Rychlá odpověď: Puklice na bobkovém listu nejrychleji omezíte tak, že rostlinu izolujete, štítky setřete lihem nebo mýdlovou vodou a zásah zopakujete po 7 až 10 dnech. Funguje to proto, že dospělé puklice chrání pevný štít a samotný postřik je často mine. Listy po chemickém ošetření nepoužívejte v kuchyni bez ověření ochranné lhůty.
Bobkový list je zrádný v tom, že dlouho vypadá zdravě. Má pevné kožovité listy, takže první puklice člověk snadno přehlédne. Většinou si jich všimnete až ve chvíli, kdy se listy lepí, pod rostlinou je lesklý povlak a na listech se objeví černý špinavý film.
Tenhle článek píšu jako praktický návod pro situaci, kterou řeší hlavně lidé v českých bytech: bobkový list přes léto prospívá venku, na podzim jde domů a během zimy se na něm rozjedou puklice. Nejde jen o to škůdce zabít. Důležité je rozhodnout, co ještě čistit, co ostříhat, kdy sáhnout po postřiku a kdy už listy nepoužívat do jídla.
FAQ – puklice na bobkovém listu, babské rady a záchrana rostliny
Jak se nejrychleji zbavit puklic na bobkovém listu?
Puklice na bobkovém listu nejrychleji omezíte izolací rostliny, ručním setřením štítků a opakováním zásahu po týdnu.
Nejdřív odstraňte viditelné puklice vatovou tyčinkou s lihem nebo hadříkem s mýdlovou vodou. Potom omyjte medovici, odstřihněte silně napadené listy a rostlinu nechte v karanténě. Jedno ošetření nestačí, protože část mladých stadií přehlédnete. Za 7 až 10 dní udělejte druhou kontrolu a zásah zopakujte.
Fungují babské rady na puklice opravdu?
Babské rady na puklice fungují hlavně při slabém napadení, kdy je škůdců málo a dají se ručně odstranit.
Největší smysl má líh na vatovou tyčinku, mýdlová voda na medovici a slabý olejový postřik. Česnekový výluh berte spíš jako doplněk, ne jako hlavní řešení. Pokud je bobkovýlist celý lepivý, má černý povlak a puklice jsou na většině výhonů, domácí rady samy obvykle nestačí.
Můžu bobkovýlist po puklicích používat do vaření?
Bobkovýlist po puklicích bych používal jen tehdy, pokud nebyl chemicky ošetřený a listy jsou zdravé a čisté.
Listy s medovicí, černým povlakem nebo přímým výskytem puklic do jídla raději nedávejte. Po domácím mýdlovo-olejovém ošetření je také lepší počkat na nové zdravé přírůstky. Po chemickém přípravku se vždy řiďte etiketou. U jedlých listů je opatrnost důležitější než snaha zachránit každou sklizeň.
Proč se puklice na bobkovém listu pořád vrací?
Puklice se vrací hlavně tehdy, když zůstaly schované na výhonech nebo má bobkovýlist špatné zimoviště.
Nejčastější příčina je teplý suchý vzduch, málo světla a nedostatečná kontrola po prvním zásahu. Dospělé puklice chrání štít a mladá stadia jsou snadno přehlédnutelná. Pokud rostlinu jen omyjete a vrátíte k radiátoru, problém se obnoví. Změna podmínek zimování je proto stejně důležitá jako samotné hubení.
Pomůže na puklice obyčejná mýdlová voda?
Mýdlová voda na puklice pomůže hlavně s medovicí a menším napadením, ale silné puklice sama spolehlivě nezlikviduje.
Mýdlová voda naruší lepivý povrch listů, odstraní část nečistot a usnadní ruční setření škůdců. U dospělých puklic ale často nestačí, protože jsou chráněné pevným štítkem. Nejlépe funguje jako součást postupu: nejdřív mechanické odstranění, potom omytí a za týden kontrola. Bez opakování bývá výsledek krátkodobý.
Je líh na puklice bezpečný pro bobkovýlist?
Líh na puklice může být účinný, pokud ho používáte bodově na štítky, ne jako plošné polévání celé rostliny.
Vatovou tyčinku lehce namočte do lihu a potřete přímo puklici. Potom ji setřete.
V naší poradně s názvem BOBKOVÝ LIST V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Dobrý den.
Vlastním asi pět let keř bobkovýlist.Přes zimu je doma. Letos jsou na listech samý puklice a ještě jsou lepkavé a vně keře jsou listy a stvoly černé. Jako posypané sazí.Co to může být. Asi ho budu muset zlikvidovat. Škoda.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Můžete ho zachránit včasným postřikem přípravkem Mospilan 20 SP. Tím spolehlivě zničíte všechny puklice a zastavíte to lepkání. Pokud to černé na listech jsou mšice, tak ty to taky zničí. Díky tomuto postřiku rostlina zůstane imunní vůči všem škůdcům po dobu 2 měsíců ode dne aplikace. Samozřejmě ošetřené listy nemůžete spotřebovávat v kuchyni, ale zachráníte svoji rostlinu. První nové lístky můžete sklízet až v létě.
Kdy je úplně nejlepší termín pro výsev paprik v Česku?
Nejlepší termín výsevu paprik je únor, kdy už je dostatek světla a zároveň mají rostliny dost času zesílit.
Únorový výsev dává paprikám prostor pro pomalý, ale stabilní růst. Z praxe vychází jako nejvyrovnanější řešení pro sladké i chilli papriky v bytových podmínkách bez nutnosti extrémního přisvětlování.
Mohu zasít papriky už v lednu?
Ano, ale jen při zajištění světla a tepla.
Lednový výsev bez LED přisvětlení a teplého substrátu vede téměř vždy k vytáhlým a slabým sazenicím. Pokud tyto podmínky nemáš, leden se nevyplácí.
Proč mi papriky nevzejdou?
Nejčastější příčinou je přemokřený a studený substrát.
Semena paprik snadno zahnívají. Pokud po dvou týdnech není vidět žádný klíček, je výsev většinou ztracený a nemá smysl čekat déle.
Proč se sazenice paprik hned po vzejití vytahují?
Vytahování znamená nedostatek světla, nikoli chybu v zálivce.
Jakmile se klíčky objeví, potřebují okamžitě silné světlo. Pokud ho nemají, stonek se prodlužuje a zeslábne, což už se špatně napravuje.
Má smysl přisvětlovat papriky jen večer?
Krátké přisvětlení nestačí.
Papriky reagují na celkovou délku dne. Ideální je 12–14 hodin světla. Dvě hodiny večer problém nevyřeší, jen ho oddálí.
Mám používat topnou podložku po celou dobu pěstování paprik?
Ne, topná podložka patří pouze ke klíčení, ne k dalšímu růstu.
Vyhřívání zespodu má smysl jen do chvíle, než se objeví klíčky. Jakmile papriky vzejdou, teplý substrát v kombinaci se slabším světlem způsobí vytahování a oslabení stonků. Po vzejití je důležitější světlo než teplo.
Kdy papriky přepichovat?
Přepichování patří do fáze prvních pravých listů, ne dříve.
Příliš brzké přepichování malé klíčky stresuje, pozdní vede k zamotaným kořenům. Ideální moment je, když má rostlina pevný stonek a jasně rozpoznatelné pravé listy. Krátké zpomalení po přepichování je normální a žádoucí.
Proč papriky po přepichování nerostou?
Zpomalení po přepichování je běžná reakce na stres.
Rostlina investuje energii do kořenů, ne do listů. Pokud má dostatek světla a není přelitá, růst se během jednoho až dvou týdnů obnoví. Přihnojování v této fázi většinou napáchá víc škody než užitku.
Kdy začít papriky hnojit?
Příliš brzké hnojení paprikám škodí.
V prvních týdnech mají rostliny dostatek živin ze substrátu. Hnojit má smysl až ve chvíli, kdy rostliny stabilně rostou a mají více pravých listů. Slabá dávka je vždy lepší než silná.
Proč mají papriky světlé nebo žluté listy?
Žloutnutí je nejčastěji reakcí na stres, ne nedostatek živin.
V naší poradně s názvem BOBKOVÝ LIST V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Hajek.
zdravim mam bobkovy list a zacly se mi tvorit na dospelich listech hnede fleky nevite co stim dekuji,umisten na okne v kvetinaci
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jde o úpal. Listy, které jsou teď na rostlině, narostly v době, kdy bylo mírné slunce a nyní se nedokáží bez úhony srovnat s tak silným sluncem. Buď změňte stanoviště a nebo očekávejte nové listy, které budou zvyklé na ostré slunce ale zároveň ho budou vyžadovat i v následujících obdobích.
Minule jste nám podrobně vysvětlila, jak založit vinici, jak provést výsadbu a jak se o mladé keře starat. Kde získáme sazenice?
Většina zájemců o výsadbu vinic si sadbu koupí; ti, co chtějí vysazovat větší výměru vinic, si ji raději předem objednají u školkaře. Školkaři, jakožto výrobci sazenic, si musí nejprve zajistit zdravý školkařský materiál, tzn. podnože a rouby příslušných odrůd. Garanty za množství a hlavně kvalitu školkařského materiálu jsou tzv. udržovatelé, většinou šlechtitelé, kteří mají dostatečně velké výsadby jednotlivých odrůd a provádějí na nich negativní selekci. To znamená, že vyřazují keře, u kterých se vyskytnou virová či jiná onemocnění, přenositelná tímto materiálem. Touto činností garantují, že rostlinný materiál, který od nich odchází, je zdravý.
Podnožová réva:
Kontroluje to ještě někdo?
Ano, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, zkráceně ÚKZÚZ. Takže školkařům můžeme důvěřovat. Školkaři pak produkují vlastní révové sazenice. Jde o poněkud komplikovaný proces. Nejprve odstraní všechna očka z podnoží a rouby rozstřihají na jednooké části. Pak spojí podnože a rouby – jde tedy o roubování, i když vinaři pro tento krok používají historický výraz: „štěpování“. Je možné to dělat anglickou, čili jazýčkovou kopulací – to je vhodné jen pro malé partie, protože je to časově náročná práce a ještě k tomu se to musí umět. Ve školkách se proto místo nožů používají štěpovací strojky, které nařezávají určitým způsobem, kdy vzniká řez ve tvaru řeckého písmene omega. Ve srovnání s ručními štěpaři jsou štěpovací strojky mnohem výkonnější, a dokonce umí zasouvat rouby do podnoží.
Spojení podnože a roubu štěpovacím strojkem:
Ať už se provádí štěpování ručně nebo strojově, místo spojení se ihned naparafínuje, aby spoje nevysychaly. „Štěpovance“ (podnože spojené s rouby) se ukládají do beden, ve kterých ve vhodnou dobu následuje proces stratifikace. Tím se rozumí, že štěpovanci jsou po určitou dobu vystaveni vyšším teplotám (okolo 30 °C), aby se začal vytvářet kalus – pletivo, jehož prostřednictvím obě části spolu srostou za zvýšených vlhkostních podmínek. Tvorba kalusu se musí kontrolovat. Později začínají rašit očka na roubech – to je signál pro snížení teploty prostředí. Jakmile se vytvoří kalus po celém obvodu štěpovaného místa, stratifikace je ukončena.
Naparafínované vrcholky roubovanců ve stratifikačních bednách:
Při stratifikaci tedy obě části srostou. Narostou při ní už i kořeny?
Mohou narůst, ale nemusí. Pokud ano, bývá to jen pár kořínků, které by rostlinu určitě nevyživily.
Celer má dlouhou vegetační dobu, proto je potřeba sazenice předpěstovat včas. Únorový či nejpozději březnový výsev platí pro celer bulvový, listový i řapíkatý. Drobná semena celeru klíčí dva až tři týdny při teplotě mezi patnácti až dvaceti stupni. Semena si udržují klíčivost tři až pět let, můžete si jich proto bez obav naset jen takové množství, jaké potřebujete. Zbytek si uschovejte pro příští sezonu.
Po vzejití nenechte celer přeschnout, semenáčky jsou velice drobné, a tím pádem i jemné a choulostivé. Zahuštěný porost je potřeba přepíchat a rozsázet sazenice poprvé do sponu asi třikrát dva centimetry a nechat je zesílit. Silnější sazenice s pěknými pravými listy postupně přesazujte do kelímků nebo sadbovačů. Kořínky zkraťte sazeničkám asi o třetinu, vytvoří si pak bohatší kořenový systém.
Dlouhou vegetační dobu, která je cca 140 dnů, zkracujete celeru předpěstováním, sazenice ale nemusíte nutně pěstovat ve vytápěném pokoji. Pro předpěstování až do doby výsadby je vhodný skleník či zimní zahrada, kde je dostatek světla (sazenice zůstanou nižší a silnější) a kde teploty neklesnou pod deset stupňů.
Celer do květu
Nachladnou-li sazenice celeru, vyběhnou po výsadbě do květu a nevytvoří bulvy, projdou totiž obdobím takzvané jarovizace, která urychlí jejich vývoj. Dvouletá rostlina, která kvete a vytváří semena v druhém roce po výsevu, se v tomto případě chová jako jednoletá a kvete v roce výsevu. Tomu věnuje veškerou energii, takže se nedočkáte sklizně.
Celer na venkovní záhony nevysazujte dříve než po polovině května. Máte-li koncem dubna uvolněné pařeniště, kde je zem prohřátá, můžete pod sklo vysazovat. Celer by měl být před výsadbou otužilý větráním a opět s kořínky asi o třetinu zkrácenými. Má-li sazenice více než tři listy, můžete vnější přebytečné odstranit. Sazenice celeru sázejte pečlivě, tak aby srdéčko nebylo v zemi. Celer se pak deformuje a místo bulvy tvoří jen množství dužnatých kořenů. Spon pro výsadbu se u jednotlivých druhů příliš neliší.
Vysazování celeru
U bulvového celeru je vhodná vzdálenost v řádku i mezi řádky padesát centimetrů, listový celer má mít spon třicet pět krát čtyřicet centimetrů. O něco menší vzdálenost pak nechte řapíkatým celerům, které se sázejí do brázd hlubokých kolem dvaceti centimetrů. Zjednoduší se pak práce s přihrnováním řapíků k bělení a nepoškozuje se kořenový systém rostlin. Po výsadbě musí přijít vydatná zálivka a nic nezkazíte, pokud záhon přikryjete netkanou textilií.
Hnojení
Celer je náročný na živiny a obsah vápna v půdě. Během vegetace je potřeba ho přihnojovat vícesložkovým hnojivem. Například hnojivo na kořenovou zeleninu je vyhovující.
V naší poradně s názvem BOBKOVÝ LIST V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den,
prosím o radu ohledně bobkového listu.
Rostli nu už mám doma asi 3 roky,ale je starší. Donedávna byla krásná rostlina, ale najednou začala schnout a listy byly černé, ale šly umýt. Také jsem si všimla fleků na listech a dole na hlíně spoustu broučku. Myslím, že se jedná o mšice.
Dočetla jsem se, že bobkovýlist na mšice trpí a že to může být přemokřeno, což by na mě asi sedělo. Tím že je takový suchý jsem myslela, že nemá vodu. Chci se zeptat, jde to nějak zachránit? Třeba přesazením, ostřiháním? a můžu použit klasický hubič na mšice?
Děkuji moc Lenka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Aplikujte postřik přípravkem Mospilan. A začněte zalévat až se objeví nové pupeny. Rostlinu pravidelně vystavujte na slunce přes celý den. A nebo to vzdejte, ušetřete čas a kupte si novou rostlinu. Bobkovýlist je suchomilná rostlina, která přijímá vláhu přes listy a až pak ze zeminy, když je náhodou vlhká.
Plevelům se na povrchu té nevyhnojené půdy tolik dařit nebude, zatímco réva bude mít lepší podmínky. Musí se sazenice na výsadbu nějak připravit?
Záleží na tom, jak je připravená z révové školky. Sazenice při vyorávání ze školky mají dlouhé kořeny a na vrcholu dobře vyzrálý delší letorost – jak to nařizuje vyhláška o sadbě. Některé školky však pro zákazníky sazenice předem částečně upravují tak, že výhon zakrátí nanejvýše na dvě viditelná očka a celou vrchní část sazenice včetně místa srůstu podnože a roubu zaparafínují. To pak umožní výsadbu tzv. „na vysoko“, kdy místo srůstu bude trvale nad povrchem půdy a nebudou se tak vyvíjet rosné kořeny. Ty je totiž nutné v prvních letech odstraňovat nůžkami, aby se nestalo, že sazenice „zpravokoření“. Tím by se eliminovala ochranná funkce podnože před mšičkou révokazem, jak jsme o tom mluvili v lednu. Odstraňování rosných kořenů se odborně nazývá „ramování“.
Pokud sazenice ze školky zakrácené a naparafínované nejsou, musí se odstřihnout na dvě očka před výsadbou a musíme je vysadit hlouběji, aby místo srůstu (parafínem nechráněné) nevysychalo. Pak se ovšem ramování nevyhneme. Kořeny se zakracují tak, aby se bez problémů vešly do jamky a neměly tendenci se obracet nahoru – pak by nerostly. Obvykle je to na šířku dlaně, tady asi na 8 – 10 cm. Tyto úpravy se dělají bezprostředně, nejvýše den před výsadbou, a sazenice se pak na několik hodin, nejlépe přes noc, namočí, aby nasály vodu.
Ve svém příspěvku BOBKOVÝ LIST V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Hajek.
zdravim mam bobkovy list a zacly se mi tvorit na dospelich listech hnede fleky nevite co stim dekuji,umisten na okne v kvetinaci
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Monika Laňková.
Dobrý den, prosím o radu, nerada bych o bobkovýlist přišla, po zalití stále schne. Není na přímém slunci, okno polostín, přesto schne i po zalití. Fleky nemá, je stále zelený. Děkuji za radu. Monika
Vavřín vznešený, běžně známý jako bokový list, může být napaden různými chorobami, ačkoli je obecně považován za bezproblémovou rostlinu. Mezi běžné problémy patří houbová onemocnění, jako je padlí a skvrnitost listů, a také škůdci, jako jsou meruly vavřínové (Trioza alacris), červci (puklice) a housenky. Bobkové keříky mohou také postihnout choroby, jako je Phytophthora (hniloba kořenů a koruny) a potenciální problémy s nadbytkem nebo nedostatkem minerálů.
Houbová onemocnění
Padlí listové
Toto houbové onemocnění se projevuje jako bílý práškový povlak na spodní straně listů, který nakonec způsobí, že postižená tkáň zhnědne a odumře a zanechá po sobě díry.
Houbová skvrnitost listů
Houby způsobující skvrnitost listů způsobují hnědé skvrny na listech a středy těchto skvrn mohou nakonec vypadnout a vytvořit díry podobné těm, které způsobuje padlí listů.
Plíseň listů
Plíseň listů může vážně poškodit listy vavřínu, snížit jejich estetickou hodnotu a celkové zdraví.
Škůdci
Merula vavřínová
Tento malý hmyz vysává mízu ze stromu, zanechává bílý zbytek a způsobuje suché skvrny na listech. Může také způsobit ztluštění, žloutnutí a kroucení listů směrem dolů.
Puklice
Červci mohou napadat vavříny, což vede ke snížené vitalitě, změně barvy listů a dokonce i k jejich opadávání.
Housenky
Housenky, larvy můr a motýlů, mohou být také škůdci, kteří se živí listy a způsobují jejich vysychání a hnědnutí.
Další škůdci
Další škůdci, jako jsou housenky, červci Pulvinaria regalis, měkkokožci a obaleči, mohou vavřín také postihnout, i když obecně nepředstavují významnou hrozbu pro zdraví stromu.
Další problémy
Phytophthora
Toto houbové onemocnění způsobuje hnilobu kořenů a koruny, což vede k suchým listům, tmavé, pruhované kůře a lepkavé míze na listech.
Nedostatek nebo nadbytek minerálů
Nedostatek dusíku může způsobit žloutnutí listů, zatímco nadbytek minerálů může vést k chloróze a odumírání špiček listů.
Poškození sluncem
Bobkovýlist potřebuje sluneční světlo, ale příliš mnoho slunce může způsobit změnu barvy listů (zbarvení do světle žluté nebo bronzové), popáleniny listů (hnědé, křupavé okraje), opadávání listů a vadnutí listů.
Vadnutí špiček listů
Toto onemocnění způsobuje abnormální hnědnutí a vysychání špiček listů.
Ošetření a prevence
Dobrá drenáž: Při sázení bobkového listu zajistěte správnou drenáž, protože nemá rád mokré nohy.
Dostatečné sluneční světlo: Bobkovýlist potřebuje sluneční světlo, ale vyhněte se nadměrnému slunění, zejména během polední špičky.
Správná zálivka: Vyhněte se přelévání nebo suchu a zajistěte, aby půda byla dobře propustná.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel Jirota.
Prosil bych o radu, jak rozmnožit bobkovýlist. Již 2 roky se pokouším uříznout tak asi 8cm stonek a zasadit do kelímku se zemí. Asi tak 5 kousků. A z toho se uchytí tak jeden a ostatní uschnou. děkuji předem za odpověď
Na dno jamky je možné dát jemný, dobře proleželý kompost. Nikdy se takto nepoužívá čerstvý hnůj a také se nikdy do jamky nepřidávají průmyslová hnojiva – na začátku rozpouštění je koncentrace jednotlivých živin v jamce příliš vysoká. Jemné, mladé, čerstvě vyrůstající kořínky by se mohly při této koncentraci spálit. Připravené sazenice se umístí do jamky tak, aby výhon se dvěma očky směřoval vzhůru a kořeny byly volně rozprostřené v jamce. Místo srůstu umístíme v případě parafinovaných sazenic asi 2 – 3 cm nad budoucí povrch půdy. Nejsou-li sazenice ošetřené parafínem, umístí se zhruba ve výšce okolního povrchu půdy. Pak se jamka částečně zasype zeminou, která byla původně na povrchu a je tedy vyhnojená. Následuje utužení zeminy mírným přišlápnutím, a pak je potřeba jamku dostatečně zalít.
Výsadba sazenice „v polovině práce“:
Po vsáknutí vody se přihrne zbytek zeminy tak, že zemina, která byla původně dole, se umístí nahoru. A hned se z ní také vytvoří kopeček, aby očka na výhonu byla zakrytá a mohla vyrašit v klidu a bezpečí, bez ohrožení jarními mrazy přicházejícími v květnu. K sazenici hned můžeme umístit tyčku, ke které se vyrůstající letorosty budou za vegetace vyvazovat.
Vytvoření hrobku nad sazenicí:
Můžete upřesnit termín výsadby?
Většinou se sazenice vysazují na jaře, protože na podzim školky většinou nestihnou připravit sadbu k prodeji před zamrznutím půdy. Z hlediska zásobení sazenice vodou je však podzimní výsadba lepší. A ještě něco: je také možné koupit během roku kontejnerovanou sadbu, většinou na různých výstavách či trzích. Pak je dobré vysazovat co nejdříve po nákupu, aby kořeny měly konečně dostatek prostoru, který v kontejneru chybí.
A jak je potřebné se o nově vysazené keře starat?
V krátké době po výsadbě může dojít k utužení povrchu půdy, která tvoří kopeček nad sazenicí. Rašící výhon by pak mohl mít potíže při vyrůstání přes takto utužený půdní škraloup. Proto je nutné občas kopeček jemně a veleopatrně prokypřit. Ale v žádném případě by se pěstitel neměl snažit „pomoci“ rašícímu výhonu tím, že kopeček nechá rozhrnutý! Rašící výhon je pod půdou etiolizovaný (vybělený – neobsahuje chlorofyl) a při prvním setkání s prudkým sluníčkem by se mohl spálit stejně, jako se mnohdy na jaře spálíme my, když včas neodejdeme do stínu.
Jinak většina prací v době vegetace na nově vysazených keřích je v podstatě téměř shodná s pracemi kolem keřů, které už plodí, jak jsme o nich mluvili v předchozích měsících.
Ve svém příspěvku BOBKOVY LIST A PUKLICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena kremenova.
Dobry den. Mam asi pětiletý bobkovýlist, a letos mi ho napadly puklice.Stírám je vatou namočenou ve slívovici.Moc to nepomáhá.Nechci na to použít nějaké chemikálie. Ráda ho používám při vaření.Poradte mi prosím někdo,co s tím.Moc děkuji za případnou radu. Zdravím.Alena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena.
Reaguji na problém s puklicemi.Měla jsem poměrně vzrostlý bobkový lis a přes zimu se objevily puklice poměrně ve velkém množství.Byla jsem zoufalá,co dělat.
Vyřešila jsem problém velmi radikálně.Rostlinu jsem vyndala z květináče,byl to keřík,ne stromek.Sestřihla jsem ho úplně dole,takže nezůstal jedinný list.Vysypala jsem všechnu hlínu,kvetináč jsem vydrhla,vypláchla v roztoku hypermanganu,taktéž jsem v něm vymáchala kořeny,byly úplě bez hlíny.Dala nový substrát,zasadila a čekala.Budˇ a nebo,stejně bych rostlinu vyhodila.Po čase se začaly objevovat první lístky a dneska je keřík vysoký cca 1/2 metru a zdravý.Možná má někdo lepší nápad,ale mě se tento postup osvědčil.Přeji pěkný den
Kdy sázet afrikány: výsev, setí a správné načasování v českých podmínkách
Nejčastější otázka zní: kdy sázet afrikány? V českých podmínkách se mi osvědčilo rozdělit si odpověď na dvě části. Výsev doma nebo ve skleníku dělám obvykle od března do dubna. Ven na záhon dávám sazenice až po odeznění silnějších jarních mrazíků, nejčastěji ve druhé polovině května. Přímé setí ven je možné, ale jen když už je půda teplejší a nehrozí, že malé rostlinky poškodí chlad a slimáci.
U afrikánů se nevyplatí spěchat za každou cenu. Jednou jsem měl sazenice krásné už začátkem května a vysadil je příliš brzy. Přišla chladná noc, listy ztmavly, růst se zastavil a rostliny pak skoro dva týdny jen přežívaly. Nezmrzly úplně, ale předběhly je později vysazené sazenice od sousedky. Od té doby se držím pravidla: lepší o týden později do teplé půdy než o dva týdny dřív do stresu.
Při předpěstování používám lehký výsevní substrát nebo prosátou zahradní zeminu s kompostem, pokud je opravdu jemná a nepřemokřená. Semena afrikánu jsou dlouhá, tmavá, s jemným světlým koncem. Vkládám je mělce, zhruba půl až jeden centimetr pod povrch, a substrát jen přitlačím. Nezalévám prudkým proudem, ale rosením nebo spodní zálivkou, aby se semena nevyplavila do rohů misky.
Druhý kritický rozhodovací moment je výsev. Právě tady vzniká hodně pozdějších problémů: příliš husté setí, málo světla, přemokření nebo slabé vytáhlé rostliny. Fotografie ukazuje správně řídký výsev afrikánů v sadbovači a rozdíl proti přehuštěné misce.
Fotografie znázorňuje ruce při výsevu afrikánů do sadbovače, vedle je pro srovnání přehuštěná výsevní miska s vytáhlými sazenicemi.
Klíčení bývá v teple rychlé. Když je doma kolem 20 °C a substrát nevyschne, první rostlinky se často ukážou během několika dnů. Jakmile vyklíčí, potřebují světlo. Tady vzniká častá chyba: lidé nechají misku v teple, ale v tmavším koutě. Rostliny se vytáhnou, zeslábnou a při přesazování se lámou. Já po vyklíčení dávám afrikány na co nejsvětlejší parapet a raději trochu snížím teplotu, aby rostly pevněji.
Přepichování není vždy nutné. Pokud vyséváte řídce, můžete mladé rostliny opatrně přesadit rovnou do menších květináčků nebo počkat, až zesílí. Pokud je výsev hustý, vyplatí se přepichovat ve chvíli, kdy mají rostlinky první pravé listy. Nedržte je za stonek, ale spíš za list nebo za kořenový bal s pomocí kolíku. Stonek mladého afrikánu se umí poškodit překvapivě snadno.
V naší poradně s názvem BOBKOVÝ LIST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Hrachová.
Kde lze koupit sazenice nebo semena bobkového listu-vavřínu. Děkuji za informaci.
A. Hrachová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Rostlinky vavřínu vznešeného alias bobkovýlist se dají běžně koupit v zahradnictví. Některá zahradnictví ho posílají i poštou. Jejich nabídky na internetu můžete vidět zde: https://www.zbozi.cz/hledej…
Chcete mít papriky na zahrádce nebo na slunném balkóně? Můžete si je vypěstovat ze semínek. Pro pěstování paprik ze semen začněte s klíčením semen uvnitř na konci zimy pomocí směsi pro výsev semen. Pro optimální klíčení udržujte teplou teplotu (27–32 °C) a pamatujte si, že papriky mají rády teplo zdola. Jakmile se sazenice vyvinou, přesaďte je do jednotlivých květináčů a postupně si je aklimatizujte na venkovní podmínky, než je vysadíte do zahrady. Bude to trvat 2,5 měsíce.
Klíčení
Začněte v interiéru: Semena začněte vysévat 8–10 týdnů před posledními očekávanými mrazy, tedy od poloviny února.
Směs pro výsev semen: Použijte dobře propustnou směs pro výsev semen.
Teplota: Pro klíčení udržujte teplou (27–32 °C). Papriky dobře klíčí a následně dobře rostou, když mají teplo zespodu. Proto je umístěte na vyhřívanou podložku a nastavte ji na uvedenou teplotu.
Hloubka výsadby: Semena vysejte do hloubky asi 0,6 až 1,2 cm. Dejte jich do každé buňky sadbovače několik. Později je vyjednotíte.
Zalévání: Půdu udržujte trvale vlhkou, ale ne přemokřenou.
Světlo: Jakmile sazenice vyklíčí, zajistěte jim dostatečné sluneční světlo. Můžete je přenášet podle toho, kde u vás v interiéru svítí slunce. Můžete také použít elektrické pěstební lampy.
Přesazování a pěstování
Jednocení: Jakmile sazenice mají několik pravých listů, prořeďte je na jednu rostlinu v každé buňce sadbovače nebo v květináči a odstraňte ty nejslabší.
Přesazování: Jak sazenice rostou, přesazujte je do větších květináčů, aby se mohly rozvíjet kořeny.
Otužování: Sazenice postupně aklimatizujte na venkovní podmínky tím, že je před vysazením na zahradě vystavíte po dobu 1–2 týdnů rostoucímu množství slunečního záření a nižším teplotám, které v tu dobu panují přes den venku, přičemž pobyt venku postupně prodlužujte až do pozdních hodin. Nebo je můžete od půlky března vynášet ven na přímé slunce a odpoledne je před západem vždy uklidit.
Výsadba papriky na zahradě: Sazenice venku vysaďte do dobře propustné půdy bohaté na organickou hmotu. S výsadbou počkejte, až budete mít jistotu, že přes noc teplota neklesne pod 6 °C.
Rozestupy: Rostliny udržujte od sebe vzdálené 30–45 cm v závislosti na odrůdě.
Podpěra: Během růstu rostlin jim poskytněte oporu, například kolíky nebo klece.
Zálivka: Pravidelně zalévejte, zejména v obdobích sucha.
Hnojení: Používejte hnojivo určené pro plodovou zeleninu, zejména po objevení prvních květů.
V naší poradně s názvem BOBKOVÝ LIST V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri Fabian.
Dobry den, prosim o radu.... Co je to za parazita na listech vavrinu? Nejaky podtyp puklice...? A jaky tedy postrik na vzrostly strom (Chorvatsko)?
Za odpoved predem dekuji.
Fabian Jiri
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vypadá to jako Trioza alacris, což je ploštice sající mízu z čeledi Triozidae, která vytváří hálky na listech vavřínu vznešeného (laurus nobilis). Nachází se v Evropě. Jak vypadá je vidět tady: https://www.google.com/imag…
Trioza alacris způsobuje, že okraje listů ztloustnou a srolují se dolů a vytvoří světlé, podlouhlé váčky. Tyto hálky mohou v létě ubytovat dvě generace až třiceti bledězelených nymf, které jsou pokryty chmýřím z bílého vosku. Dospělci obvykle přezimují v podestýlce, ale mohou přezimovat i v hálce. Mezi druhy vavřín, které trpí tímto škůdcem, patří vavřín azorský (Laurus azorica), vavřín vznešený (Laurus nobilis), Laurus novocanariensis a Persea indica.
Co s tím dělat?
Je to svízel, protože tyhle potvory jsou chráněni voskem a kontaktní insekticid nebude dostatečně účinný, aby zneškodnil všechny tvory. Je to stejně těžké, jako u puklic, které zmiňujete.
Doporučena je ekologická léčba, při které se napadené listy nejprve omyjí draselným mýdlem, aby se očistil list od medovice vylučované hmyzem, a poté se aplikuje neemový olej k boji proti hmyzu. Kúra se opakuje týdně, dokud neuvidíte, že nákaza ustupuje.
Pokud to nepomůže, nebo chcete radikální řešení, tak pak je na řadě systémový insekticid, který si rostlina natáhne do sebe a rozprostře ho po celém svém těle. Stane se tak po určitou dobu jedovatou pro všechen hmyz, který ji saje mízu. Problém je, že se tím na dlouhou dobu znemožní použití listů při vaření.
Existují poznatky o účinku acetonu při hubení těchto škůdců. Podle nich je třeba rostlinu na 24 hodin umístit do velkého pytle na odpadky a dovnitř umístit 20 ml acetonu na 100 litrů prostoru pytle, aby se mohl přirozeně vypařit.
Škůdci afrikánů: co je opravdu poškozuje a co od nich lidé čekají zbytečně
Afrikány škůdci netrápí tak často jako jemnější letničky, ale rozhodně neplatí, že jsou nezničitelné. Největší škody mi na mladých rostlinách opakovaně udělali slimáci. Malá sazenice afrikánu je pro ně měkká, šťavnatá a snadno dostupná. Zvlášť po dešti dokážou za jednu noc sežrat celé řádky, takže ráno najdete jen pahýly, slizové stopy a pocit, že výsev vůbec neměl smysl.
Právě tady vzniká největší omyl. Lidé slyší, že afrikán odpuzuje škůdce, a pak čekají, že se mu škůdci sami vyhnou. U slimáků to tak v mé zahradě nefungovalo. Starší, silnější rostliny už zvládly okousání lépe, ale čerstvě vysazené sazenice byly ohrožené. Proto dnes dávám kolem nových sazenic suchší povrch, nenechávám u nich zbytky listů a první týden po výsadbě je chodím večer kontrolovat.
Další problém bývají mšice, i když u afrikánů jsem je neviděl tak často jako třeba na fazolích, růžích nebo mladých ovocných stromcích. Pokud se objeví, většinou jde o oslabené rostliny v husté výsadbě, v přehnojené půdě nebo v místě bez proudění vzduchu. Pomáhá omytí proudem vody, podpora slunéček a hlavně nepěstovat rostliny namačkané jednu na druhou.
U půdních škůdců se o afrikánech mluví hlavně kvůli háďátkům. Některé druhy a odrůdy aksamitníků mohou v půdě působit proti určitým parazitickým háďátkům, ale není to univerzální dezinfekce záhonu. Prakticky to chápu tak, že afrikán má smysl zařadit do pestré výsadby, případně ho použít jako součást sezónního ozdravení záhonu, ale nečekat od něj okamžitý účinek po vysazení tří rostlin na roh záhonu.
Příběh z praxe: jeden rok jsem vysadil afrikány kolem záhonu s paprikami a myslel si, že mám vyřešeno. Slimáci se ale schovali pod mulčem a sežrali hlavně mladé afrikány, ne papriky. Od té doby vím, že afrikán není ochranný plot, ale jen jeden dílek v celé péči o záhon.
Choroby se objevují hlavně ve vlhku. Když je léto deštivé, rostliny jsou hustě u sebe a zalévá se shora, mohou listy hnědnout, květy zahnívat a celé keříky působit unaveně. Nejčastější praktické příznaky jsou skvrny na listech, šedý povlak na starých květech, vadnutí odspodu a hniloba u kořenů. V takovém případě nejdřív zlepšuji vzdušnost: odstraním napadené části, vytrhnu nejslabší rostliny a přestanu kropit listy.
Pokud rostliny žloutnou, nemusí jít hned o nemoc. U afrikánů jsem viděl žloutnutí po chladu, po přemokření, po přesazovacím šoku i ve chvíli, kdy byly sazenice dlouho v malém květináči a neměly živiny. Důležité je sledovat souvislosti. Jestli žloutnou po studené noci, dejte jim čas. Jestli žloutnou v mokré těžké půdě, řešte vodu.
Až keř povyroste, tvarujeme jej a při tom sklízíme lístky, které sušíme. Při sušení se nesmí listy zapařit a zhnědnout - jinak zcela ztrácejí své typické aroma. Listy ostříháme bez řapíků a rozložíme je v temné a vzdušné místnosti až do seschnutí listů. Tyto uskladníme v plátěném sáčku v temnu a suchu.
Bobkovýlist = sušené listy vavřínu se specifickým aroma. Používá se k nakládání a úpravě zvěřiny i jiných mas, rajské či svíčkové omáčky. Bobkovýlist je tradičním kořením české kuchyně. Rovněž se používá při nakládání zeleniny, hub nebo konzervaci masa a k marinovaným rybám.
Sazenice řízků tújí v květináčích lze sázet po celou sezonu. Jinak tomu je u sadby v balu, nebo dokonce u prostokořenných sazenic. Ty je možné sázet jen brzy na jaře nebo naopak ke konci podzimu. V českých zahradnictvích už se dnes setkáte převážně s kontejnery (květináči), takže se nemusíte obávat, že by se rostlinky neujaly, pokud se rozhodnete živý plot založit například v červenci. Jen nezapomínejte na pravidelnou zálivku a další pravidla pro výsadbu tújí.
Túje potřebují vydatnou zálivku každý čtvrtý den bez deště. Zalévat budete tedy zejména v létě. V opačném případě mohou sucha zničit i vzrostlé sazenice. Jak již bylo zmíněno, sazenice tújí potřebují vlhkou půdu. Túje navíc sucho nesnáší dobře, jakmile jí zaschnou kořeny, už se nevzpamatuje.
Pokud již máte vypěstované sazenice tújí, je vhodné pustit se do výsadby. Výsadbu nepodceňujte. Máte jen jeden pokus a případná chyba vás bude mrzet desítky let. Rostliny v živém plotě vydrží pravděpodobně až do konce vašeho života.
Postup:
Kořenové baly namočte do vody.
Vykopejte 60 centimetrů hlubokou a 80 centimetrů širokou rýhu.
Vykopaný substrát smíchejte s kompostem.
Rostliny zasaďte na místo tak, aby nebyly příliš utopené.
Přiměřeně udusejte půdu v celé délce rýhy.
Půdu doporučujeme ještě zasypat bohatou vrstvou mulče.
Sazenice vydatně zalijte.
Odborníci doporučují na jeden metr dvě túje. Pokud tedy chcete vytvořit například 10 metrů dlouhou stěnu, budete potřebovat 20 tújí. Jestliže se rozhodnete pro exotičtější kultivary tújí, raději se zeptejte prodejce. Udávaná čísla platí pro nejžádanější túji 'Smaragd'.
Ve svém příspěvku BOBKOVÝ LIST V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Hrachová.
Marně sháním rostlinu bobkového listu v květináči. Před časem jsem četla na Internetu nabídku této rostliny, bohužel jsem si nenapsala adresu a teď nevím, kam bych se obrátila.
Děkuji předem za informaci.
Alena Hrachová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Co dělat s listy po napadení: použít, vyhodit, nebo nechat na rostlině?
Tohle je otázka, kterou u bobkového listu řeší skoro každý. U okrasné rostliny by člověk jen řešil zdraví rostliny. U bobkového listu se přidává kuchyně. Můžu listy po puklicích použít do vývaru? Stačí je umýt? Co když jsem použil líh, mýdlo nebo postřik?
Moje praktické pravidlo je opatrné: listy přímo napadené puklicemi nebo medovicí do vaření nepoužívám. I kdyby šly umýt, nemám důvod je dávat do jídla. Bobkovýlist se používá v malém množství a rostlina časem obrazí. Raději obětuji staré listy a počkám na nové zdravé přírůstky.
Rozhodování podle situace:
List s jednou puklicí: pokud nebyl chemicky ošetřen, lze ho teoreticky důkladně umýt, ale já ho raději vyřadím.
Lepivý list s medovicí: do kuchyně nepoužívat, odstranit nebo ponechat jen jako pracovní list pro regeneraci rostliny.
List po domácím mýdlovo-olejovém ošetření: nepoužívat bez velmi důkladného omytí a časového odstupu.
List po chemickém přípravku: řídit se etiketou; pokud není použití na jedlé listy jasně vhodné, do jídla ho nedávat.
Nový zdravý přírůstek po zvládnutí napadení: nejlepší volba pro pozdější kuchyňské použití.
Tady se vyplatí praktičnost. Pokud pěstujete bobkovýlist hlavně jako koření, udržujte si část rostliny čistou a neošetřovanou chemickými přípravky. Pokud je napadení silné, berte nejbližší období jako záchranu rostliny, ne jako sklizeň koření.
V naší poradně s názvem BOBKOVÝ LIST V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Děkuji moc za radu, nic z toho jsem nevěděla, ale to mě neomlouvá. Vzdát to nechci, byl to dárek. Jen se chci ještě zeptat. Ten stromek má asi 1m a tloušťka kmene je asi 2 cm to mám střihnout celý strom? Nebo jen ostříhat ty vrchy. Děkuji moc
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
V tom případě ostříhejte jen ty vrchy, aby měla rostlina na čem obrazit.
Lokální realita: bobkovýlist v českém bytě, na balkoně a v zimní zahradě
V českých podmínkách má bobkovýlist jiný režim než ve Středomoří. Tam může růst venku jako běžný keř nebo strom. U nás většinou putuje. Jaro a léto venku, podzimní přesun dovnitř, zimní přežívání a jarní otužování. Každý přesun je pro rostlinu stres a zároveň příležitost, aby si člověk škůdců všiml.
Nejčastější scénář vypadá takto: v létě je bobkovýlist na balkoně, kde má slunce, vítr a občasný déšť. Vypadá výborně. Na podzim ho člověk přenese dovnitř, často bez důkladné kontroly. V bytě je méně světla, ale teplota zůstává vysoká. Rostlina zpomalí růst, ale škůdci mají pořád relativně dobré podmínky. V lednu nebo únoru se objeví lepivé listy.
U rodinných domů bývá situace lepší, pokud existuje světlá chodba, veranda, zimní zahrada nebo nevytápěná místnost bez mrazu. V bytech je to těžší. Balkon v zimě použít nejde, sklep bývá tmavý a obývák je moc teplý. Proto je prevence tak důležitá: rostlinu před přenesením dovnitř vždy zkontrolovat, osprchovat a dát na několik týdnů stranou.
Český kompromis: pokud nemáte ideální zimoviště, vyberte menší zlo. Lepší je světlejší a chladnější chodba než teplý parapet nad radiátorem. Bobkovýlist v zimě nepotřebuje bujný růst. Potřebuje hlavně přečkat bez přehřívání, přelití a škůdců.
U puklic se opakují podobné příběhy. Každý pěstitel má trochu jiné podmínky, ale rozhodovací momenty jsou skoro stejné: všimnout si včas, neodkládat izolaci a nepodcenit opakování zásahu.
Scénář první: malý bobkovýlist z obchodu
Rostlina koupená na jaře vypadala zdravě, ale po přenesení domů se na několika listech objevily hnědé štítky. Tady je nejlepší nepanikařit, ale jednat hned. Malou rostlinu lze prohlédnout celou během pár minut. Pomůže karanténa, setření jednotlivých puklic a kontrola po týdnu. Pokud se problém zachytí v této fázi, často není nutné sahat po silné chemii.
Scénář druhý: starší keř po zimě
To je nejtěžší varianta. Bobkovýlist má mnoho výhonů, listy se překrývají a puklice se drží hlavně uvnitř koruny. Tady bych se nebál prosvětlovacího řezu. Nejdřív odstranit nejslabší a nejvíc obsypané výhony, potom čistit zbylé části. U husté rostliny je důležité, aby se po zásahu zlepšilo proudění vzduchu. Jinak se problém vrátí.
Scénář třetí: bobkovýlist vedle citrusů
Citrusy, oleandry a některé pokojové rostliny trpí na savé škůdce podobně. Pokud stojí napadený bobkovýlist vedle nich, nestačí ošetřit jen vavřín. Je potřeba zkontrolovat všechny sousední rostliny. Puklice se sice nepřesouvají tak nápadně jako létající škůdci, ale mladá stadia se šířit mohou. Karanténa je v tomto případě zásadní.
Fotografie znázorňuje třetí rozhodovací moment: rozdíl mezi slabým a silným napadením, podle kterého se volí domácí nebo razantnější zásah.
Bobkovýlist neboli vavřín je rod dřevin z čeledi vavřínovitých. Zahrnuje pouze 2 druhy rostoucí ve Středomoří a na Kanárských a Azorských ostrovech. Vavříny jsou stálozelené dvoudomé keře či stromy, které mohou dorůstat do různé velikosti a výšky, nejvýše však dorůstají do výšky 20 metrů. Listy vavřínu jsou 6–12 centimetrů dlouhé a 2–4 cm široké, používají se jako okrasné rostliny a jejich listy jako koření.
