SLEPICE NA SMETANE a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Jedná se o rousné zakrslé slepičky, které dříve byly ozdobou vesnických dvorků. Jejich uplatnění je však nejen okrasné, ale i užitkové.
Co jsou milflerky
Miflerky jsou rousné zakrslé slepice. Jde o původní zakrslé plemeno chované v Evropě již po staletí. Vyznačuje se skromností, otužilostí, ale i poměrně dobrou snůškou. Barva kůže je bílá. Snůška je 100–120 kusů vajec s bílou až krémovou skořápkou, minimální hmotnost násadových vajec je 30 gramů.
Dospělý kohout dosahuje hmotnosti 0,7–0,9 kg, slepice pak váží 0,5–0,7 kg. Kohouti se kroužkují průměrem kroužku 16 milimetrů, slepice 15mm.
Rousná zakrslá slepice je slepice zakrslého typu s kratším, zavalitým, poněkud zvednutým trupem, vysoko neseným ocasem, typickou lyrovitou horní linií, spuštěnými křídly, supím peřím na holeních a hustými rousy. Většinou se chovají bezvousé, méně často vousaté rázy a občas i rázy se zkadeřeným opeřením.
Hlava tohoto plemene je menší až středně velká. Zobák je kratší, silný a lehce zahnutý, jeho barva je odvislá od zbarvení peří. Laloky pod zobákem jsou kratší a dobře zaoblené. Oči má rousná zakrslá slepice poměrně velké a výrazné a jejich barva souvisí se zbarvením peří. Křídla jsou dlouhá, uzavřená, dolů spuštěná tak, že kopírují osu holení. Ocas je středně velký, široce nasazený pod úhlem asi 60°, plynule vychází z linie sedla a je zřetelně vějířovitý.
Ingredience: 1 slepice nebo 4 slepičí nohy, 1/4 l smetany, 1 velká cibule, olej, hladká mouka, sladká paprika, 1 slepičí bujón, sůl
Postup: Slepici rozčtvrtíme a potřeme solí. V papiňáku osmahneme na oleji nakrájenou cibulku, až zesklovatí, zaprášíme sladkou paprikou, necháme lehce zpěnit a zalijeme vodou. Vložíme čtvrtky slepice i s kůží a slepičí bujón. Přikryjeme víkem a vaříme asi 30 minut. Poté slepici vyjmeme, obereme z kostí a zbavíme kůže. Do šťávy vlijeme smetanu a mouku rozkvedlanou buď ve smetaně, nebo ve vodě a necháme asi 20 minut povařit. Omáčku můžeme zjemnit kouskem másla, popřípadě dosolit. Poté vložíme obrané maso. Podáváme s houskovým knedlíkem.
Ingredience: 1 rozporcovaná slepice na čtvrtky, 1 cibule, 60 g másla, 1 lžíce sladké papriky, 2 rajčata nebo 1 lžíce rajčatového pyré, 1 litr drůbežího vývaru z kostky, 1 kelímek kysané smetany, 2 lžíce hladké mouky, několik lžic mléka na zředění, sůl
Postup: Slepici důkladně omyjeme, osušíme a rozdělíme na 4 porce, které osolíme. Cibuli oloupeme a nakrájíme co nejvíc nadrobno. V kastrole rozehřejeme máslo a opékáme na něm cibulku, než zesklovatí. Poté cibulový základ odstavíme ze sporáku, přisypeme sladkou papriku a necháme ji pěkně rozvonět v rozpáleném tuku. Na cibulku s paprikou vložíme připravené porce masa, důkladně je obalíme v této směsi a necháme minutku dvě zatáhnout. Pokud chceme mít šťávu červenější, vmícháme do ní před vařením ještě lžíci rajčatového pyré. Poté podlijeme vývarem, zakryjeme poklicí a dusíme na mírném ohni, než maso úplně změkne. Hotové maso vyndáme z hrnce, paprikový základ odstavíme z plotny. V kysané smetaně si rozmícháme mouku. Směs lze zředit trochou mléka (přibližně na hustotu palačinkového těsta). Tuto směs přilijeme k základu a dobře ji v něm rozmícháme, aby se neutvořily hrudky. Vrátíme na sporák a přivedeme k bodu varu. Pak ztlumíme teplotu a za stálého míchání smetanovou omáčku ještě asi deset minut vaříme. Na závěr ochutíme.
Ingredience: 1 slepice, 1 zakysaná smetana, 1 smetana, jíška, 1 větší cibule, 4 čajové lžičky mleté sladké papriky, 6 kuliček nového koření, 6 kuliček jalovce, 3 větší bobkové listy, olej, sůl, citronka (může být i ocet) na dochucení
Postup: Na oleji osmahneme cibuli, přidáme koření, zasypeme mletou paprikou a zalijeme trochou vody. Necháme asi 5 minut povařit a přihodíme rozporcovanou slepici. Zalijeme ještě asi 1–1,5 l vody a pod pokličkou dusíme, dokud není maso měkké. Když je maso měkké, tak ho vyndáme na talířek, obereme, anebo kdo nechce přijít o obíračku, tak ho nechá tak, jak je. Mezitím si smícháme zakysanou smetanu se sladkou a s jednou sběračkou omáčky. Nalijeme do omáčky, chvilinku povaříme a pak zahustíme jíškou. Když je omáčka zahuštěná, tak do ní vrátíme maso a dochutíme ji solí a citronkou. Podáváme s máslovými noky.
Noky
Ingredience: 60 g másla, 1 vejce, 1 lžička soli, 500 g hrubé mouky, 300 ml mléka, 1/2 lžičky prášku do pečiva
Postup: Změklé máslo ušlehejte s vajíčkem a solí do pěny. Z mouky odeberte malou část, kterou promíchejte s práškem do pečiva a ponechte stranou. K máslu s vajíčkem střídavě zapracujte mléko a zbylou mouku. Těsto nechte cca 30 minut odpočívat při pokojové teplotě. Poté zapracujte poslední část mouky s práškem do pečiva. Připravte si velký hrnec s vroucí osolenou vodou. O stěnu misky odkrajujte z těsta lžící nočky. Vařte je přibližně 8 minut, poté ihned slijte nebo vylovte cedníkem. Uvařené nočky promastěte máslem, aby se příliš neslepily.
Ingredience: 1 slepice s kůží, 1 větší cibule, 500 ml mléka, 300 ml smetany, 500 ml slepičího vývaru, 40 g červené mleté papriky, slunečnicový olej, lžička másla, sůl a pepř
Postup: Maso omyjeme, osolíme a opepříme. Na hlubší pánvi rozpálíme olej a rozporcované maso opečeme dozlatova a vyndáme je ven. Poté osmažíme dozlatova najemno nakrájenou cibuli, přidáme mletou papriku, promícháme a zalijeme mlékem a vývarem. Vložíme maso a dusíme doměkka. Hotové maso vyjmeme, omáčku zahustíme jíškou a vaříme dál pomalu asi 30 minut. Poté dosolíme a opepříme, přidáme smetanu a lžičku másla a ponorným mixérem vše rozmixujeme. Omáčku přecedíme. Podáváme s domácím houskovým knedlíkem.
Rousná zakrslá patří mezi okrasné a zároveň i užitkové plemeno zakrslé hrabavé drůbeže. Kdysi bylo i ozdobou našich vesnických dvorků a jeho obliba v dnešní době, kdy každý chovatel klade nárok na prostor, popřípadě pořizovací cenu krmiva, náhle stoupá. V současné době existuje řada barevných rázů tohoto plemene, například zakrslá rousná modře tečkovaná, modrá, černobílá, černá, bílá, žíhaná, zlatokrká, stříbrokrká, žlutá i porcelánová a tříbarevná. Pro toto plemeno se vžil lidový název „liliputka“.
Tyto temperamentní slepičky jsou malé, jejich váha nepřekročí 0,6 kg. Malou hlavu s oranžově červeným okem zdobí malý vzpřímený hřebínek a velmi malé laloky. Silný zobák má rohovou až modrou barvu. Krk je poměrně krátký a silný, přechází v široká, na první pohled déle působící záda. Trup slepičky je široký a krátký s kulatým, širokým břichem. Křídla jsou dlouhá, ocas středně dlouhý, plně opeřený a otevřeně nesený. Peří je pevné, ale měkké. Krátké nožky, běháky, mají barvu olova a jsou zdobeny hustými rousy.
U kohouta zdobí malou hlavu vzpřímený středně silný hřeben (červený), červený obličej, u vousatých rázů bohatý vous, červené ušnice, malé, kulaté laloky a silný zobák. Vzpřímený silný dozadu prohnutý krk navazuje na široká krátká záda. Na plném, širokém a hlubokém břiše je jemné peří, přecházející na holeních v bohaté supí kalhotky. Běháky stejné barvy jsou rovněž jako u slepice pokryty hustými rousy. Také ocas je silný, plný, vějířovitý a poměrně vysoko nesený. Kohoutci mají svou váhu do 0,7 kg.
Slepičky pohlavně dospívají mezi 6–8 měsíci věku a snášejí vajíčka bílé skořápky o hmotnosti 30 g. Při dobré a kvalitní pastvě na travnatých výbězích se rády pasou, sbírají travní semena, brouky. Jejich průměrná roční snůška dosahuje až 120 ks vajec. Slepičky jsou rovněž velmi dobré a šikovné kvočny, kuřata se pod nimi líhnou po 21 dnech, jsou čilá a temperamentní.
Toto plemeno je třeba chovat v suchu, na kamenitých nebo travnatých výbězích. Pokud tomu tak není, jejich ozdobné rousy vypelichávají a drůbež tak ztrácí na kráse.
Zakrslé rousné slepičky se s radostí doporučují všem chovatelům, také mladým a začínajícím nadšencům, kteří se zajímají o chov hrabavé drůbeže. Chov rousných zakrslých slepic je totiž téměř bezproblémový, slepičky jsou odolné, otužilé a shánlivé. Mají relativně nízké nároky na prostor, pokud je ale chceme vystavovat, je potřeba přizpůsobit podlahu tak, aby nedošlo k poškození rousů. Nevhodné jsou tvrdé betonové povrchy, důležité je čisté prostředí a speciální podestýlka. Vhodná je například hluboká podestýlka z hoblin.
I když nelze popřít výhody zatravněného výběhu, co se&n
Ingredience na knedlíčky: 2 vejce, 1 smetana, toastový světlý chléb (asi 4 plátky), muškátový oříšek, sůl, pepř, petrželka
Postup: Králičí kosti a odřezky vhodíme do studené vody, přidáme kousky řapíkatého celeru, mrkev, kousek pórku a cibuli, dochutíme několika kuličkami nového koření, bobkovým listem, solí a pepřem a necháme asi hodinku vařit.
Mezitím připravíme knedlíčky. Dva žloutky a kapku smetany rozšleháme. Světlý toastový chleba zbavíme kůrky a nakrájíme na kostičky. Chléb zalijeme žloutky a promícháme, osolíme a opepříme, ochutíme špetkou muškátového oříšku. Z bílků vyšleháme sníh a opatrně ho vmícháme do směsi, přidáme také nasekanou petrželku. Z hmoty vytvarujeme malé kulaté knedlíčky a uvaříme je ve vroucí osolené vodě. Až budou uvařené, vyplavou na povrch.
Z králičího vývaru sebereme pěnu a přidáme do něj vnitřnosti z králíka – srdce, ledviny, játra. V jiném hrnci připravíme základ na ragú – omáčku velouté. V hrnci rozpustíme máslo a přimícháme hladkou mouku (stejně másla jako mouky). Připravíme jíšku. Pokud vám jíška zbyde, můžete ji snadno uchovat na další použití v lednici. Králičí základ přecedíme a čistý vývar jemně zahustíme jíškou, kterou ve vývaru rozmixujeme ručním šlehačem. Dochutíme muškátovým oříškem, solí a pepřem. Uvařenou zeleninu nakrájíme na kostičky, nakrájíme také uvařené maso. Zahuštěný vývar zalijeme kapkou smetany a přidáme do něj nakrájenou zeleninu a maso a nasekanou pažitku. Podáváme s chlebovými knedlíčky. Takto připravené recepty jsou delikátním a gastronomickým zážitkem.
Ingredience: 1 králík, 400 g vepřového uzeného jazyka, mletý pepř, sůl, dijonská hořčice, olej, 4 mrkve, 3 petržele, 1 menší celer, 2 cibule, 4 stroužky česneku, 1 lžíce divokého koření (pepř, nové koření, bobkový list), 2 lžičky celé bílé hořčice, ½ l bílého vína, ¾ l masového vývaru, 300 ml 33% smetany, 2 lžíce másla, 200 g žampiónů, hrst sekané plocholisté petrželky, 1 citrón
Ingredience knedlíčky: 500 g bílého toustového chleba, 2 hrsti sekaných bylinek (petrželky, tymiánu, saturejky, oregana), 200 ml smetany ke šlehání, 100 g másla, 4 vejce, muškátový oříšek, sůl, strouhanka podle potřeby
Postup: Králíka naporcujeme a prošpikujeme hranolky z podjazyčí, opepříme, osolíme, potřeme dijonskou hořčicí a z obou stran opečeme na oleji dozlatova. Porce králíka vyjmeme a ponecháme stranou. Mrkev, petržel, celer a cibuli nakrájíme na kostičky a opečeme na výpeku z králíka. Pokud je třeba, přidáme trochu oleje. Zeleninu opékáme dozlatova, přidáme divoké koření a hořčičné semínko, drcený česnek, hořčici a zarestujeme, poté podlijeme vývarem a necháme chvíli vařit. Následně zalijeme vínem, vložíme opečené porce králíka, přiklopíme a pečeme ve vyhřáté troubě na 175 °C doměkka. Měkké maso vyjmeme, omáčku přepasírujeme, přivedeme k varu, zalijeme smetanou, vložíme nakrájené žampióny a povaříme. Jazyk s ledvinkami nakrájíme, opečeme na přepuštěném másle a spolu s nasekanou petrželkou vložíme do omáčky. Krátce prohřejeme a dochutíme citrónovou šťávou.
Postup knedlíčky: Toustový chléb nakrájíme na kostičky a smícháme s nasekanými bylinkami, zalijeme smetanou a rozpuštěným máslem a necháme odstát. Vejce vyšleháme do husté světlé pěny, smícháme s houskou, ochutíme muškátovým oříškem, solí a podle potřeby přidáme strouhanku. Z těsta tvarujeme koule, které vaříme v osolené vodě asi 10 minut. Porce králíka podáváme přelité omáčkou, jako přílohu doporučujeme bylinkové knedlíčky. Tento recept zcela jistě splní požadavky svátečního pokrmu, a to nejen velikonočního.
Postup: Panenku nakrájíme na steaky, osolíme a posypeme směsí na divočinu. Cibuli oloupeme a nakrájíme nahrubo. Na oleji orestujeme cibuli, přidáme maso a ze všech stran zprudka opečeme. Přidáme mletou papriku a podlijeme vodou. Dusíme do změknutí, potom maso vyndáme, ke šťávě přilijeme smetanu a vaříme, dokud omáčka nezhoustne. Nakonec omáčku rozmixujeme. Srnčí panenku na smetaně podáváme s těstovinami, knedlíkem nebo bramborem.
Ingredience: 800 g králičího hřbetu a kýty, sůl, 1 lžička mletého zázvoru, olej, cibule, 20 g hladké mouky, 200 ml smetany, citrónová šťáva, mandle, máslo
Postup: Králíka nasekáme na porce, osolíme, posypeme mletým zázvorem a lehce opečeme na oleji s nakrájenou cibulí. Vše zaprášíme moukou, osmahneme, rozmícháme, zalijeme vodou a dusíme doměkka. Před koncem dušení přidáme smetanu, ochutíme citrónovou šťávou a krátce povaříme. Mandle spaříme ve vařící vodě, oloupeme, nakrájíme na nudličky, osmahneme na másle a při podávání jimi posypeme porce králíka. Tento recept je českou klasikou a příprava zabere cca 80 minut.
Svíčková na smetaně s knedlíkem – na menu určeném pro anglicky mluvící zákazníky ji (ideálně) najdeme pod názvem „Roast sirloin in sour cream sauce with dumplings“. Svíčková na smetaně je postavena na stejnojmenném pečeném druhu masa (roast sirloin), ale může být použito i jiné maso v omáčce z dušené mrkve (stewed carrot), celeru (celeriac), petržele (parsley root) a cibule (onion), které spojuje smetana (cream). Jako příloha se jí vařené houskové knedlíky (boiled dumplings nebo bread dumplings). Na doplnění chuti se používá šlehaná smetana (chantilly cream), plátek citronu (slice of lemon) a brusinkový kompot (cranberry compote).
Postup: Králičí maso vykostíme, nakrájíme na menší kousky, osolíme a opepříme. Opečeme v rozpáleném oleji, přidáme nakrájenou cibuli, očištěné a nakrájené houby a dusíme pod pokličkou. Podlijeme vínem, vývarem a dusíme doměkka. Když je maso měkké, šťávu necháme vysmažit, zaprášíme moukou, podlijeme, povaříme a scedíme. Přidáme zakysanou smetanu a prohřejeme. Tento recept je jemný a jako příloha se hodí například dušená rýže.
Přítomnost blech v bytě je velmi problematická a jejich likvidace není ani jednoduchá, ani rychlá. Na vině je životní cyklus blech. Rozšířené jsou celosvětově a je jich více než 2 000 druhů. V Česku jich žije ale jen asi 90 druhů. Většina druhů blech žije skoro po celý život na svém hostiteli. Tyto blechy sice nepříliš rády hostitele mění, ale jsou toho schopny. Není tedy pravda, že na člověka nejdou. Další druhy blech prožijí většinu života mimo hostitele a chodí se jen napít jeho krve. Těmto druhům je pak úplně jedno, jestli se napijí ze psa, kočky, nebo člověka.
I když je fakt, že se blechám daří lépe ve zvířecím kožichu než na lidské kůži, tomu, aby nás kously, se většinou neubráníme. Zvlášť pokud jsme zanedbali blechy na psovi nebo kočce. Na nich se totiž blechy živí i množí a kladou vajíčka. Ta jsou veliká asi jen půl milimetru a ze zvířecí srsti jich velká část postupně opadá na podlahu nebo do zvířecích pelechů.
Blechy jsou drobný bezkřídlý hmyz velký cca 3,5 mm řádu Aphaniptera, který se živí krví teplomilných živočichů, tedy i člověka. Zvířata, která jsou blechami napadená, jich mohou mít na sobě až tisíce. Přestože se blechy živí výhradně krví, mohou být několik týdnů bez potravy mimo tělo hostitele. Jejich zploštělé tělo pokryté trny, které směřují dozadu, jim umožňuje výborný pohyb v srsti zvířat. Hostitele opouštějí tehdy, když se chystají naklást vajíčka do různých úkrytů – prasklin v podlaze, skulin a podobně. Vajíčka kladou i dále do srsti hostitele, kde se však neudrží a dostávají se dále do okolí. Obyčejně za dva týdny se z vajíček líhnou larvy (cca 0,5 cm). Jsou to bílí tvorové bez nohou, takže připomínají červi. Živí se organickým odpadem a krví v zaschlém trusu dospělých blech. Při normálních podmínkách trvá stadium larvy 2 až 4 týdny, výjimečně může trvat i několik měsíců. Následně se larva zapřede do hedvábného zámotku, který se pokryje prachem, takže najít jej není nic snadného. Stadium kukly trvá také přibližně 2 až 4 týdny.
Po kousnutí blecha vylučuje látku, která zabraňuje srážlivosti krve, proto také kousnutí od blechy svědí. Blecha je velmi obtížný parazit, ale kromě toho může přenášet i řadu nemocí, některé z nich jsou velmi závažné, například mor, endemický tyfus a lymskou boreliózu. Dále bývá blecha takzvaným mezičlánkem (přenašečem) tasemnice.
Není dobré proto výskyt blech – i když nám to může připadat jakkoliv banální – podcenit. Chytit blechu je téměř nadlidský úkon, dokáže skočit až na vzdálenost 30 cm a do výšky 20 cm, což je vzhledem k její velikosti úctyhodné. Když už se vám podaří blechu chytit (me
Ingredience: 2 velké cibule, 6 stroužků česneku, 2 lžíce sladké mleté papriky, kohoutí, slepičí, kuřecí vývar nebo voda, 1 kohout, sůl, snítka rozmarýnu, lžička mleté papriky, 250 ml 33% smetany, 1 kapie nebo červená paprika, 4 žampiony, slunečnicový olej
Postup: Na oleji dosklovata orestujeme na kostičky nakrájenou cibuli, přidáme česnek, orestujeme, pak zaprášíme mletou paprikou, krátce osmahneme, zalijeme vývarem, osolíme a přivedeme k varu. Části naporcovaného kohouta na straně kůže nařízneme, osolíme, opečeme na oleji ze všech stran dozlatova, přihodíme snítku rozmarýnu, během opékání lehce poprášíme mletou paprikou, pak sejmeme (olej uchováme i se snítky rozmarýnu) a vložíme do základu na omáčku, přiklopíme, dusíme doměkka, na závěr zalijeme smetanou, necháme přejít varem a podáváme. Na oleji po opečeném mase orestujeme papriku nakrájenou na nudličky a na větší kousky nakrájené žampiony. Papriku s žampiony klademe na každou porci kohouta, navrch ozdobíme snítkou opečeného rozmarýnu. Jako příloha se hodí špecle, bramborové noky, knedlíky, rýže.
Kuna patří mezi lasicovité šelmy a žije téměř na celém území Evropy. Na území České republiky žijí dva druhy kuny, a to lesní a skalní. Rozeznat je můžeme především díky jejich náprsence. U kuny lesní je tato náprsenka zbarvena dožluta a nesahá až do oblasti předních končetin, zatímco u kuny skalní je náprsenka bílá a do oblasti končetin zasahuje. Kuna lesní má na tlapkách srst, což je dobře rozpoznatelné ve stopě.
Kuna lesní má latinský název Martes martes a lidově se jí říká také pelešnice, medovka nebo větevnice. Kuna skalní má latinský název Martes foina a lidově se nazývá skalnice.
Kuna lesní
Její váha se pohybuje mezi 0,8 až 1,6 kg. Vzhledově jsou samice od samců prakticky k nerozeznání, liší se však svou velikostí. Samci dosahují běžně velikosti mezi 48 a 53 centimetry délky. Samice jsou menší a jejich délka se pohybuje mezi 40 a 45 centimetry. Zhruba polovinu celkové délky tvoří dlouhý, bohatě ochlupený ocas. Z profilu vypadá kuna, jako by se hrbila. Barva těla je tmavě hnědá až téměř černá, přičemž mnohdy tmavě hnědě zbarvené tělo přechází do černohnědého ocasu a končetin. Na krku a horní části hrudníku má žlutě a někdy až oranžově zbarvenou náprsenku. Dobrým rozpoznávacím znakem je rovněž velikost ušních boltců, která je větší, než ta kterou můžeme pozorovat u ostatních zástupců tohoto druhu. Uši mají světlý lem. Pro lepší představu o vzhledu této šelmičky se můžete podívat na foto.
Jedná se o nočního tvora, kterého je možné běžně pozorovat jen za soumraku, kdy se vydává na lov, nebo naopak za úsvitu, kdy se z lovu vrací. Během dne je povětšinou neaktivní a tento čas tráví v dutinách stromů, hnízdech ptáků a veverek nebo ve vyhloubených doupatech. Tento druh kuny vyhledává především zalesněné oblasti, které mu poskytují dostatek kořisti. Do jeho jídelníčku patří hlavně veverky, menší ptáci, hlodavci a hmyz. Konzumuje však také vejce, různé ovoce, bobule či med. Kuna se bojí zvířat větších, než je ona sama. Pokud tedy kuna například zavítá do kurníku a zabije tam slepici, jedná v jakési sebeobraně a nepřišla tam cíleně lovit. Při lovu využívá především vynikajícího zraku a sluchu a také své neskutečné mrštnosti, která jí umožňuje skákat až 4 metry daleko. Sama je pak lovena velkými dravými ptáky, liškami nebo vlky. Kuny žijí během velké části roku samotářským způsobem života, a to na poměrně velkých teritoriích (až tisíc hektarů), která si značkují jednak trusem, ale také výměšky pachových, análních a břišních žláz.
Páření kuny lesní probíhá každoročně v období léta, a to konkrétně v červenci a srpnu. Během této doby je zvykem, že mezi sebou samci svádějí boje. Březost samic
