SLÁVKY JEDLÉ LOUPANÉ RECEPTY a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Slávky jsou běžně po celém světě sbírány na jídlo z přírodních i z uměle vytvořených lokalit. Jsou základem pro mnohé pokrmy z mořských plodů ve španělské, portugalské, francouzské, holandské, belgické a italské kuchyni. Jejich chuť je zvláštně kořenitá. Obsahují málo kalorií, minerální soli, železo, vitamíny A, B, C, D a bílkoviny. Podávají se s lasturou i bez ní. V Evropě se jich ročně spotřebuje přibližně 100 tisíc tun. Čerstvé slávky už pořídíte i v českých obchodech bez problémů. Jejich příprava je velmi rychlá a výsledek stojí za to.
Mušle slávky
Slávky žijí na celém světě na mořských březích a v ústí řek, jednotlivé druhy jsou obvykle specifikované pro určitou oblast. Nejznámějším druhem je slávka jedlá. Slávka jedlá (Mytilus edulis) je středně velký jedlý mořský mlž z čeledi slávkovitých. Slávkyjedlé se nacházejí na severoatlantickém pobřeží Severní Ameriky, Evropy a v dalších mírných i polárních vodách po celém světě. Žijí v příbřežních oblastech na skalách a dalších pevných podkladech přichyceny byssovými vlákny, které jsou vylučovány byssovými žlázami umístěnými ve spodní části slávek. Jedná se o hladké mušle s jemnými soustřednými rýhami v linii růstu. Barva mušle je purpurová, modrá nebo někdy až hnědá. Může být dlouhá až 12 cm. Slávkyjedlé jsou kořistí hvězdic, například Asterias vulgaris. Malé slávky jsou také požírány plži Nucella lapillus.
Slávkyjedlé neboli mušle jsou mořští mlži, jejichž maso se pojídá buď syrové, nebo částečně i tepelně upravované. Výlov slávek začíná v srpnu a končí v březnu. Lastury slávek mají klínovitě oválný tvar, na povrchu jsou tmavé do fialova a uvnitř perleťově bílé, lesklé. Dospělé, tedy k požívání nejvhodnější, jsou tehdy, když délka lastur měří 55 mm. Kratší se vyřazují, protože nemají tržní hodnotu. S přijímáním potravy a vdechováním vody se dostává do slávek také písek a mořský kal. Obojí se z nich musí odstranit, a proto se před dopravou do vnitrozemí alespoň na 24 hodin slávky ponoří do čisté mořské vody, aby se vyčistily. Jestliže se se slávkami po výlovu dobře a šetrně zachází, vydrží v zimě až 6 dnů po výlovu naživu. Nesmí však před touto dobou nebo během ní přijít do styku se sladkou vodou. Nesnášejí také velké teplo ani mráz. Jen pevně uzavřené, to znamená živé a čerstvé slávky, mají maso vhodné k pojídání. U pootevřených slávek je maso v rozkladu, čímž se stává prudce jedovatým. Podezřelé jsou také slávky s tenkými průsvitnými lasturami, které nejsou na povrchu stejnoměrně zabarvené, anebo slávky, které nasládle páchnou. Maso slávek se jí buď syrové, nebo různě připravované a je dost výživné, avšak hůř stravitelné než maso ústřic.
Někdy jsou slávky zaměňovány s ústřicemi. Ústřice (Ostrea) je rod z čeledi ústřicovitých (Ostreidae). Nejznámějším druhem je ústřice jedlá (Ostrea edulis). Ústřice jsou mořští mlži s lamelózními nebo sklípkovitými lasturami bez vláknité (sloupkovité) vrstvy, s nestejnými miskami a vnitřním vazem a bez zubů v zámku. Ústřice má nepravidelné chlopně, z nichž levá je větší, prohloubená a připevněná k podkladu, kdežto pravá je plošší; vrchol levé misky (chlopně) přečnívá a je zatočen buď vpřed, nebo dozadu. Některé druhy jsou obojetné
Ve svém příspěvku JEDLE KOREJSKÁ NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libor Plecháč.
Prosím o radu,zda se dá nějak ošetřit korejská jedle o stáří pěti let.Již vloni ji začalo reznout
na několika místech jehličí a postupně se rozšiřovalo a začalo opadávat.Prakticky zůstaly
jen letorosty a ty letos obrazily.A zase začalo jehličí být rezavé a opadávat a zůstaly jen
malé letorosty bez nakažení.Navíc tento problém mám i u jedle starší (10 let) i když zatím
ne v tak velké míře.Ostatní jedle co mám jsou v pořádku.Předem děkuji za radu.LP.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra Kolářová.
z uveřejněných článků o jedlích jsem se stále nedověděla, zda se jedná o nemoc jedle, proč na větvích se šiškami opadává jehličí a schnou.
Slávkyjedlé (Mytilus edulis) se vyskytují ve všech mořích, přičemž preferují poloslanou vodu na mělčinách v blízkosti ústí řek. Ještě ve stadiu larvy se přichytí ke kamenům, kůlům, pilířům, skalám nebo skořápkám větších mušlí vlasovým vláknem z proteinu a železa. V mělkých vodách vytvářejí kolonie čítající několik tisíc druhů. Středně velká slávka přefiltruje za hodinu více než 1 l vody, tedy až 25 l vody denně. Přitom z vody žábrami odebírá kyslík a miniaturní části potravy.
Robustní mlž má lesklou modročernou schránku připomínající kapku a oranžové maso. Vnitřní strana mušle složené ze dvou částí má perleťovou barvu, povrch je lehce rýhovaný. Dorůstá do délky 5–10 cm.
Přizpůsobivost těchto měkkýšů a snadné rozmnožování je přímo předurčuje k farmovému chovu přirozenou cestou. Nejvíce chovaných slávek pochází z Číny, dalšími producenty jsou země Severní Ameriky, v Evropě zejména Španělsko, Itálie, Francie, Nizozemsko, Irsko, Německo a Dánsko.
Slávkyjedlé jsou kořistí hvězdic, malé slávky jsou také požírány plži.
Slávky vynikají mořskou vůní a jemnou, minerálně slanou chutí. Jejich pružné, pevné a netučné maso s vysokým obsahem bílkovin, vitamínů a minerálních látek je předurčuje k množství kulinárních úprav. Lze je konzumovat syrové, ale jsou mírně hořké, proto se zpravidla podávají vařené. Před přípravou se musejí několikrát pečlivě vypláchnout ve studené vodě, případně okartáčovat. Vaří se živé. Je-li skořápka zavřená nebo lehce pootevřená a po doteku prstem se zavře, je to známka života. Po uvaření se znaky poživatelnosti obrátí: mušle musejí být doširoka otevřené, zavřené jsou mrtvé a patří spolu s rozbitými do odpadu. Tento bezpečnostní filtr se nesmí nikdy vynechat, konzumace byť jediné mrtvé mušle může způsobit nevolnost, zvracení, průjem a bolest hlavy, čemuž nezabrání ani skutečnost, že maso přešlo varem. Klasikou jsou slávky vařené bez skořápek ve vývaru s bílým vínem a kořenovou zeleninou. Lze je také péct, gratinovat nebo přidat jako ingredienci do polévek.
Slávky lze koupit jak živé, tak mražené, nebo konzervované. V případech, kdy kupujeme mražené nebo konzervované, je třeba je skladovat při teplotě -18 °C a před použitím ještě mírně rozmrazit v chladničce. Pro koupi živých slávek je dobré si pamatovat, že živé nesmíme nikdy zmrazovat. Po jejich zakoupení je nutné je co nejdříve zpracovat do pokrmu. Protože podléhají zkáze, potřebují správné uchování, a to v chladničce při teplotě pod 4 °C. Neuskladňujeme je v uzavřených nádobách, necháváme je odložené ponořené v čerstvé vodě nebo přímo na ledu z čerstvé vody.
Slávky jsou velmi zdravé. Obsahují železo, zinek, mangan, draslík, vitamíny skupiny B a minerální soli.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ KAPUSTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Keilová.
Prosím zavařoval jste někdo kapustu??? jak na to ?? díky Zuzana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nechte kapustu zkvasit podobně jako zelí. Výsledný produkt je bezlepkový, paleo a je vhodný pro vegany i vegetariány. Tady je recept na dva litry kysané kapusty:
Suroviny:
1 velká hlava kapusty
4-5 šálků organického kadeřávku - velké stonky jsou odstraněny a listy nazřezány na tenké proužky
1 malá organická červená cibule - nakrájená na kostičky
4 čajové lžičky himalájské růžové soli
1 lžíce loupané organické bílé buničiny z kůry citronu
3 stroužky oloupaného česneku
4½ šálků teplé čisté vody (40° C)
1 čajová lžička organického kokosového cukru nebo Rapadury
1 balíček bakteriální kultury pro mléčné kvašení https://www.amazon.com/gp/a…
2 čisté skleněné zavařovací sklenice s víčkem
Postup
1. Odstraňte 4 vnější listy z kapusty, opláchněte, osušte a odložte. Odstraňte košťál a nakrájejte zbývající časti kapusty na tenké plátky nebo použijte kuchyňský robot. Umístěte kapustu a nakrájený kadeřávek do velkého sítka a důkladně opláchněte vodou. Možná to budete muset udělat v několika dávkách v závislosti na velikosti sítka.
2. Do velké mísy dejte omytou kapustu s kadeřávkem, přidejte červenou cibuli, posypte dvěma lžičkami růžové soli a promíchejte čistýma rukama, dokud kapusta a kadeřávek nezačne vadnout a neuvolní kapalinu. Pak to nechte stranou a přejděte k přípravě solanky.
3. Do mixéru dejte zbývající 2 lžičky růžové soli, bílou kůru z citronu, rozmačkaný česnek, vodu, cukr a rozmixujte, dokud to nebude hladké. Nakonec ručné přimíchejte mléčné kultury. Nechejte slanou vodu odležet po dobu 10-15 minut, aby se dobrá bakterie probudila a začala se krmít cukrem. Nalejte slanou vodu na nakrájenou zeleninu a dobře promíchejte rukama, dokud nebude veškerá zelenina pokryta solankou.
4. Směs nandejte do čistých skleněných sklenic a důkladně to rukama nebo velkou lžičkou umačkejte, dokud slanina nezakryje všechnu zeleninu. V horní části každé nádoby ponechte nejméně 6 cm místa na zakrytí.
5. Na začátku odložené 4 okrajové listy z kapusty přeložte a umístěte na vrch fermentované zeleniny, zatlačte dolů na listy, aby se zakryly solankou. Opakujte to i pro druhou sklenici. Tímto dalším krokem pomůžete udržet vaši fermentovanou zeleninu pod solankou. Můžete také použít malou čistou sklenici, která se vejde do nádoby a zeleninu přitlačí ke dnu. Ujistěte se, že máte alespoň 3 nebo 6 cm slaného nálevu nad horní částí fermentované zeleniny a složených listů.
6. Sklenice umístěte do lepenkové krabice, abyste je chránili před světlem. Nechte zeleninu kvasit při pokojové teplotě po dobu 5-7 dnů. Ochutnejte malou část po 4 dnech v letních měsících a 5-6 dnech v chladnějších měsících, abyste zjistili, zda se vám líbí chuť. Pokud se vám líbí chuť, odstraňte horní listy zelí a umístěte fermentovanou zeleninu do ledničky. Čím déle zeleninu kvasíte, tím více bude kyselejší. Poté, co dokončíte fermentaci, umístěte zeleninu do chladničky po dobu až 6-8 měsíců.
7. Pokaždé, když ujíte kysanou zeleninu, uji
Pokud si slávky sami ulovíte, je potřeba je před úpravou nejdříve máčet několik hodin ve studené vodě, kterou často vyměňujeme. Během máčení je občas proutěným koštětem promícháme, aby se z nich důkladně odřel písek. Potom slávky odrhneme kartáčem, a to nejlépe drátěným, a znovu je několikrát v čisté vodě opereme (jen dokonale očištěné slávky jsou vhodné k další úpravě). Potom do kastrolu nebo hrnce dáme kousek másla a trochu drobně nakrájené cibule, popřípadě i bobkový list a trochu soli, na to položíme dobře očištěné a pevně uzavřené slávky, zakryjeme pokličkou a na ohni je dusíme, přičemž natřásáme nádobou tak dlouho, až se slávky otevřou. To trvá 5 až 10 minut. Nádobu naplníme slávkami jen do poloviny, neboť když se otevřou, zaberou dvojnásobný prostor. Otevřené slávky buď podáváme v celku, anebo maso slávek z lastury vyjmeme. Žábry a tmavohnědé části lemující okraj tělíčka, jakož i vláknité žlázy nožek odstraníme. Očištěné maso pak použijeme do polévek, omáček, do ragú nebo je také pečeme, smažíme, zapékáme.
Maso slávek, které po dušení a otevření sytě zčervenalo, zmodralo, nebo dokonce zčernalo, je nutné vyřadit, protože je jedovaté stejně jako slávky, které byly již před dušením otevřené nebo dlouho skladované. Tělíčka zdravých slávek, tedy poživatelných, jsou růžová nebo žlutá.
V naší poradně s názvem KULAJDA - KLUCI V AKCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav.
Omlouvám se, ale s kulajdou to nemá nic společného, ale jiný mail jsem nenašel: prosím proč se brambory servírují se slupkami? Kdysi se loupaly. Má to vztah k mykotoxinům apod. Já poprvé v životě viděl servírovat brambory se slupkami v SSSR v r 1984, to jsem se ale domníval, že jsou chudí (bylo to v "kolektivnoj kvartire"), čili 2-3 rodiny v paneláku 3+1. Proč prosím se servírují neoloupané? Mně to při pokus to sníst trochu vázne vkrku.
MB
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Brambory se slupkou jsou z výživového hlediska lepší, než loupané. Proč? Protože slupka obsahuje velké množství vlákniny.
Polovina vlákniny z celé brambory je právě ve slupce. Vláknina pomáhá předcházet zácpě a může snížit riziko rakoviny tlustého střeva, srdečních chorob a cukrovky 2. typu. Vláknina také pomáhá udržovat zdravou váhu. Konzumace potravin s vlákninou pomáhá předcházet náhlému poklesu krevního cukru, který může způsobit hlad a vést k bezduchému mlsání.
Brambory se běžně servírují se slupkou, když jsou pečené. Je to obvyklé jídlo české kuchyně bez ohledu na sociální vrstvu. Pečenou bramboru ve slupce dostanete i v drahé restauraci na Staroměstském náměstí v Praze jako přílohu za úctyhodných 100 Kč.
Ingredience: 1 cibule, 4 stroužky česneku, 2 rajčata, 1 červená paprika, 1 l zeleninového vývaru, 100 ml olivového oleje, sůl, pepř mletý, špetka šafránu, ½ lžičky mleté papriky, 300 g slávkyjedlé velké, 200 g slávkyjedlé malé, 1 sépie, 8 královských krevet, 250 g rýže Basmati
Technologický postup: Do pánve na paellu si nakrájíme najemno cibuli, česnek, rajčata a papriku, nalijeme zeleninový vývar a olivový olej. Pomalu dusíme. Mezitím si dáme vařit slávky, které očistíme po povrchu tak, že rukou odstraníme přirostlé řasy a nečistoty a snažíme se vytáhnout ty řasy, které jsou přivřené dovnitř. Propláchneme vodou a dáme vařit do vody tak dlouho, dokud se slávky všechny neotevřou. Scedíme, vytáhneme je a rozpůlíme. Půlky, na kterých není žádné maso, vyhodíme, jinak použijeme obě poloviny. Dále dáme vařit do druhého hrnce malé slávky, opět vaříme, dokud se všechny neotevřou. Pár jich zůstane zavřených, tyto pak vyhazujeme. Nakrájíme si na proužky sépii, krevety probereme a propláchneme ve vodě. Jakmile je zelenina na pánvi podušená, přidáme sépii, sladkou papriku, sůl, koření na paellu a dál mícháme. Když nám trochu změkne sépie, odstavíme pánev, přidáme 1–2 hrnky (1/4 l) rýže a 2–4 hrnky vody (vody jednou tolik co rýže, může být troška víc). Vaříme a promícháváme 15–20 minut, pět minut před koncem přidáme uvařené slávky, malé slávky a krevety. Lehce mícháme a dovaříme, ochutnáme rýži, zda je dostatečně měkká, vypneme a zakryjeme alobalem. Necháme přibližně 10 minut odpočinout a dojít.
V naší poradně s názvem JEDLE KOREJSKÁ NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libor Plecháč.
Prosím o radu,zda se dá nějak ošetřit korejská jedle o stáří pěti let.Již vloni ji začalo reznout
na několika místech jehličí a postupně se rozšiřovalo a začalo opadávat.Prakticky zůstaly
jen letorosty a ty letos obrazily.A zase začalo jehličí být rezavé a opadávat a zůstaly jen
malé letorosty bez nakažení.Navíc tento problém mám i u jedle starší (10 let) i když zatím
ne v tak velké míře.Ostatní jedle co mám jsou v pořádku.Předem děkuji za radu.LP.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Mohla by to být nákaza houbou Dothistroma septosporum. Zkuste hned aplikovat Kuprikol 0,5% ve dvou postřikových dávkách po deseti dnech. Příští rok proveďte preventivní postřik v polovině července. Tyto problémy se často objevují v místech s omezeným prouděním vzduchu a nebo při častém stříkání vody na rostlinu. Jsou-li tyto nedostatky i u vás, zkuste je napravit.
Ingredience: 1 kg slávek, gnocchi, 4 menší červené řepy, 1 dl vína, 1 smetana, 1 lžíce másla, zeleninový vývar, pažitka, hrubá sůl, kuličky pepře, olivový olej
Postup: Troubu předehřejte na 180 stupňů. Každou řepu zabalte zvlášť do alobalu spolu s hrubozrnnou solí, kuličkami pepře a kapkou oleje. Nechte péct aspoň 40 minut. Slávky uvařte v zeleninovém vývaru spolu s 1 dl bílého vína. Když jsou hotové, vyndejte je na talíř a omáčku přeceďte do malého kastrůlku. Mušle vyloupejte a nechte je vysušit na papírovém ubrousku. Omáčku zakápněte smetanou a dosolte. Kastrůlek sundejte z plotny, přidejte kousek másla a nechte ho rozpustit. Připravte si sadu tří pánviček. Na jedné rozehřejte olivový olej a orestujte upečenou řepu nakrájenou na měsíčky. Ve druhé pánvi promíchejte uvařené gnocchi s kouskem másla a ve třetí orestujte vyloupanéslávky s kapkou olivového oleje. Na talíř naservírujte gnocchi a řepu, polijte několika lžícemi omáčky, přidejte slávky a ozdobte nasekanou pažitkou.
Pokud máte chuť pouze na samotné vyloupanéslávky, tak výborné jsou podušené na másle s bylinkami. Koupené vyloupanéslávky orestujte na másle a dochuťte rozsekanými bylinkami, čerstvě nadrceným pepřem a hrubozrnnou solí. Exotickou chuť dodá pokrmu nadrobno nasekaný koriandr.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ RAJČAT PO SEZONE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.
Dobrý den,
mám keříčková rajčata doma za oknem v truhlíku, pěstuji je poprvé, bude mi plodit rostlina i příští rok nebo rostlina po sběru posledních rajčat uhyne?
Mám tam poměrně dost ještě zelených plodů a mám obavu, že již nestihnou dozrát, mám rostlinu zbavit okolních listů a větviček nebo to ničemu nepomůže?
Děkuji moc.
Sandra
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Rajče jedlé je trvalka, ale v našich krajích nepřežije zimu, pokud se ji nepřisvětluje. Nechte rostlinu přirozeně dožít a zelená rajčata nechte dozrát, buď na rostlině nebo sklizená a umístěná na slunci.
Ingredience: 1 kg slávek, 2 středně velké cibule, olivový olej na smažení, 8 stroužků česneku, 3 bobkové listy, 2 kuličky jalovce, sůl, mletý pepř, 2 dl bílého vína, 0,5 dl vody, 1 rajče, máslo
Technologický postup: Slávky omyjeme a očistíme kartáčkem. Nasypeme do mísy a zalijeme studenou vodou. Ty slávky, které zůstanou otevřené, vyhodíme. Na pánvi restujeme nadrobno nakrájenou cibuli na trošce olivového oleje. Poté přidáme na plátky nakrájené stroužky česneku, 3 bobkové listy, sůl, pepř, jalovec, 2 dl bílého vína, 0,5 dl vody. Vše dusíme v pánvi asi 10 minut. Poté přidáme slávky a 1 větší oloupané rajče nakrájené na kostky. Nemícháme! Dusíme dalších 10 minut, poté opatrně promícháme. Slávky, které se během vaření neotevřely, vyhodíme! Přidáme pár plátků másla a ještě chvíli povaříme cca 5 minut. Ochutnáme omáčku, případně dochutíme. Servírujeme na hlubokém talíři i s omáčkou. Podáváme s bílým pečivem nebo s pečenými bramborami.
V naší poradně s názvem WARFARIN A ČERNÁ ŘEDKEV A BÍLÁ. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva..
Může se na warfarin černá ředkev nebo bílá.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ředkev bílá, černá i ředkvičky, to jsou všechno variety jedné rostliny s názvem ředkev setá. Díky tomu mají vzhledem k Warfarinu i stejné účinky a je jedno jestli je barva bulvy bílá nebo černá a nebo jde-li o ředkvičky. Může se konzumovat celá rostlina včetně listů. Kořenová část rostliny - bulva má jen zanedbatelné množství vitamínu K a nemusíte tedy vůbec hlídat snědené množství, i když užíváte Warfarin. Listy ředkve jsou také jedlé, ale ty již obsahují mnoho vitamínu K a listy z jedné rostliny vašemu tělu dodají 30 mikrogramů vitamínu K, což je 1/3 vaší denní dávky.
Ingredience: 20 g bazalky, 1,5 kg mušlí slávek, 2 polévkové lžíce olivového oleje, 5 g černého mletého pepře, 250 ml 33% smetany (šlehačka), 5 g soli, 125 ml bílého vína, 2 stroužky česneku, 500 g špaget
Postup: Slávky očistíme. Otevřené lastury nepoužijeme. Ve velkém hrnci zahřejeme olej, přidáme drcený česnek, na malém ohni jej mícháme asi 30 sekund. Přidáme víno a slávky a pod pokličkou je na malém ohni podusíme 5 minut. Potom slávky vyjmeme, neotevřené nepoužijeme. Do šťávy v hrnci přidáme smetanu, bazalku, sůl a pepř, za občasného zamíchání asi 2 minuty povaříme. Slávky naklademe na špagety a polijeme smetanovou omáčkou.
Ve svém příspěvku JEDLE KOREJSKÁ NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libor Plecháč.
Prosím o radu,zda se dá nějak ošetřit korejská jedle o stáří pěti let.Již vloni ji začalo reznout
na několika místech jehličí a postupně se rozšiřovalo a začalo opadávat.Prakticky zůstaly
jen letorosty a ty letos obrazily.A zase začalo jehličí být rezavé a opadávat a zůstaly jen
malé letorosty bez nakažení.Navíc tento problém mám i u jedle starší (10 let) i když zatím
ne v tak velké míře.Ostatní jedle co mám jsou v pořádku.Předem děkuji za radu.LP.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milan.
Do letošního roku prospivala skvěle.Letos začala usychat od konečků větví.Napadené větve mají na sobě pupeny(nebo,to měly být,šišky),jsou úplně
ztyřelé v prach.Pod lupou nepoznam jestli je tam nějaký chrobak,nebo něco.Zná někdo nějakou pomoc?Spalit ji mužu vždy.
Postup: Slávky očistíme kartáčkem od povrchových nečistot. Všechny otevřené mušle vyhodíme a použijeme jen ty, které jsou pevně uzavřené. V hrnci zahřejeme olivový olej a přidáme drobně nasekanou šalotku a česnek a krátce orestujeme. Přidáme slávky, osolíme, opepříme a podlijeme bílým vínem. Dusíme zvolna pod poklicí cca 10 minut a nemícháme. Hotové slávky pokapeme citrónovou šťávou a posypeme nasekanou plocholistou petrželkou. Když je hotovo, dobře hrnec utěsníme pokličkou a pořádně s ním zatřeseme, aby se do mušlí dostala všechna omáčka. Servírujeme v hlubokém talíři a případné neotevřené mušle nekompromisně vyhodíme. Slávky jíme rukama. Když sníme první slávku, lasturu použijeme jako lžičku a vytahujeme s ní lahodné maso ze zbývajících slávek. Do šťávy namáčíme bílou bagetku a zapíjíme bílým vínem.
V naší poradně s názvem VOSKOVKA-POKOJOVÁ ROSTLINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Mikulcová.
Mám trochu odlišný druh voskovky s bílými, o něco většími květy. Každý rok v létě kvete a letos se na ní objevil 1 plod! Lesklá zelená koule, která poměrně rychle roste, teď má průměr asi 3 cm a vypadá jako nezralé rajské jablíčko. Zajímalo by mě, o jaký druh voskovky se jedná, jestli jsou její plody jedlé a jak vypadají v plné zralosti, které pravděpodobně v domácích pdmínkách nedosáhne. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Voskovek je mnoho druhů a většina z nich nemá plody. Jen voskovka mnohokvětá (hoya multiflora) vytváří během podzimu plody. Tady jsou vidět obrázky této voskovky https://www.google.cz/image…
Co se týče jedovatosti, tak všechny voskovky včetně jejich plodů jsou považovány za toxické. To nutně neznamená, že jsou jedovaté. Účinky se však liší podle druhu a velikosti zvířete, které listy požije. Brožura „Jedovaté rostliny“ University of Washington uvádí voskovku jako netoxickou, ale protože existuje mnoho odrůd a mnoho různých reakcí na rostlinné sloučeniny, bylo by nejlepší držet ji mimo dosah domácích zvířat a dětí. Každý, kdo má alergii na latex, by se měl vyhnout manipulaci s rostlinou, pokud je poškozena.
Jedle kavkazská je v některých ohledech méně náročná než jedle bělokorá, snáší i nižší vzdušnou vlhkost a sušší půdy. Částečně zvládá i znečištěné ovzduší. Jedle kavkazská kvete v dubnu a květnu.
Jedle kavkazská zajímavosti
Do západní Evropy se dostala v první polovině 19. století, brzy po svém objevení. V současnosti je využívána v lesnictví, je taktéž vysazována v parcích. V městských aglomeracích usychá. Jedle kavkazská se též hojně využívá jako vánoční stromeček. Popularita tohoto využití stále roste. Z jehličí jedle kavkazské se destilací získávají silice mající silnou, velice příjemnou vůni připomínající citrusové plody. Lze ji použít k osvěžení vzduchu a uvolnění dýchacích cest. Všechny takové silně koncentrované výtažky jsou prudce jedovaté, proto se důrazně nedoporučuje jejich vnitřní užití. Naopak pár kapek do koupele má velmi příznivé účinky na pokožku i naši psychiku.
Jedle kavkazská množení
Jedle kavkazská se množí semeny nebo řízky. Semena jsou dlouhá 0,8–1,2 cm, křídlo je široké, nafialovělé nebo bledě hnědé.
Ingredience: 600 g slávek, 600 g gnocchi, 4 ks červené řepy, 1 dl bílého vína, 100 ml smetany, 1 lžíce másla, zeleninový vývar, pažitka, hrubozrnná sůl, barevný pepř, olivový olej
Technologický postup: Troubu předehřejte na 180 °C. Každou řepu zabalte zvlášť do alobalu spolu s hrubozrnnou solí, kuličkami pepře a kapkou oleje. Nechte péct aspoň 40 minut. Slávky uvařte v zeleninovém vývaru spolu s 1 dl bílého vína. Když jsou hotové, vyndejte je na talíř a omáčku přeceďte do malého kastrůlku. Mušle vyloupejte a nechte je vysušit na papírovém ubrousku. Omáčku zakápněte smetanou a dosolte. Kastrůlek sundejte z plotny, přidejte kousek másla a nechte ho rozpustit. Připravte si sadu tří pánviček. Na jedné rozehřejte olivový olej a orestujte upečenou řepu nakrájenou na měsíčky. Ve druhé pánvi promíchejte uvařené gnocchi s kouskem másla a ve třetí orestujte vyloupanéslávky s kapkou olivového oleje. Na talíř naservírujte gnocchi a řepu, polijte několika lžícemi omáčky, přidejte slávky a ozdobte nasekanou pažitkou.
Ve svém příspěvku PYRACANTHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislava Kosová.
Dobrý den, paní Vinšová, hledám info o jedlosti/jedovatosti plodů pyracanthy.
Vy píšete, že se plody mohou jíst po zpracování, i když je to uvedené jen u některých kultivarů.
Prosím, kde jste tyto informace našla? Nebo máte vlastní zkušenost? Všude se totiž opakuje jen, že plody nejsou jedovaté, ale jsou nejedlé. Spíš bych čekala, že když nejsou jedovaté, mohou být jedlé. Viz např. bezinky, jeřabiny a další.
Budu moc ráda, za vaše info, děkuji,
S.Kosová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Nina Vinšová.
Dobrý den, doplnila jsem požadované informace do svého článku.
Ingredience: 500 g slávek, 80 g másla, 1 hlíza fenyklu, svazek petržele, ½ citronu (šťáva i kůra), pepř, sůl, olivový olej, těstoviny
Technologický postup: Nejdříve si připravíme bylinkové máslo přidáním soli, pepře, části posekané petržele, citronové šťávy a kůry do změklého másla. Vše pečlivě propracujeme a máslo dáme vychladit. Uvaříme si těstoviny a udržujeme je teplé. Do rozpáleného hrnce vhodíme slávky, mezi ně na čtvrtiny pokrájenou hlízu fenyklu a zbytek nenasekané petržele. Přikryjeme poklicí a necháme na ohni cca 5 minut, během této doby dvakrát protřepeme, aby se slávky promíchaly. Jakmile jsou slávky otevřené, vyndáme je do mísy s těstovinami. Vyhodíme zavřené mušle a fenykl s petrželí. V hrnci nám zůstane trocha vývaru, který mušle pustily při vaření. Scedíme jej do misky, do horkého vývaru zašleháme lžičku olivového oleje a postupně vytvořené bylinkové máslo. Vznikne nám tak krémová bílá omáčka, kterou nalijeme na mušle s těstovinami a můžeme podávat.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ ŠUNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Nedávno jsem si pořídili bytelnou formu na šunku z webu http://www.formanasunku.cz a musím říce, že je to skvělé. Invesctice okolo tisícovky se určitě vyplatí. Celá rodina domací šunku milujeme. Jsem ráda, že to chutná i dětem. Vím co jedí, alespoń u něčeho ,) Děkuji za tipy na nové recepty.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 2 kg slávek, 100 ml olivového oleje, 2 šalotky, 8 stroužků česneku, svazek petrželky, 1 l bílého vína, pepř, sůl
Technologický postup: V hrnci rozpálíme olivový olej, vhodíme šalotku nakrájenou na větší kusy, česnek nakrájený na plátky, zarestujeme, zalijeme vínem, vhodíme slávky, petrželku, osolíme, opepříme, zlehka promícháme a přiklopené vaříme 5–6 minut. Slávky, které se během vaření neotevřou, vyhodíme. Podáváme s bagetou.
Ve svém příspěvku SMOOTHIE RECEPTY KOMENTÁŘ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Skokova.
Dobry den mam prosim dotaz na mixer jestli bude vyhovujici tento https://mixersmoothie.cz/sm… i na led jak zminuji? Chci hlavne mixovat smoothie pro deti ale take sekat led. Bude vyhovujici? Predem dekuji za odpoved, Skokova Simona.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mášinka.
No já mám tedy lepší mixér a to Vitamix. Ten udělá jak smothie tak i rozdrtí led. Zvládá dokonce i burákové máslo. Lepší si za mixér rozhodně připlatit.
Ústřice má maso se slanou chutí s typickou příchutí moře. Ústřice ke konzumaci by měly být v ideálním případě alespoň tři roky staré. Čerstvé ústřice jsou vždy živé – až otevřením lastury dojde k jejímu usmrcení. Speciální ústřicový nůž vložíme do nejužšího místa a obě poloviny rozevřeme. Je dobré zachovat ve spodní lastuře vlastní šťávu. Je to mořská voda s výměšky ústřice – pro gurmány opravdová pochoutka. Na dochucení podáváme citron nebo čerstvě drcený pepř, oblíbená je také zálivka z octa a jemně nasekané šalotky. Ústřice se dají rovněž tepelně upravovat, například zapékat v lasturách.
Slávkyjedlé se podávají v míse nebo přímo v hrnci, ke kterému bychom měli dostat ještě prázdnou misku na odkládání skořápek. Jako příbor se používá dvojzubá vidlička, případně dezertní. Slávky se varem otevřou, z nich pak vidličkou vybíráme obsah. Je možné použít prázdnou skořápku jako kleštičky namísto vidličky. Vývar z mušlí jíme jako polévku a jako přílohu k ní použijeme pečivo. Konzumují se i rukou, a to tak, že vidličkou či prsty vyjmeme tělíčko z jedné mušle a prázdnou schránku používáme jako kleštičky.
Ingredience: 1,5 kg mušlí slávek, 2 stroužky česneku, 1 malý citrón, 1 hrst hladkolisté petržele, 1 snítka rozmarýnu, extra panenský olivový olej
Postup: Pro přípravu slávek na grilu použijte grilovací aluminiový tácek. Položte ho na gril a hoďte na něj stroužky česneku a slávky. Pokapejte olivovým olejem. Přidejte celé lístky petržele a snítky rozmarýnu. V míse připravte omáčku z citrónové šťávy, kterou smíchejte s olivovým olejem a nasekanou petrželkou. Vymačkaný citrón nevyhazujte, ale přidejte ho na gril k mušlím. Jakmile se mušle otevřou, můžete podávat. Mušle servírujte polité omáčkou a s čerstvým bílým pečivem.
Jedle korejská je velice ceněná odrůda jedle, která je už jako mladá rostlina obdařená úžasnými, vzpřímeně rostoucími modravými šiškami. Jedle korejská vyžaduje polohu na plném slunci nebo polostín. Dorůstá do výšky 8 metrů. Koruna je široce kuželovitá, hustě větvená, ve stáří na vrcholu tupá. Borka je v mládí hladká, světle šedá s purpurovým nádechem, s výraznými pryskyřičnými puchýřky, později hluboce rozbrázděná, uvnitř červenohnědá. Letorosty jsou mělce rýhované, našedlé až žlutavé, později načervenalé, zprvu jemně chlupaté, později olysalé. Pupeny jsou kulaté, kryté hnědými šupinami, silně pryskyřičnaté. Jehličí je husté, na vrchu kryje větvičku, vespod je rozestálé. Jehlice jsou 10 až 20 mm dlouhé, 2–2,5 mm široké, směrem k vrcholu se rozšiřují, na konci vykrojené, vzácně zaoblené nebo špičaté. Na vrchní straně je jehličí lesklé, tmavě zelené s výraznou rýhou, vespod s velmi nápadnými křídově bílými pruhy, které mohou splývat v souvislou plochu. Samčí šištice vyrůstají na konci větviček, jsou tmavě nachové. Šišky jsou krátce stopkaté, válcovité, 4–7 cm dlouhé, 2,5–2,8 cm široké, před dozráním mají fialově purpurovou barvu. Semenné šupiny jsou 15–20 mm široké, ledvinovité, podpůrné šupiny jsou delší, vyčnívají ze šišky, jsou zpět ohnuté. Semena jsou včetně křídla 10–12 mm dlouhá, tmavě fialově purpurová. Strom roste v jižní části Korejského poloostrova ve výškách 1 000–1 850 m. n. m. Do Evropy byl poprvé dovezen v roce 1908, do ČR až v roce 1934, kde byl první známý exemplář v Průhonicích. Ve své domovině roste tento strom v horských oblastech s chladným vlhkým klimatem, na mělkých kamenitých půdách chudých na humus, na rulovém a žulovém podloží.
V České republice roste jedle bělokorá ve všech okrajových i vnitrozemských pohořích. Jedle bělokorá je strom dorůstající výšky 55–60 m s průběžným přímým kmenem, který může mít až 2 m v průměru, a s pravidelným přeslenitým větvením. Koruna je zpočátku kuželovitá, později válcovitá, ve stáří s vrcholem nezřetelným, jakoby uťatým. Větve odstávají rovnovážně téměř v pravém úhlu. Větvení druhého řádu bývá úplně ploché. Borka je hladká, bělošedá, ve stáří podélně rozpukaná. Jedle má výrazný kůlový kořen a také z postranních kořenů vysílá hluboko sahající upevňovací kořeny, proto je dobře zakotvena v půdě. Letorosty světle šedé, tmavošedě chlupaté, pupeny vejcovité, světle hnědé, nepryskyřičnaté. Jehlice jsou ploché, 2–3 cm dlouhé, na líci tmavě zelené, lesklé, na rubu se 2 bílými proužky. Samčí šištice jsou žlutavé, samičí zelené, později nafialovělé, při dozrávání dřevnatí. Šišky jsou vzpřímené, válcovité, až 25 cm dlouhé, rozpadavé.
