Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

SÁZENÍ RAJČAT JAK DALEKO OD SEBE

Kdy sázet rajčata

Před samotným sázením rajčat na zahradu nebo truhlíků z fóliovníku je vhodné rajčata nejprve podpořit lignohumátem, určeným k namáčení kořenového systému rajčat před výsadbou. Rostlinným přípravkem tak stimulujeme lepší zakořenění, bohaté nasazení květů a vysokou úrodu. Na dno vykopané jámy na zahradě umístíme substrát z rašeliny a guano, poté lze sázet rajčata. A kdy rajčata sázet? Ideálně od půlky dubna až polovinu května.

Zdroj: Pěstování rajčat

Diskuze: Re: rakytník řešetlákový pěstrování

Jak daleko od sebe zasadit samce a samici rakytníků do země děkuju

Zdroj: diskuze Rakytník řešetlákový pěstrování
Počet odpovědí: 3

Výsadba rajčat

Rajčata vysazujte na pečlivě připravený záhon nebo do připravených nádob. U nádob dáváme kořeny až na dno a zasypáváme je až po dolní část lodyhy. U záhonu dodržujeme to, aby rostlinka byla zasazena dostatečně hluboko, aby nedošlo k jejímu vyvrácení. Při sázení rajčat je důležité, jak daleko od sebe je vysadíme, aby si později rostliny vzájemně nestínily. Minimální spon je 50 cm. Rajčata vysazujte vždy na slunném místě.

Zdroj: Jak připravit půdu pro pěstování rajčat

Diskuze: Re: sázení rajčatjak

Já hodně čerpám nápady a návody tady: magazin.specialnizah… - určitě se tam dočtete vše, co budete potřebovat! :)

Zdroj: diskuze Sázení rajčatjak
Počet odpovědí: 1

Sázení brambor v červenci

V červenci je možné ještě zasadit brambory, které můžeme sklidit ke konci září. Je vhodné takto vysazovat rané brambory, zajistíme si tak přísun velmi chutných brambor v podzimním období. Brambory vysazujeme obdobným způsobem jako na jaře (viz výše).

Zdroj: Pěstování brambor

Diskuze: presazovaní aloe

Dobrý den mám dotaz zda je potřeba při sázeni aloe zalít děkuji za odpověd p. Chotašová

Zdroj: diskuze Presazovaní aloe
Počet odpovědí: 0

Jak daleko od sebe se mají sázet

Rostlina je vhodná pro živý plot, kdy se sází cca 50 cm od sebe.

Zdroj: Jak sázet thuje smaragd

Diskuze: sázení rajčatjak

Někdo mi radil,abych račata sázela šikmo do půdy kvůli zakořenění,je to pravda?A ještě dotaz,pokud je zasadím do plastového kbelíku nebudou se v něm kořeny přehřívat?

Zdroj: diskuze Sázení rajčatjak
Počet odpovědí: 1

Jak daleko od plotu zasadit túje

Při velikosti 2 metry jsou rostliny asi 50 cm široké, tudíž je při vysazování u plotu doporučen odstup asi 50–60 cm od daného oplocení.

Zdroj: Jak sázet thuje smaragd

Diskuze: Dotaz

Ahoj,
právě jsem zasadila túje cca 50 cm vysoké v řadě po 30 cm od sebe. Máte někdo zkušenosti, zda mezi ně mohu zatím zasadit letničky ať to je trochu pestřejší, nebo jsou túje agresivní na další rostliny. Jak daleko od zeleninové zahrádky je mohu mít, aby úroda aspoň nějaká byla ?
Dík všem za odpověď.
Renata

Zdroj: diskuze Dotaz
Počet odpovědí: 1

Právní úprava

§ 1016

Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem.

Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.

Části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.

§ 1017

Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.

Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu.

Zdroj: Jak daleko od plotu zasadit túje

Diskuze: Rarytnik

Prosim o radu,da se rakytnik pestovat na balkone a kdy je vhodna doba na sazeni.Dekuji.

Zdroj: diskuze Rakytník - jeho pěstování
Počet odpovědí: 7

Túje a ovocné stromy

Vliv na ovocné stromy by túje neměly mít. Problém by mohl být v tom, že túje stíní a odebírají vláhu ovocným stromkům, což není přenosná choroba. Rez hrušňovou hostí jalovec, nikoliv túje.

Zdroj: Jak daleko od plotu zasadit túje

Diskuze: pytel nasazení brambor

Prosím, sdělte, kde je možné koupit pytel na sázení brambor. Ukazovali ho ve slovenské televizi. Děkuji.

Zdroj: diskuze Pytel nasazení brambor
Počet odpovědí: 0

Sázení

Klematis se doporučuje vysadit buď v dubnu, v květnu, anebo pak v období od srpna do října. Ale je možné ho vysadit kdykoliv, tyto měsíce se doporučují jako nejvhodnější.

Klematis je potřeba sázet vždy s pořádnou oporou. Ta může být různá, dřevěné žebříky, pletiva, drátěné ploty, betonářské stavební sítě, prostě cokoliv, o co se může rostlina opřít. Pokud si jako oporu vybereme zeď je potřeba, rostlinu sázet od zdi dost daleko, aby se ke kořenům vždy dostala voda.

Sázet klematis by se mělo do výživné zahradní půdy, která je bohatá na humus a živiny (hlavně na vápník). Půda by měla být dobře propustná a prokypřená zhruba do 50 cm a i odvodněná. Rozhodně se mu nedaří v těžké jílovité půdě. Nevyhovuje mu ani půda, která je příliš suchá, ale ani mokrá.

Sazenice klematisu je potřeba sázet dál od sebe (40 – 100 cm). Jakmile se klematis uchytí, je možné ho přesadit, změna místa nevadí ani starší rostlině. Doporučuje se jen s přesazením počkat buď na brzké jaro (než začne rostlina zelenat), nebo na odkvět, kdy se výhonky rostliny zkracují zhruba na 50 - 70 cm. Přesazovat by se měl klematis do vyhnojené jámy, aby se mu lépe dařilo se uchytit.

Při sázení klematisu je důležité správně zvolit místo, je to totiž trvalka, takže se předpokládá, že na daném místě nějakou dobu poroste (samozřejmě je ale možného i přesadit). Před výsadbou je potřeba vykopat jámu o rozměrech kolem 50 x 50 x 50 cm. Na dno jámy se přidá asi 8 cm drenáže, na tuto vrstvu se přidá zemina promíchaná s proleželým hnojem (kompostem, zahradním substrátem). Takto připravená jáma není potřeba, pokud je půda velmi dobře propustná, není přemokřená, ale je odvodněná. V takovém případě stačí vykopat jámu zhruba 40 cm hlubokou a rovnou připravenou sazenici zasadit.

Před sázením je potřeba sazenici namočit do nádoby s vodou, klematis se musí sázet o 10 cm hlouběji, než byla v kontejneru. Při sázení se rostlina nakloní tak, aby směřovala k opoře. Zemina se pak přitiskne k sazenici. Rostlinu je potřeba důkladně zalít. Poté další zálivky už nemusí být tak vydatné, rostlina nesnáší dobře přemokření. Rostlinu je potřeba k opoře přivázat, i další rostoucí výhonky je potřeba vyvazovat tak, aby směřovaly k opoře. Rostlina musí oporu pokrývat celou, výhonky nesmí směřovat jen do jednoho místa. Výhonky je potřeba přivazovat každý rok jak rostou. Ideálně ještě předtím než se zazelenají, protože pak zdřevnatí a jsou křehké a lehce se lámou. Navazování zdřevěnělých výhonků pak může na rostlině napáchat více škody než užitku.

Zdroj: Klematis

Diskuze: Jak daleko od plotu zasadit túje

Jak daleko od plotu zasadit túje smaragd. Jaké šířky dorůstají? Sousedy nemáme.

Zdroj: diskuze Jak daleko od plotu zasadit túje
Počet odpovědí: 1

Túje a zelenina

Túje nesmí zeleninovému záhonu stínit, takže tújový plot by měl být vždy severně od záhonu. Pokud bude zelenina opravdu blízko tújí, hrozí zde riziko kyselé půdy (pod tújemi obvykle nic neroste). Pokud bude záhon blízko, můžete mít problém s kořeny, které budou vrůstat do záhonu a ztěžovat sklizeň či deformovat kořenovou zeleninu.

Zdroj: Jak daleko od plotu zasadit túje

Diskuze: Re: rýmovník prodejM

Takovéhle věci se dávají " zadara" !!! Nepochopím jak jsou někomu peníze daleko blížší než cokoliv jiného .

Zdroj: diskuze Plectranthus purpuratus
Počet odpovědí: 5

Co se může stát, když budete sázet túje proti vůli souseda

Pokud mezi vámi a sousedy nedojde ke shodě a budete sázet túje proti jejich vůli, dojde ke sporu a k narušení dobrých sousedských vztahů. Pokud chcete zkrášlit svůj vlastní pozemek nějakou dřevinou, respektujte uvedené vzdálenosti od společné hranice, můžete tím předejít sousedským sporům v budoucnu. Pak budou stromy přinášet jenom radost a třeba si místo nevrlého pokřikování přes plot vychutnáte pod jejich korunou společně kafíčko.

Zdroj: Jak daleko od plotu zasadit túje

Diskuze: choroby vysazených rajčat

Na listech vysazeních rajčat sz od sponích listů objevila na nich bílá vrstva a šíří se nahoru na listech.

Zdroj: diskuze Choroby vysazených rajčat
Počet odpovědí: 4

Jak vykopat túje

Pokud se rozhodnete túje nebo jiné stromy vykácet, nenechávejte po nich pařezy, budou vám vadit při sekání trávníku, a jak budou hnít, porostou okolo nich houby. Když strom kácíte celý, například 3,5 metrový, tak se vám lépe vyvrátí i s kořenem. Je to větší páka. Ale když strom uříznete u země, tak se budete později s kořenem trápit, až ho budete chtít vytáhnou ze země. Ke kácení tújí použijte lano a řetězový zvedák. Díry po kořenu potom zasypte do roviny a zasejte zde trávu či jiné rostliny.

Zdroj: Jak daleko od plotu zasadit túje

Půda pro pěstování rajčat a její složení

Rajčata jsou poměrně náročné rostliny, vyžadují pro svůj růst speciální půdu, která je dobře zásobená živinami. Půda by měla mít pH mezi 6,0 až 6,5. Hodnotu pH na vámi připravovaném záhonu či v nádobě určené k pěstování zjistíte použitím lakmusového papírku. Jste-li si jisti, že vám v předchozím období v této půdě rostla zelenina bez problému, nechyběly jí žádné živiny a úroda byla solidní, pak je velice pravděpodobné, že hodnota pH spadá do správného rozsahu a vy se tím dále nemusíte zabývat. Zjišťovat pH půdy byste měli asi dva až tři měsíce pře samotnou výsadbou rajčat, abyste byli schopni odstranit možné nedostatky. Potřebujete-li zvýšit pH, je zapotřebí použít mletý vápenec, zatímco použitím sodíku pH snížíte.

Příprava záhonu

Před přesazováním sazeniček rajčat do zvoleného záhonu je zapotřebí půdu přerýt a obohatit živinami, a to buď z dobře rozleželého kompostu, nebo použitím proleželého chlévského hnoje. Půdu pečlivě upravte, větší hroudy hlíny rozmělněte, zbavte plevele, aby zbytečně neoslaboval rostliny tím, že bude odčerpávat potřebné živiny. Teprve takto pečlivě připravený záhon je nachystaný k sázení.

Příprava nádoby pro pěstování

Chystáte-li se pěstovat rajčata v nádobě, můžete použít klasický zahradní substrát, který zakoupíte v každém zahradnictví. Opět nejlépe použijte rozleželý kompost a se substrátem promíchejte jedna ku jedné. V nádobě je dobré na dno použít chlévský hnůj nebo rozsekanou trávu, obojí se při svém rozkladu zahřívá, čímž pak bude podporován růst rostliny. Hnůj či trávu zasypte připraveným speciálním substrátem – a máte hotovo.

Zdroj: Jak připravit půdu pro pěstování rajčat

Kam se obrátit pro vyřešení sporu

Pokud se sousedé neshodnou a vznikne mezi nimi spor, tak se musí obrátit na okresní soud, který jejich při rozhodne. Soud také v konkrétních případech bude posuzovat, zda daný důvod je „rozumný“. Soud by měl vždy vycházet z konkrétní situace: druh stromu, rozmístění staveb na pozemku, množství dalších stromů nacházejících se na pozemku, účel staveb, z něhož plynou potřeby vlastníka pozemku a podobně. Přesná definice pojmu není možná, neboť by bránila spravedlivému rozložení práv a povinností osob, k němuž je právě v oblasti sousedských vztahů nutno vzít v potaz okolnosti konkrétního případu.

Zdroj: Jak daleko od plotu zasadit túje

Rajčata a jejich pěstování

Rajčata jsou chutné plodiny, které obsahují mnoho vitamínů, například vitamín A, C a E, vlákninu, draslík a železo. Často se rajčata liší jak barvou, tak i velikostí a tvarem. Pěstují se nejen v České republice, ale také v celé Evropě, i v afrických či asijských zemích.

Pěstování rajčat není o tom, že si do země zasadíte semínko a budete čekat, až samo vyroste a nabídne vám své plody. Pěstování rajčat má svá pravidla, zabere to nějaký čas a je zapotřebí dodržet základní kroky. Nejprve musíte začít vypěstováním sazenice v menším kelímku, kterou později přesadíte do připraveného záhonu či nádoby.

Zdroj: Jak připravit půdu pro pěstování rajčat

Fytoftorová kořenová hniloba

Tato choroba se vyznačuje vznikem šedozelených skvrn vodnatého charakteru a následným hnědnutím listů rajčat. Poznáte ji i podle hrbolatého povrchu listů napadené rostliny.

Fotky: Zde můžete vidět, jak vypadá fytoftorová kořenová hniloba.

Opatření pro záchranu sazenic: Vyplatí se spolehlivý postřik přípravkem Ridomil GOLD MZ 68 WP.

Zdroj: Choroby sazenic rajčat

Bakteriální choroby

Bakteriální choroby se nevyhýbají ani sazenicím rajčat. Patří mezi ně následující choroby.

Zdroj: Choroby sazenic rajčat

Plněná rajčata tvarohem, ředkvičkami a pažitkou

Suroviny:

  • polotučný měkký tvaroh 150 g
  • 4 ks velkých rajčat
  • 150–200 g tvarohu (podle velikosti rajčat)
  • 2 ks jarní cibulky
  • 2 lžíce nasekané pažitky
  • 1 hrst ředkviček
  • 1 špetka soli
  • 2–3 lžíce bílého jogurtu
  • 4 lístky hlávkového salátu

Postup:

Z omytých rajčat odkrojte vršky a vydlabejte dužinu. Do misky dejte tvaroh, dužinu z rajčat, přisypte nastrouhané ředkvičky, sůl, pažitku, nakrájenou cibulku a podle potřeby trochu jogurtu. Vzniklou směs dobře promíchejte a naplňte jí rajčata, která servírujte na listu salátu.

Zdroj: Recepty s rajčaty

Šedá hniloba rajčete – plíseň šedá

Šedá hniloba rajčat (Botrytis cinerea), označovaná často také jako botritida rajčat, je rychle se šířící plísňové onemocnění, které se projevuje tím, že listy rajčat, stonky i plody zasahují šedé, rychle se zvětšující skvrny. Celkem snadno lze identifikovat toto onemocnění také podle toho, že se na plodech objeví světlé obruby těchto šedých skvrn. Plody je prý možné skladovat i konzumovat, ale z estetických důvodů se to nedělá. Napadení rostlin se obvykle šíří od mechanicky poškozených částí rostlin a šíření nemoci podporuje vlhké počasí.

Ochranou proti této chorobě je kontrolovat, zda je půda dobře propustná a zda mají rostliny správný spon (vzdálenost). Rajčata zaštipujte, můžete odstranit i spodní listy, aby se tak u stonku rajčete nedrželo vlhko a byl odolnější vůči zaplísnění. Dále je zapotřebí udržovat správnou zahradní hygienu, napadené plody odstraňovat a pálit (v žádném případě nedávat do kompostu, došlo by k přenosu této choroby), ničit plevel. Pěstujete-li rajčata ve skleníku, pak nezapomínejte dobře větrat. K ochraně, jak preventivní, tak i u napadených rostlin, je vhodné použití přípravku ROVRAL FLO nebo postřiku Bavistin WG.

Jak vypadají rajčata zasažená tímto plísňovým onemocněním, se můžete podívat zde: šedá hniloba rajčat foto.

Zdroj: Choroby rajčat

Zelenost rajčat

Objevíte-li na plodech rajčat tvrdé zelené nebo žluté skvrny, objevující se často poblíž stonku a tvořící jakýsi prstenec, pak obvykle nejde o chorobu v pravém slova smyslu. Spíš je to vlastnost některých odrůd; objevuje se například u starších odrůd tyčkových rajčat, naopak keříčková rajčata mají tuto poruchu jen výjimečně. Zelenost rajčat umocňuje i nestejnoměrná výživa a zálivka.

Ochranou před tímto problémem je nenechat vyschnout půdu kolem rostliny, ale zároveň nevlhčit listy ani plody. Nejlepší je půdu kolem pokrýt vyšší vrstvou mulče, ale spodní lístky otrhat, aby se mulče nedotýkaly. V horkém počasí je dobré skleník přistínit a dobře větrat. Chemická nebo jiná ochrana proti této vadě neexistuje, problém vyřeší pěstování hybridních rajčat, která touto poruchou netrpí vůbec.

Zde si můžete prohlédnout fotografie, které zachycují tento problém u rajčat: zelenost rajčat foto.

Zdroj: Choroby rajčat

Je na to nějaký předpis?

Výsadba živého plotu je častou příčinou sousedských sporů. Rozhodnete se vysázet si na svém pozemku hned u hranice s pozemkem sousedů túje (nebo jakékoliv jiné stromy), jenže sousedé z toho nemají radost... Až dosud se proti vysázení mohli bránit jen těžko. Od vydání nového občanského zákoníku však mohou sousedé po vlastníkovi chtít, aby stromy nesázel, protože pro to mají rozumný důvod, případně aby stromy sázel až od určité vzdálenosti. Nový občanský zákoník přináší některé novinky, které mohou pomoci těm, kdo se nechtějí dívat, jak sousedův strom prorůstá plotem a kořeny boří dům.

Nový občanský zákoník začal platit od ledna 2014 a do řady oblastí lidského počínání přinesl nové věci, termíny a pravidla. Týká se to i sousedského soužití. Zatímco starý občanský zákoník nijak neošetřoval to, jak blízko společné hranici lze sázet stromy, nový se této záležitosti věnuje.

Viz § 1017: Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.

Jako příklad rozumného důvodu pro pokácení stromu nebo jeho nevysazování je v důvodové zprávě uvedena tato situace: Z pohledu vlastníka zemědělského pozemku se jako rozumný důvod dá chápat obava, že vysazené stromy ohrozí v budoucnu podstatnou měrou podzemní vláhu i pod zemědělským pozemkem nebo že ho v budoucnu zastíní. Stejně tak bude mít například vlastník pozemku s domem nedaleko hraniční čáry rozumný důvod bránit se, zasadí-li soused při hraniční čáře například mladý exemplář jírovce maďalu, protože kořeny vzrostlého jedince tohoto druhu mohou dům vážně poškodit.

§ 1017 zmiňuje i místní zvyklosti. Ani ty však nejsou přesně vymezené. Jako místní zvyklost jistě nebude posuzován místní výskyt určité skutečnosti. To, že jeden obyvatel vesnice má strom umístěn v určité vzdálenosti od hranice pozemku, v žádném případě nic nevypovídá o tom, že by ve vesnici byla zavedena určitá zvyklost. O zvyklosti je možné hovořit až v okamžiku, kdy takto bude postupovat větší počet vlastníků – ať už v současné době, nebo v minulosti, neboť i historická praxe, která se osvědčila, může vypovídat o existující zvyklosti v současnosti. Jestli je v konkrétní obci zavedena nějaká praxe, bude ji muset prokázat ten, kdo má zájem na zachování stromu (v případě návrhu souseda k jeho pokácení), respektive ten, kdo chce strom zasadit v určité vzdálenosti, která je kratší než požadavek paragrafu.

Zdroj: Jak daleko od plotu zasadit túje

Jak vypěstovat pěkné túje

Cupressocyparis leylandii je rychle rostoucí túje nejen na živé ploty. Má přírůstek 0,8–1,2 m za rok a možnost neomezeného sestřihování a tvarování. Je svěže zelená po celý rok, neprosychá, nerezaví a nevytváří šišky.

Sázet je možné na jaře i na podzim, na podzim je více vláhy, takže lépe zakoření, první zimu je vhodné rostliny přikrýt chvojím, aby nedošlo k poškození mrazem. Při jarním sázení je nutné pravidelně zavlažovat, aby nedošlo k přeschnutí sazenic a zastavení růstu. Doporučuje se sázet na vzdálenost 40 cm. Výška sazenic při prodeji je 30–40 cm, od plotu se sází minimálně 0,8–1 m.

Na hnojení je vhodné použít Cererit nebo Hydrokomplex na začátku vegetace, růst se podstatně zrychlí pravidelnou závlahou v době sucha s přídavkem Kristalonu v zálivkové vodě.

První dva roky není třeba nijak upravovat, pouze vyvazovat k opoře, aby sazenice rostly rovně. Po dosažení požadované výšky zakrátíme růstové vrcholy a zakracujeme rychle rostoucí boční výhony. V dalších letech stříháme podle potřeby do tvaru, který požadujeme.

Obecně je se stříháním tújí lepší počkat, až keř dobře zakoření. To může různě dlouho trvat, ale minimálně je dobré nechat je 2 až 3 měsíce v klidu kořenit. V průběhu této doby je nutná pravidelná zálivka. Túje můžeme nechat v klidu růst a zastřihnout je můžeme již po roce od výsadby.

Zdroj: Kdy sázet túje

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Nina Vinšová

Mgr. Jana Válková

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Jitka Konášová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS

NABÍDKA OBCHODU