SÁDROKARTON MONTÁŽ NÁVOD STROP je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Jedná se o směs sádry a vody mezi dvěma speciálně upravenými kartony. Tyto desky se používají ve stavebnictví k tvorbě podhledů, stropů a zdí.
Sádrokartonové desky
Sádrokartony lze rozdělit na dva základní druhy, a to na sádrokartonovou desku (SDK) a sádrovláknitou desku (SVD).
Sádrokarton je lehký, pevný, dobře opracovatelný, nehořlavý, propouští vodní páru a vyniká dlouhou životností.
Výhody sádrokartonu jsou: tvarovatelnost, pevnost, snadné řezání, dlouhá životnost, dobré izolační vlastnosti, snadná manipulace a instalace.
Nevýhody sádrokartonu jsou: zvýšená prašnost při finálním přebroušení, větší spotřeba barvy při malování, sádrokarton se musí před malováním opatřit nátěrem penetrace, malá nosnost.
Sádrovláknitá deska
Sádrovláknité desky jsou tvořeny sádrou vyztuženou dřevěnými vlákny, což bývají velmi často vlákna rozmělněného novinového papíru.
Výhodou těchto desek je to, že stejně jako sádrokartonové desky neobsahují formaldehyd a jsou zdravotně nezávadné. Vyšší tuhost a vysoká tvrdost povrchu sádrovláknitých desek umožňuje jejich použití jako materiálu, který působí v konstrukci staticky (ztužuje dřevostavbu ve vodorovném směru). Sádrovláknité desky mají také lepší akustické parametry oproti sádrokartonovým deskám a mají vysokou únosnost zavěšených předmětů. Co se týče odolnost proti vlhkosti, sádrovláknité desky mají parametry na úrovni impregnovaného sádrokartonu GKBI.
Nevýhodou pak je obtížnější opracovatelnost těchto desek a vyšší cena. U sádrovláknitých desek se také používá jiná spárovací technika než u sádrokartonu.
Sádrovláknité desky poskytují projektantovi a uživateli domu na bázi dřeva mnoho dalších výhod. Desky jsou díky své homogenní sádrovláknité struktuře stabilní a vysoce zatížitelné a stejně tak odolné proti mechanickému zatížení. Pro statické vyztužení budov jsou dány stejné únosnosti jako u desek na bázi dřeva. K dispozici jsou jednoduché návrhové tabulky a příklady pro smykové namáhání stěnových panelů dle nové ČSN 73 1702. Desky poskytují vynikající zvukovou izolaci a jsou vhodné i pro prostory s měnící se vlhkostí vzduchu (například koupelny). S hodnotou lambda λR=0,32 W/mK se vyznačují dobrou tepelnou vodivostí. Součinitel difúzního odporu je μ=13, desky jsou difúzně otevřené. Sádrovláknité desky jsou vzduchotěsné, takže jsou ekonomicky vhodné i pro konstrukce nízkoenergetických a energeticky pasivních domů.
Sádrovláknitá deska má objemovou hmotnost 1 150 kg/m3. Nejčastější rozměr sádrovláknité desky je 12,5 x 1 250 x 2 000 mm.
Druhy sádrokartonových desek
Sádrokartonové desky jsou snadno opracovatelné a neobsahují formaldehyd, jsou tedy zdravotně nezávadné. V dřevostavbách jsou často využívány, protože zvyšují tepelnou akumulační schopnost domu a jsou schopné přijímat i vydávat vzdušnou vlhkost, čehož využívají jak difúzně otevřené, tak uzavřené konstrukční
Ve svém příspěvku KOLAUDACE BYTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel David.
Zdravim potreboval bych poradit zda je potreba kolaudovat byt ktery se chystam vybudovat ve svem dome aby ho mohly uzivat najemnici diky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobrý den, ráda bych koupila byt, který je na katastru veden jako ateliér, jelikož má snížený strop. Vzhledem k tomu, že na byt, který je takto zapsán na katastru, mi staveb. spořitelna odmítá půjčit peníze, stávající majitel tudíž řekl, že bude muset byt překolaudovat, aby byl na katastru veden jako byt a ne jako ateliér. Má otázka zní, zda je tedy možné takto "atelier" zkolaudovat, když nesplňuje dané parametry. To by ho podle mě jako byt zkolaudovali rovnou ne? Ještě by mě zajímalo, jak popř. dlouho takové překolaudování cca trvá? Děkuji za odpověď. S přáním hezkého dne J. Frídová
Před montáží sádrokartonových stropů je potřeba prověřit půdorysné rozmístění instalací a vzduchotechniky v dutině podhledu s ohledem na možnost kotvení podhledu. Dále zkontrolovat umístění vývodů elektroinstalace v ploše podhledu a elektroinstalačních skříněk v dutině podhledu a v obvodových stěnách. Zhotovit výškové vytyčení podhledu pomocí laseru nebo značkovací šňůry. Stanovit úroveň konstrukce, přičemž se musí zohlednit tloušťka opláštění. Musí se prověřit podmínky pro požární odolnost některých podhledů, nebo zda nebude odporovat výška uvažovaných svítidel s výškou dutiny v místě, kde se budou svítidla nacházet. Je nutné zkontrolovat i výšku a polohu zabudovaných konstrukcí v dutině podhledu a členění navazujících obvodových konstrukcí (výška nadpraží oken a dveří, nadsvětlíky, výustky vzduchotechniky a podobně). Vytyčit a označit polohu případných revizních dvířek nebo revizních vstupů. V neposlední řadě rozměřit místa na upevnění nosných závěsů podhledů s ohledem na povahu nosné konstrukce stropu a dovolené rozestupy závěsů a nosných profilů podhledu.
Na UD profily se před osazením aplikují samolepicí napojovací těsnění. Potom se připevní k následným vertikálním konstrukcím pomocí plastových natloukacích hmoždinek nebo jiných vhodných připevňovacích prostředků dle druhu obvodových konstrukcí. V případě, že je obvodovou konstrukcí sádrokartonová příčka, lze na ni připevnit UD profil rychlošrouby TN, ale pouze v místech, kde pod sádrokartonem probíhají uchytávací CW profily příčky. K příčkám opláštěným sádrokartonovými nebo sádrovláknitými deskami se dá připevnit UD profil pomocí šroubů do opláštění příčky, nezávisle na poloze CW profilů příčky. V případě potřeby dilatační či úplné nezávislosti podhledu od okolních svislých konstrukcí se UD profily na obvodové stěny podhledu nemontují. Závěsy do nosného stropu je třeba ukotvit vhodnými upevňovacími prostředky. Do betonových nosných stropů se používají ocelové hmoždinky. Na nosné kotvení podhledů k nosnému stropu nesmějí být použity plastové hmoždinky. Na kotvení podhledů do dřevěných trámů lze použít šrouby do svislých závěsů s plochou hlavou (FN).
Montážní CD profily (tedy profily, ke kterým se montují desky opláštění) jsou připevněny k nosnému stropu prostřednictvím přímých závěsů nebo stavebních třmenů. Spoj profil – závěs je upevněn dvojicí šroubů do plechu. Spoj závěs – nosný strop lze zhotovit buď jednou ocelovou hmoždinkou do betonového nosného stropu, nebo dvěma šrouby typu FN do dřevěných nosných prvků stropu.
Zavěšený podhled na křížovém roštu se montuje na nosné CD profily, to znamená, že profily tvořící horní vrstvu křížo
Ve svém příspěvku VINNÁ RÉVA A JEJÍ PĚSTOVÁNÍ NA PERGOLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Laštovička.
Dobrý den přátelé vinné révy -- nemohu se nikde dočíst jak stříhat révu na pergole která je vysoká 2 m . Rostliny jsou již na pergole a já nevím kolik výhonů ponechat na jednotlivých výhonech respektive odkud se má rozvětvovat rostlina a kolik by měla mít letorostů . Jsem amatér začátečník a tak prosím o radu jak na to - eventuelně kde bych se toho mohl dopídit .
Děkuji za odpověď a radu .
Petr L.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miloš Slezák.
Take jsem začátečník pěstování vína na pergole. Dříve jsem pěstoval asi 10 let jednu rostlinu vinné révy ve skleníku a dařilo se jí velmi dobře, dozrávala o měsíc dříve než na Moravě i když jsem 555 m nad mořem. Chtělo to jen vystříhat většinu chudších hroznů z cca 200 na max 40, které byly velké a stačila je rostlina vyživit. Teď jsem zasadil čtyři sazenice ke stěně skleníku aby byly kořeny venku a byly zalévány deštěm a vyhnal jsem je na síť pod strop skleníku za pomoci zavěšeného spirálového drátu na rajčata. Na svislém kmínku révy vylamuji vše a na ležatém ženu nejsilnější letorost pod stropem ven ze skleníku na síť zavěšenou pod pergolou. Ve skleníku nechám na cca deseti vodorovných letorostech pár hroznů, vždy jen jeden na letorostu a dva listy za hroznem letorost zastříhnu. Zbytečně neženu živiny do dalších listů a prodloužení letorostů. Na venkovní sítí pod pergolou vedu dál hlavní vodorovný kmínek. Na jaře vyberu jedn ze tří konečných nejsilnějších letorostů na pokračování rostliny a ostatní za jedním hroznem a druhým listem za ním zastřihnu. Snažím se formovat rostlinu citem.
POROTHERM strop je tvořen cihelnými vložkami MIAKO a keramobetonovými stropními nosníky vyztuženými svařovanou prostorovou výztuží. Je možné jej použít v běžném i vlhkém prostředí uzavřených objektů. Pokud bude strop použit v prostředí s relativní vlhkostí vzduchu 60–80 %, musí být na podhledu opatřen omítkou o tloušťce minimálně 15 mm. Délka uložení nosníku musí být na každé straně nejméně 125 mm!
Při instalaci systému se musí zároveň podepírat stropní konstrukce zespodu. Po vyztužení konstrukce dojde k zalití systému MIAKO betonovou směsí dle projektové dokumentace. Takto zalitý strop se nechá vyzrát (cca 14 dní) a poté se odstraní stropní podpěry a může se nadále pokračovat ve stavbě.
Rozměry nosníku POT: 160 x 175 x 1 750 až 6 250 mm nebo 160 x 230 x 6 500 až 8 250 mm. Tloušťka stropu je v rozmezích 210, 250 a 290 mm.
V naší poradně s názvem SKLADOVÁNÍ DÝNĚ HOKAIDO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárka Dvořáková.
Jak skladovat Dýni Hokaido.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dýni Hokkaido lze skladovat až 8 měsíců v závislosti na možnostech. K tomu je ideální místo ve sklepě chráněné před světlem, suché a vzdušné. Nejlepší je dýně zavěsit v sítěném pytli na strop. Tímto způsobem se zabrání otlakům a růstu plísní. Pokud je dýně Hokkaido již nakrájená, měla by být spotřebována během několika dnů.
Na začátku montáže sádrokartonu je potřeba navrhnout a rozměřit budoucí příčky včetně umístění případných dveří. Vodováhou rozměřte kolmost stěn a narýsujte ji na stávající zeď. Konstrukci příčky tvoří sádrokartonové desky připevňované na nosný rošt z ocelových tenkostěnných pozinkovaných profilů nebo na rošt dřevěný, vyplněný deskami z minerálních vláken. Provázkem či pravítkem vyměřte stopu příčky na podlaze a pomocí olovnice a vodováhy přeneste linii na stěny a strop.
Abyste docílili optimální zvukové izolace, nalepte na ocelový U profil těsnicí pásku a podle vyznačené rysky na podlaze jej připevněte zatloukacími hmoždinkami (cca 80 cm od sebe). Profily poté přivrtejte pomocí natloukacích hmoždinek příslušné délky dle povahy zdiva. Hmoždinky se kotví do každého připraveného otvoru v profilu.
Nyní postavte CW profily do UW profilu v rozteči 62,5 cm a zafixujte je samořeznými šroubky (LB 3,5 x 9,5 mm) tak, jak je to popsáno v návodu na montážsádrokartonu.
Po kontrole stability nosného roštu příčky můžete začít s osazováním sádrokartonových desek. Na nosnou konstrukci připevněte desky pomocí šroubů (přibližně po 25 cm). Sádrokartonové desky musí k sobě těsně doléhat. Nezapomeňte na potřebné výřezy pro zásuvky a vypínače a připravenými otvory v CW profilech protahejte kabely pro elektroinstalaci.
Sádrokartonovou desku můžete řezat buď pilkou s jemnými zuby, nebo v místě dělení naříznout ostrým nožem až do hloubky 2–3 mm. Po podložení hranolem ji jemně ohněte a deska se v naříznuté hraně zlomí. Hrany desek pak přebruste brusným papírem. Další možný postup je, že se k provádění rovných řezů nařízne povrch desky podél nějaké podložky (ocelová lišta) nožem a pak se opatrně odlomí. Kartonová vrstva na zadní straně se následně oddělí nožem. Hrany řezu lze uhladit hoblíkem na hrany. Řezání desek lze provádět také pilkou ocaskou nebo děrovkou. K dosažení rovných řezů používejte vodicí lištu.
Nyní můžete vyplnit příčku izolačním akustickým materiálem a opláštit druhou stranu příčky sádrokartonovými deskami stejně jako první stranu. V místě styku příčky se stropem nebo stěnami použijte papírovou nebo skelnou pásku.
Spáry mezi deskami, poškozená místa a hlavičky šroubů musíte důkladně zatmelit a po vytvrdnutí tmelicí sádrové hmoty přebrousit. Po vytvrdnutí tmelu přebruste spáry brusnou mřížkou a přetmelte finálním tmelem. Po následném vytvrzení znovu lehce přebruste. Přechod mezi příčkou a zdivem zatmelte akrylovým přetíratelným tmelem. V tuto chvíli, pokud jste postupovali podle návodu na montáž (ten dodává každý výrobce sádrokartonových desek), je vaše příčka hotova a můžete stěnu tapetovat, obkládat, natírat či malovat. Je zakázáno používat jakékoliv prvky obsahující vápno, vodní sklo a silikáty, nevhodné jsou také disperzní silikátové barvy.
Ve svém příspěvku JAK NASTAVIT TLAK U VODÁRNY NA CHATĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Nahodil.
Na chatu mě byla namontováno do trubní vodárny čerpadlo PUMPA v hloubce 25 m.
Ovládání čerpadla je pomocí zařízení BRIO. Po instalaci při otevření kohoutku naskočí tlak na seřízené maximum a voda teče plným proudem. Při zavírání, pokud nechám menší průtok se tok snižuje a teprve po téměř zastavení znovu naběhne plný tlak. Bylo mi doporučeno dát tam tlakovou nádobu, ale myslím si, že bez zpětné klapky to samotná nádoba nevyřeší. Pracovník, který montáž prováděl, že pokud je ovládání Brio není tlaková nádoba doporučována. Kde je chyba. Prosím poraďte. Děkuji. Nahodil.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Instalatér.
BRIO je elektronické zařízení umožňující automatizaci zapínání a vypínání elektrického čerpadla. BRIO čeká až otevřete kohoutek, čímž dojde ke snížení tlaku v potrubí a zapne čerpadlo. Jak popisujete to znovuobnovení plného tlaku při skoro zavřeném kohoutku svědčí o technické závadě v ovladači BRIO. Napraví to jeho reklamace.
Pokud zvažujete opravu přidáním tlakové nádoby, tak pak odstraňte BRIO a propojte čerpadlo s tlakovou nádobou napřímo. Tlakovou nádobu osaďte zpětnou klapkou a tlakovým spínačem, ze kterého povede napájení pro čerpadlo.
Kombinace tlakové nádoby a ovladače BRIO není šťastné řešení, protože BRIO existuje proto, aby se nemusela používat tlaková nádoba.
Společnost Knauf patří k předním výrobcům komponentů pro suchou stavbu. Jejich nabídka je opravdu široká.
Základem suché výstavby jsou sádrokartonové desky, které jsou určeny pro montáž příček, stropních podhledů suchých omítek a předsazených stěn na ocelové profily, popřípadě dřevěné latě. Stavební systémy založené na sádrokartonových deskách Knauf najdou široké uplatnění v interiérech, a to jak v novostavbách, tak při rekonstrukcích a opravách všech typů budov.
Výhodou stavebních systémů Knauf je lehká zpracovatelnost, nízká hmotnost (malé statické zatížení objektů), malá dopravní a energetická náročnost, rychlost a komplexnost montáže, minimální technologické prostoje, suchý proces (s praktickým vyloučením vody ze stavby), ověřený stavebnicový systém bez potřeby znalostí a zkušeností z oblastí klasických zednických postupů a v neposlední řadě i souběžná montáž rozvodů a široké možnosti povrchových úprav.
Se sádrokartony od společnosti Knauf se dobře pracuje. Velmi kvalitní jsou také jejich sádrovací hmoty pro konečnou úpravu spojů.
V naší poradně s názvem VINNÁ RÉVA PLÍSNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Štembera Jiří.
Kdy a čím stříkat révu proti plísním v oblasti Praha východ
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Plíseň révy vinné se stříká dvakrát. Jednou před květem v květnu a pak po odkvětu v červnu.
Zde je návod na postřik proti plísni v květnu: https://www.ceskenapady.cz/…
Zde je návod na postřik proti plísni v červnu: https://www.ceskenapady.cz/…
Jedná se o elektrický akumulační ohřívač určený pro zavěšení na zeď. OKCE se prodávají o objemech 50–200 litrů. Vodorovné rozteče kotevních šroubů (450 mm) výrobce zachovává po celou dobu historie výroby kvůli snadné výměně vysloužilých ohřívačů. Lze také dokoupit závěs na rozteč kotevních šroubů 350 mm. Ohřev zajišťuje keramické topné těleso ovládané provozním termostatem a jištěné bezpečnostním termostatem (tepelnou pojistkou). Teplotní rozsah: 5–74 °C. Připojovací napětí: 1-PE–N/AC 230 V/50 Hz. Elektrické krytí IP 45 umožňuje umístění ohřívače do zóny 1 dle ČSN 33 2000–7–701.
Hlavní využití: příprava TUV v objektech s možností využití nízkého tarifu elektrické energie (noční proud)
Příslušenství: pojistný ventil
Technické parametry ohřívačů:
objem (l): 51
maximální provozní tlak nádoby (MPa): 0,6
napětí (V): 230
příkon (W): 2 000
elektrické krytí: IP 45
výška ohřívače (mm): 561
průměr ohřívače (mm): 524
maximální hmotnost ohřívače bez vody (kg): 30
doba ohřevu elektrickou energií z 10 °C na 60 °C (h): 1,5
VELIS EVO je plochý elektrický zásobníkový ohřívač vody s povrchem v elegantní bílé barvě a s detaily v barvě stříbrného kovu. Díky hloubce pouhých 27 cm a možnosti zvolit svislou nebo vodorovnou instalaci šetří ohřívač VELIS EVO místo a dobře zapadne do každé koupelny.
Výhody:
funkce ECO EVO – úspora energie až 259 kWh ročně
ekologická polyuretanová izolace
snadné ovládání – chytrý displej pro snadné ovládání teploty, se signalizací připravené sprchy
nový vylepšený elektronický termostat CoreTECH – mimořádně tichý ohřev vody
úspora času – díky funkci velmi rychlého ohřevu pro první sprchu (za 50 minut) a inovativní konstrukci s dvojitou nádrží, která zaručuje, že se při odběru vody ze zásobníku smíchává přitékající studená voda s již ohřátou mnohem pomaleji a jen ve spodní části ohřívače
dlouhá životnost – dvojitá ocelová nádrž s titanovým smaltováním, chytré samočisticí topné těleso s titanovým smaltováním, vysoká kvalita provedení
prodloužená sedmiletá záruka na prorezivění nádrže
bezpečný provoz – ohřívač ARISTON VELIS EVO PLUS je vybaven bezpečnostním systémem ABS 2.0 pro případy přerušení dodávek elektřiny neb
Glejové – prodávají se ve formě prášku a jsou rozpustné ve vodě, méně kvalitní, ale vzdušné.
Vápenné – vhodné zejména do vlhkého prostředí s nebezpečím vzniku plísní, například v případě nedokonale izolovaných staveb nebo rekreačních chalup; používají se pouze na nové omítky nebo na předchozí vápenné nátěry.
Hliníkové – s vysokou prodyšností a relativně nízkou cenou; tyto nátěry neodolávají vodě, nejsou odolné při otírání za sucha a lze je snadno odstranit před dalším malováním.
Disperzní – kvalitní barvy s vysokou krycí schopností, prodávají se jako odolné proti otěru za sucha, respektive za mokra, jsou omyvatelné, ale na úkor nižší prodyšnosti.
Latexové – jsou odolné, lesklé, omyvatelné, s nízkou prodyšností.
Bio barvy – vyrábějí se na bázi přírodní pryskyřice, používají se pro nátěry v interiéru, například na omítku, beton, zdivo, sádrokarton nebo i na tapety; jsou propustné pro páry, což umožňuje podkladu dobře dýchat, protože povrch se po namazání neuzavře.
Univerzální – obsahují ještě vyšší obsah pojiva než předchozí nátěrové hmoty a vyrábí se v lesklém nebo matném provedení, používají se na povrchovou úpravu prostor s trvalou vlhkostí.
Speciální – jsou určené zejména na určitý druh podkladu, například na sádrokarton; neznamená to však, že je lze použít jen na daný materiál.
Plnotónové a koncentráty – jsou vysoce koncentrovanými stínovacími barvami s obsahem velkého množství barevných pigmentů, používají se k dosažení odstínu bílých glejových, latexových a disperzních barev.
Ve svém příspěvku JAK ZÍSKAT ŘÍZKY VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel B.Povýšil.
Rád bych rozmnožil hlavy révy. Mám jenom jednu a chtěl bych z ní mít víc.
Děkuji za odpověď a návod.
Povýšil
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Redakce.
Tady je návod, jak rozmnožit vinnou révu pomocí řízků: https://www.ceskenapady.cz/…
Sledujte tento web, protože připravujeme další praktické informace ve formě kalendáře pro vinaře. Odkaz je zde: https://www.ceskenapady.cz/…
Do skupiny výrobků dodávaných pro takzvané systémy suché vnitřní výstavby patří sádrokartonové desky, sádrovláknité desky Rigidur, konstrukční profily, sádrové tmely a samozřejmě všechno další příslušenství.
Na kompletní sortiment společnosti Rigips se můžete podívat zde.
Výrobky společnosti Rigips jsou cenově dostupné a kvalitní. Společnost poskytuje i dobře propracované pracovní návody.
V naší poradně s názvem BÍLEJ POVLAK ZEMINY U ORCHIDEI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Prosím o radu na substrátu na orchidejí mám bílý povlak co s tím. Dočetla jsem se že je to častou zálivkou já zaléváme 1krat týdně je to moc,? Děkuji za odpověď
Vesecká
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaše orchidej má bílou plíseň. Plísně potřebují ke svému životu vlhko a to přichází z vaší zálivky. Pravděpodobně máte substrát s větší schopností nasáknout vodu. Proto bude stačit zalévat jednou za dva až tři týdny. Zde je návod, co dělat:
Odstraňte všechen substrát s povlakem. Aby se zabránilo šíření choroby, pak použijte sprej proti plísním Fugispray bezchlórový. Zde je jeho cena: https://www.zbozi.cz/hledan…
Roztok aplikujte na místa odkud byl odebrán plesnivý substrát. Při rozsáhlé kontaminaci je možné roztok nalít do celého substrátu v rámci zálivky v ředění jedna lžíce na 3 litry vody. Rostlině to neublíží. Pokud nemáte fungispray, pak do postižené oblasti nalijte v plné síle peroxid vodíku z lékárny. Opakujte každé 2 až 3 dny, dokud se nezastaví jeho šumění.
Výroba domácí aviváže není vůbec složitá, a navíc je i ekonomicky výhodná.
Základem domácí aviváže je bílý ocet, který je nejen přírodním změkčovadlem, ale také odstraňuje zbytky mýdla v pračce a snižuje statické výboje v sušičce.
Možné postupy
Postup č. 1
Potřebujete: 1 láhev octa
Návod: Používejte jako běžnou aviváž.
Postup č. 2
Potřebujete: 6 šálků bílého octa a 1 šálek sody
Návod: Vše promíchejte a používejte jako běžnou aviváž.
Návod: Smíchejte vodu, ocet a kondicionér na vlasy ve velké nádobě, vše promíchejte. Netřeste, jelikož by tato manipulace způsobila pěnění. Obsah tekutiny přelijte do uzavíratelné nádoby. Výroba domácí aviváže je hotová za 5 minut.
Postup č. 4
Potřebujete: 6 šálků vody, 2 šálky vlasového kondicionéru (můžete použít jakýkoliv), 3 šálky bílého octa, 20 kapek esenciálního oleje
Návod: Ingredience smíchejte a netřepejte. Přelijte tekutinu do uzavíratelné nádoby. Používejte jako běžnou aviváž.
Postup č. 5
Potřebujete: 1 lahev bílého octa, 30–40 kapek esenciálního oleje, můžete použít levanduli, pomeranč, citron a mátu
Návod: Éterický olej nakapejte do octa a používejte jako běžnou aviváž.
Návod: V nádobě smíchejte teplou vodou a jedlou sodu, vše pomalu přidejte do octa. Tekutina bude šumět a vyvěrat. Po vyšumění přelijte tekutinu do uzavíratelné lahve a používejte jako běžnou aviváž.
OKHE ONE 120 je elektrický plochý ohřívač vhodný k instalaci v omezených prostorách (kuchyňské linky), umožňuje rychlý ohřev vody díky konceptu dvou nádob. Keramické topné těleso umístěné v suché jímce slouží k rychlejšímu ohřevu teplé vody a vede k výraznému prodloužení životnosti ohřívače. Vnitřní antikorozní vrstva ohřívače nepodléhá důlkové korozi při chlorované nebo tvrdé vodě. Vysoce kvalitní izolace Covestro zajistí nízké tepelné ztráty a tím výrazně šetří provozní náklady. Tento ohřívač nabízí možnost připojení k využití nízkého tarifu elektrické energie (noční proud).
Výhody:
provedení: závěsný, svislý
vnitřní nádoba: smaltovaná ocel
nominální výkon: 2 000 W
objem: 98 litrů
připojovací napětí: 230 V
Ostatní technické parametry – rozměry:
elektrické krytí: IP 44
hmotnost bez vody: 62 kg
doba ohřevu el. energie z 10 na 60 °C (h) – těleso 1 100 W: 3 h
výška: 1 552 mm
šířka: 523 mm
hloubka bez závěsu: 318 mm
jmenovitý přetlak: 0,6 MPa
maximální provozní teplota: 90 °C
rozteč vstupu – výstupu vody: 387 mm
závit hrdla: 3/4" vnější
rozteč k zavěšení: 180 mm
možnost dokoupit závěsnou konzolu 102000703
energetická třída: C
záruka: 5 let na vnitřní nádobu ohřívače a víko příruby, 2 roky na elektroinstalaci, topné těleso a ostatní + možnost prodloužení záruky
Spotřebič musí být instalován v souladu s návodem k obsluze vydaným výrobcem tohoto spotřebiče. Uvedení do provozu musí provést osoba vlastnící patřičná oprávnění! V záručním listě musí být potvrzena odborná montáž elektrozařízení.
AEG EWH 120 UNIVERSAL EL
Nádrž ohřívačů je vyrobena z ocelového plechu smaltovaného při teplotě 850 °C. Spolu s anodovou ochranou je tak zajištěna vysoká odolnost proti korozi. Zbytkový smalt je využit pro vnější antikorozní ochranu nádrže. Tento patentovaný způsob výroby nese ochrannou známku CoPro. O vynikající kvalitě vnitřního smaltového povrchu svědčí i získání značky kvality Evropského svazu výrobců smaltů (EEA). Nejmodernější technologie sváření vnitřních nádob a povrchová smaltová úprava zabezpečují hygienickou nezávadnost přípravy teplé užitkové vody. Zapouzdřené keramické topné těleso ve dvouokruhovém provedení umožňuje základní ohřev příkonem 2 kW (1,3 kW u 30litrové varianty) a jednorázový rychloohřev zvýšeným příkonem 3 kW (2,6 kW u 30litrové varianty). Díky velké teplosměnné ploše je řada AEG EWH Universal vhodná pro použití v oblastech s tvrdou vodou. Tento systém podstatně redukuje zanášení ohřívače vody vodním kame
Před zahájením montáže se ujistěte, že konstrukce krovu nevykazuje nepřiměřené odchylky rovinnosti. V případě zjištěných nerovností, je třeba tyto vyrovnat. Zjistěte případné odchylky od pravoúhlosti střechy, abyste mohli kladení panelů Izopir přizpůsobit konkrétnímu tvaru střechy. Proveďte montáž bednění. Je možno použít dřevěné palubky tam, kde bednění bude tvořit pohledovou část, nebo OSB desky či prkna tam, kde bednění bude kryto podhledem. Dbejte na správné ukotvení jednotlivých prvků a na zachování rovinnosti bednění. Čelní napojení prvků bednění na sraz se provádí zásadně na krokvi. Montáž Izopir panelů bez bednění je možná jen v případě, že je vzdálenost nosného systému krovu navržena tak, aby nedošlo k prošlápnutí panelů při dalších etapách montáže.
Na bednění instalujte parotěsnou vrstvu. Dbejte na správnou instalaci v souladu s doporučeními dodavatele. V případě instalace bez bednění se bude parotěsná vrstva instalovat dodatečně zespod v rámci montáže podhledových konstrukcí.
Instalujte zakládací hranol nebo fošnu. Tento prvek zajistí stabilitu Izopir panelů. Může být instalován na okapové hraně, nebo v případě nezatepleného přesahu střechy tak, aby bylo zajištěno navázání izolace fasády na izolaci střechy. Jeho výška musí přesně odpovídat výšce panelů. Pokud je tento prvek instalován na okapové hraně, je překryt plechovou okapnicí, na které bude ukončena doplňková hydroizolační vrstva. Zakládací hranol nebo fošnu ukotvěte do nosné konstrukce krovu vruty odpovídajících rozměrů.
Montáž Izopir panelů začněte od okapové hrany střechy zleva nebo zprava, delší hranou ve směru okapu. U panelů opatřených drážkou tuto v místě dotyku se zakládacím hranolem odřízněte. Osaďte celou spodní řadu panelů a zajistěte je proti posunu vždy jedním vrutem do každé krokve u okapové hrany. Následující řadu přesaďte a klaďte na vazbu. Jednotlivé panely pečlivě zasunujte do vyfrézovaných drážek a dbejte, aby se drážky při montáži nepoškodily. Jen tak bude dosaženo optimálních tepelně-technických parametrů. V případě potřeby je možné panely dělit ruční pilkou na dřevo. Spoje panelů přelepte páskou SP-AL.
Po osazení druhé řady panelů instalujte doplňkovou hydroizolační vrstvu DHV (například SATJAMFOL WI 135, nebo 170). Doplňkovou hydroizolační vrstvu je možno při instalaci zajistit proti posunu oboustrannou spojovací páskou SP-DS. Doplňkovou hydroizolační vrstvu ukončete na okapnici.
Osaďte kontralať odpovídající výšky a Izopir panely přikotvěte k nosné konstrukci krovu systémovými šrouby SDI odpovídající délky přes kontralať. Postup opakujte po celé ploše střechy. V hřebeni, nárožích a úžlabích je nutno panely seříznout tak, aby k sobě přesně dosedaly. V
V naší poradně s názvem SKALNIČKY BUKSUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nový lubomir.
Prosím o radu jak se dá rozmnožit buksus. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Buksus se množí jednoduše řízkováním. Zde je video návod: https://youtu.be/JaW3gt1Js-c
Důležitý je substrát, který má být v poměru 50% písku a 50% vyzrálého kompostu. Množení je vhodné provádět na konci jara a v létě.
V naší poradně s názvem HORTENZIE NÁROKY NA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evelina Krejčová.
Prosím o radu. Zásilkovou službou zahradnické firmy jsem obdržela hortenzii "Vanille Fraise", která přišla v malém květináčku, dosti vyschlá. Protože chyběl návod k jejímu uchování do jara, kdy bude pravděpodobně vhodný čas na její zasazení do zahrady, prosím o radu, jak ji nejlépe uchovat v bytě do této doby. Firmě, která hortenzii dodala příliš nedůvěřuji, proto se obracím o radu na vás. S pozdravem a díky za odpověď E.Krejčová.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zasaďte hortenzii hned na své stanoviště, i když je právě začátek podzimu. Vykopejte díru tak hlubokou, aby se do ní vešel celý kořenový bal, a aby byla 2 až 3 krát tak široká, jako je její kořenový bal. Nastavte rostlinu v díře a naplňte ji z poloviny půdou. Pak přilijte vodu a počkejte než se vsákne. Pak zeminou naplňte zbytek díry. Je-li sucho a nebo stanoviště je suché, tak rostlinu občas zalijte až do prvních mrazů. Těsně před prvními mrazy hortenzii zakryjte mulčovací kůrou do výšky 40 - 60 cm a odkryjte až na jaře. Takto budete mít ze své hortenzie příští rok pěknou radost.
Tepelně izolační panely jsou vyrobeny z polyizokyanurátové pěny PIR vypěněné mezi dvě vrstvy papírové vložky opatřené z vnější strany hliníkovým povlakem. Jde o moderní, účinné a spolehlivé řešení zateplení šikmých střech, zajišťující optimální splnění stavebně fyzikálních požadavků na tepelnou ochranu a ochranu proti kondenzaci.
Panely jsou vyrobeny z materiálu, jehož součinitel tepelné vodivosti je pouze 0,023 W/mK. To znamená, že pro dosažení požadovaného parametru tepelného odporu je potřeba podstatně menší tloušťka izolantu.
Panely se svou objemovou hmotností 30 kg/m3 patří mezi nejlehčí izolační materiály používané ve stavebnictví. Nízká hmotnost následně znamená snadnou manipulaci a zároveň minimální zatížení stavebních konstrukcí.
Panely se montují z vnější strany nosné konstrukce na bednění, případně i bez bednění. Kotví se pomocí systémových šroubů přímo do nosné konstrukce. Snadno se dělí ruční pilkou a po montáži jsou pochůzí. Montáž je snadná, rychlá a panely bezprostředně po montáži chrání vnitřní prostor stavby před vnikáním srážkové vody.
Panely se kladou v nepřerušované vrstvě nad nosnou konstrukcí a jsou opatřeny drážkou, což významným způsobem eliminuje vznik tepelných mostů. Použitý materiál je zárukou efektivního dlouhodobého fungování tepelné izolace bez rizika zhoršování tepelně-technických parametrů. Materiál nesublimuje ani nehrozí jeho degradace vlivem vyfoukání jeho částí.
Tento způsob zateplení umožňuje v interiéru přiznat dřevěné prvky krovu. Tím je dán prostor pro zajímavé architektonické řešení podkroví, jehož světlá výška navíc není snížená. Užití izolačních panelů Izopir vám tak dává větší prostor pro život i pro uplatnění vašich představ o moderním bydlení.
Nevýhody:
Je to dražší izolace než minerální vata, oproti tomu však nemusíte dělat v interiéru podhled, čímž značně ušetříte.
Je potřeba dobře vybrat firmu, která s tím má zkušenosti, a zaměřit se hlavně na detaily. Není to jen o skládání panelů do sebe.
Výhody:
Celková izolovaná plocha v jednom provedení, nenarušená krokvemi a jinými konstrukcemi.
Nemusíte dělat v interiéru zavěšený podhled či jinou stropní podhledovou konstrukci.
Z interiéru, pokud použijete dřevěné hranoly, máte krásný a ojedinělý strop.
Tyto PIR panely mají lepší tepelněizolační vlastnosti než vata. Přepočet výšky materiálu vychází následovně – 30 cm minerální vaty nahradí 16 cm PIR panelů.
V naší poradně s názvem PLÍSEŇ NA ORCHIDEJÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava.
Dobrý den, stále se potýkám s plísní na odkvetlých orchidejích, jedná se o bílé chmíří mezi středovými listy,vyzkoušela jsem už vše včetně saponátu,přípravku na plíseň na rostlinách.Rostliny postupně odcházejí ,jsou nakaženy skoro všechny, mám jich asi 20.
Předem děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zřejmě to nebude plíseň, ale červci neboli puklice. Pro pro odstranění použijte vhodný postřik, například Karate. Návod, jak přesně postupovat v případě zasažení více rostlin, se dozvíte v tomto článku: https://www.ceskenapady.cz/…
Pevná klimatizace je zpravidla zařízení, které umístíme ve zvolené místnosti, odkud je teplo odváděno ohebnou hadicí oknem ven. Existuje i dělená klimatizace, kde jde vývod skrz stěnu. Okenní jednotka dostala svoje označení podle umístění přímo v okně, popřípadě ji lze namontovat do vnější zdi. A konečně jednotkám split je společná oddělená montáž části vnější (kompresor) a vnitřní (výparník), přičemž může být k jedné vnější jednotce připojeno více vnitřních, jde tedy o takzvaný multisplit.
Nejběžnějším typem klimatizací instalovaných v bytech jsou jednotky split, popřípadě multisplit (podle počtu místností), a to v nástěnné variantě. Pokud nelze z technických nebo finančních důvodů jednotky split použít, zůstávají většinou ve hře mobilní klimatizace. Přestože velkou výhodou mobilních zařízení je jejich finanční dostupnost a poměrně jednoduchá instalace, hlavním důvodem, proč se k mobilnímu řešení přiklonit v případě bytu až v nevyhnutelných případech, je vysoká hlučnost. U dělené mobilní jednotky se navíc cena přibližuje split systému a výhoda nízkých nákladů tak bere zasvé.
Zcela nevhodnou volbou je mobilní klimatizace pro místnosti v bytě, které jsou určené k odpočinku. Hlučnost kompaktních i dělených mobilních klimatizací je nesrovnatelně vyšší, než nabízejí split jednotky (jestliže ale nebude vaším kritériem výběru požadavek na tichý chod, tak se dělená mobilní jednotka vyšší třídy může stát energeticky úsporným řešením). Nemalé potíže uživatelům kompaktních zařízení dále způsobuje vývod vzduchu hadicí velkého průměru, což je navíc provázeno snížením účinnosti a energetickými ztrátami. Od klasických mobilních klimatizací tedy energetickou úspornost očekávat nemůžete.
Pro jednotky split obecně platí, že jsou schopny dlouhodobě vyřešit tepelnou pohodu v malých, rozlehlejších i mezonetových bytech, musíte ovšem počítat s vyšší cenou než u kompaktních klimatizací. V případě vícepokojových bytů jde pak samozřejmě přednostně o variantu multisplit. Pokud se u systému split jedná o technologii „invertor“, vyšší pořizovací náklady jsou srovnány úsporou energie (viz zmiňovaná možnost až 44% úspory).
Pokud se součástí klimatizace stane topný systém, který splní přesně definovaná pravidla distributorů elektrické energie, může uživatel takového zařízení požádat o nízký tarif na odběr energie. Nejpravděpodobněji je taková možnost spojena s instalací multisplit systémů ve vícepokojových bytech a zároveň je tato nabídka vhodná pro byty v novostavbách
Na celkových pořizovacích nákladech klimatizace se podílí několik položek. Předně je to cena klimatizačního zařízení, k ní přistupuje u většiny typů klimatizací montáž, materiál potřebný k montáži a samozřejmě další vícenáklady (například doprava, výškové práce, nutnost přistavit plošinu a podobně). Je důležité si uvědomit, že výše položek týkajících se montáže neroste s cenou vlastních jednotek. Z tohoto pohledu neprohloupí zákazník, který zvolí finančně náročnější a účinnější klimatizační zařízení s relativně stabilní cenou za montáž. Ve výsledku může jít o dlouhodobě úsporné řešení s vyrovnáním finančního rozdílu mezi levným a drahým zařízením.
Podle druhu pojiva lze stěrky rozdělit na dva základní druhy. Jedním z nich jsou epoxidové a polyuretanové stěrky (pojivem jsou polyuretanové a epoxidové pryskyřice), druhým pak stěrky cementové (pojivem je cement). Současný trh nabízí několik směsí a systémů od různých výrobců, díky nimž lze vytvářet co do vlastností i vzhledu různé povrchy.
Mluvíme-li o výše zmíněných stěrkách v koupelně, bavíme se o finálním povrchu. Dávejte si pozor a nezaměňujte je se stěrkami, které se používají například jako podkladní vyrovnávací vrstva podlahy nebo jako vrstva hydroizolační. Stěrkové, potažmo lité podlahy se vylívají v tenkých vrstvách (několik milimetrů) na připravený pevný, rovný a suchý, nejčastěji betonový nebo anhydritový podklad, kde se samy rozlijí do dokonalé roviny (jsou samonivelační). Na stěny (na omítky, sádrokarton, beton) se stěrka natahuje nebo natírá i v několika vrstvách. Následně se obvykle uhlazuje a nechává pořádně vyschnout. Vzhledem k náročnosti provedení je nutné realizaci svěřit odborné firmě s dostatečnými zkušenostmi. Správně provedené a navržené povrchy jsou nenáročné na údržbu a jsou velmi vhodné pro podlahy s podlahovým vytápěním. Každý z výrobců má svá doporučení pro úpravu podkladu, údržbu i případnou dilataci.
U všech druhů stěrek můžete vybírat ze široké škály barev. Podlaha nemusí být jen jednobarevná. Lze na ní vytvářet ornamenty, vzory, nápisy. Ačkoliv jde o povrch jednolitý, bezespárý mají i tyto materiály své meze a musí se tedy po určitých celcích dilatovat. Předejde se tak jejich prasknutí vlivem tepelné roztažnosti. V rámci běžné velikosti koupelny se dilatace většinou neprojeví. Počítejte ale s tím, že pokud bude podlaha pokračovat do dalších místností, budou se dilatační spáry objevovat například v místech dveří.
Životnost všech druhů stěrek odpovídá životnosti celé stavby. Stejně jako u všech materiálů je ale třeba počítat s přirozeným stárnutím a opotřebováním. Údržba je v případě epoxidových a polyuretanových povrchů (včetně cementových stěrek uzavřených laky) jednoduchá. Lze je čistit běžnými prostředky. V případě olejovaného nebo voskovaného povrchu se musí tato vrstva čas od času obnovovat. Takový povrch také není odolný vůči agresivním chemickým prostředkům.
Díky dobré tepelné vodivosti jsou stěrky primárně vhodným materiálem pro podlahové topení. Záleží však na složení a způsobu aplikace konkrétního výrobku. Vždy se proto o vhodnosti použití poraďte s dodavatelem. Díky své pružnosti by neměla mít s podlahovým vytápěním žádný problém stěrka polyuretanová. U ostatních obvykle stačí zvolit vhodnou tloušťku vrstvy, přidat speciální plastifikační přísady nebo si dát pozor,
