Téma: 

sazenice banánovníku


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: sazenice rymovniku purpurového koupit

Dobry den, rymovnik sazenice sice nemam, ale mohu Vam nabidnout už zakořeně sazeničky dovezene přímo z Mexica. V připadě zajmu mi napište na email valentovap@seznam.cz.

Zdroj: diskuze Sazenice rymovniku purpurového koupit
Odesláno: 18.4.2018 uživatelem Pavlina
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PĚSTOVÁNÍ CELERU

Sazenice

Předpěstování celeru je trochu náročné, proto pokud se chystáte mít na záhonu jen deset celerů, bude lepší koupit si počátkem května předpěstované sazenice v zahradnictví.

Zdroj: Pěstování celeru
Zveřejněno: 4.5.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

BOBKOVÝ LIST

Kde sehnat sazenice bobkového listu

Sazenice bobkového listu se dají koupit v zahradnictví nebo přes internet.

Zdroj: Bobkový list
Zveřejněno: 15.11.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: rýmovník

Nabízím zakořeněně sazenice rýmovníku, Praha 4.

Zdroj: diskuze Rýmovník pěstování
Odesláno: 28.5.2017 uživatelem Zuzana Kaplanová
Počet odpovědí: 9 Zobrazit odpovědi

MEDVĚDÍ ČESNEK - PĚSTOVÁNÍ A ÚČINKY

Sazenice medvědího česneku

Semena česneku medvědího se vysévají brzy zjara. Doporučuje se první rok pěstovat sazenice v květináči a doma zazimovat, na finální stanoviště přesazujte následující rok.

Zdroj: Medvědí česnek - pěstování a účinky
Zveřejněno: 27.6.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

PTAČÍ ZOB

Ptačí zob prodej a cena

Sazenice nebo i větší rostliny se prodávají v zahradnictví, ale i ve větších marketech, které mají oddělení zahradnictví a prodávají rostliny. Cena sazenice se liší dle velikosti a druhu od 15 Kč do 50 Kč. Jeden z tipů je tady.

Zdroj: Ptačí zob
Zveřejněno: 16.11.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Re: kdo mi prodá rýmovník

Dobrý den, měla bych zájem o sazenice rýmovníku, děkuji.

Zdroj: diskuze Kdo mi prodá rýmovník
Odesláno: 11.10.2017 uživatelem Marcela Ryšavá
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

BANÁNOVNÍK

Musa Cavendish „Picolo“

Tato nová varianta banánovníku je velmi vhodná pro pěstování v bytech. Může dorůst až do výšky 120 cm. V našich podmínkách kvete a plodí obvykle 3. rokem. Květenství vyrůstá ze středu listů. Plody tohoto banánovníku jsou asi 20 cm velké a mají výraznější chuť. Banánovník po odplození uhyne, ale z kořenů vyrůstají odnože, které lze oddělit a pokračovat v jejich pěstování. Pokud se objeví odnože už během růstu, tak je odstraňte, aby nevysilovaly hlavní rostlinu. Od jara do podzimu pravidelně přihnojujte 1x týdně (nejlépe hnojivem Harmavit). Přes léto banánovník vyžaduje vydatnou zálivku. Rostlinu je potřeba každý rok přesadit do většího květináče. Aby banánovník začal plodit, je zapotřebí květináče alespoň o průměru 45 cm. Rostlině vyhovuje běžná pokojová teplota. Není nijak náročná na složení zeminy, postačí jí běžný zahradnický substrát.

Zde jsou fotografie, na kterých je vidět banánovník Cavendish.

Zdroj: Banánovník
Zveřejněno: 12.7.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Re: kdo mi prodá rýmovník ?

Dobrý den, měl bych zájem dvě , sazenice rýmovníku !!
Je to možné ??

za odpověď díky

Zdroj: diskuze Kdo mi prodá rýmovník
Odesláno: 7.2.2018 uživatelem Mir.Němeček
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

JAK PĚSTOVAT VINNOU RÉVU

Sazenice a řízkování

Na přelomu února a března se réva řeže a tvaruje, odřezané révy můžete použít jako řízky k množení. Množení formou řízkování je u révy velmi jednoduché, jako řízky se používají výhony vyrůstající z jednoletého dřeva. Má to ovšem jedno ale. Množení řízky, tedy pravokořenné pěstování, lze doporučit jen v případě, že nežijete ve vinařské oblasti, kde se réva pěstuje velkovýrobně. Samozřejmě je možné zakoupit sazenice vinné révy v zahradnictví.

Zdroj: Jak pěstovat vinnou révu
Zveřejněno: 1.9.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Semena lékořice

Dobrý den, našel by se někdo, kdo by mi doporučil dodavatele semena nebo sazenice lékořice?
Děkuji za informaci . Zdeněk

Zdroj: diskuze Semena lékořice
Odesláno: 8.6.2016 uživatelem Zdeněk
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

HABR OBECNÝ – CARPINUS BETULAS

Jak sázet habr na živý plot

Živý plot z habru obecného sázíme většinou tak, že vzdálenost sazenic zvolíme zhruba 30 cm od sebe. Takže nám vyjdou asi 3 sazenice do 1 m. Pokud chceme živý plot širší, hustší nebo masivnější, můžeme ho sázet ve dvou, třech a více řadách. Řady od sebe budou vzdáleny 30–40 cm. První řadu budeme sázet tak, že sazenice dáme od sebe asi 50 cm, druhá řada bude sázena mezi první a druhou sazenici a pokračujeme takto dále (vždy to bude takzvaně „mezi“).

Zdroj: Habr obecný – carpinus betulas
Zveřejněno: 9.11.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Pěstování vinné révy pro začátečníka

Přečtěte si náš kalendář pro vinaře: www.ceskenapady.cz/k…
Kalendář obsahuje důležité informace pro začátečníky rozdělené do měsíců. Obsahuje i informace o péči o malé sazenice vinné révy.

Zdroj: diskuze Opora pro víno
Odesláno: 4.8.2017 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

BANÁNOVNÍK

Musa paradisiaca (Banánovník ovocný)

Pochází z jihovýchodní Asie a Oceánie. Vyhovuje mu bohatá, lehká, propustná půda a dostatek vody. Tento druh se podobně jako ostatní druhy banánovníků hnojí pouze hnojivem, které obsahuje co nejmenší množství fosforu. Přes zimní období nesmí být substrát příliš promáčený, protože obzvlášť v chladnějším prostředí hrozí hniloba kořenů. Tento druh plodí většinou po 2 až 4 letech, to je obvykle poté, co odroste asi 50 až 60 listů. Po odkvětu rostlina odumírá a vyroste z ní během života i před odumřením mnoho odnoží, kterými se rostlina množí.

Zde jsou fotografie, na kterých je vidět banánovník ovocný.

Zdroj: Banánovník
Zveřejněno: 12.7.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: rýmovník

Dobrý den

Pokud ještě máte sazenice rýmovníku měl bych o něj zájem Jsem z Prahy 9, Klidně bych si přijel.

Děkuji
JM

Zdroj: diskuze Rýmovník pěstování
Odesláno: 23.7.2017 uživatelem Jan Moravec
Počet odpovědí: 9 Zobrazit odpovědi

PĚSTOVÁNÍ VENKOVNÍ PŘEVISLÉ BEGONIE

Množení

Převislé begonie můžete získat několika způsoby. Pěstování ze semen je náročnější, avšak kouzlo vypěstovaného je o to působivější. Osivo begonií je velmi malé a vyžaduje vysokou vlhkost a teplotu kolem 22–24 °C. Výsevní substrát je také velmi důležitý. Begonie se nejlépe množí listovými nebo stonkovými řízky. Řízky odebírejte v létě ze zdravé matečné rostliny. Po odebrání nechte zakořenit ve vlhké směsi rašeliny a písku při teplotě 21 až 26 °C, ve vysoké vzdušné vlhkosti. Dále je možné množení pomocí hlíz. Nejjednodušší je samozřejmě možnost koupit již sazenice begonií. Vybírejte vždy kompaktní sazenice s nepoškozenými listy. Pokud se prodávají sazenice již alespoň s prvním květem, máte možnost si vybrat i barevný odstín. Při výsadbě ven dávejte pozor na pozdní mrazíky, ty mohou rostliny poškodit.

Zdroj: Pěstování venkovní převislé begonie
Zveřejněno: 5.4.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: česnek medvědí

Dobrý den. Rád bych začal pěstovat medvědí česnek. Nemohu najít informaci o tom, kde mohu nakoupit sazenice.
Za všechny rady předem děkuji. S pozdravem Moldřík

Zdroj: diskuze Česnek medvědí
Odesláno: 29.6.2015 uživatelem Moldřík
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

HLOH OBECNÝ

Jak si udělat sazenice

Hloh se roubuje na hloh, což by neměl být problém. Je možné roubovat hloh na mišpule a vždy se to povede. Roubuje se začátkem dubna na kozí nožku, rouby se nařežou v zimě kolem Vánoc a uloží se do lednice zabalené do igelitu. Hloh bývá často a tradičně využíván do živých plotů.

Zdroj: Hloh obecný
Zveřejněno: 21.10.2015

BANÁNOVNÍK

Musa acuminata (Banánovník zakrslý)

Pro pokojové pěstování banánovníků je právě zakrslý banánovník asi ten nejvhodnější. Pochází z Indomalajsie a patří mezi víceleté byliny. Stejně jako ostatní banánovníky vyžaduje světlé místo, teplo a vyšší vzdušnou vlhkost. Zálivka musí být během léta bohatá, hnojení běžné. Substrát vyžaduje lehký a humózní. Dobrá je drenáž na dně květináče. Banánovník není vhodné letnit na balkonech, vítr totiž může potrhat listy. Protože většinou nedokážeme zajistit v bytě potřebnou vzdušnou vlhkost, je třeba počítat s tím, že rostlinu často napadají svilušky.

Ve svém přirozeném prostředí dorůstá 1,5–9 m do výšky. Pod zemí vytváří oddenek. Listy jsou ohraničené tmavší zelenou. Spodní strana je červená. Banánovník kvete v převislém květenství dlouhém 0,5–1,5 m. Potřebuje teplo bez mrazu a půdu bohatou na živiny. Minimální teplota zimování je 5 °C.

Zde jsou fotografie, na kterých je vidět banánovník zakrslý.

Zdroj: Banánovník
Zveřejněno: 12.7.2014

BANÁNOVNÍK

Banánovník choroby

Banánovník mohou napadat svilušky, třásněnky, vlnatka či červci. Často jsou tyto rostliny napadány houbovými chorobami.

V případě škůdců nejčastěji narazíte asi na svilušku. Ta poškozuje listy, které začnou odshora odumírat. V případě napadení je nutný opakovaný chemický postřik přípravky Talstar nebo Omite.

Banánovníky mohou být postiženy i bakteriózami, bohužel si této choroby nemusíte všimnout, takže může přetrvávat skrytě i dlouhou dobu. Nejčastěji se projeví po přelití v zimním období nebo po nastydnutí v průvanu. Nejprve dojde k hnědnutí listů, později se objeví i zmiňovaná plíseň. Postřik na tento problém bohužel není žádný.

V Jihovýchodní Asii se počátkem 21. století začala masově šířit takzvaná panamská nemoc způsobená houbou Fusarium. Na banánovníku trvale přežívá bakteriální hnědá hniloba, která způsobuje hnědé skvrny na plodech. Urychluje rozklad odumřelých pletiv i rozklad plodů a agresivně napadá mladé rostliny mnoha jiných rostlinných druhů v okolí. Podle některých léčitelů může houba napadat povrch některých orgánů v dutině břišní a přispět například k rozvoji leukémie, jiní varují před pravidelnou konzumací tepelně neošetřených banánů zejména ve výživě dětí a mladých lidí. Špičku banánu (kudy plíseň do plodu proniká nejprve) je třeba odříznout a oloupaného banánu se nedotýkat rukama. Příliš skvrnité plody již nekonzumujte.

Zdroj: Banánovník
Zveřejněno: 12.7.2014

STŘÍHÁNÍ MALIN

Kdy a jak zasadit maliny

Maliník se sází nejlépe na podzim, při jarní, zvláště pozdější výsadbě totiž sazenice špatně zakořeňují a vytvářejí slabší rostliny. Rostliny maliníku se vysazují ve sponu 2,5 až 3,0 nebo 0,3 až 0,6 m. Sázíme o dva až tři centimetry hlouběji, než původně rostly. Obecně je méně škodlivé o něco hlubší zasazení než sázení povrchové, při kterém kořeny velmi rychle vysychají. Při sázení dbáme zvýšené opatrnosti, abychom nevylámali adventivní pupeny na bázi výhonu a na kořenech. Kořenové sazenice (část kořínků) maliníku se sázejí vodorovně do hloubky osm až deset centimetrů. Sazenice maliníku získáme z kořenových řízků nebo hřížením.

Vzpřímené odrůdy se mohou pěstovat bez drátěnky, ostatní na drátěnce. U všech odrůd dáváme spíše přednost pěstování na drátěnce, která zamezuje poléhání a vylamování plodících výhonů a usnadňuje sklizeň.

Většina odrůd maliníku se vyznačuje dvouletým životním cyklem. V prvním roce vyrůstají z adventivních pupenů kořenového krčku silné letorosty, v dalším roce se rozvětvují a přinášejí plody. Některé odrůdy maliníku plodí již začátkem podzimu na letošních výhonech (výhony vyrostlé od jara) a podruhé v červenci následujícího roku.

Jelikož dosahují výhony maliníku vzrůstu 130 až 170 cm a jsou celkem křehké, je třeba každý maliník přichytit k opěrnému systému, aby bylo pěstování maliníku efektivní. Pouze některé stáleplodící odrůdy jsou životaschopné bez opory pro maliny. Pokud máte na zahrádce jen jednu rostlinu, postačí ukotvit stabilní kůl o výšce cca 150 centimetrů a větve k opoře přivázat.

Maliny kvetou až kolem druhé poloviny května a neohrožují je tak jarní mrazíky. Po 35 až 40 dnech se z květu stává lahodný plod připravený ke sklizni a vy si tak můžete vychutnat zaslouženou odměnu, kterou přináší pěstování maliníku. Období sklizně trvá přibližně 3 až 4 týdny. Maliny kvetou i dozrávají postupně. V případě sucha se malinovník vyplatí zalévat před dozráním malin, aby plody dosáhly maximální velikosti.

Zdroj: Stříhání malin
Zveřejněno: 29.4.2017

STŘÍHÁNÍ VŘESU A VŘESOVCE

Výsadba vřesů a vřesovců

Jednotlivé sazenice by se měly vysazovat v rozestupech kolem 25 cm. Lépe vypadá, pokud vysadíme vždy skupinku několika sazenice stejného druhu a odrůdy společně. Nežli se rozrostou, což u vřesů a vřesovců trvá delší čas, volné plochy mezi nimi je ideální pokrýt mulčovací kůrou. Právě pro kyselomilné rostliny je tato kůra nejvhodnější.

Vřesy a vřesovce nerostou příliš rychle, lze je však poměrně snadno množit hřížením (nejlépe na konci léta a na podzim) i řízkováním (v létě).

Půda by měla být kyselá, lehčí a dobře propustná. Vápník tyto rostliny vyloženě nesnášejí. Vhodný substrát sestává z rašeliny, písku, menšího podílu kyselé či neutrální zahradní zeminy a případně kůrového humusu. K dostání je i speciální zemina pro vřesovištní rostliny, a zrovna tak hnojivo, které také nesmí obsahovat vápník. Dále je třeba zalévat měkkou, nejlépe dešťovou vodou (tvrdá vřesům nesvědčí právě kvůli obsahu vápníku). Vřesy příliš zálivky nepotřebují, ovšem s výjimkou mladých, ujímajících se sazenic a dlouhodobých období sucha a horka.

Vysazujeme na jaře (od března do května) nebo na podzim (od října do listopadu). Keříky vysazujte kvetoucí, abyste mohli daný kultivar ve vřesovišti správně barevně umístit a sladit s jinými rostlinami. Vzdálenost mezi rostlinami při výsadbě by měla odpovídat jejich výšce. V případě nižších druhů to může být dvacet centimetrů, u vyšších druhů od třiceti do padesáti centimetrů.

Kořeny těchto rostlin nemají příliš v lásce okopávání, na což byste neměli zapomínat. I proto se doporučuje důkladně odstranit veškerý plevel již při zakládání vřesoviště.

Zdroj: Stříhání vřesu a vřesovce
Zveřejněno: 20.5.2017

BANÁNOVNÍK

Banánovník přesazování

Banánovník se množí buď výsevem, a to nejlépe při teplotě substrátu 25 °C, nebo odnožemi z kmene. Rostlinu přesazujte, pokud kořeny prorostou květináč. Pokud máte již dospělou rostlinu, postačí, když ji přesadíte jednou za dva až tři roky. Kořenový systém takovýchto rostlin je sice poměrně velký a potřebuje dostatek prostoru, ale v kratším intervalu přesazování by rostlina neměla možnost dostatečně zakořenit.

Po odplození obvykle mateřská rostlina uhyne, ale od jejího kořenového balu rostou nové rostlinky. Pokud začnou růst už při tvorbě plodů, je dobré je vylámat, aby plodící rostlinu zbytečně neoslabovaly. Nové přírůstky oddělte a můžete je pěstovat dál. Někteří pěstitelé doporučují mladé rostlinky neoddělovat, protože jejich odtržení od matečné rostliny bývá obtížné a často tak dochází k poškození rostlinek a k možnému úhynu. Dle nich je lepší banánovník přesadit do většího květináče tak, jak roste, a oddělovat až velké sazenice, které mají asi 4 listy, ty již mají většinou už dostatek kořenů. Takovéto odnože musíte opatrně odtrhnout, aby na mladé rostlince zůstala větší část. Řeznou ránu na odnoži i mateřské rostlině je dobré zasypat dřevěným uhlím. Množení provádějte nejlépe v jarních a letních měsících, kdy je rostlina nejvíce v růstu. Odnož zasaďte do květináče o průměru 12 až 16 cm a ze začátku moc nezalévejte, jen roste. Pokud vyroste rostlinka přímo na staré rostlině, přihrňte zeminu a sazenice většinou vytvoří i část kořenů bokem. Tuto část pak odřízněte a nechte sazenici ve vodě. Až pustí další kořeny, můžete ji zasadit do substrátu s příměsí rašeliny.

Zdroj: Banánovník
Zveřejněno: 12.7.2014

PĚSTOVÁNÍ RAJČAT

Výsadba rajčat

Při vlastní sadbě dbáme zásady, že rajčata lehce vytvářejí adventivní kořeny ze stonku. Využijte toho, pokud máte přerostlé sazenice. Nebojte se zasadit je hlouběji (klidně i jednu třetinu). Pokud máte sadbu, kterou jste pěstovali za oknem vašeho bytu opravdu hodně vytáhlou, můžete spodní listy otrhat a rostlinu nasadit na ležato, přičemž pouze vrchol opatrně ohneme a alespoň 3 listy ponecháme nad povrchem substrátu, zbylý stonek zahrneme zeminou. Takto vysazená rajčata do nádob umisťujeme na vhodné slunné stanoviště, od poloviny května, kdy již nehrozí mrazíky. Rajče je na mrazíky velmi citlivé, pokud náhodou hlásí předpověď mrazíky, je možno celé nádoby na noc uschovat do domu či bytu, rostliny se po silném šoku chladem dlouho vzpamatovávají. Rostliny rajčat jsou náročné na organickou hmotu a živiny, proto je potřeba do pěstebního substrátu navíc přimíchat hnůj. Samozřejmě, že ideální je použít hnůj granulovaný, pravý kravský. Granulovaného hnoje přidáváme do substrátu 300 – 400 g na rostlinu.

Zdroj: Pěstování rajčat
Zveřejněno: 8.5.2014

MORINGA OLEJODÁRNÁ

Sazenice

V České republice existuje několik bylinkářů, kteří rostlinu pěstují. Běžně na internetu jsou dostupná semena k pěstování, ze kterých vzejdou sazenice.

Moringa preferuje spíše slabě kyselé půdy v rozmezí pH od 6,3 do 7. Má ráda vlhko, ale po zakořenění je vhodné méně vlhčit, jinak mají kořeny tendenci hnít nebo trouchnivět. Moringa upřednostňuje teplo nebo horko a není schopna tolerovat mráz. Může se množit buď přímým rozséváním semínek, nebo přípravou řízků. Semínka moringy se mohou vysévat po celý rok. Když jsou semena zralá, mohou se vnitřně užívat s patřičným zdravotním efektem. Pokud se pořídí semínka kvůli setbě, měla by se nejlépe zasadit co nejdříve, protože časem ztrácí schopnost klíčivosti. Nejprve se namočí na 2 dny do vody a poté se sází do půdy do hloubky 1–2 cm.

Semínka moringy se rovněž doporučuje zasadit do Jiffy tablety nebo do substrátu s kokosovými vlákny. Substrát by se měl udržovat vlhký při pokojové teplotě. Poté by se měl květináč nebo nádoba, ve kterém se moringa olejodárná nechává naklíčit, postavit na slunné místo v místnosti, kde by měla být pokojová teplota kolem 22 stupňů Celsia. První výhonky se objeví zhruba po uplynutí 4 týdnů. Pokud zvolíte metodu řízkování, je nejvhodnější vybrat optimálně v červnu až srpnu alespoň 1 m dlouhou část s průměrem nejlépe 4 cm.

Kvůli komfortnějšímu pěstování moringy je možné strom seřezávat do výšky 1 metru. Sklízí se plody, které mají také uplatnění. Plodem je lusk, který je podobný středoevropské fazoli a je jedlý. Největším producentem moringy je Indie s roční produkcí 1,1 až 1,3 milionu tun plodů z oblasti, která má rozlohu celkem 380 km2. Dnes se moringa olejodárná pěstuje v jihovýchodní Indii, na Srí Lance, v Thajsku a na Filipínách. Poslední dobou se rozmáhá pěstování moringy na Tchaj-wanu. Dnes se pěstuje také v centrální Americe, na severu Jižní Ameriky a jsou záznamy o plantážích v Africe.

Zdroj: Moringa olejodárná
Zveřejněno: 24.5.2018

PĚSTOVÁNÍ CELERU

Pěstování

Celer má dlouhou vegetační dobu, proto je potřeba sazenice předpěstovat včas. Únorový či nejpozději březnový výsev platí pro celer bulvový, listový i řapíkatý. Drobná semena celeru klíčí dva až tři týdny při teplotě mezi patnácti až dvaceti stupni. Semena si udržují klíčivost tři až pět let, můžete si jich proto bez obav naset jen takové množství, jaké potřebujete. Zbytek si uschovejte pro příští sezonu.

Po vzejití nenechte celer přeschnout, semenáčky jsou velice drobné, a tím pádem i jemné a choulostivé. Zahuštěný porost je potřeba přepíchat a rozsázet sazenice poprvé do sponu asi třikrát dva centimetry a nechat je zesílit. Silnější sazenice s pěknými pravými listy postupně přesazujte do kelímků nebo sadbovačů. Kořínky zkraťte sazeničkám asi o třetinu, vytvoří si pak bohatší kořenový systém.

Dlouhou vegetační dobu, která je cca 140 dnů, zkracujete celeru předpěstováním, sazenice ale nemusíte nutně pěstovat ve vytápěném pokoji. Pro předpěstování až do doby výsadby je vhodný skleník či zimní zahrada, kde je dostatek světla (sazenice zůstanou nižší a silnější) a kde teploty neklesnou pod deset stupňů.

Nachladnou-li sazenice celeru, vyběhnou po výsadbě do květu a nevytvoří bulvy, projdou totiž obdobím takzvané jarovizace, která urychlí jejich vývoj. Dvouletá rostlina, která kvete a vytváří semena v druhém roce po výsevu, se v tomto případě chová jako jednoletá a kvete v roce výsevu. Tomu věnuje veškerou energii, takže se nedočkáte sklizně.

Celer na venkovní záhony nevysazujte dříve než po polovině května. Máte-li koncem dubna uvolněné pařeniště, kde je zem prohřátá, můžete pod sklo vysazovat. Celer by měl být před výsadbou otužilý větráním a opět s kořínky asi o třetinu zkrácenými. Má-li sazenice více než tři listy, můžete vnější přebytečné odstranit. Sazenice celeru sázejte pečlivě, tak aby srdéčko nebylo v zemi. Celer se pak deformuje a místo bulvy tvoří jen množství dužnatých kořenů. Spon pro výsadbu se u jednotlivých druhů příliš neliší.

U bulvového celeru je vhodná vzdálenost v řádku i mezi řádky padesát centimetrů, listový celer má mít spon třicet pět krát čtyřicet centimetrů. O něco menší vzdálenost pak nechte řapíkatým celerům, které se sázejí do brázd hlubokých kolem dvaceti centimetrů. Zjednoduší se pak práce s přihrnováním řapíků k bělení a nepoškozuje se kořenový systém rostlin. Po výsadbě musí přijít vydatná zálivka a nic nezkazíte, pokud záhon přikryjete netkanou textilií.

Celer je náročný na živiny a obsah vápna v půdě. Během vegetace je potřeba ho přihnojovat vícesložkovým hnojivem. Například hnojivo na kořenovou zeleninu je vyhovující. Bulvový celer vyžaduje dostatek vláhy a prospívá v hlinitých, humózních půdách. Listový a řapíkatý potřebují spíš hlinitopísčitou půdu. Vhodnou předplodinou pro celery jsou luskoviny, po kořenových zeleninách se mu nedaří.

Trpí-li na zahrádce celer septoriózou, nepěstujte ho na stejném místě alespoň tři roky. Preventivní postřik proti tomuto je přípravek Kuprikol 50, případně Champion WP. Proti septorióze, což je septoriová skvrnitost listů, postačí přípravek aplikovat dvakrát v intervalu dvou týdnů.

Menší bulvy celeru můžete sklízet už v červenci, listy celeru pochopitelně také, ale jen probírkou, aby zůstávala dostatečná listová plocha. Také listový celer se začíná sklízet postupně od července a teprve koncem září přijde jednorázová sklizeň.

Celerová nať se dá dobře sušit, ale počítejte s tím, že časem ztrácí aroma, po zmrazení si svou výraznou vůni uchová. Pozdní bulvový celer se sklízí před příchodem mrazů. Sklizené a očištěné bulvy se zkrácenými kořeny uchováte buď v písku ve sklepě, nebo je můžete založit do země ve skleníku, kde nemrzne. Ponechte jen listové srdíčko, ostatní listy odstraňte, postupně tak bude přirůstat nová nať.

Zdroj: Pěstování celeru
Zveřejněno: 4.5.2017

JAK PĚSTOVAT A HNOJIT RAJČATA

Pěstování rajčat v nádobách

Oblíbené je i pěstovaní rajčat v nádobách na balkónech. Nejdůležitějším kritériem pro úspěšné pěstování těchto rajčat je volba místa. Rajčata milují slunnou polohu a naopak nesnáší přílišnou vlhkost. Nejlepší je tak balkón orientovaný na jih nebo západ, navíc zakrytý střechou.

Pro pěstování si připravte klasický zahradnický substrát, který koupíte v každém obchodě se zahradnickými potřebami. Potom jej důkladně promíchejte s rozleželým kompostem, nejlépe v poměru jedna ku jedné. Ještě si připravte proleželý chlévský hnůj. Ten dejte úplně do spodní části pěstební nádoby, zbytek doplňte připravenou zeminou. Pokud nemáte hnůj k dispozici, využijte nadrobno rozsekanou trávu, která se při svém rozkladu silně zahřívá, čímž podporuje rychlý a zdravý růst rostliny.

Pro pěstování zakrslých odrůd keříčkového rajčete na balkóně použijte nejlépe samozavlažovací truhlíky o délce padesát centimetrů, kam se vám vejdou bez problémů tři sazenice. Samozavlažovací nádoby se volí proto, aby sazenice nebyly zalévány na list, a to z důvodu jejich ochrany před zvýšeným rizikem napadení plísní bramborovou. Na klasickém panelákovém balkóně vám porostou i rajčata tyčková, jenže těm už truhlíky nestačí. Pro jejich pěstování je nutné použít květináče s minimálním průměrem čtyřicet centimetrů a hloubkou třicet centimetrů. Složení půdy je stejné jako u balkónových rajčat. Samozřejmě i zde platí, že vhodným prostředkem pro pěstování jsou samozavlažovací nádoby.

Pěstování v pytlích se osvědčuje tam, kde buď jinou možnost nemáte, nebo v případě, že chcete u několika rostlin dosáhnout ranější sklizně. Vhodné jsou silné, plastové pytle (čiré i černé) a doporučuje se vždy ustřihnout rohy, aby mohla odtékat přebytečná voda. Pytle naplníte kvalitním substrátem, rostliny zasadíte stejným způsobem jako u venkovní výsadby a během růstu je vyvazujete k opěrnému kůlu. Pozor, při tomto způsobu pěstování v omezeném prostoru se z půdy často rychle vyčerpá vápník a plody pak trpí suchými hnědými skvrnami proti stopce (suchá skvrnitost z nedostatku vápníku). Proto je nutné během vegetace rostliny přihnojovat vápenatými hnojivy.

Zdroj: Jak pěstovat a hnojit rajčata
Zveřejněno: 6.3.2016

TORÉNIE

Nároky na pěstování

Torénie Fournierova (Torenia founieri) vytváří na převislých výhonech efektní čtyřcentimetrové trubkovité modrofialové květy (mohou být i bílé, růžové, červené), které jsou skutečnou ozdobou truhlíků či květinových nádob a na rostlině se objevují od května až do srpna. Po odkvětu se vytváří plod – tobolka. Stanoviště vyžaduje torénie světlé, polostinné. Výška rostliny je do 50 cm, listy jsou lesklé, kopinaté, vstřícné, řapíkaté a mají zelenou barvu.

Sazenice vysazujeme do slabě kyselého hlinitého substrátu. Po dvou týdnech začneme přihnojovat hnojivem s dostatkem železa, bez něhož rostliny trpí chlorózou, projevující se žloutnutím listů. Zeminu musíme udržovat vlhkou, přeschnutí kořenového balu mívá za následek uhynutí rostliny.

Rostliny jsou dost citlivé na chlad, při teplotách pod 15 °C reagují červeným zbarvením listů, při dlouhodobém poklesu teploty chlorotickým zesvětlením a zastavením růstu. Zálivka studenou vodou poškozuje listy, na kterých se vytvoří skvrny. Rostliny kvetou od poloviny května do konce září.

Rostlinu můžete vysévat v březnu až dubnu při teplotách kolem 20 °C. Po vzejití mladé rostlinky přepichujte a držte nadále v teple. Rostlina je citlivá na chladno, a proto ji dávejte ven až v červnu.

Výhodou torénií je, že nepřerůstají, zůstávají nízké a jsou převislé. Rostliny je vhodné vysazovat do vysokých nádob či do truhlíků. Pozor, substrát torénie nesmí nikdy přeschnout, jinak rostlina odumře.

Zdroj: Torénie
Zveřejněno: 7.2.2016