Vyzrálá, klidně i popadaná jablíčka oloupeme a nastrouháme na hrubém struhadle. V porcelánové nebo skleněné míse smícháme jablka s cukrem a octem a necháme 24 hodin odstát. Poté vše přendáme do hrnce a svaříme, až jablka zesklovatí. Horká jablečná povidla nalijeme do čistě vymytých sklenic a pořádně zavíčkujeme. Jablečná povidla jsou velice dobrá a vhodná hlavně na koláče a lívance. Vydrží dlouho a neztrácí barvu.
V naší poradně s názvem OBAL NA ORCHIDEJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MARCELA BUDÍNOVÁ.
Dobrý den. Mám dotaz. Dostala jsem orchidej a mám dotaz. V čem ji mám mít? V neprůhledném obalu, nebo nějaké skleněné misce, aby mohlo ke kořenům světlo?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Orchideje můžete pěstovat v průhledném i v neprůhledném obalu. Co je důležité, je přístup vzduchu ke kořenům. Okrasný obal by měl být v průměru o 4 cm větší než je průměr květináče. Nepřelévat, rostlinu zalejvejte tak, že ji vyndáte z obalu a osprchujete vlažnou vodou. Necháte okapat a vytéct všechnu vodu z květináče a vložíte zpět do suchého okrasného obalu, nejlépe na vrstvu keramzitu. Za čtyři, pět dní to zopakujte. Až odkvete, tak začněte hnojit osprchováním vodou s hnojivem a dopřejte ji hodně světla v místnosti, ve které je nejvíce lidí během dne. Rostlina potřebujete oxidy, které člověk vydechuje. Tím trošku povyroste a nasadí znovu na květ, k čemu ji donutíte omezením živin a zkrácením doby světla na 6 hodin.
Ingredience: 500 g vařených brambor, 1 špenátový protlak, 5 stroužků česneku, 1 cibule, 2 lžíce olivového oleje, 250 ml mléka, 100 g nastrouhaného sýra, sůl, mletý pepř, mouka, 3 vejce.
Postup: Brambory rozmačkáme na kaši (nemusí být úplně najemno‚ protože malé kousky brambor tvoří pěknou strukturu kaše). Z oleje a mouky připravíme světlou jíšku‚ zalijeme ji mlékem‚ rozšleháme‚ povaříme‚ pak osolíme a přidáme polovinu nastrouhaného sýra. Špenátový protlak necháme rozmrazit. Cibulku osmažíme dozlatova na lžíci oleje‚ poté přidáme špenátový protlak‚ česnek a sůl. Do skleněné zapékací mísy vložíme brambory a špenátovou směs. Do špenátu uděláme tři otvory, do kterých rozklepneme vejce‚ vše přelijeme připravenou omáčkou a posypeme zbylým sýrem. Zapékáme asi 30 minut v troubě předehřáté na 180 °C.
V diskuzi ČÍM UMÝT SILIKON ZE SKLA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel OLGA TRPIŠOVSKÁ.
Dobrý den, při instalaci sprchového koutu zůstaly na hladké skleněné ploše na několika místech otisky prstů a kapky silikonu v tenké vrstvičce. Dalo by se to odstranit třeba lihem nebo raději nějakým speciálním odstraňovačem silikonu? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Olda.
Lihem silikon nesundáte. Pro odstranění silokonu musíte použít odstraňovač silikonu, který běžně koupíte v hobby marketu za 2 až 3 stovky. Účinkuje skvěle a neleptá povrch podkladu. Sanitární silikon je vyvinutý jako izolační hmota, která je odolná vůči mnoha materiálům a jen tak něco ho nerozpustí. Odstraňovač silikonu obsahuje směs několika látek, jejichž působení silikon neustojí a rozpustí se. Tady je vidět jak odstraňovač silikonu vypadá a jaká je jeho cena: www.zbozi.cz/hledani…
Parní trouba je ideální i na zavařování. I při tomto typu zavařování platí, že používáme pouze čerstvou zeleninu, bez nahnilých částí. Zeleninu nebo ovoce důkladně omyjeme, očistíme a nakrájíme. Zelenou zeleninu je dobré před zavařováním blanšírovat, aby si zachovala přirozenou barvu (viz výše). Po naplnění lahví si připravíme nálev, kterým zeleninu a ovoce zalijeme tak, aby v něm byly ponořené. Nádoby na zavařování musí být čisté a neporušené. Láhve mohou mít kovové víčko nebo skleněné s gumovým těsněním. Po naplnění lahví očistíme okraj čistou utěrkou a horkou vodou a důkladně uzavřeme.
Zasuneme rošt do nejspodnější úrovně a uložíme na něj stejně velké lahve, které se nesmějí dotýkat. Využijeme přebytkového teplo, takže lahve vybíráme z prostoru parní trouby až 30 minut po skončení programu. Potom je přikryjeme utěrkou a necháme 24 hodin pomaličku chladnout.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ KAPUSTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Keilová.
Prosím zavařoval jste někdo kapustu??? jak na to ?? díky Zuzana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nechte kapustu zkvasit podobně jako zelí. Výsledný produkt je bezlepkový, paleo a je vhodný pro vegany i vegetariány. Tady je recept na dva litry kysané kapusty:
Suroviny:
1 velká hlava kapusty
4-5 šálků organického kadeřávku - velké stonky jsou odstraněny a listy nazřezány na tenké proužky
1 malá organická červená cibule - nakrájená na kostičky
4 čajové lžičky himalájské růžové soli
1 lžíce loupané organické bílé buničiny z kůry citronu
3 stroužky oloupaného česneku
4½ šálků teplé čisté vody (40° C)
1 čajová lžička organického kokosového cukru nebo Rapadury
1 balíček bakteriální kultury pro mléčné kvašení www.amazon.com/gp/aw…
2 čisté skleněné zavařovací sklenice s víčkem
Postup
1. Odstraňte 4 vnější listy z kapusty, opláchněte, osušte a odložte. Odstraňte košťál a nakrájejte zbývající časti kapusty na tenké plátky nebo použijte kuchyňský robot. Umístěte kapustu a nakrájený kadeřávek do velkého sítka a důkladně opláchněte vodou. Možná to budete muset udělat v několika dávkách v závislosti na velikosti sítka.
2. Do velké mísy dejte omytou kapustu s kadeřávkem, přidejte červenou cibuli, posypte dvěma lžičkami růžové soli a promíchejte čistýma rukama, dokud kapusta a kadeřávek nezačne vadnout a neuvolní kapalinu. Pak to nechte stranou a přejděte k přípravě solanky.
3. Do mixéru dejte zbývající 2 lžičky růžové soli, bílou kůru z citronu, rozmačkaný česnek, vodu, cukr a rozmixujte, dokud to nebude hladké. Nakonec ručné přimíchejte mléčné kultury. Nechejte slanou vodu odležet po dobu 10-15 minut, aby se dobrá bakterie probudila a začala se krmít cukrem. Nalejte slanou vodu na nakrájenou zeleninu a dobře promíchejte rukama, dokud nebude veškerá zelenina pokryta solankou.
4. Směs nandejte do čistých skleněných sklenic a důkladně to rukama nebo velkou lžičkou umačkejte, dokud slanina nezakryje všechnu zeleninu. V horní části každé nádoby ponechte nejméně 6 cm místa na zakrytí.
5. Na začátku odložené 4 okrajové listy z kapusty přeložte a umístěte na vrch fermentované zeleniny, zatlačte dolů na listy, aby se zakryly solankou. Opakujte to i pro druhou sklenici. Tímto dalším krokem pomůžete udržet vaši fermentovanou zeleninu pod solankou. Můžete také použít malou čistou sklenici, která se vejde do nádoby a zeleninu přitlačí ke dnu. Ujistěte se, že máte alespoň 3 nebo 6 cm slaného nálevu nad horní částí fermentované zeleniny a složených listů.
6. Sklenice umístěte do lepenkové krabice, abyste je chránili před světlem. Nechte zeleninu kvasit při pokojové teplotě po dobu 5-7 dnů. Ochutnejte malou část po 4 dnech v letních měsících a 5-6 dnech v chladnějších měsících, abyste zjistili, zda se vám líbí chuť. Pokud se vám líbí chuť, odstraňte horní listy zelí a umístěte fermentovanou zeleninu do ledničky. Čím déle zeleninu kvasíte, tím více bude kyselejší. Poté, co dokončíte fermentaci, umístěte zeleninu do chladničky po dobu až 6-8 měsíců.
7. Pokaždé, když ujíte kysanou zeleninu, ujistěte se, že zbylá zelenina je zatlačena pod solanku, abyste si ji ochránili po dlouhou dobu.
Postup: Ve skleněné míse smíchejte olivový olej, citronovou šťávu, sůl, pepř, česnek, bazalku a petrželku. Vložte lososa a důkladně jej obalte marinádou. Přikryjte a nechejte hodinu odpočívat v lednici. Rybě prospěje, když ji v marinádě alespoň jednou otočíte. Předehřejte troubu na 190 °C. Ustřihněte si dostatečný kus alobalu (je lepší alobal zdvojnásobit ve dvou vrstvách, aby se neprotrhl). Položte filety na alobal a dobře utěsněte, aby nevytekla šťáva. Vložte balíčky do ohnivzdorné mísy a pečte 40 minut. Hotovou rybu můžete přizdobit plátkem citronu a snítkou zelené petrželky.
Ingredience: 1 stažená nutrie (cca 3-4 kg), 2 paličky česneku, 2 větší cibule, sůl, kmín, 1 lžíce sádla, 150 ml vody
Postup: Nutrii omyjeme, naporcujeme, zbavíme blan a tuku. Česnek oloupeme, prolisujeme a potřeme jím všechny porce masa, které zároveň i osolíme. Takto připravené maso natlačíme do skleněné, porcelánové nebo smaltované nepoškozené nádoby, přikryjeme a necháme v chladu dva až tři dny nasucho marinovat. Během marinování maso alespoň jedenkrát přeložíme. Je-li marinování u konce, vložíme maso do tlakového hrnce (6 litrů) a podlijeme vodou. Necháme cca 10-15 minut podusit. Na pekáči rozpustíme sádlo, na dno nasypeme oloupanou a na plátky nakrájenou cibuli. Rozdušené maso vyndáme z tlakového hrnce a vložíme do pekáče na cibuli. Dochutíme solí a kmínem, zalijeme vydušenou šťávou. Maso pečeme v troubě nepřikryté asi 30-40 minut (do růžova). Jako příloha se hodí bramborové knedlíky a zelí nebo podáváme samotné s bramborem.
V případě bolesti žaludku či plynatosti si můžete uvařit heřmánkový čaj nebo sáhnout po některém z volně prodejných léků.
Od nevolnosti a pocitu těžkého žaludku přináší úlevu zázvor, a to buď v podobě čerstvého strouhaného kořene, nebo nakládaných plátků, a dokonce i bonbonů. Z čerstvého zázvoru si můžete připravit čaj: dvě polévkové lžíce předem oloupaného a nastrouhaného kořene přelijte vroucí vodou, nechte vyluhovat a popíjejte během dne.
Stejně tak si můžete uvařit čaj z čerstvé máty, který ulevuje nejen od příznaků zkaženého žaludku, ale také od nadýmání. Nejlepší je čaj z čerstvé máty, postup je podobný jako v případě zázvorového čaje: osm větviček této byliny nebo osm hrstiček jejích listů propláchněte, vložte do skleněné nádoby, přelijte 1 litrem vroucí vody, nechte vyluhovat a popíjejte v průběhu dne.
Osvědčeným pomocníkem jsou také syrová jablka, která si můžete nastrouhat a smíchat se zázvorem. Někdo zase nedá dopustit na bylinný likér.
Likér z aronie s medem a kávou je recept pro vybíravé fajnšmekry.
Plody arónie chutnají docela charakteristicky - kysele. Mnozí se právě z tohoto důvodu vzdávají myšlenky na přípravu šťávy z bobulí arónie, vína nebo likéru. Jak se ukazuje, není to nutné. Potřebujete jen správný recept na přípravu lahodných likérů z aronie. Díky medu a kávě je nápoj mnohem chutnější a je ideální pro všechny vybíravé jazýčky.
Ingredience
1,5 kg plodů aronie,
2,2 l vody,
1 citron,
80 g cukru,
250 ml uvařené silné kávy;
4 lžíce medu,
1,4l lihu.
Postup
Aróniový likér potřebuje vařit, proto si připravte velký hrnec a vhodné místo pro tepelné zpracování.
Omyjte bobule aronie a vložte je do hrnce. Přidejte vodu, zapněte vařič a vše vařte 60 až 70 minut.
Ovoce i s vodou zchladíme a po vychladnutí šťávu přecedíme přes plátýnko do jiné misky (nejlépe skleněné).
Přidejte zbývající ingredience – cukr, med a citronovou šťávu a přefiltrovanou vychlazenou kávu. Míchejte, dokud se vše nerozpustí.
Po úplném vychladnutí šťávy přidejte lihovinu. Směs promíchejte a nalijte do čistých a suchých lahví.
Likér z bobulí arónie by měl před konzumací zrát 5 až 6 měsíců. Uchovávejte na chladném a tmavém místě.
Tento chléb je velice rychlý, jednoduchý a chutný. Nejsou potřeba žádné velké přípravy ani není nutné čekat na kynutí – zhruba za jeden a půl hodiny budete mít chléb hotový, upečený, včetně přípravy, takže vážně rychlovka, která tím ale není ošizena na chuti.
Ingredience:
550 g hladké mouky
60 g másla
200 ml podmáslí
200 ml piva světlého
2 ks vajec
1 balení kypřicího prášku
1 lžička jedlé sody
1 a půl lžičky soli
2 lžíce cukru
2 lžíce kmínu
Postup:
Ve větší míse promíchejte všechny sypké ingredience, přidejte změklé máslo a zapracujte. Přidejte zbylé suroviny a důkladně propracujte. Mělo by vám vzniknout řidší, ale ne tekuté těsto, to přendejte na podsypaný vál a ještě několik minut důkladně zpracovávejte. Mezitím si vyhřejte troubu na 180 °C. Nyní vás nečeká žádné čekání, až těsto vykyne, rovnou ho vytvarujte do tvaru bochníku a přendejte do skleněné zapékací mísy, kterou můžete vymazat trochou sádla. Nechcete-li, aby vám chléb rozpraskal, je dobré ho seshora na několika místech mírně naříznout. Vložte do vyhřáté trouby a pečte asi 70 minut. Před vyjmutím z trouby ještě chléb zkontrolujte špejlí, zda je skutečně upečený a již se nelepí. Nechte vychladnout a můžete konzumovat.
Ingredience: 10 tablet paralenu nebo acylpyrinu, francovka ALPA
Postup: Tablety naložíme do tradiční francovky, roztok nakapeme na vatu a položíme za bolavé ucho.
Obklad při kloubních potížích, zánětech, výronech a podobných problémech
Ingredience: 5 velkých listů aloe stromovité nebo 1 větší list aloe vera (cca 10 dkg), 10 tablet acylpyrinu, 4 hřebíčky, Alpa
Postup: Alpu vlijeme do zavařovací sklenice, do které nasypeme 10 acylpyrinů, pokrájené listy aloe a rozmixujeme (nejlépe tyčovým mixérem). Sklenici uzavřeme a dáme na 3 dny do chladu, občas protřepeme. Po 3 dnech je obklad připraven posloužit bolavým kloubům. Na plátýnko dáme kaši z aloe, kterou přiložíme na bolavé místo, přikryjeme igelitem a převážeme. Obklad je vhodný na noc. Kdo má citlivější pokožku, měl by si před obkladem místo namazat kostivalovým krémem.
Na kuří oka a popraskané paty
Ingredience: 10 tablet acylpyrinu, 250 ml Alpy
Postup: Tablety acylpyrinu rozdrtíme, nasypeme do uzavíratelné skleněné nádoby a zalijeme Alpou. Zavíčkujeme a necháme 2 dny při pokojové teplotě uležet, aby se acylpyrin dobře rozpustil. Poté si každý večer touto směsí pomocí navlhčeného tamponu potíráme postižené místo. Následně necháme navlhčený tampon na postiženém místě, zakryjeme jej potravinovou fólií a oblečeme si ponožku. Necháme působit přes noc. Ráno nohy opláchneme, důkladně osušíme a natřeme krémem.
Sušička čerstvých potravin Sedona SD-P9000 je vybavena jedinečnými prvky, jako je digitální termostat, technologie duálního větrání a průhledné skleněné dveře. Všechny tyto „vychytávky“ se doplňují a přinášejí tak nesrovnatelnou možnost kontroly a nejtiššího provozu. Díky digitální regulaci teploty je při sušení udržována stálá teplota a dochází k zachování živin a vitamínů.
Rozdíl mezi běžnými sušičkami potravin a sušičkou Sedona spočívá v horizontálním proudění vzduchu místo svislého. Směr proudění vzduchu zezadu dopředu zajišťuje rovnoměrné sušení ovoce, zeleniny i bylin. Navíc nabízí možnost výroby ovocných koláčků, zeleninových tyčinek a dalších sušených produktů.
Intuitivní ovládání pomocí displeje umožňuje nastavit přesně požadovanou teplotu a čas sušení. Můžete tak vždy zkontrolovat, v jaké fázi se proces sušení nachází. Dále nastavení umožňuje uspořit energii a v případě menšího množství potravin sušit jen v horní části sušičky. Sušička také nabízí přepnutí mezi denním a nočním režimem, kde při nočním režimu dojde k omezení hluku ventilátoru a proudění vzduchu. To je zajištěno pomalejším otáčením ventilátoru, čímž dochází ke zpomalení procesu sušení.
Rozměry této sušičky jsou 37 x 43,3 x 50 cm. Příkon je 600 W při maximálním zaplnění, 300 W při poloviční náplni.
Jedná se o velmi kvalitní sušičku, ale tomu odpovídá i její cena, kterou je možné dohledat na heureka.cz.
Šťávu ze zázvoru skladujte v chladničce maximálně týden. Neoloupaný zázvor se dá skladovat v chladničce 2−3 týdny. Jestliže chcete zázvor skladovat déle, můžeme/musíte ho zamrazit. V takovém případě zabalte zázvor do potravinové fólie, vložte ho do uzavíratelného plastového sáčku, ze kterého vymačkejte všechen vzduch. Sáček se zázvorem uzavřete a dejte do mrazáku. Takto zabalený zázvor můžete skladovat až několik měsíců. Až ho vytáhnete zmrazený, zkuste ho nastrouhat na struhadle na sýry, je to velmi jednoduché.
Mražení nakrájeného zázvoru: Zázvor oloupejte a nakrájejte na malé kousky. Z nich vytvořte malé hromádky a ty rozložte na tác s pečicím papírem. Tác vložte do mrazáku a nechte ho tam tak dlouho, dokud všechen zázvor nezmrzne. Potom zázvor přendejte do vzduchotěsné krabičky nebo do sklenice s těsným víčkem. Nakonec nádobu se zázvorem dejte zpět do mrazáku. Takto skladovaný zázvor vám vydrží v mrazáku až šest měsíců.
Mražení nasekaného zázvoru: Zázvor se slupkou nasekejte na kousky, jaké budete v budoucnu potřebovat k vaření, tj. můžete mít větší kousky, ale i malé kousíčky zázvoru. Ty potom vložte do vzduchotěsné krabičky a krabičku dejte do mrazáku.
Mražení zázvoru ve formě medailonků: Víte-li, že budete při vaření potřebovat zázvor ve formě medailonků, oloupejte ho, nakrájejte na medailonky a ty následně vložte do skleněné misky nebo do nějaké jiné nádoby, kterou můžete umístit do mrazáku. Nádobu se zázvorem dejte do mrazáku a nechte ji tam, dokud zázvor úplně nezmrzne (po hodině můžete medailonky obrátit). Poté kousky zázvoru vložte do vzduchotěsné krabičky a krabičku dobře zavřete. Krabičku se zázvorem dejte zpátky do mrazáku. Takto skladovaný zázvor vám vydrží minimálně tři měsíce.
Skleněné uzavíratelné nádoby mají široké spektrum využití i různý charakter. Jak už nadpis napovídá, tyto uzavíratelné nádoby se vyrábějí ze skla, které poměrně často doplňují i jiné materiály, například dřevo, plast, pryž. Bavíme-li se o skleněných uzavíratelných nádobách, pak máme na mysli především: demižony, láhve, sklenice a termosky. Skleněné uzavíratelné nádoby se nejčastěji využívají v kuchyních, a to k uskladnění či zachování čerstvosti většiny potravin (těstoviny, mouka, cukr, olej, ale i káva, koření a podobně).
Velkou výhodou skleněných uzavíratelných nádob je jejich praktičnost: při neprodyšném uzavření ochrání uskladněné potraviny a pochutiny před prachem a vlhkem, některé nádoby pak dokonce dokážou při dosažení určité teploty uchovat obsažené látky i několik let. Naopak nevýhodou těchto skleněných nádob je, že s nimi musíme zacházet opatrně, protože jsou většinou vyrobeny z velmi křehkého materiálu, jenž se při nešetrném zacházení rozbije.
Demižon
Demižon je velká baňatá skleněná láhev (nádoba) s úzkým hrdlem různých rozměrů. Demižon mívá jedno nebo dvě ucha a zpravidla bývá opleten proutím nebo slámou. Vzhledem k tomu, že se jeho horní část zužuje do několika centimetrů, používá se k uskladnění kapalin (zejména vína, pálenky a jiných druhů alkoholu, ale lze v něm uchovávat i kyseliny).
Mezi málo nevýhod demižonů patří jejich čištění. Jestliže v demižonu necháte něco zaschnout či v něm zůstanou nějaké nečistoty, bude se vám velmi špatně čistit. V takovém případě může pomoci malá rada: nasypte do demižonu syrovou rýži, přidejte saponát a teplou vodu a důkladně ho protřepejte (rýže pomůže uvolnit nečistoty). Stejnou funkci by měl mít i obyčejný stavební písek, ale jeho použití není vhodné, poněvadž stěny demižonu poškrabe. To sice nebude vidět, avšak jeho další údržba bude horší a horší.
Ceny demižonů jsou různé, záleží na velikosti, výrobci...
Láhev
Láhev je vyšší skleněná nádoba se zúženým hrdlem, v níž se skladují především tekutiny. Láhve se liší tvarem, velikostí a barvou, záleží na tom, k čemu je ta či ona láhev určena. Existuje mnoho druhů láhví, například láhve na víno, láhve s uzávěrem a s pákovým uzávěrem, kojenecké láhve, dekorativní láhve.
Skleněné láhve bývají většinou vratné (při pořízení zaplatíme zálohu, kterou nám při vrácení proplatí). Skleněné láhve jsou oproti PET láhvím šetrnější k životnímu prostředí, neboť je lze použít opakovaně. Dále nepropouštějí kyslík ani oxid uhličitý a neuvolňují se z nich žádné škodlivé látky, což je též velká výhoda, proto představují výborný obal na nápoje. Za nevýhodu těchto láhví bychom mohli považovat jejich vyšší hmotnost.
Různé druhy a ceny skleněných láhví si najdete na internetových stránkách.
Sklenice
Sklenice je skleněná nádoba bez hrdla, ze které se pije (slouží k servírování nápojů) nebo ve které se uchovávají tekutiny, nápoje, zavařeniny a podobně.
Uzavíratelné skleněné sklenice se označují jako sklenice zavařovací. Tento druh sklenic se vyrábí zpravidla z čirého odolného skla a slouží k uchovávání potravin, pokud se sklenice uzavře víčkem a zavaří. Mezi pozitiva zavařovacích sklenic patří jednak možnost je opakovaně používat, jednak možnost uchovávat v nich delší dobu plody z našich zahrad a zahrádek, ze kterých se pak můžeme těšit v zimním období. Nesmíme však zapomenout ani na maso (případně masové výrobky), jelikož i to lze v zavařovacích sklenicích skladovat v neporušeném stavu.
Zde naleznete různé druhy a ceny zavařovacích sklenic.
Termosky
Termoska je láhev s izolačním obalem udržujícím obsah ve stejné teplotě. Skleněná termoska má skleněnou vakuově izolovanou vložku, jež bývá opatřena kvalitním plastovým nebo kovovým obalem a šroubovacím uzávěrem, někdy je doplněna pumpičkou z důvodu snazšího čepování či praktickým uchem.
Existují lidé, kteří termosku nevyužijí ani jednou za celý život, a pak jsou lidé, kteří ji používají pravidelně. (Já osobně ji v současné době využívám každodenně a jsem za ni moc ráda, protože mi udržuje odpovídající teplotu kojenecké vody pro přípravu mléčné kojenecké výživy pro našeho syna.)
Různé druhy a ceny termosek si prohlédněte na těchto internetových stránkách.
Kluci v akci tento recept nedoplnili s hráškem, ale i tak je jejich dušená mrkev skvostem. Kdo chce, může si do mrkve přidat i zmrazený zelený hrášek. Kluci si nejdříve v hrnci ohřejí mléko, rozpustí v něm máslo a decentně osolí. Do této vroucí směsi nasypou krupičku a nechají zhoustnout. Aby nevznikaly hrudky, tak je možné krupici přidávat pomaleji po menších částech. Kluci z krupice a mléka za stálého míchání vytvoří hustou směs, a míchají do té doby, než se přestane přichytávat na stěny kastrolu. Pak hrnec odstaví a nechají trochu zchladnout. Krupice nemusí být úplně studená, ale nesmí při doteku pálit. Vychladlou krupici vyškrábou z hrnce do skleněné mísy a přidají k ní dvě celá vejce a důkladně vše promíchají rukou. Ze vzniklého těsta pak tvarují pomocí dvou navlhčených lžic malé noky. Podle kluků v akci má nok mít 3 strany, dva vrcholy a musí být dobře utažený, aby se při vaření nerozpadl. Všechny noky si předpřipraví na talířek a pak je teprve najednou uvaří ve slané vodě.
Nyní si kluci nakrájí mrkev na drobné jehlany a najemno nakrájí i cibulku. V hrnci si rozpustí máslo, přidají cibuli a nechají ji zesklovatět. Cibule nesmí být spálená ani tmavá. Ke smažící se cibuli přidají nakrájenou mrkev a krátce ji orestují. Orestovanou mrkev zapráší hladkou moukou a vytvoří světlou jíšku smažením po dobu tří minut. Pak ji zalijí vývarem a dobře promíchají, aby v omáčce nebyly hrudky. Nyní je možné do hladké omáčky přidat rozmrazený zelený hrášek. Omáčku kluci ochutí muškátovým květem, bílým pepřem a trochou soli. Společně to pak povaří asi 15 minut při průběžném míchání.
Dušená mrkev se podle Kluků v akci servíruje tak, že se nejdříve na talíř položí nočky a k nim se přidá omáčka s mrkví.
Postup: Nasypeme 50 až 100 g borovicového pylu do velké skleněné nádoby nebo misky (nepoužívejte plastovou nádobu, alkohol je rozpouštědlo a z plastické hmoty vytáhne kontaminující látky jako BPA a xenoestrogeny!). Přidáme dostatek 70% alkoholu tak, aby pokryl celý pyl (borovicový pyl zůstane zalitý malinko pod hladinou alkoholu). Skleněnou nádobu nebo misku uzavřeme. Takto připravenou směs necháme přibližně 2 týdny ležet na chladném a suchém místě ve stínu.
V nadcházejících dvou týdnech budeme nádobu denně protřepávat nebo směs promícháme. Tím zabráníme pylu, aby se usazoval na dně. Poslední den nádobu naposledy protřepeme a necháme pyl zcela usadit na dně. V okamžiku, kdy se pyl usadí, můžeme pomocí kapátka přesunout tinkturu z velké nádoby do menší lahvičky. Případně použít látku nebo kávový filtr a pomocí trychtýře směs přecedit. Tímto způsobem si můžeme vyrobit množství tinktury, jaké potřebujeme. Používáme lahvičku z tmavého skla. Je to dobré pro dlouhodobou konzervaci tinktury z borovicového pylu.
Použití: Začíná se jednou nebo dvěma kapkami tinktury denně. Ty můžeme přímo nakapat pod jazyk nebo tinkturu polknout. Záleží na tom, co nám bude více vyhovovat (většina lidí užívá tinkturu s nějakou oblíbenou šťávou). Začneme s tímto malým množstvím, abychom vyzkoušeli svou toleranci a ujistili se, jestli nejsme alergičtí na borovicový pyl. Pokud je vše v pořádku, můžeme zvýšit množství na jednu nebo dvě kapky tinktury před každým jídlem. DHEA a jiné přírodní hormonálně podobné látky mohou být z tinktury absorbovány krevním řečištěm nacházejícím se pod jazykem. Pokud vstoupí do žaludku, budou tyto látky z větší části žaludečními šťávami zničeny. Zvyknout si udržet tinkturu pod jazykem může vyžadovat nějaký čas, ale je to nejlepší způsob. Tinktura posiluje imunitní odpověď, libido a dodává tělu spoustu příznivých živin. Některé z nejdůležitějších živin, minerálů, vitamínů a dalších látek, které se nacházejí v tinktuře: fytoandrogeny, vitamíny B, vitamín D, silné antioxidanty, arginin, kyselina asparagová, tryptofan, tyrosin, valin, draslík, sodík, hořčík, fosfor, selen, mangan, měď, kyselina olejová, inositol, resveratrol, enzymy a koenzymy, vláknina.
Při použití této metody, můžete extrahovat esenciální oleje z rostlin, které když promnete mezi prsty tak voní. Skvělé jsou například okvětní lístky růže, rozmarýn, jehličí, máta, grapefruit, levandule nebo pačuli. Neočekávejte, že získáte velké množství oleje. V rostlinách ho je opravdu jen malinko a proto budete potřebovat na pár kapek několik kilo rostlinného materiálu. Podívejte se, co budete k domácí výrobě potřebovat.
Bude potřeba:
velký hrnec s pokličkou
destilovaná voda
dostatečné množství čerstvého rostlinného materiálu, aby zaplnil hrnec do poloviny - alespoň 3 až 4 kilogramy, nasekané rostlinné hmoty
čas
Recept na výrobu
Umístěte rostlinný materiál do velkého hrnce a zalijte ho destilovanou vodou. Voda by neměla naplnit více než ¾ objemu celého hrnce, zelená hmota pak ½ hrnce. Hrnec zakryjte obrácenou pokličkou. Když je poklička na hrnci obráceně - vypouknutím dolů, tak to umožní, aby všechna pára, která se tvoří a kondenzuje na pokličce mohla padat zpět do hrnce. Pokud nemáte pokličku, můžete použít nějakou desku. Hrnec postavte na plotnu a zapněte ji na nejvyšší stupeň dokud nebude voda horká. Jakmile je voda teplá, stáhněte výkon plotny dolů na nízkou úroveň a duste při 60°C po dobu 3-4 hodin.
Až bude rostlinný materiál rozvařený a usazený dole, tak to vypněte a nechte vychladnout. Když to trochu vychladne, tak celý hrnec umístěte do chladničky. Pokud je váš hrnec moc velký a do ledničky se nevejde, můžete přelít tekutinu do jiné menší nádoby. V lednici to nechte přes noc.
Na druhý den to vytáhněte z chladničky. Měli byste vidět tenkou vrstvu oleje, která se vytvoří na hladině a bude tuhá po ochlazení. To je éterický olej - vaše domácí silice! Opatrně ho odeberte z vody. Pracujte rychle než to začne rychle tát!
Nasbíraný ztuhlý olej dejte do lahvičky. Asi se vám nepodaří vyjmout jen olej bez vody, takže v lahvičce může být malé množství vody na dně. Když lahvičku jemně zahřejete, tak se voda vypaří a zůstane jen esenciální olej. Nezahřívejte olej příliš dlouho, jinak může ztratit svou účinnost.
Svojí vlastní domácí vonnou silici můžete skladovat v uzavřené barevné skleněné nádobě v temnu a chladu.
Kromě velikosti a designu se sušičky liší řadou parametrů. Velmi důležitá je možnost nastavení teploty a přítomnost zadního ventilátoru, který napomáhá rovnoměrnému vysoušení, aniž by bylo nutné posouvat jednotlivá síta a střídat tak jejich umístění. Kvalitní sušičky proto využívají sušicí systémy s horizontálním prouděním vzduchu a nastavitelný termostat. Většina sušiček však bývá konstruována tak, že teplý vzduch stoupá pouze směrem nahoru, tácy (síta) je tak nutné stále prohazovat.
Pokud jde o nastavení teploty, měli byste mít možnost vybrat si aspoň ze tří stupňů intenzity sušení, případně mít provedení s termostatem. Ten se nastavuje zpravidla v rozpětí přibližně od 30 do 70 °C. Sušička vám pak uchová to nejlepší z potravin téměř v nezměněném stavu (obsah a stav vitamínu včetně chuti je velice podobný jako u čerstvých potravin).
Při výběru sušičky potravin (ovoce a hub) je potřeba se zaměřit na čtyři základní věci – výkon, velikost, funkce a cena. Vše ostatní je u sušičky potravin (ovoce) téměř zbytečné a nedůležité.
Výkon – obvykle se u sušiček potravin (ovoce a hub) pohybuje v rozmezí 200–700 W. Ve výjimečných případech (u profesionálních sušiček) kolem 1 000 W. I když je výkon důležitý, je nutné u sušičky potravin (ovoce) využívat možnosti regulace teploty, která se obvykle pohybuje od 30°C do 70 °C. U všech potravin je nutné, aby prošly pozvolným sušením při správné teplotě (při rychlém a intenzivním sušení nebude výsledek co do chuti a obsahu vitamínů přijatelný).
Velikost – pro menší rodinu je ideální sušička potravin (ovoce a hub) se sedmi platy (tácy). Na trhu jsou však k dostání sušičky potravin se třemi až patnácti platy (ta je ideální, pokud máte v sušení potravin zálibu a využíváte sušené potraviny častěji).
Funkce – u sušiček potravin (ovoce) nenajdete mnoho rozmanitých funkci, a to z jednoho prostého důvodu: nejsou zde téměř zapotřebí. Nejdůležitější je termostat s dostatečným rozsahem regulace teploty (ideálně 30 °C až 70 °C) a časovač, který umožní uživateli sušičky potravin jednoduché nastavení času, po který má proces sušení potravin (ovoce) vykonávat.
Cena – u úplně nejjednodušších přístrojů se pohybuje cca okolo 1 000 Kč. U výkonnějších, praktičtějších a spolehlivějších sušiček ovoce může cena přesáhnout i 10 000 Kč. Záleží jen na vás, pro jakou variantu se rozhodnete, ale můžete si být jisti, že sušička ovoce za 10 000 Kč se při pravidelnějším užívání určitě vyplatí.
Nejlépe hodnocenou sušičkou potravin je Sedona SD-P9000. Jedná se o sušičku ovoce, která je vybavena digitálním měřičem teploty, zachovává stálou teplotu, umožňuje zachování živin a vitamínů, poskytuje horizontální proudění vzduchu, má průhledné skleněné dveře. Rozdíl mezi běžnými sušičkami potravin a sušičkou Sedona spočívá především v horizontálním proudění vzduchu místo svislého. Směr proudění vzduchu zezadu dopředu zajišťuje rovnoměrné sušení ovoce, zeleniny i bylin. Navíc nabízí možnost výroby ovocných koláčků, zeleninových tyčinek a dalších sušených produktů.
