Ingredience: 500 g hladké mouky, 2 žloutky, 1 vejce na potření, 200 g namletých škvarků, 70 g nakrájených škvarků, 250 ml vlažné vody, 30 g droždí, 100 g vepřového sádla, kmín, hrubozrnná sůl, sůl
Technologický postup: Z droždí, 100 ml vlažné vody a z trochy mouky připravíme kvásek, který nalijeme do prosáté mouky, přidáme zbytek vlažné vody, rozpuštěné sádlo, žloutky a špetku soli. Vypracujeme těsto, do kterého přimícháme škvarky, a necháme pod utěrkou vykynout. Poté z těsta vyválíme váleček, který rozdělíme na stejně velké díly. Z jednotlivých dílů vytvoříme placky a necháme je opět chvíli kynout. Placky přendáme na plech s pečicím papírem, potřeme je rozšlehaným vejcem, posypeme kmínem a hrubozrnnou solí. Placky můžeme před pečením na vrchu libovolně nakrojit, vznikne tak hezká křupavá kůrka. Po upečení necháme vychladnout. Pečeme dozlatova v předehřáté troubě na režim horký vzduch s párou 160 °C, čas 25–30 minut.
Ve svém příspěvku JAK A KDY STŘÍHAT OSTRUŽINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kvetoslav.
ostruziny-vyborny clanek..Zverejnujte další..MOHU HNOJIT ROZDRCENOU TRAVOU V PRUBEHU ROKU PO NASEKANI?NENALEZOU MI NA OSTRUZ.KERE KLISTATA Z NASEKANE TRAVY,NEBO SLIMACI?DEKUJI ZA ODPOVED NA MUJ MEIL.Mam ostruz.jiz 5-6let bez prihnojovani a BEZ KLISTAT,ALE V TRAVE KLISTATA JSOU-nIzky JESENIK-JAKARTOVICE
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lubomír weinhauer.
Prosí o radu kdy a jak stříhat rakytník .Předem děkuji.
Čerstvé droždí je na omak jemné, má růžovohnědou barvu, voní příjemně a při lámání lístkuje. Vyschlé droždí je tvrdé, má trhliny a tmavou i nazelenalou barvu. S takovým droždím těsto nevykyne. Na vyzkoušení droždí je jednoduchý recept: Když dáte malý kousek droždí do horké vody, vystoupí ihned na povrch, pokud má ještě schopnost kynout.
Sušené droždí je lepší v tom, že se dá koupit do zásoby a nemusí se hlídat datum spotřeby, těsto vykyne stejně jako u čerstvého droždí.
Čerstvé droždí obsahuje vodu. Vyrábí se ve tvaru kostiček, je hebké a snadno se drolí. Skladuje se v lednici při teplotě od 1 do 10 °C. Instantní droždí je dehydrované droždí vyráběné ve formě drobných krystalků. Tento typ droždí se prodává například v sáčcích o hmotnosti 10 g pod značkou Saf-instant nebo v 7 gramových od Dr. Oetkera a může se při pokojové teplotě skladovat až 18 měsíců, což je jeho velká výhoda. Množství sušeného droždí v balíčku odpovídá asi 25 g čerstvého droždí neboli 1/4 kostky čerstvého droždí (10–12 g) se rovná jedné čajové lžičce sušeného droždí.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 1 balení bramborových placek v prášku
Postup: Obsah sáčku přelijeme 250–280 ml studené vody a řádně prohněteme. Z těsta připravíme váleček, který nakrájíme na plátky a z nich vyválíme placky. Placky opečeme na pánvi dozlatova na troše oleje (másla). Z obsahu sáčku (250 g) připravíme cca 10–12 placek. Placky lze použít jako přílohu k masu, zelenině i jako samotný pokrm. Výborně chutnají i nasladko s povidly nebo marmeládou a bílým jogurtem.
Technologický postup: Do misky nasypte droždí a cukr, zakápněte asi 2 lžícemi vlažné vody a nechte půl hodiny odpočívat. Poté smíchejte mouku s rozpuštěným máslem, solí, jogurtem, zbytkem vody a kváskem. Zpracujte těsto. Mělo by to jít jednoduše a těsto by se nemělo lepit. Rozpalte troubu na maximum (250 °C), vyválejte placky, položte je na pečicí papír, propíchejte je vidličkou a dejte péct. Je to rychlovka, cca 3–5 minut, takže hlídejte u trouby. Po upečení by se placky měly potřít máslem a přikrýt utěrkou.
Ingredience: 450 g hladké mouky, 1 vejce, 250 g mletých škvarků, 1 lžička cukru krystalu, 25 g droždí, 2 lžíce bílého vína, 60 g vepřového sádla, 2 lžičky soli, 250 ml vlažného mléka, ½ lžičky mletého pepře
Technologický postup: Domácí škvarky nameleme na mlýnku, trochu osolíme, opepříme a promícháme. Do mísy prosejeme hladkou mouku, přidáme sůl, čerstvě mletý černý pepř a promícháme. Do jamky v mouce rozdrobíme čerstvé droždí, posypeme krystalovým cukrem, zalijeme částí vlažného mléka a necháme vykynout kvásek – asi 15 minut. Když kvásek vykyne, přidáme domácí vepřové sádlo, víno a po troškách přiléváme zbylé vlažné mléko. Vypracujeme důkladně rukama na hladké, pružné, nelepivé a poloměkké těsto. Zpracováváme, dokud se nám těsto nezačne oddělovat od rukou a stěn mísy a na povrchu se nezačnou tvořit velké bubliny. Těsto na domácí škvarkové pagáčky nenecháváme vykynout, ale hned s ním pracujeme. Těsto dáme na jemně pomoučněnou desku a rozvalíme do obdélníku o tloušťce asi 0,5 až 1 cm. Na těsto rovnoměrně rozetřeme mleté škvarky tak, že po obvodě necháme asi 1,5 cm volný pás. Těsto stočíme na těsno do závinu, jehož oba okraje spojíme stlačením, aby náplň nevytekla. Závin obrátíme spojem nahoru, přeložíme třetinu zleva doprava a přes to přeložíme další třetinu těsta zprava doleva, trochu zploštíme válečkem. Náplň zůstane pěkně uvnitř a na sobě bude více přeložených vrstev těsta. Těsto zakryjeme fólií a odložíme do chladničky na 30 minut, aby náplň ztuhla a později během válení nevytékala. Těsto bude kynout dále i v chladničce. Po této době těsto rozválíme a znovu stejným způsobem překládáme. Celý postup opakujeme 3x za sebou po 30minutové pauze. Naposledy těsto rozválíme na tloušťku asi 1,5 až 2 cm, ale ne více, kynutím by se jednotlivé vrstvy nepěkně posunuly. Malým vykrajovátkem namočeným v mouce vykrojíme jednotlivé pagáčky, které na povrchu hustě narýhujeme nožem na stejné kostky. Pagáčky dáme na plech vystlaný teflonovou fólií nebo pečicím papírem, přikryjeme čistou utěrkou a necháme 15 minut kynout. Vykynuté pagáčky potřeme rozšlehaným vejcem, dáme péct do trouby vyhřáté na 180 °C na střední rošt a pečeme na horní a dolní ohřev s ventilátorem, až se povrch zbarví pěkně do červenohněda, což trvá asi 15 minut. Na dno trouby dáme hrneček s vroucí vodou. Upečené pagáčky dáme vychladnout na mřížku. Překládané škvarkové pagáčky jsou velmi chutné a po opakovaném překládání jsou pěkně křehké. Pagáčky jsou vynikající jako pohoštění pro návštěvy k vínu, nebo skvěle chutnají k různým sytým polévkám na kyselo.
Ingredience: 500 g cukety, 3 vejce, 5 vrchovatých lžic hladké mouky, sůl, drcený kmín, 6 stroužků česneku, olej na smažení
Technologický postup: Cuketu oloupeme a nastrouháme nahrubo (u přezrálejší odstraníme změklý vnitřek se semeny). Nastrouhanou cuketu osolíme, zamícháme a necháme zhruba 1/2 hodiny odpočinout. Vodu, kterou potom osolená masa cukety pustí, slijeme a hmotu ještě rukama vymačkáme a všechnu vodu vylijeme. Do této hmoty bez vody přidáme vejce, kmín a 2 špetky soli. Přidáme mouku a umícháme těsto, které bude hustší, než na jaké jsme zvyklí, když děláme bramborák. Pokud je těsto řídké, přidáme ještě mouku. Z připraveného těsta smažíme placky. Těsto nabíráme lžící a na pánvi z něj tvarujeme menší a poněkud silnější placky. Placky se opékají z obou stran dozlatova. Musejí mít opečený povrch a vnitřek trochu měkčí.
Ingredience: 500 g brambor, olej na smažení, sůl, pepř, šunka, sýr
Postup: Brambory uvaříme ve slupce. Po uvaření scedíme a necháme vychladnout. Potom brambory oloupeme a nahrubo nastrouháme. Přidáme sůl a pepř. V pánvi rozpálíme olej. Nabereme porci brambor, vložíme ji na pánev a vytvarujeme do kruhu. Tuto placku osmažíme z obou stran dozlatova. Potom mezi dvě placky vložíme šunku a sýr a takto vzniklé placky dáme ještě na pár minut do trouby zapéct.
Ingredience: 1 1/4 kg brambor, 25 dkg mouky, 1 vejce, sůl, 5 dkg sádla nebo másla, 1/2 kg švestek, 2 dkg máku, 3 dkg cukru
Postup: Těsto na bramborové placky připravíme z brambor uvařených ve slupce. Brambory po uvaření oloupeme, prolisujeme nebo ustrouháme. Dáme do mísy. Osolíme, přidáme mouku a jedno vejce. Z bramborové hmoty vypracujeme vláčné těsto. Nakrájíme na kousky a za pomoci válečku rozválíme na pomoučeném vále. Bramborové placičky se pekly na čisté plotně, tudíž nasucho bez tuku, a tak je můžete upéct na plechu s pečicím papírem také nasucho a budete mít zdravé jídlo. Pokud chcete kaloričtější variantu, tak použijte sádlo a opečte se sádlem v kastrolu. Na každou placku se dá lžíce škvarečků a může se servírovat. Bramborové placky můžete také jen na plotně upéct, potřít máslem a pak rozvařenými švestkami nebo povidly a posypat tlučeným mákem a cukrem a podávat jako moučník.
Obědy do školy řeší většinou rodiče u starších dětí. Jako oběd se hodí těstovinový salát. Těstovinové saláty lze připravit na sto způsobů, stačí použít pokaždé jinou zeleninu a změnit zálivku. Na studeno se mohou jíst rovněž palačinky (se strouhaným sýrem, zamotat ještě teplé) a různé smažené nebo pečené placky: bramborové placky, zeleninové karbanátky, květákové placky, zelné placky, vafle, lívance. Široké využití má také listové těsto: můžete udělat pirohy nebo slaný závin a naplnit je čímkoliv podle chuti. Do pirohů se dává zeleninová směs, někdy směs s kuřecím nebo mletým masem, někdy vajíčka nebo zelí. Pirohy lze připravit i na sladko s marmeládou nebo tvarohem. Do slaných závinů se dává i listový špenát, nasekaná brokolice, sýr (aby se to spojilo), slanina nebo šunka. Suroviny můžete různě kombinovat. Teplé je to samozřejmě lepší, ale i po vystydnutí vám to určitě bude chutnat. Občas se může konzumovat též bageta s kuřecím nebo krůtím masem obložená zeleninou.
Ingredience na mlince: 300 g pšeničné hladké mouky, 3 g soli, cca 2 dl teplé vody
Postup: Krůtu vydatně osolíme a přelijeme sádlem. Pečeme při 180−200 °C asi 2 hodiny (záleží na velikosti krůty). Z mouky, soli a teplé vody vypracujeme hladké těsto, rozdělíme na stejné díly, z nichž tvarujeme kuličky, které rozválíme na placky. Placky dále rukama ještě vytáhneme dotenka ve velkou placku. Pečeme na plotně nebo železném tálu či ploché pánvi z obou stran do křupava. Před podáváním zalijeme placky horkou vodou, necháme je nabobtnat, vyjmeme a vložíme do výpeku ke krůtě.
Tento recept, si našel oblibu i na hostinách dvoru anglické panovnice. Výtečné a kvalitní krůtí maso nevyžaduje žádné zvláštní kulinářské úpravy. Krůta se jednoduše osolí, potře sádlem a peče do měkka. Pečená krůta se podává s mlinci, což jsou pšeničné placky nejprve nasucho pečené, které se před podáváním zalijí horkou vodou, a když nabobtnají, vloží se do vypečeného tuku ke krůtě. Jedná se o jednoduchý, avšak gastronomicky nepřekonatelný pokrm.
Ingredience: 400 g uvařených brambor, 130 g hladké mouky, 4 g soli, 1 lžíce sádla nebo másla na pomaštění, litinová pánev na pečení, štětec nebo mašlovačka na potírání placek
Postup: Litinovou pánev nebo plotýnku necháme zahřívat. V kastrůlku rozehřejeme sádlo nebo máslo na pomaštění placek a připravíme si mašlovačku nebo štěteček na jejich potírání. Uvařené, oloupané a studené brambory nastrouháme na jemném struhadle. Přidáme mouku, sůl a vypracujeme těsto, ze kterého uděláme váleček asi jako na bramborové knedlíky. Části těsta odkrajujeme a na pomoučeném vále rozvalujeme na tenké placky (cca 2–3 mm). Do rozpálené litinové pánve vložíme placku a necháme ji postupně opéct z obou stran. Netrvá to déle než 3–4 minuty. Upečenou placku přemístíme do misky a jednu stranu potřeme sádlem nebo máslem. Placky vrstvíme na sebe, udrží se tak déle teplé. Když se pečou absolutně nasucho, krásně se nafukují jako balon. Můžete si je ale v podstatě i naplnit, třeba zelím. To záleží na chuti a nápaditosti každého.
Ingredience: 1 kg vařených brambor ve slupce, 2 vejce, 100 g škvarků, 200 g uzeného masa, 5 stroužků česneku, majoránka, mletý pepř, sůl, trochu mléka, hrubá mouka nebo krupička, sádlo
Postup: Uvařené brambory oloupeme, nastrouháme nebo umeleme na masovém mlýnku, přidáme vajíčka, nasekané škvarky, na kostičky nakrájené uzené maso, nasekaný česnek a dochutíme majoránkou, mletým pepřem, solí, zjemníme trochou mléka a zahustíme hrubou mouku nebo krupičkou. Zpracujeme těsto, ze kterého tvarujeme placky a z obou stran je na pánvi nebo tálu opékáme na sádle. Takto upečené placky jsou nejlepší a chutnají opravdu jako od babičky. Anebo těsto vytvarujeme do vymaštěného pekáče a pečeme „jeden placek“ dozlatova v troubě.
Ingredience: 600–800 g vařených brambor nebo ze zbylých brambor, 200 g polohrubé mouky, 1 vejce, sůl, mouka na vál, sádlo
Postup: Opláchnuté brambory uvaříme v osolené vodě doměkka nebo placky vytvoříme ze zbylých brambor. Ihned oloupeme a necháme vychladnout. Nahrubo je nastrouháme na vál, přidáme mouku, sůl a zpracujeme v těsto, ze kterého děláme malé tenké placky a v pánvi na oleji je osmažíme dozlatova.
Ingredience: 600 g hladké mouky, 300 g škvarků, 2 vejce, ¾ kostky droždí, 250 ml smetany ke šlehání, 1,5 dl mléka, 1 lžička cukru krystal, sůl, hrubozrnná mořská sůl
Technologický postup: Z mléka, cukru a droždí připravíme kvásek. Mouku prosejeme a spolu s kváskem, smetanou, vajíčkem a 1/2 lžičkou soli vymícháme na těsto. Necháme vykynout na teplém místě. Vykynuté těsto vyklopíme na pracovní desku, promícháme a opět necháme kynout asi 10 minut. Mezitím si připravíme škvarky, které pomeleme tak, aby nám vznikla hladká hmota (hrubší kousky nejsou na závadu). Těsto rozválíme na plát, potřeme polovinou škvarků a posypeme hrubozrnnou solí. Pravý a levý okraj těsta přeložíme na střed (zabalíme škvarky), totéž provedeme i s horním a dolním okrajem. Takto připravený bochník přikryjeme utěrkou a necháme ho cca 15 minut ještě kynout. Bochník opět vyválíme na plát, potřeme druhou polovičkou škvarků a posypeme hrubozrnnou solí. Pravý a levý okraj těsta přeložíme na střed (zabalíme škvarky), totéž provedeme i s horním a dolním okrajem. Takto připravený bochník přikryjeme utěrkou a necháme ho znovu cca 15 minut kynout. Poté opět rozválíme, přeložíme a necháme ještě 10 minut kynout. Hotové těsto na slovenské škvarkové pagáče rozválíme, rádýlkem na ně nakreslíme mřížku a z těsta vykrajujeme kolečka. Vykrájené pagáčky dáme na plech, potřeme rozšlehaným vajíčkem a posypeme hrubozrnnou solí. Připravené pagáčky pečeme ve vyhřáté troubě na 180 °C, po upečení necháme vychladnout a podáváme.
Ingredience: 400 g hladké mouky, 14 ks oliv, 20 g droždí, 2 lžičky soli, 1 lžíce olivového oleje, 200 ml teplé vody
Technologický postup: Olivy nakrájejte na malé kousky. Do mísy prosejte mouku, přidejte rozdrolené droždí, olivový olej, sůl a teplou vodu. Promíchejte a na pomoučněném vále důkladně asi 10 minut hněťte. Těsto nechte na teplém místě přikryté kynout až do zdvojnásobení objemu (asi 1 hodinu). Pokud nemáte zaručeně čerstvé droždí, připravte si nejprve z droždí, špetky cukru a vlažné vody kvásek. Na vále těsto rozdělte na dva díly, roztáhněte na placky (asi 30 x 15 cm), poklaďte olivami (pokud nechcete, olivy vynechte) a placky přeložte, čímž vytvarujete ciabatty. Připravené ciabatty potřete olivovým olejem a nechte asi 20 minut na pečicím papíru na plechu kynout. Ciabatty pečte v předehřáté troubě asi 20 minut při teplotě 220 °C. Dobře upečená ciabatta musí znít dutě, když na ni zaťukáte prstem. Upečené ciabatty nechte vychladnout na mřížce, aby nenavlhly. Italskou ciabattu s olivami podávejte podle chuti samotnou nebo jako přílohu k různým pokrmům.
Postup: Odlijeme část odměřené tekutiny (100–150 ml) a ohřejeme ji, musí být příjemně teplá, ne horká – kvasinky bychom mohli spařit, zabít. Vmícháme cukr, droždí a tolik mouky, aby vzniklo řidší těstíčko, asi jako na kapání do polévky nebo na lívance. Necháme ho v teple vzejít, zvětšit objem. Takto máme kvásek, který pak přimícháme k ostatním surovinám a vypracujeme kynuté těsto. Každý dělá kvásek malinko jinak, většinou podle zvyku, který si přinese z rodiny od maminky či babičky. Výše uvedený způsob je vyzkoušený, vyjde vždycky a kuchařka hned vidí, jak kvásek v misce narůstá.
Na droždí záleží: Droždí používejte raději čerstvé, tradiční nebo francouzské značky, vždy zkontrolujte jeho trvanlivost, droždí musí být hezky světlé, bez známek oschnutí nebo zašedlosti. Prošlé nebo staré raději ani nepoužívejte, droždí tvoří živé organismy, které se množí za určitých podmínek, to znamená v teple a nakrmené cukrem, přeměňují ho na oxid uhličitý a tím těsto kypří. Pokud použijete droždí sušené, smíchejte jej s moukou, sušené droždí má výhodu dlouhodobého skladování, máte ho vždy po ruce a nezanechává pachuť kvasnic. Jestliže necháte těsto vypracovat v pekárně, kvásek není třeba dělat.
