SEMENA PŘEVISLÝCH JAHOD a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Jahody bezesporu patří k nejoblíbenějším druhům ovoce. V současné době již neexistuje žádný unifikovaný druh jahod, jak tomu bylo do značné míry v dobách minulých. K hitům posledních let patří například hybridní převislé jahody, které můžete pěstovat i na balkoně, na pergolách nebo okenních parapetech. Necháte-li se inspirovat našimi radami, můžete se těšit na bohatou úrodu.
Pěstování převislýchjahod
Jahody lze pěstovat ze semen nebo vysazovat přímo sazenice. Asi největší výhodou pěstování jahodníků ze semen je to, že semena a samotné rostliny jsou vždy zdravé, nezavlečou vám na zahrádku žádnou chorobu, jak by se to mohlo stát u sazenic. Výsadbu jahod je třeba provést včas, ať už jde o převislé jahody, popínavé jahody, nebo klasické jahody. Ideální dobou pro vysazení jahod je jak podzim, tak i období na jaře. U jahodníků je velmi důležité, aby pořádně zakořenily. Jestliže se tak nestane, pak je rostlina předurčena k zániku.
Nejlepší doba pro výsadbu a přesazování převislýchjahod je časné jaro. Ale platí, že rostliny v kontejnerech je možné vysazovat celoročně. Pro sadbu používejte vždy dostatečně velké nádoby. Čím větší objem zeminy bude v nádobě k dispozici, tím lépe budou jahodníky růst. Nezapomeňte na to, aby byly v nádobě dostatečně velké otvory pro odtok přebytečné vody a na dně asi 5 cm silná drenážní vrstva (například hrubý štěrk). Na tuto drenážní vrstvu položte netkanou textilii (běžně používanou například při pěstování zeleniny), aby se zemina nemohla smísit s drenážní vrstvou. Jako zeminu k sázení použijte nejlépe hotový substrát, který je k dostání v každém zahradnictví nebo větším supermarketu. Jahody vysazujte do truhlíků či velkých květináčů asi 30 cm od sebe.
Převislé jahody pěstované v květináčích či truhlících vyžadují mírné zastínění, aby nedošlo k přehřátí kořenového systému. Důležité je také pravidelnější přihnojování během vegetace a pravidelná zálivka. Plody nenechávejte přezrát, vypadají na rostlině sice hezky, ale postupně ztrácejí chuť.
Při pěstování převislýchjahodníků v květináči dbejte na to, aby byla půda vždy rovnoměrně vlhká, jinak rostliny reagují přerušením růstu. Proto, a to zejména po výsadbě a až do okamžiku, kdy jahodník začne růst, soustavně zajišťujte mírnou vlhkost půdy. Nikdy však nezalévejte listy, plody a srdíčko rostliny, předejdete tak tvorbě plísňových infekcí a hnilobě.
Sklizeň plodů bude možná od května do prvních mrazů. Pro požadovaný růst jahodníku je nutné první květy odstranit. Tento krok bude rostlinu stimulovat k nárůstu šlahounů, na nichž se postupně po jednotlivých patrech bude vytvářet velké množství plodů. Na rostlině ale ponechte maximálně 3–4 silné šlahouny. Později přirůstající šlahouny odstraňte, jahody tak budou větší, chutnější a rostlina začne dříve plodit na vzdálenějších patrech. Při dobré péči mohou mít šlahouny až 5 pater a dosahovat délky více než 150 cm. Ale doporučuje se na každém šlahounu ponechat pouze tři patra.
Ve svém příspěvku JAK MNOŽIT STÁLEPLODÍCÍ JAHODY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Leitner.
Z článku jsem pochopil,jak množit stál.plodící jahody,ale není mi jasné,kdy je možné na šlahounu provést odstřižení budoucí nové rostlinky.Zatím se jemné kořínky netvoří.A k podzimu je asi už pozdě.Děkuji za odpověď a přeji příjemný den.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den,
pokud nové rostlinky jahod na šlahounech ještě nemají kořínky, přihrňte je hlínou a nechte zakořenit. Teprve potom je odstřihněte a zasaďte na vybrané stanoviště. Nejsilnější a nejvitálnější bývají první výhony od hlavní rostliny. Další podmínkou pro dobré zakořenění šlahounů je kvalitní půda, dostatek živin a samozřejmě vláhy. Jestliže máte kolem jahod fólií, je třeba šlahounům s výhonky nových rostlin umožnit přístup k půdě, zakoření mnohem lépe a rychleji než ve vzduchu.
Nové rostliny jahod je možné sázet nejen během července, ale i v srpnu, nemějte tedy obavy, do září se určitě dobře ujmou.
Ingredience na těsto: 3 vejce, 90 g moučkového cukru, trocha citronové kůry, špetka soli do sněhu, 90 g polohrubé mouky, 1 zarovnaná lžička prášku do pečiva
Ingredience na pudink: 700 ml mléka, 2 vanilkové pudinky, 40 g cukru, 80 g másla
Ingredience na želé: 2 ks jahodové želé od Dr. Oetkera, 70 g cukru, 1 l vody
Dále: 500 g čerstvých jahod na dozdobení na talíři, šlehačku, jahodový topping, lístky máty
Postup: Žloutky vyšleháme s cukrem a citronovou kůrou do bělavé pěny, taktéž ušleháme s malou špetkou soli pevný sníh a mouku prosejeme s práškem do pečiva. Pak do žloutkové směsi přidáme asi polovinu mouky a trochu sněhu, už lehčeji promícháme a zase přidáme druhou polovinu mouky s trochou sněhu, opatrně promícháme a nakonec jen velmi lehce vmícháme zbytek sněhu. Na pečení si předem připravíme hluboký plech s okraji, ten vyložíme pečicím papírem (aby nám na plechu lépe držel, tak plech můžeme mírně navlhčit). Pokud nepoužijeme papír, tak musíme vymazat tukem a vysypat hrubou moukou. Stačí do poloviny, jelikož piškot bude nízký. Na plech rozetřeme těsto, vložíme do vyhřáté trouby a upečeme. Po upečení i s papírem vyndáme z plechu a necháme vychladnout. Mezitím uvaříme hustější pudink (osladíme ho dle vlastní chuti). Po uvaření odstavíme, občas promícháme a ještě do horkého vmícháme na menší kousky nakrájené máslo, až se hmota spojí. Místo části cukru můžeme přidat při vaření vanilkový cukr, rovněž lze místo cukru použít nějaké náhradní sladidlo. Z piškotového plátu odstraníme papír na pečení, plát vložíme zpět na plech a zalijeme ještě teplým pudinkem. Ten dobře rozetřeme až k okrajům, aby nikde nebyly mezery. Už nyní se mohou na pudink poklást jahody a mírně do pudinku zatlačit. Necháme v chladničce vychladit a pak zalijeme už mírně houstnoucí jahodovou želatinou připravenou dle návodu na sáčku – v 1 litru horké vody, ale pod bodem varu, rozpustíme 2 sáčky želatiny a cukr. Místo cukru můžeme opět použít nějaké náhradní sladidlo. Necháme v chladničce důkladně ztuhnout, krájíme na kousky a na talíři dozdobíme dle své fantazie šlehačkou, toppingem a mátou.
Jahodový koláč s tvarohem a pudinkem
Ingredience na těsto: 300 g polohrubé mouky, 100 g cukru moučka, 100 g másla nebo Hery, 2 vejce, 1 prášek do pečiva, 1 dl mléka dle potřeby
Ingredience na náplň: 1/2 kg tvarohu, 2 dl mléka, 1 vanilkový cukr, 200 g cukru, 2 vanilkové pudinky (jsou vhodné i ovocné), 2 vejce
V naší poradně s názvem NETÝKAVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena.
Dostala jsem překrásnou netýkavku červeně kvetoucí.Od dubna mi pořád kvete na parapetu, má velkou spoustu květů. Je to ale ožralka, denně se musí zalévat.Nevíte jestli přežije zimu, nikdy jsem jí neměla tak nemám zkušenosti. Díky za radu.Hezký zbytek dne, Božena.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Aby vaše netýkavka zůstala naživu i přes zimu, udržujte ji teplotu na 13 °C. Tato teplota pomůže pozdržet její netrpělivé květy během zimní sezóny. Netýkavka bude spokojená, pokud bude mít prostor s teplotou 7 až 13 °C.
V zimě ji umístěte na parapet ve vytápěné zimní zahradě nebo chladné místnosti.
Rostlinu před zazimováním prohlídněte a byla-li venku, ošetřete ji kvůli obavám ze škůdců nebo chorob. K tomu použijte některý ze systémových insekticidů. Před umístěním na místo s jasným světlem, teplem a mírným množstvím vlhkosti je nejlepší odříznout asi třetinu rostliny.
Z odříznutých částí si můžete udělat řízky a vypěstovat přes zimu nové čerstvé rostliny.
Z rostliny odstřihněte 10 až 15 cm dlouhé odřezky špiček. Tím si zajistíte, že vaše netýkavka nebude na konci zimní sezóny vypadat pokrouceně a dřevnatě. Pokud chcete pěkný a čistý řez, doporučuji použít nůž nebo sterilní nůžky.
Jakmile skončíte, odstraňte listy ve spodní části řízků a poté je zasaďte do květináčové směsi. Ujistěte se, že směs je lehká a vlhká. Pak řízky umístěte na místo, které má tlumené světlo.
Kolem květináče můžete použít plastový sáček a vytvořit z něj skleník. Chcete-li jej použít, umístěte řízky netýkavky dovnitř a nechte je odkryté. Je to lepší, než když je pytlík dnem vzhůru, přes který pak nemůže proudit vzduch. Jakmile odřezky začnou růst, produkují i kořeny.
Připravte se na to, že budete muset zvětšovat velikost nádob nebo z nich rostliny úplně vyndat, až přijde jaro. Vezměte prosím na vědomí, že je nejlepší hnojit pouze tehdy, když rostlina aktivně roste a když je půda trvale vlhká.
Pokud rostliny přes zimu umístíte na místa s nedostatečným přirozeným světlem, musíte světlo doplnit. Pro dosažení nejlepších výsledků umístěte rostlinné světlo přibližně 15 cm nad vrchol rostliny po dobu přibližně 12 hodin denně.
Netýkavku můžete taky vypěstovat z nasbíraných semen, která během sezóny vyprodukovala.
Ačkoli mnoho hybridních rostlin produkuje zdravá semena, jejich potomci se zřídka podobají mateřské rostlině. Semena proto sbírejte pouze od nehybridních netýkavek.
Nasbírané semeno začněte vysévat do interiéru na začátku března. Přidejte semínka do vlhké směsi bez půdy a zatlačte dolů. Dále můžete na semeno přidat tenkou vrstvu hlíny. Nezapomeňte udržovat semena v teple.
Dýňová semena jsou ceněna jako zdroj minerálů a zinku. Světová zdravotnická organizace doporučuje jejich konzumaci jako dobrý způsob, jak získat potřebné minerály pro organismus. Nejčastěji se semena používají jako nejlepší zdroj přírodního zinku potřebného pro stavbu kostí a vůbec všech tkání v těle. Pravidelná konzumace se doporučuje zejména při onemocnění prostaty a kůže a při nemocech žaludku a střev. Dýňová semena obsahují asi 10 mg zinku, pražená dýňová semínka ho obsahují asi 7–8 mg. Přestože dýňová semena nejsou velmi bohatým zdrojem vitaminu E ve formě alfa-tokoferolu, nedávné studie prokázaly, že nám poskytují vitamín E v široké rozmanitosti forem.
Tipy pro přípravu pražených dýňových semen doma: nepražte déle než 15–20 minut. Toto doporučení podpořila nová studie, která označila 20 minut, jako mezní čas pro změnu tuků v dýňových semenech. V této nedávné studii byla dýňová semínka pečená v troubě po různě dlouhou dobu a zaznamenané změny potvrdily jako optimální čas 20 minut. Semena by po opražení měla šustit.
Zdravotní výhody dýňových semínek: antioxidant, minerální zdroj (fosfor, hořčík, mangan, měď, zinek a železo), prevence diabetu, prevence rakoviny, prevence benigní hyperplazie prostaty.
Semena pražte následujícím způsobem: odstraňte semínka z vnitřní dutiny dýně a otřete je papírovým ručníkem, v případě potřeby odstraňte přebytečnou vlákninu, která může být přilepená na semenech. Rozložte je rovnoměrně na papírový sáček a nechte vyschnout přes noc. Druhý den pražte v troubě při teplotě 90 °C po dobu 20 minut. Pražená semena se dají koupit i v obchodě.
Tipy na konzumaci dýňových semen: dýňová semínka s restovanou zeleninou. Nasypte dýňová semena na vrch zelených salátů. Nebo promíchejte dýňová semena s čerstvým česnekem, petrželkou a koriandrovými listy se zálivkou z olivového oleje a citronové šťávy. Přidejte nakrájená dýňová semínka ke svým oblíbeným teplým nebo studeným cereáliím. Zamíchejte je do ovesných vloček s rozinkami. Dýňová semínka můžete také přidat do mletého masa.
Obvykle se sbírají odkvetlá dozrálá květenství. Semena sbírejte za suchého počasí v době, kdy půjdou volně vysypat ze semeníku. Příliš nevyzrálá semena obvykle „nedojdou“, nebo jen některá, a klíčivost pak za mnoho nestojí. Horší podmínky pro sběr představují deštivá léta, ale ani to vás nemusí odradit. Před uskladněním rozložte semena na teplém, stinném a hlavně suchém místě, aby se zbavila přebytečné vlhkosti. Doschlé semeníky se otevřou a semínka bez problému vysypete. Vyřaďte ta, která jsou nedozrálá a poškozená. Dobře proschlá a vyčištěná semena dejte do malých papírových sáčků. Ty si označte nejen jménem rostliny, ale i datem sběru. Nespotřebovaná semena většiny letniček můžete použít ještě v dalším roce. Sklenice nejsou příliš vhodné – semena jsou živá a potřebují dýchat, což v pevně uzavřeném skleněném obalu není možné. Ani všelijaké neprůhledné plastové krabičky nejsou nejlepší variantou uskladnění, nemáte totiž kontrolu, zda semena neplesniví nebo zda je nenapadli škůdci.
Semenáčky vzešlé ze sklizených semen výsevem v březnu přepícháváme do 9cm květináčků a umístíme na okenním parapetu. Do venkovních prostor vysazujeme v polovině května, jelikož se jedná o velmi choulostivou rostlinu.
Semena lze samozřejmě také zakoupit v některých zahradnictvích nebo v internetových ochodech, kde se jejich cena pohybuje kolem 30 korun za balení.
Můžeme jistě konstatovat, že základem pro kvalitní růst jahod je nejenom kvalitní sazenice, ale také dostatek živin a pravidelné zavlažování jahodníků. Z hlediska hnojení je pro růst velmi důležitý dusík. Ideální je proto hnojení klasickým kompostem, chlévským hnojem nebo kuřinci. Hnůj je třeba aplikovat již v podzimním období. Samotný kompost stačí k jahodám přiložit až při jejich výsadbě. U převislýchjahod je tomu ale poněkud jinak. Hnůj k nim budeme přikládat asi těžko. Ideální volbou je tedy rašelina a nějaké hnojivo určené pro plod a květ, nejčastěji používaným je například Kristalon.
Přihnojování má samozřejmě vliv na velikost a množství plodů. Pamatujte ale, že živiny z truhlíku nebo květináče jahodník brzy vyčerpá a bohaté úrody se dočkáte jen pravidelným hnojením. Než jahodníky zasadíte do truhlíku, je dobré si předem připravit výživnou zeminu. Zapravte do půdy buď některé komplexní hnojivo, jako je Cererit, nebo v tuto chvíli můžete použít i kuřince či slepičince, nabízené rovněž v granulovaném stavu. Nechte nějakou dobu odpočinout, poté zeminu nasypejte do vybraných nádob a zasaďte jahodníky. Od dubna do začátku srpna můžete dobře zakořeněné rostliny týdně přihnojovat tekutým hnojivem. Po začátku srpna již nehnojte, aby rostliny vstoupily do zimy plně vyzrálé. K přihnojování jahod se nejčastěji používá ledek vápenatý nebo Cererit, můžete použít i Fragarin nebo ve vodě rozpustný Kristalon. Veškerá hnojiva používejte dle návodu na obalu. Jahodník vždy přihnojujte velmi opatrně tak, aby se hnojivo nedostalo na rostlinu, protože by mohlo dojít k popálení listů. Podruhé přihnojujte po sklizni.
Jahodník je rovněž náročný na dodávky vápníku, hořčíku a železa, jehož nedostatek vyvolává žloutnutí listů. Kvůli citlivosti na chlór používejte pouze bezchloridová NPK hnojiva a draselná hnojiva bez chlóru.
A také nezapomeňte, že kromě vydatné výživy má jahodník vysoké nároky na zavlažování. Nejintenzivnější zásobování vodou a živinami připadá na období mezi květem a dozráváním plodů.
V naší poradně s názvem ZLUTY KER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Musilova.
Dobry den.
Chtela bych Vas poprosit o pomoc.Pred peti lety jsem si ze seminka vypestovala tento ker.Mela to byt Planouci pochoden.Je mi jasne,ze ta to neni.Ted kerik poprve vykvetl.Mam z neho radost,ale nevim jak se jmenuje a jak o nej pecovat a do jake vysky vyroste.
Pokud vite o jaky ker se jedna,budu moc rada za odpoved.
Moc dekuji.Musilova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
To se vám podařilo vypěstovat štědřenec. Štědřence jsou nevelké stromy a keře dorůstající výšky až 7 metrů a jsou celkem tři známí zástupci: alpský, odvislý a Watererův. Navzájem si jsou velmi podobní, ale vyžadují odlišné pěstební podmínky. Štědřence mají zelenou kůru a vzpřímené nebo převislé větve, na kterých vyrůstají trojčetné listy, dlouze řapíkaté, bez palistů, s téměř přisedlými oválnými lístky, a na zimu opadávají. Květy jsou zlatožluté, motýlovité, uspořádané v bohatých převislých hroznech a proto se jim často říká zlatý déšť (stejně jako naší známé zlatici). Kalich květu je zvonkovitý, slabě dvoupyský, s horním pyskem zakončeným dvěma zuby a dolním trojzubím. Pavéza (největší okvětní list) je okrouhlá až široce vejčitá, na vrcholu vykrojená. Plody štědřence - lusky jsou podlouhlé, zploštělé, dlouze stopkaté, na švech ztlustlé až úzce křídlaté a mezi semeny jsou slabě zaškrcované. Obsahují několik ledvinovitých semen, která jsou velmi jedovatá pro všechny živočichy! K otravě dítěte stačí spolknout dvě semena nebo sníst pět květů z této rostliny, takže pozornost je na místě.
Pěstování štědřence musí naplňovat podmínky jeho domoviny, kterou je oblast jižní Evropy. Nejlépe se jim daří na plném slunci, ale přežijí i v polostínu. U zeminy je to trochu potíž, protože je nutné přesně vědět, o kterého zástupce štědřence jde. Štědřenec odvislý potřebuje zásaditou zeminu, je vápnomilný a štědřenec alpský naopak vyžaduje kyselou půdu (rašelina). Štědřence při tvarování nesnášejí hlubší řez, ze starého dřeva neobrazí a zemřou. Množí se výsevem semen, která je třeba před výsevem krátce spařit. Dále je možné štědřence množit letním očkováním na štědřenec odvislý nebo roubováním. Štědřenec Watererův lze množit dřevitými řízky, které se řežou již v první polovině října. Množení je možné i letními řízky. Na podnože štědřence odvislého nebo i alpského lze roubovat i jiné dřeviny, například hlodáš, jehlici nebo čilimník - dosáhne se pak úchvatných chimér s nekonečnou variací barevnosti květů.
Pro inspiraci k tomu, co lze se štědřenci dokázat v zahradní architektuře, můžete shlédnout následující fotografie: https://www.google.com/sear…
Rostlina koky vypěstovaná ze semene dosáhne plné zralosti a její listy se dají sklízet mezi 12 a 24 měsíci od výsadby.
První krok v kultivaci koky obecně začíná semenem. Semena se obvykle sbírají od prosince do března z rostlin o stáří v rozmezí od dvou do tří let. Často se sypou do vody, aby se hned na začátku identifikovala špatná semena, která obvykle vyplavou na hladinu a jsou vyřazena. Dobrá semena jsou zasazena na malých pozemcích, které se udržují zastíněné před sluncem. Semena se vysévají asi dva palce od sebe v hloubce přibližně půl palce v humusem obohacené půdě. Tato seťová lůžka jsou udržována dobře zavlažená a odplevelená. Semena obvykle vzejdou do 20 až 30 dnů. Pokud jsou semena předem namočená ve vodě, tak k urychlenému klíčení dojde asi za deset dní.
Sazenice obvykle dosáhnou přesazovací velikosti asi ve dvou měsících. V tomto věku jsou asi 35 cm vysoké. Sazenice se obvykle vysazují do děr hlubokých asi 30 cm od sebe vzdálených 15 cm v řadách asi 90 cm od sebe.
Jak získat semena? Na internetu jsou nabídky na prodej semen keřů koky, například zde: https://erythroxylum.com/. Druhá možnost je, udělat si výlet do Peru a během objevování Inkovy cesty, si nasbírat pár vrcholků. Koka v regionu s Machu Picchu roste velice hojně.
Žloutky utřeme s polovinou cukru a máslem do pěny. Bílky vyšleháme se zbylým cukrem na pevný sníh. Obě hmoty lehce spojíme a vmícháme prosátou mouku a nakonec jemně nastrouhané oloupané mandle. Hotové těsto dáme do dortové formy (24 cm) vymazané tukem a vysypané polohrubou moukou. Pečeme v předehřáté troubě při 160 stupních asi 40 min.
Po upečení necháme ve formě vychladnout, pak vyklopíme a formu umyjeme. Poté ji vymažeme olejem a vysypeme moučkovým cukrem. Korpus vložíme zpět do formy.
Zakysanou smetanu smícháme s cukrem a polovinou rozmixovaných jahod. Želatinu připravíme podle návodu na obalu a vmícháme do náplně, kterou ihned rozetřeme do formy na korpus. Dáme do chladničky ztuhnout.
Zbylé jahody nakrájíme na kousky a rozložíme na povrch dortu. Dortové želé připravíme podle návodu na obalu a jahody přelijeme. Dáme do chladničky ztuhnout, pak opatrně sundáme formu a nakonec dort na povrchu ozdobíme celými jahodami.
Ingredience: 400 g oříškovo-medových sušenek (BeBe), 200 g másla (rozpuštěného), 140 ml smetany na vaření, 2–3 plátky želatiny, 300 g smetanového sýru, 100 g krupicového cukru, 1 citron, 500 g jahod, 140 ml smetany ke šlehání (co nejtučnější)
Technologický postup: Do mísy rozdrobte sušenky, přelijte je máslem, promněte, aby se máslo dostalo do každého kousku, a spojte do kompaktní hmoty, Hmotu namačkejte do dortové formy o průměru 24 cm tak, aby se rozprostřela po dně i stěnách. Dejte na půl hodiny do ledničky. Plátky želatiny namočte na pět minut do studené vody. Smetanu na vaření přiveďte k varu a sejměte z ohně. Želatinu vyndejte z vody a rozpusťte ji ve smetaně. Nechte zchladnout. Smetanový sýr rozmíchejte s cukrem, jemně nastrouhanou kůrou z citronu a třemi lžícemi citrónové šťávy zcela dohladka. Poté vmíchejte smetanu se želatinou a 300 g jahod nakrájených na malé kousky. V robotu vyšlehejte smetanu ke šlehání, vmíchejte ji ke směsi a pak ji nalijte na sušenkový základ. Uhlaďte plochým nožem a chlaďte minimálně tři hodiny. Podávejte ozdobené 200 g přepůlených jahod.
V naší poradně s názvem PIVOŇKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JAROSLAV ZÁLEŠÁK.
Máme v zahrádce krásnou Pivoňku velkokvětou, po odkvětu zústaly semena anevíme jak se dají využit na rozmnožování, kdy tyto semena vysadit do země, děkuji za radu Jaroslav
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pivoňka se nejlépe množí odkopkem kořenového balu. Tak se může docílit, že pokvete ještě v tom roce, kdy došlo k přesazení. Důležité je označit na rostlině jih v jejím původním stanovišti a při umístění na nové místo ji orientovat zase k jihu. Při množení ze semene se dočkáte prvních květů až za tři roky. Teď co s těmi semeny. Semena nechte dozrát co nejdéle na rostlině. Pak je sesbírejte a dejte je do sucha doschnout. Začátkem října je vysaďte na slunný záhon stejným způsobem jako fazole. Tento způsob venkovní výsadby v časném podzimu dává semenům jejich povinnou průpravu pro vzejití, což je říjnové relativně teplé a vlhké ošetření vystřídané chladem zimy a následované oteplením na jaře. Je to sekvence podmínek, která umožní vyklíčení většiny semen na jaře a v létě příštího roku. Hodně zdaru.
Ingredience na krém: 400 ml smetany ke šlehání, 200 g cukru moučka, 1 balíček vanilkového cukru nebo vanilkové aroma, 500 g tučného tvarohu
Ingredience na náplň: cukr moučka, 300 g jahod
Ingredience podle potřeby: tuk na vymazání, dětská krupice na vysypání
Ingredience na těsto: 2 lžíce vařící vody, 1/2 balíčku prášku do pečiva, 2 vejce, 100 g polohrubé mouky, 100 g cukru moučka
Postup: Nejprve upečeme jednoduchý korpus. Vejce rozdělíme na bílky a žloutky. Bílky s polovinou cukru vyšleháme na sníh. Pak vyšleháme žloutky, vařící vodu a zbylou polovinu cukru. Vyšlehané jsou světlé a objem je mnohem větší než na začátku šlehání. Pak přidáme mouku s práškem do pečiva a můžeme i malinko oleje, popřípadě kakaa pro tmavou variantu. Zašleháme. Nakonec přidáme bílkový sníh a ručně zamícháme – opatrně, aby těsto nespadlo. Hotové těsto poté nalijeme do předem vymazané (máslem nebo Herou) a vysypané formy (dětskou krupicí). Korpus na dort pečeme podle typu trouby, například na 150 °C, a podle velikosti formy, tedy cca 20 až 30 minut menší korpus, větší dort déle. Korpus necháme vychladnout, kdo nechce čekat, může koupit korpus již hotový nebo jej nahradit piškoty.
Jahody nakrájíme na plátky a posypeme cukrem a necháme v lednici odpočinout, aby se cukr do jahod nasákl. Pokud máme jahody dostatečně sladké, sladit je nemusíme. Připravíme si krém. Nejprve vyšleháme smetanu (nesladíme, cukr přidáme až do tvarohu) a odložíme do lednice, poté vyšleháme tvaroh s moučkovým cukrem a vanilkovým cukrem nebo aroma, můžeme také použít rum nebo jiný oblíbený alkohol. Do tvarohového dortového krému pak opatrně vmícháme šlehačku.
Připravený krém natíráme na korpus ve formě (asi v centimetrové tloušťce), pak klademe plátky jahod, další vrstvu krému, další jahody a tak postupně, dokud nemáme formu plnou. Smetanovo-tvarohový dort dáme zatuhnout do lednice přibližně na 2 hodiny a podáváme.
Samozřejmě můžeme ovoce měnit za jiné podle potřeby – banány, broskve, nektarinky, osvěžující jsou mandarinky nebo pomeranč s mátou, zajímavé je jablko sypané skořicí. Fantazii se meze nekladou a z dortu pro děti uděláme neodolatelnou pochoutku.
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ PIVONĚK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Dobrý den, prosím o radu. Mám na zahradě pivoňky, krásně každý rok kvetou, ale letos nevím proč, vyrostly až do výšky k 150cm. Sluníčko i vláhu mají. Díky za odpověď. Jitka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jitka Havlikova.
Dobry den,uz 13 roku nam dela radost drevita pivonka. Uz nekolikrat jsem si po odkvetu nechala dozrat dva semeniky s potom semena zasazela. Nikdy mi nevzesla.
Prosim ,poradte,jak semena a kam vyset. Dekuji
Ingredience: 2 kelímky dobré zakysané smetany, 1 kelímek smetany ke šlehání, 1–2 lžíce cukru moučka (případně víc podle chuti jahod), 1 velký balíček kulatých dětských piškotů (240 g), 800–1 000 g čerstvých, měkkých a plně vyzrálých jahod
Postup: Formu vyložíme potravinovou fólií. Jahody očistíme a nakrájíme na plátky nebo na čtvrtky. Šlehačku vyšleháme do polotuha a osladíme cukrem. Potom ji metličkou smícháme se zakysanou smetanou. Do připravené formy naskládáme vrstvu dětských piškotů, spodní stranou směrem k míse. Překryjeme trochou smetanového krému a kousky čerstvých jahod. Takto pokračujeme dál, vrstvíme piškoty, krém a jahody, až spotřebujeme všechny suroviny. Skončíme piškoty nebo krémem, ale ne jahodami. Uhladíme povrch a necháme důkladně zatuhnout v lednici do druhého dne.
Ve svém příspěvku PREZIMOVANI PREVISLYCH JAHOD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladka.
Mam jahody na zimu zapustit do zahonu i s nadobou nebo bez? Muzu je umistit do sklepa? Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michala.
Já převislé jahody přezimovávám v suterénu s okny. Je tam přes zimu kolem deseti stupňů. Jednou za měsíc to trochu zaleju. Jahody jsou pak zjara pěkně silné a brzy plodí. Na začátku vegetace provedu postřik přípravkem Mospilan 20 SP a začnu pomalu přihnojovat tekutým Cereritem.
Postup: Smetanu ušlehejte dotuha. Polovinu jahod omyjte, osušte, rozčtvrťte a v robotu je rozmixujte do hladkého jemného pyré. Tvarohy vyklepněte do mísy, vidličkou nebo ručním mixérem je našlehejte, přidejte zakysanou smetanu, oslaďte vanilkovými cukry, přilijte jahodové pyré, promíchejte a nakonec vmíchejte dotuha ušlehanou smetanu. Formu na terinu vyložte potravinářskou fólií, na dno vyskládejte kolečka z druhé poloviny jahod, opatrně navrstvěte jahodovou směs, znovu poklaďte zbylými jahodami a navrch přitlačte piškoty. Přetáhněte fólií a dejte přes noc chladit do lednice. Pak opatrně vyklopte, sejměte fólii a servírujte.
Tip: Dort za studena s tvarohem a kysanou smetanou je dobré a nutné před podáváním hodně vychladit.
Světle hnědá semínka koriandru jsou u nás známá především jako součást koření používaného k přípravě nálevu pro nakládání zeleniny a hub a také jako nepostradatelná složka indického kari. Semena jsou silně aromatická a na rozdíl od listů nasládlá. Podrcená nebo celá se přidávají do slaných omáček, sladkých jídel a dezertů, například do perníku a sušenek, a do domácího chleba. Odedávna se používají jako koření do mas a salátů, stejné použití mají i mladé listy. Semena samostatně nebo v čajových směsích působí na povzbuzení chuti do jídla, stimulují trávení a účinkují proti nadýmání.
Semena koriandru jsou aromatická, stimulující, mají karminativní účinky, příznivě ovlivňují žaludeční procesy, ochlazují, tonizují, působí jako antibiotikum, diuretikum a afrodiziakum. Jejich žvýkání vám pomůže odstranit nepříjemný zápach z úst. Semena koriandru našla své využití nejen v přírodním léčitelství, ale i v tradiční medicíně. Olej ze semen má totiž silné antibakteriální účinky a používá se například na léčbu vředů nebo revmatismu.
Odrůdy hrachu lze rozdělit na dvě základní skupiny:
polní hrách – vhodný pro velkovýrobu – má malé lusky, jeho nezralá semena jsou natrpklá, pěstuje se jako pícnina ke krmení zvířat v luskovinoobilných směskách nebo jako zelené hnojení. Jako krmivo se využívají semena, která mají obdobné živinové složení jako hrách setý, ale obsahují také hořké látky, které zhoršují jeho chutnost.
zahradní hrách – má tři formy:
obecný – hrách vhodný k vylupování semen. Kvete bílými květy. Nezralá semena jsou sladká a kulatá, zralá mají žlutou nebo zelenou barvu, lusky uvnitř tuhé. Sklízí se po dozrání a zaschnutí. Plody jsou v této době žluté nebo zelené a jsou již tvrdé, to ale nevadí, protože tento druh hrachu je určen zejména pro vaření.
dřeňový – pěstuje se pro nezralé lusky, které se konzumují celé nebo se vylupují jen zrna. Tento hrášek se jí čerstvý či tepelně upravený, lze ho nakládat, sušit nebo mrazit. Využívá se také pro výrobu škrobu. Po dozrání ztrácí semena vodu, čímž se svrašťují a stávají se nevhodnými k požívání. I po uvaření zůstávají zrna tohoto druhu hrachu tuhé.
cukrový – jeho květy jsou bílé nebo bělorůžové, mladé lusky jsou sladké, dužnaté, křehké a neobsahují vnitřní tuhou slupku, lze je tedy jíst celé. Semena jsou kulatá a velmi sladká, málo svraštělá. Mají vyšší obsah cukrů, proto jsou vhodné k přímé konzumaci v syrovém stavu. U nás se tato varianta pěstuje poměrně zřídka, je vhodnější spíše pro pěstování v teplejších oblastech.
Semena hrachu (lidově hrášky) jsou významným zdrojem bílkovin pro lidskou výživu i pro krmné směsi. Obsahují mnoho bílkovin a cukrů, jejichž obsah stoupá na úkor obsahu vody se stoupající zralostí. Z vitaminů jsou nejvýznamnější vitaminy A, C, B1, B2 a E, nezanedbatelné je také množství minerálů, pro příklad můžeme uvést fosfor, draslík, vápník nebo hořčík.
Semena sklizená za zelena se dají konzumovat bez jakékoli úpravy. U cukrových odrůd lze přímo konzumovat celé lusky. Pokud se zrna nechají dozrát, mohou se nakládat do slaného nálevu a takto upravená se dají později kulinářsky zpracovávat. Plně vyzrálá semena se suší nebo mrazí, takže jsou dobře skladovatelná a používají se dále jako základ mnoha polévek, omáček, salátů a jiných pokrmů.
Na našem trhu jsou pro pěstování na zahrádkách nejčastěji nabízena semena těchto odrůd:
Ambrosiana – středně raná odrůda cukrového hrachu, který postrádá pergamenovou vrstvičku uvnitř. Odrůda je vhodná ke konzumaci celých lusků za syrova nebo k jejich nakládání.
Alderman – pozdní, velmi vzrůstná (až 1,5 m vysoká) odrůda hrachu. Může se vysazovat k opoře, ale nevyžaduje to. Lusky jsou 12 cm dlouhé a mají světle zelenou barvu.
Gloriosa – velmi raná odrůda, která tak dobou sklizně může uniknout padlí. Lusk je asi 7 cm dlouhý, tmavě zelený. Je vhodná spíše pro průmyslové zpracování.
Oskar – charakterově se podobá předešlé, ale je vhodnější pro zahrádkáře. Rovněž se jedná o ranou odrůdu, její lusky jsou dlouhé.
Vladan – raná odrůda s lusky dlouhými 7 cm a s velkými zrny. Rostlina má tmavě zelenou barvu.
V naší poradně s názvem MALINOOSTRUŽINA-BÍLÝ POVLAK NA STONCÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Filip Vesely.
Dobrý den,na mladém malinoostružiníku se mi tvoří na stoncích jakýsi bílý práškový povlak..nevím o co se jedná,nikde jsem o tom nic nenašel.Prosím poradíte
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Bílý prášek na rostlinách maliníku je plíseň způsobená houbou Sphaerotheca macularis, která ovlivňuje maliny a způsobuje zkadeření listů. Obvykle jsou plísní pokryty spodní strany listů. V těžkých případech se houba objeví na horním povrchu listu. Normálně je tato plíseň známa jako padlí jahodníkové a používá se i stejná chemická ochrana jako u jahod. Pro postřik se používá fungicid z řady dostupných výrobků, z kterých nejznámější je TALENT. Mezi další účinné fungicidy patří: AMISTAR | COSAVET DF | DAGONIS | FLOSUL | IQ-CRYSTAL l | KUMULUS WG | LUNA PRIVILEGE | LUNA SENSATION | ORTIVA | SERENADE ASO | THIOVIT JET | TOPAS 100 EC | ZATO 50 WG.
Postřik proveďte co nejdříve v den, kdy nebude po dlouhou dobu pršet. A opakujte ho dvakrát po třech týdnech. Větve, které jsou napadeny a můžete je obětovat, tak radši hned ostříhejte a spalte.
Rozmarýn přes zimu potřebuje světlo a nižší teplotu, ideální je 10 stupňů Celsia, což je možné, když má někdo prosklenou verandu nebo lodžii. V místnostech, které jsou vytápěny a je v nich přes zimu 20 stupňů, je dobré rozmarýnu nezalévat, ale rosit rozprašovačem, neboť zde škodí příliš suchý vzduch, navíc je dobré 2x měsíčně rostlinu osprchovat. Přes léto dáte rozmarýn ven a máte vyhráno. (Podobné nároky na pěstování má také další pokojová léčivka na žlučník – ožanka kočičí.)
Semena této rozmarýnu zasejeme nejlépe časně na jaře (v únoru a březnu), kdy sluníčko sílí a den se prodlužuje. Rozmarýn je aromatický keř pocházející z nehostinných oblastí Středomoří. Původ bylinky jasně naznačuje, jak by měl vypadat i substrát k pěstování rozmarýnu: neměl by být těžký, přespříliš výživný a přemokřený. Klíčivost semen rozmarýnu závisí na jakosti, stáří (nejkvalitnější jsou čerstvá semena) a způsobu skladování. Obecně vzato mají semínka rozmarýnu nízkou klíčivost. Může pomoct ale jeden trik: semena umístíme do mělké misky a zalijeme vodou. Namočená je necháme několik hodin. Semena rozmarýnu absorbují vodu, a tím můžeme klíčivost osiva zlepšit. Sadbovač naplníme substrátem (aby nebyl příliš těžký, vylepšíme jej pískem) a do každého žlábku či kelímku sejeme několik semen – zvýšíme tak šanci, že nám v každém vyroste sazenička. Zasypeme asi 0,5cm vrstvou substrátu, pokropíme rozprašovačem a zakryjeme plastovým obalem, abychom vytvořili mikroklima. Ideální teplota pro klíčení semen je okolo 25–30 °C. Po 4 až 8 týdnech uvidíte, jak sazeničky rozmarýnu začínají vyrůstat z hlíny. K přesazování budou rostlinky přichystané, až budou asi 7,5 cm vysoké, většinou v červnu. Semena rozmarýnu klíčí opravdu dlouho, a tak kdo nemá dostatek trpělivosti nebo s pěstováním voňavé bylinky začne pozdě, ať si raději koupí sazenice v dobrém zahradnictví. Do hliněného květináče s alespoň jedním odtokovým otvorem (rozmarýn nesnáší zamokření, kořeny by uhnívaly) nasypeme dobře odvodněný substrát (nejlépe s hrubým pískem) a sazenici zasadíme i s hlínou okolo bylinky.
Tykev olejná se pěstuje pouze pro svá jedlá olejnatá semena bohatá na bílkoviny. Byla objevena teprve před 130 lety. Do té doby byly známé pouze formy, jejichž semena byla obalena tvrdou slupkou a musela se ručně loupat, což bylo velmi pracné. Tykev olejná je vlastně nahosemennou mutací, jejíž semena tuhou slupku postrádají. Její objev a rozšíření tak znamenaly velké ulehčení práce.
Semeno tykve se využívá v potravinářství a farmaceutickém průmyslu, pokrutiny a extrahované šroty, které zůstávají po výrobě oleje, je možné použít jako bílkovinné krmivo pro hospodářská zvířata. Pro výživu lidí se využívají jednak celá semena, a to buď pro přímou spotřebu, nebo jako přísada do různých druhů pečiva, jednak olej.
Tykev olejnou je třeba nechat plně vyzrát, což poznáte podle toho, že celá zežloutne a zůstanou na ní jen zelené flíčky. Potom ji lze rozříznout a vyjmout množství jedlých a chutných semen, která je možné nasušit a uložit do zásoby. Ze semen se za studena lisuje olej zelené barvy, který se považuje za jeden z nejzdravějších rostlinných olejů. Kromě oleje (45–50 %) obsahují semena dusíkaté látky (32–38 %), sacharidy (3–5 %), hrubou vlákninu (2–4 %) a minerální látky (4–6 %) včetně stopových prvků jako zinek, měď nebo mangan.
