Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

ŠKŮDCI NA OSTRUŽINÁCH


Zajímáte se o téma ŠKŮDCI NA OSTRUŽINÁCH? Tak právě pro vás je určen tento článek. Jedná se o vlnovník ostružiníkový z čeledi Eriophyidae, která čítá více než 200 rodů roztočů, kteří žijí jako rostlinní parazité, běžně způsobují hálky nebo jiná poškození rostlinných tkání, a proto jsou známí jako vlnovníci. Bylo popsáno asi 3 600 druhů, ale to je pravděpodobně méně než 10 % skutečného počtu existujícího v této nedostatečně prozkoumané rodině. Jsou to mikroskopičtí roztoči a mají žlutou, růžovobílou až nafialovělou barvu. Roztoči jsou jako červi a mají pouze dva páry nohou. Jejich primární způsob šíření populace je větrem. Ovlivňují širokou škálu rostlin a některé z nich jsou hlavními druhy škůdců, které způsobují značné ekonomické škody na plodinách.


Vlnovník na ostružinách

Vlnovník ostružiníkový (někdy též ostružníkovitý) se běžně vyskytuje na ostružinových plantážích, kde způsobuje nerovnoměrné zbarvení plodů ostružin. V důsledku shánění potravy tohoto škůdce zůstávají některé plody jasně červené, tuhé a kyselé. Poškozené plody ztrácejí obchodní hodnotu – nelze je prodat. V extrémních případech může být poškozeno 10 - 50 % úrody ovoce.

K přezimování vlnovci kolonizují drobné prostory pod vnějšími šupinami spících pupenů ostružin. Jak sezóna postupuje, dochází k migraci tohoto roztoče po stonku květu, aby kolonizoval listeny (list, z jehož úžlabí vyrůstají květy nebo větve květenství), oblast kalichu plodu a také prostory mezi kuličkami bobulí. Jejich krmení pak zabraňuje stejnoměrnému dozrávání bobulí, což způsobuje, že jedna i více kapének zůstane jako jasně červený shluk na jinak černém a plně zralém ovoci. Postižené kuličky nikdy nedozrají, takže celé ovoce je nepoživatelné a neprodejné. Historicky vlnovci nejvíce poškozovaly odrůdy ostružin, které dozrávají později v létě (srpen a září). Ztráta výnosu způsobená poškozením vlnovníkem ostružinovým se může pohybovat od 10 do 50 % celkové úrody ostružin.

Množství poškozených (zbarvených) plodů se zvyšuje s dobou sklizně. Nejvíce jsou napadeny pozdní odrůdy ostružin. Jak vypadá úroda napadená vlnovníkem se můžete podívat tady: vlnovník na ostružinách foto.

Zdroj: článek Postřik na vlnovník ostružinový

Poradna

V naší poradně s názvem NEMOCI OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Viki Vikina.

Na ostružinách se mi již několik let drží nějaký roztočík nebo něco obdobného, který způsobuje, že každý plod dozraje jen zčásti a zčásti zůstane červený, tvrdý a kyselý. Jinak je keř krásný, vzrůstný, olistěný a plodí bohatě. Co s tím?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Některé odrůdy dozrávají pomalu a vytváří tyto nedozrálé plody taky, proto je důležité správné rozpoznání příčiny. Pro správnou identifikaci přikládám obrázek. Zřetelná hranice mezi zralými černými bobulemi a nezralými červenými kuličkami, které nikdy nedozrají, je známkou roztočů jménem hálčivec ostružiníkový (lat.: Acalitus essigi) nebo vlnovník ostružiníkový (lat.: Eriophyes gibbosus Nal.). Tito roztoči se živí plody ostružin a vstřikují do nich toxin, který má za následek tento ostrý kontrast. Výskyt roztočů bývá častější u pozdních odrůd ostružin. Ochrana rostlin probíhá postřikem vápna se sírou během období klidu a nebo pomocí zahradnických olejů aplikovaných v sezóně. V obchodě si můžete koupit účinný chemický postřik proti přezimujícím škůdcům:
Frutapon 7 E;
Oleoekol;
Talstar 10 EC.
Během vegetace můžete aplikovat postřik přípravkem:
Cascade 5 EC;
Decis EW 50;
Magus 200 SC;
Nissorun 10 WP;
Omite 570 EW;
Omite 30 W;
Ortus 5 SC;
Sanmite 20 WP;
Talstar 10 EC.
Z nechemické ochrany je k dispozici biologická ochrana pomocí dravého roztoče Typhlodromus pyri, který se aplikuje na rostlinu na začátku sezóny.

Re: Nemoci ostružin
🔍 ZVĚTŠIT

Zdroj: příběh Nemoci ostružin

Choroby ptačího zobu

Ptačí zob a všechny jeho odrůdy mohou být náchylné k různým chorobám a napadení škůdci. Mezi běžné nemoci patří houbová onemocnění, jako je medová houba, padlí, rez a skvrnitost listů. Škody mohou způsobit i škůdci, jako jsou svilušky, červci a nosatci révoví. Kromě toho může být divoký ptačí zob napaden specifickými patogeny, jako jsou ty z rodů Ascochyta, Septoria, Colletotrichum a Phyllosticta, a také Cercospora ligustri.

Houbové choroby

  • Medová houba
    Projevuje se bílým myceliem (plynnými vlákny) na stonku nebo kořenech rostliny, což často vede k jejímu odumření.
  • Padlí
    Projevuje se jako bílé skvrny na listech a stoncích, které mohou způsobovat žloutnutí a vadnutí.
  • Rez a skvrnitost listů
    Tato houbová onemocnění způsobují skvrny na listech, přičemž rez je červenooranžová a skvrny listů jsou obvykle žluté nebo hnědé.

Škůdci

  • Roztoči
    Drobní škůdci, například svilušky, kteří sají mízu z listů a způsobují žluté skvrny na listech a bílé pavučiny.
  • Červci
    Drobní škůdci, kteří se živí rostlinnou mízou, což vede k poškození listů a stonků.
  • Nosatec révový
    Hmyzí škůdce, který může poškozovat kořeny a listy.

Další onemocnění

  • Hniloba kořenů
    Může se objevit, pokud je rostlina vysazena ve špatně propustné půdě, což způsobuje zpomalený růst a žloutnutí/opadávání listů.
  • Stres ze sucha
    Ptačí zob může být náchylný k suchu, zejména pokud je usazen v chudé půdě.
  • Přelévání
    Může vést k hnilobě kořenů a dalším problémům.
  • Nedostatek živin
    Může způsobit zpomalený růst a žloutnutí listů.

Řešení chorob ptačího zobu

Houbové choroby: K léčbě houbových infekcí lze použít fungicidy, ale správná diagnóza je zásadní.

Napadení škůdci: Lze použít insekticidy a další metody hubení škůdců, ale je důležité identifikovat konkrétního škůdce.

Pěstební postupy: Zlepšení odvodnění půdy, zajištění správné zálivky a hnojení a udržování dobré cirkulace vzduchu kolem rostlin může pomoci předcházet chorobám a škůdcům a zvládat je.

Odstranění a nahrazení: Pokud je ptačí zob silně napaden nebo je invazivní, může být nutné jej odstranit a nahradit vhodnější rostlinou.

Poraďte se s odborníky: Pokud si nejste jisti příčinou problému nebo nejlepším postupem, doporučuje se poradit se s místním zahradnickým odborníkem nebo zahradnickou poradnou.

Zdroj: článek Ptačí zob

Příběh

Ve svém příspěvku MNOŽENÍ BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek stříž.

Dobrý den,
Začal jsem pěstovat borůvky a prosím o všechny možné info o množení (doba, ,postup a td.) mám dobré pozdní odrůdy a chtěl bych je sám namnožit , děkuji Stříž

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mařatková Olga.

Dobrý den , nevím jestli jsem na správném místě a jestli mi někdo bude vůbec chtít odpovědět. Mám borůvku šestý rok Je asi120 cm vysoká a dost bohatá , ale už druhý rok mi květy něco okouše. Když jsem loni zjistila , že skoro polovina květů je pryč,ptala jsem se v zahradnictví a tam mi řekli ,že je to pravděpodobně sviluška ale ,že je to divné ,protože borůvka většinou škůdci netrpí . Dali mi postřik, který jsem aplikovala , ale stejně mi zbylo jen pár květů. Letos jsem hlídala pečlivě, až začnou poupátka a hned jsem opět aplikovala postřik .Jenže za tři dny jsem přišla a opět polovina květů pryč. Opět jsem našla několik pavoučků živých a veselých ! Prosím -neví někdo co s tím? Jaký postřik použít a jak se té potvory zbavit?Budu vděčná za každou radu ! Děkuji vám. Zdravím -Mařatková

Zdroj: příběh Kanadské borůvky množení

Nejčastější choroby anthurií

Anthurie může být napadena hned několika chorobami nebo škůdci:

  • sviluškyškůdci, kteří napadají většinou nahnědlé listy a dále se šíří na ty zdravé, příznakem jsou stočené listy. Svilušek se můžete zbavit chemickými přípravky.
  • třásněnkyškůdci jen milimetrové velikosti a pouhým okem téměř nepozorovatelné, živí se tekutinou z rostlin, příznakem jsou žluté nebo šedobílé skvrny, napadené listy úplně uschnou. Zjistíte-li napadení včas, zkuste rostlinu opakovaně osprchovat, pokud to nepomůže, musíte použít chemický postřik.
  • moliceškůdci dorůstající 1 až 2 mm. Příznakem jsou listy, které ztrácejí barvu a jsou pokryty lepivým trusem. Chcete-li se těchto škůdců zbavit, zakupte si lepivé destičky, na které se dospělé molice přilepí.
  • vlnatkyškůdci, kteří ve větším množství vypadají jako chomáč vaty. Na rostlině vytvářejí prasklinky a nádorky a tato místa pak napadají další hniloby a škůdci. Odstranit je můžete buď babiččiným receptem, kdy listy a poškozená místa potřete alkoholem, nebo použitím chemických přípravků.

Zdroj: článek Anthurie

Poradna

V naší poradně s názvem DOTAZ OHLEDNĚ NÁZVU KVĚTINY - VIZ FOTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Korenská.

Dobrý den, prosím o název této květiny. Předem děkuji za odpověď. Eva

Dotaz ohledně názvu květiny - viz foto
🔍 ZVĚTŠIT

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Na vašem obrázku bude asi pepřinec (Peperomia), respektive nějaký jeho druh. Tyto druhy mají tlusté mohutné stonky a masité listy. Je to tropická trvalka, která je pěstována pro její okrasné listy. Nejčastěji pochází z tropické Ameriky. Jsou kompaktní a obvykle nepřesahují výšku 30 cm. Jednotlivé druhy se značně liší ve vzhledu. Listy jsou hladké a masité a mohou být oválné nebo mohou mít tvar srdce. Drobné květy jsou nenápadné a rostou ve tvaru kordovitých hrotů.

Nároky na světlo
Peperomia je nenáročná pokojová rostlina a dobře roste na jasném nepřímém světle, které poskytuje západní nebo východní okno. Tyto rostliny dokonce rostou i pod fluorescenčními světly (umělé osvětlení). Nedostatečné světlo způsobuje, že pomalu rostoucí peperomie přestane růst. Přímé sluneční světlo naopak spálí její listy.

Nároky na vodu
Před každou zálivkou nechte půdu vyschnout. Přelití vede k hnilobě kořenů, je hlavní příčinou závažných problémů s těmito rostlinnými. Nejlepší je namočit květináč na 10 minut do vody a pak vyndat. Tato technika udržuje listy suché a pomáhá předcházet nemocem rostlin. Husté listy rostlin Peperomia drží vodu a umožňují rostlině odolávat dlouhým obdobím bez zálivky.

Hnojení
Tyto pokojové rostliny přihnojujte měsíčně od jara a v létě základním rostlinným rostlinným hnojivem ve výši 1/2 doporučené dávky. Během podzimu a zimy není nutné tuto rostlinku hnojit.

Nároky na teplotu
Teploty mezi 16 - 27 °C jsou nejlepší. Teploty pod 10 °C a studené průvany z oken a dveří poškozují listy.

Vlhkost vzduchu
Peperomia je původem z deštných pralesů Brazílie a proto milují teplé vlhké prostředí.

Květy
Květy peperomických rostlin jsou velmi malé a nevýrazné. Jsou to listy, které jsou na rostlině tak zajímavé.

Škůdci
Domácí škůdci jako vlnatka a mšice mohou být pro rostlinu problém.

Nemoci
Ringspot virus je skvrnitost listů, který se vyznačuje jako nevzhledné kulaté fleky a nejčastěji se objeví kvůli vysoké vlhkosti. Vzhledem k tomu, že pro tuto chorobu rostlin neexistuje žádné chemické ošetření, musí být poškozené listy a dokonce i celá infikovaná rostlina vyhozeny. Udržujte listy peperomie suché a zajistěte dobrou cirkulaci vzduchu, abyste zabránila tomuto onemocnění.

Půda
Použijte dobře provzdušněnou volnou půdu, která dobře vysychá.

Velikost květináče
Velikost květináče má toto rostlina ráda spíše menší než větší. Přesazujte, až když kořeny zcela naplní současnou nádobu. Pěstování peperomie v květináči, který je příliš velký, zabraňuje rychlému vysychání půdy a způsobuje hnilobu kořenů.

Řez
Peperomia může být seříznuta kdekoli na lodyze. Nový růst se pak vyvíjí z uzlů těsně pod řezem ve stonku.

Množení
Peperomia se snadno množí z listových výrůstků, odřezků výhonků a rozdělením rostlin. Dobré je nechat nařezané konce listů nebo stonků používané k množení nejdříve vysušit několik hodin nebo přes noc před jejich vysazením.

Jedovatost
Peperomie je jedovatá s úrovní toxicity 1.

Zdroj: příběh Dotaz ohledně názvu květiny - viz foto

Choroby a škůdci katalpy

Stromy katalpy Nana, ale i ostatních druhů, jsou náchylné k několika chorobám a škůdcům, i když mnoho z nich není závažných. Mezi hlavní problémy patří verticiliové vadnutí – houbové onemocnění způsobující vadnutí a odumírání. Listy katalpy mohou postihnout i další choroby, jako je antraknóza a padlí, ale obecně nepředstavují velkou hrozbu.

Nemoci katalpy

Verticiliové vadnutí

Toto houbové onemocnění může způsobit vadnutí a odumírání větví a v závažných případech celého stromu. Mezi příznaky patří změna barvy živého dřeva pod kůrou.

Skvrnitost listů

Několik hub může způsobit skvrnitost listů na stromech katalpy, které se projevují jako hnědé až černé skvrny, zejména za vlhkého počasí.

Antraknóza

Toto houbové onemocnění může způsobit odumřelé oblasti na listech.

Plíseň

Bílý nebo šedý práškový povlak na listech, zejména za horkého a vlhkého počasí.

Saze

Černá houba, která roste na medovici produkované hmyzem.

Škůdci

  • Mšice: Tento hmyz sající mízu může způsobovat kroucení a deformaci listů a přitahovat další škůdce, jako je plíseň černá.
  • Vlnatka: Tito škůdci také produkují medovici, která může vést k plísni černé.
  • Vrtálkovití: Tento hmyz se provrtává uvnitř listu mezi jeho povrchy, které zůstávají nedotčené.
  • Kobylky: Tento hmyz může způsobovat opadaní listů, zejména v podmínkách sucha.
  • Bekyně velkohlavá: Tyto housenky mohou způsobit opadávání listů katalpy a jsou považovány za škůdce.
  • Přástevník americký: Tyto můry mohou vytvářet pavučiny na větvích katalpy.
  • Mravenci: I když nejsou přímo škodliví, mravenci mohou být přitahováni medovicí a mohou být také spojováni s dalšími problémy se škůdci.
  • Plži: Slimáci a šneci se mohou živit listy katalpy.
  • Pilatka jasanová: Tyto pilky mohou způsobit opadávání listů.
  • Datel: Datlové mohou poškozovat kůru.
  • Brouci čeledi mandelinkovití: Tito brouci se mohou živit listy.
  • Roztoči: Svilušky, tito drobní škůdci mohou způsobit žloutnutí a tečkování listů.
  • Červci: Tento hmyz může způsobit zpomalený růst a změnu barvy listů.
  • Třásněnky: Tento hmyz může poškozovat listy a květy.
  • Červotoč: Tento hmyz se může zavrtávat do dřeva stromu.

Obecné tipy pro zdravou ktalpu

  • Udržujte zdraví stromů: Správná zálivka a hnojení mohou stromům pomoci lépe odolávat škůdcům a chorobám.
  • Prořezávejte postižené větve: Odstraňování odumřelých nebo nemocných větví může pomoci zabránit šíření chorob.
  • Sledujte škůdce: Pravidelné kontroly mohou pomoci včas identifikovat problémy.
  • Zvažte preventivní opatření: Některá preventivní ošetření mohou pomoci snížit riziko určitých chorob.
  • Poraďte se s arboristou: Máte-li oba

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Katalpa

Poradna

V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ KAMÉLIÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel D.Selixová.

Opadávánī a hnědnutí listů

Re: pěstování kamélií
🔍 ZVĚTŠIT

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Kamélie, která takto ztrácí všechny listy, k tomu může mít různé důvody, včetně stresu z prostředí, špatných půdních podmínek nebo problémů se škůdci/chorobami. Stres mohou způsobit faktory prostředí, jako jsou extrémní teploty nebo nesprávné osvětlení, což vede k opadávání listů. Problémem může být také pH půdy; kamélie preferují kyselou půdu a zásaditá půda může bránit vstřebávání živin. Listy mohou navíc poškodit škůdci, jako jsou roztoči, třásněnky a nosatci, nebo choroby, jako je hniloba kořenů a plíseň kořenů. Co teď s tím? S největší pravděpodobností se něco špatného odehrává v květináči. Nějaký škůdce, který užírá kořeny nebo houba, která je ničí.
Aplikujte kurativní postřik tří systémově působících přípravků Mospilan, Nissorun a Otriva. Tato skladba chemické ochrany zničí vše co rostlinu užírá i saje a zároveň se vyrovná i s houbovými chorobami. Přípravky můžete smíchat do jednoho postřiku a nebo aplikovat postupně po třech dnech.

Zdroj: příběh Pěstování kamélií

Škůdci vinné révy

Kdy vytáhnout do boje s nepřáteli révy?

Houbové choroby si ještě chvíli počkají na větší teplo, ale někteří škůdci již záškodnictví zahajují, ale objektivně řečeno, jde o přirozené projevy jejich života. Tito nepřátelé révy jsou tak malí, že je téměř nevidíme. Patří do řádu roztočů a jedním z nich je hálčivec révový (Calepitrimerus vitis), který způsobuje na listech změny, a my pak mluvíme o kadeřavosti. Roztoči nabodnou listovou plochu a sají. V nabodnutém místě dojde k nekrotizaci napadených buněk, což poznáme při prohlížení listů proti světlu, kdy jsou rozpoznatelné černé tečky – místa vpichů. Tato mnohočetná poškození mají za následek deformaci listů, které vypadají jako roztrhané – proto označení kadeřavost. Protože je hálčivec tak malý, musí přezimovat tak, aby to měl blízko ke zdroji potravy – na borce v okolí pupenů či pod jejich šupinami. A protože pouze saje, neumí si ukousnout, nejlépe mu vyhovují měkká, mlaďounká potrava, tedy listy na vrcholu vyrůstajícího letorostu. Pokud se více rozmnoží, může způsobit zpomalení nebo dokonce zastavení růstu. Tím se omezí listová plocha a v ní probíhající fotosyntéza, a slabé keře dokonce mohou odumřít. Zde je vidět poškození listu hálčivcem révovým:

Poškození listu hálčivcem révovým

Do téže skupiny patří další škůdce, zvaný vlnovník révový (Colomerus vitis), který na listech svým sáním způsobuje tzv. plstnatost, což vypadá ještě hůře než kadeřavost. Vystouplé hrbolky na lícové straně listů mohou být zpočátku zbarvené do žluta nebo do červena (podle toho, zda jde o bílou či modrou odrůdu). Ze spodní strany je k vidění zvláštní plstnatý porost, který by někdo mohl považovat za plíseň. Jde však o vychlípeniny pokožkových buněk, zvané erineum, kterými buňky listů reagují na dráždivé sání tohoto roztoče. V erineu se vlnovník dále rozmnožuje, a pokud je jeho výskyt silný, listy se mohou úplně svinout, a tím pochopitelně přestávají plnit svou funkci. Na rozdíl od škůdce předchozího se tento většinou vyskytuje sporadicky. Dobrou zprávou je, že oběma škůdcům jejich vitalita dlouho nevydrží a už v srpnu zalézají k zimnímu spánku. Zde je vidět poškození vlnovníkem révovým na lícové straně listu:

Poškození vlnovníkem révovým na lícové straně listu

A zde je vidět poškození vlnovníkem révovým na rubu listu:

Poškození vlnovníkem révovým na rubu listu

Třetím záškodníkem z této skupiny na jaře se vyskytujících škůdců jsou svilušky, přesněji sviluška ovocná (Panonychus ulmi), případně sviluška chmelová (Tetranychus urticae). Svilušky, jak jinak, také sají na listech. (Ty pak bývají načervenalé, miskovitě se svinují nahoru, a zoubky na listech černají. Později celé listy žloutnou a usychají.) A také se jim líbí na květenstvích, která se pak dále nevyvíjejí a mohou zasych

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Kalendář pro vinaře - duben

Příběh

Ve svém příspěvku ŠKŮDCI NA RÉVĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Neubauerová .

zjistila jsem na révě ve skleníku na listech i na větvičkách drobná zrníčka připomínající krupici jde to lehce prstem setřít. Jsem začátečník a nevím jestli je to normální nebo je to nějaký škůdce Dík za odpovědˇ

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Škůdci na révě

Škůdci na paprikách

Mšice

Nejčastějšími škůdci na paprikách jsou mšice, zejména mšice řešetláková (pozor – je velmi odolná proti přípravku Pirimor). Mšice škodí rostlinám především sáním a přenosem ostatních viróz. Rostliny můžete ochránit přípravky Actellic 50 EC, Dursban 480 EC, Mospilan 20 SP a Tribute Trigger.

Svilušky

Dalšími častými škůdci jsou svilušky, konkrétně sviluška chmelová, která vytváří na paprikách jemné pavučinky. Pro ochranu rostlin před napadením lze použít přípravky Omite 30, Omite 570 EW nebo Talstar 10 EC.

Molice

Velmi těžko hubitelným škůdcem paprik jsou molice. Jsou také označovány jako „bílé mušky“. V současné době je možné proti nim aplikovat pouze přípravek Applaud 25 WP.

Deformace plodů

Příčinou deformace plodů bývají nejčastěji genetické poruchy nebo potíže s opylením. Ty může vyvolat buď chladné počasí (nedostatek opylovačů, neprášivý pyl) nebo velké teplo v době květu (zasychání blizen).

Bradavice na paprikách

Pokud objevíte na plodech paprik drobné bradavičky (většinou umístěné na spodní straně listů poblíž listových žilek), jedná se o tzv. intumescenci. Její příčinou je především nadměrná zálivka nebo příliš vlhký vzduch.

Virus mozaiky okurky (CMV)

Následkem viru mozaiky okurky jsou plody paprik menší a deformovanější. Listy mají hnědé skvrny. Choroba se objevuje na rostlinách ve druhé polovině léta.

Paprikám škodí nebezpečná bronzovitost rajčete

Nebezpečná je virová bronzovitost rajčete, která je příčinou zpomaleného růstu až úhynu rostlin, na plodech způsobuje různobarevné, většinou rozptýlené skvrny. Všechny virózní rostliny je třeba okamžitě likvidovat.

Hniloba kořenů nebo kořenového krčku

Hniloba kořenů nebo kořenového krčku je příčinou fytoftorové hniloby nebo fusariového vadnutí. V obou případech je základem ochrany důsledné střídání plodin, včasné a důkladné odstraňování napadených rostlin a posklizňových zbytků, vyrovnaná výživa, případně vhodná dezinfekce půdy.

Zdroj: článek Škůdci

Poradna

V naší poradně s názvem LISTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Leny.

Před dvěma lety jsem koupila malou rostlinu fikusu elastika se čtyřmi listy. Roste celkem pěkně, přibylo 7 nových listů. Jsou pěkně velké, lesklé, tmavě zelené, ale okraje podél listu se kroutí do spodu. Škůdci na rostlině nejsou. V čem může být chyba? Děkuji za případnou radu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Kroucení listů od okrajů do spodu může způsobit přemíra zálivky, špatná zemina, malý květináč, nevhodné hnojivo nebo jeho přemíra.

Zdroj: příběh Listy

Hnědnutí listů kamélie

Hnědnutí listů kamélie může být způsobeno řadou faktorů, včetně spálení sluncem, poškození mrazem, problémů se zálivkou (příliš mnoho nebo příliš málo) a plísňových onemocnění, jako je plíseň listů kamélie. K tomuto problému mohou dále přispívat škůdci, půdní podmínky a dokonce i šok z přesazení.

Faktory prostředí

Spálení sluncem

Kamélie preferují polostín a nadměrné sluneční záření může listy spálit, což způsobí jejich hnědnutí.

Poškození mrazem

Chladné zimní počasí může poškodit listy, zejména špičky a okraje, což vede k hnědnutí.

Vítr

Silný vítr může také způsobit dehydrataci a hnědnutí listů, zejména v zimě.

Problémy se zálivkou

  • Nedostatek vody: Nedostatek vody může způsobit vadnutí listů, jejich žloutnutí a nakonec hnědnutí.
  • Přelévání: Příliš mnoho vody může vést k hnilobě kořenů a hnědnutí listů, protože kořeny se potýkají s vstřebáváním živin.
  • Špatný odtok vody: Podmáčená půda může také způsobit hnilobu kořenů, což má za následek hnědnutí listů.

Nemoci a škůdci

Plíseň listů kamélie

Toto houbové onemocnění, kterému prospívá vlhké prostředí, může způsobit hnědé skvrny a léze na listech.

Černá plíseň

I když není přímo škodlivá, černá plíseň může růst na medovici vylučované škůdci, jako jsou mšice, což způsobuje, že listy vypadají tmavě, jako ušpiněné od sazí.

Mšice

Tito škůdci mohou sát mízu z listů, což způsobuje jejich žloutnutí a následně hnědnutí.

Šok z přesazení

Když je kamélie přesazena, může zažívat stres, který vede k hnědnutí listů.

Problémy s hnojivem

Přehnané hnojení nebo použití nesprávného typu hnojiva může také způsobit spálení a hnědnutí listů.

Půdní podmínky

Kamélie preferují kyselou půdu a pokud je půda příliš zásaditá, může to vést k nedostatku živin a hnědnutí.

Řešení problémů

  • Posouzení vlivu prostředí: Zkontrolujte nadměrné sluneční záření, poškození mrazem nebo silný vítr.
  • Prověřte zavlažování: Ujistěte se, že je půda vlhká, ale ne přemokřená, a že rostlina neroste v podmáčené půdě.
  • Kontrolujte škůdce a choroby: Hledejte známky mšic, černé plísně nebo listové plísně kamélií.
  • Prověřte stav půdy: Otestujte pH půdy a v případě potřeby jej upravte.
  • Sledujte šok z přesazení: Pokud byla rostlina nedávno přesazena, poskytněte jí řádnou péči a nechte jí čas na adaptaci.
Identifikací konkrétní příčiny hnědnutí listů můžete podniknout vhodné kroky k nápravě situace a pomoci vaší kamélii prospívat.

Zdroj: článek Pěstování krásných kamélií

Poradna

V naší poradně s názvem KAMÉLIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Čejková.

Pořídila jsem si minulou zimu na výstavě první malou kamélii. Přes celé léto byla venku na zahradě ve stínu a výborně prospívala. Na zimu před příchodem mrazů jsem ji dala na nevytápěné schodiště. Nasadila 5 poupat, když první začalo rozkvétat, najednou opadaly všechny listy a připadá mi, že i květ se již dále nerozvíjí. Zalévám stále stejně dešťovou vodou, přihnojuji Krystalonem na borůvky. Co jsem, prosím, udělala špatně?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Příčin může být několik. První z nich je hnojení v době krátkých dnů a slabého světla. Když je krátký den, tak rostlina nestačí spotřebovat všechny látky, které dostává v zálivce a ty se pak hromadí v substrátu a mění jeho vlastnosti, které rostlina neustojí. Další běžnou příčinou, která se projevuje u letněných rostlin, jsou škůdci, kteří během léta nalezou do substrátu, zakuklí se zde a pak v příhodných podmínkách se probudí a začnou rostlině užírat kořeny nebo listy. Proto doporučuji všechny letněné rostliny několik dní před zazimováním opatřit postřikem přípravkem Mospilan. Mospilan je jed, který "naleze" do všech částí rostliny a zůstává v ní po dobu několika týdnů. Když si pak některý škůdce kousne do takové rostliny, tak hned umírá. Ale nevěšte hlavu, kupte si novou kamélii a tešte se z ní.

Zdroj: příběh Kamélie

Poupata ibišku se nerozvíjí

Poupata ibišku se nemusí otevřít kvůli řadě faktorů, včetně nesprávné zálivky, nedostatečného slunečního záření, teplotních výkyvů, napadení škůdci nebo nedostatku živin. Zajištění správné péče, včetně pravidelné zálivky, dostatečného slunečního záření a vhodného hnojení, je zásadní pro úspěšné kvetení.

Proč opadávají poupata ibišku?

Sluneční světlo

Ibišky potřebují pro optimální kvetení alespoň 6 hodin přímého slunečního záření denně. Pokud rostlina nedostává dostatek slunečního záření, může mít potíže s tvorbou a otevíráním květů.

Teplota

Ibišky preferují teplé teploty a mohou být citlivé na teplotní výkyvy a průvan. Extrémní horko nebo chlad mohou způsobit opadávání poupat před otevřením.

Zalévání

Přelévání i zalévání může být pro ibišky škodlivé. Přelévání může vést k hnilobě kořenů a opadávání poupat, zatímco zalévání může způsobit vysychání a opadávání poupat před otevřením.

Vlhkost

Ibišky se daří ve vlhkých podmínkách. Suchý vzduch může způsobit vysychání pupenů a jejich neotevírání.

Škůdci

Třásněnky, mšice a další škůdci mohou napadnout pupeny ibišku a zabránit jim v otevírání.

Nedostatek živin

Nedostatek esenciálních živin, zejména draslíku, může bránit kvetení.

Zakořenění

Pokud je rostlina zakořeněná (kořeny krouží kolem květináče), nemusí být schopna absorbovat dostatek živin a vody pro podporu kvetení.

Hnojivo

Nadměrné množství dusíkatých hnojiv může podpořit růst listů na úkor květů.

Prořezávání

Prořezávání v nesprávnou dobu nebo příliš silné prořezávání může také oddálit kvetení.

Tipy pro kvetoucí ibišek

  • Kontrola slunečního záření: Ujistěte se, že rostlina dostává alespoň 6 hodin přímého slunečního záření denně.
  • Upravte zálivku: Zalévejte, když je horní vrstvička půdy suchá, a ujistěte se, že květináč má drenážní otvory.
  • Sledujte teplotu: Chraňte rostlinu před extrémními teplotami a průvanem.
  • Kontrola škůdců: Pokud máte podezření na napadení škůdci, použijte vhodný insekticid.
  • Vhodně hnojte: Používejte vyvážené hnojivo nebo hnojivo speciálně určené pro kvetoucí rostliny.
  • Zvažte přesazení: Pokud má rostlina zakořeněné kořeny, přesaďte ji do větší nádoby.
  • Zaštipujte nebo prořezávejte: Zaštípněte nové výhonky, abyste podpořili keřovitější růst a více květů.

Zdroj: článek Ibišek pokojový

Poradna

V naší poradně s názvem ŠKŮDCI NA SPODNÍ STRANĚ LISTŮ VINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Standa.

Takové prhledné kapky nebo co to je mám na spodní staně listů a stoncích vinné révy.Velikost se liší tak půl až 1 mm.nevíte někdo co to je a jak se to dá zničit.

škůdci na spodní straně listů vina
🔍 ZVĚTŠIT

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Vaše fotografie ukázala, že se nejedná o révu vinnou, ale o rostlinu s latinským názvem Parthenocissus tricuspidata, česky Přísavník trojcípý, lidově řečeno "psí víno". Sice patří do čeledí Vitaceae, ale s révou vinnou má společného jen málo. To, co nacházíte na listech, jsou s největší pravděpodobností exudáty (výpotky), které se u tohoto druhu mohou objevovat často. Souvisí s dobrou výživou a s dostatečnou zálivkou. Takže se tím nemusíte znepokojovat. Pokud by šlo o nějaká vajíčka, nebyla by tak roztroušena po ploše listu, ale nacházela by se v kupkách. Navíc ani profesionální rostlinolékařové málokdy rozpoznají škůdce jen podle vajíček.
Myslím, že se Vaším nálezem nemusíte znepokojovat.
Ještě malou připomínku ke způsobu vedení. Tato rostlina se přísavkami přichytává na zdi či jiné opory. Pokud se tedy rozhodnete k tomuto způsobu vedení, je dobré na jaře (ještě v bezlistém stavu) všechny výhony značně zkrátit. To vyprovokuje vytváření přísavek.

Zdroj: příběh Škůdci na spodní straně listů vina

Proč durman žloutne?

Žloutnutí listů durmanu může být způsobeno několika faktory, přičemž nejčastějšími viníky jsou nedostatek živin, nesprávná zálivka a škůdci. Konkrétně je s žloutnutím listů často spojen nedostatek dusíku, železa a hořčíku. K žloutnutí může vést i přelévání nebo nedostatečné zalévání, stejně jako napadení škůdci nebo plísňové infekce.

Nedostatek živin

Dusík

Starší listy často žloutnou jako první, protože rostlina přesměrovává dusík na nové výhonky.

Železo

Žloutnutí mezi žilkami listů, zejména u nových výhonků, může naznačovat nedostatek železa.

Hořčík

Žloutnutí mezi žilkami listů na starších listech, přičemž žilky zůstávají zelené, je známkou nedostatku hořčíku.

Problémy se zaléváním

  • Přelévání: Nadměrné zalévání může vést k hnilobě kořenů, která brání rostlině vstřebávat živiny a způsobuje žloutnutí.
  • Nedostatek vody: Nedostatek vody může také vést k žloutnutí a vadnutí.

Škůdci a choroby

Škůdci

Mšice, svilušky a další hmyz sající mízu mohou způsobit žloutnutí, protože se živí rostlinou.

Plísňové infekce

Plísně jako Fusarium nebo Verticillium mohou infikovat durman a způsobit žloutnutí a další příznaky.

Další faktory

  • Teplota: Extrémní teploty, jak vysoké, tak nízké, mohou rostlinu stresovat a způsobit žloutnutí.
  • Světlo: Nedostatek světla může také vést k žloutnutí, protože rostlina se potýká s nedostatkem chlorofylu.
  • pH půdy: Nesprávné pH půdy může ovlivnit vstřebávání živin, což vede k jejich nedostatku a žloutnutí.

Řešení

Pečlivě prohlédněte rostlinu, zda nevykazuje známky škůdců, chorob nebo jiných problémů. Upravte zálivku. Ujistěte se, že je půda vlhká, ale ne přemokřená, a podle toho upravte zálivku. Poskytněte rostlině správné živiny. Používejte vyvážené hnojivo nebo řešte specifické nedostatky živin vhodnými úpravami. Ujistěte se, že rostlina dostává dostatek světla a nachází se ve vhodném teplotním rozmezí.

Zdroj: článek Durman alias trumpety

Nejznámější škůdci rostlin

Mšicovití

Mšice (lat. Aphis)

Nejčastější výskyt: Na měkkých tkáních rostlin. Na mladých výhonech, listech, stoncích, poupatech, květech. Mšice se přirozeně shlukují a tvoří kolonie, při silném napadení jsou jedna přes druhou. Mšice klade vajíčka a velmi rychle dospívá. V dospělosti mají někteří jedinci křídla a přelétávají na jiné části rostlin a tím se rychleji šíří. Sáním oslabují rostlinu a mohou ji ze začátku i deformovat (důležitý znak). Mšice občas opečovávají mravenci, ti požírají jejich výměšky (jsou velmi sladké). Při malém napadení lze mšice ručně odstraňovat, rostlinu je nutné častěji mít či rosit. Velké kolonie snadno podléhají přípravkům na mšice. Napadají ibišky, semenáčky banánovníků, lilkovité rostliny, liány (měkkolisté), pelargonie. Palmám se většinou vyhýbají.

Zde můžete vidět, jak vypadají mšice.

Vlnatka (lat. Eriosoma)

Nejčastější výskyt: Na měkkých i lehce dřevnatých částech rostlin. Stonky, větvičky, paždí listů a řapíků. Vyskytuje se většinou jednotlivě, nebo v malých skupinkách. Ojediněle může tvořit kolonie o desítkách jedinců. Při objevení na rostlině se poměrně rychle dokáže šířit. Mladí jedinci se schovávají v paždích listů a jiných rostlinných záhybech, kde nejsou na první pohled postřehnutelní. Boj s nimi je velmi zdlouhavý a mnoho pěstitelů jej vzdá a napadenou rostlinu zlikviduje. Již několik jedinců je pro menší rostliny velmi nebezpečných. Řadíme ho k nejodolnějším škůdcům vůči chemii, protože na svých tělech tvoří voskovitý povlak, který nepropustí chemický postřik k tělu škůdce. Pokud je na rostlině jen pár jedinců, stačí je buď ručně odstranit, nebo napadené části rostlin postříkat silným proudem vody. Při silnějším napadení se používá aplikace roztoku rostlinného oleje a vody, jenž ucpe dýchací otvory vlnatek. Při silném a opakovaném napadení je nutné použít několikrát po sobě chemický přípravek. Vlnatky napadají palmy, mučenky, fíkusy a téměř všechny pokojové rostliny.

Puklice (lat. Parthenolecanium)

Nejčastější výskyt: Je schopna parazitovat na veškerých nadzemních částech rostliny, většinou jen vyjma plodů a květů. Puklice se vyskytují buď jednotlivě, nebo v celých koloniích. Na listu se často objevují souběžně se žilnatinou. Škůdce vylučuje sladké výměšky, které chutnají mravencům. S mravenci jsou puklice v blízké symbióze, mravenci puklice nosí z rostliny na rostlinu a „těží“ tak sladké pukličí výměšky. Škodlivost puklic tkví v jejich voskovitých pokryvech těla, jež ji chrání před veškerými vnějšími vlivy. Jedná se o velmi nebezpečného a snadno přehlédnutelného škůdce. Likvidujeme je ručně (papírový ubrousek) – stíravým pohybem. Při s

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Škůdci

Příběh

Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ ČESNEKU CHOROBY A ŠKŮDCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindra Josef.

Včera jsem sklízel česnek.Na polovině záhonu téměř už žlutá nať.Druhá polovina ještě slušně zelená a konce listů už žloutnoucí.Na té první žluté nati jsem zaregistroval silné napadení jakoby rzí.Plno drobných teček rzi.Setkal jsem se s tím poprvé.Co to je?:

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.

Dobrý den,
měla jsem úplně stejný problém u česneku. Česnek byl napaden rzí, listy rostliny začaly žloutnout, některé víc, některé méně. Rozhodla jsem se česnek vytáhnout ze země. Vrchní vrstva byla pokryta plísní. Sloupla jsem a dala sušit. Dokonce už mi něco žere i cibuli. U kořene, pokud už není zcela sežraný, jsem objevila malinké hnědé housenky.
Také prosím o radu.

Děkuji, Marie

Zdroj: příběh Pěstování česneku choroby a škůdci

Zasychání ostružin

Pokud vám u ostružin zasychají poupata a květy, poškozuje rostlinu pravděpodobně květopas jahodníkový. Vyskytuje se nejenom na jahodách, ale i na malinách a ostružinách. Dokáže zničit až 80 % úrody. Postřik proti němu se provádí v polovině dubna, před květem. Květopas je 2–4 mm dlouhý, černý. Larvy jsou bílé, beznohé, s hnědou hlavičkou, ukrývají se právě v zaschlých poupatech. Může se ale jednat i o špatnou zálivku. Tak nezapomeňte ostružiny občas zalít.

Jak se pozná

Květopas jahodníkový je 2–4 mm dlouhý, černý. Larvy jsou bílé, beznohé, s hnědou hlavičkou, nacházejí se v zaschlých poupatech.

Takto vypadá květopas jahodníkový.

Co s tím dělat

Postřik proti květopasu jahodníkovému se provádí v polovině dubna, a to před květem. Používá se k tomu přípravek SpinTor. V tomto období můžete aplikovat i některý postřik proti živočišným škůdcům.

Zdroj: článek Choroby ostružin

Poradna

V naší poradně s názvem PRVNÍ POMOC FIKUSU BENJAMÍN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.

Celé léto byl nádherný a moc se mu dařilo,na zimu jsem ho přemístil z venčí do chodby na schody.Po nějaké době mu začaly žloutnout listy a opadávat,myslel jsem že mu je zima a přesunul jsem ho do jídelny ale nepomohl jsem si.Nějaký čas jsem ho i nezalíval protože jsem si myslel že jsem ho přelil ale opět jsem si nepomohl.Pokud jsou chyceny kořeny z nadměrné zálevky co mám udělat abych ho zachránil.
Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

U fikusu Benjamin je normální, že v období s krátkými dny začne opadávat listí. Ale je to jen sem tam, rostlina trochu prořídne, ale zůstává vitální. Když to ale začne vypadat jako opelichané koště, tak je zle a musí se to řešit.
Při letnění pokojových rostlin se velmi často stane, že zeminu v květináči během léta osídlí venkovní škůdci, kteří pak užírají kořínky a při jejich přemnožení rostlina chřadne a shazuje listy. V této situaci musí přijít na řadu chemie, která pomůže rostlině zbavit se nechtěných škůdců. Nejlépe se pro tyto účely hodí prostředek s názvem Mospilan 20 SP, který své účinné látky rozmístí v celém organismu rostliny od kořenů až po listy a vydrží v ní dva měsíce. Škůdce, který si kousne do některé části takto ošetřené rostliny ihned umírá. Mospilan se během letnění aplikuje buď postřikem a nebo zálivkou podle výskytu nových škůdců. Při pěstování uvnitř v místnosti stačí jen jedna aplikace na celou dobu. Zkuste tento způsob záchrany a při příštím letnění aplikujte Mospilan hned na začátku jako prevenci. Budete překvapen, jak pěkně pak rostliny budou venku prosperovat.

Zdroj: příběh První pomoc fikusu benjamín

Ostatní stínomilné rostliny

Z ostatních druhů, které vyžadují polostín, jsou asi nejznámější a nejoblíbenější žumen, klívie, fíkus, araukárie, kořenokvětka a zamiokulkas.

Žumen (Cissus)

Tato australská stálezelená popínavá rostlina je blízkou příbuznou révy. Má vejčité zubovité listy a svých opor se drží vidlicovitými úponky. Žumen se bohatě a rychle rozrůstá. Může se pnout po tyčích, po silném provazu zavěšeném od stropu, po zábradlí schodiště, zkrátka všude, kde chcete oživit trochu tmavší zákoutí sytou zelení. Žumen lze pěstovat i v závěsných nádobách, pak se výhony budou spouštět k zemi.

Žumen nesnáší přímé slunce, bujně roste při normální pokojové teplotě, v zimě je však nutné zajistit teplotu minimálně 12 stupňů Celsia. V době vegetace zalévejte mírně a jednou za dva týdny přihnojujte standardním tekutým hnojivem. V zimě zálivku omezte. Rostlině se dobře daří v suchém vzduchu, pěstujete-li ji však v teplém pokoji, bude potřebovat zvýšenou vlhkost.

Na těchto fotografiích si můžete dobře prohlédnout popínavou rostlinu žumen.

Klívie (Clivia)

Tuhé, řemenité listy klívie rostou ve dvou řadách ze ztluštělé báze (podobně jako pórek). Velmi časně zjara je možné vidět bledé květenství schované v záhybu listů, mírně odkloněné od středu, které pomalu roste na tlustém stvolu. Na jeho vrcholku se nachází asi dvacet jasně oranžových trubkovitých květů. Občas se vyskytují variety zbarvené žlutě nebo meruňkově (viz níže odkaz na fotogalerii).

Klívii pěstujte v polostínu, ale bude-li mít málo světla, nepokvete. V době vegetace jí vyhovuje normální pokojová teplota. Koncem podzimu klívii přemístěte na chladnější stanoviště, optimální teplota by se během letního odpočinku měla pohybovat okolo 10 stupňů Celsia. Tento odpočinek je nezbytný, má-li rostlina příštím rokem opět vykvést. Klívie dobře snáší suchý vzduch a nevyžaduje zvláštní zvlhčování. Od okamžiku, kdy se v záhybu listů objeví květenství, až do podzimu rostlinu vydatně zalévejte tak, aby zemina byla stále mírně vlhká. V tomto období také dvakrát měsíčně aplikujte standardní tekuté hnojivo. Na konci podzimu přestaňte zalévat i hnojit a zeminu ponechte zcela suchou až do časného jara, kdy začne klívie nakvétat. Pak zase pozvolna začněte s normální zálivkou. Klívie vytváří četné dužnaté kořeny, které se s jejím růstem začnou vynořovat na povrch zeminy. Pokvete nejlépe, bude-li mít tyto kořeny stlačené, a přesazovat byste ji měli, jen pokud je to nevyhnutelné. Při přesazování odstraňte odnože a zasaďte je odděleně, jestliže již mají viditelné kořeny.

Zde se můžete sami přesvědčit, jak krásná tato pokojová rostlina může být: klívie foto.

Choroby klívie

Rostliny klivie mohou být napadeny různými

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pokojové květiny do stínu

Příběh

Ve svém příspěvku NEMOCI SADBY RAJCAT,? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kopecký Pavel.

mám sadbu rajčat ,která jinak dobře prospívá.Až teď se na listech objevila jakoby virážka?lehce vypouklá.živý škůdci tam nejsou.co s tím poradí mi někdo?

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Nemoci sadby rajcat,?

Škůdci ostružiníku

Škůdci ostružníku doslova mohou pokazit radost z úrody. O jaké typy se nejčastěji jedná, se můžete dočíst dále.

Mšice: Nejčastější chorobou maliníku je mozaika (virová choroba) šířená mšicemi. Poznáte ji podle světlých žilek na listech a chlorotických skvrn na listové čepeli. Výhony hůře narůstají a keř živoří natolik, že se výnosy snižují o čtvrtinu až polovinu. Pokud jsou silně napadeny všechny rostliny, nejúčinnější obranou je likvidace porostu a výsadba nových keřů.

Plísně: Zakrslost maliníku a ostružiníku je houbová nemoc, která se projevuje deformacemi na rostlinách. Keře se zahušťují krátkými jednoletými výhony a působí dojmem čarověníků. Květní kalichy bývají zduřelé a zvětšené. I tato choroba je šířena živočišnými škůdci – křísy. Jestliže napadené keře neodstraníte, můžete během jediného roku přijít o celou výsadbu.

Larvy: Larvy bejlomorky maliníkové žijí pod kůrou maliníků a dokážou vyžírat pletiva prutů téměř do metrové výšky nad zem. Pruty pak zasychají a jsou neplodné. Pokud objevíte takovéto poškození, doporučuje se pruty vyřezat a spálit. Bejlomorka ostružiníková se usadí jak na malinách, tak na ostružiníku. V reakci na látky, které vylučuje, vznikají na výhonech hálky, v nichž larvy žijí a oslabují keře natolik, že velmi málo kvetou. Napadené výhony odstraňte a zničte.

Červi: Malinovník plstnatý je maličký červ, který způsobuje červivost plodů. Ty se rozpadají, špatně vyzrávají a nedají se konzumovat. Brouci přilétají na keře už koncem dubna, jakmile se přes den oteplí nad deset stupňů. Nakladená vajíčka se nejvíce vyskytují v prvních opadaných květech, proto bývají nejčervivější první plody. Jako ochranu před malinovníkem můžete aplikovat ještě před květem některý postřik proti živočišným škůdcům.

Jak na ně: Proti houbovým chorobám, způsobujícím hnědnutí listového pletiva a skvrnitost a metlovitost, stříkáme během vegetace 1–1,5% roztokem Championu. Příčinou červivosti, zvláště v blízkosti lesů, jsou malinovníci a květopas jahodníkový, proti nimž používáme Metation. Výhony postižené boulovitostí, kterou způsobuje bejlomorka a žlabatka maliníková, odstraníme a spálíme. Rostliny napadené virózami, což se projevuje hlavně bledými nebo skvrnitými listy nebo zakrslým vzrůstem, ihned z výsadby odstraníme a spálíme.

Zdroj: článek Choroby ostružin

Poradna

V naší poradně s názvem ŠKŮDCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.

Začaly se nám kroutit listy živého plotu z habru. Nejdříve se začne list kroutit od špičky
a pomalu se kroutí a roluje do středu. Objevili jsme na spodní straně listu malinkatého
bílého broučka. Museli jsme použít lupu abychom ho viděli. Nikde se nemohu dočíst
o jakou nemoc habru jde. Děkuji za radu.

škůdci
🔍 ZVĚTŠIT

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Použijte na celý živý plot postřik přípravkem Mospilan 20 SP. Ten se vstřebá do rostliny a zůstane v ní po dobu dvou měsíců. Když se pak pokusí jakýkoliv škůdce přisát na cévní systém této rostliny nasaje i tento přípravek a ihned hyne. V době růstu postřik opakujte po dvou měsících každý rok.

Zdroj: příběh Škůdci

Škůdci

Svilušky jsou 0,3–0,6 mm velké, zelenožlutavě nebo červenavě zbarvené, velmi rychle se rozmnožují a přelézají z jedné rostliny na další. Larvy i dospělci jsou mimořádně žraví a nejsou vybíraví. Jejich šíření a rozmnožování podporují vysoké teploty, nízká vzdušná vlhkost vzduchu a přehnojení. Svilušky žijí na spodní straně listů, většinou blízko listových nervů, napichují listové buňky a vysávají z nich šťávu.

Mšice se rozmnožují neobyčejně rychle a prospívá jim suchý vzduch. Dávají přednost zesláblým rostlinám a mladým vrcholovým částem, jejichž měkká buněčná pletiva snadno propíchnou svým sacím ústrojím. Mšice způsobují trojí poškození: propichují listy až k vodivým drahám a vysávají šťávu. Přitom přechází sosákem do rostliny jed. Kromě toho mšice vylučují lepivou sladkou tekutinu (medovici), na které žijí plísně ze skupiny černí.

Červci jsou nepříjemnými škůdci zvláště proto, že napadení objevíme až tehdy, když jsou již larvy v bezpečí pod svými štítky. Mladé, velmi pohyblivé a citlivé larvy nejsou pouhým okem viditelné. V suchém a teplém prostředí, například při zimním vytápění, se cítí červci zvlášť dobře a rychle se rozmnožují. Jako většina škůdců dávají i červci přednost zesláblým rostlinám. Z voskovité hmoty, kterou sami produkují, vytvářejí štítky, pod nimiž kladou vajíčka. Štítek je bělavý až nahnědlý, spíše plochý a není spojen s larvou pod ním. Hnědavé polokulovité pancíře puklic jsou ztvrdlou pokožkou zadní části těla. Červci stejně jako mšice škodí trojím způsobem. Napichují a vysávají listy nebo stonky, slinami otravují rostlinu a vylučují medovici.

Molice vyžaduje teplotu 15–25 °C a vlhkost vzduchu kolem 80 %. Molice sedí většinou na spodní straně listů. Jen 0,1 mm velké larvy jsou pohyblivé pouze v nejmladším stadiu vývoje, potom se pevně přisají k rostlině a chrání se štítkem. Vedle škod způsobených sáním znečišťují molice rostliny medovicí.

Vlnatky jsou růžoví až světle hnědí, 2–3 mm dlouzí škůdci. Jsou trvale pohyblivé a nemají pevné štítky. Jejich voskovité výpotky tvoří bělavé vlnaté chuchvalce, pod nimiž je živočich často zcela ukryt. Usazují se ve větších koloniích, zejména na kořenovém krčku, na spodní straně listů nebo v paždí větví rostlin. Škodí stejně jako jejich opancéřovaní příbuzní a daří se jim také nejlépe v suchém a teplém vzduchu.

Třásněnka je malý hmyz, který se vyskytuje zejména v suchém a teplém pokojovém vzduchu. Jsou velkou pohromou pro rostliny a explozivně se množí. Povšimneme si jich většinou až tehdy, když 1–2 mm dlouzí úzcí okřídlení dospělci poletují kolem rostliny ve velkém počtu. Třásněnky přeletují z rostliny na rostlinu a mohou být také unášeny větrem. Dospělci kladou vajíčka na spodní stranu listů do pletiva rostlin. Po několika málo dnech se vylíhnou larvy, které často zůstávají pohromadě. Napichují listy a květy a vysávají šťávu.

Proti těmto škůdcům existují chemické postřiky, které jsou k dostání v zahradnictvích nebo e-shopech.

Zdroj: článek Ibišek pokojový

Choroby a škůdci brslenu

Brslen je náchylný k řadě škůdců a nemocí. Nejčastějším škůdcem je štěnice brslenová, štěnice druhu Euonymus, která může způsobit značné škody, včetně žloutnutí, odumírání a dokonce i úhynu rostlin. Mezi další škůdce patří svilušky, vlnatky, mšice, molice a nosatci. Mezi běžné choroby patří antraknóza, padlí a agrobacterium tumefaciens.

Škůdci

Štěnice brslenová

Toto je rozšířený škůdce, který může způsobit žloutnutí, odumírání a dokonce i úhyn rostliny. Zde se mžete podívat jak vypadá: štěnice brslenová.

Roztoči

Tito drobní škůdci způsobují tečkování nebo žloutnutí listů a někdy vytvářejí pavučiny.

Vlnatka

Projevuje se jako bílé, vatovité chomáčky na stoncích a listech a mohou způsobovat lepkavé zbytky a kroucení listů.

Mšice

Tento malý hmyz s měkkým tělem může způsobovat kroucení listů a lepkavé listy v důsledku vylučování medovice.

Molice

Toto je drobounký hmyz podobný miniaturním můrám, který může způsobovat žloutnutí listů a lepkavé zbytky.

Nosatec

Tito brouci mohou vytvářet díry v listech a způsobovat vadnutí rostlin.

Nemoci

  • Antraknóza
    Toto houbové onemocnění může způsobit hnědé až černé léze na listech a stoncích, což může vést k opadávání listů a odumírání.
  • Padlí
    Houbové onemocnění, které se projevuje jako bílý, práškový povlak na listech, který se může zdeformovat a zežloutnout.
  • Hálka korunní (Agrobacterium tumefaciens)
    Toto onemocnění, způsobené bakteriemi, má za následek hálky nebo nádory na kořenech a stoncích.
  • Skvrnitost listů (Cercospora beticola)
    Houbová skvrnitost listů může způsobit léze na listech, i když obvykle neohrožuje život.
  • Bakteriální spála
    Toto onemocnění způsobuje černání a odumírání výhonků a je umocňováno vlhkými podmínkami.

Obecné tipy pro péči

Pokud je to možné, vybírejte odolné odrůdy. Zlepšete cirkulaci vzduchu kolem rostlin prořezáváním. Pravidelně kontrolujte rostliny, zda nevykazují známky škůdců a chorob. Odstraňujte a ničte napadené části rostlin. Podle potřeby používejte vhodné insekticidy nebo fungicidy a řiďte se pokyny na etiketě. Podporujte užitečný hmyz, jako jsou slunéčka a parazitické vosy, které mohou pomoci v boji proti některým škůdcům jako přirození predátoři.

Zdroj: článek Brslen

Žluté fleky na listech rajčat

Žluté skvrny na listech rajčat mohou být příznakem několika problémů, včetně plísňových onemocnění, jako je spála listů nebo septorióza, nedostatku živin nebo napadení škůdci. Spála listů se často projevuje jako soustředné kruhy na spodních listech, které poté žloutnou a opadávají. Septorióza listů způsobuje malé, kruhové hnědé skvrny se žlutými kruhy, které se rychle šíří ve vlhkých podmínkách. Nedostatek živin, zejména dusíku, může také způsobit žloutnutí, zejména u starších listů. Žloutnutí a deformaci listů mohou způsobovat i škůdci, jako jsou mšice.

Spála listů

Odstraňte postižené listy, zlepšete cirkulaci vzduchu a zvažte ošetření fungicidy.

Septorióza listů

Podobně jako u spály listů, odstraňte postižené listy a zlepšete cirkulaci vzduchu.

Nedostatek živin

Proveďte půdní test, abyste určili specifické potřeby. Nedostatek dusíku lze řešit hnojivy bohatými na dusík, popřípadě tekutým železem.

Škůdci

Identifikujte a ošetřete škůdce, jako jsou mšice, insekticidním mýdlem nebo jiným vhodným postřikem.

Plísňová onemocnění

Padlí listů může způsobit žloutnutí s bílou práškovou látkou na listech. Fusariózní vadnutí může způsobit žloutnutí a vadnutí jedné strany rostliny.

Obecná doporučení

  • Zlepšete cirkulaci vzduchu: Zastřihněte spodní listy a zajistěte správné rozestupy mezi rostlinami.
  • Správně zalévejte: Vyhněte se zalévání shora a zajistěte dobrý odtok vody.
  • Zvažte organické možnosti: Mulčujte kolem základny rostlin a zvažte použití organických hnojiv.
  • Pravidelně rostliny sledujte: Včasné odhalení problémů může zabránit jejich šíření.

Zdroj: článek Pěstování rajčat

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Světluše Vinšová

 Nina Vinšová

 Mgr. Michal Vinš

 Mgr. Jiří Dvořák

 Gabriela Štummerová

 Mgr. Hanka Synková

 Mgr. Jana Válková


vlnovník ostružiníkový
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
ostružiny choroby
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo dvacetsedm.