnů. Bez silného kořene nemá rostlina kapacitu vytvořit velkou cibuli.
Podzimní výsadba projde přirozenou jarovizací a zakoření ještě před zimou. Jarní výsadba začíná „od nuly“. Pokud je půda teplá, rostlina roste do listu místo do kořene. Květen je klíčový měsíc – co nestihnete do té doby, už většinou nedoženete.
6) Jak hluboko sázet česnek na jaře?
Na jaře sázím do hloubky 5–8 cm, podle typu půdy. V těžší půdě mělčeji, v lehké o něco hlouběji.
Příliš mělká výsadba vede k vytažení cibule nad povrch, příliš hluboká zpomaluje růst. V mém případě byla ideální hloubka kolem 6 cm. Důležité je, aby byl stroužek pevně usazený a měl dobrý kontakt s půdou.
Vertikulace neboli prořezávání zlepšuje přístup vody, vzduchu a živin k travním kořenům. Při vertikulaci dochází k narušení kořenů trávy a to ji povzbuzuje k rozrůstání. Vertikulace se provádí pomocí prořezávacích hrábí nebo motorovým vertikulátorem brzy na jaře. Ostrými hroty, které se podobají hrábím, narušíte plsť vytvořenou na povrchu půdy. Budete-li prořezávání dělat v době sucha, bude se vám pak narušená plsť lépe vyhrabovat.
Zavlažování trávníku
Zavlažování trávníku by se mělo provádět alespoň jednou týdně, ve velkých teplech je potřeba zavlažovat častěji. Zavlažování byste měli provádět nejlépe ve večerních hodinách, protože zabráníte odpařování vody působením sluníčka. Trávník je potřeba zavlažovat vždy důkladně. Když budete zavlažovat často a malým množstvím vody, bude mít trávník jen povrchové kořeny (nebudou mít důvod prorůstat hluboko do země, když vodu můžou čerpat z povrchu).
Sekání trávníku
Trávník je třeba sekat pravidelně, vždy alespoň jednou za týden. Používáte-li příliš mnoho hnojiv, nebude vám sekání jednou týdně rozhodně stačit. Je pravidlem, že tráva by se měla sekat vždy, když vyroste o dva až tři centimetry. Ideálním časem pro sekání trávy jsou odpolední a večerní hodiny, kdy jsou stébla trávy suchá. Při sekání byste měli mít nůž sekačky ostrý a ve výšce asi sedm centimetrů nad zemí. Rozhodně se vyhněte sekání v období velkého sucha, mohlo by se stát, že na trávníku budou místo krásně zeleného povrchu vypálené fleky.
Určitě se najde řada dalších pravidel a doporučení, jak se o trávník starat, například jak odstraňovat plevel, jak se zbavovat mechu či jak řešit nějaký konkrétní problém. Budete-li se však řídit uvedenými základními radami, určitě budete se svým trávníkem spokojeni.
Kombinace vitálky s okrasnými travami patří k nejspolehlivějším. Trávy vytvářejí strukturu záhonu, aniž by vitálku dusily nebo připravovaly o světlo.
Důležité je vybírat vzdušné a spíše nižší trávy. Husté, agresivní trsy vitálku časem vytlačí. Pokud ale zvolíte správné druhy a dodržíte rozestupy, získáte záhon, který funguje bez zásahů.
Rozlišujeme zhruba 250 tisíc druhů kvetoucích rostlin. Tvoří asi 80 procent ze všech druhů rostlin na Zemi. Kvetoucí rostliny dále můžeme rozdělit do dvou velkých podskupin, a to na jednoděložné a dvouděložné.
Jednoděložné rostliny
Jednoděložné rostliny mají jen jednu dělohu, mají listy s paralelními žílami a části květiny bývají v násobku tří. Je jich asi 70 tisíc druhů a patří mezi ně například trávy, lilie, orchideje, kosatce, palmy a mnoho dalších.
Dvouděložné rostliny
Dvouděložné rostliny mají dvě dělohy, listy s větvením a části květiny bývají v násobcích po čtyřech nebo pěti. Je jich asi 180 tisíc druhů a řadíme mezi ně sedmikrásky, kaktusy, magnólie, růže a většinu typů stromů.
Důležitými rostlinami jsou trávy. Je jich asi 8 tisíc druhů a jsou to rostliny s malými květy. Poskytují potravu nejen pro pasoucí se zvířata, ale patří mezi ně také potraviny jako například obiloviny, rýže či kukuřice.
Humus vzniklý ze slupek brambor, zbytků zeleniny, chleba, vařené stravy, trávy, zbytku rostlin, větviček, shrabaného listí, popela ze dřeva je jedinečným zdrojem výživných látek pro rostliny. Obsahuje v rovnovážném poměru dusík, vápník, hořčík a draslík, které rostlinám postupně uvolňuje. Vysoký počet mikroorganismů zvyšuje biologickou aktivitu půdy a podporuje tak její samočisticí schopnost půdy kontaminovanou přílišným hnojením umělými hnojivy, ale i kyselým spadem v deštích. Kompost zlepšuje také výživu rostlin stopovými prvky a zlepšuje kyprost a soudržnost struktury půdy, která tak lépe přijímá vodu. Vrstva humusu, kterou zapravíte do záhonků nebo ji použijete jako mulč pro trávník, se tak projeví na růstu i vzhledu trávy, květin i zeleniny a ovoce. Tato organická součást svrchní zeminy je zkrátka tím, co umožňuje další život. Podílet se na tomto životodárném přírodním cyklu tím, že věnujeme chvilku třídění domácího odpadu a odnesení toho organického do kompostéru, by mělo být pro myslícího moderního člověka samozřejmostí.
Jako optimální termín pro setí je uváděn v našich klimatických podmínkách přelom dubna a května a pak konec srpna a začátek září, protože v tomto období bývá větší množství srážek, ale při zajištění pravidelné závlahy lze sít trávník během celé doby vegetace. V posledních letech se díky teplým zimám osvědčily i zimní výsevy. Ty mají výhodu v lepším odnožování trav přes zimu a menším riziku zaplevelení. Výsev provádíme většinou ručně rozhozem osiva, u větších pozemků je vhodné jeho rozdělení na menší části s oddělením potřebného osiva – může se snadno stát, že se nám ho v závěru bude nedostávat. Výsevní množství se pohybuje od 12–25 g/m2, jen pro rychlejší zapojení porostu se doporučuje dávka vyšší. V každém případě je výsevné množství závislé na travních druzích obsažených v použité směsi. Měli bychom se přidržet doporučení výrobce osiva. Při rozdělení množství osiva počítejte s přídavkem na okraje trávníkové plochy, aby hned z počátku byly hustší. Pro rovnoměrný výsev lze použít i vysévací nádobu (s otvory ve dně), ta nám slouží zároveň jako odměrka pro správné osetí stanovené plochy. Vyseté osivo je nutné zapravit do půdy nejvýše do hloubky 1–2 cm. Nejčastěji sekavým pohybem pomocí hrábí nebo opatrným přehrabáním povrchové vrstvy, na větších plochách ježkovými válci. Po zapravení je nutné povrch utužit těžším válcem nebo nášlapnými prkénky připevněnými na obuv, jinak osivo pomalu a nepravidelně klíčí a snadněji jej vyzobou ptáci. U sestavovaných směsí můžeme využít dvoufázového setí, kdy sejeme nejprve hrubosemenné trávy, které zapravíme do půdy a pak na povrch dosejeme jemnosemenné trávy, ty již nezapravujeme, a povrch utužíme. Po výsevu by, pokud je to technicky možné, měla následovat zálivka, ta dokončí utužení povrchové vrstvy a značně urychlí klíčení. Zálivka nesmí být příliš intenzivní, aby se osivo nesplavilo, vzniknou tak snadno lysé a naopak příliš husté ostrůvky porostu. Vyschne-li povrchová vrstva půdy v průběhu klíčení, dojde zpravidla k úplnému zničení porostu a je nutné sít znovu. Pro rychlejší klíčení a udržení vlhkosti můžeme na menších plochách povrch pokrýt porofólií, jež chrání i před ptactvem.
Trávník musíte na jaře především rozdýchat a dodat mu živiny. Než začnete s prvním sekáním trávy, měli byste z něj odstranit mech a odumřelý rostlinný materiál, tedy listy a jiné organické zbytky. Trávník je nutné prořezat, zbavit mechu, provzdušnit a pohnojit.
Aby byl okrasný trávník hustý a sytě zelený, potřebuje dodávat ve velkém množství především dusík – N, ale i ostatní živiny. Hnojením trávě zároveň pomůžete, aby se lépe prosadila proti plevelu a mechu. Předejdete tak i problémům s chorobami. Pravidelné hnojení podporuje růst husté, zdravé a jasně zelené trávy. Nejdůležitější je hnojení hned na počátku vegetačního období, tedy z jara. Nejprve trávník poprvé posečte a potom jej při zatažené obloze pohnojte. Nedělejte to při slunečném počasí, aby hnojivo v kombinaci se slunečními paprsky trávu nespálilo. Po pohnojení by měla následovat důkladná zálivka. Rozdíl mezi hnojeným trávníkem a trávníkem trpícím nedostatkem dusíku je patrný na první pohled. Na trhu je řada kapalných hnojiv, která se přidávají přímo do zálivky, nebo hnojiva ve formě granulí, jež můžete rovnoměrně rozsypat po trávníku. Důležité je skutečně rovnoměrné posypání, jinak za pár týdnů uvidíte nesouměrné zelené plochy a velmi rychle tak zjistíte, které části trávníku se dostalo hodně živin a které málo. Proto je vhodné použít na větší plochy rozmetač. Druhé hnojení provádějte v květnu až červnu. A pokud chcete trávníku dopřát opravdu nejlepší péči, myslete i na třetí hnojení v srpnu. Tehdy by neměl být hlavní složkou hnojiva dusík, ale draslík. Jinak může váš trávník ztratit mrazuvzdornost.
Po zimě musíme být trpěliví – dokud zcela neroztaje poslední sníh a trávník nerozmrzne, uděláme nejlíp, když se k němu ani nepřiblížíme. Vstupování na zamrzlý trávník má často na svědomí holá místa. V rozbředlé půdě zase zůstanou hluboké rozměklé stopy, které jen obtížně srovnáváme. Jakmile je půda suchá, nastal ten správný čas se trávníkem začít vážně zabývat. S regenerací začneme tím, že ho zcela vyčistíme – to znamená, že shrabeme listí, větvičky a suchou trávu. Pokud jsme trávu dostatečně nezkrátili na podzim, měli bychom ji před další rekultivací posekat přibližně na výšku tří centimetrů. Abychom se zbavili travní plsti, již v podstatě tvoří mech, odumřelá stébla trávy a rozkládající se listí a větvičky, budeme muset sáhnout po vertikutátoru. Vetrikutátor (vertical cut znamená svislý řez) je elektrický nebo motorový přístroj vybavený ostrými noži, které rotují kolem vodorovné osy v hloubce 3–7 cm, čímž travní plochu provzdušňují. Nemáme-li ho k dispozici, budeme si muset vystačit se speciálními hráběmi k provzdušňování trávníku. Na větší plochy si raději přístroj půjčíme v půjčovně nářadí. Tímto provzdušněním trávník zbavíme kompaktní plstnaté vrstvy, jež v půdě zadržuje nežádoucí vlhkost a brání mu v dýchání. Pokud bychom to neudělali, můžeme se dočkat různých chorob a o zeleném pažitu si můžeme nechat zdát. Po vertikutaci trávník znovu pečlivě shrabeme a odstraníme z něj všechny rostlinné zbytky.
Jestliže jsme na trávníku objevili zažloutlé skvrny o průměru 15–20 cm, které se neustále zvětšují, můžeme si být jisti, že jde o sněžnou plíseň. Za slunečného počasí mají stébla narůžovělý odstín, za vlhka se kolem skvrn objevuje bílé podhoubí, jež stébla trávy slepuje. Tato choroba trávník zachvátila buď proto, že krusta sněhu, která na něm ležela, nepropouštěla žádný vzduch, nebo jsme to na podzim poněkud přehnali s dusíkatými hnojivy, případně jsme jej před zimou důkladně neshrabali. V přírodě se běžně na loukách objevují holá zažloutlá místa. Nejde ale o náš dokonalý trávník a navíc si s nimi příroda časem poradí, což se v případě šlechtěných rostlin téměř nestává. Co tedy dělat? Boj se sněžnou plísní je poměrně obtížný. Podaří-li se nám ji zachytit v počátečním stadiu, je dost možné, že ji zlikvidujeme fungicidem ve spreji. Zasáhla-li ale větší část plochy, raději ji celou zryjeme a začneme s pěstováním trávníku od začátku. Pokud se nám plíseň podařilo zlikvidovat bez nutnosti odstranění celého trávníku, stačí, když pak prázdná místa zkypříme, osejeme novým travním semenem, udusáme do roviny a zalijeme.
Pokud máte doma kočičího mazlíčka, který nemá přístup na zahradu nebo se bojíte pojídání běžné trávy (může být kontaminována různými nečistotami), měli byste mu dopřát nějakou zelenou rostlinu, kterou bude moci okusovat. K tomuto účelu je vhodný právě šáchor (Cyperus alternifolius „Zumula“). Velmi rychle roste a jeho mladé výhonky kočky milují. Pojídáním „zeleného“ si čistí svůj trávicí trakt od chlupů, které spolykají při své pravidelné očistě, a udržují ho zdravý. Tento šáchor je oblíbený i u ostatních domácích zvířat (psi, papoušci, hlodavci, želvy,...), pro které je zelené krmení nezbytné. Zvláště v zimním období, kdy je nedostatek čerstvé trávy, je šáchor adekvátní náhradou.
Jak již bylo napsáno výše, citrónová tráva je jednou ze základních bylinek asijské kuchyně. Používá se v indonéské, thajské, indické i vietnamské kuchyni. Pro zpracování se využívají nejměkčí části stonků. Přidává se buď do pokrmů jen pro provonění, nebo se nadrobno naseká k samotné konzumaci. V prvním případě uřízneme asi pěti centimetrový kousek trávy, který lehce pomačkáme. Tím se lépe uvolní jeho aroma. Takto používáme do různých vývarů a polévek, necháme povařit a před samotným podáváním ho vyjmeme.
Ve druhém případě se nadrobno nasekané kousky citrónové trávy přidávají především do salátů, čatní, marinád na maso a ryby, přímo do masových směsí, do dušených a zapékaných jídel apod. Dodává jim velmi pikantní a zajímavou chuť. Často je kombinována s česnekem, šalotkou, koriandrem nebo chilli paprikou.
Nejlépe je samozřejmě použít citronelu čerstvou. Ale ani sušením nebo zmrazením neztrácí nic ze své typické chuti.
Citrónová tráva nejen pěkně voní, ale můžeme ji směle zařadit i mezi léčivé rostliny. Má antibakteriální účinky, zvyšuje tvorbu potu, čehož se využívá při nachlazení a chřipce, napomáhá i celkové očistě organismu. Uplatňuje se při detoxikaci jater, močového měchýře a ledvin, přispívá ke snížení cholesterolu a optimalizaci cukru v krvi. Čaj z citronely usnadňuje a stimuluje trávení, u kojících maminek pak laktaci. Působí blahodárně na nervové choroby a deprese, zvyšuje schopnost koncentrace. V roce 2006 bylo zjištěno, že užívání citrónové trávy dokáže usmrtit dokonce i nádorové buňky. Dá se používat i zevně při svalových bolestech, na otoky, ošetřuje ústní dutinu. Zlepšuje také stav pokožky, je vhodná k ošetření mastné pleti a zvětšených pórů, na akné a jiné pupínky. Koupel v odvaru z citrónové trávy vás nejen osvěží, ale projasní i vaši pleť.
