Téma: 

sázení buxusu


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

BUKSUS A HOUSENKY

Zavíječ zimostrázový

Zavíječ zimostrázový (Cydalima perspectalis) je drobný motýl z čeledi travaříkovití, který patří mezi dobré letce. Dospělec má obvykle bílá křídla s hnědým lemem, ale existují i jedinci zcela hnědí. Rozpětí křídel motýla je 40–45 mm. Samičky žijí přibližně 8 dní a svá vajíčka kladnou na listy zimostrázu (Buxus), známého u nás také jako krušpánek.

Spíš než drobného motýlka máte šanci najít jeho larvy. Jsou zelenožluté barvy s černými pruhy a bílými puntíky, s nápadně lesklou černou hlavou. Housenky zavíječe zimostrázového dorůstají délky až 5 cm. Okusují nejen listy buxusu, ale i zelenou kůru. Při přemnožení může dojít k holožíru. V našich podmínkách může mít motýl 2–3 generace. Housenky z poslední snůšky přezimují mezi listy v kokonech.

Domovinou zavíječe zimostrázového je východní Asie. Jak přesně se dostal do Evropy, se zatím neví. Předpokládá se, že pronikl v rámci mezinárodního obchodu s rostlinami. V Evropě byl poprvé zaznamenán v Porýní v roce 2006, kde již v následujícím roce způsobil místy holožíry na buxusech. Na našem území byl poprvé výskyt tohoto škůdce zaznamenán v roce 2011 v NP Podyjí. Na jaře 2013 byly zaznamenány lokálně silné žíry až holožíry také v okrajových částech Brna. Dospělci zavíječe nebo jeho housenky byli pozorováni rovněž v Olomouci, Uherském Hradišti, Praze či Neratovicích.

Housenky začínají svůj žír uvnitř keře, navíc jsou skvěle maskované. Tudíž můžete stát metr od buxusu plného desítek housenek a nemusíte nic vidět. Ve chvíli, kdy se housenky objeví na okraji keře, je jeho vnitřek důkladně zkonzumován. Z tohoto důvodu je vhodné buxus pravidelně kontrolovat, a to nejlépe tak, že větvičky rozhrnete a podíváte se dovnitř. Přítomnost zavíječe zimostrázového prozradí nejen poškozené listy, nález housenek, ale i množství trusu připomínajícího drobné zelené granule. Pokud tedy nechcete přijít o svůj buxus, začněte pravidelnou prohlídkou keřů. Tu byste měli provádět v době, kdy jsou tito škůdci aktivní, v našich podmínkách je to od března do října. Čím dříve přítomnost škůdce objevíte, tím lépe jej můžete proti housenkám chránit.

Detail odstavce: Zavíječ zimostrázový
Zdroj: Buksus a housenky
Zveřejněno: 2.7.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

BUXUS

Přezimování buxusu

Buxus je na pěstování poměrně nenáročná rostlina. Pokud jej pěstujete na zahradě přímo na záhonu, přezimuje bez problémů. Pro přezimování buxusů pěstovaných v nádobách je třeba vybrat chráněné místo v záhonu, kam nádobu zahrabeme hluboko do hlíny, nebo nádobu přemístit do chladné, bezmrazé světlé místnosti. Nezapomeňte rostlinu občas zalít. Vysazování či přesazování buxusů se provádí v předjaří vždy s celým kořenovým balem a po výsadbě je třeba rostlinu pravidelně a vydatně zalévat.

Detail odstavce: Přezimování buxusu
Zdroj: Buxus
Zveřejněno: 1.9.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: presazovaní aloe

Dobrý den mám dotaz zda je potřeba při sázeni aloe zalít děkuji za odpověd p. Chotašová

Zdroj: diskuze Presazovaní aloe
Odesláno: 18.5.2017 uživatelem Ivča
Počet odpovědí: 0

BUXUS

Množení a rozmnožování buxusu

Nejjednodušším možným způsobem rozmnožování buxusu je pomocí jeho větviček, tedy řízkováním. Pro řízkování je nejvhodnější podzim. Spodní část odstřihnuté větvičky ze starší rostlinky zbavte lístků a ošetřete stimulátorem pro snadnější zakořenění. Jednotlivé řízky vkládejte do substrátu určeného k řízkování rostlin, tedy nejlépe do směsi z rašeliny, písku a perlitu, a to asi 3 cm od sebe. Substrát je vhodné ještě na povrchu posypat pískem. Řízky vyžadují teplotu kolem 15 stupňů a dostatek světla, truhlík či květináč proto umístěte na nevytápěnou verandu nebo na zem skleníku. Pak už stačí jen zalévat a čekat, až rostlinky samy zapustí kořeny.

Detail odstavce: Množení a rozmnožování buxusu
Zdroj: Buxus
Zveřejněno: 1.9.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: sázení rajčatjak

Někdo mi radil,abych račata sázela šikmo do půdy kvůli zakořenění,je to pravda?A ještě dotaz,pokud je zasadím do plastového kbelíku nebudou se v něm kořeny přehřívat?

Zdroj: diskuze Sázení rajčatjak
Odesláno: 18.3.2014 uživatelem NAĎA
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

BUXUS

Historie

Jako okrasná dřevina zastává buxus významné místo v zahradní kultuře už od starověku, k velkému rozšíření pak došlo zejména v období baroka a rokoka (stříhané bizarní i geometrické tvary, labyrinty). V současnosti patří mezi nejčastěji pěstované dřeviny parků a zahrad. Výborně totiž snáší sestřih a tvarování, je vhodný i pro bonsajové pěstování. Dřevo buxusu je jedno z nejhustších dřev Evropy. Sloužilo k výrobě hudebních nástrojů, různých ozdobných předmětů, dřevorytů a podobně.

Detail odstavce: Historie
Zdroj: Buxus
Zveřejněno: 1.9.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

PŘESAZOVÁNÍ ALOE VERA

Vhodná půda pro přesazování aloe vera

Všechny rostliny aloe vyžadují písčitou nebo štěrkovitou půdu s velmi drobnou drenáží, aby bylo zabráněno uhnívání kořenů. Aloe vera sázejte jen do zeminy určené pro kaktusy nebo do zeminy, kterou si vytvoříte sami. Při sázení aloe vera venku vyberte takové místo, které vždy po dešti úplně vyschne.

Detail odstavce: Vhodná půda pro přesazování aloe vera
Zdroj: Přesazování aloe vera
Zveřejněno: 2.10.2013


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: pytel nasazení brambor

Prosím, sdělte, kde je možné koupit pytel na sázení brambor. Ukazovali ho ve slovenské televizi. Děkuji.

Zdroj: diskuze Pytel nasazení brambor
Odesláno: 17.4.2018 uživatelem Leopold Gerhardt
Počet odpovědí: 0

PĚSTOVÁNÍ LEVANDULE V KVĚTINÁČI

Přezimování levandule

Pokud máte klasickou Levanduli angustifolia, mohla by přežít venku v květináči, pokud ho obalíte proti promrznutí a občas během zimy zalijete, ještě lepší varianta je zasadit levanduli na zimu do země. Při pozdním sázení dejte kolem chvojí. Pokud máte Levanduli stocheas, tak ta mráz nesnáší a musí přezimovat v bezmrazém prostoru.

Detail odstavce: Přezimování levandule
Zdroj: Pěstování levandule v květináči
Zveřejněno: 19.6.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: BUXUS ZIMOSTRÁZ

Vážení poradte, už dvakrát jsem sedil buxus do nádob 0,90cm po 5.kusech a vždy mi uschnul.Vadí jim slunko nebo malo vláhy ,nebo jsou zasazeny jen v rašelině a při zálivce rychle voda odteče a trpi suchem. další dotaz nasadil jsem si na zahradu větvičky buxusu a v tomto parném létě se mi zdá žejich spálilo slunce ,jsou ještě zelená musím je odstranit nebo je necht ještě jestli se spamatují
Děkuji za odpověd Rosta

Zdroj: diskuze BUXUS ZIMOSTRÁZ
Odesláno: 25.7.2015 uživatelem Rosta
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PŘESAZOVÁNÍ ORCHIDEJÍ

Zasazení orchideje

Orchideje nejsou suchozemské rostliny. Při sázení vaší orchideje musíte postupovat tak, aby horní část rostliny byla mírně nad úrovní okraje nového květináče a tím i prostoru určeného k zalévání. Jemně vyplňte prostor kolem orchideje příslušným substrátem. Než orchideji narostou nové kořeny, které rostlinu zároveň ukotví, doporučuji použít pomocné klipy, které zajistí dočasnou stabilitu orchideje.

Detail odstavce: Zasazení orchideje
Zdroj: Přesazování orchidejí
Zveřejněno: 5.3.2013

PŘESAZOVÁNÍ ALOE VERA

Sázení aloe vera

Vezměte si připravený květináč zasypaný zeminou, utvořte do zeminy díru prstem a vložte do ní aloe vera kořeny směrem dolů. Podržte rostlinu ve vzpřímené poloze a přimáčkněte. Pokud nezůstane rostlina ve svislé poloze, zasuňte za ni tyč jako podpěru. Lehce rostlinu zalijte a umístěte ji na světlém místě, ale mimo dosah přímého slunečního záření, protože vám může sluníčko listy spálit. Ničeho se nelekejte, pokud se rostlina zbarví do červena nebo se listy mírně scvrknou, je to přirozená součást procesu růstu aloe vera.

Než aloe začne růst, tak není potřeba rostlinu zalévat, tedy asi po dobu čtyř až šesti týdnů.

Detail odstavce: Sázení aloe vera
Zdroj: Přesazování aloe vera
Zveřejněno: 2.10.2013

STŘÍHÁNÍ MALIN

Kdy a jak zasadit maliny

Maliník se sází nejlépe na podzim, při jarní, zvláště pozdější výsadbě totiž sazenice špatně zakořeňují a vytvářejí slabší rostliny. Rostliny maliníku se vysazují ve sponu 2,5 až 3,0 nebo 0,3 až 0,6 m. Sázíme o dva až tři centimetry hlouběji, než původně rostly. Obecně je méně škodlivé o něco hlubší zasazení než sázení povrchové, při kterém kořeny velmi rychle vysychají. Při sázení dbáme zvýšené opatrnosti, abychom nevylámali adventivní pupeny na bázi výhonu a na kořenech. Kořenové sazenice (část kořínků) maliníku se sázejí vodorovně do hloubky osm až deset centimetrů. Sazenice maliníku získáme z kořenových řízků nebo hřížením.

Vzpřímené odrůdy se mohou pěstovat bez drátěnky, ostatní na drátěnce. U všech odrůd dáváme spíše přednost pěstování na drátěnce, která zamezuje poléhání a vylamování plodících výhonů a usnadňuje sklizeň.

Většina odrůd maliníku se vyznačuje dvouletým životním cyklem. V prvním roce vyrůstají z adventivních pupenů kořenového krčku silné letorosty, v dalším roce se rozvětvují a přinášejí plody. Některé odrůdy maliníku plodí již začátkem podzimu na letošních výhonech (výhony vyrostlé od jara) a podruhé v červenci následujícího roku.

Jelikož dosahují výhony maliníku vzrůstu 130 až 170 cm a jsou celkem křehké, je třeba každý maliník přichytit k opěrnému systému, aby bylo pěstování maliníku efektivní. Pouze některé stáleplodící odrůdy jsou životaschopné bez opory pro maliny. Pokud máte na zahrádce jen jednu rostlinu, postačí ukotvit stabilní kůl o výšce cca 150 centimetrů a větve k opoře přivázat.

Maliny kvetou až kolem druhé poloviny května a neohrožují je tak jarní mrazíky. Po 35 až 40 dnech se z květu stává lahodný plod připravený ke sklizni a vy si tak můžete vychutnat zaslouženou odměnu, kterou přináší pěstování maliníku. Období sklizně trvá přibližně 3 až 4 týdny. Maliny kvetou i dozrávají postupně. V případě sucha se malinovník vyplatí zalévat před dozráním malin, aby plody dosáhly maximální velikosti.

Detail odstavce: Kdy a jak zasadit maliny
Zdroj: Stříhání malin
Zveřejněno: 29.4.2017

PĚSTOVÁNÍ ČESNEKU PRO ZAČÁTEČNÍKY

Pěstování česneku ze sadby

Česneku se nejlépe daří v hlubších a spíše lehčích půdách s dobrým obsahem humusu. Pozor, tato plodina nesnáší zamokření. K pěstování česneku vždy zvolte slunné místo. Abyste předešli přenášení chorob a škůdců, sázejte česnek po sobě nejdříve za 4 až 5 let. Také se doporučuje nepěstovat ho na záhonech, kde se předtím pěstovaly brambory, cibule, pórek či rajčata.

Nejméně měsíc před výsadbou je dobré půdu hluboko zrýt (cca 30 cm), aby se slehla, česnek dobře zakořenil a přes zimu nevymrzl. Pro jarní výsadbu je potřeba půdu zrýt už na podzim. Na jaře, a to ihned jakmile půda oschne, ji pouze nakypřete do hloubky 10 cm a urovnejte její povrch. Před výsadbou půdu vyhnojte. Doporučuje se Cererit. Pozor, přímé hnojení chlévským hnojem česnek nesnáší, stejně jako přehnojení dusíkatými hnojivy.

Některé odrůdy česneku potřebují projít obdobím chladu, proto již v listopadu rozdělte hlavičky (paličky) na jednotlivé stroužky a ty zasaďte do půdy ve vzdálenosti 15 cm od sebe do 8 cm hlubokých řádků. Pro sázení si tedy můžete vybrat dvě období – od března do dubna nebo na podzim v říjnu (záleží na vybrané odrůdě). Pro pěstování je důležitý dobrý a zdravý česnek. K výsadbě používejte velké a zdravé obvodové stroužky. Nepoužívejte žádnou paličku ze zásob kuchyně nebo přivezenou z dovolené. Raději kupte sadbový česnek ve specializovaném obchodě.

Během vegetace půdu kypřete a odstraňujte plevel. Zalévejte jen v období velkého sucha. Ve stadiu dvou listů můžete česnek mírně přihnojit Cereritem. Pokud objevíte zakrnělé rostliny, budou pravděpodobně napadeny háďátkem (o tomto škůdci viz níže) – ihned je celé vyryjte a spalte.

Detail odstavce: Pěstování česneku ze sadby
Zdroj: Pěstování česneku pro začátečníky
Zveřejněno: 24.7.2015

GLADIOLY

Sázení

Výsadba mečíků by měla být hotová do konce měsíce května. Kdo s ní letos trošku počkal, udělal dobře: když uhodí mrazíky, mohou poškodit již narašené hlízy. Je velmi důležité, aby hlízy mečíků byly vysazovány do půdy, která je již prohřátá; studená jim totiž nesvědčí. Zapříčiňuje, že jsou mečíky častěji napadány houbovými chorobami, případně jim trvá déle, než vzejdou, ačkoliv byly vysazeny v dřívějším termínu.

Pro rostliny je nejvýhodnější takzvaná skupinová výsadba, neumísťujte proto jednotlivé hlízy samostatně, roztroušené po zahradě. Zeminu vyberte nejlépe propustnou, hlinitopísčitou, s dostatečnou zásobou živin. Nevhodné je však přímé vápnění a hnojení nezetlelým kompostem a hnojem. Jako ideální se jeví pH půdy okolo sedmi. Pokud je místo k výsadbě hlíz zryto již od podzimu, řádně je srovnejte a zbavte velkých hrud hráběmi nebo kultivátorem.

Velmi důležitá je přiměřená hloubka výsadby. Pamatujte, že nejvhodnější je vysazovat velké hlízy hlouběji a malé hlízy mělčeji. Pravidlem by mělo být, že nad hlízou bude ještě asi deset centimetrů zeminy, u velkých hlíz až patnáct. Při mělké výsadbě hrozí vyvracení rostlin, při hluboké napadení houbovými chorobami. Svou roli hraje i charakter zeminy: na lehkých půdách vysazujte hlouběji, na těžších mělčeji. Rostliny tak nebudou trpět buď nedostatkem, nebo přemírou vody. Vzdálenost řad se pohybuje od třiceti do osmdesáti centimetrů, vzdálenost hlíz je kolem tří až osmi centimetrů. Díky zachování optimálních vzdáleností mezi hlízami můžete předejít možnému napadení houbovými chorobami.

Po výsadbě zem upěchujte a pozemek s mečíky řádně zalijte. Až do doby vzcházení zasazeným hlízám plně postačí tato jediná, ale vydatná zálivka. Rostliny vyraší v závislosti na hloubce výsadby, počasí a odrůdě přibližně za deset až čtrnáct dnů. Nutností je, abyste udržovali pozemek v bezplevelném stavu, a pokud nepoužijete selektivní herbicidy, tak i řádné plečkování, tedy kypření povrchu půdy a hubení plevelů.

Hlízy sázejte klidně až do hloubky 15 cm, příliš mělce vysázené rostliny by se totiž poté, co vyrostou do plné výšky, mohly při větru snadno vyvracet. Hlízy doporučujeme vysazovat nejdříve až v druhé polovině dubna, jelikož nejsou mrazuvzdorné.

Detail odstavce: Sázení
Zdroj: Gladioly
Zveřejněno: 22.10.2016

ŽLUTĚ KVETOUCÍ OKRASNÉ KEŘE

Žlutě kvetoucí okrasné keře

Keře jsou na zahradě ideální kulisou, která vytváří pocit stálosti. Nejlépe uděláme, když vybereme rostliny různé výšky a rozličného tvaru a strategicky je rozmístíme. Keře kvetoucí výraznými barvami kombinujeme s těmi, jejichž květy jsou poněkud mdlé.

Keře mohou být dekorativní svým tvarem, nebo květy, které často voní, či barevnými listy, často i svými ozdobnými plody. K celkovému vzhledu přispívají v neposlední řadě také stonky, které mívají často charakteristickou texturu.

Keře jsou rostliny s dřevnatými stonky, které se obvykle rozvětvují od báze a vytvářejí množství postranních stonků přímo ze země nebo kousek nad její úrovní. Tím se liší od stromů, které mají jen jeden kmen, ale do jisté míry se obě skupiny překrývají. Některé z okrasných keřů vypadají zajímavě i několik ročních období, jiné pouze jedno. Většinou jsou snadno dostupné a s jejich pěstováním není velká práce. Všechny však potřebují odpovídající prostor, aby se mohly rozvíjet. Volné místo můžeme do doby, než dorostou, zaplnit přechodnou výsadbou.

Žlutě kvetoucích keřů je velké množství, níže je uvedeno několik druhů pro inspiraci.

Buxus zimostrázový

Jedná se o keř (Buxus sempervirens), který dorůstá do výšky 20 až 30 cm, je listnatý neopadavý, barva listů je zelená, květy žluté. Má rád slunce nebo polostín.

Tento nízký, zakrsle rostoucí neopadavý keř se od ostatních buxusů liší pouze drobnými trny, které nejsou nebezpečné. Květy jsou drobné, žluté. Keř kvete v květnu až červnu.

Snese všechny typy půd. Je vhodný jako skupinová podsada vyšších keřů či stromů, do skalek, venkovních květináčů a do malých zahrádek.

Dřišťál Juliin

Tento keř (Berberis julianae) dorůstá do výšky 2,5 m, je listnatý neopadavý, listy má zelené, květy žluté. Vyhovuje mu slunce nebo polostín.

Dřišťál je stálezelený trnitý keř vzpřímeného tvaru. V květnu až červnu jej zdobí žluté vonné květy, které se na podzim promění v modravé bobule. Tento keř snese všechny typy půd.

Používá se buď jako solitér, nebo v keřových skupinách a pro neprostupné volně rostoucí i tvarované stálezelené živé ploty.

Brslen evropský

Jedná se o listnatý opadavý keř (Euonymus europaeus) dorůstající až do výšky 5 m. Barva listů je zelená, keř vykvétá v září až říjnu nápadnými žlutými květy. Má rád polostín.

Listy tohoto brslenu jsou řapíkaté, jednoduché, podlouhle eliptické až podlouhle kopinaté, na vrcholu zašpičatělé, na bázi klínovité, na okraji drobně pilovité, lysé, pouze na spodní straně na žilkách kratičce chlupaté. Květy jsou drobné, 4četné, korunní lístky úzce vejčité až čárkovité, na okraji často podvinuté a brvité, žluté až žlutozelené. Plodem je 4pouzdrá růžová až karmínově červená tobolka.

Pěstuje se na půdách vlhkých, výživných, spíše vápnitých. Jedná se o jedovatý keř.

Čilimník

Tento keř (Cytisus praecox) dorůstá do výšky 1,5 m, je listnatý opadavý, barva listů zelená, květy nápadné žluté. Má rád přímé slunce.

Zelený metlovitý keřík rozkvétá v květnu až červnu žlutými květy. Po odkvětu je nutný hluboký řez, ale neřežeme do starého dřeva. Čilimník vyžaduje lehčí, písčité půdy na slunci. Ve stínu málo kvete a špatně vyzrávají nové výhony, které pak v zimě namrzají.

Zlatice

Jedná se o keř (Forsythia) rostoucí obvykle do výšky 2 m, je listnatý opadavý, barva listů je zelená, květy nápadné žluté. Má rád přímé slunce.

Zlatice kvete bohatě před rašením listů. Květy jsou žluté, objevují se v březnu až dubnu. Vysazujeme ji jako solitér nebo ve skupinách (volně rostoucí nebo stříhané živé ploty). Řez je nejvhodnější provádět po odkvětu.

Vilín

Jedná se o keř (Hamamelis) dorůstající do výšky 4 m, je listnatý opadavý, barva listů zelená, květy nápadné žluté. Má rád přímé slunce nebo polostín.

Květy mají tvar krátkých třásní, sytou žlutou barvu a vyrůstají na holém dřevě bez listí. Vykvetou ke konci zimy a vydrží na keři až do příchodu teplých dnů. Listy jsou podobné lísce, jen větší a pevnější a na podzim se barví převážně do šarlatově červené a zlaté. Jsou to opadavé keře s otevřenou korunou ve tvaru V, které se svou střední velikostí hodí téměř do každé zahrady.

Vilín má rád vlhkou a kyselou půdu, nesnáší vápno. Nejlépe prospívá na výslunném místě v zahradě či v mírném polostínu. Starší rostliny nestříhejte.

Třezalka kalíškatá

Tento keřík (Hypericum calycinum) dorůstá maximálně do výšky 50 cm, je listnatý opadavý, barva listů zelená, květy nápadné žluté. Má rád přímé slunce nebo polostín.

Nízký keř se vzpřímenými hlavními výhony a obloukovitě překloněnými větévkami kvete velkými žlutými květy od léta až do podzimu.

Třezalka kalíškatá je nenáročná, mrazuvzdorná rostlina, které vyhovují dobře propustné, humózní půdy na slunném, či polostinném stanovišti. Pro lepší vzhled a dosažení většího počtu velkých květů se doporučuje každoroční řez několik cm nad zemí.

Zákula japonská

Jedná se o keř (Kerria japonica) dorůstající do výšky 2 m, je listnatý neopadavý, barva listů zelená, květy nápadné žluté. Má rád polostín až stín.

Nejčastěji se pěstuje plnokvětý kultivar s bambulkovitými květy. Hlavním obdobím květu je duben až květen. Častokrát však zákula vykvete i v průběhu léta nebo i na podzim. Větve zůstávají po celý rok svěže zelené, což činí tento keř dekorativním i v zimě.

Silnější mrazy mohou způsobit nevzhledné poškození větví, zákula ale snáší velmi dobře i hluboké seřezání až k zemi. Řez provádíme po odkvětu. Je to nenáročný keř, vyhovují mu nejrůznější půdní typy, jen se mu příliš nedaří na půdách těžkých a málo propustných. Výhodnou vlastností je i to, že snáší stanoviště částečně až plně zastíněná, i na nich bohatě kvete.

Růže pokryvná

Tento keřík (Rosa kordes) dorůstá obvykle do výšky 50 cm, je listnatý opadavý, barva listů zelená, květy nápadné žluté květy. Má rád slunce.

Nízká půdopokryvná a slabě vonící růže vytváří husté rozvětvené opadavé keříčky s malými, tmavozelenými a jemně zubatými lesklými listy. Opakovaně a bohatě kvete menšími nápadnými poloplnými květy. Na podzim se okraje listů barví do vínově červené a květy tmavnou do žlutooranžové barvy.

Růže pokryvná je nenáročný mrazuvzdorný a proti chorobám dobře odolný kultivar, vhodný jako keřík do záhonů, skalek i větších nádob. Má ráda slunce, ne úpal (raději mírný polostín), a chráněné vzdušné stanoviště. Zemina má být humózní hluboká a vlhčí, spíše mírně kyselá a propustná zahradní půda. Pravidelně, ale přiměřeně zaléváme ke kořenům. Pro bohatší násadu květů je dobré přihnojit každý rok na jaře a v červenci po prvním odkvětu. Růže nesnáší čerstvý hnůj. Střih není nutný, zmladit můžeme na jaře zakrácením na polovinu. Zvláště v chladnějších oblastech se doporučuje růže na zimu zespodu přihrnout zeminou do výšky přibližně 10 až 15 cm, případně ještě přikrýt chvojím.

Kručinka lydijská

Jedná se o keř (Genista lydia) dorůstající do výšky 50 cm, je listnatý opadavý, barva listů zelená, květy nápadné žluté. Má rád slunce.

Tento nízký poléhavý a opadavý půdopokryvný keřík má obloukovitě převislé měkké větvičky a malé čárkovité, sytě zelené listy. Velmi bohatě kvete menšími nápadnými květy. Kručinka je vhodná do větších skalek, zídek a na záhony, jako solitér i do menších skupin. Má ráda plné slunce, světlo, chráněné stanoviště. Půda by měla být velice lehká, chudší a jen mírně vlhká, dobře propustná hlinitopísčitá až štěrkovitá.

Jedná se o mrazuvzdorný keř, ale přes zimu se doporučuje přikrývka, v tuhých zimách může namrzat. Kručinka nemá ráda přesazování.

Detail odstavce: Žlutě kvetoucí okrasné keře
Zdroj: Žlutě kvetoucí okrasné keře
Zveřejněno: 25.11.2015