Téma

SKLADOVÁNÍ ZÁZVORU


Zázvor je koření, které se získává z oddenků stejnojmenné rostliny, tedy zázvoru lékařského. Podle metody zpracování má buď bílou, nebo černou barvu. Černý zázvor je neloupaný, pouze na slunci vysušený, bez předchozího spaření. Oproti bílému má aromatičtější a palčivější chuť. Bílý zázvor se získává praním, loupáním a sušením na slunci. Používá se hlavně mletý, ale lze využít i čerstvý oddenek.


Domácí uskladnění zázvoru

Skladování zázvoru v plastovém sáčku: Vezměte neoloupaný zázvor a vložte ho do uzavíratelného plastového sáčku. Poté ze sáčku vymačkejte všechen vzduch a sáček uzavřete. Vložte ho do části lednice, kde skladujete zeleninu, a zázvor vám vydrží několik týdnů hezky čerstvý. V porovnání s ostatními metodami skladování, jako je například skladování zázvoru v papírovém ubrousku, vám při použití této metody vydrží zázvor čerstvý až o několik týdnů déle. Pokud máte zázvor již oloupaný, můžete zvolit stejnou metodu, ale kořeny vám nevydrží čerstvé tak dlouho, jako když jsou neoloupané.

Skladování zázvoru v papírovém ubrousku a papírovém sáčku: Kousky neoloupaného zázvoru můžete zabalit do papírového ubrousku tak, aby k nim nemohl žádný vzduch, a potom je vložit do papírového pytlíku. Důkladně z pytlíku vymačkejte všechen vzduch a poté ho zalepte. Takto zabalený zázvor dejte do lednice, kde ho můžete skladovat i několik týdnů.

Skladování zázvoru v papírovém sáčku: Pokud nemáte příliš mnoho času, můžete zázvor pouze vložit do papírového pytlíku a ten nechat v lednici. Zázvor nevydrží tak dlouho, jako kdybyste použili jinou metodu skladování, ale pomocí tohoto rychlého a jednoduchého způsobu ho můžete uchovat alespoň několik dní. Tato metoda se používá také při skladování bylinek (například koriandru nebo kopru).

Skladování zázvoru v lihových nápojích: Čerstvě oloupané kousky zázvoru vložte do uzavíratelné nádoby s lihovinou nebo s nějakou kyselou tekutinou. Nejčastěji se používá vodka, sherry, rýžové víno, rýžový ocet nebo čerstvá limetková šťáva. Vodka a sherry patří mezi nejoblíbenější lihoviny (například ve vodce vám zázvor vydrží nejdéle čerstvý a jeho chuť zůstane téměř nezměněná). Přestože jde o funkční metodu skladování, každý lihový nápoj do jisté míry ovlivní chuť skladovaného zázvoru.

Zdroj: článek Jak uchovat čerstvý zázvor

Příběh

Ve svém příspěvku SKLADOVÁNÍ ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Staňková.

Dobrý den,
v žádném případě tuto formu skladování
nedoporučuji. Nechala jsem se zlákat a nyní, koncem
března,jde česnek na kompost. Stroužky jsou pevné,
ale hnědé.Jako zmrzlé.Stejně dopadla má sestra.
Proto nedoporučuji !!!

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iva.

Mám stejné zkušenosti,neskladovat se solí

Zdroj: příběh Skladování česneku

Skladování česneku

Chcete-li česnek konzumovat hned po vytažení ze záhonku, nic vám v tom určitě nebrání.

Pokud jste česnek správně vysušili a připravili k uskladnění a dodržujete správné podmínky skladování, vydrží vám svěží po dobu několika měsíců.

Podmínky skladování

  • Česnek musíte skladovat v suchu – ideální nádoby pro skladování jsou proutěné koše, hliněné květináče, síťové tašky nebo například papírové pytle. Nádoba musí být dobře větratelná a neustále suchá. Dobrým nápadem pro vás může být použití starých punčochových kalhot, které zavěsíte ke stropu, jednotlivé paličky česneku od sebe oddělíte uzlem a postupně si budete potřebný česnek odstřihávat.
  • Dalším faktorem, který ovlivní životnost vámi vypěstovaného česneku, je teplota a vlhkost. Ideální teplota pro skladování je 13 až 18 °C a vlhkost kolem 60 %. Nižší vlhkost může vést k vysušení stroužků česneku a vyšší vlhkost pak k uhnívání a plísním.
  • V neposlední řadě byste měli vědět i to, že světlo úspěšnému skladování vašeho česneku také nepřidá, proto využívejte tmavá místa.

Bude-li skladování úspěšné, můžete na jaře jednotlivé stroužky použít k výsadbě a startu do nové úrody.

Pokud vám vaše domácnost a podmínky nedovolí uchovat si česnek po celou zimu v přijatelných podmínkách, můžete zvolit další způsoby uskladnění, a to například v chladničce nebo mrazničce.

Zdroj: článek Sklizeň, sušení a skladování česneku

Poradna

V naší poradně s názvem DÝNĚ - DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eliška Vašková.

Nevíte , prosím o jakou dýni( zelená ) se jedná ? Myslím, že takovou jsem ani nesadila. Sadila jsem hokaida a oranžové obří dýně. Děkuji za odpověď

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Je to zimní dýně. Je to jednoleté ovoce zastupující několik druhů tykví v rámci rodu Cucurbita. Pozdně rostoucí, méně symetrické odrůdy lichého tvaru, drsné nebo bradavičnaté, malé až střední velikosti, ale s dlouhověkostí a tvrdou kůrou, se obvykle nazývají zimní tykve. Od letní tykve se liší tím, že se sklízejí a konzumují ve zralém stadiu, kdy jejich semena uvnitř plně dozrála a jejich slupka ztvrdla do tuhé kůry. V této fázi lze většinu odrůd této zeleniny skladovat pro použití během zimy. Zimní dýně se obvykle před konzumací vaří a slupka nebo kůra se obvykle nejí, jako je tomu u letní dýně.
Přímo ta vaše zelená dýně je karnevalová dýně. Je to kříženec sladké knedlíkové dýně a žaludové dýně. Je to atraktivní americká odrůda s kombinací oranžových, žlutých a zelených (v závislosti na zralosti) pruhů a skvrn na krémově zbarvené slupce. Stejně jako máslová dýně má karnevalová dýně ořechovou a sladkou chuť. Stačí ji jen lehce dochutit solí, pepřem a trochou másla, ale chutná je i posypaná trochou hnědého cukru nebo pokapáním javorovým sirupem před vařením, které lze provádět v troubě nebo v pomalém hrnci. Pečená dýně zabere méně času, ale pomalý hrnec je vhodný, pokud potřebujete troubu na jiná jídla.
Dýni můžete podávat tak, jak je, nebo vydlabejte dužinu a rozmačkejte na kaši. Karnevalová dýně je jednoduchou přílohou k pečenému krůtímu nebo kuřecímu masu, stejně jako k hovězí pečínce nebo vepřovému karé.
Sklízí se teprve až před silnými mrazy. Zralá je tehdy, když se slupka zbarví a stane se matně suchou. Nebudete moci vytvořit důlek, když do ní zatlačíte prstem. Nechte na dýni 6 cm stonku a odřezávejte ho opatrně, aby nedošlo k poškození, které by mohlo zkrátit dobu skladování. Vytvrzujte 7-10 dní na slunci, aby kůra ztvrdla a zvýšila se kvalita pro zimní skladování. Před uložením na chladném tmavém místě s teplotou okolo 10 °C a 50-65% vlhkostí z kůry otřete veškeré nečistoty. Tady se můžete podívat na další obrázky podobných výpěstků: https://www.google.cz/image….

Zdroj: příběh Dýně - druhy

Uchování zázvoru v lednici

Šťávu ze zázvoru skladujte v chladničce maximálně týden. Neoloupaný zázvor se dá skladovat v chladničce 2−3 týdny. Jestliže chcete zázvor skladovat déle, můžeme/musíte ho zamrazit. V takovém případě zabalte zázvor do potravinové fólie, vložte ho do uzavíratelného plastového sáčku, ze kterého vymačkejte všechen vzduch. Sáček se zázvorem uzavřete a dejte do mrazáku. Takto zabalený zázvor můžete skladovat až několik měsíců. Až ho vytáhnete zmrazený, zkuste ho nastrouhat na struhadle na sýry, je to velmi jednoduché.

Mražení nakrájeného zázvoru: Zázvor oloupejte a nakrájejte na malé kousky. Z nich vytvořte malé hromádky a ty rozložte na tác s pečicím papírem. Tác vložte do mrazáku a nechte ho tam tak dlouho, dokud všechen zázvor nezmrzne. Potom zázvor přendejte do vzduchotěsné krabičky nebo do sklenice s těsným víčkem. Nakonec nádobu se zázvorem dejte zpět do mrazáku. Takto skladovaný zázvor vám vydrží v mrazáku až šest měsíců.

Mražení nasekaného zázvoru: Zázvor se slupkou nasekejte na kousky, jaké budete v budoucnu potřebovat k vaření, tj. můžete mít větší kousky, ale i malé kousíčky zázvoru. Ty potom vložte do vzduchotěsné krabičky a krabičku dejte do mrazáku.

Mražení zázvoru ve formě medailonků: Víte-li, že budete při vaření potřebovat zázvor ve formě medailonků, oloupejte ho, nakrájejte na medailonky a ty následně vložte do skleněné misky nebo do nějaké jiné nádoby, kterou můžete umístit do mrazáku. Nádobu se zázvorem dejte do mrazáku a nechte ji tam, dokud zázvor úplně nezmrzne (po hodině můžete medailonky obrátit). Poté kousky zázvoru vložte do vzduchotěsné krabičky a krabičku dobře zavřete. Krabičku se zázvorem dejte zpátky do mrazáku. Takto skladovaný zázvor vám vydrží minimálně tři měsíce.

Zdroj: článek Jak uchovat čerstvý zázvor

Příběh

Ve svém příspěvku KRBOVÁ KAMNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Markus.

Docela dlouhý, ale zajímavý článek, rád jsem si ho přečetl. V dnešní době se hodně domácností vrací k topení dřevem, protože úspora při jeho spalování je značná. Já si dřevo těžím sám už dlouhá léta. Nejdříve jsem ho přikládal do kotle na TP a nyní do krbových kamen. Jsou s výměníkem a s přehledem ohřejí 8 radiátorů a 2 otopné žebříky Koralux. Chce to jen mít motorovou pilu, vozík za auto, prostor na skladování a chuť do práce.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Krbová kamna

Jak uplést cop z česneku

Skladování česneku ve formě copu je nejlepší a také nejhezčí způsob uskladnění česneku. Cop je možné uplést z česneku, který má ještě neodřezané stonky. Zde je vidět nazorný návod jak se to dá plést: video návod jak plést česnekový cop.

Skladování česneku v chladničce

V případě, že uchováváte česnek v chladném prostředí, začne vám v době, kdy se dostane do pokojové teploty, během pár dnů klíčit, to je i důvod, proč vám brzy vyklíčí česnek z obchodu. Takže pokud chcete česnek uchovávat v chladničce, musíte ho tam nechat až do doby, než ho budete potřebovat použít.

V chladničce můžete uchovávat i oloupaný či nasekaný česnek, a to v malé, dobře utěsněné nádobě, ale určitě tento způsob není určený k dlouhodobému skladování.

Skladování česneku v mrazničce

Česnek můžete i zamrazit, možná si říkáte, že zamražený česnek není tak dobrý jako čerstvý, ale určitě z toho nemusíte mít obavy. Mrazit můžete česnek buď jako oloupané stroužky, nebo jako předem namletou pastu, kterou si zabalíte po malých dávkách do jednotlivých sáčků či vzduchotěsných nádob.

Zdroj: článek Sklizeň, sušení a skladování česneku

Poradna

V naší poradně s názvem ČESNEK SKLADOVÁNÍ - PLÍSEŇ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ingrid Míková.

Dobrý den, prosím Vás, máte někdo zkušenost s plísní při skladování česneku? Nakoupila jsem zásobu kvalitního českého česneku na zimu. Umístila jsem ho v kyticích do prázdného "petrželáku" a dala na otevřenou lodžii. Bohužel jsou teploty stále nad 0 C a na česneku se objevila plíseň (černé skvrnky rozseté po povrchu stonků a vrchní slupce hlaviček). Když se ochladí, mám pocit, že plíseň mizí. Stroužky jsou krásné, pevné a nepoškozené. Pokud sloupnu vrchní vrstvu, jsou hlavičky úplně výstavní. Potřebovala bych poradit, jestli mám česnek vyhodit nebo jestli stačí sloupnout vrchní slupku a použít. Vím, že u nahnilého ovoce nebo zeleniny je potřeba vyhodit. Moc děkuji za radu, Ingrid Míková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Ta plíseň se vám dělá protože skladujete česnek v příliš vlhkém prostředí. Česneku úplně stačí, když ho uskladníte v otevřené papírové krabici v místnosti při teplotě 10 až 15 °C v temnu. Oloupejte z česneku oplesnivělé slupky a dejte ho do krabice. Když česnek necháte na teplotě pod 10°C tak vybudíte jeho klíčení a nevydrží vám.

Zdroj: příběh Česnek skladování - plíseň

Vepřové na zázvoru a medu

Ingredience: 200 g vepřového sádla, 1,5 kg kořenové zeleniny, 0,5 l bílého vína, 1 l vepřového vývaru, 0,5 kg cibule, 1,5 kg vepřových líček, 100 g medu, 100 g rajčatového protlaku, 100 g čerstvého zázvoru

Ingredience podle chuti: divoké koření, bylinky, mletý černý pepř, tymián, sůl

Ingredience na přílohu: 1 snítka tymiánu, 5 vajec, 300 g polohrubé mouky, 0,5 kg vepřového sádla, 1 kg vařených brambor

Ingredience na směs: 200 g fenyklu, 200 g červené řepy, 200 g řapíkatého celeru, 200 g petržele, 1 lžíce římského kmínu, 400 g červené a žluté mrkve, 100 ml olivového oleje, 200 g hnědého cukru

Postup: Vepřová líčka očistíme, omyjeme a den předem nasolíme. Druhý den líčka opláchneme a zprudka opečeme na vepřovém sádle dohněda. Líčka vyjmeme, vložíme kořenovou zeleninu (celer, mrkev, petržel), koření, bylinky a opékáme dohněda. Přidáme rajčatový protlak, orestujeme a přilijeme bíle víno. Zredukujeme, přidáme zázvor, med a vepřový vývar, líčka a přiklopíme. Táhneme nejlépe celou noc v troubě vyhřáté na 120 °C. Měkké maso vyjmeme a nakrájíme. Scezenou šťávu zredukujeme na potřebnou hustotu.

Postup – příloha: Uvařené brambory nastrouháme nahrubo, lehce promícháme s moukou, kořením a vejci. Rukou vytvoříme menší placičky a smažíme na rozpáleném sádle dokřupava.

Postup – směs: Oloupanou a očištěnou zeleninu (řapíkatý celer, červenou řepu, mrkev, petržel, fenykl) nakrájíme na stejnoměrné větší kousky. Přidáme ostatní přísady a zprudka pečeme v rozpálené troubě.

Vepřová líčka na zázvoru s bramborovými placičkami a pečenou zeleninou podáváme jako vydatný oběd nebo večeři.

Zdroj: článek Vepřové na zázvoru

Příběh

Ve svém příspěvku SKLADOVÁNÍ ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Balášová.

Slyšela jsem o možnosti uskladnění česneku tak,že se rozebere palice na stroužky,do sklenice se dá 1cm soli a stroužky česneku.Nikde jsem se nedozvěděla zda mají být stroužky oloupané nebo ne.Prosín o sdělení.
Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ufo.

Dobrý den, psali česnek neloupaný, ale nepsali o jak velikou nádobu se jedná a jaké množství česneku ...... také hledám možnost, jak uchovat koupený česnek co nejdéle a je to vážně problém .

Zdroj: příběh Skladování česneku

FAQ – Často kladené otázky

Na co je mast z bobkového listu dobrá?

Mast z bobkového listu se používá především jako kosmetická a podpůrná péče o pokožku.

Nejčastěji se aplikuje na suchou, namáhanou nebo podrážděnou kůži, kde pomáhá zlepšit komfort a pocit hydratace. Mnoho lidí ji využívá také k jemné masáži svalů a kloubů, protože mast z bobkového listu navozuje pocit prohřátí. Je ale důležité zdůraznit, že nejde o léčivý přípravek, ale o doplněk běžné péče.

Je mast z bobkového listu léčivá, nebo jen kosmetická?

Mast z bobkového listu je považována za kosmetický přípravek, nikoli za lék.

Neobsahuje standardizované léčivé látky v přesně daných koncentracích, a proto se vavřínová mast nemůže brát jako náhrada lékařské léčby. Její přínos spočívá hlavně v podpoře komfortu pokožky, nikoli v řešení zdravotních problémů. Právě realistické očekávání je klíčem k její spokojené používání.

Jak často lze mast z bobkového listu používat?

Mast lze používat denně, obvykle jednou až dvakrát denně.

Záleží na konkrétní potřebě a citlivosti pokožky. Při prvním použití je vhodné nanést malé množství a sledovat reakci kůže. Pokud je vše v pořádku, lze mast z bobkového listu používat dlouhodobě jako součást běžné péče, například po sprše nebo po fyzické zátěži.

Je mast z bobkového listu vhodná i pro děti?

Pro malé děti se obecně domácí bylinné masti nedoporučují.

Dětská pokožka je citlivější a může reagovat podrážděním. Pokud by se mast měla použít u starších dětí, je nutné provést test na malé ploše kůže. Vavřínová mast není primárně určena pro dětské použití a u nejmenších dětí je lepší se jí vyhnout.

Lze mast z bobkového listu používat na obličej?

Na obličej se mast obvykle nedoporučuje.

Mast má hutnější konzistenci a výraznou vůni, která nemusí být pro pleť příjemná. Navíc může ucpávat póry. Mast z bobkového listu je vhodnější pro použití na tělo, ruce nebo nohy, nikoli jako pleťový krém.

Proč se do masti přidává líh?

Líh slouží především jako konzervační složka.

Pomáhá prodloužit trvanlivost domácí masti a omezuje množení mikroorganismů. Přidává se v malém množství, aby neměl dráždivý účinek. Díky tomu domácí mast z bobkového listu vydrží při správném skladování až několik týdnů.

Dá se mast z bobkového listu vyrobit i bez lihu?

Ano, mast lze vyrobit i bez přidání lihu.

Je však nutné počítat s kratší trvanlivostí. Bez lihu je potřeba mast skladovat výhradně v lednici a spotřebovat ji ideálně do několika týdnů. Pokud vyrábíte vavřínovou mast bez konzervace, vyplatí se dělat menší dávky.

Jak dlouho mast z bobkového listu vydrží?

Při skladování v le

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Mast z bobkového listu – domácí výroba, účinky a zkušenosti z praxe

Příběh

Ve svém příspěvku SKLADOVÁNÍ ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.

uložila jsem česnek do vakua, je to dobře nebo špatně, máte někdo zkušenosti?

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Skladování česneku

Recepty na sunomono se zázvorem

Ingredience: 2 pevné malé okurky, 100 g nakládaného japonského zázvoru, 1 lžíce vinného octa, 1 lžíce rostlinného oleje, 1 lžička sójové omáčky, 1 lžička přírodního krupicového cukru

Technologický postup: Okurky pečlivě omyjte a podélně naloupejte na dlouhé průsvitné plátky. Nejlépe to půjde pomocí běžné škrabky na brambory. Plátky nakládaného japonského zázvoru nakrájejte napříč na jemné nudličky. Suroviny na zálivku (vinný ocet, rostlinný olej, sójovou omáčku a cukr) prošlehejte. Plátky okurek naaranžujte do misky nebo přímo na jednotlivé talíře, posypejte kousky zázvoru a zakapejte zálivkou.

Zdroj: článek Recept na sunomono

Příběh

Ve svém příspěvku SKLADOVÁNÍ ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Balášová.

Slyšela jsem o možnosti uskladnění česneku tak,že se rozebere palice na stroužky,do sklenice se dá 1cm soli a stroužky česneku.Nikde jsem se nedozvěděla zda mají být stroužky oloupané nebo ne.Prosín o sdělení.
Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Macháček Jan.

uskladnění česneku do sklenice ze solí

Zdroj: příběh Skladování česneku

Vepřová kýta na zázvoru

Ingredience: 5 g chilli koření mleté, 400 g cibule, 40 g citronů, 20 g cukru krupice, 10 g glutasolu (případně vegety), 300 ml hovězího vývaru, 5 g kurkumy, 200 ml stolního oleje, 100 g pórku, 10 g soli, 1 000 g vepřové kýty, 60 g celého zázvoru, 100 g česneku

Postup: Vepřovou kýtu omyjeme a nakrájíme na kostky. Maso osolíme, vložíme do rozehřátého oleje a osmahneme. Přidáme rozmixovanou cibuli spolu s pórkem, zázvorem, česnekem, kurkumou a chilli kořením. Vše podusíme. Potom zalijeme vývarem, zakápneme citronovou šťávou, přisolíme a podusíme doměkka. Nakonec přidáme cukr a glutasol (vegetu). Šťáva by měla být dobře vydušená. Pozor, jedná se o velmi pikantní pokrm.

Zdroj: článek Vepřové na zázvoru

Příběh

Ve svém příspěvku SKLIZEŇ ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva nováková.

dobry den,sázime česnek náš nebo koupeny od pěstitelu-?-na stánku,odrudu neznám,ale už druhym rokem když nat zasichá už je totálne zhnily,při zelene zkroucene stopce je jako nedozrálej a taky už má tendenci plesnivět.Co dělat???nebo kde koupit kvalitni sazbu ?Děkuji moc za odpověd

,

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naďa.

Česnek nemá rád častou zálivku, proto plesniví. Sklizeň je nejlepší v době, kdy se ty prostřední zkroucené stonky narovnají

Zdroj: příběh Sklizeň česneku

Vepřové kostky na zázvoru

Ingredience: 1 kg vepřové plece, 1 cibule, 3 stroužky česneku, 100 g zázvoru, 3 lžíce cukru, 100 ml sójové omáčky, 100 ml červeného vína, 500 ml vývaru, sůl, pepř, 2 lžíce solamylu, rýže

Postup: Cibuli, česnek a zázvor nakrájíme najemno a necháme na oleji lehce orestovat. Přisypeme cukr a necháme zkaramelizovat. Přidáme na kostky nakrájené maso a necháme ho zatáhnout, přidáme sůl, pepř, červené víno, sójovou omáčku a vývar. Dusíme doměkka přibližně hodinu. Omáčku zahustíme solamylem, který si rozmícháme v troše vývaru. Podáváme s dušenou rýží.

Zdroj: článek Vepřové na zázvoru

Poradna

V naší poradně s názvem SKLADOVÁNÍ DÝNĚ HOKAIDO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárka Dvořáková.

Jak skladovat Dýni Hokaido.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Dýni Hokkaido lze skladovat až 8 měsíců v závislosti na možnostech. K tomu je ideální místo ve sklepě chráněné před světlem, suché a vzdušné. Nejlepší je dýně zavěsit v sítěném pytli na strop. Tímto způsobem se zabrání otlakům a růstu plísní. Pokud je dýně Hokkaido již nakrájená, měla by být spotřebována během několika dnů.

Zdroj: příběh Skladování dýně hokaido

Vepřové nudličky na zázvoru

Ingredience: 1 lžíce suchého bílého vína, 1 lžička cukru krupice, 1 stroužek rozetřeného česneku, 1 lžička sezamového oleje, 2 lžíce olivového oleje, 4 lžíce kešu oříšků, mletý pepř, 2 lžíce sójové omáčky, sůl, 2 ks vepřových řízků (nakrájené na nudličky po vlákně), 1 lžíce čerstvě nastrouhaného zázvoru, 100 g nastrouhaného hlávkového zelí

Postup: V pánvi Wok rozehřejeme polovinu oleje, krátce na něm opečeme zázvor a česnek. Přidáme vepřové maso, mícháme a opékáme 3 až 4 minuty. Všechno vyjmeme z pánve a uchováme horké. Ve woku pak rozehřejeme zbytek oleje, přidáme zelí a opékáme ho 2–3 minuty doměkka. Přimícháme kešu oříšky. Do pánve vrátíme maso se zázvorem a česnekem, přimícháme sójovou omáčku, bílé víno a cukr, mícháme asi 1 minutu. Přidáme sezamový olej, osolíme a opepříme podle chuti.

Zdroj: článek Vepřové na zázvoru

Vepřové maso na čerstvém zázvoru

Ingredience: 500 g vepřového masa (krkovice, panenka), 100 ml bílého vína, 100 ml sójové omáčky, 1 cibule, 2–3 stroužky česneku, 3 lžíce oleje, 1 lžička strouhaného čerstvého zázvoru, 1 lžíce cukru, sůl

Postup: Plátky vepřového masa lehce naklepeme a mírně osolíme. Ve větší míse smícháme víno, sójovou omáčku, olej, prolisovaný česnek, najemno pokrájenou cibuli, cukr a zázvor. Maso vložíme do marinády a necháme několik hodin odležet. Na pánvi rozehřejeme trochu oleje a smažíme plátky masa z obou stran. Podáváme s různě upravenými bramborami.

Tip: Nejlépe je nechat maso uležet v lednici přes noc, bude se pak doslova rozpadat na jazyku.

Zdroj: článek Vepřové na zázvoru

Vepřové maso na zázvoru a česneku

Ingredience: 900 g vepřové krkovice bez kosti v celku, 150 ml červeného vína – suché, 2 lžíce mletého zázvoru, 2 lžíce granulovaného česneku, 1 lžíce sladké mleté papriky, 6 lžic oleje, 1 slabší lžička soli, 1 lžíce oleje, 2 větší cibule nakrájené nadrobno, 4 větší stroužky česneku nakrájené na tenké plátky, vývar nebo voda na podlévání

Postup: V nádobě s víkem promícháme víno s olejem a solí. Maso opláchneme, osušíme a rozdělíme na 4 kusy. Zázvor s česnekem a paprikou promícháme a vetřeme do každého kusu masa. Okořeněné maso vložíme do nádobky s ochuceným vínem, důkladně promícháme a nejlépe do druhého dne necháme odležet v lednici.

Poté máme dvě možnosti postupu:

První možnost postupu: V tlakovém hrnci necháme na rozehřátém oleji rozvonět plátky česneku a poté prudce osmažíme ze všech stran kousky masa. Zasypeme cibulí, krabičku od zbytku marinády vypláchneme 200 ml vývaru a vlijeme do hrnce. Hrnec uzavřeme poklicí a od doby varu na slabém plameni vaříme 25 minut. Po ochlazení hrnec otevřeme, maso a všechnu šťávu přendáme do pekáčku a vložíme do předehřáté trouby. Na ¾ výkon pečeme odkryté cca 20 minut doměkka. Během pečení často přeléváme vypečenou šťávou, aby se maso nevysušovalo a dostalo hezkou barvu.

Druhá možnost postupu: Ve větší pánvi na rozehřátém oleji necháme rozvonět plátky česneku. Poté přidáme maso a necháme prudce zatáhnout. Maso přendáme do pekáčku a zasypeme cibulí. Pánev vypláchneme cca 150 ml vývaru a přilijeme k masu. Přidáme také zbytek vína s kořením z marinování, pekáček přiklopíme víkem a dáme do předehřáté trouby péct na ¾ výkon. Zhruba po půlhodině maso přelijeme výpekem, podle potřeby podlijeme, opět přiklopíme víkem a na poloviční výkon trouby pečeme cca 70–80 minut doměkka. Během pečení maso přeléváme výpekem a podle potřeby podléváme. 15 minut před koncem odstraníme víko a maso dopečeme na barvu.

Servírujeme nakrájené na plátky masa, přelité šťávou, s čerstvým chlebem a okurkou. Ale můžeme také podávat se zelím a knedlíkem.

Doporučení: Doba pečení je orientační, záleží na typu trouby.

Zdroj: článek Vepřové na zázvoru

Vepřová krkovice na zázvoru s rýží

Ingredience: 650 g krkovice s kostí, 1 větší cibule, sůl, mletý zázvor, černý pepř, 2 lžíce hladké mouky, česnek, olej nebo sádlo

Postup: Kus krkovičky prohlédneme, abychom viděli, jakým směrem vedou svalová vlákna. Podle toho maso přes vlákno nakrájíme na plátky. Je možné, že nařežeme víc menších plátků, záleží na kuse masa. Plátky krkovičky z obou stran naklepeme paličkou. Jestli je na některém plátku příliš velký kus tuku, který by při konzumaci mohl působit potíže, odřízneme ho a nakrájíme na velice drobné kousky. Plátky masa posolíme, posypeme mletým zázvorem a mletým černým pepřem.

Na vrchovaté lžíci vepřového sádla nebo dvou lžících oleje zpěníme na menší kostičky nakrájenou cibuli a případně pokrájené tučné odřezky. Když je cibule sklovitá, vložíme plátky krkovičky a z obou stran je opečeme. Snížíme teplotu, přikryjeme poklicí a asi 10 minut dusíme, aby cibule i maso pustily co nejvíc vlastní šťávy. Pak přilijeme asi dvě deci vřelé vody, přiklopíme a dusíme, dokud není maso dokonale měkké. Vyjmeme je na pracovní talíř a začneme s úpravou omáčky.

Postup – omáčka: V kastrole zbyla cibule, odvařené kousíčky z plátků, případně rozvařené drobně krájené tučné kousky (už nejdou rozpoznat od cibule). Pod tímto základem zvýšíme teplotu, abychom zredukovali tekutinu. Když máme pocit, že už se na dně jen škvíří cibule, zasypeme ji dvěma lžicemi hladké nebo polohrubé mouky. Mícháme. Nejdřív máme na dně kastrolu jednolitou kaši, ta houstne, až dojde do skupenství, kterému se v kuchařských knihách říká „vysmahnout na tuk“. Tato fáze je vstupní branou ke každé dobré omáčce. Mouka se při ní opraží a cibule osmaží, což obě suroviny potřebují – omáčka nebude cítit moukou a nebude mít moučnou chuť, cibule přestane být sladká. Směs se trochu přichytává ke dnu a bokům hrnce. To je žádoucí jev, ale musíme stále míchat, abychom mírně přichycené vrstvy stále odškrabávali. Když omáčku zahušťujeme a dokončujeme tímto způsobem, má plnou chuť, kterou už nemusíme dochucovat masoxem nebo kořením. A to je tajemství dobré omáčky z masového základu.

Když je mouka a cibule temně zlatá až světle hnědá, přilijeme do ní vřelou vodu, nejdřív asi tři deci. Za stálého míchání ode dna opraženou mouku a cibuli rozvaříme. Do vroucí omáčky prolisujeme tři stroužky česneku, ochutnáme a dochutíme solí, mletým zázvorem a mletým pepřem. Česnek jsme dali nakonec, protože by při zapražování mouky mohl zhořknout (potřebuje menší teplotu k přepálení než cibule), a také proto, aby byla jeho chuť v omáčce výraznější. Podle potřeby omáčku zředíme nebo varem zredukujeme, aby byla taková, jak máte rádi. Do omáčky přidáme na prohřátí maso.

Tip: Plátky krkovičky na zázvoru a s dobrou omáčkou nejlépe chutnají s vařenou nebo dušenou rýží a malým kopečkem dobrého čatní (broskvové, švestkové, z jablek) nebo cibulové marmelády. Zkuste tuto netradiční kombinaci a budete mile překvapeni. Vhodnou přílohou jsou i opékané, pečené nebo smažené brambory, případně krokety z bramborového těsta.

Zdroj: článek Vepřové na zázvoru

FAQ – Často kladené otázky

Musí se dýně hokaido vždy zaštipovat?

Dýně hokaido se nemusí vždy zaštipovat, ale bez tohoto zásahu většinou vytváří mnoho menších plodů, které nestihnou rovnoměrně dozrát.

V praxi záleží hlavně na cíli pěstování. Pokud máš silnou rostlinu na kompostu a dlouhé teplé léto, můžeš hokaido nechat růst volně. V běžných českých podmínkách ale zaštipování dýní pomáhá směrovat energii do menšího počtu plodů, což vede k lepší chuti, barvě a využití v kuchyni.

Kdy je nejlepší čas na zaštipování hokaida?

Nejlepší čas na zaštipování hokaida je ve chvíli, kdy už má rostlina nasazené plody a je zřejmé, kolik jich dokáže uživit.

Obvykle se jedná o období přibližně 6–8 týdnů po výsadbě, v závislosti na počasí. Pokud zaštipuješ příliš brzy, rostlina ještě nemá vytvořenou dostatečnou sílu. Naopak pozdní zásah má už jen malý efekt. Správné načasování je klíčové pro velikost plodů i jejich dozrání.

Kolik plodů mám nechat na jedné rostlině hokaida?

Optimální počet plodů hokaida závisí na síle rostliny a stanovišti, neexistuje jedno univerzální číslo.

Na silné rostlině na kompostu se osvědčilo ponechat 4–5 plodů. Na běžném záhonu spíše 3–4 kusy. Pokud je půda slabší nebo léto chladnější, je bezpečnější nechat jen 2–3 dýně. Menší počet plodů znamená vyšší koncentraci chuti a lepší využití pro buchtu z dýně hokaido nebo pečení.

Proč mi hokaido zůstává zelené?

Zelené hokaido většinou znamená, že plod nestihl dozrát, často kvůli přetížené rostlině nebo krátké sezóně.

Nejčastější příčinou je příliš mnoho plodů na jedné rostlině. Energie se rozdělí a žádný plod se plně nevyvine. Zelené hokaido má slabší chuť a nižší nutriční hodnotu. Pro sladké recepty, jako je dýňová buchta hrníčková, se nehodí. Řešením je včasné zaštipování a redukce plodů.

Je zelené hokaido jedlé?

Ano, zelené hokaido je jedlé, ale jeho využití je omezené a chuťově slabší.

Zelené plody se hodí spíše na vaření nebo rychlé restování, nikoli na sladké recepty. Dužina bývá tužší a méně aromatická. Pokud chceš hokaido používat na polévku nebo dezerty, je vždy lepší počkat na plně vyzrálé, oranžové plody.

Jak poznám, že je dýně hokaido zralá?

Zralá dýně hokaido má sytě oranžovou barvu a suchou stopku, která se začíná zatahavat.

Dalším znakem je tvrdá slupka, do které nejde snadno zatlačit nehtem. Zralé hokaido při poklepání zní dutě. Právě takové plody jsou ideální na uskladnění dýně hokaido i dlouhodobé kuchyňské využití.

Jak dlouho vydrží dýně hokaido uskladněná?

Při správném skladování vydrží dýně hokaido 2 až 4 měsíce, někdy i déle.

Klíčem je suché, větrané místo s teplotou kolem 10–15 °C. Dýně by se nem

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Dýně hokaido: pěstování, zaštipování, skladování a osvědčené

Škůdci česneku

U česneku se většinou považuje za nejobávanějšího škůdce háďátko zhoubné. Jeho napadení se projevuje žloutnutím listů a následným odumřením rostliny. Postižené palice česneku jsou houbovité, zahnívají a na podpučí jim chybí kořínky. Háďátka jsou štíhlá, 1 až 1,6 mm dlouhá, přezimují v zaschlých částech rostlin a v půdě. Z půdy do rostlin vnikají průduchy, poraněními, nebo aktivně pokožkou. V rostlinách se rozmnožují. Do roka mají několik generací. Někteří odborníci říkají, že doporučované moření stroužků před výsadbou přípravkem Sulka je v případě tohoto škůdce prakticky jen velmi málo účinné (nejdůležitější je pořízení zdravé sadby a správné místo pro výsadbu!), zato je účinné proti vlnovníku česnekovému. Tento roztoč za vegetace způsobuje deformace listů česneku a při skladování pak vysávání stroužků. Obdobné škody při skladování mohou způsobovat i třásněnky. Základem ochrany proti oběma škůdcům je skladování česneku při nízkých teplotách. Častým škůdcem u česneků z ozimých výsadeb je houbomilka česneková, moucha, která přezimuje ve stadiu dospělých much, které opouštějí zimní úkryty již po prvním jarním oteplení. Samičky kladou vajíčka jednotlivě na rostliny a vylíhlé larvy (bělavé a dosahující délky 11 mm) se pak zavrtávají mezi srdíčkové listy. Napadené rostliny tak zaostávají v růstu, nejmladší listy se deformují a postupně odumírají. Za deštivého počasí takto poškozené rostliny často podléhají mokré hnilobě. Intenzita poškození často závisí na pěstitelských a povětrnostních podmínkách. Škody bývají silnější, když rostliny po přezimování trpí nedostatkem vláhy nebo je trvale chladné počasí, kdy česnek velmi pomalu roste a larvy škůdce mají více času na proniknutí k vegetačnímu vrcholu rostliny. Houbomilka česneková má za rok jen jednu generaci, a protože létá velmi brzy na jaře, poškozuje prakticky pouze porosty zimního česneku. Možností ochrany proti tomuto škůdci je ošetření porostů zimního (sázený na podzim) česneku brzy na jaře, a to buď formou postřiku, nebo zálivky. Nejvhodnější ochranou je ale přikrývání porostů netkanými textiliemi, což musíte udělat včas, nejlépe ještě před příchodem zimy. Postřik musíte provést ihned po prvním jarním oteplení nad 10 °C a za dva týdny jej zopakovat. Zálivka se pak aplikuje jen jednou, a to 14 dnů po prvním oteplení (obvykle již v březnu). V oblastech s pravidelným výskytem se k ochraně doporučují přípravky Karate Zeon 5 CS nebo Reldan 40 EC.

Zdroj: článek Pěstování česneku pro začátečníky

FAQ – často kladené otázky

Kolik cereritu dát na 1 m²?

Cererit dávkování na 1 m² se obvykle pohybuje mezi 50–80 g na m², podle kvality půdy a typu plodiny.

Na běžné zahradní půdě stačí nižší dávka kolem 50 g, zatímco u chudé nebo písčité půdy je vhodné použít vyšší množství. Důležité je dávku rovnoměrně rozprostřít a zapracovat do půdy. Pokud použijete více než doporučené množství, může dojít k přehnojení, které se projeví spálením listů nebo zpomalením růstu. Přesné dávkování cereritu je klíčové pro správnou funkci hnojiva.

Kdy hnojit cereritem na jaře?

Kdy hnojit cereritem na jaře je zásadní otázka, protože správný termín ovlivňuje celý růst rostlin.

Ideální je aplikace na začátku vegetační sezóny, tedy v březnu až dubnu. Cererit se zapravuje do půdy při přípravě záhonů před výsadbou. Pokud se použije později, rostliny už nemusí živiny plně využít. Důležité je také sledovat počasí – nejlepší je hnojit před deštěm nebo po zálivce. Jarní hnojení cereritem je nejefektivnější způsob, jak podpořit růst.

Může cererit spálit rostliny?

Cererit může spálit rostliny, pokud je použit ve vysoké dávce nebo na suchou půdu.

Granule obsahují koncentrované živiny, které mohou poškodit kořeny nebo listy. Typickým příznakem jsou spálené okraje listů a žloutnutí. K tomu dochází hlavně při přehnojení nebo pokud hnojivo není zapracováno do půdy. Proto je důležité dodržet dávkování a po aplikaci rostliny zalít. Správné použití cereritu minimalizuje riziko poškození.

Jak hnojit rajčata cereritem?

Cererit na rajčata se používá hlavně při výsadbě v dávce 20–30 g na rostlinu.

Hnojivo je vhodné promíchat s půdou v jamce, aby nedošlo k přímému kontaktu s kořeny. Rajčata potřebují živiny hlavně na začátku růstu, proto je základní hnojení klíčové. Pozdější přihnojování by mělo být opatrné, aby nedošlo k nadměrnému růstu listů na úkor plodů. Správné dávkování cereritu u rajčat výrazně ovlivňuje kvalitu úrody.

Je cererit vhodný na trávník?

Cererit na trávník je vhodný jako startovací hnojivo na jaře v dávce kolem 50 g na m².

Důležité je hnojivo rovnoměrně rozprostřít, aby nevznikaly fleky. Po aplikaci je nutná zálivka, která aktivuje živiny. Cererit dodá trávníku základní živiny, ale není ideální pro dlouhodobou péči. Na tu je lepší použít specializovaná hnojiva. Jarní hnojení trávníku cereritem ale funguje velmi dobře.

Jaký je rozdíl mezi cereritem a NPK?

Rozdíl cererit vs NPK spočívá hlavně ve složení a způsobu použití.

Cererit obsahuje vyvážené živiny a je univerzální, zatímco NPK hnojiva mají často vyšší obsah dusíku nebo jiných složek. Cererit je vhodnější pro běžné zahradní použití, protože je še

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Cererit: kdy hnojit, dávkování a složení hnojiva

Autoři uvedeného obsahu


skladovani uzeného masa
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
skladovani zazvoru
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo dvacetsedm.