Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

SLONÍ NOHA

Obsah

Je sloní noha jedovatá

Sloní noha jedovatá Není. Ale její pojídání nemusí udělat každému dobře.

Zdroj: Sloní noha

Diskuze

V diskuzi NOLINA-SVĚŠENÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Kolajová.

Nolina (sloní noha) mě začala svěšet listy,nejsou tak krásně nadýchané jako dřív.V čem je příčina? Brouky ani svilušky nepozoruji. Děkuji za odpověď

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Nolina-svěšení listů

Sloní noha nemoc

Rostliny napadají nejčastěji svilušky, které prozradí bílé pavučinky, nebo vlnatky, které tvoří bílou či načervenalou lepkavou hmotu.

Zdroj: Sloní noha

Diskuze

V diskuzi RŮŽE JE NAKAŽLIVÁ NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta Strnadová.

Nejsem si zcela jistá, zda mám opravdu růži. Po druhé injekci proti kovidu jsem se necítila moc dobře. Od 25 let trpím špatnou funkcí lymfatických cév (více na levé noze). Růži předcházel pád na zem (místo na židli jsem si sedla do prázdna) Asi po 14 dnech bolestí mi začala růžovět pravá noha. Jezdila jsem na injekce antibiotik a asi za 5 dní (v době píchání antibiotik) mi začala růžovět druhá noha a tak jsem nakonec skončila na infekčním odd. v nemocnici. Dostávala jsem infuze, ale bez efektu. Lékaři se neshodovali v postupu léčby a tak jsem si vynutila propuštění z nemocnice. Nohy mám stále teď už skoro fialové. Dále polykám antibiotika, můj muž mi maže nohy Beligentem a koupe v Cytealu, bandáž mi však moc dobře nedělá. Nakonec musím zdůraznit, že má teplota je stále 36,3.
Děkuji za odpověď

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Růže je nakažlivá nemoc

Sloní noha kde koupit semena

Zde můžete koupit semena sloní nohy.

Zdroj: Sloní noha

Beaukarnea sloní noha

Beaucarnea recurvata pochází původem z Mexika a v přírodě ji můžeme spatřit v obřích rozměrech, kdy může dosahovat až 10 metrů, a věřte, že tato podívaná opravdu stojí za to. Rostlina je zajímavá obzvláště svým stonkem, který nápadně připomíná sloní nohu. Tato tlustá část slouží pro rostlinu jako určitý zásobník vody. Z kmene vyrůstají dlouhé listy, jejichž konce se stáčí zpět.

Zdroj: Sloní noha

Sloní noha semena

Výsev ze semen není obtížný, ale důležité je získat zdravá semena. Přesto se jedná o poměrně zdlouhavý proces. Jakmile však kmínky semenáčků dosáhnou velikosti třešně, je už zpravidla vyhráno. Rostlinky už mají určitou schopnost zásobit se vodou, takže snášejí v poněkud menším měřítku podobná pěstitelská příkoří jako v budoucnu dospělé rostliny.

Zdroj: Sloní noha

Pokojovka sloní noha

Nolina recurvata – Sloní noha – Beaucarnea gracilis, Calibanus hookeri pocházejí z Mexika a jsou příbuzné rostlinám agáve. Navzájem jsou si podobné, liší se ale především listy. Beaucarnea je má trávovité, široké asi 6 mm, zbarvené do šedozelena. Nolina má oproti tomu zelené listy široké až 20 mm. Rostliny brzy vytvářejí ztlustlý kmen, takzvaný kaudex. Na jeho vrcholu pak efektní růžici úzkých listů, dlouhých až 100 cm. U starších rostlin může docházet k rozvětvení, takže rostlina má vrcholů více. Tyto druhy jsou velmi nenáročné na pěstování.

Zdroj: Sloní noha

Sloní noha péče

Rostliny vyžadují světlejší místo (přímé slunce v tomto případě, oproti většině ostatních sukulentů, není potřeba). Zálivku provádíme nejlépe nepravidelně. V létě můžeme rostlinu zalévat celkem často (přibližně 2x týdně). V zimě zálivku omezíme na jednou za 1–2 týdny. Nikdy rostlinu nezalévejte dříve, než substrát zcela vyschne. Delší sucho snášejí rostliny výborně, takže když zapomeneme, vůbec nic se nestane. Několikrát do roka můžeme rostliny přihnojit, nejlépe speciálním hnojivem pro kaktusy a sukulenty. Teploty by neměly klesat pod 10 °C. Mladé rostliny je vhodné každý rok přesadit. Starší rostliny stačí přesadit jednou za tři roky. Květináč použijeme jen o trochu větší, než byl předchozí. Jako substrát je vhodná směs zeminy pro vápnomilné rostliny a hrubozrnného písku v poměru asi 3 : 1. Tyto druhy se množí pouze semeny.

Zdroj: Sloní noha

Lidská noha - popis

Noha člověka se skládá v podstatě ze dvou hlavních částí, a to dolní končetiny tvořené stehnem, lýtkem a holení; a nohy, která se skládá z chodidla a nártu.

Zdroj: Lidská noha

Anatomie nohy = dolní končetiny

Lidská noha se skládá z 26 kostí, 19 svalů a ze 107 vazů a je tvořena dvěma částmi, a to pletencem a kostrou volné dolní končetiny. Pletenec tvoří jediná velká kost, která vznikla tím, že srostly tři kosti v jednu (pánevní, křížová a spona stydká). Je třeba si také uvědomit, že dolní končetina je k trupu připevněna mnohem pevněji než ta horní.

Zdroj: Lidská noha

Jak dlouho se léčí zánět šlach

Přesně daná doba léčby není, každý případ je individuální. Tendinitida může trvat klidně i několik měsíců v závislosti na závažnosti zranění. Zánět achillovy paty se může léčit velmi dlouho, pokud bude noha neustále přetěžována.

Zdroj: Zánět achillovy paty babské rady

Natržená Achillova šlacha

Natržená Achillova šlacha se léčí podobně jako její ruptura. Rozdíl je právě v tom, že u natržení, nebyla všechna vlákna šlachy přetržena, a tak lékaři obvykle nohu znehybní prostřednictvím sádry nebo ortézy do doby než dojde k tomu, aby vlákna šlachy opět srostla, což obvykle trvá zhruba 6 týdnů. Během léčby je nutné, aby byla noha zatěžována co nejméně, a proto obvykle pacient v této době využívá k chůzi berle. Po sundání sádry bývá nutná opět rehabilitace, protože za těch několik týdnů svaly na noze oslabily a je potřeba začít s pohybem nohy opatrně, aby se vlákna šlachy zcela nepřetrhla. V některých případech i natržená vlákna šlachy bývají řešena operativně. Natržení Achillovy šlachy je stejně bolestivé jako její ruptura a pokud bolest ani po rehabilitaci při sportu nepřestává, lékaři pak obvykle doporučují daný sport zcela vynechat.

Zdroj: Achillova pata

Obecné rady pro všechny

Pitím citronového džusu, který má močopudné účinky, zmírníte otoky kotníků způsobené zadržováním tekutin. Dalšími přírodními diuretiky jsou mrkev, pórek, okurky, cibule a tuříny.

Připravte si teplou koupel, do níž dáte šest kapek geraniového, šest kapek citronového a tři kapky rozmarýnového oleje (nepoužívejte rozmarýnový olej v prvních dvaceti týdnech těhotenství).

Pijte denně jeden nebo dva šálky vlažného až studeného čaje z pampeliškových listů a řebříčku obecného.

Užívejte potravinový doplněk s pampeliškou, která má močopudné účinky či s vojtěškou, která brání zadržování tekutin v těle.

Kdy je nutná návštěva lékaře:

  • Stav se nelepší, nebo se zhoršuje.
  • Příznaky se objevily po nasazení nových léků.
  • Otéká jen jeden kotník.
  • Máte bolesti a otoky ve slabinách a v podbřišku.
  • Trpíte dýchavičností.
  • Těhotenství.
  • Noha nebo chodidlo znecitliví a pociťujete mravenčení.

Více se o této problematice dozvíte zde.

Zdroj: Jak odstranit otok kotníku

Ortopedické vady nohou

Vady nohou jsou běžné u všech věkových skupin. Existuje jich velká řádka a velkou část z nich způsobuje nevhodná obuv. Příklady vady nohou u člověka:

pedes transversoplanus = příčně plochá noha

Příčně plochá noha vzniká poklesem přední příčně klenby, zároveň s tím se i celá přední část nohy rozšíří. K tomuto problému může dojít z vrozených příčin (klidně to může být i dědičné), ale člověk (hlavně tedy ženy) si příčně plochou nohu může způsobit sám hlavně nošením bot s vysokými podpatky, nebo se zúženou částí pro prsty. Plochou nohu může také způsobit nadváha a u dětí i předčasné a časté nošení bot. Není tedy vhodné, aby děti celý den pobíhaly v botách, doma by měly chodit i na boso, nejen v přezůvkách. Kromě toho, že poklesne klenba, dochází současně také i k otlakům a často také k deformaci prstů, případně i k útlaku nervu, který může způsobovat pocity bolesti při chůzi (obzvláště na podpatcích). Plochá noha může ale způsobovat také bolesti kolen, kyčlí, páteře, nebo i křeče v lýtkách. Každý člověk si sám může ozkoušet, jestli nemá plochou nohu. Stačí si prohlédnout otisk chodidla (samozřejmě bez bot!), plochá noha je širší než běžná fyziologická noha. Zároveň se dají ploché nohy cvičit, aby se jejich zdravotní stav nezhoršoval, případně se i zlepšil.

pes valgus = vybočená noha

Jedná se o to, že je noha vbočená směrem dovnitř. Tuto vadu způsobilo špatné postavení hlezenní a patní kosti, protože hlezenní kost vybočuje směrem k vnitřnímu okraji chodidla. Tento typ vady se objevuje ve většině případů u dětí, u dospělých je to málokdy, protože s přibývajícím věkem by se zesilováním svalstva a vazů měla napravit. Pokud by ale tato vada trvala do puberty, jedná se o předzvěst podélně ploché nohy.

pes planovalgus = podélně plochá noha

Jedná se o vadu typickou pro děti. Dochází při ní k zploštění vnitřní podélné klenby a zároveň je pata postavena výše a vybočuje. Vznik této vady ovlivňuje genetika, ale i to, jestli dítě nosilo v dětství kvalitní obuv správné velikosti. Tato vada se kromě vzhledové deformity může projevit i pocity únavy nohou, ale i bolestí v bérci, nebo v holeni. V horších případech ji může dokonce doprovázet i pocení a otékání nohou a vznik křečových žil. U podélně ploché nohy se rozlišují tři stupně vady podle závažnosti.

pes excavatus = lukovitá noha = vysoká noha

Jedná se obvykle o vrozenou vadu, kterou je ale nemožné odhalit u malých dětí. Vada je způsobená vrozenými poruchami míchy (v některých případech ale i získaných). Obvykle bývá znatelná až v době, kdy děti chodí do školy, protože v té době z nohy vymizí tukový polštář. Jedná se o výrazné vyklenutí podélné klenby a snížení přední příčné klenby, prsty se tak dostávají do flekčního postavení. V nejčastější a zároveň nejlehčí formě se projevuje vysokým nártem. Lukovitou nohu si ale člověk může způsobit i nošením menší obuvi, nebo se může projevit jako důsledek zánětu v plosce nohy.

vbočený malíček u nohy

Jedná se o vybočení malíčku směrem k sousednímu prstu, případně se může zvedat nad něj. Vbočený malíček způsobuje nevhodně zvolená obuv se zúženou špičkou právě v místě výskytu malíčku.

pes planus = podélně plochá noha

. Tato vada se ale může objevit i u dospělých, kteří tráví mnoho hodin denně stáním nebo chůzí, a kteří tím pádem nohu velmi přetěžují. Projevuje se stejně jako podélně plochá noha u dětí. Může ji také doprovázet pocit únavy nohou, bolesti, křečové žíly, otékání a pocení nohou.

deformace malíčku na noze

Deformace malíčku ale i ostatních prstů bývají zpravidla způsobené nošením nevhodné obuvi, která je buď příliš krátká, nebo je špičatá. Vzhledem k tomu může se stát, že prst se zdeformuje, nejčastěji do skrčeného tvaru, případně může vybočit ze správného směru růstu. U dětí deformace prstů nebývají tak časté, ale postupně s věkem jejich počet přibývá.

vbočené kotníky

Při této vadě dochází k tomu, že se kotníky vychylují ze směru růstu. Běžně se tato vada také označuje jako „šmajdání“. Pokud se objeví u dítěte, dá se obvykle ještě odstranit nošením pevné obuvi, která bude držet kotníky v rovině.

hallux vagus = vbočený palec

Jedná se o vychýlení palce směrem k sousednímu prstu. Toto vbočení palce obvykle způsobuje ochabnutí vazů a svalů. Vada vbočeného palce se nikdy nevyskytuje sama, vždy se pojí s problematickou klenbou. K vbočení palce obvykle dochází užíváním nevhodné obuvi, která má úzkou přední část, nebo dokonce velmi špičatou. Kromě vybočení palce se vada projevuje i bolestmi kloubu palce, otoky a kuřími oky. Vbočený palec postihuje častěji ženy než muže, ale může se objevit i u dětí, pokud nosí těsné ponožky. Vbočený palec se vyskytuje u dětí již v předškolním věku.

Zdroj: Lidská noha

Co znamená, když z oteklých nohou teče voda

Pokud z oteklých nohou teče voda, může se jednat o lymfedém. Lymfedém je nebolestivý bledý otok, který je zpočátku měkký a v pozdějších stadiích tuhý. Měkké tkáně propadají vazivové přestavbě – fibróze. Otok postihuje všechny měkké tkáně, které nejsou dostatečně lymfatickým systémem drénovány. Stázou lymfy dochází k poškození chlopní a endotelu lymfatických cév, zvyšuje se jejich propustnost, zpomaluje se tok lymfy a vznikají lymfatické (bílkovinné) zátky. Následkem prosáknutí tkání a městnajících bílkovin a fibrinu se zmnožují vazivové buňky (fibroblasty), dochází k novotvorbě krevních cév, přibývá buněk typických pro chronický zánět. Nakonec se zvětšuje počet kolagenních vláken a začíná sklerotická přestavba tkáně. Všechny tyto mechanismy se navzájem umocňují a vedou k bludnému kruhu onemocnění. Pokud otok a vazivová přestavba kůže a podkoží pokračují, dojde až k elefantiáze, tedy sloní noze. Elefantiáza se vyvine nejčastěji na dolních končetinách. Postiženy však mohou být i horní končetiny s maximem v oblasti hřbetu ruky a předloktí, obličeje (víčka, čelo, rty, uši, nos) nebo genitálu (šourek, penis, zevní rodidla).

Nejvýraznější je otok v oblasti kůže a především podkoží. Kůže je suchá, hyperkeratotická a může mít vzhled pomerančové kůry. V latentní fázi lymfedému, kdy je již přítomna nedostatečná lymfatická drenáž, ale otok ještě není klinicky prokazatelný, si postižení mohou stěžovat na pocit tíhy, bolesti, omezené funkce a únavnosti, pocit pálení a napětí v postižené končetině.

Na prstech a nártu dolních končetin se po mnoho let trvajícím lymfedému mohou objevit bradavičnaté útvary splývající do plochy, které se nazývají lymfatická verukóza (verrucosis lymphostatica).

Na kůži se mohou tvořit drobné puchýřky (chyloderma), z nichž po prasknutí vytéká lymfa (lymforea). Lymfa však může vytékat i z neporušené kůže. Onemocnění bývá často komplikováno růží (erysipelem).

Zdroj: Co na otoky nohou

Otok pravého kotníku

Jak již bylo popsáno víše, otoku může mít různé příčiny, například z cévních příčin, ucpaná céva může být závažný stav, což by bylo vhodné konzultovat s lékařem, v tomto případě vzniká otok kotníku bez úrazu. Nebo otok jedné nohy vznikl jako reakce na nějaký proces v kloubu (ortopedická nebo revmatologická příčina).

Příčiny

Příčin může být celá řada od ploché nohy až po vyhřezlou meziobratlovou ploténku. Doporučuje se ortopedické, cévní či neurologické vyšetření, které určí další postup. Ledvinný původ u zcela ohraničeného a jednostranného otoku je velmi nepravděpodobný. Je-li nárůst otoku vlivem alkoholu, který má jednak vasodilatační účinky a jednak zvyšuje objem krevního řečiště, dochází v obou případech k přesunu tekutin z cév do podkoží a ovlivňuje to i hladina kyseliny močové.

Léčba

Otoky nohou se obvykle léčí lokálně analgetiky (gely- Ibalgin, Dolgit apod.), studenými obklady, klidem (neznamená to ovšem celodenní ležení na lůžku, ale obecně nepřetěžovat končetinu, nenosit těžká břemena, nechodit na dlouhé vzdálenosti). Přes noc otok většinou "oplaskne" (přece jen je více času noha v horizontální poloze), a přes den (zvláště v tomto horkém počasí) se otok postupně opět objevuje. Na léčbu otoků je vhodná lokální léčba, například 3 x denně Reparil gel, který velmi dobře snižuje otoky a regeneruje cévní systém.

Zdroj: Otok jednoho kotníku

Anatomie nohy (chodidla a jeho hřbetu)

Popis

I nohu tvoří několik kostí, celkově se kostra nohy nazývá skeleton pedis. Noha je vlastně podkladem celé kostry člověka, a tak nese celou váhu lidského těla, proto je třeba, aby kosti byly odolné.

Části nohy

a) kosti

Nohu tvoří kotníky, kosti holenní a lýtkové, současně také několik kostí zánártních (= ossa tarsi), kostí nártních (= ossa metatarsi) a prstů (= phalanges). Kostí zánártních je v chodidlu 7 a počítají se od paty směrem dopředu. Největší z nich je kost patní (= calcaneus) a kost hlezenní (= talus), před nimi se nachází menší kost loďková (= os naviculare) a tři kosti klínové: vnitřní (= os cuneiforme mediale) střední (= os cuneiforme intermedium) a zevní (= os cuneiforme laterále), na stejné úrovni se také nachází kost krychlová (= os cuboideum). Před kostmi zánártními se nachází pět kostí nártních (= ossa metatarsi), každá z nich vede k jednomu prstu nohy. Samotné prsty jsou tvořeny několika články. Palec u nohy tvoří dva větší články, ostatní prsty jsou ale tvořeny již třemi kostními články.

b) klouby a vazy

Stejně jako ruka i noha obsahuje klouby, které ale nejsou v noze tak pohyblivé jako v ruce. Kosti chodidla vytvářejí nožní klenbu, která umožňuje pružné našlapování. Klouby pojí různé části kostí, například kloub spojuje kost patní s hlezenní a člunkovou, nebo kost patní s kostí krychlovou, kost krychlovou s kostí člunkovou, kost člunkovou s kostí klínovou, kost krychlovou s kostmi klínovými a kosti nártní s prstovými články.

c) svaly

U chodidla se rozlišují svaly podle toho, jestli se nachází na hřbetu nebo na chodidlové části. Na hřbetu se nachází krátký natahovač prstů (= musculus extensor digitorum brevis) a krátký natahovač palce (= musculus extensor brevis). V chodidlové části se vyskytuje odtahovač palce (= musculus abductor hallucis), přitahovač palce (= musculus adductor hallucis), krátký ohybač palce (= musculus digitorum brevis), odtahovač malíku (= musculus abductor digiti minimi V), krátký ohybač malíku (= musculus flexor digiti minimi brevis V), krátký ohybač prstů (= musculus flexor digitorum brevis), čtyřhranný sval chodidlový (= musculus quadratus plantae) a další mezikostní svaly.

Svaly jsou zde velmi důležité, protože udržují nožní klenby ve správném postavení. U svalů je důležité, aby byly pevné a současně i pružné. Pokud by byly ale dlouhodobě přetěžovány, může se stát, že způsobí i pokles nožní klenby, a tím i způsobí ploché nohy.

d) klenby

U nohy se rozlišuje vnitřní klenba, zevní klenba příčná přední klenba. Vnitřní klenba vede od spodního hrbolu patní kosti přes kost člunkovou, první kost klínovou k první kosti nártní. Zevní klenba také začíná u spodního hrbolu patní kosti a vede přes krychlovou kost až k páté kosti nártní. Příčná přední klenba je tvořená hlavičkami druhé až čtvrté nártní kosti. Tato klenba se dotýká země ve třech místech, a to na hlavičce první kosti nártní, na hlavičce páté nártní kosti a na spodním patním hrbolu. Tato klenba nemá u všech lidí stejný tvar, někdo ji může mít vysokou, někdo nízkou. Zároveň tato klenba nemusí mít stále stejný tvar, časem se může změnit.

Klenby chodidla se významně podílejí na pohybu člověka, umožňují mu pohodlnou chůzi i na tvrdé podložce, protože tlumí otřesy při chůzi. Klenby také chrání měkké části chodidla a zároveň určují i velikost a tvar nášlapné části chodidla.

Zdroj: Lidská noha

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Jitka Konášová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP