Téma: 

skleněné


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

UZAVÍRATELNÉ NÁDOBY

Skleněné uzavíratelné nádoby

Skleněné uzavíratelné nádoby mají široké spektrum využití i různý charakter. Jak už nadpis napovídá, tyto uzavíratelné nádoby se vyrábějí ze skla, které poměrně často doplňují i jiné materiály, například dřevo, plast, pryž. Bavíme-li se o skleněných uzavíratelných nádobách, pak máme na mysli především: demižony, láhve, sklenice a termosky. Skleněné uzavíratelné nádoby se nejčastěji využívají v kuchyních, a to k uskladnění či zachování čerstvosti většiny potravin (těstoviny, mouka, cukr, olej, ale i káva, koření a podobně).

Velkou výhodou skleněných uzavíratelných nádob je jejich praktičnost: při neprodyšném uzavření ochrání uskladněné potraviny a pochutiny před prachem a vlhkem, některé nádoby pak dokonce dokážou při dosažení určité teploty uchovat obsažené látky i několik let. Naopak nevýhodou těchto skleněných nádob je, že s nimi musíme zacházet opatrně, protože jsou většinou vyrobeny z velmi křehkého materiálu, jenž se při nešetrném zacházení rozbije.

Demižon

Demižon je velká baňatá skleněná láhev (nádoba) s úzkým hrdlem různých rozměrů. Demižon mívá jedno nebo dvě ucha a zpravidla bývá opleten proutím nebo slámou. Vzhledem k tomu, že se jeho horní část zužuje do několika centimetrů, používá se k uskladnění kapalin (zejména vína, pálenky a jiných druhů alkoholu, ale lze v něm uchovávat i kyseliny).

Mezi málo nevýhod demižonů patří jejich čištění. Jestliže v demižonu necháte něco zaschnout či v něm zůstanou nějaké nečistoty, bude se vám velmi špatně čistit. V takovém případě může pomoci malá rada: nasypte do demižonu syrovou rýži, přidejte saponát a teplou vodu a důkladně ho protřepejte (rýže pomůže uvolnit nečistoty). Stejnou funkci by měl mít i obyčejný stavební písek, ale jeho použití není vhodné, poněvadž stěny demižonu poškrabe. To sice nebude vidět, avšak jeho další údržba bude horší a horší.

Ceny demižonů jsou různé, záleží na velikosti, výrobci...

Láhev

Láhev je vyšší skleněná nádoba se zúženým hrdlem, v níž se skladují především tekutiny. Láhve se liší tvarem, velikostí a barvou, záleží na tom, k čemu je ta či ona láhev určena. Existuje mnoho druhů láhví, například láhve na víno, láhve s uzávěrem a s pákovým uzávěrem, kojenecké láhve, dekorativní láhve.

Skleněné láhve bývají většinou vratné (při pořízení zaplatíme zálohu, kterou nám při vrácení proplatí). Skleněné láhve jsou oproti PET láhvím šetrnější k životnímu prostředí, neboť je lze použít opakovaně. Dále nepropouštějí kyslík ani oxid uhličitý a neuvolňují se z nich žádné škodlivé látky, což je též velká výhoda, proto představují výborný obal na nápoje. Za nevýhodu těchto láhví bychom mohli považovat jejich vyšší hmotnost.

Různé druhy a ceny skleněných láhví si najdete na internetových stránkách.

Sklenice

Sklenice je skleněná nádoba bez hrdla, ze které se pije (slouží k servírování nápojů) nebo ve které se uchovávají tekutiny, nápoje, zavařeniny a podobně.

Uzavíratelné skleněné sklenice se označují jako sklenice zavařovací. Tento druh sklenic se vyrábí zpravidla z čirého odolného skla a slouží k uchovávání potravin, pokud se sklenice uzavře víčkem a zavaří. Mezi pozitiva zavařovacích sklenic patří jednak možnost je opakovaně používat, jednak možnost uchovávat v nich delší dobu plody z našich zahrad a zahrádek, ze kterých se pak můžeme těšit v zimním období. Nesmíme však zapomenout ani na maso (případně masové výrobky), jelikož i to lze v zavařovacích sklenicích skladovat v neporušeném stavu.

Zde naleznete různé druhy a ceny zavařovacích sklenic.

Termosky

Termoska je láhev s izolačním obalem udržujícím obsah ve stejné teplotě. Skleněná termoska má skleněnou vakuově izolovanou vložku, jež bývá opatřena kvalitním plastovým nebo kovovým obalem a šroubovacím uzávěrem, někdy je doplněna pumpičkou z důvodu snazšího čepování či praktickým uchem.

Existují lidé, kteří termosku nevyužijí ani jednou za celý život, a pak jsou lidé, kteří ji používají pravidelně. (Já osobně ji v současné době využívám každodenně a jsem za ni moc ráda, protože mi udržuje odpovídající teplotu kojenecké vody pro přípravu mléčné kojenecké výživy pro našeho syna.)

Různé druhy a ceny termosek si prohlédněte na těchto internetových stránkách.

Detail odstavce: Skleněné uzavíratelné nádoby
Zdroj: Uzavíratelné nádoby
Zveřejněno: 4.11.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: obal na orchidej

Dobrý den. Mám dotaz. Dostala jsem orchidej a mám dotaz. V čem ji mám mít? V neprůhledném obalu, nebo nějaké skleněné misce, aby mohlo ke kořenům světlo?

Zdroj: diskuze Obal na orchidej
Odesláno: 7.3.2016 uživatelem MARCELA BUDÍNOVÁ
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

JABLKOVÁ POVIDLA PEČENÁ V TROUBĚ

Jablečná povidla s octem

Ingredience: 5 kg jablek, 2,5 kg cukru, 1/8 l octa

Postup: Vyzrálá, klidně i popadaná jablíčka oloupeme a nastrouháme na hrubém struhadle. V porcelánové nebo skleněné míse smícháme jablka s cukrem a octem a necháme 24 hodin odstát. Poté vše přendáme do hrnce a svaříme, až jablka zesklovatí. Horká jablečná povidla nalijeme do čistě vymytých sklenic a pořádně zavíčkujeme. Jablečná povidla jsou velice dobrá a vhodná hlavně na koláče a lívance. Vydrží dlouho a neztrácí barvu.

Detail odstavce: Jablečná povidla s octem
Zdroj: Jablková povidla pečená v troubě
Zveřejněno: 19.1.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: čím umýt silikon ze skla

Dobrý den, při instalaci sprchového koutu zůstaly na hladké skleněné ploše na několika místech otisky prstů a kapky silikonu v tenké vrstvičce. Dalo by se to odstranit třeba lihem nebo raději nějakým speciálním odstraňovačem silikonu? Děkuji za odpověď.

Zdroj: diskuze Čím umýt silikon ze skla
Odesláno: 7.1.2018 uživatelem OLGA TRPIŠOVSKÁ
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

BRAMBOROVÁ KAŠE

Bramborová kaše se špenátem

Ingredience: 500 g vařených brambor, 1 špenátový protlak, 5 stroužků česneku, 1 cibule, 2 lžíce olivového oleje, 250 ml mléka, 100 g nastrouhaného sýra, sůl, mletý pepř, mouka, 3 vejce.

Postup: Brambory rozmačkáme na kaši (nemusí být úplně najemno‚ protože malé kousky brambor tvoří pěknou strukturu kaše). Z oleje a mouky připravíme světlou jíšku‚ zalijeme ji mlékem‚ rozšleháme‚ povaříme‚ pak osolíme a přidáme polovinu nastrouhaného sýra. Špenátový protlak necháme rozmrazit. Cibulku osmažíme dozlatova na lžíci oleje‚ poté přidáme špenátový protlak‚ česnek a sůl. Do skleněné zapékací mísy vložíme brambory a špenátovou směs. Do špenátu uděláme tři otvory, do kterých rozklepneme vejce‚ vše přelijeme připravenou omáčkou a posypeme zbylým sýrem. Zapékáme asi 30 minut v troubě předehřáté na 180 °C.

Detail odstavce: Bramborová kaše se špenátem
Zdroj: Bramborová kaše
Zveřejněno: 11.5.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: zavařování kapusty

Nechte kapustu zkvasit podobně jako zelí. Výsledný produkt je bezlepkový, paleo a je vhodný pro vegany i vegetariány. Tady je recept na dva litry kysané kapusty:

Suroviny:
1 velká hlava kapusty
4-5 šálků organického kadeřávku - velké stonky jsou odstraněny a listy nazřezány na tenké proužky
1 malá organická červená cibule - nakrájená na kostičky
4 čajové lžičky himalájské růžové soli
1 lžíce loupané organické bílé buničiny z kůry citronu
3 stroužky oloupaného česneku
4½ šálků teplé čisté vody (40° C)
1 čajová lžička organického kokosového cukru nebo Rapadury
1 balíček bakteriální kultury pro mléčné kvašení www.amazon.com/gp/aw…
2 čisté skleněné zavařovací sklenice s víčkem

Postup
1. Odstraňte 4 vnější listy z kapusty, opláchněte, osušte a odložte. Odstraňte košťál a nakrájejte zbývající časti kapusty na tenké plátky nebo použijte kuchyňský robot. Umístěte kapustu a nakrájený kadeřávek do velkého sítka a důkladně opláchněte vodou. Možná to budete muset udělat v několika dávkách v závislosti na velikosti sítka.
2. Do velké mísy dejte omytou kapustu s kadeřávkem, přidejte červenou cibuli, posypte dvěma lžičkami růžové soli a promíchejte čistýma rukama, dokud kapusta a kadeřávek nezačne vadnout a neuvolní kapalinu. Pak to nechte stranou a přejděte k přípravě solanky.
3. Do mixéru dejte zbývající 2 lžičky růžové soli, bílou kůru z citronu, rozmačkaný česnek, vodu, cukr a rozmixujte, dokud to nebude hladké. Nakonec ručné přimíchejte mléčné kultury. Nechejte slanou vodu odležet po dobu 10-15 minut, aby se dobrá bakterie probudila a začala se krmít cukrem. Nalejte slanou vodu na nakrájenou zeleninu a dobře promíchejte rukama, dokud nebude veškerá zelenina pokryta solankou.
4. Směs nandejte do čistých skleněných sklenic a důkladně to rukama nebo velkou lžičkou umačkejte, dokud slanina nezakryje všechnu zeleninu. V horní části každé nádoby ponechte nejméně 6 cm místa na zakrytí.
5. Na začátku odložené 4 okrajové listy z kapusty přeložte a umístěte na vrch fermentované zeleniny, zatlačte dolů na listy, aby se zakryly solankou. Opakujte to i pro druhou sklenici. Tímto dalším krokem pomůžete udržet vaši fermentovanou zeleninu pod solankou. Můžete také použít malou čistou sklenici, která se vejde do nádoby a zeleninu přitlačí ke dnu. Ujistěte se, že máte alespoň 3 nebo 6 cm slaného nálevu nad horní částí fermentované zeleniny a složených listů.
6. Sklenice umístěte do lepenkové krabice, abyste je chránili před světlem. Nechte zeleninu kvasit při pokojové teplotě po dobu 5-7 dnů. Ochutnejte malou část po 4 dnech v letních měsících a 5-6 dnech v chladnějších měsících, abyste zjistili, zda se vám líbí chuť. Pokud se vám líbí chuť, odstraňte horní listy zelí a umístěte fermentovanou zeleninu do ledničky. Čím déle zeleninu kvasíte, tím více bude kyselejší. Poté, co dokončíte fermentaci, umístěte zeleninu do chladničky po dobu až 6-8 měsíců.
7. Pokaždé, když ujíte kysanou zeleninu, ujistěte se, že zbylá zelenina je zatlačena pod solanku, abyste si ji ochránili po dlouhou dobu.

Zdroj: diskuze Zavařování kapusty
Odesláno: 8.10.2017 uživatelem Kamča
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PEČENÝ LOSOS

Pečený losos v alobalu

Ingredience: 2x 170g steaky lososa, 6 lžic olivového oleje, 1 polévková lžíce citronové šťávy, 1 kávová lžička soli, 1 kávová lžička mletého pepře, 1 lžíce čerstvě nasekané petrželky, 1 kávová lžička sušené bazalky, 2 drcené stroužky česneku

Postup: Ve skleněné míse smíchejte olivový olej, citronovou šťávu, sůl, pepř, česnek, bazalku a petrželku. Vložte lososa a důkladně jej obalte marinádou. Přikryjte a nechejte hodinu odpočívat v lednici. Rybě prospěje, když ji v marinádě alespoň jednou otočíte. Předehřejte troubu na 190 °C. Ustřihněte si dostatečný kus alobalu (je lepší alobal zdvojnásobit ve dvou vrstvách, aby se neprotrhl). Položte filety na alobal a dobře utěsněte, aby nevytekla šťáva. Vložte balíčky do ohnivzdorné mísy a pečte 40 minut. Hotovou rybu můžete přizdobit plátkem citronu a snítkou zelené petrželky.

Detail odstavce: Pečený losos v alobalu
Zdroj: Pečený losos
Zveřejněno: 22.3.2018

PARNÍ TROUBA

Zavařování v parní troubě

Parní trouba je ideální i na zavařování. I při tomto typu zavařování platí, že používáme pouze čerstvou zeleninu, bez nahnilých částí. Zeleninu nebo ovoce důkladně omyjeme, očistíme a nakrájíme. Zelenou zeleninu je dobré před zavařováním blanšírovat, aby si zachovala přirozenou barvu (viz výše). Po naplnění lahví si připravíme nálev, kterým zeleninu a ovoce zalijeme tak, aby v něm byly ponořené. Nádoby na zavařování musí být čisté a neporušené. Láhve mohou mít kovové víčko nebo skleněné s gumovým těsněním. Po naplnění lahví očistíme okraj čistou utěrkou a horkou vodou a důkladně uzavřeme.

Zasuneme rošt do nejspodnější úrovně a uložíme na něj stejně velké lahve, které se nesmějí dotýkat. Využijeme přebytkového teplo, takže lahve vybíráme z prostoru parní trouby až 30 minut po skončení programu. Potom je přikryjeme utěrkou a necháme 24 hodin pomaličku chladnout.

Detail odstavce: Zavařování v parní troubě
Zdroj: Parní trouba
Zveřejněno: 28.9.2016

NUTRIE - RECEPTY

Pečená nutrie na česneku

Ingredience: 1 stažená nutrie (cca 3-4 kg), 2 paličky česneku, 2 větší cibule, sůl, kmín, 1 lžíce sádla, 150 ml vody

Postup: Nutrii omyjeme, naporcujeme, zbavíme blan a tuku. Česnek oloupeme, prolisujeme a potřeme jím všechny porce masa, které zároveň i osolíme. Takto připravené maso natlačíme do skleněné, porcelánové nebo smaltované nepoškozené nádoby, přikryjeme a necháme v chladu dva až tři dny nasucho marinovat. Během marinování maso alespoň jedenkrát přeložíme. Je-li marinování u konce, vložíme maso do tlakového hrnce (6 litrů) a podlijeme vodou. Necháme cca 10-15 minut podusit. Na pekáči rozpustíme sádlo, na dno nasypeme oloupanou a na plátky nakrájenou cibuli. Rozdušené maso vyndáme z tlakového hrnce a vložíme do pekáče na cibuli. Dochutíme solí a kmínem, zalijeme vydušenou šťávou. Maso pečeme v troubě nepřikryté asi 30-40 minut (do růžova). Jako příloha se hodí bramborové knedlíky a zelí nebo podáváme samotné s bramborem.

Detail odstavce: Pečená nutrie na česneku
Zdroj: Nutrie - recepty
Zveřejněno: 6.2.2018

RECEPT NA CHLEBA

Recept na chléb bez kynutí

Tento chléb je velice rychlý, jednoduchý a chutný. Nejsou potřeba žádné velké přípravy ani není nutné čekat na kynutí – zhruba za jeden a půl hodiny budete mít chléb hotový, upečený, včetně přípravy, takže vážně rychlovka, která tím ale není ošizena na chuti.

Ingredience:

  • 550 g hladké mouky
  • 60 g másla
  • 200 ml podmáslí
  • 200 ml piva světlého
  • 2 ks vajec
  • 1 balení kypřicího prášku
  • 1 lžička jedlé sody
  • 1 a půl lžičky soli
  • 2 lžíce cukru
  • 2 lžíce kmínu

Postup:

Ve větší míse promíchejte všechny sypké ingredience, přidejte změklé máslo a zapracujte. Přidejte zbylé suroviny a důkladně propracujte. Mělo by vám vzniknout řidší, ale ne tekuté těsto, to přendejte na podsypaný vál a ještě několik minut důkladně zpracovávejte. Mezitím si vyhřejte troubu na 180 °C. Nyní vás nečeká žádné čekání, až těsto vykyne, rovnou ho vytvarujte do tvaru bochníku a přendejte do skleněné zapékací mísy, kterou můžete vymazat trochou sádla. Nechcete-li, aby vám chléb rozpraskal, je dobré ho seshora na několika místech mírně naříznout. Vložte do vyhřáté trouby a pečte asi 70 minut. Před vyjmutím z trouby ještě chléb zkontrolujte špejlí, zda je skutečně upečený a již se nelepí. Nechte vychladnout a můžete konzumovat.

Detail odstavce: Recept na chléb bez kynutí
Zdroj: Recept na chleba
Zveřejněno: 22.2.2016

SUŠIČKA NA OVOCE

Nejlepší sušička s časovačem

Sušička čerstvých potravin Sedona SD-P9000 je vybavena jedinečnými prvky, jako je digitální termostat, technologie duálního větrání a průhledné skleněné dveře. Všechny tyto „vychytávky“ se doplňují a přinášejí tak nesrovnatelnou možnost kontroly a nejtiššího provozu. Díky digitální regulaci teploty je při sušení udržována stálá teplota a dochází k zachování živin a vitamínů.

Rozdíl mezi běžnými sušičkami potravin a sušičkou Sedona spočívá v horizontálním proudění vzduchu místo svislého. Směr proudění vzduchu zezadu dopředu zajišťuje rovnoměrné sušení ovoce, zeleniny i bylin. Navíc nabízí možnost výroby ovocných koláčků, zeleninových tyčinek a dalších sušených produktů.

Intuitivní ovládání pomocí displeje umožňuje nastavit přesně požadovanou teplotu a čas sušení. Můžete tak vždy zkontrolovat, v jaké fázi se proces sušení nachází. Dále nastavení umožňuje uspořit energii a v případě menšího množství potravin sušit jen v horní části sušičky. Sušička také nabízí přepnutí mezi denním a nočním režimem, kde při nočním režimu dojde k omezení hluku ventilátoru a proudění vzduchu. To je zajištěno pomalejším otáčením ventilátoru, čímž dochází ke zpomalení procesu sušení.

Rozměry této sušičky jsou 37 x 43,3 x 50 cm. Příkon je 600 W při maximálním zaplnění, 300 W při poloviční náplni.

Jedná se o velmi kvalitní sušičku, ale tomu odpovídá i její cena, kterou je možné dohledat na heureka.cz.

Detail odstavce: Nejlepší sušička s časovačem
Zdroj: Sušička na ovoce
Zveřejněno: 4.3.2016

JAK UCHOVAT ČERSTVÝ ZÁZVOR

Uchování zázvoru v lednici

Šťávu ze zázvoru skladujte v chladničce maximálně týden. Neoloupaný zázvor se dá skladovat v chladničce 2−3 týdny. Jestliže chcete zázvor skladovat déle, můžeme/musíte ho zamrazit. V takovém případě zabalte zázvor do potravinové fólie, vložte ho do uzavíratelného plastového sáčku, ze kterého vymačkejte všechen vzduch. Sáček se zázvorem uzavřete a dejte do mrazáku. Takto zabalený zázvor můžete skladovat až několik měsíců. Až ho vytáhnete zmrazený, zkuste ho nastrouhat na struhadle na sýry, je to velmi jednoduché.

Mražení nakrájeného zázvoru: Zázvor oloupejte a nakrájejte na malé kousky. Z nich vytvořte malé hromádky a ty rozložte na tác s pečicím papírem. Tác vložte do mrazáku a nechte ho tam tak dlouho, dokud všechen zázvor nezmrzne. Potom zázvor přendejte do vzduchotěsné krabičky nebo do sklenice s těsným víčkem. Nakonec nádobu se zázvorem dejte zpět do mrazáku. Takto skladovaný zázvor vám vydrží v mrazáku až šest měsíců.

Mražení nasekaného zázvoru: Zázvor se slupkou nasekejte na kousky, jaké budete v budoucnu potřebovat k vaření, tj. můžete mít větší kousky, ale i malé kousíčky zázvoru. Ty potom vložte do vzduchotěsné krabičky a krabičku dejte do mrazáku.

Mražení zázvoru ve formě medailonků: Víte-li, že budete při vaření potřebovat zázvor ve formě medailonků, oloupejte ho, nakrájejte na medailonky a ty následně vložte do skleněné misky nebo do nějaké jiné nádoby, kterou můžete umístit do mrazáku. Nádobu se zázvorem dejte do mrazáku a nechte ji tam, dokud zázvor úplně nezmrzne (po hodině můžete medailonky obrátit). Poté kousky zázvoru vložte do vzduchotěsné krabičky a krabičku dobře zavřete. Krabičku se zázvorem dejte zpátky do mrazáku. Takto skladovaný zázvor vám vydrží minimálně tři měsíce.

Detail odstavce: Uchování zázvoru v lednici
Zdroj: Jak uchovat čerstvý zázvor
Zveřejněno: 24.4.2015

BOROVICE - RECEPTY

Borovicová tinktura

Postup: Nasypeme 50 až 100 g borovicového pylu do velké skleněné nádoby nebo misky (nepoužívejte plastovou nádobu, alkohol je rozpouštědlo a z plastické hmoty vytáhne kontaminující látky jako BPA a xenoestrogeny!). Přidáme dostatek 70% alkoholu tak, aby pokryl celý pyl (borovicový pyl zůstane zalitý malinko pod hladinou alkoholu). Skleněnou nádobu nebo misku uzavřeme. Takto připravenou směs necháme přibližně 2 týdny ležet na chladném a suchém místě ve stínu.

V nadcházejících dvou týdnech budeme nádobu denně protřepávat nebo směs promícháme. Tím zabráníme pylu, aby se usazoval na dně. Poslední den nádobu naposledy protřepeme a necháme pyl zcela usadit na dně. V okamžiku, kdy se pyl usadí, můžeme pomocí kapátka přesunout tinkturu z velké nádoby do menší lahvičky. Případně použít látku nebo kávový filtr a pomocí trychtýře směs přecedit. Tímto způsobem si můžeme vyrobit množství tinktury, jaké potřebujeme. Používáme lahvičku z tmavého skla. Je to dobré pro dlouhodobou konzervaci tinktury z borovicového pylu.

Použití: Začíná se jednou nebo dvěma kapkami tinktury denně. Ty můžeme přímo nakapat pod jazyk nebo tinkturu polknout. Záleží na tom, co nám bude více vyhovovat (většina lidí užívá tinkturu s nějakou oblíbenou šťávou). Začneme s tímto malým množstvím, abychom vyzkoušeli svou toleranci a ujistili se, jestli nejsme alergičtí na borovicový pyl. Pokud je vše v pořádku, můžeme zvýšit množství na jednu nebo dvě kapky tinktury před každým jídlem. DHEA a jiné přírodní hormonálně podobné látky mohou být z tinktury absorbovány krevním řečištěm nacházejícím se pod jazykem. Pokud vstoupí do žaludku, budou tyto látky z větší části žaludečními šťávami zničeny. Zvyknout si udržet tinkturu pod jazykem může vyžadovat nějaký čas, ale je to nejlepší způsob. Tinktura posiluje imunitní odpověď, libido a dodává tělu spoustu příznivých živin. Některé z nejdůležitějších živin, minerálů, vitamínů a dalších látek, které se nacházejí v tinktuře: fytoandrogeny, vitamíny B, vitamín D, silné antioxidanty, arginin, kyselina asparagová, tryptofan, tyrosin, valin, draslík, sodík, hořčík, fosfor, selen, mangan, měď, kyselina olejová, inositol, resveratrol, enzymy a koenzymy, vláknina.

Detail odstavce: Borovicová tinktura
Zdroj: Borovice - recepty
Zveřejněno: 15.5.2018

DOMÁCÍ VÝROBA VONNÉ SILICE

Domácí výroba silice

Při použití této metody, můžete extrahovat esenciální oleje z rostlin, které když promnete mezi prsty tak voní. Skvělé jsou například okvětní lístky růže, rozmarýn, jehličí, máta, grapefruit, levandule nebo pačuli. Neočekávejte, že získáte velké množství oleje. V rostlinách ho je opravdu jen malinko a proto budete potřebovat na pár kapek několik kilo rostlinného materiálu. Podívejte se, co budete k domácí výrobě potřebovat.

Bude potřeba:

  • velký hrnec s pokličkou
  • destilovaná voda
  • dostatečné množství čerstvého rostlinného materiálu, aby zaplnil hrnec do poloviny - alespoň 3 až 4 kilogramy, nasekané rostlinné hmoty
  • čas

Recept na výrobu

Umístěte rostlinný materiál do velkého hrnce a zalijte ho destilovanou vodou. Voda by neměla naplnit více než ¾ objemu celého hrnce, zelená hmota pak ½ hrnce. Hrnec zakryjte obrácenou pokličkou. Když je poklička na hrnci obráceně - vypouknutím dolů, tak to umožní, aby všechna pára, která se tvoří a kondenzuje na pokličce mohla padat zpět do hrnce. Pokud nemáte pokličku, můžete použít nějakou desku. Hrnec postavte na plotnu a zapněte ji na nejvyšší stupeň dokud nebude voda horká. Jakmile je voda teplá, stáhněte výkon plotny dolů na nízkou úroveň a duste při 60°C po dobu 3-4 hodin.

Až bude rostlinný materiál rozvařený a usazený dole, tak to vypněte a nechte vychladnout. Když to trochu vychladne, tak celý hrnec umístěte do chladničky. Pokud je váš hrnec moc velký a do ledničky se nevejde, můžete přelít tekutinu do jiné menší nádoby. V lednici to nechte přes noc.

Na druhý den to vytáhněte z chladničky. Měli byste vidět tenkou vrstvu oleje, která se vytvoří na hladině a bude tuhá po ochlazení. To je éterický olej - vaše domácí silice! Opatrně ho odeberte z vody. Pracujte rychle než to začne rychle tát!

Nasbíraný ztuhlý olej dejte do lahvičky. Asi se vám nepodaří vyjmout jen olej bez vody, takže v lahvičce může být malé množství vody na dně. Když lahvičku jemně zahřejete, tak se voda vypaří a zůstane jen esenciální olej. Nezahřívejte olej příliš dlouho, jinak může ztratit svou účinnost.

Svojí vlastní domácí vonnou silici můžete skladovat v uzavřené barevné skleněné nádobě v temnu a chladu.

Detail odstavce: Domácí výroba silice
Zdroj: Domácí výroba vonné silice
Zveřejněno: 15.7.2017

SUŠIČKA NA OVOCE

Test sušiček na ovoce

Kromě velikosti a designu se sušičky liší řadou parametrů. Velmi důležitá je možnost nastavení teploty a přítomnost zadního ventilátoru, který napomáhá rovnoměrnému vysoušení, aniž by bylo nutné posouvat jednotlivá síta a střídat tak jejich umístění. Kvalitní sušičky proto využívají sušicí systémy s horizontálním prouděním vzduchu a nastavitelný termostat. Většina sušiček však bývá konstruována tak, že teplý vzduch stoupá pouze směrem nahoru, tácy (síta) je tak nutné stále prohazovat.

Pokud jde o nastavení teploty, měli byste mít možnost vybrat si aspoň ze tří stupňů intenzity sušení, případně mít provedení s termostatem. Ten se nastavuje zpravidla v rozpětí přibližně od 30 do 70 °C. Sušička vám pak uchová to nejlepší z potravin téměř v nezměněném stavu (obsah a stav vitamínu včetně chuti je velice podobný jako u čerstvých potravin).

Při výběru sušičky potravin (ovoce a hub) je potřeba se zaměřit na čtyři základní věci – výkon, velikost, funkce a cena. Vše ostatní je u sušičky potravin (ovoce) téměř zbytečné a nedůležité.

Výkon – obvykle se u sušiček potravin (ovoce a hub) pohybuje v rozmezí 200–700 W. Ve výjimečných případech (u profesionálních sušiček) kolem 1 000 W. I když je výkon důležitý, je nutné u sušičky potravin (ovoce) využívat možnosti regulace teploty, která se obvykle pohybuje od 30°C do 70 °C. U všech potravin je nutné, aby prošly pozvolným sušením při správné teplotě (při rychlém a intenzivním sušení nebude výsledek co do chuti a obsahu vitamínů přijatelný).

Velikost – pro menší rodinu je ideální sušička potravin (ovoce a hub) se sedmi platy (tácy). Na trhu jsou však k dostání sušičky potravin se třemi až patnácti platy (ta je ideální, pokud máte v sušení potravin zálibu a využíváte sušené potraviny častěji).

Funkce – u sušiček potravin (ovoce) nenajdete mnoho rozmanitých funkci, a to z jednoho prostého důvodu: nejsou zde téměř zapotřebí. Nejdůležitější je termostat s dostatečným rozsahem regulace teploty (ideálně 30 °C až 70 °C) a časovač, který umožní uživateli sušičky potravin jednoduché nastavení času, po který má proces sušení potravin (ovoce) vykonávat.

Cena – u úplně nejjednodušších přístrojů se pohybuje cca okolo 1 000 Kč. U výkonnějších, praktičtějších a spolehlivějších sušiček ovoce může cena přesáhnout i 10 000 Kč. Záleží jen na vás, pro jakou variantu se rozhodnete, ale můžete si být jisti, že sušička ovoce za 10 000 Kč se při pravidelnějším užívání určitě vyplatí.

Nejlépe hodnocenou sušičkou potravin je Sedona SD-P9000. Jedná se o sušičku ovoce, která je vybavena digitálním měřičem teploty, zachovává stálou teplotu, umožňuje zachování živin a vitamínů, poskytuje horizontální proudění vzduchu, má průhledné skleněné dveře. Rozdíl mezi běžnými sušičkami potravin a sušičkou Sedona spočívá především v horizontálním proudění vzduchu místo svislého. Směr proudění vzduchu zezadu dopředu zajišťuje rovnoměrné sušení ovoce, zeleniny i bylin. Navíc nabízí možnost výroby ovocných koláčků, zeleninových tyčinek a dalších sušených produktů.

Detail odstavce: Test sušiček na ovoce
Zdroj: Sušička na ovoce
Zveřejněno: 4.3.2016

TERMOFÓLIE NA OKNA

Zkušenosti s termoizolační fólií na okna

Tepelné ztráty jsou u současných staveb z velké části tvořeny únikem tepla skleněnými plochami. Proč tedy nevyzkoušet termoizolační fólie na okna, které dokážou výrazně šetřit vaše finance. Vynikajících vlastností těchto fólií bylo dosaženo unikátní kombinací vzácných kovů a jejich oxidů, napařovaných v několika vrstvách na fólii. Instalace se provádí z vnitřní strany okna. UV filtr tak ochraňuje interiér a zadrží okolo 98 % UV záření. Fólie mají dvojitý tvrzený povrch proti poškrábání.

Pokud potřebujete snížit oslnění sluncem, ušetřit energii na klimatizování a zároveň snížit tepelné ztráty oken, sáhněte po termoizolačních fóliích, které mají i spoustu dalších výhod:

  • snižují radiační ztráty tepla – pokud využíváte sálavé zdroje tepla, jsou ideálním řešením;
  • jsou hitem současnosti, neboť dokážou snížit či zcela zastavit neustále rostoucí náklady na vytápění – tepelné ztráty jsou u současných staveb z 50 % tvořeny únikem tepla přes skleněné plochy;
  • snižují tepelné ztráty okny až o 25 %, a nadto snižují také rosení oken v zimních měsících;
  • dokážou odrážet tepelné záření zpět do interiéru a současně ho dovedou pohltit, zvyšují tak povrchovou teplotu skla a omezují kondenzaci vodní páry.

Termoizolační fólie rosení skel omezí, ale záleží na rosném bodu v dané místnosti a dalších okolnostech. U někoho tento jev zmizí úplně, u někoho částečně. Záleží na mnoha faktorech, například teplota v místnosti musí být nad 20 °C, důležité je pravidelné denní větrání a nemít úplně stažené žaluzie.

Fólie nevyžadují žádnou speciální údržbu. Omýváme je běžnými postupy, avšak nejdříve až po 30 dnech od instalace (tedy po úplném vyschnutí a vytvrdnutí lepu). Druhou, vnější stranu skla můžeme mýt okamžitě. Mytí provádíme běžným způsobem vodou a saponátovými přípravky, při použití měkkého čistého hadru, papírových ubrousků, houbiček a gumových stěrek.

Fólie se nesmí omývat ředidly, rozpouštědly, chemickými roztoky a agresivními látkami. Při mytí se nesmí používat škrabky, šroubováky, drátěnky a jiné podobné pomůcky, které mohou poškodit povrch fólie.

Vysoká propustnost světla, téměř neomezená životnost a jednoduchá údržba jsou jen některé z výhod, které kvalitní termoizolační fólie nabízejí. Proto se stále častěji používají na okna rodinných domů, kancelářských budov i historických objektů.

Vynikající tepelnou izolaci mají keramické fólie na sklo – zadrží až 77 % tepelného záření topných těles a současně dosahují vysoké propustnosti světelného záření (76 %). Keramické fólie tak v současné době nabízejí nejlepší poměr mezi světelnou propustností a izolací tepelného záření topných těles. Pro design budov je významnou předností nízká 7%reflexe ve viditelném spektru. Keramické fólie jsou vyrobeny zcela novou technologií: na polyesterovou podložku je deponován keramický polymer. Keramické fólie tedy nemohou nikdy ani v agresivním prostředí korodovat, protože neobsahují kovovou vrstvu.

Detail odstavce: Zkušenosti s termoizolační fólií na okna
Zdroj: Termofólie na okna
Zveřejněno: 13.9.2016

LEDNICE

Chladničky Samsung

Chladničky Samsung jsou hodnoceny velmi kvalitně a v nabídce na našem trhu jich je 63 typů. Tyto chladničky jsou k dostání s různými zabudovanými technologiemi (antibakteriální povrch, dávkovač vody a ledu, nulová zóna, prázdninový režim a samoodmrazování), vždy záleží na konkrétním typu.

Moderní chladničky nabízejí nepřeberné množství nejrůznějších technologií a funkcí, které přispívají ke stále efektivnějšímu skladování potravin. Zásadní změny v oblasti chlazení přináší technologie True No Frost společnosti Samsung. Díky ní jsou ledničky Samsung série G jediné na trhu, které jsou chlazené vzduchem a současně dosahují energetické třídy A+++.

Nevýhodou může být nevyhovující design nebo také vyšší cena.

Nejprodávanějším typem je chladnička Samsung RB38J7215SA/EF, jedná se o kombinovanou chladničku s mrazničkou. Samsung tak nabízí maximální využití úložného prostoru pro všechny vaše potraviny. Chladnička o objemu 250 litrů poskytne 3 skleněné police, z toho jsou dvě výškově nastavitelné, dále zásuvku Fresh Zone pro účinnou ochranu čerstvosti a box na ovoce a zeleninu. Mnoho místa nabízí i dvířka, která disponují rovnou šesti přihrádkami, zahrnujícími například držák na víno, přihrádku na vejce či přihrádku na mléčné výrobky. Technologie Multi-Flow zajišťuje cirkulaci vzduchu v mnoha směrech a společně se systémem All Around Cooling se stará o dokonalé chlazení v každém rohu chladničky.

Dalším nejprodávanějším typem je chladnička Samsung RFG23UERS1/XEO, French Door. Chladnička speciální konstrukce „French Door“ zaujme jemnými zaoblenými konturami, typickými pro designovou řadu SoftArc, obrovským vnitřním objemem a celou řadou moderních technologií. Jde o spotřebič určený pro opravdu náročné uživatele a rodiny s větším počtem členů. Celkový objem vnitřního prostoru dosahuje k hodnotě 520 litrů a spotřebič spadá do energetické třídy A+. Praktický LED displej poskytuje dobrý přehled o stavu chladničky a usnadňuje veškerá nastavení. Dalšími přednostmi jsou beznámrazový provoz NoFrost a dokonalá rovnoměrná distribuce vzduchu Multi Flow. Nechybí ani prostorové a energeticky úsporné LED osvětlení, dodávající dobrý přehled o rozložení uložených potravin. K nadstandardní výbavě patří i dávkovač vody a ledu, umístěný na vnější straně chladničky, díky čemuž je možné při jeho užívání nechat dveře zavřené. U dávkovače ledu je možno vybrat z režimu kostek či drceného ledu. Velkou výhodou jsou také propracované ovládací prvky, jako je rukojeť pro snadné otevírání, zásuvka s automatickým otevíráním nebo funkce Cool Safe Lock, navržená tak, aby udržovala studený vzduch v chladničce. Kombinací funkcí Multi Blast a Twin Cooling je dosaženo rovnoměrného chlazení v celé chladničce a rychlého obnovení správné teploty po otevření dveří. Ovládání chladničky a mrazáku je řešeno odděleně, takže vzduch nepřechází z jednoho oddělení do druhého. Uzavřená zásuvka Cool Select Pantry umožňuje jednoduchým stiskem tlačítka nastavit požadovanou teplotu na základě typu uskladněné potraviny.

Detail odstavce: Chladničky Samsung
Zdroj: Lednice
Zveřejněno: 20.1.2016

LEDNICE

Chladničky Liebherr

Nápady, moderní design a promyšlená řešení pro optimální komfort při obsluze charakterizují program domácích přístrojů Liebherr. K nim patří stolní a volně stojící chladničky, kombinace chladničky a mrazničky, stolní a volně stojící mrazničky, mrazicí truhlice, chladničky na nápoje a na udržování zásob, klimatizované a temperované chladničky na víno a chladničky a mrazničky pro profesionální použití.

Patentovaný systém Liebherr BioFresh nabízí ideální klima pro uskladnění vašich potravin tak, aby zůstaly déle čerstvé a přispívaly tak ke zdravému stravování.

Teplota je udržována těsně nad bodem mrazu, aby bylo jídlo uchráněno před mrazem. Také je zde ideální vlhkost. Ovoce, zelenina, maso, a ryby si udrží své vitamíny a minerály, delikátní chuť a atraktivní vzhled až třikrát déle než v běžné chladničce.

Ve vybraných lednicích s mrazáky Liebherr najdete zásuvky BioFresh neboli oddělené chladicí přihrádky s vysokou vlhkostí, které jsou vhodné k uchování zeleniny a ovoce. Prostor DrySafe poskytuje nízkou vlhkost vzduchu, je tak ideální pro ukládání masa, ryb a mléčných výrobků, které by měly být vždy vzduchotěsně zabaleny. Při nízké teplotě a vlhkosti vzduchu se totiž sníží činnost mikroorganismů, které napomáhají kažení potravin. Díky výše uvedenému jsou potraviny déle čerstvé. Také je zde vhodné skladovat ryby.

Tyto chladničky v podstatě podporují zdraví a wellness styl díky udržení životně důležitých minerálů a vitamínů v potravinách. Ty zůstávají až třikrát déle čerstvé než s tradičním chlazením – technologie BioFresh Liebherr zaručuje perfektní čerstvost u všech druhů potravin.

Nejprodávanějším typem je chladnička Liebherr CUef 2811. Jde o volně stojící kombinovanou chladničku značky Liebherr s mrazničkou, o celkovém objemu 263 litrů. Vybavena je jasným LED osvětlením chladicí části, nastavitelnými nožičkami, tlumeným zavíráním a tyčovým madlem. Nastavení teploty lze provést jednoduše pomocí otočného regulátoru. Jistě oceníte i moderní vzhled lednic, díky kterému se skvěle hodí téměř do jakékoliv kuchyně. Mraznička o objemu 53 l je vybavena systémem SmartFrost, který zabezpečuje rovnoměrné rozdělení teploty, menší tvorbu námrazy a působí pozitivně na spotřebu energie. Vyjímatelné skleněné mezipodlážky a průhledné šuplíky umožňují variabilní uspořádání vnitřního prostoru. Tak lze celý vnitřní prostor použít jako VarioSpace i pro extra velké mražené produkty. Systém FrostSafe nabízí dokola uzavřené šuplíky s průhledným čelem pro dokonalé a energeticky úsporné mrazení. Chladnička nabízí 4 police z tvrzeného skla a 2 přihrádky na ovoce a zeleninu vyznačující se snadnou údržbou. Využívat můžete také přihrádku na vejce, stojánek na lahve a police ve dveřích s prostorem na lahve a konzervy. Při výrobě byla použita nejmodernější technologie kombinovaná s vysoce účinným chladicím systémem. S energetickou třídou A++ a hlučností 39 dB představuje jedničku ve své kategorii.

Dalším nejprodávanějším typem je chladnička Liebherr CP 4023. Ta je energeticky efektivní a může se pochlubit energetickou třídou A++. Jedná se o kombinovanou chladničku s celkovým užitným objemem 281 l. Lednice je opatřena optickým a akustickým signálem při poruše. Systém FrostSafe zajišťuje i při otevřených dveřích ochranu mražených produktů uložených v šuplíku. VarioSpace je zase praktický systém pro extra ukládací prostor, aby se rychle našel dostatek místa i pro největšího krocana. Funkce SuperFrost šetří energii a činí mražení potravin ještě efektivnější. V krátkém okamžiku redukuje vnitřní teplotu na -32 °C a vytvoří mrazivé prostředí k zachování důležitých vitamínů. Jistě oceníte, že vnitřní stěny jsou obzvlášť hladké, tudíž snadno čistitelné.

Detail odstavce: Chladničky Liebherr
Zdroj: Lednice
Zveřejněno: 20.1.2016

NEJLEPŠÍ KUCHAŘ ZDENĚK POHLREICH

Recepty Zdeňka Pohlreicha

Recepty od Zdeňka Pohlreicha jsou srozumitelně napsané, včetně všech rad a tipů. Na rozdíl od jiných návodů jídel jsou popsány a nafoceny postupy u základních jídel. Použité potraviny v receptech jsou běžně dostupné v obchodech. Popisy jídel zvládnou i začátečníci, kteří neumí vařit. Recepty jsou ovšem přínosem také pro zkušené kuchaře.

Steak podle Zdeňka Pohlreicha

Ingredience: steak z roštěnce (porce á 200–300 g)

Marináda: plnotučná hořčice, worcestrová omáčka, limetka, čerstvě namletý pepř, hrubozrnná sůl

Zelenina: lilek, cuketa, paprika, cibule, česnek (3 stroužky), asi 10 cherry rajčátek, olivový olej, balzamikový ocet, bylinky (např. bazalka, tymián), sůl, pepř

Pečivo: na plátky nakrájené housky ze včera, olivový olej

Postup: Roztopte gril. Než teplota dosáhne potřebných vysokých hodnot (asi 250 stupňů), vložte steaky do misky, potřete je hořčicí a worcestrovou omáčkou, pokapejte limetkovou šťávou, osolte a opepřete (obě strany). Nechte je asi 20 minut marinovat. Zeleninu nakrájejte na kousky dle svých estetických požadavků (lilek nechte „vyslzet“ – posypte solí a asi po 15 minutách osušte). Kousky zeleniny promíchejte s olivovým olejem a trochou balzamikového octa, posypte nasekanými bylinkami, posolte a opepřete. Udělejte z alobalu misku, směs do ní vložte a uzavřete. Zeleninu v alobalu grilujte na přímém žáru asi 30 minut, steaky 12 minut (6 minut z každé strany pro střední propečení) a tousty (respektive nakrájené housky) asi 1 minutu. Steaky poté nechte 3 minuty „dojít“, tousty pokapejte olivovým olejem.

Kulajda podle Zdeňka Pohlreicha

Ingredience: 100 g sušených hub (je-li sezóna, použijte čerstvé houby), 1 l vývaru (Pohlreich používá hovězí), 50 g másla, 100 g hladké mouky, 150 g brambor, 4 slepičí vejce, 50 g kopru, 2 polévkové lžíce octa, 300 ml mléka, 100 ml smetany, sůl a pepř

Postup: Začnete přípravou světlé jíšky z másla a hladké mouky. Do kastrůlku vhodíte máslo, rozehřejete, přidáte mouku a zamícháte. Za stálého míchání zalijete hovězím vývarem, osolíte, přidáte pepř a přivedete k varu. Do základu kulajdy dáte houby (Pohlreich používá sušené houby, které namočil do vody) a na kostky nakrájené brambory. Vaříte velice zvolna 40 minut. Přilijete mléko, smetanu (dobré je použít zakysanou smetanu, může být i smetana ke šlehání) a dochutíte.

Ztracená vejce

Mezitímco se kulajda vaří, připravíte si zastřené vejce. Snahou šéfkuchařů je, aby bílek ztuhl a žloutek zůstal tekutý. Podle Pohlreicha jsou pro úspěch klíčové dvě věci: „supr“ čerstvé slepičí vejce a že voda, do níž vajíčko umístíme, se bude vařit pomalinku.

Pohlreich přivede v hrnci vodu k varu a zmírní oheň. Nalije do vody trochu octa. Kyselé prostředí pomůže, aby se vaječný bílek zcelil a držel pohromadě u žloutku. Voda se nesmí v žádném případě osolit, jinak by se vařila moc prudce. Pomocí vařečky mírně vodu rozpohybuje a z co nejmenší výšky do ní vyklopí rozklepnuté vejce z misky. Zastřené vejce po 2 až 3 minutách vaření stáhne z ohně, nechá dojít a vyndá.

Poté již dochuťte polévku, v poslední chvíli přidejte kopr. Kulajdu servírujte tak, že do talíře položíte vždy jedno zastřené vejce.

Roastbeef podle Zdeňka Pohlreicha

Ingredience: 1,5 kg nízkého roštěnce, 100 ml extra panenského olivového oleje, 3 lžíce dijonské hořčice, 100 ml worcesterové omáčky, sůl, čerstvě mletý černý pepř, potravinářský provázek na svázání masa nebo silikové provázky na pečení

Postup: Maso odblaníme a očistíme. Za pomoci potravinářského provázku ho svážeme do válečku.

V míse smícháme olivový olej, hořčici, worcesterovou omáčku, sůl a pepř. Připravenou marinádu dáme do pekáčku a maso v ní několikrát obalíme tak, aby se dostala všude. Takto naložené maso necháme několik hodin, nejlépe přes noc, marinovat.

Maso vyndáme z marinády a necháme alespoň hodinu při pokojové teplotě okapat. Předehřejeme si troubu na 180 °C. V pánvi rozpálíme olej a maso v něm zprudka opečeme ze všech stran dohněda. Orestované maso dáme do pekáčku nebo na plech a dáme péct přibližně na 35 minut. Doba je však závislá na velikosti masa. Vnitřní teplota masa by měla být v rozmezí 56–58 °C, změříme vnitřním teploměrem. Při dosažení této teploty máme hotovo a maso můžeme z trouby vyndat. Maso by mělo být takto propečeno dorůžova – na médium. Podáváme s béarnskou omáčkou.

Béarnská omáčka

Ingredience: 250 g másla, 4 žloutky, 1 lžička nahrubo drcených kuliček bílého pepře, 2 lžíce bílého vinného octa, 2 lžíce suchého bílého vína, čerstvá šťáva z půlky citronu, 3 lžíce nahrubo sekaného estragonu, 2 najemno nakrájené šalotky, 1 lžíce nasekaného kerblíku

Postup: Bílé víno s octem, pepřem, estragonem a šalotkou přivedeme k varu v rendlíku. Dále vaříme na mírném ohni, dokud se objem nesníží o jednu třetinu. Poté sundáme z plotny a necháme vychladnout. Zchlazenou tekutinu přecedíme do keramické nebo žáruvzdorné skleněné misky, přidáme žloutky a celou směs vyšleháme. Připravíme si hrnec s vodou a misku na něj položíme (tak, aby se nepropadla nebo nepotopila). V této vodní lázni směs šleháme pět minut, dokud nezhoustne a nebude vláčná, lesklá a hladká. Sundáme misku z vodní lázně a tenkým pramínkem pomalu přiléváme rozpuštěné máslo. Opět šleháme, dokud omáčka nezhoustne a neleskne se. Přidáme čerstvě vymačkanou citronovou šťávu, sůl a pepř. Do hotové omáčky přidáme lžíci estragonu a lžíci kerblíku.

Omáčkou přelijeme připravený roastbeef.

Detail odstavce: Recepty Zdeňka Pohlreicha
Zdroj: Nejlepší kuchař Zdeněk Pohlreich
Zveřejněno: 2.3.2015

ZA JAK DLOUHO ÚČINKUJE LEXAURIN

Čím nahradit Lexaurin

Vhodnou alternativou mohou být bylinné produkty.

Bazalka

Bazalka je typickou a nejoblíbenější bylinkou středomořské kuchyně. Je to jednoletá, stálezelená rostlina s aromatickou a peprnou nasládlou vůní. Nachází široké uplatnění v léčitelství i gastronomii, ale rovněž i jako okrasná rostlinka. Silice, které bazalka obsahuje, patří k nejúčinnějším látkám působícím na nervovou soustavu, éterický olej v ní napomáhá odstraňovat bolesti hlavy, snižuje stres a únavu a tlumí úzkostné stavy. Jde o přírodní antidepresivum, které dokáže zlepšit náladu a zahání naše zimní deprese. Příznivě ovlivňuje také činnost zažívacího traktu, účinná je při poruchách dolních cest močových. Bazalka je výborná čerstvá do salátů, na pizzu a těstoviny, skvělá je v kombinaci s rajčaty. Sklízet a sušit listy před rozkvětem lze po celou sezonu od května do září. Bazalku sklízíme za sucha, seříznutím u země. Sušíme ji ve stínu.

Jak si pomoci: Čaj z bazalky připravíme spařením jedné lžičky sušené bazalky v hrnku vařené vody a necháme odstát po dobu deseti minut.

Nebo: 2 čajové lžičky čerstvé bazalky zalijeme 0,5 l vroucí vody. Tento výluh popíjíme 2x denně, uklidní nám nervy, sníží stres z přepracovanosti.

Heřmánek

Heřmánek je léčivá, vonná bylina. Pomáhá od bolesti, při hojení ran a navozuje celkové uklidnění. Silice heřmánku obsahují značné množství látek, především terpenických, které rostlině dodávají typickou vůni. Sbíranou částí je květ, který se sbírá za suchého počasí 3 až 5 dní po rozkvětu (ještě před plným květem), přičemž květní stopka by neměla být delší než 2 cm.

Jak si pomoci: Jednu lžičku heřmánkového květu zalijeme 100 ml vroucí vody a přikryjeme, nálev necháme stát po dobu cca 15 minut, scedíme jej a pijeme ještě teplý, můžeme i mírně osladit. Pomáhá při stavech smutku, mírných depresích, ale i při žaludečních a střevních poruchách a při zánětech močových cest.

Kozlík lékařský

Kozlík lékařský je rostlina užívaná při nervových chorobách, úzkosti, nespavosti a ke zmírnění depresí. Je jednou z nejstarších známých léčivých bylin, kterou předepisovali už starověcí lékaři a šamani. Obsahuje valeporiáty a terpenické látky, které mají sedativní účinky. Kozlík podporuje klidný spánek bez vedlejších účinků klasických léků, snižuje dobu usínání a zlepšuje kvalitu spánku. Působí proti strachu a depresi. Snižuje krevní tlak a má také mírně analgetické účinky. Užívání kozlíku je vhodné při jakémkoliv psychologickém stresu, hysterických stavech, migréně, žaludečních obtížích a potížích při menopauze.

Jak si pomoci: Jednu čajovou lžičku kozlíku lékařského přelijeme 0,25 l vařící vody. Vše necháme přibližně půl hodiny louhovat a následně přecedíme přes čisté pláténko. Dle chuti přisladíme lesním nebo včelím medem. Pijeme navečer cca 30 minut před spaním.

Levandule

Levandule lékařská je aromatická léčivá rostlina z čeledi hluchavkovitých. Největší význam má právě jako tradiční léčivá rostlina, charakteristická svojí nezaměnitelnou vůní. Už samotná vůně je omamná a uklidňující, proto se také někdy sušená levandule vkládá do polštářků, které slouží k dekoraci ložnice a pokoj příjemně provoní. Jste-li v akutním napětí, kápněte jednu kapku levandulové silice na kapesník nebo papírový ubrousek a inhalujte podle potřeby. Napětí a nervozita zvolna opadnou. Koupel s pár kapkami levandulového oleje je příjemnou relaxací a povzbudí mysl. Levandulové kapky tlumí bolesti hlavy a migrény, celkově uklidňují. Snižují psychické napětí, působí antibioticky a povzbuzují slinivku břišní k vyšší tvorbě enzymů, také mírně snižují krevní tlak.

Jak si pomoci: Jednu lžičku levandule zalijte ¼ l horké vody, nechte louhovat a cca po osmi minutách sceďte nebo použijte sítko. Popíjejte po doušcích dle potřeby.

Petrklíč

Prvosenka jarní, známá pod lidovým názvem petrklíč, je symbolem jara. Málokdo však ví, že je i výbornou léčivkou. Květ prvosenky je používán při nespavosti, nervové vzrušivosti, hysterii a depresích spojených s nepokojem a podrážděností.

Jak si pomoci: Čaj z květů petrklíče je vhodný při migréně a pro zklidnění. Pro přípravu jednoho nápoje si připravíme 10 gramů sušených květů petrklíče, 20 cl vody, skleněnou nádobu. Do skleněné nádoby z varného skla si nasypeme sušené květy a zalejeme je horkou vodou, necháme louhovat po dobu 10 minut, přecedíme a do vyhřátých šálků podáváme. Květy se sbírají v dubnu a květnu, suší se umělým teplem.

Šanta kočičí

Šanta kočičí se používá jako léčivá rostlina a také ochucovadlo. Obsahuje v malé míře mírně halucinogenní látky, a tak její sušené listy lidé kdysi kouřili, aby zahnali každodenní starosti a strasti. Žvýkání kořene šanty se doporučovalo plachým osobám, aby jim dodala odvahu a průbojnost.

Jak si pomoci: ¼ l vroucí vody, 1 čajová lžička sušeného heřmánku a 1 čajová lžička sušené šanty kočičí. Bylinky zalijte vroucí vodou, zakryjte a nechte 10 minut luhovat, Sceďte a mírně přislaďte medem. Popíjejte cca 3 šálky denně.

Třezalka tečkovaná je přírodní antidepresivum v lidovém léčitelství od nepaměti. Ve formě nálevu se užívá zejména k tlumení neuróz. Neurózy jsou různé poruchy nervové soustavy – strach, nervozita, neklid, úzkosti, psychické napětí, pocity zmaru. Využívá se také k léčbě lehčích forem depresí, kdy může nahradit antidepresiva. Třezalka je plná slunce a dobré nálady a je skvělá při takzvaných sezónních depresích – na podzim, v zimě a předjaří. Středně těžkou depresi dokáže třezalka zmírnit až o 50 %, což je více než u syntetických chemických farmaceutik. Díky specifickým látkám, které obsahuje, má schopnost tišit a klidnit nervozitu, úzkosti a podobně. Má i spoustu dalších pozitivních účinků a nevyvolává ospalost, má však tlumivé účinky. Třezalka může pomoci i při únavovém syndromu a při alergiích, podporuje krevní oběh a trávení. Pozor na lékové interakce u pacientů kardiaků a u žen užívajících antikoncepci.

Jak si pomoci: 200 ml vroucí vody zalijeme přibližně 1,5 g sušené třezalkové natě. Necháme vylouhovat 15 minut a přecedíme.

Dalšími bylinami působícími proti mírné depresi, při nervozitě a proti úzkosti jsou: meduňka lékařská, která je oblíbená pro své uklidňující účinky; jasmín, který je silně antidepresivní, mírně afrodiziakální a navozují optimismus; vanilka, která uklidňuje, mírní nervozitu a stavy napětí. Dobromysl obecná je vhodná na obklady a osvěžující koupele, uvolňuje křečovité stažení hladkého svalstva a je více známa jako výborné koření do polévek a omáček.

Přírodních bylinných alternativ je více než dost. Je tedy lepší vyzkoušet nejprve tyto bylinky, než sáhnete po lécích.

Akupresura

Jak si pomoci: Po probuzení, když ještě ležíte v posteli, si položte pravou ruku dlaní na pravou stranu trupu, do míst nad játra. Potom na toto místo dlaní desetkrát až patnáctkrát silně přitlačte. Tímto se vaše nálada do nového dne zvýší. Další akupresurní body, jejichž stlačováním můžete bojovat proti depresím kdykoliv během dne, jsou na prostřednících obou rukou. Tento bod leží na straně prostředníku u nehtového lůžka na straně ukazováku. Palcem přitlačte na tento bod co nejsilněji 5x po sobě. Tuto masáž opakujte několikrát denně jakožto prevenci. Na vnitřní straně paží pak najdete další účinné body. Ruku v lokti trochu ohněte a vnitřní plochu ohybu pod loktem masírujte půl minuty palcem. Začněte nejprve levou rukou a postup poté opakujte na ruce pravé. Netlačte však přespříliš, mohli byste si způsobit přílišné povzbuzení krevního oběhu a zesílený tlukot srdce – tato metoda není vhodná pro lidi se slabším srdcem.

Poslední akupresurní body pro dobrou náladu jsou na zádech – masírující položí obě ruce na lopatky, masírovaný sedí na židli a má vyhrbená záda do „kočičího hřbetu“, ruce volně vedle těla. Masírující pětkrát po sobě silně zatlačí na lopatky – tato masáž povzbudí náladu. Abyste byli veselí po celý den, je dobré masáž opakovat každé tři až čtyři hodiny denně.

Vyzkoušejte výše uvedená doporučení a váš organismus vám poděkuje za to, že jej nezatěžujete zbytečnou chemií. Podělte se s námi i o své zkušenosti.

Detail odstavce: Čím nahradit Lexaurin
Zdroj: Za jak dlouho účinkuje Lexaurin
Zveřejněno: 3.12.2017

ČILIMNÍK

Janovec alias čilimník

Čilimníky (Cytisusy) jsou stálezelené i opadavé keře. Ve volné přírodě rostou ve Středomoří, ve střední a západní Evropě a na Kanárských ostrovech. Botanických druhů známe kolem 70, v zahradách se však spíše setkáváme s různými pestrokvětými kříženci, kterých se vyšlechtilo několik set.

Čilimníky dosahují výšky od cca 20 cm (poléhavé druhy) do více než 250 cm, záleží na druhu keře. Kmínky mají krátké a tenké, bohatě obrostlé úzkými, hustě olistěnými, metlovitými a u většiny druhů hranatými větvemi. U nízkých poléhavých druhů jsou větve mírně převislé, až téměř vodorovně rostoucí. Květy jsou asi 1 cm velké a mají bílou, žlutou, krémovou, růžovou, oranžovou, červenou či tmavě purpurovou barvu, často můžeme vidět dokonce kombinaci více barev. Většina druhů silně voní. Keře kvetou nejčastěji od května do začátku července, některé druhy až do konce srpna. Plody jsou několik centimetrů dlouhé lusky.

Čilimníky milují slunce a sušší stanoviště, proto jim vyhovuje území orientované na jih či západ. Vyžadují dobře prosychající, nejlépe hlinitopísčitou půdu s dobrou drenáží. Na přemokření jsou citlivé, zvláště ve spojení s nízkými teplotami. Janovce jsou sice mrazuvzdorné, ale kombinace nízkých teplot a vlhka, která bývá v zimě v našich podmínkách dosti častá, je může zahubit. Sucho naopak snášejí poměrně dobře. Vzrostlé čilimníky, jež se plně ujaly, se zalévají pouze v době květu nebo při déletrvajícím suchu. Rostliny nesnášejí častější přesazování, protože jejich kořenový systém je málo větvený (to jest bez výraznějšího kořenového vlášení), a při přesazování se tudíž snadno poškodí. Na výživu nejsou náročné, hnojit se nemusí.

Čilimníky vyniknou na zahradě jako solitérní keře, které bohatě kvetou a které v zimě zaujmou zajímavým vzhledem. Ojíněné keře totiž vypadají jako skleněné fontány. Čilimníky se rovněž velmi dobře kombinují s jinými rostlinami, například s jalovci či nízkými formami tmavých jehličnanů. Ve společnosti bříz pak působí velice vzdušně a hezky doplňují také vřesovištní výsadby.

V dobrých podmínkách roste čilimník opravdu rychle, a koupíte-li keř s kořenovým balem, bez problémů se i ujme. Existuje několik druhů tohoto keře, které se od sebe liší vzrůstem a konečnou velikostí, a to dost podstatně. Vybrat si můžete keře rostoucí vzpřímeně či kulovitě, některé čilimníky mají převislé větve, jiné jsou nízké a široce rozložené a najdete i typ poléhavý (téměř plazivý).

Co se týče barev, jednobarevné čilimníky konkurují čilimníkům s květy dvou- i vícebarevnými a věřte, že je opravdu těžké se rozhodnout. Podobně obtížně budete hledat i stejný odstín jedné barvy u různých druhů čilimníku. Většina barevných variací byla vyšlechtěna u čilimníku raného a metlatého, ostatní typy mají květy žluté (různé odstíny), případně dvoubarevné (pavéza květu a křídla mají odlišné odstíny).

Nejdříve rozkvétá čilimník raný (duben až červen), těsně následuje čilimník metlatý. Poté keře kulovité a poléhavé spolu s plazivými, z nichž některé kvetou od června do srpna (čilimník rakouský). Pokud tedy budete mít na zahradě zástupce uvedených druhů, máte zaručeno, že vaše zahrada pokvete hodně dlouho.

Jak již bylo řečeno, čilimníkům vyhovují slunná místa, to je pro ně to pravé. Stínění nesnášejí. Ve stínu keře sice rostou, ale vytahují se a rozklesávají, v důsledku čehož jsou choulostivé na vítr. Bydlíte-li na větrném místě, mladé keře vyvažte (připevněte k opoře), než zesílí. Čilimníkům svědčí lehčí, písčitější půdy, křížence a kultivary pak pěstujte v normální, ale živnější půdě. Jestliže použijete při výsadbě trochu rašeliny, uděláte dobře. Keřům vadí vápno, jedná se tedy o rostliny vápnostřežné. Dobře snášejí sucho, naopak dlouhodobé přemokření vede téměř vždy k úhynu rostliny. Mladé čilimníky budou vděčné za zimní přikrytí chvojím. Na jaře odstraňte proschlé a namrzlé konce větví. Po odkvětu keř každoročně seřízněte, aby neztratil tvar. Na neoplocených pozemcích můžete mít problémy s vysokou zvěří, která si v zimním období při nedostatku potravy na čilimnících ráda pochutnává.

Pakliže chcete udržet čilimníky v dobré kondici a zajistit tak v dalším roce bohatou násadu květů, je nutný pravidelný řez, při němž se zkracují odkvetlé výhony asi o třetinu až polovinu. Nikdy však neřežte do starého dřeva, které již nedokáže zregenerovat.

Pokud chcete spíše stromek než keř, čilimníky vám to umožní. Stromkové čilimníky roubované na štědřenci koupíte v každém větším zahradním centru. Stromek lze pěstovat ve větší nádobě v dobré půdě a na slunném místě. Na zimu ho pak raději ukliďte do místnosti, ve které nemrzne. U kupovaných stromků je korunka už vytvarovaná, tudíž postačí probrat na jaře poškozené a proschlé konce větviček. Do nádob můžete vysadit i některé keřové čilimníky menšího a úspornějšího vzrůstu.

Chcete-li si čilimník naroubovat sami, použijte jako podnož zmíněný štědřenec, na nějž v požadované výšce roubujete na kozí nožku. K roubování se nejvíce hodí čilimník purpurový nebo jeho odrůdy.

Namnožit si čilimník výsevem je jednoduché: semena přezimovaná v suchu vysejte buď v březnu do misek, nebo v květnu přímo na záhony. Když si semena z lusků neposbíráte, časem se stejně několika semenáčků dočkáte.

Čilimníky lze rozdělit například podle tvaru do několika skupin (skupiny pochopitelně zahrnují více druhů, než se zde uvádí). Každý ze zmíněných čilimníků má obvykle několik barevných kultivarů.

  • MÍRNĚ PŘEVISAJÍCÍ – čilimník raný (Cytisus praecox) má polokulový tvar a husté metlovité větve, jejichž konce převisají. Dorůstá obvykle do výšky kolem 1,5 m. Čilimník raný kvete od konce dubna do června žlutě. Krásný, jasně žlutý je kultivar Lena, zlatožluté květy má kultivar Allgold. Bílou barvu najdete u kultivaru Albus s poněkud vzpřímenějším růstem. Pro ty, kteří dávají přednost červené barvě, je ideální kultivar Hollandia. Zde můžete vidět čilimník raný.
  • VYSTOUPAVÝ, VZPŘÍMENĚ ROSTOUCÍ – čilimník metlatý (Cytisus scoparius) má méně listů a je vysoký cca 2 m, avšak některé kultivary mohou být i o polovinu nižší. Čilimník metlatý je jedovatý. Krémově žlutou barvu má kultivar Moonlight, zatímco kultivar Daisy Hill má květy dvoubarevné, a sice žlutočervené. Existují i čilimníky kvetoucí růžově, například kultivar Gloria. Zde můžete vidět čilimník metlatý.
  • KULOVITÝ, VZPŘÍMENÝ – čilimník štírokvětý (Cytisus emeriflorus) bohatě větvený i olistěný keř. Tento druh čilimníku je o něco nižší, většinou nepřesáhne 1 m výšky. Zde můžete vidět čilimník štírokvětý.
  • PLAZIVÝ, ŠIROCE ROSTOUCÍ – čilimník chlupatý (Cytisus hirsutus) dorůstá do výšky 0,5 m a šířky přes 2 m. Zde můžete vidět čilimník chlupatý.
  • PŘITISKLÝ, AŽ PLAZIVÝ – čilimník poléhavý (Cytisus decumbens) tento keř měří maximálně 20 cm. Hodí se na skalky, zídky a lze ho využít i jako půdokryvnou rostlinu, neboť dorůstá do šířky až 2 m, a to na každou stranu. Zde můžete vidět čilimník poléhavý.

Čilimník na kmínku

Cytisus Windlesham Ruby

Jedná se o stromkovou variantu keře. Čilimník na kmínku má zpravidla 1 m vysoký kmínek (může být i vyšší), na kterém se nachází koruna. Je to poměrně nenáročný keř, jejž na jaře zdobí záplava nápadných růžovopurpurových květů. Čilimník roste vzpřímeně a bohatě a dosahuje výšky cca 1,2–2 m. Nemá zvláštní nároky na půdu, spokojí se s běžnou, dostatečně propustnou zahradní zeminou. Pro bohatý růst a květ je dobré čilimník po odkvětu zastřihnout. Nemá však rád řez do starého dřeva. Rovněž nesnáší přemokření, jedná se spíše o suchomilnou rostlinu.

Zde můžete vidět čilimník na kmínku.

Čilimník černající

Keř je vysoký 30–200 centimetrů. Větví se u země a jeho větve jsou oblé, přitiskle chlupaté či olysalé. Listy má 3četné, přitiskle chlupaté a řapíkaté, lístky pak krátce řapíčkaté, eliptické nebo obvejčité, při sušení černající. Hrozen je 10–30 cm dlouhý, s nejméně 15 květy, které měří asi 1 cm a mají žlutou barvu. Čilimník černající kvete od května do srpna.

Vyskytuje se na okrajích lesů a křovin, dále ho najdeme ve světlých a suchých lesích, na skalnatých, kamenitých či málo zarostlých svazích, v lomech, podél cest, v půdách kamenitých nebo písčitých, mělkých, sušších, až svěžích, nedusíkatých.

Čilimník černající představuje zřejmě mírně toxickou rostlinu, jež obsahuje řadu alkaloidů (kalykotomin, trigonellin, cytisin, anagyrin, spartein) a alkaloidní aminy (epinin).

Zde můžete vidět čilimník černající.

Čilimník lena

Čilimník lena má fantastické zbarvení. Zvenčí je barva měkce červená, vnitřek květu je zlatožlutý. Barevná kombinace působí výrazně a díky teplým tónům i příjemně. Keř kvete od první poloviny května přibližně jeden měsíc. Listy jsou sytě zelené, opadavé, drobné a měří do 2 cm. Větvičky jsou zelené po celý rok.

Čilimník lena vytváří hustý keř dosahující výšky i šířky cca 1,2 m. Aby každý rok bohatě kvetl a měl hezký tvar, doporučuje se jej po odkvětu zastřihnout. Na začátku června zakraťte odkvetlé výhony o 1 až 2 třetiny. Čilimník nemá rád silný řez do staršího dřeva, takže pokud budete chtít zachovat kompaktní keř, střihejte ho každoročně pouze do loňských výhonů. Nestříhané rostliny vyholují spodní větve a hodí se do přírodně laděných zahrad.

Lena nesnáší přílišné množství vody, jedná se spíše o suchomilnou rostlinu. Jeho květy mají pestré zbarvení, hodí se proto mezi celozelené keře a jehličnany, které na přibližně měsíc nápadně oživí. Potřebuje plné slunce a mírně kyselou, živnou zem. Keř je plně mrazuvzdorný do cca –27 °C.

Zde můžete vidět čilimník lena.

Čilimník řezenský

Čilimník řezenský má podobu keře bez trnů, jenž dorůstá do výšky 0,1–1,5 m. Větve jsou poléhavé nebo vzpřímené nebo metlovité, v mládí přitiskle ochlupené. Listy jsou 3četné, řapíky ochlupené a dlouhé 1 cm. Vlastní lístky mají obvejčitý, až kopinatý tvar, délku 0,7–2,5 (i 3,5) cm a šířku 3–6 (i 9) mm. Kvete oboupohlavními žlutými dvoucentimetrovými květy ve skupinách 1–3 (i 6) kusů v období od dubna do června. Plodem je plochý podlouhlý hnědý přitiskle ochlupený lusk, který měří 2–3,5 cm a má mnoho hnědých lesklých semen. Tento čilimník patří mezi vzácnější druhy.

Vyhovují mu travnaté nebo kamenité suché křovité stráně, louky nebo řídké okraje lesů.

Zde můžete vidět čilimník řezenský.

Čilimník bílý

Také čilimník bílý je beztrnný keř, který dosahuje výšky 20–60 cm. Větve má poléhavé nebo vystoupavé a přitiskle ochlupené. Listy jsou ochlupené a 3četné, vlastní lístky pak dlouze obvejčité, eliptické, až kopinaté, dlouhé 1–3 cm a široké 0,5–1,2 cm. Spodní strana je šedozelená. Má 1–2 cm dlouhé, přitiskle ochlupené řapíky. Kvete v období června a července bílými nebo nažloutlými květy, jež jsou uspořádány v 3–8květých (i 12) strboulech.

Plodem je čárkovitě kopinatý lusk o délce 2–3 cm a šířce 5–6 mm, který obsahuje hnědá lesklá semena. Tento čilimník patří mezi ohrožené druhy.

Čilimníku bílému vyhovuje teplo, plné slunce a sušší hlinité či jílovité půdy bohaté na živiny. Roste na křovinatých stráních, okrajích lesů nebo světlinách (prosvětlenější místo v lesním porostu). Je odolný vůči suchu.

Zde můžete vidět čilimník bílý.

Detail odstavce: Janovec alias čilimník
Zdroj: Čilimník
Zveřejněno: 27.2.2016