Rajčata vysazujte na pečlivě připravený záhon nebo do připravených nádob. U nádob dáváme kořeny až na dno a zasypáváme je až po dolní část lodyhy. U záhonu dodržujeme to, aby rostlinka byla zasazena dostatečně hluboko, aby nedošlo k jejímu vyvrácení. Při sázenírajčat je důležité, jak daleko od sebe je vysadíme, aby si později rostliny vzájemně nestínily. Minimální spon je 50 cm. Rajčata vysazujte vždy na slunném místě.
V diskuzi SÁZENÍ RAJČATJAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel NAĎA.
Někdo mi radil,abych račata sázela šikmo do půdy kvůli zakořenění,je to pravda?A ještě dotaz,pokud je zasadím do plastového kbelíku nebudou se v něm kořeny přehřívat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarmil1.
Já hodně čerpám nápady a návody tady: magazin.specialnizah… - určitě se tam dočtete vše, co budete potřebovat! :)
V červenci je možné ještě zasadit brambory, které můžeme sklidit ke konci září. Je vhodné takto vysazovat rané brambory, zajistíme si tak přísun velmi chutných brambor v podzimním období. Brambory vysazujeme obdobným způsobem jako na jaře (viz výše).
Rajčata jsou poměrně náročné rostliny, vyžadují pro svůj růst speciální půdu, která je dobře zásobená živinami. Půda by měla mít pH mezi 6,0 až 6,5. Hodnotu pH na vámi připravovaném záhonu či v nádobě určené k pěstování zjistíte použitím lakmusového papírku. Jste-li si jisti, že vám v předchozím období v této půdě rostla zelenina bez problému, nechyběly jí žádné živiny a úroda byla solidní, pak je velice pravděpodobné, že hodnota pH spadá do správného rozsahu a vy se tím dále nemusíte zabývat. Zjišťovat pH půdy byste měli asi dva až tři měsíce pře samotnou výsadbou rajčat, abyste byli schopni odstranit možné nedostatky. Potřebujete-li zvýšit pH, je zapotřebí použít mletý vápenec, zatímco použitím sodíku pH snížíte.
Příprava záhonu
Před přesazováním sazeniček rajčat do zvoleného záhonu je zapotřebí půdu přerýt a obohatit živinami, a to buď z dobře rozleželého kompostu, nebo použitím proleželého chlévského hnoje. Půdu pečlivě upravte, větší hroudy hlíny rozmělněte, zbavte plevele, aby zbytečně neoslaboval rostliny tím, že bude odčerpávat potřebné živiny. Teprve takto pečlivě připravený záhon je nachystaný k sázení.
Příprava nádoby pro pěstování
Chystáte-li se pěstovat rajčata v nádobě, můžete použít klasický zahradní substrát, který zakoupíte v každém zahradnictví. Opět nejlépe použijte rozleželý kompost a se substrátem promíchejte jedna ku jedné. V nádobě je dobré na dno použít chlévský hnůj nebo rozsekanou trávu, obojí se při svém rozkladu zahřívá, čímž pak bude podporován růst rostliny. Hnůj či trávu zasypte připraveným speciálním substrátem – a máte hotovo.
Z omytých rajčat odkrojte vršky a vydlabejte dužinu. Do misky dejte tvaroh, dužinu z rajčat, přisypte nastrouhané ředkvičky, sůl, pažitku, nakrájenou cibulku a podle potřeby trochu jogurtu. Vzniklou směs dobře promíchejte a naplňte jí rajčata, která servírujte na listu salátu.
Objevíte-li na plodech rajčat tvrdé zelené nebo žluté skvrny, objevující se často poblíž stonku a tvořící jakýsi prstenec, pak obvykle nejde o chorobu v pravém slova smyslu. Spíš je to vlastnost některých odrůd; objevuje se například u starších odrůd tyčkových rajčat, naopak keříčková rajčata mají tuto poruchu jen výjimečně. Zelenost rajčat umocňuje i nestejnoměrná výživa a zálivka.
Ochranou před tímto problémem je nenechat vyschnout půdu kolem rostliny, ale zároveň nevlhčit listy ani plody. Nejlepší je půdu kolem pokrýt vyšší vrstvou mulče, ale spodní lístky otrhat, aby se mulče nedotýkaly. V horkém počasí je dobré skleník přistínit a dobře větrat. Chemická nebo jiná ochrana proti této vadě neexistuje, problém vyřeší pěstování hybridních rajčat, která touto poruchou netrpí vůbec.
Zde si můžete prohlédnout fotografie, které zachycují tento problém u rajčat: zelenost rajčat foto.
Před samotným sázením rajčat na zahradu nebo truhlíků z fóliovníku je vhodné rajčata nejprve podpořit lignohumátem, určeným k namáčení kořenového systému rajčat před výsadbou. Rostlinným přípravkem tak stimulujeme lepší zakořenění, bohaté nasazení květů a vysokou úrodu. Na dno vykopané jámy na zahradě umístíme substrát z rašeliny a guano, poté lze sázet rajčata. A kdy rajčata sázet? Ideálně od půlky dubna až polovinu května.
V diskuzi KDY SAZET HABR JAKO ZIVY PLOT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta borojevicova.
Dobry den, ziji na malte a rada bych vysazela zivy plot kolem tenisovych kurtu mozna prave z habru.Moje otazka prosim ktery mesic je na vysadbu vhodny.dEKUJI
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Roman Beneš.
Dobrý den, nejsem úplný specialista, ale habr je trochu jak plevel. Jen tak něco ho nezahubí. Takže bych doporučil na sázení zj. jaro nebo podzim, ale aby stihl dostatečně zakořenit před prvními mrazy. Prostě období dostatečné vláhy.
Nejdříve si připravte rajčata. Seřízněte jim ostrým nožem vršek, který pak použijete jako víčko. Vnitřky opatrně vydlabejte malou lžičkou. Nadrobno pokrájenou hlívu a dužinu z rajčat osolte, opepřete a poduste na másle. Hotovou směs zahustěte vajíčkem (můžete přidat trochu kečupu) a plňte do připravených vydlabaných rajčat. Do vnitřků rajčat před plněním nakapejte citronovou šťávu. Nakonec přiklopte víčkem z rajčete a posypte zelenou petrželkou.
Na plíseň rajčat se doporučuje přípravek DITHANE. Pro biozemědělství jsou vhodné přípravky Bioton a Bioan. Jsou vyrobené bez chemie "z potravinářských surovin", nejsou ale určené k likvidaci plísní, ale jako "přípravky určené ke zlepšení zdravotního stavu rostlin s výrazným vedlejším účinkem zejména proti chorobám ze skupiny padlí".
V naší poradně s názvem CHOROBY RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Brandejsová.
Horní listy rajčat (nejmladší) se kroutí. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vysoká teplota, výkyvy v zálivce a moc odstraněných listů bývají nejčastější stresory, které se na rostlině rajčete projeví kroucením listů. Vysokou teplotu lze korigovat instalací zástěny, která omezí přímý sluneční svit. Zálivka by měla být tak akorát a v případě velkého úbytku listů vyštípáváním lze s tím přestat a nechat rostlinu zmátořit.
Substrát je velmi důležitým prvkem, je vhodnější volit substrát dražší a kvalitnější, přeci jen se výpěstky chystáme konzumovat a chceme, aby byly co nej. Nechte si doporučit substrát z řady NATURA, jedná se o velmi kvalitní substrát s dobrým obsahem živin, kokosových vláken a navíc je vhodný i pro bio pěstování. Do pěstební nádoby o rozměru 50 x 50 cm budeme potřebovat dva 50 l pytle. Rostliny rajčat jsou náročné na organickou hmotu a živiny, proto je potřeba do pěstebního substrátu navíc přimíchat hnůj. Samozřejmě, že ideální je použít hnůj granulovaný, pravý kravský. Granulovaného hnoje přidáváme do substrátu 300 – 400 g na rostlinu.
Rajčata jsou chutné plodiny, které obsahují mnoho vitamínů, například vitamín A, C a E, vlákninu, draslík a železo. Často se rajčata liší jak barvou, tak i velikostí a tvarem. Pěstují se nejen v České republice, ale také v celé Evropě, i v afrických či asijských zemích.
Pěstování rajčat není o tom, že si do země zasadíte semínko a budete čekat, až samo vyroste a nabídne vám své plody. Pěstování rajčat má svá pravidla, zabere to nějaký čas a je zapotřebí dodržet základní kroky. Nejprve musíte začít vypěstováním sazenice v menším kelímku, kterou později přesadíte do připraveného záhonu či nádoby.
Tato choroba se vyznačuje vznikem šedozelených skvrn vodnatého charakteru a následným hnědnutím listů rajčat. Poznáte ji i podle hrbolatého povrchu listů napadené rostliny.
Praskání rajčat, které se projevuje prasknutím slupky plodu poblíž stopky, často ve tvaru kroužku, způsobuje podle některých pěstitelů nadměrný přísun vody. Po zálivce buněčná stěna nevydrží napětí vyvolané náhlým přísunem vody a praskne. Podle jiných praskání plodů rajčat nezpůsobuje nadbytek vláhy, ale nepravidelná závlaha, kdy po suchu přijde větší množství vody, což se může stát i u plodů, které jsou k ránu hodně oroseny. Někdo uvádí, že rajčata praskají po přehnojení dusíkem.
Prevencí je nenechat vyschnout půdu kolem rostliny. Zalévejte pravidelně, nejlépe brzy ráno a potom až večer. Pěstují-li se rajčata ve skleníku, pak je důležité větrání. Při praskání plodů může nezřídka dojít k napadení rostlin nejrůznějšími houbovými chorobami, puklina totiž působí jako vstupní branka infekce. Takové plody proto co nejdříve z rostliny odstraňte. Nejméně problémů mívají pěstitelé, kteří pěstují rostliny pod střechou v nádobách nebo ve skleníku a dbají na správnou péči. Také velmi záleží na druhu rajčat. Pěstitelé doporučují například odrůdy Money Maker, Torino, Tipo, Parto a Strillo.
Na těchto fotografiích si můžete prohlédnout, jak vypadají popraskané plody rajčat: praskání rajčat foto.
V průběhu růstu rostliny pravidelně přihnojujeme. Přihnojení formou hnojivé zálivky je nejjednodušší variantou, hnojivý roztok se snadno připravuje, hnojivo Kristalon Start nebo Plod a Květ je snadno dostupné a má vysoký obsah živin. Obecně platí, že Kristalonem START hnojíme hlavně na začátku růstu rostlin, jakmile začnou rostliny kvést, můžeme začít používat Kristalon PLOD a KVĚT. Pro lepší růst a jako prevenci proti některým poruchám ve výživě rajčat doporučujeme použít rovněž formou hnojivé zálivky nebo jako postřik na list přípravek Vitality komplex. Svým jedinečným složením podpoří vitalitu rostlin a zpřístupní pro rostlinu potřebné živiny.
Houbové choroby jsou častým problémem u pěstování rajčat.
Hniloba špiček plodů rajčat: Hniloba špiček plodů rajčat se projevuje ve formě pravidelných, poměrně velkých světlehnědých skvrn na špičce plodů. Později bývají tyto skvrny porostlé různými houbami (nejčastěji houbou Alternaria tenuis, která osidluje odumírající rostlinné pletivo), proto hnilobu špiček plodů mnozí pěstitelé považují za onemocnění houbového původu a hledají možnosti chemické ochrany postižených rostlin. Hniloba špiček plodů rajčat je však fyziologického původu a bývá zapříčiněna neharmonickou výživou a nedostatkem vláhy v období intenzivního růstu plodů. Onemocnění se vyskytuje především na půdách vydatně hnojených dusíkem a draslíkem. Tyto živiny totiž brzdí příjem vápníku, jehož sice v půdě může být dostatek, avšak pro rostliny není přístupný. Hniloba špiček plodů rajčat se v praxi často zaměňuje s alternáriovou skvrnitostí, kterou vyvolává houba Alternaria solani, jež do plodů proniká obvykle přes stopky plodů.
Opatření: Harmonická výživa, pravidelné zavlažování rostlin v období sucha a opakované postřiky ohrožených porostů v 7–10denních intervalech listovými hnojivy s vyšším obsahem vápníku.
Klematis se doporučuje vysadit buď v dubnu, v květnu, anebo pak v období od srpna do října. Ale je možné ho vysadit kdykoliv, tyto měsíce se doporučují jako nejvhodnější.
Klematis je potřeba sázet vždy s pořádnou oporou. Ta může být různá, dřevěné žebříky, pletiva, drátěné ploty, betonářské stavební sítě, prostě cokoliv, o co se může rostlina opřít. Pokud si jako oporu vybereme zeď je potřeba, rostlinu sázet od zdi dost daleko, aby se ke kořenům vždy dostala voda.
Sázet klematis by se mělo do výživné zahradní půdy, která je bohatá na humus a živiny (hlavně na vápník). Půda by měla být dobře propustná a prokypřená zhruba do 50 cm a i odvodněná. Rozhodně se mu nedaří v těžké jílovité půdě. Nevyhovuje mu ani půda, která je příliš suchá, ale ani mokrá.
Sazenice klematisu je potřeba sázet dál od sebe (40 – 100 cm). Jakmile se klematis uchytí, je možné ho přesadit, změna místa nevadí ani starší rostlině. Doporučuje se jen s přesazením počkat buď na brzké jaro (než začne rostlina zelenat), nebo na odkvět, kdy se výhonky rostliny zkracují zhruba na 50 - 70 cm. Přesazovat by se měl klematis do vyhnojené jámy, aby se mu lépe dařilo se uchytit.
Při sázení klematisu je důležité správně zvolit místo, je to totiž trvalka, takže se předpokládá, že na daném místě nějakou dobu poroste (samozřejmě je ale možného i přesadit). Před výsadbou je potřeba vykopat jámu o rozměrech kolem 50 x 50 x 50 cm. Na dno jámy se přidá asi 8 cm drenáže, na tuto vrstvu se přidá zemina promíchaná s proleželým hnojem (kompostem, zahradním substrátem). Takto připravená jáma není potřeba, pokud je půda velmi dobře propustná, není přemokřená, ale je odvodněná. V takovém případě stačí vykopat jámu zhruba 40 cm hlubokou a rovnou připravenou sazenici zasadit.
Před sázením je potřeba sazenici namočit do nádoby s vodou, klematis se musí sázet o 10 cm hlouběji, než byla v kontejneru. Při sázení se rostlina nakloní tak, aby směřovala k opoře. Zemina se pak přitiskne k sazenici. Rostlinu je potřeba důkladně zalít. Poté další zálivky už nemusí být tak vydatné, rostlina nesnáší dobře přemokření. Rostlinu je potřeba k opoře přivázat, i další rostoucí výhonky je potřeba vyvazovat tak, aby směřovaly k opoře. Rostlina musí oporu pokrývat celou, výhonky nesmí směřovat jen do jednoho místa. Výhonky je potřeba přivazovat každý rok jak rostou. Ideálně ještě předtím než se zazelenají, protože pak zdřevnatí a jsou křehké a lehce se lámou. Navazování zdřevěnělých výhonků pak může na rostlině napáchat více škody než užitku.