Po šatně touží spousta lidí, muži i ženy si chtějí mít kam přehledně uskladnit své oblečení, problém ale je, když žijí v „paneláku“. Panelákový byt má totiž velmi omezený prostor, který někdy stěží stačí pro život jeho majitelů. Takoví lidé pak sice po šatně touží, ale považují její vybudování v jejich bytě za nereálné. Obvykle pak argumentují tím, že sami se tam stěží vejdou, natož aby tam dokázali vytvořit šatnu. Ale ani lidé žijící v panelákovém bytě nemusí klesat na mysli, dnes už se dají vytvořit i šatny vhodné do nevelkých bytů. Samozřejmě se nedá očekávat, že taková šatna bude velká, velikost šatny vychází z prostoru, který je staviteli k dispozici, takže vznikne malá šatna často tvořená vestavěnými skříněmi, aby nezabírala tolik prostoru. Malá šatna v panelákovém bytě bývá obvykle součástí ložnice, případně největší místnosti v bytě. Málokdy se podaří ušetřit místnost pro stavbu šatny, samozřejmě je to ale možné.
Šatna jako samostatná místnost v bytě
Jak již bylo zmíněno, někdy se zadaří a „ušetří se“ místnost v bytě, která může sloužit jako šatna. Obvykle to nastává v okamžiku, kdy se mladí lidé stěhují do většího bytu, než potřebují, protože předpokládají, že z jednoho pokoje bude časem dětský pokojíček. Tak jim na začátku může zůstat dostatečný prostor pro zbudování samostatné šatny. Druhá varianta je přesně opačná, nastává právě v okamžiku, kdy děti opouštějí společné bydlení s rodiči a rodičům najednou zůstává po dětech prázdný pokoj, který se opět dá využít jako šatní prostor.
Nevýhodou takovéto šatny je to, že jako samostatný pokoj nemusí být spojená s ložnicí a může se do ní vcházet třeba z kuchyně, což není úplně praktické. V panelákovém bytě se pak těžko provádějí úpravy, které se týkají rozmístění místností.
Nevýhodou tohoto šatního prostoru je také to, že nemusí mít dlouhé trvání. Pokud šatna vznikla jako zaplnění prostoru předtím, než se majitelé rozhodnou mít dítě, tak se může stát, že si šatnu vybudují, zařídí a najednou zjistí, že ji musí zrušit. Což přináší různé komplikace, majitelé se musí vyrovnat s tím, že vybavení šatny již nepotřebují, že jejich práce byla zbytečná a zároveň si často najednou uvědomí, že s prostorem šatny si už zvykli počítat a používají ho třeba i jako uložiště dalších předmětů, které pak najednou po zrušení šatny nemají kam umístit. Proto je výhodnější vytvořit samostatnou šatnu v bytě až poté, co jste si absolutně jistí, že tuto místnost už nikdy nebudete na nic jiného potřebovat.
Vybavení šatny v bytě je v podstatě stejné jako u vybavení samostatné šatny v domě s tím rozdílem, že v panelákovém bytě se bude pravděpodob
Ve svém příspěvku BLECHY V BYTĚ BEZ ZVÍŘETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.
Už 5 let se nemůžu zbavit blech v bytě. Jsou malinké 1,5 až 2 milimetry a černé - asi lidské. Občas je zahlédnu, lezou mi do šatů, rychle po sobě dvakrát kousnou někdy i hladově tři krát, špatné je, že letou často do intimních oblasti a svědí to a pak to bolí. Nemám zvíře, takže od něj to být nemůže. Kde jsem k nim přišla - nevím. Žiji sama a tak žerou jenom mně. Úplně mi změnily život, nikde nechodím - abych je někomu nechtíc nezavlekla. Nepomohly postřiky proti blechám a ani postřiky deratizačních firem, opakovaně. Pořád peru, denně převlékám postel, vysávám a vytírám 1x týdně dlážku savem. Abych aspoň něco zlikvidovala a mezi nimi vydržela a nějak přežila. Všechen nábytek jsem vyhodila, nemám koberce, záclony skříně - jenom kovové regály, kovou postel, židli, stůl a věci v pytlích. Co vyperu a vysuším v sušičce, hned balím do sáčků po jenom kuse a zauzluji. Jsem na všechno sama. Prosím, poraďte mi něco, co konečně na blechy zabere. Už jsem strašně z toho vyčerpaná a řešení nikde. Závidím psům, že mají proti bleší obojky a tablety na požití které je zabíjejí a mají šanci se tak blechám ubránit. Na člověka nic není. Prakticky je nechráněn, je pořád potravou pro blechy a šance se jich zbavit - nulová. Výrobci, zdá se - vůbec nepočítají s tím, že člověk je taky tvor s krví a když jej blechy napadnou a zamoří mu byt - nemá se jak chránit a jak s nimi bojovat. Chemie nezabírá a nic nepomáhá - jak se jich zbavit. A zvíře, aby na sebe lapalo blechy a mně se ulevilo - si dovolit nemůžu. Děkuji vám za jakoukoliv radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sandra.
Ten přípravek není dlouhodobě dostupný, který mi tady byl doporučen - to je Frontline Pet Care Difuzér proti hmyzu a roztočům. Na internetě Heuréka hlásí, že už nikde není k sehnání. Vypadá to, že to co je účinné tak bylo odstraněno z možnosti koupit si to volně, takhle by se neprodalo toů neúčinnéú drahé chemnické svinstvo, které nabízejí různé jiné firmy a stříkají s tím i specializované firma na hubení blech - deratizéři. Když jsem se jich na půl roku zbavila, tak se vedle mně nastěhoval mladá holka se takovým chlupatým malým ratlíkem - psem, ten mi pravidelně chodil přes rohožku několikrát denně jak ho venčila a navíc na boku - směr k jejím dveřím bytu ochcával - značkoval. Domluva s ní nulová. Navíc §prolézal kde jakým roštím před barákem a drbal se furt. Takže zablešený. Samozřejmě že mi ty blechy skákaly pak do bytu jak lozil přes mou rohožku a vyklepával navíc vajíčka o měl v srsti. Znovu se mi v bytě blechy od něj namnožily a jasně něco žrát musely - takže žraly mně. Nepomohlo ani denně vytírat byt dezinfekcí, a před mými dveřmi rohožku, byla jsem zablešená komplet - nepomohlo ani 2 x sprchování denně a brání si čistých věcí. Ty svině na mně naskákaly stejně a lezly mi pod šaty a žraly. Zalezou nejvíce do vlasů a do ochlupení kdekoliv na těle. Jsou odolné už na jakékoliv chemikálie, prakticky se už pouze snažím přežít pouze, omezit jejich počet v bytě, aby mně nedostaly do blázince.Jsme tři byty na poschodí, novinkou je, že i rodina vedle mně si pořídila psa. Jsem už naprosto zoufalá. Oční lékař mi řekl, že mám šedý zákal- to bylo před rokem, měla bych jít na operaci - nejdřív jedno oko a za 104 dní druhé - celkem 4 týdny mít oči v klidu aby se ranky zahojily po operaci, nesmí se ani mnout oko, žádný dotek - a běžně mně kousnou denně blechy do oka, skočí z vlasů nebo hrudi a kousnou, takže to zabolí, ranka svědí a já si mnu oko. Zhoršil se mu už zrak hodně, tu operaci potřebuji co nejdřív, nevyhubitelné agresivní blechy ale zařídily, že na ni jít nemůžu.Pokud mne dokoušou do očí po operativním zásahu - tak byla operace zbytečná a ještě můžu dostat od nakažené blechy infekci do rány. Nemám rodinu kam bych na ten měsíc šla, abych se dostala od těch agresivních parazitů pryč.A na operaci jít mohla. Jsem v neřešitelné situaci. Ty svině mně nakonec umoří. A řešení jak je pozabíjet a zbavit se jich - žádné. Paneláky jsou jeden velký psinec, páničkové na své mazlíčky mají šanci navěšet nebo do nich dostat antiparazitální chemické přípravky a tak je ochránit před blechami, Na napadeného člověk blechami - nic takového není. Nemůže spolykat protibleší tablety nebo si na sebe navěšet na kůži chemii.Takte funguji jako potrava pro blechy a blechy - nevyhubitelní vetřelci totálně ovládly můj život - připadám
si jak v hororu. Michale, nezávidím vám ani nikomu, kdo nemá zvíře a dostal se do stejné situace jako já. Stačí, aby k vám někdo se zablešeným mazlíčkem přišel na návštěvu a nechá vám tam dárek - kterého se už nezbavíte... a nepomůže ani přest
Mnoho lidí si už ani neumí představit, že by žili jinde než v rodinném domě. Vyhovuje jim mít své soukromí, které neruší žádný hluk ze sousedních bytů. Spousta lidí také tvrdí, že právě šatna se zařizuje lépe v rodinném domě než v panelákovém bytě (což už dnes nemusí být pravda). Lidé se ale mohou do rodinných domů stěhovat dvěma způsoby. Buď si nechají rodinný dům přímo postavit podle jejich přání s tím, že zde se už v návrzích může počítat se šatnou, nebo se nastěhují do domu, který byl již dříve postaven, a oni se přizpůsobí rozložení jeho místností, nebo si místnosti upraví. V tom prvním případě kdy si člověk dům nechá postavit, už tedy může od začátku s šatnou počítat, to znamená, že pro ni může vymezit speciální místnost, nebo například počítat s větší ložnicí s tím, že u jedné stěny bude umístěná šatna. V případě, že se majitel rozhodne, že chce mít šatnu v oddělené místnosti, obvykle ale zároveň chce, aby vchod do této místnosti vedl z jeho ložnice. Bylo by velmi nepraktické mít například šatnu v přízemí, ale ložnici v patře. Oddělená šatna má tu výhodu, že opravdu poskytuje dostatek soukromí a zároveň k uskladnění mohou sloužit všechny čtyři stěny místnosti. I ve větších ložnicích, kde bude umístěná šatna přímo v místnosti, může ale šatna poskytovat dostatek soukromí, pokud se zvolí vhodné oddělení od zbytku ložnice, taková šatna ale obvykle poskytuje o něco méně úložného prostoru. V některých domech se dokonce s šatnami počítá do všech ložnic (včetně dětských pokojů, protože i děti mívají větší množství oblečení).
Šatna v samostatné místnosti
Šatna v samostatné místnosti může sloužit nejen jako „skladiště“ oblečení a módních doplňků, ale může být i klidnou oázou. Záleží na člověku, co vše si v takové šatně vytvoří. Pokud chce i v této místnosti ušetřit místo, může stěny obložit vestavěnými skříněmi, které bývají přehledné a mohou být i uzavíratelné, což je výhoda, protože pak se na oblečení nepráší. Uprostřed místnosti pak vznikne prostor, který může majiteli, nebo majitelce sloužit jako místo, kde si může sednout, zatímco bude rozjímat o tom, co si ten den má vzít na sebe. Vhodné je také alespoň jeden „němý sluha“, na nějž si budete odkládat oblečení, které jste měli ten den na sobě. Samozřejmě by tu neměl chybět také koš na prádlo, protože se jistě občas stane, že vytáhnete něco, co budete chtít raději přeprat. Také by taková místnost měla být vybavená žehličkou a žehlicím prknem, obzvlášť když součástí šatníků jsou šaty a košile, které občas potřebují „dožehlit“. V neposlední řadě zde musí být umístěné dostatečně velké a osvětlené zrcadlo. Důležité ale je, aby celá tato místnost byla dost
Řada lidí se rozhodne, že si svou šatní místnost nechá sestavit od odborníka přesně na míru. Výhodou je zajištěná kvalita práce a zkušenost odborníků s uspořádáním šatny. Odborník je schopný sestavit šatnu tím nejefektivnějším způsobem, který ušetří spoustu prostoru. Dnes existuje řada firem ale i řemeslníků, kteří se stavbou takovýchto šaten zabývají. Někdy se může majitel rozhodnout, že si nechá postavit třeba jen část šatny na míru, někdy bude chtít vybavit třeba celou místnost. Někteří lidé si třeba nechají zhotovit jen skříň na míru, protože v komerčním prodeji nesehnali žádnou, která by odpovídala jejich požadavkům, nebo prostorovým dispozicím, což znamená, že jim vyšel v šatně buď příliš velký, nebo naopak příliš malý prostor a žádná běžně prodávaná skříň ho vhodně nevyplňuje. V takovém případě je právě ideální obrátit se na odborníky, kteří jsou schopni sestavit skříň podle jasně daných požadavků zákazníků. Pokud ale majitelé domu, nebo bytu nebaví objíždět nákupní střediska a hledat vhodný nábytek, tak je možné nechat stavbu celé místnosti právě na odbornících. Stavba takovéto místnosti obvykle začíná tím, že si návrhář prohlédne místnost, kde se má šatna nacházet, případně si prohlédne dům nebo byt a navrhne, kam by se šatna nejvíce hodila. V dnešní době jsou odborníci schopni vytvořit otevřenou šatnu, která je například součástí jiné místnosti, ale klidně i šatnu rohovou, šatnu samostatnou, nebo i šatnu průchozí, která spojuje více místností. Základem je znát prostorové dispozice objektu, kde bude šatna vybudována. Dalším krokem je zjištění požadavků majitele na šatnu, nejde ale jen o zjištění toho, jakou částku je do stavby šatny ochoten investovat, spíše se jedná o zjištění jeho očekávání, co by podle něj měla šatna obsahovat a jak by měla vypadat. Někteří majitelé si třeba budou přát šatnu vytvořenou hlavně z tyčových závěsných systémů, jiným naopak půjde o to, aby šatna měla co nejvíce poliček a dalších úložných prostor. V rámci těchto návrhů šaten také designér zjišťuje, co vše hodlá majitel v šatně uschovávat, jestli jen oblečení, nebo i boty a jiné doplňky, případně i jiné předměty (například vysavač, další peřiny atd.). Podle svých zkušeností a přání klienta je pak schopen sestavit návrh úložného prostoru. Někdy může být řešení ještě jednodušší a klient si vybere svou vysněnou šatnu z návrhů daného návrháře, pokud ho ale žádný jeho plán nezaujme, správný návrhář by měl být schopen sestavit šatnu opravdu i podle jednotlivých požadavků klienta. Obvykle spolu řeší kolik polic je potřeba, jakými a kolika závěsnými systémy šatnu vybavit, jestli využívat skříňky s dvířky, nebo jen čisté police, každý jednotlivý detail je na uvážení klienta. S interiérovým designérem je opravdu potřeba
Ve svém příspěvku AVICULARIA VERSICOLOR KOKON se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří.
Dobrý den. Mám dotaz. Samička si vytvoří kokon i bez paření?děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lenka Ulvrová.
Už druhým rokem máme v bytě sklípkana,nevím jestli je to ten samý.Nyní jsem ho viděla ráno na stropě.Je o dost větší než vloni.Může mě někdo poradit,jestli se dá chytit?
V dnešní době jsou velmi oblíbené vestavěné šatny. Jejich výhodou je, že už jsou v jejich ceně započítané dveře do šatny, které jinak samostatně bývají velmi drahé (vždyť v některých případech musí pokrýt celou šířku místnosti). Asi jednou z největších výhod, kvůli které si řada lidí vestavěnou šatnu pořídí, je to, že se jedná o uzavřený prostor, do kterého návštěvníci jen tak nikdo nenahlídne. Málokomu by bylo příjemné mít otevřenou šatnu, která je součástí obývacího pokoje, v takovém případě je nutné pořád pečovat o pořádek v této místnosti. U vestavěné šatny je vlastně jen na majiteli, co a jak má v šatně umístěné. Zájemci o šatny se ale nemusí bát omezeného výběru, v dnešní době je již na trhu velké množství návrhů na vestavěné šatny, navíc většina bytových architektů je schopná vytvořit návrh vaší šatny tak, aby to vyhovovalo vaším požadavkům a zároveň u toho respektovala potřeby šatny (dobré osvětlení a nutnost odvětrávání). V neposlední řadě je výhodou vestavěné šatny i to, že vnitřek šatny nemusí být dokonalý, není třeba, aby skříně v této šatně měly například zadní stěnu. Vestavěná šatna klidně může být tvořená jen policemi, bez jakýchkoliv skříněk, tím se také ušetří za materiál. Vestavěná šatna navíc zaručuje dostatek soukromí, což je jistě také příjemná výhoda.
Rozmístění vestavěných skříní v šatně je samozřejmě vždy na majiteli, obvykle si ale vybírají buď rozestavění skříní do tvaru písmene U, nebo do tvaru písmene L. Samozřejmě je možné udělat šatnu u jediné zdi, což je ale nepraktické, protože se pak majitel připravuje o další prostor, který mohl využít k ukládání předmětů. A proto jsou předcházející dva modely praktičtější.
Šatna ve tvaru U se využívá většinou v těch případech, kde je na šatnu dostatečně velký prostor. Všechny tři stěny jsou zastavěné vestavěnými skříněmi a čtvrtá stěna je volná jen proto, že je v ní umístěný vchod do šatny. Výhodou této šatny je, že se v ní dá uložit velké množství předmětů, a tak šatna může sloužit pro celou rodinu. Výhodou této šatny je také to, že uprostřed vzniká volný prostor, který se dá vhodně využít k manipulaci s věcmi umístěnými v šatně, nebo tu jen tak posedět. Tento typ šatny se ale dá využít i v případě, že pro šatnu nezbyl dostatečný prostor, základem ale je, aby uprostřed zůstal alespoň metrový prostor, v němž se může majitel šatny klidně a bez obav pohybovat.
Druhé oblíbené uspořádání šatny je do tvaru písmene L, k tomu obvykle dochází v případě, kdy se třetí stěna nedá z nějakého důvodu využít, například se zde nachází topení, nebo něco podobného. Výhodou této šatny je, že také vytváří mezi skříněmi dostatečný prostor třeba pro oblékání, navíc třetí volná stěna se může využít třeba k umístění velkého zrcadla, které v šatně jistě najde uplatnění.
Ve svém příspěvku BLECHY V BYTĚ BEZ ZVÍŘETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.
Už 5 let se nemůžu zbavit blech v bytě. Jsou malinké 1,5 až 2 milimetry a černé - asi lidské. Občas je zahlédnu, lezou mi do šatů, rychle po sobě dvakrát kousnou někdy i hladově tři krát, špatné je, že letou často do intimních oblasti a svědí to a pak to bolí. Nemám zvíře, takže od něj to být nemůže. Kde jsem k nim přišla - nevím. Žiji sama a tak žerou jenom mně. Úplně mi změnily život, nikde nechodím - abych je někomu nechtíc nezavlekla. Nepomohly postřiky proti blechám a ani postřiky deratizačních firem, opakovaně. Pořád peru, denně převlékám postel, vysávám a vytírám 1x týdně dlážku savem. Abych aspoň něco zlikvidovala a mezi nimi vydržela a nějak přežila. Všechen nábytek jsem vyhodila, nemám koberce, záclony skříně - jenom kovové regály, kovou postel, židli, stůl a věci v pytlích. Co vyperu a vysuším v sušičce, hned balím do sáčků po jenom kuse a zauzluji. Jsem na všechno sama. Prosím, poraďte mi něco, co konečně na blechy zabere. Už jsem strašně z toho vyčerpaná a řešení nikde. Závidím psům, že mají proti bleší obojky a tablety na požití které je zabíjejí a mají šanci se tak blechám ubránit. Na člověka nic není. Prakticky je nechráněn, je pořád potravou pro blechy a šance se jich zbavit - nulová. Výrobci, zdá se - vůbec nepočítají s tím, že člověk je taky tvor s krví a když jej blechy napadnou a zamoří mu byt - nemá se jak chránit a jak s nimi bojovat. Chemie nezabírá a nic nepomáhá - jak se jich zbavit. A zvíře, aby na sebe lapalo blechy a mně se ulevilo - si dovolit nemůžu. Děkuji vám za jakoukoliv radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Emickarych.
To já jsem si nedávno do bytu koupila novou matraci z https://eco-matrace.cz/171-… To víte, já nemám skoro nic nového v bytě a tak jsem si udělala radost. Lampičku a skříň, kterou jsem pořizovala při koupi bytu, budu muset brzy také vyměnit, ale letos na to prostě nejsou peníze. Já jsem ráda, že sama utáhnu nájem a o nic dalšího se naštěstí nemusím starat.
V současnosti patří Ikea asi k nejnavštěvovanějším obchodním domům zaměřujícím se na prodej nábytku a dalšího příslušenství do domácností. V České republice se nachází čtyři obchodní domy Ikea, jeden je v Ostravě, jeden v Brně a dva se nachází v Praze (Černý Most a Zličín). Při návštěvě tohoto obchodního domu je možné si vystavený nábytek prohlédnout zakomponovaný do ukázkových místností (tak se dá třeba posoudit, k jakým barvám se dané skříně hodí), nebo stojící samostatně, kde se dají zase porovnávat různé skříně mezi sebou (nejen cenově, ale i z hlediska vybavenosti, velikosti a kvality). V Ikey se dá nakoupit snad veškeré vykoupení k vybavení šatny. Dají se zde najít skříně různých velikostí, jednoduché poličky, ale i závěsné systémy, různé věšáky, botníky, komody, organizátory nejen na oblečení, ale i na doplňky. Vše se zde nachází v různých dekorativních variantách. Nejčastěji se vyskytuje bílá barva, která je svým způsobem univerzální. Základem nákupu nábytku v Ikey je to, že majitel ví, co má jeho šatna obsahovat. Měl by už předem vědět, jak velké skříně potřebuje, kolik by měly mít poliček, jestli mu stačí jedna malá komoda, nebo jich potřebuje více atd. Také by měl mít přehled nejen o tom, jakým nábytkem šatnu vybaví, ale i jakými doplňky. Jestli se zde bude nacházet zrcadlo a jak velké atd. Určitě je dobré si nejprve doma vytvořit nějaký vlastní návrh šatny, pokud ale víte, že chcete vybavit celou místnost Ikea nábytkem, ale nevíte, jak to sestavit, může Vám posloužit Ikea plánovač Pax, což je takový program, do něhož si můžete zadat potřebné údaje o místnosti (třeba i barvu stěny) a volně si tam posouvat nábytek, jak se to hodí, což je výhoda, protože u každé skříně jsou zadány rozměry a Pax tedy sám propočítá, jestli se skříně vejdou vedle sebe, či nikoliv, zároveň je také hned vidět, jak takové rozmístění nábytku vypadá. V okamžiku, kdy se majitel šatny rozhodne, stačí mu vytisknout plánek s přehledem, které skříně si pro svou šatnu vybral, navštívit Ikeu a nábytek s i zakoupit.
Co se týká nábytku, je výběr v Ikey velký, můžete si zde najít skříně různých rozměrů, skříně s posuvnými dveřmi, skříně s klasickými dveřmi, skříně se zrcadly, skříně laminátové i dřevěné, skříně jen s poličkami, skříně jen se závěsným systém, nebo skříně kombinované. Ceny skříní se pohybují od 800 Kč do 30 000 Kč. Tato cena odráží nejen velikost skříně, ale i kvalitu materiálu a vybavenost skříně. Dražší skříně již v sobě mají často zakomponované i různé osvětlení, které se při manipulaci s oblečením může hodit. Ceny komod neboli prádelníků se pohybují od 500 Kč do 13 000
Ve svém příspěvku PORADNA MALOVÁNÍ V BYTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Špinková.
dobrý den všem ;o)
mám doma plynové topení WAF - okolo topidla se dělají tmavé mastné čmouhy. Neví někdo, jak ošetřit zeď za topidlem? Natřela jsem plochu omyvatelným balakrylem - ale to není to správné řešení ;o). Teď mám čerstvě vymalováno a chtěla bych zabránit očouzené zdi.
Neporadí někdo?
díky
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jak si vyrobit vlastní šatnu v domě ale i v panelákovém bytu
Vlastní výroba šatny je z hlediska financí ta nejméně nákladná. Není třeba platit nikomu žádnou práci, jen se nakoupí potřebný materiál. Vzhledem k tomu, že řada lidí u samostatné a vlastníma rukama stavěné šatny nevyžaduje stavbu z masivního dřeva, tak i náklady na materiál nejsou tak vysoké. Do stavby šatny by se ale rozhodně neměl pouštět někdo, kdo ještě nikdy nic takového nedělal a celkově neumí se dřevem zacházet. Je třeba si uvědomit, že šatna (tím myšlené šatní skříně a jiná uložiště) musí často udržet velkou váhu a nesmí se ani při neodborné manipulaci převrátit. Proto je třeba vhodné se obrátit na někoho, kdo má už s něčím takovým zkušenosti.
Nejprve je nutné pořádně vyměřit prostor určený pro stavbu šatny a pak nakoupit potřebný materiál. Jako první se začíná vždycky od základních hranolů, které se přišroubují ke stropu a k podlaze. K těmto hranolům se pak budou postupně upevňovat jednotlivé části šatny.
Poté obvykle následuje montování jednotlivých příček, jejichž rozmístění si majitel sám rozvrhl. Při montování příček je důležité si uvědomit, že na ně se ještě pak připevní obkladové desky, takže je vždy lepší příčky montovat tak, aby vám později zajistili snadný přístup k připevnění obkladových desek. Pokud se rozhodnete vytvořit šatním skříňkám různá dvířka, je vždy dobré, aby byla jednoduchá na přimontování, a koupit kvalitní panty, na nichž dvířka k poličkám přiděláte. Pro šatnu je také důležité stanovit si už na začátku, jak bude vypadat vchod do šatny (čím bude tvořený). V některých bytech či domech je šatna součástí třeba nějaké chodby, a proto není možné z ní udělat uzavřený prostor, pokud je ale šatna vytvořená v místě, kde se dá oddělit od zbytku místnosti, tak se asi nejčastěji využívá oddělení šatny buď pomocí závěsů, zde stačí na strop přidělat garnýže, nebo jiný závěsný systém a je po problému. Další častou a velmi využívanou možností jsou posuvné dveře. Jejich instalace je totiž také jednoduchá, stačí přidělat kolejnice, po nichž budou dveře jezdit. S těmito dveřmi je ale třeba počítat již od začátku, aby se pro ně vytvořil dostatek prostoru mezi příčkami.
V naší poradně s názvem HORTENZIE NÁROKY NA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evelina Krejčová.
Prosím o radu. Zásilkovou službou zahradnické firmy jsem obdržela hortenzii "Vanille Fraise", která přišla v malém květináčku, dosti vyschlá. Protože chyběl návod k jejímu uchování do jara, kdy bude pravděpodobně vhodný čas na její zasazení do zahrady, prosím o radu, jak ji nejlépe uchovat v bytě do této doby. Firmě, která hortenzii dodala příliš nedůvěřuji, proto se obracím o radu na vás. S pozdravem a díky za odpověď E.Krejčová.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zasaďte hortenzii hned na své stanoviště, i když je právě začátek podzimu. Vykopejte díru tak hlubokou, aby se do ní vešel celý kořenový bal, a aby byla 2 až 3 krát tak široká, jako je její kořenový bal. Nastavte rostlinu v díře a naplňte ji z poloviny půdou. Pak přilijte vodu a počkejte než se vsákne. Pak zeminou naplňte zbytek díry. Je-li sucho a nebo stanoviště je suché, tak rostlinu občas zalijte až do prvních mrazů. Těsně před prvními mrazy hortenzii zakryjte mulčovací kůrou do výšky 40 - 60 cm a odkryjte až na jaře. Takto budete mít ze své hortenzie příští rok pěknou radost.
Snad každého člověka čeká okamžik, kdy si začne budovat svůj vlastní domov. K tomu patří přemýšlet, bez kterých místností a zařízení se člověk prostě neobejde. Je jasné, že kuchyň, toaleta a koupelna jsou absolutní nezbytností. Návrh dalších místností je pak již na uvážení jednotlivce. Bude si přát mít kuchyň s obývacím pokojem dohromady? Nebo spojí ložnici a obývací pokoj? Kolik ve svém vysněném domově bude mít dětských pokojů? A je potřeba mít i pracovnu, nebo se bez ní obejde? Otázek padá mnoho. Stejně tak je to i se zařízením, snad každý člověk počítá, co vše bude ve svém novém domově potřebovat, bez kterého vybavení se neobejde. Určitou komplikací mohou být skříně. Najednou je potřeba řešit jaké skříně se do nového domova budou hodit, kolik jich bude, kolik zaberou prostoru a jak se dají umístit, aniž by zabíraly mnoho místa. A právě s tím souvisí i téma tohoto článku. Určitým moderním trendem se totiž stává vybudování šatny. Snad každá žena si již od dětství přála mít vlastní šatnu, v níž by vše její oblečení a módní doplňky byly hezky a přehledně srovnané. Prostor, kde by se mohla kochat svými novými kousky oblečení. Touha po šatně ale již není jen záležitostí žen, ale šatnu si přeje i řada mužů. I muž jistě ocení to, co mu šatna nabízí, a to kousek soukromí, přehlednost a praktičnost. Šatna bývá obvykle umístěna blízko ložnice, nebo zakomponována přímo do ní.
Ve svém příspěvku BLECHY V BYTĚ BEZ ZVÍŘETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.
Děkuji Ájo za odpověď. Mám problém ten přípravek u nás sehnat. Prosím, nemáte někde odkaz kde bych to mohla zkusit? A podívat se jak to vypadá, co to je? A prosím, to je dýmovnice nebo sprej , můžete mi to prosím upřesnit, ptali se mně na to prodavačky v obchodech a já jim nebyla schopna o tom říct více. Moc děkuji za vaši reakci a pomoc a moc vás zdravím :-)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ája.
Je to jednorázový sprej, velikosti běžného deodorantu. Spustí se a vystříká se najednou celý obsah. Vy to spustíte a opustíte prostor. Vystříká to celé samo. Nedělá to dým, opticky to vypadá, jako by stříkal deodorant, nebo lak na vlasy, ale učinná látka je samozřejmě jiná. A funguje to na 100%. Nežli mi tento prostředek doporučila veterinářka, tak jsem utratila víc nežli 10 000,- za zcela nefunkční prostředkyt tipu
bio kill a podobně. Nefungovali ani prostředky, které běžně používají detatizační firmy.
Nejsnáze výrobek získáte tak, že si do googlu zadáte Frontline Pet Care Difuzér
a vyhledávač Vám nabídne spoustu internetových obchodů s cenou od 255,- do 330,- za kus, který vystačí na cca 50-80m2 podlahové plochy při běžné výšce místnosti 250-250 cm. Pak už stačí jen porovnat poměr poštovné a cena a objednat.
Přítomnost blech v bytě je velmi problematická a jejich likvidace není ani jednoduchá, ani rychlá. Na vině je životní cyklus blech. Rozšířené jsou celosvětově a je jich více než 2 000 druhů. V Česku jich žije ale jen asi 90 druhů. Většina druhů blech žije skoro po celý život na svém hostiteli. Tyto blechy sice nepříliš rády hostitele mění, ale jsou toho schopny. Není tedy pravda, že na člověka nejdou. Další druhy blech prožijí většinu života mimo hostitele a chodí se jen napít jeho krve. Těmto druhům je pak úplně jedno, jestli se napijí ze psa, kočky, nebo člověka.
I když je fakt, že se blechám daří lépe ve zvířecím kožichu než na lidské kůži, tomu, aby nás kously, se většinou neubráníme. Zvlášť pokud jsme zanedbali blechy na psovi nebo kočce. Na nich se totiž blechy živí i množí a kladou vajíčka. Ta jsou veliká asi jen půl milimetru a ze zvířecí srsti jich velká část postupně opadá na podlahu nebo do zvířecích pelechů.
Blechy jsou drobný bezkřídlý hmyz velký cca 3,5 mm řádu Aphaniptera, který se živí krví teplomilných živočichů, tedy i člověka. Zvířata, která jsou blechami napadená, jich mohou mít na sobě až tisíce. Přestože se blechy živí výhradně krví, mohou být několik týdnů bez potravy mimo tělo hostitele. Jejich zploštělé tělo pokryté trny, které směřují dozadu, jim umožňuje výborný pohyb v srsti zvířat. Hostitele opouštějí tehdy, když se chystají naklást vajíčka do různých úkrytů – prasklin v podlaze, skulin a podobně. Vajíčka kladou i dále do srsti hostitele, kde se však neudrží a dostávají se dále do okolí. Obyčejně za dva týdny se z vajíček líhnou larvy (cca 0,5 cm). Jsou to bílí tvorové bez nohou, takže připomínají červi. Živí se organickým odpadem a krví v zaschlém trusu dospělých blech. Při normálních podmínkách trvá stadium larvy 2 až 4 týdny, výjimečně může trvat i několik měsíců. Následně se larva zapřede do hedvábného zámotku, který se pokryje prachem, takže najít jej není nic snadného. Stadium kukly trvá také přibližně 2 až 4 týdny.
Po kousnutí blecha vylučuje látku, která zabraňuje srážlivosti krve, proto také kousnutí od blechy svědí. Blecha je velmi obtížný parazit, ale kromě toho může přenášet i řadu nemocí, některé z nich jsou velmi závažné, například mor, endemický tyfus a lymskou boreliózu. Dále bývá blecha takzvaným mezičlánkem (přenašečem) tasemnice.
Není dobré proto výskyt blech – i když nám to může připadat jakkoliv banální – podcenit. Chytit blechu je téměř nadlidský úkon, dokáže skočit až na vzdálenost 30 cm a do výšky 20 cm, což je vzhledem k její velikosti úctyhodné. Když už se vám podaří blechu chytit (me
Je třeba si uvědomit, že v řadě domácností šatny neslouží jen jako místo k převlékání a uskladnění oblečení a doplňků. Někteří lidé šatny využívají i jako celkový odkládací prostor, kam se dá třeba uložit vysavač, náhradní peřiny, schovat dárky pro děti atd. To vše si ale musí člověk ujasnit dopředu, než začne šatnu budovat. Pokud si totiž vytvoříte na šatnu jen malý prostor, pak nemůžete počítat, že se vám tam vejde veškeré oblečení a k tomu ještě předměty, které zrovna nepoužíváte.
Šatna by měla být správně rozmístěná, to znamená, aby splňovala všechny podmínky majitele (dostatek úložného prostoru), na majiteli je pak, aby si určil rozložení věcí. V podstatě by u toho měl respektovat jednoduché pravidlo, které mu usnadní do budoucna spoustu práce s reorganizací šatny. To pravidlo zní, že v šatně by se do nejvyšších pater a i do těch nejnižších měly dávat předměty, které se nepotřebují příliš často. Naopak věci, které jsou užívány velmi často, by se v šatně měly nacházet zhruba v úrovni očí. Někteří lidé se bojí šaten, v nichž nejsou dvířka u skříněk kvůli prachu, který sice může být nepříjemný, ale dá se řešit. Naopak skříně bez dvířek mají své výhody, jsou praktické a lehce přehledné. Určitým kompromisem v takovém případě mohou být dvířka, která jsou zhotovená z průhledného materiálu, protože tím se zároveň zabrání usedání prachu na oblečení a také to zaručí přehlednost v šatně.
Ve svém příspěvku BLECHY V BYTĚ BEZ ZVÍŘETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.
Děkuji za odpověď. Objednala jsem si 4 ks ale nepřišel mi difuzér, ale sprej proti hmyzu. Ten se má stříkat vodorovně 20 cm od místa které se ošetřuje. Takže to asi není to, co píšete i když jsem objednávala Frontline Pet care difuzer.
Můžete mi poradit prosím, kde mám objednat ten výrobek o čem píšete a oni to nezaměnili za jiný , čili difuzer za sprej?
Objednávku jsem dělala přes internetovou lékárnu MAX - a vyzvedla v místě bydliště pak na lékárně jako dobírku.
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Polla.
Zkuste třeba tady: https://repelenty.heureka.c…
A takhle vypadá Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Důležité je si uvědomit, že nestačí se rozhodnout, že chcete mít ve svém domě, nebo bytě šatnu, je třeba zvolit vhodné umístění a zároveň i velikost šatny. A proto je dobré si na začátku vše dobře propočítat. Nejprve se doporučuje sepsat si všechny věci, které chcete mít v šatně umístěné. U toho je třeba také rozhodnout, jestli dané kousky oblečení budou složené, nebo budou pověšené na ramínku. Pokud totiž budou viset, je třeba také propočítat, jak vysoko musí být šatní tyč, aby se šaty dole o nic nemačkaly. V neposlední řadě je důležitá také finanční stránka. Kolik peněz chcete do stavby šatny investovat, a jestli si ji vytvoříte sami, s tím že si necháte nábytek vyrobit přímo na zakázku, nebo si šatnu vytvoříte z kusů nábytku, které nabízejí různé nábytkářské společnosti, anebo jestli to celé necháte na interiérovém architektovi.
Štěnice patří mezi ploštice. A skutečně jsou ploché natolik, že jsou schopné se ukrýt i v těch nejmenších škvírkách postele, za obrazy nebo v elektrických zásuvkách. Ve dne spí, v noci pijí krev teplokrevným živočichům.
Štěnice si může přivézt kdokoliv odkudkoliv. Domů vám je může zavléct i návštěva. To, že se pohybujete pouze v čistém prostředí a v civilizovaném světě, nehraje roli. Existuje domněnka, že se štěnice po zeměkouli, respektive po rovnoběžkách pohybují v jakýchsi vlnách, které mohou trvat i několik desetiletí. Ve střední Evropě byli tito parazité rozšířeni mezi oběma válkami, nyní se objevují znovu, takže na tom možná něco bude. Stačí, abyste si například z dovolené či služební cesty přivezli v kufru jednu jedinou samičku. Ta dokáže naklást až pět vajíček denně, ze kterých se zhruba po týdnu vylíhnou larvy dospívající asi měsíc až dva. A máte na problém zaděláno. S čistotou příbytku to nemá nic společného, štěnice totiž zajímá výhradně lidská krev, respektive krev teplokrevných živočichů, která je pro ně jediným zdrojem potravy. Štěnice navíc s oblibou migrují, takže neušetří žádnou místnost v bytě. Většinou je nutno počítat i s tím, že se vydají také k sousedům. Proto je velmi obtížné se jich skutečně spolehlivě zbavit a vyžaduje to součinnost všech zúčastněných stran.
Ve dne štěnici nepotkáme, je to noční hmyz. Zato ona si vás v posteli najde spolehlivě. Štěnice se orientují chemotakticky – nejenže cítí vaši tělesnou teplotu, jsou schopny se v prostoru orientovat i podle vydechovaného oxidu uhličitého. Týdny i měsíce se můžete domnívat, že vám zarudlá svědivá místa po těle způsobují komáři. Vzhledem k nočnímu životu štěnic a téměř bezbolestnému bodnutí není důvod, abyste je během spánku nachytali při činu. Nepříjemné je, že bodnutí od štěnice může výrazně svědit, což člověka nutí ke škrábání postiženého místa. Potom není problém, aby se do otevřených ran dostala infekce, a z banálního bodnutí se stane problém. Je popsána řada případů, kdy bodnutí od štěnic lékaři léčili jako ekzém. Už proto, že málokdo má u nás osobní zkušenost s tím, jak bodnutí od štěnice vlastně vypadá. U citlivějších jedinců může bodnutí štěnice vyvolat i otoky či alergii. Jedinou výhodou tohoto parazita je, že by neměl přenášet žádné nemoci. U nás sice parazitují štěnice například i na ptácích, netopýrech nebo holubech, ale zatím skutečně nebylo prokázáno, že bychom se od štěnic měli obávat přenosu chorob. Štěnice se vyznačují i typickým zápachem, ale ten je cítit, jen když je štěnic hodně pohromadě. Objevit můžete i vajíčka, zbytečky kůží po svlékání nebo trus, a to většinou
Ve svém příspěvku VYSAVAČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martas.
Tyčové vysavače mají oproti klasickým vysavačům jednu výhodu, a tou je snadná ovladatelnost a jsou vždy po ruce. Na druhou stranu nemají moc výkon a malou kapacitu nádoby na nečistoty. Zdroj: https://www.covybrat.cz/nej…
Alfou a omegou je Třída účinnosti vysávání. Štítek ji zvlášť udává pro tvrdé povrchy (dřevěné podlahy, parkety) a pro koberce. Vyberete si tedy podle toho, jestli máte v bytě více koberců nebo tvrdých podlahových krytin.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Semfík.
Tay mohu tyčák doporučit, ale je potřeba dývat pozor na předražené šmejdy. Za nás můžu doporučit https://www.arecenze.cz/tyc… a vítěze Miele, šlapě skvěle za ty peníze :).
Ve své asijské domovině dorůstají tyto krásné stromy výšky až 20 metrů, nebo se naopak dle dlouholeté tradice tvarují do miniaturní podoby, tedy jako bonsaje. Mají velmi jemné rozvětvení, malé, svěže zelené, střídavě postavené oválné lístky s vroubkovaným okrajem a drobným řapíkem. Dobře snášejí teplotní rozdíly a respektují sucho i vlhko. Pro svůj zdárný růst ale potřebují dostatek světla. Pro správné pěstování je důležité vědět, odkud k nám byl daný druh jilmu dovezen. Rostliny z teplé jižní Číny a Tchai-wanu jsou pokojové, rostliny ze studeného severu a čínských hor jsou venkovní. Jakou rostlinu máme, poznáme nejlépe na podzim. U venkovních jilmů se všechny listy zbarví do červenohnědé barvy a opadají, u pokojových může část zežloutnout a opadat, ale na koncích jsou stále patrné zelené přírůstky.
Jilm dobře snáší řez, můžete proto tvarovat korunku, zmenšit nebo omezit velikost stromku. Pokud provedete takový úkon s citem v ruce a oku, bude zákrok jen ku prospěchu. Pro takovéto tvarování je nejvhodnější jilm holandský. Ten dobře snáší i hluboký řez. Velmi vhodné jsou však i popisované jilmy čínské. Chcete-li pěstovat jilm v truhlíku, pořiďte si kultivar Hokkaido. S droboučkými listy se uplatní i ve skalce a nadšeni z něj budou i bonsajisté. Má jedinou nevýhodu v tom, že bývá málokdy ke koupi.
Starat se o jilm nedá opravdu žádnou práci a pěstovat ho zvládne i úplný začátečník. Stromy i keřové formy rostou dobře v každé zahradní půdě, na slunci i ve stínu. Pestrolistým kultivarům pochopitelně vyhovuje slunná poloha, v zastínění se nevybarví listy a zůstávají spíše světle zelené.
Dobře kořenící jilmy snesou to, co málokterý strom. Díky bohatému kořenovému systému lze přesazovat i vzrostlé exempláře. Trochu potrápit vás mohou jedině kultivary roubované na jiné podnoži, pak musíte čas od času odstraňovat výhony původního druhu.
Prý již Keltové věřili ve vzácnou léčivou moc jilmů a připravovali ze sušené kůry prášek jako základ léčivých placek na poškozenou pokožku. Ty léčily neuvěřitelně rychle, měly i protizánětlivé účinky. Jilm je také jedním ze stromů keltského horoskopu, který připisuje lidem narozeným v jeho znamení toleranci, smysl pro humor, píli, pohotovost a tvůrčího ducha.
Pod jménem jilm čínský se skrývají různé velmi si podobné dřeviny pocházející z Asie, jejichž domácí klima je subtropické. Všechny mají malé, tuhé, oválné, tmavě zelené listy rostoucí střídavě. Kmen má většinou tmavě šedou barvu a ve vyšším věku bývá více či méně strupovitý. Rostliny jsou vůči mrazu odolné jen v malé míře.
Díky jeho robustnosti a odolnosti můžeme jilm čínský pěstovat celoročně v bytě. Chyby při
V naší poradně s názvem TERMOFÓLIE NA OKNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír.
Dcera si nechala nainstalovat termofolii do oken rodinného domku s tím, že brání úniku tepla, ale prý i nebude vidět dovnitř a nebudou se muset tolik zatahovat rolety. Ve dne je vidět přes folii ven, ale z venku dovnitř vidět není, ale když se setmí a v bytě se rozsvítí, je pohled zevnitř do oken, jako když se dívám do zrcadla a je to hodně nepříjemné, ale když jde někdo kolem, vidí z chodníku dovnitř všechny detaily. Nemělo by to být obráceně, aby ti cizí z chodníků viděli v okně jen zrcadlo a já zevnitř viděl dobře je? Není ta folie nainstalována obráceně?
Děkuji předem za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Je to normální fyzika. Vždy je vidět z tmavšího prostoru do toho více osvětleného.
Banánovník se dobře hodí pro pěstování v interiérech, kde je nejen ozdobou, ale také může přinést plody. V bytě se pěstují zakrslé odrůdy, které dorůstají do výšky 2 metrů. Banánovník má značně specifické nároky na vlhkost a živiny. Rostlinu umístěte nejlépe u jižního okna, aby měla dostatek světla a tepla. Pěstovat jej můžete i na východní nebo západní straně, bude však plodit později. Banánovník pěstujte v lehké vzdušné půdě s dostatkem humusu (směs rašeliny, kompostu a písku). Starší rostlinu pěstujte pokud možno v co největší nádobě. Velikost nádoby totiž do značné míry ovlivňuje spolu s dostatkem světla a tepla počet plodů a jejich velikost. Nádoba by měla mít obsah alespoň 40 litrů. Pokud dáte rostlinu do nádoby o obsahu 100 litrů nebo větší, dočkáte se zcela jistě bohatší úrody, ale musíte počítat s tím, že rostlina zabere mnohem více místa.
Banánovník potřebuje dostatek světla, ale úpal mu škodí. Rostlina kvete nejčastěji třetím rokem a v tomto období zvláště nesnáší jakékoliv přesouvání a stěhování. K vyzrání plodů potřebuje alespoň tři a půl měsíce v teplém prostředí. Kvůli rovnoměrnému růstu je zapotřebí rostlinu otáčet. Aby se banánovníku dařilo, potřebuje vysokou vzdušnou vlhkost. Ideální teplota pro pěstování je 22–25 °C, neměla by překročit 35 °C. V zimě nesmí teplota klesnout pod 15 °C. Nižší vlhkost vzduchu můžete nahrazovat pravidelným rosením listů. Rostlina vyžaduje častou a vydatnou zálivku, ale pozor, abyste banánovník nepřelili, přílišná zálivka může vést k zahnívání kořenového balu a k úhynu rostliny. Pokud banánovník přelijete, nechte kořenový bal vyschnout, nebo rostlinu přesaďte a roste jen na list, měla by začít opět růst, když se tak stane, můžete opět normálně zalévat. Nedostatek vody naopak způsobí zasychání listů, první známkou nedostatečné zálivky je pak vybledlé zbarvení listů. Banánovníky mají žízeň obzvlášť v teplých měsících, kdy při zálivce vyžadují přes litr vody a současně i hnojení plnými hnojivy 1x za 14 dnů s vyšším obsahem draslíku a dusíku (OBM, FLORAN,VEGAFLOR). V zimě zalévejte mírně, jen tak, aby rostlina nevadla, a přestaňte hnojit.
Banánovník ještě před kvetením vytvoří odnože, které můžete od mateřské rostliny odříznout, pokud mají alespoň 5 listů. Rostlina v bytě plodí ve stáří 24–36 měsíců, ve špatných podmínkách i později. Květenství podobně jako listy prorůstá středem pseudokmene, poslední 2 listy před kvetením bývají menší. Květenství, které není třeba nijak opylovat, se vyklopí směrem k oknu. V tuto dobu nesmíte s rostlinou otáčet. Od kvetení do dozrání plodů, které dozrávají postupně, potřebuje banánovník 90–120 dnů. Po dozrání plodů již rostlina na stejném kmeni neplodí, takže ji odřízněte a nechte růst jednu z odnoží. Vyčerpanou zeminu nahraďte novou.
Ve svém příspěvku BLECHY V BYTĚ BEZ ZVÍŘETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.
Už 5 let se nemůžu zbavit blech v bytě. Jsou malinké 1,5 až 2 milimetry a černé - asi lidské. Občas je zahlédnu, lezou mi do šatů, rychle po sobě dvakrát kousnou někdy i hladově tři krát, špatné je, že letou často do intimních oblasti a svědí to a pak to bolí. Nemám zvíře, takže od něj to být nemůže. Kde jsem k nim přišla - nevím. Žiji sama a tak žerou jenom mně. Úplně mi změnily život, nikde nechodím - abych je někomu nechtíc nezavlekla. Nepomohly postřiky proti blechám a ani postřiky deratizačních firem, opakovaně. Pořád peru, denně převlékám postel, vysávám a vytírám 1x týdně dlážku savem. Abych aspoň něco zlikvidovala a mezi nimi vydržela a nějak přežila. Všechen nábytek jsem vyhodila, nemám koberce, záclony skříně - jenom kovové regály, kovou postel, židli, stůl a věci v pytlích. Co vyperu a vysuším v sušičce, hned balím do sáčků po jenom kuse a zauzluji. Jsem na všechno sama. Prosím, poraďte mi něco, co konečně na blechy zabere. Už jsem strašně z toho vyčerpaná a řešení nikde. Závidím psům, že mají proti bleší obojky a tablety na požití které je zabíjejí a mají šanci se tak blechám ubránit. Na člověka nic není. Prakticky je nechráněn, je pořád potravou pro blechy a šance se jich zbavit - nulová. Výrobci, zdá se - vůbec nepočítají s tím, že člověk je taky tvor s krví a když jej blechy napadnou a zamoří mu byt - nemá se jak chránit a jak s nimi bojovat. Chemie nezabírá a nic nepomáhá - jak se jich zbavit. A zvíře, aby na sebe lapalo blechy a mně se ulevilo - si dovolit nemůžu. Děkuji vám za jakoukoliv radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal.
asi před týdnem jsem dostal první kusanec,teť jich mám 7.všechno jsem vyvařil a nic.zvíře nemám.díky za radu
Její pěstování v bytě není zas tak náročné, i když její růstový rytmus vypadá na první pohled složitě. A přitom tato rostlina přežije i nedostatečnou péči. Jedno si však při pěstování musíte uvědomit. Rostlina chce mít svůj klid, takže ji nedoporučujeme při vegetačním růstu přenášet z místa na místo nebo květináčem otáčet. Jako pokojové rostliny se pěstují dva druhy, a to Kala aethiopica var. gigantea Hort., která je mohutného vzrůstu, a Kala aethiopica hybr. Perla ze Stutgartu, jejíž vzrůst je nízký a je celkově drobnější. Na jaře, po odkvětu, necháme rostlinu zatáhnout. Nejpozdější termín by měl být konec května. Většina listů v té době zežloutne a uschne a zůstane jen zelené srdíčko rostliny, tedy jeden dva malé zelené listy. Rostlinu v této době můžeme umístit i do venkovního prostředí. V době odpočinku kalu zaléváme velmi mírně a jen občas. Delší doba sucha jí nevadí, naopak. Koncem srpna pak rostlinu přeneseme na stabilní stanoviště. V této době můžeme také kalu přesazovat a můžeme rozdělit i mohutné trsy na více rostlin. Přesazujeme do směsi jílu a listovky s příměsí rašeliny a písku. Do zeminy pro kaly se přidává i mletá rohovina. V době vegetačního růstu vyžaduje kala hojnost vody, a pokud možno i často rosíme. Odpovídá to tak nejvíce jejím podmínkám v přírodě. Až do období květů jednou týdně kalu přihnojujeme slabými tekutými hnojivy. Zimní stanoviště by kala měla mít kolem 10 °C a chráníme ji proti intenzivnímu slunečnímu svitu. Zantedeschia aethiopica se velmi dobře hodí i pro hydroponické pěstování, ale i zde musíme zachovávat její růstový rytmus. Ze škůdců ji v nevětraných suchých místnostech s oblibou napadají mšice. Mnozí majitelé kaly se ptají, proč jim kala nekvete. Ve většině případů je to proto, že nezachovávají její růstový rytmus. Zalévají ji po celý rok naprosto stejně a neumožní rostlině prodělat dobu vegetačního klidu. A právě v tom ve většině případů spočívá příčina neúspěchu. Musíte si uvědomit, že každá rostlina, nejenom kala, je uzpůsobená i přes mnohaleté pěstování podmínkám ve své původní vlasti a tyto podmínky je nutno co nejvíce zachovávat i při pokojovém pěstování. Proto je dobře si o každé doma pěstované rostlině toho prostudovat co nejvíce, abychom pěstování doma přizpůsobili podmínkám v její domovině. Dodržíte li tedy její růstový rytmus, odmění se vám rostlina svými květy.
Ibišek čínský je tropická rostlina. To znamená, že k tomu, aby se mu v bytě dobře dařilo, potřebuje dostatek světla, a co je neméně důležité, správnou teplotu – ideálně v rozmezí 20 až 25 °C. K tomu, aby rostlina dlouhodobě kvetla a květy a poupata si také udržela, potřebuje každý den několik hodin přímého slunečního záření. Nejlépe tedy uděláme, pokud ji umístíme poblíž okna nebo rovnou na parapet okna orientovaného na jih nebo západ. I když dařit by se jí mělo i na východním okně – v závislosti na konkrétních podmínkách každého bytu. V létě je však třeba dávat pozor na přímé sluneční paprsky, hlavně ve slunných dnech a přes poledne, aby nedošlo k popálení listů. Pokud máme rostlinu na okně, jednoduše ji trochu přistíníme žaluziemi, popřípadě přendáme na nějaké místo s dostatkem rozptýleného světla. V zimě zase naopak dáváme pozor, aby nám ibišek od okna nenamrzl. To může způsobit i studený průvan od otevřeného okna, když si jen na chvilku v mrazivých dnech vyvětráme.
Pokud si koupíme malou a již kvetoucí rostlinu v obchodě, bývá často už ve skleníku ošetřena regulátorem růstu, proto jí může kompaktní tvar vydržet i rok. Po této době má však pokojový ibišek hlavně v přehřátém a nepříliš světlém bytě snahu vytvářet dlouhé výhony a jen málo květů. Snažme se mu proto poskytnout to nejlepší možné osvětlení.
Ibišek je poměrně teplomilný. Letní teplota by měla dosahovat 20–25 °C, zimní 15–20 °C, minimálně však 13 °C.
Ibišek je náročný na živiny, proto mu na jaře a v létě určitě prospěje každé dva týdny přihnojení plným hnojivem – tedy hnojivem se všemi základními živinami. V sezóně (březen–listopad) hnojíme každé dva týdny. Ibiškům vyhovuje hnojivo s nižším obsahem fosforu. Přemíra fosforu může způsobit, že ibišku naroste mnoho jemných lístků, ale žádné květy. Ibišek rovněž potřebuje některé stopové prvky jako železo nebo hořčík. Většinou si ale vystačíme s komplexním hnojivem pro kvetoucí pokojové rostliny anebo se prodávají speciální hnojiva pro ibišky. Vyvarovat bychom se naopak měli hnojivům pro balkónové květiny, která by mohla ibišku uškodit.
Koncem února pak můžeme provést i dosti hluboký řez (na polovinu výšky) a rostlinu vytvarovat. Během vegetace pak jen občas zaštípneme příliš dlouhé výhony.
Pravým časem pro přesazování je předjaří. Půdu volíme humózní, výživnou s podílem rašeliny; vhodné složení mají prodávané zahradnické substráty.
Během vegetační sezóny, tedy od března do listopadu, rostlinu hojně zaléváme. Nelze přesně říct, kolikrát týdně by to mělo být, ale u ibišků se řídíme jednoduchým pravidlem, a to, že půda by neměla nikdy zcela vyschnout, ale ani bychom ji neměli př
Blech se v domácnosti trvale zbavíte především důsledným odblešováním zvířat. Blechy, které se narodí později, se infikují přípravkem ze zvířete a zemřou, nebo se jeho krve nenapijí a zemřou hlady. Celé to trvá přinejmenším týdny, spíše však měsíce.
U blech platí, že je potřeba zlikvidovat všechna vajíčka, jinak se vám nepodaří bleší armádu zcela vymýtit. Stále se budou líhnout další a další jedinci. Hledejte proto výrobky, které si při hubení poradí i s blešími vajíčky a larvami nebo mají minimálně měsíční účinnost. To zajistí, že přípravek zlikviduje také mladé blešky. Zeptejte se u veterináře, v lékárnách nebo v „petshopech“. Než ale vyberete přípravek, důkladně si přečtěte jeho obal. Některé výrobky blechy ničí, jiné je jen odpuzují. Proto by vám obojek, který působí preventivně proti parazitům, příliš nepomohl.
Nešťastní majitelé nejčastěji sázejí na šampon. Ten ale není jediným řešením. Pudr se hodí pro ta zvířata, která se brání použití šamponu. Aplikujte ho pečlivě tak, aby se dostal až na kůži zvířete. Účinek ale vydrží jen po dobu 10 dnů.
Pod názvem spot-on se skrývají léčebné pipety, které se jednoduše aplikují – odlomíte jejich hrot a obsah vymačkáte na psí nebo kočičí kůži v oblasti kohoutku (tedy zhruba dozadu na krk), kde si zvíře přípravek neslízne. Pipety se liší podle zvířete i podle váhové kategorie a vydrží asi měsíc. Kromě klasické pipety seženete i kombinovanou, která odpuzuje blechy, klíšťata a všenky.
Další možností je použití spreje. Aplikujte jej po celém těle zvířete, okolo tlamy a očí raději vetřete do srsti sprej nastříkaný na rukavicích. Dlouhosrstým druhům pročešte kožich, tak aby se přípravek dostal po celé délce chlupů. Mezi nejznámější spreje patří Diffusil, Frontline nebo Biokill. Ty působí i proti klíšťatům, roztočům a jiným ektoparazitům. Dají se použít i na psí pelíšek, kde se určitě také najde spousta blech.
Bohužel šampony nebo pipety spot-on působí jen na dospělé blechy, které sají. Vajíčka a larvy zůstávají v okolí, protože zvíře roznáší blechy všude – na koberce, podložky, pohovky, matrace nebo na ložní prádlo.
Okamžitý efekt má zásah speciální dezinsekční firmy. Ale není to nijak laciné. Jeden zásah v bytě přijde na více než 1 500 korun. Zpravidla je nutné zásah po krátkém čase ještě nejméně jednou opakovat. Pokud je výskyt blech větší, může být zásahů ještě víc. Pokud firmu zavoláte a necháte byt či dům vystříkat insekticidem, zpravidla stačí nechat ho pár hodin zaschnout a přestane být pro lidi i zvířata nebezpečný. U některých postřiků se ale počítá s návratem domů až po 24 hodinách, takže je potřeba si
