SKLADOVÁNÍ SUŠENÉ HOUBY bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Češi jsou ojedinělý houbařský národ, jehož významná část se dokonce považuje za vášnivé houbaře. Ale co pak s nasbíraným pokladem? Nejčastěji se houby uchovávají sušením. Dají se tak zpracovat skoro všechny druhy. Některé by vám ale přece jen po této úpravě nezachutnaly. K sušení se nehodí například choroš, muchomůrka růžovka, pýchavky nebo václavky. Ovšem pochutnáte si na bedlách, kotrčích, křemenáčích, ryzcích či žampionech a samozřejmě na hřibech, což jsou asi nejvhodnější houby k sušení.
Sušení hub v troubě
Sušit houby můžete jak v horkovzdušné, tak v plynové nebo elektrické troubě. Houby je zpočátku vhodné sušit v troubě vyhřáté jen na 20-30 °C, pouze tak se čerstvé houby zpočátku nezapaří. Zhruba v polovině sušení už můžete teplotu zvýšit na 50-70 °C. Pro sušení hub v troubě je vhodné pořídit si speciální mřížky na sušení. Oproti klasickému plechu jimi totiž proudí vzduch a sušení je tak efektivnější. V případě, že se rozhodnete zvolit klasickou variantu, tedy plech, vyložte ho napřed pečicím papírem, aby se houby nepřilepily. Při sušení hub v troubě nechte dvířka mírně pootevřená, aby vzniklá pára měla kam unikat. Pro správné usušení je také nutné houby pravidelně obracet.
Sušení v elektrické troubě
Ingredience: houby, pečicí papír
Postup: Hříbky očistíme suchým hadříkem nebo ubrouskem a nakrájíme je na půlcentimetrové plátky. Na rošt do elektrické trouby položíme pečicí papír a plátky hub na něj rozložíme. Troubu vyhřejeme na 50 °C a vložíme rošt s houbami (můžeme použít i plech). Troubu necháme pootevřenou asi na 10 cm, pokud se zavírá, zajistíme dvířka vhodným předmětem. Sušíme cca 12 hodin. Usušenéhouby musí chrastit a lámat se. Uchováváme v suchu, v uzavřené nádobě. K sušeným houbám vložíme jeden bobkový list a kuličku nového koření.
Sušení v horkovzdušné troubě
Postup: V horkovzdušné troubě se houby nakrájené na plátky začínají sušit na 45 °C a postupně se teplota zvyšuje asi do 80 °C, ne víc. Houby je nutno neustále hlídat, aby se neupekly, a také je potřeba je častěji obracet.
Sušení v plynové troubě
Postup: Plech vyložte pečicím papírem, houby se vám tak nebudou lepit. Zpočátku houby sušte za nižší teplotu, ideálně okolo 20-30 stupňů Celsia. Ke konci sušení teplotu zvyšte, a to maximálně na 70 stupňů. Houby alespoň dvakrát obraťte a suchou utěrkou je zbavujte vlhkosti, aby se vám nezapařovaly. Aby vznikající vlhkost mohla unikat, je dobré nechat trochu pootevřená dvířka trouby nebo pustit větrák. Po usušení nechte houby vychladnout a až poté je dejte do sklenice. Teplé houby by se vám ve sklenici zapařily a dříve či později by zplesnivěly.
Sušení hub v mikrovlnce
Postup: Plochý talíř vyložte papírem nebo papírovým ubrouskem (kuchyňskou papírovou utěrkou), na něj rozložte omyté osušenéhouby, seshora přikryjte opět papírem a sušte 3 minuty při výkonu 850 W. V polovině sušení ubrousek obraťte, zkontrolujte, jak se houby suší, a proces dokončete. Po vypnutí trouby je nechte ještě chvíli nezakryté pomalu dosušit.
Ve svém příspěvku SKLADOVÁNÍ ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Staňková.
Dobrý den,
v žádném případě tuto formu skladování
nedoporučuji. Nechala jsem se zlákat a nyní, koncem
března,jde česnek na kompost. Stroužky jsou pevné,
ale hnědé.Jako zmrzlé.Stejně dopadla má sestra.
Proto nedoporučuji !!!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iva.
Skladování zázvoru v plastovém sáčku: Vezměte neoloupaný zázvor a vložte ho do uzavíratelného plastového sáčku. Poté ze sáčku vymačkejte všechen vzduch a sáček uzavřete. Vložte ho do části lednice, kde skladujete zeleninu, a zázvor vám vydrží několik týdnů hezky čerstvý. V porovnání s ostatními metodami skladování, jako je například skladování zázvoru v papírovém ubrousku, vám při použití této metody vydrží zázvor čerstvý až o několik týdnů déle. Pokud máte zázvor již oloupaný, můžete zvolit stejnou metodu, ale kořeny vám nevydrží čerstvé tak dlouho, jako když jsou neoloupané.
Skladování zázvoru v papírovém ubrousku a papírovém sáčku: Kousky neoloupaného zázvoru můžete zabalit do papírového ubrousku tak, aby k nim nemohl žádný vzduch, a potom je vložit do papírového pytlíku. Důkladně z pytlíku vymačkejte všechen vzduch a poté ho zalepte. Takto zabalený zázvor dejte do lednice, kde ho můžete skladovat i několik týdnů.
Skladování zázvoru v papírovém sáčku: Pokud nemáte příliš mnoho času, můžete zázvor pouze vložit do papírového pytlíku a ten nechat v lednici. Zázvor nevydrží tak dlouho, jako kdybyste použili jinou metodu skladování, ale pomocí tohoto rychlého a jednoduchého způsobu ho můžete uchovat alespoň několik dní. Tato metoda se používá také při skladování bylinek (například koriandru nebo kopru).
Skladování zázvoru v lihových nápojích: Čerstvě oloupané kousky zázvoru vložte do uzavíratelné nádoby s lihovinou nebo s nějakou kyselou tekutinou. Nejčastěji se používá vodka, sherry, rýžové víno, rýžový ocet nebo čerstvá limetková šťáva. Vodka a sherry patří mezi nejoblíbenější lihoviny (například ve vodce vám zázvor vydrží nejdéle čerstvý a jeho chuť zůstane téměř nezměněná). Přestože jde o funkční metodu skladování, každý lihový nápoj do jisté míry ovlivní chuť skladovaného zázvoru.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Je to zimní dýně. Je to jednoleté ovoce zastupující několik druhů tykví v rámci rodu Cucurbita. Pozdně rostoucí, méně symetrické odrůdy lichého tvaru, drsné nebo bradavičnaté, malé až střední velikosti, ale s dlouhověkostí a tvrdou kůrou, se obvykle nazývají zimní tykve. Od letní tykve se liší tím, že se sklízejí a konzumují ve zralém stadiu, kdy jejich semena uvnitř plně dozrála a jejich slupka ztvrdla do tuhé kůry. V této fázi lze většinu odrůd této zeleniny skladovat pro použití během zimy. Zimní dýně se obvykle před konzumací vaří a slupka nebo kůra se obvykle nejí, jako je tomu u letní dýně.
Přímo ta vaše zelená dýně je karnevalová dýně. Je to kříženec sladké knedlíkové dýně a žaludové dýně. Je to atraktivní americká odrůda s kombinací oranžových, žlutých a zelených (v závislosti na zralosti) pruhů a skvrn na krémově zbarvené slupce. Stejně jako máslová dýně má karnevalová dýně ořechovou a sladkou chuť. Stačí ji jen lehce dochutit solí, pepřem a trochou másla, ale chutná je i posypaná trochou hnědého cukru nebo pokapáním javorovým sirupem před vařením, které lze provádět v troubě nebo v pomalém hrnci. Pečená dýně zabere méně času, ale pomalý hrnec je vhodný, pokud potřebujete troubu na jiná jídla.
Dýni můžete podávat tak, jak je, nebo vydlabejte dužinu a rozmačkejte na kaši. Karnevalová dýně je jednoduchou přílohou k pečenému krůtímu nebo kuřecímu masu, stejně jako k hovězí pečínce nebo vepřovému karé.
Sklízí se teprve až před silnými mrazy. Zralá je tehdy, když se slupka zbarví a stane se matně suchou. Nebudete moci vytvořit důlek, když do ní zatlačíte prstem. Nechte na dýni 6 cm stonku a odřezávejte ho opatrně, aby nedošlo k poškození, které by mohlo zkrátit dobu skladování. Vytvrzujte 7-10 dní na slunci, aby kůra ztvrdla a zvýšila se kvalita pro zimní skladování. Před uložením na chladném tmavém místě s teplotou okolo 10 °C a 50-65% vlhkostí z kůry otřete veškeré nečistoty. Tady se můžete podívat na další obrázky podobných výpěstků: https://www.google.cz/image….
Chcete-li česnek konzumovat hned po vytažení ze záhonku, nic vám v tom určitě nebrání.
Pokud jste česnek správně vysušili a připravili k uskladnění a dodržujete správné podmínky skladování, vydrží vám svěží po dobu několika měsíců.
Podmínky skladování
Česnek musíte skladovat v suchu – ideální nádoby pro skladování jsou proutěné koše, hliněné květináče, síťové tašky nebo například papírové pytle. Nádoba musí být dobře větratelná a neustále suchá. Dobrým nápadem pro vás může být použití starých punčochových kalhot, které zavěsíte ke stropu, jednotlivé paličky česneku od sebe oddělíte uzlem a postupně si budete potřebný česnek odstřihávat.
Dalším faktorem, který ovlivní životnost vámi vypěstovaného česneku, je teplota a vlhkost. Ideální teplota pro skladování je 13 až 18 °C a vlhkost kolem 60 %. Nižší vlhkost může vést k vysušení stroužků česneku a vyšší vlhkost pak k uhnívání a plísním.
V neposlední řadě byste měli vědět i to, že světlo úspěšnému skladování vašeho česneku také nepřidá, proto využívejte tmavá místa.
Bude-li skladování úspěšné, můžete na jaře jednotlivé stroužky použít k výsadbě a startu do nové úrody.
Pokud vám vaše domácnost a podmínky nedovolí uchovat si česnek po celou zimu v přijatelných podmínkách, můžete zvolit další způsoby uskladnění, a to například v chladničce nebo mrazničce.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zřejmě půjde o kuřátka přímá (Ramaria stricta). Ověřit si to můžete rychlým testem – dužina po otlačení znatelně červená až vínově rudne. Voní po anýzu a mají hořkou chuť. Z tohoto důvodu se také řadí mezi houby nejedlé. Jejich obrázky můžete vidět zde: https://www.google.cz/image…
Kuřátka popelavá (Clavulina cinerea) je na první pohled nevábná houba. Má válcovité větvičky, kouřově šedé, někdy s fialovým nádechem. Jejich dužnina je tuhá a bělošedá. Chuť je nevýrazná, někdy nahořklá, bez vůně. Kuřátka popelavá jsou jedlá, ale mají nevalnou chuť. Z kulinářského hlediska jsou právem opomíjená. Obrázky kuřátek popelavých můžete vidět zde: https://www.google.cz/image…
Takhle se zavařují houby na Moravě. Houby zavařované na přírodní způsob bez nálevu. Zdá se to divné, ale můžu jen doporučit, houby jsou skoro jako čerstvé, zůstává v nich chuť a částečně i tvar.
Houby na zavařování použijeme jen zdravé, nakrájíme na libovolné kousky. Lišky a václavky a všechny houby, které mají pod kloboukem žebrování umyjte vodou na sítku. Hřiby a ostatní houby jim podobné vodou nemyjte, ale očistěte nasucho.
Houby poměrně surovým způsobem, bez milosti, natlačte do sklenic a při tom se snažte, abyste z nich neudělali kaši. Houby při zavařování trochu zmenší svůj objem, tak abychom ve sklenicích nakonec něco měli.
A teď přijde hlavní překvapení tohoto receptu: do sklenic už nedáme nic, opravdu vůbec nic, jen je dobře zavřeme a sterilizujeme 90 min ve vodě horké 90 °C. Vyndáme a za 24 hodin znovu sterilizujeme 60 min zase při 90 °C. Po první sterilizaci zmenší svůj objem, ale po té druhé už ne. Houby zavařené touto moravskou vychytávkou vydrží až dva roky, možná i déle. Platí ale pravidlo, že při každém otevření sklenice nejprve přičichněte k obsahu. Pokud neucítíte nepříjemný zápach, tak je vše bezpečné. V opačném případě se to nepovedlo a celý obsah sklenice vyhoďte.
Zavařené houby se pak dají použít jako ty čerstvé, například do omáčky, polévky, pod maso, smaženice, kulajda, atp.
Ve svém příspěvku KRBOVÁ KAMNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Markus.
Docela dlouhý, ale zajímavý článek, rád jsem si ho přečetl. V dnešní době se hodně domácností vrací k topení dřevem, protože úspora při jeho spalování je značná. Já si dřevo těžím sám už dlouhá léta. Nejdříve jsem ho přikládal do kotle na TP a nyní do krbových kamen. Jsou s výměníkem a s přehledem ohřejí 8 radiátorů a 2 otopné žebříky Koralux. Chce to jen mít motorovou pilu, vozík za auto, prostor na skladování a chuť do práce.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Liška obecná je jedlá, ceněná a chuťově výtečná, se specifickým aroma. Díky obsahu chuťových látek rozpustných v tucích se liška obecná vyjímá ve smetanových omáčkách či v kyselých pochutinách, taktéž se nakládá do octa. Je vhodná k drcení na kořenicí houbový prášek. Je možné ji zamrazovat. Plodnice má pevnou konzistenci, kterou si zachovává i při tepelné úpravě, je však poněkud těžce stravitelná.
Lišky v sýrové smetaně
Ingredience: miska čerstvých lišek, olivový olej, zeleninový vývar, jarní naťová cibulka, máslo, sýr s modrou plísní, smetana na vaření, sůl a mletý bílý pepř
Postup: Houby obdělejte na troše oleje, podlijte osoleným vývarem, přiklopené čtvrthodinku poduste a odstavte. Na lžíci másla zpěňte jemně pokrájenou bílou část cibulky, přidejte nastrouhaný sýr, přilijte smetanu, přiveďte k varu, míchejte a rozvařte dohladka. Přidejte houby, pokrájenou nať cibulky, dle chuti přisolte a okořeňte, krátce promíchejte a servírujte. Příloha: vařené brambory nebo dušená rýže.
Bazalkové nudle s liškami
Ingredience: 10 dkg čerstvé houby lišky obecné, 1/2 balení širokých nudlí, 1 čtvrtka sýra Gran Moravia, 15–20 kusů čerstvé bazalky, dle chuti olivový olej, sůl, celý kmín, máslo
Postup: Začneme tím, že si dáme vařit široké nudle dle návodu na balení. Mezitím si dobře opláchneme a od případných nečistot očistíme čerstvé lišky. Do pánve si dáme rozpustit trochu másla, do kterého nasypeme špetku celého kmínu a necháme provonět. Přidáme oprané a okapané houby a zlehka orestujeme. Podusíme ve vlastní šťávě, dokud nejsou měkké. Trvá to cca 5 minut. Do vyšší nádoby (nejlépe vysoká sklenice, do které se nám vejde pracovní část tyčového mixéru) vložíme 15–20 lístků čerstvé oprané bazalky, přilijeme olivový olej a nastrouhaný sýr Gran Moravia. Mixujeme poté společně ponorným mixérem zcela do hladka. Scedíme uvařené široké nudle, které přendáme po scezení do střední mísy a přidáme bazalkovou pesto omáčku zelené barvy. Poctivě promícháme, dokud se omáčka nenalepí na nudle. Nudle přendáme do hlubokého talíře a bohatě je posypeme na másle podušenými liškami.
Postup: Lišky očistíme, větší nakrájíme na poloviny, opláchneme pod tekoucí vodou a necháme okapat. Rozpálíme tuk, přidáme prolisovaný stroužek česneku, krátce podusíme, přidáme houby a dusíme tak dlouho, až jsou měkké a šťáva vydušená. Osolíme, opepříme, promícháme s nasekanou petrželovou natí a podáváme jako přílohu k masu nebo samotné pouze s pečivem.
Polévka z lišek
Ingredience: 250 g lišky obecné, 2 kostky zeleninového bujonu, svazek
V naší poradně s názvem ČESNEK SKLADOVÁNÍ - PLÍSEŇ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ingrid Míková.
Dobrý den, prosím Vás, máte někdo zkušenost s plísní při skladování česneku? Nakoupila jsem zásobu kvalitního českého česneku na zimu. Umístila jsem ho v kyticích do prázdného "petrželáku" a dala na otevřenou lodžii. Bohužel jsou teploty stále nad 0 C a na česneku se objevila plíseň (černé skvrnky rozseté po povrchu stonků a vrchní slupce hlaviček). Když se ochladí, mám pocit, že plíseň mizí. Stroužky jsou krásné, pevné a nepoškozené. Pokud sloupnu vrchní vrstvu, jsou hlavičky úplně výstavní. Potřebovala bych poradit, jestli mám česnek vyhodit nebo jestli stačí sloupnout vrchní slupku a použít. Vím, že u nahnilého ovoce nebo zeleniny je potřeba vyhodit. Moc děkuji za radu, Ingrid Míková.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ta plíseň se vám dělá protože skladujete česnek v příliš vlhkém prostředí. Česneku úplně stačí, když ho uskladníte v otevřené papírové krabici v místnosti při teplotě 10 až 15 °C v temnu. Oloupejte z česneku oplesnivělé slupky a dejte ho do krabice. Když česnek necháte na teplotě pod 10°C tak vybudíte jeho klíčení a nevydrží vám.
Skladování česneku ve formě copu je nejlepší a také nejhezčí způsob uskladnění česneku. Cop je možné uplést z česneku, který má ještě neodřezané stonky. Zde je vidět nazorný návod jak se to dá plést: video návod jak plést česnekový cop.
Skladování česneku v chladničce
V případě, že uchováváte česnek v chladném prostředí, začne vám v době, kdy se dostane do pokojové teploty, během pár dnů klíčit, to je i důvod, proč vám brzy vyklíčí česnek z obchodu. Takže pokud chcete česnek uchovávat v chladničce, musíte ho tam nechat až do doby, než ho budete potřebovat použít.
V chladničce můžete uchovávat i oloupaný či nasekaný česnek, a to v malé, dobře utěsněné nádobě, ale určitě tento způsob není určený k dlouhodobému skladování.
Skladování česneku v mrazničce
Česnek můžete i zamrazit, možná si říkáte, že zamražený česnek není tak dobrý jako čerstvý, ale určitě z toho nemusíte mít obavy. Mrazit můžete česnek buď jako oloupané stroužky, nebo jako předem namletou pastu, kterou si zabalíte po malých dávkách do jednotlivých sáčků či vzduchotěsných nádob.
Ve svém příspěvku SKLADOVÁNÍ ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Balášová.
Slyšela jsem o možnosti uskladnění česneku tak,že se rozebere palice na stroužky,do sklenice se dá 1cm soli a stroužky česneku.Nikde jsem se nedozvěděla zda mají být stroužky oloupané nebo ne.Prosín o sdělení.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ufo.
Dobrý den, psali česnek neloupaný, ale nepsali o jak velikou nádobu se jedná a jaké množství česneku ...... také hledám možnost, jak uchovat koupený česnek co nejdéle a je to vážně problém .
Houby nakrájejte na několikamilimetrové plátky a nechte sušit v dobře větrané místnosti. Kdo nemá sušičku na potraviny nebo suchou půdu, vystačí si s plechy na radiátoru. Na pečicí papír rozložte houby v dostatečné vzdálenosti, aby se nepřilepily. Díky papíru pak půjdou jednoduše sundat z plechu. Usušenéhouby skladujte opět v suchu, i špatné skladování může houby znehodnotit.
Sušenéhouby namočte nejméně na 1 hodinu do 200 ml vody, cibuli a slaninu nakrájejte na drobné kostičky. V kastrolku zpěňte cibulku se slaninou, poté přidejte houby i s vodou, špetku soli, kmín a duste, dokud nebudou houby měkké. Poté odstavte. V míse umíchejte nastrouhané syrové brambory, jedno rozšlehané vejce, špetku soli a mouku. Vytvořte kompaktní těsto a tvarujte z něj menší knedlíky, které po částech vhazujte do vroucí osolené vody. Když knedlíky vyplavou, vařte je ještě asi 8 minut (dle velikosti). Poté je vyjměte, nechte dobře okapat, vložte do mísy a do tepla. Jakmile budete mít uvařeny téměř všechny knedlíky, dokončete houby. Vyduste z nich případnou vodu, teprve pak vmíchejte 4 rozšlehaná vejce a smažte, dokud nezhoustnou. Případně ještě ochuťte solí. Hotové houby promíchejte v míse s knedlíky a ihned podávejte na stůl.
Ve svém příspěvku SKLADOVÁNÍ ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Balášová.
Slyšela jsem o možnosti uskladnění česneku tak,že se rozebere palice na stroužky,do sklenice se dá 1cm soli a stroužky česneku.Nikde jsem se nedozvěděla zda mají být stroužky oloupané nebo ne.Prosín o sdělení.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Macháček Jan.
Telecí svíčková, nazývaná též panenka, je malý, ale jemný kus masa ze zadní čtvrtky telete. Jedná se o dva svaly nacházející se po obou stranách páteře. Telecí svíčková je štíhlý, úzký kus masa a jde o delikatesu.
Telecí medailonky z panenky
Ingredience: 20 g hlívy ústřičné, 4 telecí medailonky ze svíčkové (po 150 g), sůl, pepř, 2 lžíce másla, 4 cl vinné pálenky, 125 ml silného telecího vývaru, 400 g zelených fazolek, 4 plátky prorostlé slaniny, 100 ml smetany ke šlehání.
Postup: Houby uvaříme ve vodě, dokud nezměknou. Potom je přecedíme a vývar zachytíme. Maso opepříme a z obou stran ho opečeme na lžíci másla. Maso osolíme, vyjmeme a uchováme ho horké. Výpek rozředíme pálenkou, telecím vývarem a 100 ml zachyceného houbového výluhu. Přidáme nabobtnalé houby a prudce vaříme, dokud se tekutina z poloviny neodpaří. Mezitím očistíme fazolky, omyjeme je a předvaříme 5 minut ve vroucí osolené vodě. Přecedíme je a zchladíme. Rozdělíme je do čtyř svazků a každý ovážeme plátkem slaniny. Svazky opečeme na zbývající lžíci rozehřátého másla. Omáčku zahustíme smetanou a osolíme ji. Medailonky i fazolky naservírujeme na talíře.
Telecí medailonky v krémové houbové omáčce
Pokud milujete spojení křehkého masa z telecí panenky a bohaté omáčky, je tohle jídlo pro vás! Chuť je kombinací šťavnatého, na pánvi opečeného telecího masa a měkkých hub, které jsou spojeny v krémové omáčce ochucené houbami.
Marináda: 3 lžíce hořčice, 40 ml oleje, 1/2 kostky hovězího bujónu nebo vlastní koření.
Medailonky: 100 ml oleje, 600 g telecí svíčkové nakrájené na tenké, menší medailonky, 340 g žampionů nebo čerstvých hub nakrájených na tenké plátky, koření dle chuti sůl, pepř, volitelně 1/2 bujónové kostky nebo vlastní koření, 30 g krémové houbové polévky ( asi ½ sáčku), rozpuštěné v 100 ml vody, 1 menší bageta nakrájená na tenké plátky, petržel na ozdobu, 1 lžíce másla.
Postup
Marináda: Na středně velký talíř dejte telecí medailonky a ze všech stran je bohatě potřete marinádou. Talíř přikryjte alobalem a nechte v lednici alespoň 2–3 hodiny, nejlépe přes noc.
Medailonky: Ve středně velké pánvi rozehřejte olej na vysokou teplotu. Přidejte telecí medailonky a smažte na středně vysokém až vysokém plameni asi 6-7 minut z každé strany (celkem 12-14 minut), dokud nezískají mírně hnědou kůrku. (Pokud se začnou připalovat, snižte teplotu nebo medailonky vyjměte dříve.)
Maso přendejte na středně velký talíř a přikryjte.
Seškrábněte zbývající tuk z pánve a přidejte houby přímo na něj. Dobře promíchejte, aby se tuk a houby zcela spojily
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva nováková.
dobry den,sázime česnek náš nebo koupeny od pěstitelu-?-na stánku,odrudu neznám,ale už druhym rokem když nat zasichá už je totálne zhnily,při zelene zkroucene stopce je jako nedozrálej a taky už má tendenci plesnivět.Co dělat???nebo kde koupit kvalitni sazbu ?Děkuji moc za odpověd
,
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naďa.
Česnek nemá rád častou zálivku, proto plesniví. Sklizeň je nejlepší v době, kdy se ty prostřední zkroucené stonky narovnají
Efektivní je také navlečení hub na nit a jejich následné zavěšení na vhodné místo. Takto se nemusí samozřejmě otáčet, je jen potřeba dávat pozor na to, aby se nepřilepily k sobě. Na vzduchu trvá sušení obvykle 3 dny.
Sušení hub na novinách
Sušení hub na novinách se nedoporučuje. Na sušení se hodí houby pokud možno suché, ty s přemírou vody určitě ne, protože většinou při sušení zplesniví. Pro sušení je dobré houby krájet na plátky přibližně 3 mm silné. Kvůli estetickému dojmu je pěkné zachovat tvar houby, to znamená krájet i s nožičkou či její částí, pokud houba není příliš velká. Houby nikdy nesušte na novinách, protože se do nich nasákne tiskařská čerň. Lepší je houby klást v jedné vrstvě na síta nebo na pečicí papíry položené na plechy.
V naší poradně s názvem SKLADOVÁNÍ DÝNĚ HOKAIDO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárka Dvořáková.
Jak skladovat Dýni Hokaido.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dýni Hokkaido lze skladovat až 8 měsíců v závislosti na možnostech. K tomu je ideální místo ve sklepě chráněné před světlem, suché a vzdušné. Nejlepší je dýně zavěsit v sítěném pytli na strop. Tímto způsobem se zabrání otlakům a růstu plísní. Pokud je dýně Hokkaido již nakrájená, měla by být spotřebována během několika dnů.
Houby je možné samozřejmě sušit také venku na čerstvém vzduchu. Je však nutné najít pro ně to správné místo a předejít tak plísním a zapaření. Houby není vhodné sušit na přímém slunci, naopak stinné a vzdušné místo je pro ně to pravé. Plátky hub pravidelně otáčíme, aby se neslepily s podkladem a vysychaly rovnoměrně. Musíte také zajistit, aby se na houby během jejich sušení neprášilo, nebo se jinak neznečišťovaly. Na noc je potom nutné houby schovat a chránit je před navlhnutím. Pokud se vám zdá tato varianta poněkud zdlouhavá a komplikovaná, usušte houby doma - plech s nakrájenými houbami je možné položit na topení nebo odnést na dobře větranou půdu.
Sušení potravin je nejjednodušší a nejpůvodnější konzervační metoda, kterou lidé praktikují už celá tisíciletí. Dnes mnohde upadlo sušení potravin v zapomnění, i když právě tímto šetrným způsobem můžeme zachovat důležité účinné i aromatické látky. Pouze vitamín C se při sušení odbourává, musíme ho tedy získat z jiné stravy.
Sušením se stávají potraviny nejen trvanlivějšími, ale jsou i lehčí a zmenší se jejich objem, takže pro jejich uskladnění potřebujeme málo místa. Spotřeba energie při sušení potravin je poměrně malá, zejména tehdy, když využíváte jen tepelné zdroje, které máte po ruce. Pokud chcete sušit větší množství potravin, vyplatí se pořídit si sušičku. Potraviny se takto konzervují bez jakýchkoliv přísad (v protikladu ke koupeným sušeným plodům), takže je konzumujeme přírodně čisté.
Bez vody nemůže existovat život – přesně tento princip se při sušení využívá. Sušeným potravinám se během hodin nebo dní odebírá za kontrolovaných podmínek voda, takže v nich nakonec žádné mikroorganismy nemohou žít. K sušení se nejlépe hodí ovoce, zelenina, houby a bylinky. Ideální teplota pro proces sušení je mezi 30 až 70 °C, přičemž je třeba se starat o pravidelné větrání, abychom se zbavili odpařené vlhkosti. Nejšetrnější je sušení při co možná nejnižší teplotě, protože pak zůstanou zachovány důležité živiny. Čím je vyšší teplota sušení, tím více živin se zničí.
Ovoce musíte pečlivě vybrat, umýt, dobře osušit a odstranit stopky. Peckovité ovoce se vypeckuje. Jádrové ovoce se zbaví jádřinců a dužina se pokrájí na kousky nebo kolečka. Vcelku se suší jen třešně, švestky a bobule. Všechno ostatní ovoce se krájí na nepříliš velké kusy, řezy nebo kolečka.
Druhy ovoce se světlou dužinou ponořte před sušením krátce do slané nebo citrónové vody nebo je postříkejte zředěnou kyselinou citrónovou, aby nezhnědly. Můžete je také blanšírovat v horkém cukerném roztoku s trochou citrónové šťávy, čímž se zvýrazní jejich sladká chuť. Ze zeleniny se hodí k sušení především kořenová a cibulová zelenina, ale v poslední době jsou vyhledávaná i sušená rajčata k rozmanitému použití v kuchyni. Zelenina se očistí, umyje a kuchyňsky připraví. Tvrdá zelenina se před sušením blanšíruje (to později zkrátí čas vaření).
Houby se jen přeberou a očistí, v žádném případě se neumývají. Otlačená nebo červavá místa velkoryse vykrojte. Houby, které už nejsou pevné (nedají se krájet), se k sušení nehodí. Větší houby nakrájejte na tenké plátky, malé se mohou navléct vcelku na provázek a usušit.
Bylinky na kořenění i na čaj se jen přeberou a malé snítky nebo větvičky se svážou do svazečků. Z
U česneku se většinou považuje za nejobávanějšího škůdce háďátko zhoubné. Jeho napadení se projevuje žloutnutím listů a následným odumřením rostliny. Postižené palice česneku jsou houbovité, zahnívají a na podpučí jim chybí kořínky. Háďátka jsou štíhlá, 1 až 1,6 mm dlouhá, přezimují v zaschlých částech rostlin a v půdě. Z půdy do rostlin vnikají průduchy, poraněními, nebo aktivně pokožkou. V rostlinách se rozmnožují. Do roka mají několik generací. Někteří odborníci říkají, že doporučované moření stroužků před výsadbou přípravkem Sulka je v případě tohoto škůdce prakticky jen velmi málo účinné (nejdůležitější je pořízení zdravé sadby a správné místo pro výsadbu!), zato je účinné proti vlnovníku česnekovému. Tento roztoč za vegetace způsobuje deformace listů česneku a při skladování pak vysávání stroužků. Obdobné škody při skladování mohou způsobovat i třásněnky. Základem ochrany proti oběma škůdcům je skladování česneku při nízkých teplotách. Častým škůdcem u česneků z ozimých výsadeb je houbomilka česneková, moucha, která přezimuje ve stadiu dospělých much, které opouštějí zimní úkryty již po prvním jarním oteplení. Samičky kladou vajíčka jednotlivě na rostliny a vylíhlé larvy (bělavé a dosahující délky 11 mm) se pak zavrtávají mezi srdíčkové listy. Napadené rostliny tak zaostávají v růstu, nejmladší listy se deformují a postupně odumírají. Za deštivého počasí takto poškozené rostliny často podléhají mokré hnilobě. Intenzita poškození často závisí na pěstitelských a povětrnostních podmínkách. Škody bývají silnější, když rostliny po přezimování trpí nedostatkem vláhy nebo je trvale chladné počasí, kdy česnek velmi pomalu roste a larvy škůdce mají více času na proniknutí k vegetačnímu vrcholu rostliny. Houbomilka česneková má za rok jen jednu generaci, a protože létá velmi brzy na jaře, poškozuje prakticky pouze porosty zimního česneku. Možností ochrany proti tomuto škůdci je ošetření porostů zimního (sázený na podzim) česneku brzy na jaře, a to buď formou postřiku, nebo zálivky. Nejvhodnější ochranou je ale přikrývání porostů netkanými textiliemi, což musíte udělat včas, nejlépe ještě před příchodem zimy. Postřik musíte provést ihned po prvním jarním oteplení nad 10 °C a za dva týdny jej zopakovat. Zálivka se pak aplikuje jen jednou, a to 14 dnů po prvním oteplení (obvykle již v březnu). V oblastech s pravidelným výskytem se k ochraně doporučují přípravky Karate Zeon 5 CS nebo Reldan 40 EC.
V naší poradně s názvem PLÍSEŇ NA KATALPĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Špaček Ladislav.
Dobrý den.
Na katalpě se objevují listy se šedým povlakem,které po čase zežloutnou a opadají.
Co s tím ?
Děkuji za odpověď.
Špaček Ladislav
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pokud vaše příznaky vypadají jako na následujících fotkách, tak se jedná o padlí na okrasných dřevinách. Fotky: https://www.google.cz/searc…
Padlí je fungální růst, který se vyvíjí na horní ploše spodních listů. Příčinou jsou houby Microsphaera nebo Phyllactinia, kterým se daří v teplém, deštivém a bezvětrném počasí. Obvykle toto onemocnění nezpůsobuje velké škody a proto se nedoporučuje ani žádné opatření. Pokud by se nemoc opakovala a nebo byla silná, tak můžete od května až do června použít fungicidní postřik. Účinné přípravky jsou: sirnaté - Sulikol K, Kumulus WG, Karathane LC, strobiluriny - Discus, Zato 50WG a Ortiva.
Plastové uzavíratelné nádoby jsou moderní, nejpraktičtější, nejsnáze se v nich uchovávají poživatiny, umožňují člověku mít přehled o stavu potravin a v neposlední řadě zamezují působení nežádoucích vlivů z okolí, proto mají v současnosti široké využití (nejen v kuchyni, ale i na zahradě, v zemědělství a podobně). Většinu plastových dóz lze dát do lednice či mrazáku, do mikrovlnné trouby i do myčky. Plastové uzavíratelné nádoby se vyrábějí ze speciálního pevného potravinářského plastu. Do této skupiny nádob se řadí: dózy, kanystry, sudy, uzavíratelné zipové sáčky.
K výhodám plastových uzavíratelných nádob patří jejich dlouhá životnost, odolnost vůči teplotám a povětrnostním vlivům, nerozbitnost, různé využití a relativně nízké pořizovací náklady. Nevýhodou těchto nádob je, že se z nich mohou uvolňovat škodliviny do potravin a že nejsou šetrné k životnímu prostředí (mimo jiné kvůli špatné likvidaci).
Plastové dózy
Plastové dózy jsou ideální ke skladování sypkých materiálů či pastových hmot v potravinářství nebo drogeriích. V plastových dózách se velmi dobře uchovávají i přenášejí potraviny i pochutiny. Rovněž se dobře skladují (často se prodávají celé sady dóz, jež do sebe dokonale zapadají). Co se týče finančních nákladů, pořizovací cena plastové dózy nebývá příliš vysoká.
Vzhledem k pevnosti, odolnosti a snadné manipulaci mají kanystry široké využití, od skladování a přepravy poživatin až po uložení nebezpečných látek. Plastové kanystry se nejčastěji vyrábějí z vysokohustotního polyetylenu, do kterého se přidávají barviva a stabilizátory. Výhody plastových kanystrů jsou následující: pojmou velké množství tekutin; jsou lehké, vzduchotěsné a voděodolné; při zvolení vhodného typu kanystru jsou také skladné, což uplatníme hlavně při jejich převozu (některé kanystry jsou dokonce konstruovány tak, aby se mohly vrstvit na sebe, aniž by došlo k poškození spodního kanystru).
Na internetových stránkách naleznete různé druhy a ceny plastových kanystrů.
Plastový sud
Plastové sudy slouží k přepravě a skladování pastových, sypkých nebo kusových hmot a vyrábějí se (stejně jako kanystry) z vysokohustotního polyetylenu. Na trhu se můžeme setkat s plastovými sudy různých tvarů i barev a nejčastěji se zcela snímatelným víkem. Barevné provedení sudu má i svůj význam: například v potravinářství se používají především bezbarvé sudy neboli natura, do kterých je dobře vidět (pouhým okem lze zkontrolovat jejich vnitřní obsah); v chemickém průmyslu se používají tmavě modré sudy s černým víkem, poněvadž tot
Zavařování švestek v mikrovlnné troubě není doporučenou ani standardní metodou konzervace. I když lze mikrovlnnou troubu použít k vaření švestek a dokonce i k výrobě marmelády, není vhodná pro dlouhodobou konzervaci, jakou dosahuje tradiční zavařování v uzavřených sklenicích. Proces ohřevu v mikrovlnné troubě spolehlivě nevytváří vakuové utěsnění potřebné pro bezpečné a dlouhodobé skladování. Pro správné plnění a konzervování švestek se doporučuje metoda vodní lázně nebo tlakového zavařování.
Zde je důvod, proč není zavařování švestek v mikrovlnce ideální:
Nedostatečné vakuové utěsnění
Ohřev v mikrovlnné troubě spolehlivě nevytváří vakuové utěsnění potřebné k zabránění znehodnocení a zajištění dlouhodobého skladování.
Nepředvídatelné rozložení tepla
Sklenice se v mikrovlnné troubě mohou ohřívat nerovnoměrně, což může vést k nedostatečně zpracovaným oblastem, kde by se mohly množit bakterie.
Není to uznávaná metoda
Ohřev v mikrovlnné troubě pro potřeby konzervování není standardní ani doporučenou praxí odborníků na zavařování potravin.
Nejlepší způsob uchování švestek
Konzervování ve vodní lázni
Vhodné pro ovoce s vysokým obsahem kyselosti, jako jsou švestky. Zahrnuje ohřev uzavřených sklenic ve vroucí vodě za účelem vytvoření vakuového uzávěru.
Tlakové zavařování
Používá se pro potraviny s nízkým obsahem kyselosti a zajišťuje správnou sterilizaci a utěsnění pro dlouhodobé skladování.
Zmrazování
Jednodušší metoda krátkodobé konzervace. Švestky lze zmrazit celé, nakrájené na plátky nebo rozmixované.
Aby bylo česnek možné dlouhodobě skladovat, je třeba nechat jej pořádně usušit, jedině tak si jej můžeme vychutnat i během mrazivé zimy. Česnek zůstává čerstvý i dlouho poté, co byl vytažen ze země. Chceme-li česnek dobře uskladnit až pro zimní spotřebu, je třeba jej přesunout na suché, stinné a vzdušné místo. Může to být na kryté verandě, pod střechou nebo ve větrané garáži. Položte česnek jeden vedle druhého – kvůli dobré cirkulaci vzduchu. Česnek nedávejte na přímé sluneční světlo, jinak se na horkém slunci zhorší jeho chuť. Množství přímého slunečního svitu minimalizujeme i v době skladování. Nikdy česnek nemyjte.
Česnek můžete svázat do skupinek za nať a pověsit je. Pokud jste dostatečně zruční, natě zkuste zaplést. Při pletení pak uschlé části stonku rovnou odstraňujte. Části stonku, které jsou ještě zelené a pružné, vám usnadní pletení copu. Takto připravené svazky pak nechte vyschnout na stinném místě. V průběhu sušení již z česneku neodstraňujte listy. Česnek čerpá energii z listů až do doby, než se z nich odpaří všechna vlhkost. Listy rovněž zabraňují napadení houbami. Asi po měsíci budou kořeny scvrklé a listy hnědé. Je tedy třeba kořeny zakrátit, odstranit suché listy a nečistoty, někdy i oloupat pár vrstev obalu z paličky. Jen jich nikdy neodstraňujte příliš mnoho a cop nezkracujte!
Kvůli optimálnímu uskladnění je důležité nenechat copy projít chladem (cca pod 7 °C), to znamená dát je hned po usušení do tepla (kuchyň, spíž), nebo je v opačném případě skladovat v co nechladnějších podmínkách (ideálně 0–3 °C nad nulou) při vlhkosti vzduchu cca 65 %. Krátkodobý a mírný mráz česneku neublíží. Důležité je hlavě česnek po sklizni řádně vysušit.
Česnek se musí skladovat v suchu, ideální nádoby pro skladování představují proutěné koše, síťové tašky, hliněné květináče nebo papírové pytle. Nádoba musí být větratelná a suchá. Je možné využít staré punčochy, které lze zavěsit ke stropu, jednotlivé paličky česneku oddělit uzlem od sebe a postupně česnek odstřihávat. Ideální teplota pro skladování je 13 až 18 °C a vlhkost asi 60 %. Nižší vlhkost vede k vysušení stroužků česneku a vyšší vlhkost zase k uhnívání a plísním. Je třeba využít tmavá místa.
