Téma: 

sametka podzimní


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

SVILUŠKA

Sviluška podzimní = sametka podzimní

Někdy je za svilušku nesprávně považována nápadně červená sametka podzimní. Sametka je však roztoč příbuzný klíšťatům a dokáže nepříjemně potrápit všechny teplokrevné živočichy, včetně člověka. Je pouhým okem téměř neviditelná, měří totiž necelou polovinu milimetru. Obě pohlaví jsou přibližně stejně velká, mají oranžovou barvu, osm nohou a tělo ve tvaru osmičky. Teprve pod mikroskopem je vidět, že tělo je hustě porostlé chloupky – sametovým kožíškem, podle kterého získal roztoč svůj název. Dospělci žijí v půdě, do níž samička klade na jaře (až do deseticentimetrové hloubky) vajíčka, z nichž se líhnou larvičky. Ty vylézají z půdy a na trávě či nízkých keřích číhají na svého hostitele.

Foto svilušky sametové (sametky podzimní)

Zde jsou vidět fotografie, na kterých je vidět sametka podzimní.

Detail odstavce: Sviluška podzimní = sametka podzimní
Zdroj: Sviluška
Zveřejněno: 20.3.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: řízkování kanadských borůvek

Dobrý den všem,
začal jsem pěstovat kanadské borůvky a nám docela plodné podzimní odrůdy.Prosím o radu jak se dají namnožit domácím,zahradním zpúsobem.
Děkuji,Zdeněk

Zdroj: diskuze Kanadské borůvky množení
Odesláno: 12.9.2018 uživatelem Zdeněk
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

SVILUŠKA

Štípnutí sviluškou – sametkou podzimní

Larvy sametky podzimní (nesprávně svilušky podzimní), napadající zvířata i lidi, na rozdíl od klíšťat nesají krev. Mají jinou metodu: larva se rychle pohybuje a vyhledává místa s tenčí pokožkou, kožní řasy, případně se zavrtá tam, kde k tělu těsně přiléhá spodní prádlo. Parazita není vidět, a jakmile se vám dostane do kůže, nanese do ranky trávicí enzym, který způsobuje úporné svědění. Pod kůží pak larva žije minimálně tři dny. Svými slinami naleptá kůži hostitele, saje a prospívá a může vyvolat onemocnění zvané trombikulóza, takzvanou podzimní vyrážku. Po třech dnech larva odpadne a pak opět pod zemí pokračuje ve svém vývoji k nymfě (která je slepá). V poslední fázi vývoje sametka jako dospělec od listopadu do jara přezimuje v půdě.

Foto štípnutí sviluškou sametovou (sametkou podzimní)

Zde jsou fotografie, na kterých je vidět štípnutí od sametky podzimní.

Detail odstavce: Štípnutí sviluškou – sametkou podzimní
Zdroj: Sviluška
Zveřejněno: 20.3.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: vinná réva

Podzimní řez vinné révy se standardně neprovádí. Řez se provádí až v únoru. Během podzimu dřevo ještě dozrává a není připraveno na zkracování. Nejlepší období pro řez vinné révy je únor - doba, kdy odezní největší mrazy. Teprve pak se provádí řez vinné révy.

Zdroj: diskuze Řez vinné révy na podzim
Odesláno: 23.10.2018 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

KRÁSNOHLÁVEK

Calocephalus brownii 'silver bush'

Calocephalus brownii 'silver bush' je zajímavá rostlina původem z daleké Austrálie, která se s oblibou používá jako živá podzimní dekorace. Rostlina se poslední dobou hojně pěstuje také u nás, především na balkónech a terasách. Je nenáročná na zálivku a oblíbená pro své zajímavé listy připomínající stříbrné drátky. Pro pěstování je vhodná písčitá půda a slunečné stanoviště. Pokud chceme použít Calocephalus brownii 'silver bush' jako součást podzimní dekorace, můžeme dát vyniknout přirozené kráse jeho stříbrných listů (třeba ve spojení s lampionky mochyně židovské třešně, fialovým či bílým vřesem a mahonií cestmínolistou), anebo dát přednost nabarvené variantě. Nabarvený Calocephalus brownii 'silver bush' se těší velké oblibě především v německy mluvících zemích.

Detail odstavce: Calocephalus brownii 'silver bush'
Zdroj: Krásnohlávek
Zveřejněno: 6.10.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Beztrný ostružiník

Nejvhodnější doba pro hřížení ostružin je na jaře a na podzim. Výsledky jarního hřížení můžeme oddělit ten samý rok na podzim. Ty podzimní až následující rok na jaře. K hřížení se používají jednoleté výhony.
K vegetativnímu množení ostružin můžete také použít i další postupy, které jsou vhodnější. Je to například množení kořenovými řízky. Vhodné části kořenů získáváme na podzim. U matečné rostliny odkryjeme z jedné strany kořeny, aby je bylo dobře vidět a ostrým nožem je od rostliny oddělíme. Řízky mají být dlouhé 8-10 cm a v průměru 8-10 mm. Horní konec seřízneme kolmo na osu řízku, spodní část mírně šikmo. Pracovat musíme pozorně. Řízek vysazený obráceně neroste. Řízky zakládáme přes zimu v mrazuprosté místnosti do písku s rašelinou. V dubnu je vysazujeme na záhony s lehčí kompostní zeminou. Na záhoně vyhloubíme rýžku asi 10 cm hlubokou, která má jednu stěnu kolmou. Na tuto stěnu stavíme řízky asi 10 cm od sebe, zasypeme zeminou a navršíme 3 cm vysoký hrůbek. Po výsadbě zalijeme, kypříme, odstraňujeme plevele a přihnojujeme. Řízky je nezbytné ošetřit stimulátorem růstu.

Zdroj: diskuze Beztrný ostružiník
Odesláno: 2.9.2015 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PODZIMNÍ ŘEZ VINNÉ RÉVY

Podzimní řez sazenic

Když všechny listy opadnou, seřízněte rostlinu ve výšce 150 cm a postranní výhony zkraťte na dva pupeny. Jakmile v následujícím roce naroste hlavní stonek k vrcholu, musí se zaštípnout. Zaštípnout se musí i postranní výhony, když narostou do délky 60 cm.

Detail odstavce: Podzimní řez sazenic
Zdroj: Podzimní řez vinné révy
Zveřejněno: 28.10.2018

PODZIMNÍ ŘEZ VINNÉ RÉVY

Podzimní řez vinné révy

Od následující zimy se pokračuje v řezu stejným způsobem. Na podzim seřízněte všechny postranní výhony na dva pupeny. Na jaře začněte postranní výhony prosvětlovat a na každých 30–40 cm hlavního stonku ponechte jeden výhon na pravé a jeden na levé straně. Ostatní výhony odstraňte. Nepotrvá dlouho a na ponechaných postranních výhonech se objeví hrozny květů. Pak je zapotřebí tyto výhony zaštípnout tak, aby za květenstvím směrem ven zůstaly jen dva listy. Nekvetoucí výhony se nechají růst do délky 60 cm a pak se zaštípnou. Pokud vyrostou na postranních výhonech ještě další druhotné výhony, musí být zaštípnuty za prvním listem. Když opadnou listy, opět všechny postranní výhony seřízněte na jeden nebo na dva pupeny.

Detail odstavce: Podzimní řez vinné révy
Zdroj: Podzimní řez vinné révy
Zveřejněno: 28.10.2018

PĚSTOVÁNÍ MALIN

Řez malin

Výhony malin seřízněte hned po výsadbě, a to dosti razantně. Účelem je podpoření růstu náhradních výhonů z kořene. Udržovací řez letních odrůd se provádí na podzim. Účel spočívá v odstraňování odplozeného dřeva, a to v rozmezí 10–15 cm od země. Jednoleté dřevo se řeže na poslední odstávající pupen, tím podpoříte plodnější obrost. Podzimní odrůdy řežeme koncem února, kdy se jednoduše seříznou všechny výhony až na úroveň půdy.

Detail odstavce: Řez malin
Zdroj: Pěstování malin
Zveřejněno: 27.11.2014

KDY STŘÍHAT HROZNOVÉ VÍNO

Řez na podzim

Podzimní řez vinné révy se  nedoporučuje.Do podzimu narostou výhony až do délky 1,5-2 m. Je tedy spíše čas vytvořit vinné révě kvalitní oporu. Kmínek se přiváže volně k opoře, nejlépe provázkem nebo páskami z PVC. Na podzim je nejlepší vinnou révu přihnojit, třeba k rostlině zarýt hnůj nebo kompost. Před zimou pak k sazenici přihrnout dostatek okolní zeminy, která ochrání očka před mrazem.

Detail odstavce: Řez na podzim
Zdroj: Kdy stříhat hroznové víno
Zveřejněno: 22.10.2018

PODZIMNÍ ŘEZ VINNÉ RÉVY

Ošetření vinné révy na podzim

  • Veškeré spadané listí pod vinnou révou shrabeme a dáme do popelnice. Listy mohou obsahovat zárodky plísní.
  • Provádíme řez révy (nebo brzy v zimě, podle počasí), ponechaná očka se tím posílí a vinná réva neslzí.
  • Révu na zimu nepřikrýváme, pouze přihrneme ke kořenům trochu zeminy.
  • Po řezu vinné révy postříkáme větve i půdu pod keřem směsí z vápenného mléka s přídavkem 10% roztoku kainitu.

Detail odstavce: Ošetření vinné révy na podzim
Zdroj: Podzimní řez vinné révy
Zveřejněno: 28.10.2018

SVAZENKA VRATIČOLISTÁ

Prodej a cena svazenky

Tato výborná strnisková plodina a meziplodina svým množstvím kořenové a nadzemní hmoty významně obohacuje půdu humusem. Je tak osvědčeným přerušovačem obilních a osevních sledů, rostlinou dočasných protierozních pásů a rovněž včelařsky významnou rostlinou. Vhodná je pro letní i podzimní výsevy. Na trhu je k dostání v balení 0,25 kg, její vydatnost je na 50 m2. 3 kg mají vydatnost na 600 m2, 25 kg má vydatnost na 2 ha.

Cena se pohybuje kolem 110 korun za 1kg.

Detail odstavce: Prodej a cena svazenky
Zdroj: Svazenka vratičolistá
Zveřejněno: 10.3.2016

PODZIMNÍ ŘEZ VINNÉ RÉVY

Hnojivo pro vinnou révu

Vinná réva saje vodu z velkých hloubek doslova jako čerpadlo. Zalévat tedy révu vinnou nemusíme. O to náročnější je však vinná réva na živiny, především na fosfor (P), draslík (K), hořčík (Mg) a vápník (Ca). Při nedostatku kteréhokoli z těchto prvků rostlině žloutnou listy, neroste a špatně plodí či vůbec neplodí.

Mějte na paměti, že příprava pozemku pro pěstování vinné révy začíná na podzim. Před orbou pozemek urovnejte, odstraňte vše, co by mohlo vadit při orbě a škodit vysázené vinné révě. Následně proveďte orbu alespoň do hloubky 30 cm, díky tomu se dostanou živiny i do spodnějších vrstev a zároveň se tak zlepší vodní hospodaření v půdě. Pro zlepšení vlastností půdy můžete provést výsev zeleného hnojení, které na jaře posečete, namulčujete a zapracujete do půdy. Poté můžete výsev zeleného hnojení zopakovat. Než přijde následující podzim, je dobré si nechat provést půdní rozbor a na jeho základě při druhé podzimní orbě zapracovat scházející či málo zastoupené živiny do půdy. Půdu na jaře urovnejte a vytyčte za pomocí kolíků spon výsadby, je-li to třeba.

Detail odstavce: Hnojivo pro vinnou révu
Zdroj: Podzimní řez vinné révy
Zveřejněno: 28.10.2018

JAK SPRÁVNĚ ZASADIT OVOCNÝ STROM

Zálivka

Zálivka je po výsadbě vždy žádoucí, a vysazujete-li stromky na jaře, je dokonce nutná. Při podzimní výsadbě není tolik potřebná (pokud není podzim příliš suchý), ale určitě přispěje k lepšímu přilnutí zeminy ke kořenům a k vytěsnění přebytečného vzduchu v oblasti kořenové soustavy (stačí 10–15 l vody na stromek).

Zejména v prvních letech je vhodné mladý strom dostatečně zalévat. Zalévejte jej každý týden, vydatně, čím hlouběji vlhkost do země pronikne, tím hlubší budou kořeny. Strom pak bude později odolnější proti suchu a povětrnostním podmínkám. Mezi zaléváním však nechte zem aspoň částečně proschnout.

Detail odstavce: Zálivka
Zdroj: Jak správně zasadit ovocný strom
Zveřejněno: 14.6.2017

RYTÍ A ORBA PŮDY

Orba malotraktorem

Na webových stránkách lze nalézt i službu poskytující orbu malotraktorem, firmy nabízejí například tyto typy prací:

  • orba dvouradličným obracecím pluhem (lze orat na obě strany nezávisle na směru jízdy);
  • rotavátorování – vhodné na přípravu půdy před výsadbou nebo výsevem nebo také na plečkování;
  • bránování a smykování – jarní příprava půdy po podzimní orbě;
  • diskování – vhodné na prokypření půdy a podmítku
  • a jiné práce po dohodě.

Cena se pohybuje od 300–450 Kč za motohodinu (dle náročnosti a rozsahu práce).

Pokud si chcete pořídit vlastní malotraktor, zde najdete jejich nabídku za nejnižší ceny: nejlevnější malotraktory cena.

Ukázka orby malotraktorem - video:

Detail odstavce: Orba malotraktorem
Zdroj: Rytí a orba půdy
Zveřejněno: 31.3.2014

PODZIMNÍ ŘEZ VINNÉ RÉVY

Jak na podzim pečovat o sazenice

Na podzim nakoupené sazenice je vhodné ponechat přes zimu v květináčích a vysadit je do půdy až zjara. Sazenice se vysazují ve vzdálenosti 100 až 120 cm podél dlouhých stěn. U každé rostliny se nechá růst jeden výhon vzhůru, přičemž se připevní k vodorovně napnutým drátům ve vzdálenosti 20–25 cm od zdi. Z vrcholu má vyrůst jediný silný výhon. Postranní výhony zkracujte až na dva listy. Vzhůru rostoucí výhon zaštípněte ve výšce kolem 2 m. Pak vyberte silný výhon vyrostlý pod vrcholem jako vedoucí výhon a opět ho veďte vzhůru. Ostatní postranní výhony nechte růst do poloviny září a poté je zaštípněte.

Detail odstavce: Jak na podzim pečovat o sazenice
Zdroj: Podzimní řez vinné révy
Zveřejněno: 28.10.2018

PSÍ VÍNO

Pěstování

Přísavníky nejsou náročné na půdní podmínky, přesto se jim nejlépe bude dařit v živných půdách jakéhokoli pH s dostatkem vláhy. Porostou na slunci i ve stínu, ale na osluněných lokalitách nabídnou nejzářivější podzimní zbarvení. Mrazuvzdorné jsou až cca do -40 °C. Přísavník koření mělce v hloubce větší než 20–30 cm. Chybu při pěstování můžeme udělat, jestliže přísavník vysadíme do příliš mokré, nepropustné půdy. Ve stinných podmínkách při severní straně domu barevností neoslní, ale roste tu stejně dobře jako všude jinde. Od zdi by měl přísavník být minimálně 30 cm, snáze si tak najde potřebnou vláhu. Výhony zpočátku vedeme po tyčce, aby neztrácely čas plazením po zemi. Pak už nás kromě občasné úpravy nůžkami rostlina k ničemu nepotřebuje. Snáší tuhé mrazy i hluboký zpětný řez. Na škůdce a choroby netrpí.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Psí víno
Zveřejněno: 28.5.2018

PÉČE O TRÁVNÍK

Péče o trávník na podzim

Podzimní péče o trávník je druhé nejdůležitější roční období v jeho údržbě. Hned po jaru, kdy jsme trávník nastartovali, obnovili, opravili, případně založili nový. Přečkali jsme léto za stálého sečení, hnojení a závlahy. A na podzim si vše musíme zopakovat, abychom připravili trávník na zimu, a na jaře jsme jej mohli opět nastartovat. Na podzim je možné založit i nový trávník. Operací, agrotechnickými zásahy, je toho velmi mnoho. Začneme novým trávníkem a následně se podíváme na regeneraci stávajících. Pusťme se do toho a připravme je na dobré přezimování.

V září lze velmi úspěšně likvidovat plevele v trávníku. Je ještě dostatečná teplota pro účinnost přípravků proti plevelům a můžeme bezpečně provést i dosev trávníku. Pro postřik proti plevelům použijeme selektivní přípravky. Nejčastěji se používají Bofix, Dicotex, Travin. Je také možné použít Agrofit-kombi, Starane nebo Lontrel. Aplikujeme vždy na suchý trávník. Postřik provádíme postřikovači, dbáme na přesné dávkování. Po postřiku, aby se nesnížila účinnost, by nemělo alespoň čtyři hodiny pršet. Účinek je patrný většinou do 5–7 dní.

Na podzim je důležitá výživa trávníku. Abychom jej dostali do výborné kondice před zimou, od září až do poloviny listopadu (dle vývoje počasí) aplikujeme speciální podzimní trávníková hnojiva, jež mají upravený poměr živin pro jeho podzimní výživu. Na podzim již nepotřebujeme, aby se trávník táhl do výšky, ale zaměřujeme se na posílení kořenového systému rostliny a její odolnosti proti stresovým situacím. Podzimní trávníková hnojiva mají snížený obsah dusíku (N) a naopak zvýšený obsah draslíku (K2O) a minimum fosforu. Draslík je prvek podporující odolnost trávníku vůči stresovým situacím, jako je sucho, vymrzání či choroby, řídí a posiluje buněčnou stavbu rostlin. Podzimní trávníková hnojiva mají tyto výhody – zaručují dobré přezimování trávníku, odolnost proti vymrzání, prevenci proti houbovým chorobám, schopnost trávníku lépe čelit nepříznivým povětrnostním vlivům.

Trávu i na podzim sečeme v pravidelných intervalech, a to až do listopadu s ohledem na vývoj počasí. Před zimou nenecháváme trávník příliš vysoký. Vysoká tráva přitahuje plíseň sněžnou. Posečenou trávu odstraňujeme, jelikož její zbytky přitahují choroby. Průběžně odstraňujeme spadané listí. Důležitá je prevence, proto, jak již bylo uvedeno výše, trávník na podzim vertikutujeme, zbavíme biologických zbytků a spadaného listí. A přihnojíme podzimním trávníkovým hnojivem. Jako prevenci zejména proti plísni sněžné je vhodné trávník před zámrazem postříkat přípravky proti chorobám. Velmi účinná a v odborné literatuře doporučená je účinná látka azoxystrobin. Obsahuje ji například přípravek Ortiva. Vhodné jsou i účinné látky benomyl, iprodion, mancozeb, thiophanat-methyl aj. Jako prevenci lze úspěšně použít postřik přípravkem Polyversum. Plíseň sněžnou přímo nehubí, jelikož ta se objevuje při nižších teplotách a Polyversum lze použít pouze při teplotách nad 10 °C. Při opakované podzimní aplikaci preventivně likviduje původce této choroby a tím výrazně snižuje a omezuje napadení trávníku plísní sněžnou.

Detail odstavce: Péče o trávník na podzim
Zdroj: Péče o trávník
Zveřejněno: 27.2.2015

SEDUM - ROZCHODNÍK

Rozchodník nachový

Rozchodník nachový (Hylotelephium telephium) rozkvétá na konci léta a kvete růžovými až purpurově červenými, hvězdovitě otevřenými květy v plochých vrcholičnatých květenstvích. Svou výškou 40–60 cm se řadí mezi rostliny středního až vyššího vzrůstu a patří mezi známé podzimní květiny. Uplatní se ve skalkách, stepních partiích, v kamenných korytech, předzahrádkách vystavených slunci a je vhodný i pro kombinovanou výsadbu. Je to nenáročná okrasná trvalka, která stejně jako jiné druhy rozchodníků dokáže ve svých dužnatých listech zadržovat vodu. Roste v hustých trsech, listy má ovální, holé, lesklé a přisedlé. Plodem je měchýřek.

Vyžaduje propustnou, písčitou, hlinitou půdu, plné slunce a mírnou zálivku. Květy jsou medonosné, dekorativní k řezu, k sušení. Jeho květy se řežou do vázy nebo používají do suchých vazeb. Je vhodný jako součást skalek a stepních partií, záhonů i v nádobách. Jeho květy vydrží ve váze dlouhou dobu.

Na těchto fotografiích se můžete podívat, jak vypadá rozchodník nachový.

Detail odstavce: Rozchodník nachový
Zdroj: Sedum - rozchodník
Zveřejněno: 22.12.2014

RYTÍ A ORBA PŮDY

Typy orby

Existují 3 základní parametry, podle nichž můžeme orbu dělit:

1) doba orby

  • letní neboli strnisková, která se provádí po včas sklizených plodinách, jako jsou ozimé směsky, rané brambory, a před setím meziplodin;
  • podzimní, která slouží pro jarní plodiny, okopaniny, zvyšuje zásoby půdní vláhy, je zpracovaná mrazem, ničí plevel;
  • zimní, která se provádí výjimečně, a to jen tehdy, když nemůžeme provést podzimní orbu, její nevýhodou je, že ochuzuje půdu o vláhu, zvyšuje zaplevelení, opožďuje termín setí (sázení), půda je po ní nerovnoměrně slehlá; výhodou jedině to, že ji lze použít na mělkých půdách a svažitých pozemcích;

2) hloubka orby

ovlivňuje všechny vlastnosti půdy a dělíme ji na:

  • mělkou – do 18 cm, vhodná pro štěrkovité půdy;
  • středně hlubokou – do 24 cm, vhodná ke všem plodinám;
  • hlubokou – 24–30 cm, vhodná k okopaninám na těžších půdách;
  • velmi hluboká – nad 30 cm, používá se na velmi utužených půdách, střídá se hloubka orby;

3) způsob orby

závisí na tvaru a velikosti pozemku, na jeho svažitosti, jak je mokrý, dále na termínu orby a použité technice – dle těchto parametrů se pak volí mezi těmito dvěma základními typy:

  • záhonová orba – používá se na pravidelné pozemky, kdy se pozemek rozdělí na záhony, na nichž se pak provádí orba, a to buď do skladu nebo do rozoru:
    • do skladu – orba začíná od středu a končí u krajů obdělávaného pozemku, spočívá v tom, že se uprostřed pozemku začne takzvaným rozpichem a další jízdy přikládají půdu směrem ke středu pozemku, takže vzniknou jakési „sklady“;
    • do rozoru – začíná se orat od okraje obdělávaného pozemku a postupuje se do středu, kde vzniká takzvaný rozor;
  • orba do roviny – provádí se takzvanými pracáky, tedy pluhy obracecími (pomocí hydrauliky), pojezd je člunkový; orbu začínáme z kraje pozemku a končíme opět u kraje, ale protějšího, tato orba má spoustu pozitiv:
    • spoří pohonné hmoty;
    • ušetří čas;
    • šetří stroje;
    • snižuje počet pojezdů;
    • je vodná na svazích (po vrstevnicích).

Detail odstavce: Typy orby
Zdroj: Rytí a orba půdy
Zveřejněno: 31.3.2014

PODZIMNÍ ŘEZ VINNÉ RÉVY

Jak pečovat o révu

O vinné révě (Vitis vinifera) platí, že pokud ji pěstujeme, musí mít svou „hlavu“ obrácenou ke slunci a své „nohy“ v teple. Proto ji vysazujeme na slunné místo chráněné před větrem a do „teplé“ půdy. Pokud je na jaře chladněji, klidně vyčkáme s výsadbou až do konce května, jinak můžeme vysazovat už v dubnu, pokud je tento měsíc v daném roce teplejší.

V průběhu růstu se používá zelené hnojení. Štěrkovité půdy s příměsí jílu není nutné příliš zalévat, ale pokud jíl chybí, je nutné pořídit k rostlinám závlahu. V takovéto zemině se daří především modrým odrůdám. Kamenité půdy jsou pro révu asi nejideálnější. Kameny totiž ohřívají povrch a dokážou teplotu udržet i v noci, kdy klesá rapidně dolů, a také zabraňují vysychání půdy. Je-li taková půda zároveň bohatá na jíl, pak se v ní daří téměř všem odrůdám vinné révy. Pouze pro některé odrůdy jsou vhodné půdy písčité. Daří se v nich odrůdám pro červená vína, jako je Frankovka nebo Modrý Portugal, z bílých vín je to Rulandské šedé. A hodí se i pro odrůdy stolní, tedy odrůdy určené k přímé konzumaci – jejich plody jsou krásně zbarvené a nepodléhají hnilobě.

Detail odstavce: Jak pečovat o révu
Zdroj: Podzimní řez vinné révy
Zveřejněno: 28.10.2018

STŘÍHÁNÍ MALIN

Jak stříhat stáleplodící maliny

Stříhání malin, respektive větví, které odplodily, provádíme pokud možno ihned po sklizení úrody, aby měly nové větve, které budou plodit následující rok, dostatek prostoru a světla a mohly zesílit. Na téma, kdy stříhat maliny, probíhají mnohé diskuze, neboť remontantní odrůdy plodí ještě druhý rok, pokud je neostříháme. Odborníci doporučují ostříhat i tyto větve po první úrodě, protože ve výsledku bude celková úroda vyšší – rostlina zesílí a získá víc potřebného světla.

U keřů s dvouletým vývojovým cyklem se provádí střih maliníku tak, že se po dozrání plodů uříznou těsně u země všechny dvouleté výhony, které by už stejně nikdy neplodily. Stejně můžeme seříznout i nové slabší výhony, abychom měli na jednom metru 8 až 10 větví, pokud pěstujeme maliny na zahradě v řadě, což je nejšikovnější způsob. V případě pěstování maliníku jako jednoho polokeře u kůlu necháváme pouze 7 výhonů. To jsou asi ty základní rady, jak se starat o maliny. Konce výhonů nezkracujte, snížili byste tím výnos.

Remontantní odrůdy (plodící na ročních větvích) po podzimní sklizni ostříháme kompletně, aby byly v zimě vidět jen asi tři centimetry dlouhé pozůstatky posledního porostu. Stříhání maliníku provádíme opět především za účelem prosvětlení budoucí vegetace.

Průměrná životnost maliníku je osm až deset let, při dobré péči a u zdravých porostů i více let.

Detail odstavce: Jak stříhat stáleplodící maliny
Zdroj: Stříhání malin
Zveřejněno: 29.4.2017

PODZIMNÍ ŘEZ VINNÉ RÉVY

Řez révy na pergole

Abyste měli bohatou sklizeň sladkých a velkých plodů, je nejvhodnější zakládat vinice nejvýše do 300 metrů nadmořské výšky. Ve vyšších polohách je pak potřeba rostliny chránit, nebo je sázet u zdí, osvědčily se také nejrůznější pergoly. Vinnou révu lze na zahradách s úspěchem pěstovat i ve skleníku. Možností, jak zkrášlit pergolu révou vinnou, je hned několik, přičemž vždy vycházejí z velikosti pergoly.

Menší pergola

K pergole vysadíme jen jeden keř, a to v místě, kde bude dostatečný přísun vody. Jedna sazenice tak bude mít prostor vytvořit mohutný tvar s rozlehlou vodorovnou korunou. Až do vodorovně umístěné konstrukce vyveďte jen holý kmen, bez postranního obrostu, který bude přecházet do rozvětvené části položené na pergole. Na rameni se provádí řez plodonosného dřeva ve formě polotažňů (polooblouků). Jednotlivé polotažně jsou od sebe vzdálené 0,6 až 0,8 m a jsou z nich vyvázány vodorovné plochy tak, aby se rostoucí letorosty nepřekrývaly. Je-li plocha pergoly velká, rozvede se paprskovitě několik takto kordonových ramen (způsob tvarování révy vinné). Síť z drátů tvořící čtverce o velikosti 0,5 m upevníme na vodorovný rám pergoly.

Větší pergola na volném prostranství

Vinná réva se vysází ve vzdálenosti přibližně 2 m od sebe kolem vodorovné konstrukce, přičemž ramena směřují dovnitř plochy pergoly. Je-li pergola širší než 4 m, je nutné vysadit více keřů, a to i dovnitř pergoly. Jejich rozvádění se provádí stejným směrem, jak je uvedeno výše u malé pergoly.

Detail odstavce: Řez révy na pergole
Zdroj: Podzimní řez vinné révy
Zveřejněno: 28.10.2018

PĚSTOVÁNÍ MALIN

Odrůdy malin

Poměrně velké množství odrůd malin se dělí na jednoplodící – letní – maliníky, které se využívají především v komerčním pěstování, a na stáleplodící – podzimní – maliníky.

  • Schönemann je asi nejčastěji zastoupená odrůda v komerční produkci malin v Německu. Keře mají mnoho pevných, tmavočervených a poměrně velkých plodů s jemně nakyslou chutí a typickou vůní.
  • Rumiloba pochází z Německa. Plody jsou velké, sladce nakyslé, středně červené s příjemným aroma.
  • Zeva 2 jsou odrůdy vyšlechtěné ve Švýcarsku. Mají velmi aromatické, jasně červené, středně velké a pevné plody. Velmi dobře se transportují a hodí se k zmrazování.
  • Glen moy je raná odrůda ze Skotska. Plody má středně velké, pevné a tmavě červené. Chutná mírně nakysle, vůně není příliš intenzivní.
  • Glem prosen byla vyšlechtěna ve Skotsku. Středně červené třpytivé plody střední velikosti mají mírně nakyslou chuť a nejsou výrazně aromatické. Sklízí se na podzim.
  • Autumn Bliss – Blissy pochází z Velké Británie. Plody zrají od začátku srpna do prvních mrazíků. Jsou středně velké, matné, tmavočervené, chutnají velmi mírně nakysle a aroma je nevýrazné. Jsou to ideální maliny pro další zpracování.
  • Meeker je odrůda kultivovaná v USA. Má velmi aromatické, středně velké pevné plody s jasně středně červenou barvou, které se vyznačují delší trvanlivostí než ostatní odrůdy.
  • Tulameen má původ v Kanadě. Je to nová odrůda s velkými, zářivě světle červenými pevnými plody. Jejich chuť je jemně nakyslá, aroma je příjemné a typicky malinové.

Odrůdy malin nejvíce pěstované v České republice:

  • Esena Poslada je vyšlechtěná odrůda s velkými chutnými plody, které mají typickou malinovou vůni a v plné zralosti růžovou barvu. Pěstuje se hlavně v evropských zahradách.
  • Balabery jsou středně velké maliny s purpurovou barvou, typickou chutí i vůní. Tato odrůda je velmi rozšířená na zahradách po celé Evropě.

Detail odstavce: Odrůdy malin
Zdroj: Pěstování malin
Zveřejněno: 27.11.2014