SLIZKÉ ÚTVARY NA TUJÍCH

Co znamenají pavučiny na tújích?

Pavučiny na tújích jsou často známkou napadení sviluškami. Tito roztoči, zejména sviluška jehličnatá, jsou běžnými škůdci tújí a mohou vytvářet jemné pavučiny, zejména při silném napadení. Pavučiny v kombinaci s bledým, zažloutlým listovím a tečkovaným nebo bronzovým efektem na listech jsou silnými indikátory přítomnosti svilušek. Nejlepší ochrana je postřik přípravkem na svilušku a nebo přípravkem Nissorun WP.

Zdroj: článek Túje a jejich nemoci

Příběh

Ve svém příspěvku RZIVOST TŮJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.

Jaký přípravek použít na rzivost

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Libor.

Nejčastěji způsobuje rez na tújích houbová nákaza. Nejúčinnějším opatřením je postřik přípravkem Dithane DG NeoTec. Napadené větve je potřeba odstranit a preventivně provést postřik těch zdravých.

Zdroj: příběh Rzivost tůjí

Houba na tújích

Při napadení houbami se koncem léta objevují odumřelé výhony se zčernalými plodničkami. Odstraňte větve a túje postříkejte fungicidem dle návodu.

U tújí jsou to nejčastěji tyto choroby, které způsobují hnědnutí:

• Didymascella thujina
• Kabatina thujae

Od května se mohou na jehličí vyskytovat malé tmavohnědé oválné plodnice. V létě a koncem léta jsou pak příznaky viditelnější. Na bázi odumřelých výhonů jsou zřetelné drobné černé plodničky. Někdy to mohou být naduřelé polštářkovité plodnice.

Pro ošetření se doporučuje přípravek Dithane DG. Provádí se na konci května a cca po třech týdnech se opakuje.

Zdroj: článek Túje a jejich nemoci

Poradna

V naší poradně s názvem THUJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bretislav.

Dobrý den.
Mám problém s thujemi.Viz foto.
Copak je to za choroba a nebo co to způsobuje.Mám je nově zasazené podle rady zahradníka.Vláhy mají dost možná až nekdy moc když pořádně zaprší.Moc děkuji za rady.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Na obrázku je vidět píseň Cercosporidium na tújích. Je to nákaza, která se bude šířit na okolní túje. Existuje proti tomu postřik přípravkem SCORE 250 EC, což je účinný fungicid proti plísni Cercosporidium. Tady je vidět jak vypadá balení i cena přípravku SCORE 250 EC: https://www.zbozi.cz/hledan…
U plísní je vhodné postřik opakovat po dvou týdnech. Postupujte podle návodu k použití.

Zdroj: příběh Túje - ošetřování

Juka

Juka je vzrostlá rostlina, která vypadá jako nepravá palma. Zelené, slizké, výjimečné lineární listy se sbíhají do vločky na vrcholku stonku. Juka vyžaduje sluneční světlo a přiměřenou zálivku. Po proschnutí zaniká. V létě se doporučuje vynést ji na otevřený vzduch, v zimě je nezbytné uchovávat ji raději na chladnějších místech. Juka dobře roste při teplotě 13 až 21 °C. Od jara do podzimu udržujeme půdu permanentně vlhkou. Je však lepší, když půda přeschne, než když ji přelijeme. V zimě zeminu zavlažujeme pouze čas od času a v závislosti na teplotě. Rostliny milují zvýšenou vlhkost, ale snášejí i suchý vzduch. Na jaře a v létě jednou za 2 až 4 týdny rostlinu přihnojujeme minerálními hnojivy. Rostlina musí být v blízkosti svěžího vzduchu, proto je v létě vhodnější ji vynést na balkón nebo do zahrady. Pro kvalitní půdní podklad se používá směs zeminy z listové hlíny, dřevité hlíny, humusu, rašeliny, písku (v poměru 1 : 1 : 1 : 1: 1). Rozmnožování probíhá stonkovými odnožemi, výhonky.

• Botanický název: Yucca aloifolia, Yucca elephantipes
• Umístění: velmi světlé a slunné místo
• Teplota: Přiměřená, v zimě chladnější 16 až 18 °C. Nejnižší 8 °C. V zimě je potřeba místnost dobře provětrávat, ale chráníme rostlinu před průvanem.
• Osvětlení: Světlé, slunečné místo. V létě umístění v zahradě a na balkóně. V zimě najít stanoviště světlé, blízko okna. Tyto rostliny postrádají v zimě světlo.
• Zalévání: Bohatě zalévat od jara do podzimu, voda ale nesmí být v misce pod květináčem. Jestli držíme rostlinu v zimě v chladnější místnosti, zaléváme omezeně. Juka nesnáší přelití, zahnívaly by kořeny a objevila by se hniloba i na stonku.
• Rozmnožování: Na jaře zakořeňují vrcholová stébla a také kousky stvolů dlouhých asi 10 cm. Seříznutím dceřiných růžic ze stvolu také získáme novou rostlinu. Odříznuté růžice na místě řezu ošetříme sírou a dáme do vlhkého písku, po zakořenění zasázíme do květináče se zeminou, do které přidáme kousky dřevěného uhlí. Seříznutí růžic provádíme vždy na jaře.

Juka – foto

Zde je několik fotografií, na nichž je možné vidět juku.

Zdroj: článek Nenáročné pokojové rostliny

Příběh

Ve svém příspěvku TÚJE - OŠETŘOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vratislav.

Dobrý den. Rád bych uvítal radu jak na pomalu usychající ,starou vzrostlou túji ( cca 8 m vysokou) . Začala usychat,když jsem odstranil v okolírostoucí vegetaci.Díky za radu. V.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bretislav.

ještě mám dotaz.na tech tujich můze to byt Pestalotia funerea .pokud ano jaky druch postriku mam pouzit.ddik mooooc.tomek

Zdroj: příběh Túje - ošetřování

Prevence, aby se zápach už nevrátil

Odstranění zápachu je jedna věc, ale jeho prevence je ještě důležitější. Pokud používáte příliš mnoho gelu nebo aviváže, budete mít zápach v pračce opakovaně. Důležitá je pravidelnost a správné návyky.

• Po každém praní nechte dvířka i zásuvku otevřené.
• Perte alespoň jednou za čas na 60–90 °C, aby se vnitřek pračky dezinfikoval.
• Omezte použití aviváže — často způsobuje slizké usazeniny.
• Filtr čistěte 1× měsíčně.
• Používejte správné množství pracího prostředku — ne více, než doporučuje výrobce.

Zdroj: článek Jak odstranit zápach z pračky

Příběh

Ve svém příspěvku BARVA TŮJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JAROSLAV.

Dobrý den,potřebuji poradit,na tůjích se mě místy udělali takové šedé nepěkné místa.Prostě tůje strácí barvu.Myslím si jestli to není molovkou tůjovou.Ze předu kde svítí slunce to tam je a zezadu kde je stín je plot krásně zelený.Má stím někdo zkušenost a poradí?Děkuji za odpověd.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Barva tůjí

Stavební prvky, smlouvy a předpisy pro solární systémy

Před instalací solárního systému byste měli prozkoumat místní stavební a územní předpisy, jakož i zvláštní předpisy, týkající se umístění. Budete pravděpodobně potřebovat stavební povolení, pro instalaci solárního energetického systému, na stávající budovu.

Ne každá komunita nebo obec vítá, v obytných oblastech, zařízení pro obnovitelné zdroje energie. I když je to často kvůli neznalosti novinek systémů, pro obnovitelné zdroje energie. Je nutné dodržovat postupy povolené pro instalaci systému.

Otázky stavebního, či územního úřadu, o dodržování instalací solárního systému, jsou typickým problémem. Mezi běžné problémy majitelů domů, které jsou ve stavebních předpisech, patří následující:

• překročení zatížení střechy;
• nepřijatelné výměníky tepla;
• nesprávné zapojení;
• protiprávní manipulace s použitím pitné vody.

Mezi potencionální územní otázky patří tyto:

• zabrání bočních metrů;
• rychlostavitelné, nedovolené výčnělky na střechách;
• umístění systému příliš blízko do ulic nebo hranic.

Závazně je také vyžadováno, dodržovat zvláštní oblastní předpisy pro místní obce, útvary, nebo sdružení pro majitelé domu. Tyto přísliby, historické okresní předpisy, či povodňová ustanovení lze snadno přehlédnout. Chcete-li zjistit, co je potřeba pro místní soulad, obraťte se na místní příslušnosti v územním plánování a stavebnictví, veškeré majitelé domu, útvary, sousedy a komunitní sdružení.

Zdroj: článek Solární vytápění

Poradna

V naší poradně s názvem TÚJE A JEJICH NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radek Hes.

Dobrý den.
Máme dva roky staré thůje a od země praská kůra.
Můžete mi prosím poradit jak to ošetřit.
Děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Kůra na kmeni túje praská často. Příčinou může být hojná zálivka v minulém roce nebo mráz následovaný přímým slunečním zářením. Většinou nejde o nemoc, ale prasklina může být vstupní branou pro různé problémy, které mohou rostlinu úplně zničit.
Co dělat, když dojde k rozštěpení kůry na tújích?
V posledních letech bylo provedeno docela dost výzkumů věnujících se uzavření ran stromů. Výsledky uvádějí, že nanesení barvy nebo ošetřování dehtem mají jen malý účinek. Naopak začištění a oříznutí praskliny až na kůru, která pevně drží na dřevu, se ukázalo jako nejlepší řešení. Řezy v kůře rychle zaschnou, mají malou plochu a nazadržuje se v nich voda ani nečistoty. Obnažené dřevo zatuhne do hladka a uzavře se před okolním prostředím. Další ošetření již není potřeba, strom si s tím poradí sám. Jak provést začištění?
Ostrým nožem od jednoho konce praskliny, sledujte okraj kolem jedné strany rány, asi 1,5 až 2,5 cm od ní. Zastavte se na druhém konci a proveďte stejný postup na opačné straně praskliny. Nůž by měl být sterilizován mezi řezy jeho očištěním a ponořením na několik minut v roztoku chlornanu sodného s vodou v poměru 1:10 nebo v 70% alkoholu, aby se zabránilo kontaminaci. Opatrně vyjměte kůru z vnitřku ošetřovaného místa. Měl byste dosáhnout podobného stavu, jako na přiloženém obrázku. Nezapomeňte to nechat bez dalších zásahů.

Zdroj: příběh Túje a jejich nemoci

Škůdci

Hálčivec révový (Calepitrimerus vitis)

• popis: žlutobíle až béžově zbarvený roztoč o velikosti 0,15 mm, samičky přezimují ukryté v prasklinách kůry, rozvíjející se populace poškozují rašící očka a mladé letorosty, nejčastěji se vyskytují 3–4 generace, šíří se více za střídavého počasí a za průměrných teplot
• příznaky: čepele mladých listů jsou skvrnité, kadeřavé, zasychají postižené listy i květenství, růst letorostů se zpomaluje, silně postižené keře postupně metlovatí, slábnou a hynou
• ochrana: prostředky biologické a biotechnické ochrany: introdukce dravého roztoče Typhlodromus pyri, zásah selektivním akaricidem, postřik sirnými přípravky
• fotografie tohoto škůdce najdete mimo jiné tady: hálčivec révový foto.

Vlnovník révový (Colomerus vitis)

• popis: žlutobíle až světle růžově zbarvený roztoč, samičky přezimují za šupinami pupenů, na jaře opouštějí úkryt a sají na mladých letorostech, po rozvinutí listů sají téměř výhradně na spodní straně listů
• příznaky: napadeny bývají jen ojedinělé listy, silné napadení vyvolá zmenšení a svinování čepelí listů, na spodní straně puchýřů je typický plsťovitý porost bělavé, později béžové až hnědé barvy
• ochrana: použít akaricidní postřik v kombinaci s organosilikonovým smáčedlem, například postřikový přípravek k ochraně rostlin proti fytofágním roztočům OMITE 570E W. Lze ho zakoupit v balení od 100 ml do 5 l, postřik se opakuje po 14 a 28 dnech
• fotografie tohoto škůdce najdete mimo jiné tady: vlnovník révový foto.

Svilušky (Tetranychidae)

• popis: nejčastěji škodí sviluška ovocná a chmelová, k přemnožení dochází za teplého a suchého počasí; škodlivé výskyty souvisí s intenzivní chemickou ochranou (zničení přirozených predátorů) a intenzivním hnojením
• ochrana: použít akaricidní postřik v kombinaci s organosilikonovým smáčedlem, například postřikový přípravek k ochraně rostlin proti fytofágním roztočům OMITE 570E W. Lze ho zakoupit v balení od 100 ml do 5 l, postřik se opakuje po 14 a 28 dnech
• fotografie tohoto škůdce najdete mimo jiné tady: sviluška foto.

Obaleč mramorový (Lobesia botrana)

• popis: housenky obaleče jednopásého jsou až 10 mm dlouhé, hnědočervené s hnědočernou hlavou. Housenky obaleče mramorovaného jsou zelenohnědé se světlejší, žlutozelenou hlavou. Motýli mají délku těla asi 5–6 mm, rozpětí křídel 10–12 mm, zbarvení pestře mramorované (obaleč mramorovaný), respektiva žluté s širokým černým pruhem napříč křídel (obaleč jednopásý). Housenka je velmi pohyblivá; 1. generace vyžírají kvítky, starší sežírají květenství, housenky 2. a 3. generace vyžírají bobule. Dospívají po 3 týdnech, přezi

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Choroby a škůdci vinné révy

Příběh

Ve svém příspěvku CHOROBY TÚJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šilhová.

Mám nízké rozvětvené túje (asi 15 let staré) a nyní jsem zjistila, že uvnitř jsou větve obalené rosolovitou hnědou hmotou. Jde snadno odstranit, ale větve pod touto hmotou jsou narušené, zduřelé . Ne povrchu tújí nejsou patrné žádné známky poškození. Může mi někdo poradit o jakou chorobu se jedná a jak tyto napadené túje ošetřit. Mám napadané všechny túje - jsou rozmístěné po celém pozemku a vzdálené od sebe. Foto nemám. Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslav.

Na45letych okrasnych tujich se po jarnich destich objevila na vetvich hneda rosolovita hmota,pod kterou jsou po odstraneni videt svetle zlute pupeny.Tento prirodni ukaz se nam stal letos poprve.Prosim o radu,o co se jedna a jakym zpusobem napadene tuje osetrit aby se podarilo je zachranit.Predem vam velice dekuji za odpoved. Jaroslav.

Zdroj: příběh Choroby tújí

Jak vypadá metlovitost maliníku

Metlovitost maliníku, odborně nazývaná didymelové odumírání maliníku, je houbová choroba způsobená houbou Didymella applanata. Tento rostlinný patogen je problematičtější na červených malinách (Rubus idaeus). Houba nejprve infikuje listy a poté se šíří na dřevo. Způsobuje nekrotické skvrny na stonku poblíž úponu řapíku. Metlovitost může způsobit významné snížení výnosu, plíseň plodů, předčasné opadávání listů a slabý růst pupenů. Toto onemocnění má dopady v podobě redukce listů v létě nebo ničení pupenů. K velkým škodám dochází, pokud se chorobě podaří zabít celé výhony.

Jak poznat metlovitost

Koncem léta se kůra napadených oblastí rozpadá a v lézích vznikají plodnice zvané pyknidy. Pyknidy se pouhým okem jeví jako malé černé tečky a pod mikroskopem je lze pozorovat jako baňkovité útvary. Po pyknidiích se tvoří další plodnice, perithecie. Peritecie jsou středně velké, černé, vyrážející tečky. Na jaře lze metlovitost maliníku zaměnit za zimní poškození, proto je důležité v září tyto příznaky sledovat, aby se předešlo potenciální škodě, která bude způsobena v následující sezóně.

K infekci obvykle dochází koncem jara, kdy je prostředí vlhké a optimální pro množení plísní. Příznaky se projeví až v polovině až pozdním létě. Mezi viditelné příznaky patří fialové a hnědé rozsáhlé léze objevující se pod pupeny, listy a spodní částí stonku. Napadené lístky mají klínovité hnědé skvrny. Napadené lístky mohou opadat a zůstane po nich pouze řapík a stonky. Během následující sezóny bude růst větví z napadených stonků často slabý a vadnoucí.

Zde se můžete podívat na fotografie metlovitosti maliníku.

Cyklus onemocnění

Houba způsobující metlovitost se šíří pykniosporami , které se uvolňují z pyknidií. Spory se uvolňují a infikují další rostliny malin pomocí deště přes otevřené rány nebo přirozené otvory. Houba se poté šíří po celé rostlině a během zimy žije v lézích, aby přežila. Po zimě se tvoří dva typy spor – pykniospory a askospory. Pykniospory pocházejí z konidií a askospory z vytvořených perithecií. Spory se šíří deštěm na nové rostliny a proces se opakuje.

Pro vznik této malinové plísně je příznivé prostředí, které podporuje tvorbu spor. K infekci obvykle dochází koncem jara, kdy je prostředí často vlhké. Přerostlé a husté porosty malin také zvyšují riziko infekce.

Jak se zbavit metlovitosti

Mezi metody kontroly této choroby patří zlepšení cirkulace vzduchu pro umožnění rychlého vyschnutí rostliny, odstraňování plevele, který zpomaluje proudění vzduchu, snižování přemokření, kterému je rostlina vystavena, vyhýbání se používání hnojiv, protože ta podporují růst náchylných pletiv napadených

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pěstování malin

Poradna

V naší poradně s názvem TÚJE A JEJICH NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Mudroch.

Dobrý den, mohl bych se na vás obrátit s vysvětlením co se mi objevilo na tújích? Děkuji za odpověď a posílám foto... S pozdravem Mudroch

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Nejspíše to bude plíseň. Ta může vzniknout v hustém porostu, kudy špatně proudí vzduch a nebo ze zálivky nasměrované na jehličí. Napadené větve ustřihněte a zálivku provádějte jen ke kořenům.

Zdroj: příběh Túje a jejich nemoci

Slovníček použitých odborných výrazů:

• auxin – fytohormon řídící prodlužovací růst
• klasické pěstování – intenzivní hnojení, preventivní aplikace přípravků na ochranu, předpoklad vysokých výnosů bez ohledu na stav vinice a životní prostředí
• rezidua postřiků – zbytky účinných látek postřiků, které zůstávají v půdě
• integrovaná produkce – pěstování s ohledem na životní prostředí, omezené hnojení, ochrana podle signalizace
• bioprodukce – pěstování za přísných podmínek, bez používání přípravků na ochranu na chemické bázi, velmi limitované hnojení, výsledkem „biovína“
• interspecifické odrůdy – odrůdy pocházející z křížení mezi různými druhy rodu Vitis, rezistentní nebo tolerantní k houbovým chorobám nebo mrazu
• sporangiofóry – nosiče sporangií, útvary vyrůstající z podhoubí, na nich se vytvářejí plodnice
• sporangia – plodnice, nacházejí se na sporangioforech, obsahují spóry
• spóry – výtrusy (rozmnožovací tělíska pro nepohlavní rozmnožování hub a jiných mikroorganizmů)
• oospory – silnostěnné spóry schopné přežívat v nepříznivých podmínkách (např. v zimě)
• zoospory – výtrusy opatřené bičíky k snadnému pohybu
• nekrotizace – odumírání
• patogen – biologický původce (vir, houba nebo škůdce), poškozující jiný organizmus

Zdroj: článek Kalendář pro vinaře - květen

Příběh

Ve svém příspěvku NEMOCI TÚJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.

Prosim o radu.Na větvích túje se každoročnĕ vytváří slizký povlak hnědé barvy.Letos na všech větvích.Po postřiku zaschne,ale vytvoří se po nějaké ďobě znovu. Děkuji za radu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ondrej Čermák.

Co dělat?

Zdroj: příběh Nemoci tújí