Téma: 

sekvoje v čechách


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

SEKVOJ

Sekvoje v ČR

U nás se pěstuje sekvoj v parcích jen vzácně. Jeho přirozené stanoviště je v horských lesích o nadmořské výšce od 1 400 m do 2 150 m. Výskyt sekvojí je omezen na Spojené státy americké, na pobřeží jižního Oregonu a Kalifornie. Sekvoj je národním stromem Kalifornie. Pokud se chcete podívat na sekvoje v Čechách, pár exemplářů najdete například v zámeckém parku v Ratměřicích na Benešovsku nebo na zámku Buchlovice. Nedosahují takové mohutnosti jako Generál Sherman – nejmohutnější strom na světě, který je vysoký 83,8 m a obvod jeho kmene měří 31,3 m.

Detail odstavce: Sekvoje v ČR
Zdroj: Sekvoj
Zveřejněno: 4.3.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Sekvoj

Zasadil jsem semena Sekvoje a vyrostli z nich male stromecky asi 3cm velke.Zhruba po 3mesicich zacli usychat.Nevim jak je zalevat,malo nebo hodne,zatim je zalevam hodne a nepomaha to.Dekuji za kazdou radu.Pavel Poch.

Zdroj: diskuze Sekvoj nemoci
Odesláno: 12.1.2018 uživatelem Pavel Poch
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: sekvoj nemoci

Sekvoje jsou náchylné k onemocnění zvané rakovina sekvojí nebo rakovina seiridium. Příčinou jsou houbové patogeny druhu Seiridium. Zde je vidět, jak vypadá rakovina sekvojí: www.google.cz/search…
Tato nemoc způsobuje zachvácéní větví, na kterých všechny listy hnědnou, zatímco okolní větve udržují svůj zelený vzhled. V místech odumírající tkáně se může na kůře objevit výron slizu. Menší stromy mohou v důsledku této nemoci zemřít. Nákaza se šíří větrem a vodou, vývoj onemocnění je povzbuzen v deštivém počasí. Chcete-li překonat rakovinu sekvojí, tak odřízněte a zničte nemocné větve. Vždy sterilizujte své zahradnické nůžky mezi každým řezem, aby se zabránilo šíření nemoci. Neexistuje žádný lék na tuto nemoc, takže rostliny, které trpí extrémní infekcí by měly být odstraněny a zničeny.

Zdroj: diskuze Sekvoj nemoci
Odesláno: 9.8.2016 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

SEKVOJ

Sekvoj rychlost růstu

Mladé sekvoje rostou relativně rychle. Dosahují 20 metrů za přibližně 20 let. Dá se sehnat i metrový strom, který má již silnější kořeny, je tedy méně náchylný na vymrzání.

Detail odstavce: Sekvoj rychlost růstu
Zdroj: Sekvoj
Zveřejněno: 4.3.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: recept utopenci se zelím a křenem

V severních Čechách v hospůdce U vodopádu v zimě podávávali utopence s cibulí, zelím a křenem. Bylo to ohromné s chlebem a 2 dcl svařáku. Má někdo na podobné utopence recept?

Zdroj: diskuze Recept utopenci se zelím a křenem
Odesláno: 4.7.2016 uživatelem Inka
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

KANADSKÁ BORŮVKA - ZAZIMOVÁNÍ

Mulčování před zimou

Nejlepší mulčovací variantou pro borůvky jsou piliny, kompostová kůra, nasečená tráva a kyselé hnojivo, jelikož borůvky mají mělké kořeny a získávají z výše uvedeného množství živin. 5 až 10 cm vysoká vrstva zkypřené půdy jim dodá dostatek vláhy, omezí výskyt plevele a dodá jim organické látky. Tento proces je třeba provést každý rok. Ujistěte se však, že nepoužíváte piliny z cedru nebo sekvoje.

Detail odstavce: Mulčování před zimou
Zdroj: Kanadská borůvka - zazimování
Zveřejněno: 17.10.2018

SEKVOJ

Sekvoj pěstování

Sekvoj je rostlina původně pocházející z Kalifornie. Sekvoje rychle rostou a jsou velmi odolné vůči nemocem. Sekvoj obrovskou můžeme sázet celoročně. Substrát pro výsadbu je vhodný stejný jako pro pokojové rostliny. Do substrátu se přimíchává Perlit, který slouží jako drenáž. Stanoviště pro rostlinu by mělo být slunné a teplota by měla být v rozmezí mezi 18–22 stupni. Vhodné jsou do větších zahrad, ke svému růstu potřebují častou zálivku. Semena je před výsevem nutné stratifikovat, nebo vysévat v zimních měsících.

Detail odstavce: Sekvoj pěstování
Zdroj: Sekvoj
Zveřejněno: 4.3.2015

JAK DĚLAJÍ HOVĚZÍ ROŠTĚNOU KLUCI V AKCI

Hovězí roštěná podle Kluků v akci

V Čechách jsou velmi oblíbené nejrůznější pořady o vaření, a jedním z nich jsou i Kluci v akci, kteří si získali diváky svým zápalem a láskou k vaření, i proto se jim daří své diváky nalákat na to, aby doporučené recepty sami vyzkoušeli.

Jedním z jejich receptů je i "hovězí roštěná na česneku se špenátem a bramborový knedlíkem".

Kombinace masa, špenátu a bramborového knedlíku je v Čechách velmi oblíbená a každá kuchařka (a samozřejmě i kuchař) ji dělá po svém, ochucuje ji tak, jak to jí / jemu a jejím / jeho strávníkům vyhovuje. I Kluci v akci mají tento recept osvědčený.

Detail odstavce: Hovězí roštěná podle Kluků v akci
Zdroj: Jak dělají hovězí roštěnou Kluci v akci
Zveřejněno: 24.9.2018

FRANKFURTSKÁ POLÉVKA

Co je to frankfurtská polévka

Polévka má název podle frankfurtského párku a v Čechách se vše, co obsahovalo párek, jmenovalo stejně, například frankfurtská pečeně. Název polévky tedy není odvozen podle oblasti či města, ale podle frankfurtských párků.

Detail odstavce: Co je to frankfurtská polévka
Zdroj: Frankfurtská polévka
Zveřejněno: 20.5.2018

RECEPT NA SUNOMONO

Co je to sunomono

Sunomono je japonský okurkový salát, který se připravuje z japonských okurek nakrájených na tenounké plátky. Japonské okurky samozřejmě v Čechách neseženete, ale jako náhražku můžete použít dlouhé salátové okurky (hadovky), které mají minimum zrníček.

Sunomono je velmi jednoduché jídlo, které se podává jako příloha k mnoha asijským pokrmům nebo jako samostatný osvěžující pokrm. V překladu sunomono (vyslovovat sú-nó-mó-nó) znamená rychle naloženou japonskou zeleninu (syrovou, nebo uvařenou) v octě.

Detail odstavce: Co je to sunomono
Zdroj: Recept na sunomono
Zveřejněno: 18.6.2016

BABSKÉ RADY NA ODKYSELENÍ ORGANISMU

Odkyselení organismu jedlou sodou

V Čechách je běžně k mání balení po 50 g „Jedlá soda – regulátor kyselosti“. Cílem je udržovat pH v moči kolem neutrální hodnoty 7.

Škála pH je od 1 do 14, hodnoty menší než 7 jsou kyselé, nad 7 jsou zásadité.

Rozdíl hodnot o 1 znamená 10x, tedy pH 5 je 10x kyselejší než pH 6.

Než dosáhnete stabilní hodnoty pH 7, užívejte 2x denně (ráno a večer) jednu čajovou lžičku jedlé sody rozpuštěné ve 1/4 l vlažné vody.

Doporučení ke stravování:

  • redukovat cukr;
  • redukovat pšeničné pečivo, nezahušťovat omáčky jíškou;
  • upřednostňovat potraviny se zásaditým zbytkem (kysané zelí, zralé citrusy);
  • nedoporučuje se jíst slupky, obvykle jsou nestravitelné a jedovaté.

Po normalizaci pH postačí už jenom 2x až 4x týdně užívat 1x za den obvyklou dávku jedlé sody.

Lakmusové papírky můžete použít od firmy JUST, dají se nastříhat na čtverečky z proužků, což postačí.

Detail odstavce: Odkyselení organismu jedlou sodou
Zdroj: Babské rady na odkyselení organismu
Zveřejněno: 10.12.2018

KALENDÁŘ PRO VINAŘE - LEDEN

Odrůdy

Mohu si pěstovat, co mě napadne?

„Koupit a pěstovat můžete leccos, pokud s tím ovšem nechcete obchodovat. Pokud byste víno chtěla prodávat, musíte zvolit odrůdu, která je státem uznána a zapsána v Odrůdové knize. V ní jsou uvedeny nejen bílé a modré odrůdy moštové, ale i odrůdy podnožové a také odrůdy stolní, o které je u drobných pěstitelů zájem především.“

Odrůdy stolní - znamená to, že z nich jdou hrozny na stůl, tak jak jsou?

„Ano. Stolní odrůdy mají trochu jiné vlastnosti než odrůdy moštové. Mají větší a řidší hrozen a velké bobule. Jejich dužnina není tekutá jako u odrůd moštových, ale chruplavá. No, a měly by mít atraktivní vzhled. Neznamená to ovšem, že si na stůl nemůžeme dát krásný hrozen třeba odrůdy Modrý Portugal nebo Moravský muškát. Ten dokonce bude výjimečný svou celkem intenzivní vůní, což u ostatních stolních odrůd nebývá.“

Odrůdy podnožové - na ně nejspíš roubujeme ty moštové. A z nich pak získáme mošty odlišné kvality. Pochopitelně i vína z nich se pak liší kvalitou a cenou. Co stojí na pomyslném žebříčku nejníž a co nejvýš?

„Nejníž jsou kategorie vínozemské víno, nejvýš tzv. vína s přívlastky, např. pozdní sběr, výběr z bobulí, ledovéslámové víno.“

Paní profesorko, máte takové příznačné jméno pro své povolání - Ludmila. Do jaké kategorie byste zařadila svou jmenovkyni?

„Pokud máte na mysli známkové víno Ludmila, tak by se hodilo říct, že jde o cuveé, které jediné bylo v minulosti známo nejen v Čechách, ale i na Moravě, a to především tím, že se plnilo do zvláštních typů lahví, zvaných kalamáře. Vyrábí se stále, ale dnes již na českém trhu konkuruje celé řadě vín jak u podoblasti mělnické, tak litoměřické. Ovšem vín z Čech je málo, protože v Čechách je výměra jen okolo sedmi set hektarů, proto se prodávají spíše přímo u výrobců nebo ve vinotékách“

I když jste odbornice na víno a z Mělníka, jméno asi nemá po vás? :-) Tipuji na svatou Ludmilu?

„No samozřejmě, jména známkových vín si každý výrobce stanovuje podle svého uvážení. Dokonce se myslím, že víno Ludmila je starší nežli já. Takže proč by se mělo jmenovat po mně?“

Detail odstavce: Odrůdy
Zdroj: Kalendář pro vinaře - leden
Zveřejněno: 30.9.2018

KOSATEC

Kosatec trávolistý

Kosatec trávolistý se vyskytuje v České republice vzácně na jižní a jihovýchodní Moravě. V národní přírodní rezervaci Porážky roste na sušších prosvětlených loukách. Rostlina dorůstá do výšky 30 cm.

Centrum areálu se nachází v panonské oblasti střední Evropy, zasahuje do severovýchodní Itálie, ojediněle v jižní Francii a severním Španělsku, na východě zasahuje po Kavkaz. U nás vzácně na jižní a jihovýchodní Moravě, v Čechách jeho výskyt patrně není původní, ale zplanělý.

Jde o vytrvalou trsnatou bylinu s krátkým oddenkem, je cca 20–30 cm vysoká, s čárkovitými listy (v nekvetoucím stavu je snadno přehlédnutelná, zaměnitelná) a velice příjemně vonícími modrými až modrofialovými květy s bílými žilkami, které jsou často skryté mezi listy (květonosná lodyha je totiž kratší). Plodem je tobolka. Tento kosatec roste na křovinatých stráních a pastvinách, ve světlých lesích, stanoviště jsou vždy spíše vlhčí, i když v létě vysychavá. Kvete od května do června.

Kosatec trávovitý patří k silně ohroženým druhů naší květeny a ve stejné kategorii je chráněn i podle zákona.

Detail odstavce: Kosatec trávolistý
Zdroj: Kosatec
Zveřejněno: 12.1.2016

HOLANDSKÝ ŘÍZEK Z MLETÉ SMĚSI SE SÝREM

Řízek holandský versus soukenický

Český holandský řízek se vyrábí z tučnějšího masa (vepřový bok), do kterého se přidává sýr (většinou eidam), trocha mléka, vejce, sůl a koření. Hmota se dobře propracuje a obalí v trojobalu (mouka, vejce, strouhanka). Takto připravené řízky se fritují nebo smaží na pánvi. Pokrm se nejčastěji servíruje s bramborovou kaší a kyselou okurkou.

Proč název „soukenický řízek“? U pokrmů to bývá často, že se jejich původ nedovíme. Může jít o reklamní trik restauratérů, kteří chtěli přilákat hosty na řízek a ušetřit. Bůček je levnější než „pravé“ maso na vídeňský řízek. Mohl vzniknout někde v jižních Čechách, kde sídlilo a pracovalo hodně soukeníků. Třeba mohl vzniknout v Soukenici v hospodě blízko Mezilesí u polských hranic, kde hosté dostali na cestu řízek. Nebo podle toho, že je mleté maso kroucené jako nitě a „souká se“, tedy spojuje se dohromady jako soukeníkovo sukno? Nebo že ho do sebe máme nasoukat? Soukenický řízek je však normální mleté vepřové maso okořeněné, obalené v trojobalu a smažené. Tudíž jde o další modifikaci holandského řízku, jen s obměnou názvu.

Detail odstavce: Řízek holandský versus soukenický
Zdroj: Holandský řízek z mleté směsi se sýrem
Zveřejněno: 31.8.2016

PLATYCODON

Platycodon grandiflorus

Vědecké jméno této rostliny pochází z řeckých slov „platys“ = široký a „kodon“ = zvonek a přesně vystihuje tvar nápadných modrých květů. Rod má jen jeden, zato velmi variabilní druh vyskytující se ve východní Asii, v Číně a Japonsku, tedy v oblastech s podobným podnebím, jako je ve střední Evropě.

Literatura tuto rostlinu někdy uvádí pod názvy Campanula grandiflora nebo Wahlenbergia grandiflora, v Čechách se vyskytuje pod názvem boubelík.

Rostlina má bílý řepovitý kořen, ze kterého vyrůstají kolmo vzhůru pevné lodyhy s přeslenitými střídavými listy. Při poranění vytéká z lodyhy mléčná šťáva, podobně jako u většiny zvonkovitých rostlin. Lodyhy nesou po jednom nebo několika květech, které jsou modré, ale existuje i mnoho kultivarů a variet s odlišnou barvou květů – varieta Album je čistě bílá, varieta Apocyan fialově modrá a varieta Plenum je nízká, poloplná, světle modrá. Květy se otevírají do širokých zvonkovitých květů o průměru až 5 cm. Plodem je hranatá tobolka s velmi jemnými semeny. Rostlina je vysoká 30–40 cm, někdy až 60 cm. Listy jsou při okrajích zoubkaté, zelené až modrozelené a raší velmi pozdě. Boubelík kvete v červenci až srpnu. Je mrazuvzdorný.

Detail odstavce: Platycodon grandiflorus
Zdroj: Platycodon
Zveřejněno: 6.12.2016

UZENÁ POLÉVKA

Historie uzené polévky v české kuchyni

Ve třicátých letech minulého století žil v Čechách řezník Hornoff. Zakládal si na uzených žebrech, neb pečeni z nich vykrajoval velkoryse, a když udil v ohromné skříni na zahradě, vůně kouře z bukového dřeva prý byla cítit až ve strojírně, co je za řekou. Pamětníci hovoří o záměru, protože do řeznictví chodívaly švarné děvečky až z okrajových vesnic a dělaly na pana mistra oči. To víte, že tu a tam nějaké žebro nechtěně ošidil, a protože si zakládal na jménu, nemohl takový nestandard někomu podstrčit, protože to se v živnosti nedělá. Řezník byl trochu ješita a tuze rád slýchal, když se mu říkalo pane mistr, a kdo oslovil živnostníka dokonce „pane von Hornoff”, marně hledal v žebrech kosti. Šlechtický rod Hornoff skutečně existoval, ale kde k němu starý Heinz přišel, už se nedovíme. Zkrátka ta řeznická firma zněla moc dobře. Tak tedy, ta ošizená žebra pan mistr vařil, maso si dával s křenem a vývar z nich byla věčná škoda vylít. Rozvařil v něm nakrouhané brambory, dohladka rozkvedlal, přidal česnek, majoránku a vařené kroupy, které jsou v řeznictví vždycky po ruce. Tak asi vznikla první uzená polévka.

Detail odstavce: Historie uzené polévky v české kuchyni
Zdroj: Uzená polévka
Zveřejněno: 13.8.2015

DÝŇOVÁ POLÉVKA Z DÝNĚ HOKAIDO

Správný název dýně (Hokaido/Hokkaido)

Dýně Hokaido je jednoletá bylina s plazivými stonky, rodiny Cucurbitaceae. V Čechách se ujal název dýně Hokaido s jedním „k“, správný název je však dýně Hokkaido. Tato rostlina se odpradávna pěstovala na Dálném východě, nyní je hojně pěstována v Americe. Dýně Hokaido je severojaponská odrůda, kde je známá jako „čínská dýně“. Existují dva druhy dýně Hokaido – jeden má tmavě oranžovou barvu a druhý má slupku světle zelenou. Plody jsou kulovitého tvaru a pocházejí původně z japonského ostrova Hokkaidó, kde rostou ve vulkanické půdě. Tyto dýně jsou bohaté na živiny a minerální látky.

100 g dýně Hokaido obsahuje tyto nutriční hodnoty: 37 kcal; 8,8 g sacharidů; 0,23 g tuku, 88,72 g vody; 8,8 g bílkovin; 1,6 g vlákniny. Dýně je bohatá na vápník, hořčík, fosfor, draslík, vápník, vitamíny A, B a C. Čím více je dýně oranžová, tím vyšší je v ní obsah vitamínu A.

Dýně Hokaido se hodí do mnoha receptů. Její dužina má bohatou, sladkou chuť, ale nesmí se převařit, potom je na jazyku suchá a šupinatá. Před vařením dýni rozkrojte na půl a lžičkou odstraňte semínka a vlákna. Tato dýně se může vařit i se slupkou, ta totiž vařením krásně změkne. Dýně Hokaido se hodí na polévky, omáčky, do nádivky, jako příloha místo brambor, můžete ji grilovat, zapékat, dělat z ní marmelády, buchty, prostě cokoliv, záleží jen na vaší fantazii.

Detail odstavce: Správný název dýně (Hokaido/Hokkaido)
Zdroj: Dýňová polévka z dýně Hokaido
Zveřejněno: 6.12.2016

RANUNCULUS

Pěstování

Záhonové pryskyřníky vyžadují slunné stanoviště nebo polostín. Daří se jim na chladném stanovišti, kde vydrží kvést nejdéle. Snesou krátkodobě i teploty bod bodem mrazu. Možno množit výsevem vždy zjara. Na podzim lze množit dělením trsů. Hlízy se sázejí v březnu 5 cm hluboko do půdy. Před sadbou je třeba nechat hlízy přes noc namočené ve vodě. Pryskyřníky sázené v březnu vykvétají v červnu. Jelikož není rostlina mrazuvzdorná, je nutné na zimu hlízu ze země vyndat. Rostlina preferuje dobře propustnou vlhkou půdu. Má ráda přímé světlo a je mrazuvzdorná. Květinu můžeme uchovat pomocí silikagelu nebo sušením tak, že ji pověsíme na suché tmavé stanoviště květy dolů.

Mnohem lépe než jako solitéry vyniknou tyto rostliny v hustších porostech. Hodí se na okraje záhonů i jako součást skalek. Jsou také tradiční součástí asijské zahrady. Oblíbené jsou žluté, červené, oranžové, růžové nebo i bílé pryskyřníky. Nabízejí opravdu celou paletu pestrobarevných odstínů. Podmínky pro jejich pěstování v Čechách nejsou úplně optimální, přesto je již k dispozici řada nádherných kultivarů, které na vlastní zahrádce můžete vyzkoušet. Pryskyřníky jsou náchylné na nízké teploty a ostrý vítr. Jestliže jim vytvoříte optimální podmínky pro jejich růst, budou vám kvést až šest týdnů. Po odkvětu je můžete ostříhat. Na příští sezónu se doporučuje uschovat nově narostlé hlízy. Ty by po celou zimu měly být v suchu a v chladu. Pokud se chystáte na tuto nebo příští sezónu pořídit novou rostlinku, pořádně si ji při koupi prohlédněte. Některé květiny jsou vhodné pro výsadbu do květináčů, jiné spíše pro řez.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Ranunculus
Zveřejněno: 28.5.2018

BEZINKOVÝ LIKÉR S RUMEM

Obecné rady k výtvorům z bezinek

Obecně likér sám o sobě není ničím zajímavý. Bezbarvý alkohol, žádná příjemná chuť ani vůně. Až s přidáním dalších ingrediencí se z něj stává alkoholický nápoj, který si můžete čas od času bez výčitek dopřát. Likéry se do Evropy začaly rozšiřovat z arabského světa. Tehdy to ale nebyla pochutina, oceňoval se jejich léčivý účinek. Jako lék se tak užíval v malém množství a uklidňoval žaludek. Často jej na žaludeční obtíže využívali vojáci při taženích skrze Evropu směrem na východ. Byliny se ale do alkoholu nakládaly všude. Hořká chuť však nebyla pro každého. Drsní chlapi si s ní sice poradili, ale jemným dámám se likéry sladily medem, a ty už se blížily tomu, co známe dnes.

No a jaké likéry mají svou tradici? V Itálii je to amaretto nebo rosilio s brandy, v Irsku se whisky míchá se smetenou a vzniká baileys, v Mexiku je zase populární malibu, Brazilci pijí cachacu. A v Čechách? Tady máme už léta svou bylinnou becherovku. Ušlechtilé likéry se podávají před jídlem i po něm. Podporují trávení a po vydatném obědě splní roli závěrečné tečky.

A jak si doma připravit báječný likér? Natrháme plody bezu černého. Ty zrají většinou v září, mají temně fialovou barvu. Dozrávají poměrně nesouměrně a asi se vám stane, že některé kuličky už budou hodně zralé a občas mezi nimi bude i zelená či nedozrálá. Ale to ničemu nevadí. Plody trháme s celým květenstvím, jde to dobře i rukama, ideálně do košíčku. Jakmile si je doneseme domů, nastává ta nejméně oblíbená práce. A to zbavit kuličky všech stopek a vybrat ty hodně nezralé.

Bezinky opereme a necháme okapat. Výborné je, když do nich ještě jednou nalijete vodu – nahoře se budou držet ty nedozrálé a také stopky, takže můžete ještě vybrat všechno to, co nechcete. Bezinky necháme chvíli okapat a dáme do velkého kastrolu, ve kterém je budeme vařit.

Detail odstavce: Obecné rady k výtvorům z bezinek
Zdroj: Bezinkový likér s rumem
Zveřejněno: 2.10.2017

ROMADUR

Romadur a zdraví

Romadur je v Česku jedním z reprezentantů měkkých sýrů, který navíc zraje pod mazem. Do výrobníku, jehož objem je dělen přepážkami pro postupné zpracovávání mléka s cílem semikontinualizace výrobního procesu, se napouští postupně pasterované mléko o tučnosti 1 %, ohřáté na teplotu přibližně 30 °C. Do mléka se přidá zvolená smetanová kultura a syřidlo. Po 60 minutách se vytvoří gel, který je sýrařskými harfami krájen a promícháván při zvolené teplotě. Vzniklé sýrové zrno se vypouští na odkapní pohyblivý pás a sýrová sraženina, zbavená částečně syrovátky, se plní do skupinových perforovaných forem, kde se dále zbavuje syrovátky odkapáváním při převracení forem. Sýry jsou z forem vyklepávány na nerezové rošty. Rošty jsou stohovány a celé stohy se sýry jsou ponořeny do solné lázně. Po prosolení, které trvá přibližně 6–8 hodin, a následném oschnutí jsou sýry postříkány suspenzí obsahující bakterie produkující maz. Následně jsou sýry na roštech v paletách umístěny ve zracích sklepích s řízenou teplotou 16 až 18 °C a vlhkostí 90 %. Po době zrání, která trvá přibližně 3–4 týdny, jsou sýry baleny a expedovány.

První písemné doklady o výrobě českého sýra pocházejí z 10. století, na sklonku 19. století existovalo v Čechách okolo 150 menších sýráren, do 50. let u nás vyráběly sýry především menší soukromé nebo družstevní sýrárny, respektive mlékárny, skutečná velkovýroba začala až po úplném znárodnění průmyslu po komunistickém převratu v roce 1948. Po roce 1989 do původně socialistických podniků vstoupil často mezinárodní kapitál.

Romadur je významným zdrojem řady důležitých živin. Především to jsou bílkoviny (převážně kasein), jejichž obsah v sýrech kolísá podle jejich druhu. V závislosti na obsahu sušiny a tuku se obsah bílkovin pohybuje od 6 % do téměř 30 %. Mléčné bílkoviny řadíme mezi bílkoviny plnohodnotné, protože obsahují všechny esenciální aminokyseliny v dostatečném množství. Sýry obsahují relativně menší množství syrovátkových bílkovin (0,4–0,5 %) a laktózy (0,3–0,4 %) ve srovnání s ostatními mléčnými výrobky. Zřejmě z těchto důvodů můžeme předpokládat, že konzumace sýra vede k menšímu vzestupu inzulinémie, tedy plazmatické hladiny inzulinu, než při příjmu stejného množství jiného mléčného výrobku. Další důležitou živinou, kterou sýry obsahují, je vápník. Obsah vápníku v sýrech závisí zejména na obsahu sušiny, do určité míry i na použité technologii. Zvláště důležitý je příjem vápníku u dětí. Dostatečný přísun vápníku má také velký význam u starších lidí, kteří často trpí osteoporózou – chorobou nedostatečného obsahu vápníku v kostech.

Spotřeba sýrů je tedy z hlediska výživového nízká a bylo by žádoucí ji zvýšit. Sýry jsou také dobrým zdrojem většiny vitaminů, především vitaminů rozpustných v tucích, jako jsou vitaminy A, D a E, a některých vitaminů skupiny B, zejména vitamin B2.

Výživové údaje Romaduru uvedené ve 100 g: energetická hodnota 1140 kj (272 kcal), tuky 20 g (z toho nasycené mastné kyseliny 13 g), sacharidy 1,5 g (z toho cukry 1,5 g), bílkoviny 22 g, sůl 2,5 g. Alergenem je mléko.

V těhotenství není nutné mít strach ze zrajících sýrů, mezi něž patří i Romadur. Bakterie, které tento sýr obsahuje, jsou zdraví prospěšné. Tento sýr má navíc méně tuků, než je běžné v ostatních sýrech, a dostatek bílkovin a vápníku, což je právě v době těhotenství zvlášť důležité. Obava z konzumace těchto sýrů vznikla pravděpodobně tehdy, když se objevila bakterie leptospiróza. Kontaminace touto bakterií však byla způsobena nedodržením hygienických zásad výrobcem při výrobě, byla tedy ojedinělá a není tak již důvod se obávat, že by se v těchto sýrech mohla znovu objevit.

Detail odstavce: Romadur a zdraví
Zdroj: Romadur
Zveřejněno: 4.1.2016