Onemocnění způsobují houby rodu Erysiphales. Vyhovuje jim teplé a suché počasí a také přehnojení rostlin dusíkem. Na napadených listech se na obou stranách vytvoří moučný šedýpovlak. Jedná se o hyfy a spóry konidií (spóry hub vzniklé nepohlavním rozmnožováním). Mycelium časem tmavne a vytváří kulovité plodnice. Horší je, že vítr může rozšířit spory houby na další rostliny.
Pokud je u vašich hortenzií diagnostikována tato choroba, měli byste postižené části rostliny co nejdříve odstranit. Zabráníte tak šíření nemoci. Je však třeba pamatovat na to, že napadené listy a výhonky nemohou skončit v kompostu. Když padlí napadne velkou oblast rostlin, pak mohou pomoci pouze chemické fungicidy. Postřik pak může zachránit hortenzie před odumřením.
Padlí je choroba, která se projevuje jako šedýpovlak na spodní straně listů a na výhonech. Na listech se objevují žluté skvrny, které časem zhnědnou. Infikované listy opadávají a rostlina slábne a ztrácí svůj atraktivní vzhled. Růstu houby napomáhá vysoká vlhkost vzduchu a teplota vzduchu 18-20ºC.
V počáteční fázi může pomoci odstranění a spálení kontrolovaných částí rostliny. Jako záchranný postup se doporučuje postřik vhodnými fungicidy proti padlí na okrasných rostlinách.
Ve svém příspěvku THUJE A PES se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri Neoral.
Zdravim,existuje nejaky pripravek odradujici psa mocit na thuje? Dekuji za odpoved
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Metr před thuje natáhnu provázek. Nic jiného není, bydlím v centru města, kde psi močí po fasádě. Vyzkoušela jsem savo,pepř i mnoho chemických přípravků a nic nepomáhá.
Živý plot z tújí (dříve psáno také thuje a nesprávně tůje) vyžaduje minimálně řez alespoň dvakrát ročně, a to na samém sklonku zimy a koncem června. Čím častěji budete řez túje provádět, tím hezčí živý plot bude. Pokud byste túje nechali třeba rok bez zastřižení, následující řez by musel být hluboký (do staršího dřeva). Živá stěna by pak špatně obrůstala, keře by vypadaly omšele a s výsledkem byste určitě nebyli spokojeni. Túje můžeme nechat přirozeně rozrůstat, máme-li dost místa.
Túje všeobecně dobře snáší stříhání a tvarování. Zastřihovat je můžete během celé vegetace, tedy od jara do podzimu. Jarní tvarování rychle obrazí a během vegetace dorůstá. Není však vhodné zastřihávat túje během zimy (listopad až únor), protože do jara stejně neobrazí, ani se nezahojí. Tuhé mrazy mohou navíc nezhojené ranky vysušit a zaschlé konečky větví následně moc parády nenadělají. Tvarování živých plotů se provádí jednou až dvakrát ročně. Záleží na bujnosti růstu a nárocích na ideální tvar. Z praxe i literatury lze doporučit tvarování jednou na jaře (březen až květen) a popřípadě podruhé koncem léta (konec srpna až září).
Túje čili zerav západní (Thuja occidentalis) má velmi široký sortiment kultivarů. Najdeme mezi nimi typy různých tvarů, vysoké stromovité, kuželovité, úzce sloupovité i keřovité. Na druhé straně je řada zakrslých kultivarů kuželovitých, kulovitých i rozložitých. Správný tvar je tudíž závislý na druhu rostliny. Túje můžete využít jako solitéry, do skupinových výsadeb (pozor na příliš mnohobarevné kombinace), do skalek či jako přenosnou zeleň.
V naší poradně s názvem THUJE A RAŠELINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den, zasadila jsem thuje do podkladu z rašeliny. Radili mi to v zahradnictví, kde jsme je koupila, teď na internetu čtu, že je to pro ně příliš kyselé, mám je přesadit? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Thuje nepotřebují žádný speciální substrát a vetšinou plně dostačuje zemina z výkopu sazební jámy. Někdy se rostlina srovná s nevhodným substrátem, někdy zahyne. Když budete přesazovat, tak použijte klasickou drnovku, popřípadě ornici.
Roční přírůstek dosahuje obecně cca 30 cm. Rychlost růstu do 5 let je asi 20 cm za rok. 7–8leté túje mají přírůstky až 40 cm za rok. Varianta Smaragd je nenáročná na pěstování, udržuje tvar kužele, a proto se nemusí stříhat ze stran.
V naší poradně s názvem TÚJE SMARAGD HNĚDNE PO PŘESAZENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MiroslavToušek.
Dobrý den.Obracím se na Vás s prosbou o radu ohledně hnědnutí stromku thuje Smaragd.Vzrostlý třímetrový zdravý strom jsem vloni na podzim vykopal a přesadil z velkého květníku před domem do řady thůjí ,které tvoří živý plot mezi sousedem a mojí zahradou.Na začátku jara jsem začal pozorovat,že stromek postupně hnědne a to přes pravidelné zalévání.Snažil jsem se stromku doplnit hořčík,ale ani to nepomohlo.Zvláštní je to,že strom usychá jen z poloviny.Směrem do mé zahrady na jižní stranu je už kompletně hnědý ,ale směrem k sousedovi je stromek sytě zelený jakoby vůbec nestrádal.Je docela možné ,že jsem při vykopávání thůje mohl neúmyslně poškodit část kořene která zásobuje právě usychající polovinu stromu.
Je nějaká reálná šance ,že bych mohl strom ještě zachránit?
Za odpověď předem děkuji.
S pozdravem.
Toušek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
S největší pravděpodobní takto rostlina reaguje na přesazení. Často se stává, že při přesazení na novou pozici se nedodrží původní orientace na jih, což má za následek ozáření sluncem té části, která na to nebyla zvyklá. Samozřejmě nejde ani vyloučit poškození kořenového systému při přesazování. Co s tím teď dělat? Uschlé větve ostříhat a nechat túji, aby se s tím vypořádala sama a postupně vyplnila proschlá místa novými větvemi z té části, která nyní prosperuje. S hnojením to nyní nepřehánějte, pouze dbejte na dostatečnou zálivku.
Aby túje zdárně zakořenily, měly by být zasazeny co nejdříve, nejlépe ihned po zakoupení. Pokud se tak nemůže stát, vložte rostlinu i s obalem do půdy, popřípadě alespoň na stinné místo, a vydatně ji zalévejte. Doba takového uskladnění však nesmí přesáhnout pět dní. Pro úspěšnou adaptaci rostliny na nové prostředí je nutné dodržet následující pravidla.
Zásady při výsadbě:
Jáma pro zasazení má mít v ideálním případě dvakrát větší průměr, než má bal rostliny. Hloubka by měla být taková, aby rostlina nebyla ani „utopená“, ani neměla obnažené kořeny.
Pokud sázíte do kamenité půdy, podsypte bal kvalitním substrátem.
Před výsadbou nalijte do jámy jednu konev vody (cca 10 litrů).
Neodstraňujte síťku z balu rostliny, vysypala by se zemina a přetrhaly by se vlásečnicové kořínky nezbytné pro to, aby se rostlina úspěšně ujala.
Po zasazení je nezbytná pravidelná zálivka, zejména v teplých suchých měsících. Pokud rostlina nemá dostatek vláhy, může uschnout už po dvou týdnech.
Dodržení těchto pokynů zajistí bezproblémové ujmutí a dokonalý růst i vzhled zakoupených tújí.
V naší poradně s názvem VÝŠKA THUJI MEZI SOUSEDY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Sadílková.
Dobrý den prosím kolik můžou mít thuje na výšku mezi sousedy a z jaké strany se to měří, když mají sousedi níž pozemek cca 20 cm zda z naší strany, nebo z jejich podle mého názoru by se to mělo tykak našeho pozemku, kde jsou thuje a pravidelné udržované a vysazení v roce 2010, myslím od roku 2015 jsou už jiné podmínky děkuji Vám za odpověď s pozdravem Sadílková Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Občanský zákoník neudává maximální výšku živého plotu mezi sousedy. Vychází se zde z logiky moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého. V ideálním případě by vaše thuje neměly sousedovi stínit, zasahovat větvemi na jeho pozemek a znečišťovat ho. Na druhé straně máte právo oplotit svůj pozemek oplocením až do výšky 1,2 m od okolního terénu. Pokud si chcete postavit vyšší plot, potřebujete stavební povolení, ke kterému se soused může nesouhlasně vyjádřit.
Chcete li mít thuje na hranici pozemku vyšší než 1,2 m, měli byste si se sousedem vyjednat písemnou dohodu a nebo ústní za přítomnosti nezávislého svědka, například starosty obce.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel V. Žitek.
Na hroznu bílého vína ve skleníku se objevil šedivý povlak.Předpokládám, že se jedná o nějakou plíseň. Poradí mi někdo, čím bych měl hrozny ošetřit? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Šedý povlak bude nejspíše padlí révy vinné. Porovnat to můžete s těmito fotografiemi, na kterých je vidět padlí révy vinné: https://www.google.com/imag…
Je to onemocnění způsobené houbovým patogenem Erysiphe necator a projevuje se jako popelavě šedý až bílý práškový výrůstek na zeleném pletivu révy. Postihuje jak stolní hrozny, tak vinné hrozny. Pokud se nekontroluje, může způsobit vážné ztráty na úrodě a zhoršit kvalitu vína. Efektivní ochrana fungicidy začíná už na jaře. V pozdějších etapách vývoje hroznů je již obrana ztížena dodržováním ochranných lhůt před sklizní. Proti padlí se používají fungicidy Discus, Dynali, Kumulus, Topaz nebo VitiSan.
Túje mají mělký, vláknitý kořenový systém a tento kořenový systém se může šířit až k okrajům koruny, což je nejvzdálenější vnější obvod koruny stromu. Kořeny malých stromů mohou dosahovat hloubky až 20 cm, zatímco kořeny větších stromů mohou sahat do hloubek 45 až 60 cm.
Kořenový systém tújí je obecně mělký v závislosti na odrůdě a může se šířit do šířky maximálně do úrovně odkapávací linie nebo okrajů větví. Kořeny tújí nejsou známé tím, že by měly invazivní nebo agresivní kořeny.
V naší poradně s názvem BÍLEJ POVLAK ZEMINY U ORCHIDEI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Prosím o radu na substrátu na orchidejí mám bílý povlak co s tím. Dočetla jsem se že je to častou zálivkou já zaléváme 1krat týdně je to moc,? Děkuji za odpověď
Vesecká
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaše orchidej má bílou plíseň. Plísně potřebují ke svému životu vlhko a to přichází z vaší zálivky. Pravděpodobně máte substrát s větší schopností nasáknout vodu. Proto bude stačit zalévat jednou za dva až tři týdny. Zde je návod, co dělat:
Odstraňte všechen substrát s povlakem. Aby se zabránilo šíření choroby, pak použijte sprej proti plísním Fugispray bezchlórový. Zde je jeho cena: https://www.zbozi.cz/hledan…
Roztok aplikujte na místa odkud byl odebrán plesnivý substrát. Při rozsáhlé kontaminaci je možné roztok nalít do celého substrátu v rámci zálivky v ředění jedna lžíce na 3 litry vody. Rostlině to neublíží. Pokud nemáte fungispray, pak do postižené oblasti nalijte v plné síle peroxid vodíku z lékárny. Opakujte každé 2 až 3 dny, dokud se nezastaví jeho šumění.
Jedním z nejužitečnějších aspektů kořenového systému tújí je jeho síla. Kořeny tohoto stromu se rozvinou jak do hloubky, tak do šířky, což stromu umožňuje postavit se extrémně silnému větru a také udržet těžké zatížení sněhu bez převrácení. Túje má na rozdíl od jiných velkých stromů své kořeny pod zemí. To pomáhá předcházet spálení nebo vysychání během dlouhých období sucha a zmrznutí při silných mrazech. Hluboce rostoucí a široké kořeny pomáhají tomuto stromu zůstat zelený po celý rok a dosahovat výšky až 18 metrů nebo více.
Ve svém příspěvku JAK VYLÉČIT ORCHIDEE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Dobrý večer
prosím o radu, na orchideich se mi udělal na podzim ze spodní strany bílý povlak, postříkala jsem je slabým roztokem vody a octa. Povlak sice zmizel,ale listy zůstaly povadlé i když jsem je postavila jednou za 3-4 týdny do nádoby s vodou a hnojivem pro orchidee. Tak se chci zeptat co s nimi jestli se ještě růst obnoví nebo je mám vyhodit a kde jsem udělala chybu.Děkují
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Čím větší strom, tím větší kořenový bal. Zdá se to zřejmé, ale jak velké by měly být? U stromu o výšce do 2 metrů musí mít kořenový bal alespoň 50 cm napříč. U túje vysoké 2,5 metru by měl mít průměr 60 až 80 cm.
Při přesazování tújí vykopejte kořenový bal do hloubky alespoň dvou třetin šířky rozprostření větví. Nebo vykopejte kořenový bal alespoň 12 cm hluboký na každý 1 cm průměru kmene u země.
V naší poradně s názvem MALINOOSTRUŽINA-BÍLÝ POVLAK NA STONCÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Filip Vesely.
Dobrý den,na mladém malinoostružiníku se mi tvoří na stoncích jakýsi bílý práškový povlak..nevím o co se jedná,nikde jsem o tom nic nenašel.Prosím poradíte
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Bílý prášek na rostlinách maliníku je plíseň způsobená houbou Sphaerotheca macularis, která ovlivňuje maliny a způsobuje zkadeření listů. Obvykle jsou plísní pokryty spodní strany listů. V těžkých případech se houba objeví na horním povrchu listu. Normálně je tato plíseň známa jako padlí jahodníkové a používá se i stejná chemická ochrana jako u jahod. Pro postřik se používá fungicid z řady dostupných výrobků, z kterých nejznámější je TALENT. Mezi další účinné fungicidy patří: AMISTAR | COSAVET DF | DAGONIS | FLOSUL | IQ-CRYSTAL l | KUMULUS WG | LUNA PRIVILEGE | LUNA SENSATION | ORTIVA | SERENADE ASO | THIOVIT JET | TOPAS 100 EC | ZATO 50 WG.
Postřik proveďte co nejdříve v den, kdy nebude po dlouhou dobu pršet. A opakujte ho dvakrát po třech týdnech. Větve, které jsou napadeny a můžete je obětovat, tak radši hned ostříhejte a spalte.
Choroby česneku může nejen v průběhu vegetace, ale i během skladování způsobovat přímo komplex několika hub. Jedná se například o houby Fusarium spp., Botrytis spp., Penicillium spp. Když se napadení projeví už v průběhu vegetace, dochází ke žloutnutí listů, redukci kořenů a poškození podpučí. Vlivem toho pak napadené rostliny postupně vadnou a odumírají. Jestliže dochází k napadení v průběhu skladování česneku, dochází k takzvanému trouchnivění stroužků. Při něm jednotlivé stroužky postupně sesychají, až nakonec uschne celá cibule. Na průřezu paličkou jsou pak viditelné jednotlivé zasychající stroužky a mezi nimi bílý, narůžovělý, světle šedý, nebo modrozelený povlak hub, a to podle toho, jaká houba je původcem hniloby.
Z půdních chorob houbového původu jsou nejběžnější fusariové hniloby. Ty nejprve způsobují červenání a hnilobu kořenů, která postupně přechází z kořenů na podpučí a z něj následně na cibule. Fuzariózy jsou jedním z nejčastějších původců trouchnivění. V porostech se tato choroba šíří převážně ohniskově a podporují ji těžké, vlhké a teplé půdy, nevhodná závlaha i mechanické poškození cibulí. Ochrana spočívá především v prevenci, to znamená včasná a důsledná likvidace posklizňových zbytků a minimálně čtyřletý odstup v pěstování hostitelských rostlin na jednom místě (o tom viz v předchozí podkapitole). K pěstování je nutné používat zdravý sadbový materiál. Jarní typy česneků jsou podstatně méně napadány než ozimé typy. Nejvhodnější ochranou proti houbovým chorobám je pak moření stroužků před jejich výsadbou. Dříve se doporučoval přípravek Rovral Flo, ale ten se už neprodává, zahrádkáři tak jako náhradu používají Merpan 80 WG, který se používá k moření cibulek květin. Stroužky namáčejte v roztoku 10 g na 1 litr vody po dobu asi 20 minut a nejlépe hned vysaďte. V případě, že chcete mořit česnek i proti háďátku zhoubnému (o něm viz níže), proveďte nejprve namoření v Sulce a až následně a odděleně proti houbovým chorobám.
V některých lokalitách je česnek (ale i pažitka a pór) poškozován rzivostí (rzí), proti které se používá například přípravek Ortiva.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel DRAHOSLAVA.
Dobrý den,na chatě máme vysazené dvě vinné révy - Mladen a Vlasta.Vše vypadalo skvěle,rostlinám se dařilo,zaléváme je pravidelně 3x - 4x týdně(víkendové dny).Začaly se tvořit a pěkně růst bobule,ale najednou skoro všechny dostaly šedýpovlak,jakoby prach.Jak se příští rok tady tomu bránit?Děkuji za Vaší radu. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Moc zaléváte. Vinná réva je suchomilná rostlina. Vodu získává přes listy ze vzdušné vlhkosti. Proto jsou listy révy tak velké. Když ji soustavně zaléváte, udržujete rostlinu i její okolí příliš vlhké a to nahrává plísním. Pak stačí krátké deštivé období a plíseň zachvátí plody i listy. Ptáte-li se jak se tomu bránit, tak určitě omezit zálivku. Rostlinu zalévat jen ke kořenům a ne na listy. Také pomůže, když umožníte lepší proudění vzduchu, prořízkou okolní vegetace. S chemickou ochranou vám pomůže kalendář pro pěstitele vinné révy, najdete ho tady: https://www.vinna-reva-pest…
Plstnatost a kadeřavost: Již při rašení se můžeme setkat s takzvanou plstnatostí či kadeřavostí vinné révy. Tu první způsobuje roztoč vlnovník révový. Když se na listech vytvoří puchýře ze spodní strany vyplněné plstí, může už být pozdě. Druhou zákeřnou chorobu způsobuje roztoč hálčivec révový – zasažené listy se kroutí, keř pomaleji raší a méně plodí. Proti oběma chorobám je nutné zasáhnout včas: při rašení stříkáme přípravkem Omite 570 EW či Sulkou nebo Sulikolem. Postřik zopakujeme v druhé dekádě srpna.
Padlí a peronospora: K nejvážnějším chorobám patří padlí a plíseň révová (peronospora). Padlí se projevuje typickým povlakem na horní straně listů či bobulí a napadené bobule praskají. Plíseň révová se zpočátku projevuje žlutozelenými olejovými skvrnami na listech, vzhledem k bělavým povlakům na spodní straně listů hrozny hnědnou a zasychají. Proti těmto chorobám se stříká těsně po odkvětu a za čtrnáct dnů opakovaně. Pokud prší a je teplo, přidáme další postřiky, dokud nezačnou bobule měknout. Vhodnými přípravky jsou pro tyto zákeřné choroby Quadris Max či Optikombi vinná réva.
Botrytida: Česky se tato nemoc jmenuje plíseň šedá. Rostlinu napadá v srpnu. Na zrajících bobulích vnikají hnilobné skvrny, jejich pokožka praská a odlupuje se. Za vlhkého počasí se vytváří na napadených místech šedýpovlak. Proti tomuto onemocnění provedeme v době zaměkání bobulí postřik přípravkem Teldor 500 SC.
Rozhodně se nevyplácí nemoci vinné révy podcenit. A nejde přitom jen o pravidelnou prohlídku vinice, ale o to, mít preventivní zákroky zapsané v kalendáři, protože když se příznaky objeví, může už být pozdě.
Ve svém příspěvku KALENDÁŘ PRO VINAŘE - DUBEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vrtěl Alois.
Vážení.Poraďte mi čím mám pohnojit. vinnou révu.Na podzim jsem nehnojil vůbec.Mám jednu hlavu odrůdy Padarok zaporoža,jednu hlavu odrůdy Diamant ,jednu hlpozdravem Vrtěl. Padarok má velké hrozny,ale na střapci byly idrobounké.To asi bylo tím,dy Negro a jednu hlavu odrůdy Muškotály. Odrůdy jsou staré tři roky a Dimant pět let.Přečetl jsem si Vaše informace z článku na internetu,ale nejsem z něj chytrý. Jsem v pěstování amater.Budu rád,když mi poradíte.Odrůda Padarok měla velké bobule,ale na střapcech byly i malé bobulky.Hrozny dostaly padlí- bobule byly potaženy šedým povlakem.Stříkal jsem to postřiky proti padlí,ale ,už to bylo asi pozdě.Střapce ibobule mají být velké,ale sklidil jsem jich jen pár.Zbytek jsem musel zlikvidovat.Byl bych velmi rád,kdybyjste mi aspoň trochu poradili. mám li něčím pohnojitPředem Vá děkuji zaradu .S pozdrave
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vrtěl Alois.
Vážený pane,prosím o radu.Mám již třetím rokem hlavu vinné révy odrůdu Padarok.Tato odrůda ma velké střapce a velké bobule.V loňském roce vzniklo na odrůdě padlí- oidum.Prováděl jsem postřik discusem v červenci a v srpnu,ale to již asi bylo pozdě.Některé bobule byly velmi malé,měly šedýpovlak a začaly praskat.Bylo po nich.Kdyby jste mi mohli poradit kdy a kterým post4ikem mám révu stříkat.Postřiky na padlí jsou discus,kvadris zato,topas a letos mi v obchodě nabídli Dynali,že je proti padlí,hnilobě a červené spále,ale má se použ
8ít jen dvakrát do roka.Jeden známý mi radí,že mám provadět postřik častěji,když jsou vlhká rána.Odrůdu mám umístěnou na jihozápad.Děkuji Vám za radu.
Houba, která způsobuje šedou plíseň hortenzií, je viditelná nejen na listech, ale i na výhonech a květenstvích. Na částech rostliny napadených houbou se objeví šedý práškový povlak. Jak se choroba vyvíjí, květy a listy mění barvu (zhnědnou) a vadnou. Zejména v těžké půdě a vlhkém počasí má houba velmi snadnou práci.
Preventivně by se hortenzie měly zalévat ráno. Pravidelné zkoumání keřů navíc pomáhá umožnit pronikání většího množství světla do každé části rostliny. Když je hortenzie infikována, je nutné odstranit postižené listy a výhonky, aby se zabránilo šíření choroby.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den. Mám dotaz. Včera jsem zjistila na listech na jedné hlavě vinné révy , že lepí listy, Co to způsobuje a jaké opatření a postřik použít. A na 1 hlavě našedlé listy-- jaký postřik? Děkuji za odpověd. Budínová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Lepivé listy značí škůdce - mšice, svilušky. Použít můžete systémový insekticid MOSPILAN 20SP.
Šedý povlak na listech je plíseň šedá. Vzniká vždy, když je mnoho deštivých dnů. Na ošetření můžete použít postřik přípravkem SCALA. SCALA je kontaktní fungicidní přípravek proti plísni šedé ve formě suspenzního, krémovitého koncentrátu (SC) s účinnou látkou pyrimethanil 400 g/l.
Při aplikaci můžete oba přípravky smísit do jednoho roztoku a ten pak aplikovat na rostliny.
