Rychlá odpověď: Slovenský katastr najdete hlavně přes Portál ESKN a mapovou aplikaci MAPKA. Pro běžné ověření parcely, listu vlastnictví nebo vlastníka většinou stačí online vyhledávání podle katastrálního území, čísla LV, parcely nebo jména. Pro právní použití ale nestačí obyčejný náhled z internetu, potřebujete úřední výpis.
Když Čech hledá nemovitost na Slovensku, první zmatek bývá v názvech. Nehledáte „nahlížení do KN“ jako u ČÚZK, ale slovenský kataster nehnuteľností, Portál ESKN, MAPKA, list vlastníctva a katastrálne územie. Systém je použitelný, ale není úplně stejný jako český katastr.
V praxi nejvíc pomůže vědět, který portál otevřít jako první. Něco je vhodné pro rychlé nalezení parcely v mapě, něco pro kontrolu listu vlastnictví a něco až pro úřední výpis. Tento návod je psaný právě pro situaci, kdy chcete slovenskou nemovitost ověřit bez bloudění.
FAQ – online nahlížení do katastru nemovitostí Slovenská republika
Jak se jmenuje slovenské nahlížení do katastru nemovitostí?
Slovenské nahlížení do katastru hledejte hlavně jako Portál ESKN, MAPKA nebo kataster nehnuteľností, ne jen českým výrazem nahlížení do KN.
V praxi se vyplatí kombinovat české i slovenské názvy. Češi často hledají katastr Slovensko nebo katastr sk, zatímco oficiální prostředí používá výrazy jako kataster nehnuteľností, list vlastníctva, katastrálne územie a parcely. Když použijete slovenské pojmy, rychleji se dostanete k přesným výsledkům.
Kde najdu list vlastnictví na Slovensku online?
List vlastnictví na Slovensku najdete přes Portál ESKN nebo příslušné elektronické služby, obvykle podle katastrálního území a čísla LV.
Pokud číslo LV neznáte, začněte parcelou, stavbou, bytem nebo vlastníkem. Důležité je nepřeskakovat katastrální území, protože samotné číslo listu vlastnictví nemusí být jednoznačné. Pro první orientaci stačí informativní náhled, ale pro právní úkony potřebujete právně použitelný výpis.
Je slovenský katastr online zdarma?
Slovenský katastr online umožňuje bezplatnou orientační kontrolu některých údajů, ale právní výpisy a úřední služby mohou mít jiný režim.
Pro běžné ověření parcely, mapy nebo informativních údajů často vystačíte s online náhledem. Jakmile ale potřebujete dokument pro úřad, banku, soud, převod nebo smlouvu, nepočítejte s tím, že obyčejný náhled stačí. Rozlišujte informativní výpis a výpis pro právní účely.
Mohu ve slovenském katastru hledat podle jména vlastníka?
Vyhledávání podle vlastníka je ve slovenském katastru možné, ale u běžných jmen může být nepřesné bez dalšího zpřesnění.
Jméno vlastníka používejte raději společně s obcí, katastrálním územím nebo parcelou. U častých jmen hrozí záměna osob a zbytečné bloudění. Bezpečnější bývá postup přes parcelu, list vlastnictví nebo přesnou adresu. U citlivých rozhodnutí se nespoléhejte jen na shodu jména.
Jak najdu slovenskou parcelu podle čísla?
Slovenskou parcelu podle čísla hledejte přes katastrální území a ověřte, zda jde o parcelu registra C nebo E.
Číslo parcely samo o sobě nemusí stačit, protože bez katastrálního území nebo registru můžete dojít ke špatnému výsledku. Ideální je otevřít mapu, najít polohu parcely a potom přejít na list vlastnictví. U pozemků sledujte také druh pozemku, výměru a přístup.
Jaký je rozdíl mezi parcelou C a parcelou E na Slovensku?
Parcela C a parcela E označují odlišné evidenční vrstvy, které mohou mít u pozemků praktický význam.
U běžného uživatele je nejdůležitější vědět, že špatné pochopení registru může vést k omylu v mapě.
Česká realita: proč Slováci říkají kataster a Češi hledají katastr sk
Velká část organických dotazů kolem tohoto tématu vzniká z jazykového rozdílu. Češi píší katastr nemovitostí Slovensko, katastr sk, nahlížení do katastru Slovenská republika nebo slovenský katastr nemovitostí. Slováci hledají spíš kataster nehnuteľností, list vlastníctva, katasterportal, parcela nebo vlastník nehnuteľnosti. Kdo hledá jen českými výrazy, často se dostane na poradny, starší návody nebo neoficiální stránky.
To není chyba uživatele. Je to prostě rozdíl mezi českým a slovenským prostředím. Proto se mi při hledání osvědčilo kombinovat české i slovenské výrazy. Například místo jednoho dotazu „katastrální mapa Slovensko“ zkusit také „katastrálna mapa Slovensko“, „MAPKA kataster“ nebo „kataster nehnuteľností parcela“. Výsledky jsou potom přesnější.
Pro českého uživatele je důležité ještě jedno: slovenské úřady a portály nepoužívají vždy formulace, na které jsme zvyklí z Česka. Katastrální úřad Slovensko se v praxi potkává s označením katastrální odbor okresního úřadu, Úrad geodézie, kartografie a katastra SR a elektronické služby katastru. Když tedy hledáte „katastrální úřad Slovensko“, není to špatně, ale oficiální slovenské názvy budou jiné.
Ingredience: 600 g hladké mouky, 300 g škvarků, 2 vejce, ¾ kostky droždí, 250 ml smetany ke šlehání, 1,5 dl mléka, 1 lžička cukru krystal, sůl, hrubozrnná mořská sůl
Technologický postup: Z mléka, cukru a droždí připravíme kvásek. Mouku prosejeme a spolu s kváskem, smetanou, vajíčkem a 1/2 lžičkou soli vymícháme na těsto. Necháme vykynout na teplém místě. Vykynuté těsto vyklopíme na pracovní desku, promícháme a opět necháme kynout asi 10 minut. Mezitím si připravíme škvarky, které pomeleme tak, aby nám vznikla hladká hmota (hrubší kousky nejsou na závadu). Těsto rozválíme na plát, potřeme polovinou škvarků a posypeme hrubozrnnou solí. Pravý a levý okraj těsta přeložíme na střed (zabalíme škvarky), totéž provedeme i s horním a dolním okrajem. Takto připravený bochník přikryjeme utěrkou a necháme ho cca 15 minut ještě kynout. Bochník opět vyválíme na plát, potřeme druhou polovičkou škvarků a posypeme hrubozrnnou solí. Pravý a levý okraj těsta přeložíme na střed (zabalíme škvarky), totéž provedeme i s horním a dolním okrajem. Takto připravený bochník přikryjeme utěrkou a necháme ho znovu cca 15 minut kynout. Poté opět rozválíme, přeložíme a necháme ještě 10 minut kynout. Hotové těsto na slovenské škvarkové pagáče rozválíme, rádýlkem na ně nakreslíme mřížku a z těsta vykrajujeme kolečka. Vykrájené pagáčky dáme na plech, potřeme rozšlehaným vajíčkem a posypeme hrubozrnnou solí. Připravené pagáčky pečeme ve vyhřáté troubě na 180 °C, po upečení necháme vychladnout a podáváme.
Lokální realita Slovenska: co vás může překvapit proti Česku
Slovenská realita má několik zvláštností, které českého uživatele překvapí. První je jazyk. Slova jako kataster nehnuteľností, list vlastníctva, katastrálne územie, ťarchy nebo oprávnené osoby jsou srozumitelná, ale při hledání je dobré používat slovenskou podobu. Vyhledávače i oficiální portály na ni reagují přesněji.
Druhá věc je členění úřadů a služeb. Čech intuitivně hledá katastrální úřad Slovensko, ale v praxi narazí na katastrální odbor okresního úřadu, Úrad geodézie, kartografie a katastra SR, Slovensko.sk, Portál ESKN a MAPKA. Když nevíte, co který název znamená, působí to složitěji, než to ve skutečnosti je.
Třetí věc je historická rozdrobenost vlastnictví. U slovenských pozemků, hlavně mimo města, se můžete setkat s mnoha spoluvlastníky, malými podíly, parcelami registra E nebo nejasným užíváním v terénu. To není chyba katastru, ale důsledek historického vývoje vlastnictví. Pro kupujícího je to ale zásadní informace: levný podíl na pozemku nemusí znamenat snadno použitelný pozemek.
Čtvrtá fotografie patří do části o lokální realitě. Má ukázat rozdíl mezi „pozemek na mapě“ a „pozemek v krajině“. Právě tady se často ukáže, že online kontrola je jen začátek a že přístup, svah, hranice nebo sousední využití mohou rozhodnout víc než samotné parcelní číslo. Fotografie znázorňuje venkovský pozemek v mírně kopcovité slovenské krajině, kde je důležité ověřit přístup, sousedy a skutečný stav v terénu.
Zadání pro fotografii: Superrealistická fotografie venkovského pozemku ve slovenské nebo středoevropské krajině, mírně zvlněný terén, travnatý pozemek na okraji obce, v dálce několik domů, polní cesta podél parcely, žádné cedule a žádné čitelné nápisy, přirozené denní světlo, realistická atmosféra běžné lokality, důraz na hranici mezi udržovaným pozemkem a okolními parcelami, vysoký detail, profesionální dokumentární styl, DSLR fotografie.
Ingredience: 700 g hladké mouky, 400 g mletých škvarků, 250 g tuku (Smetol), kysaná smetana, 1 celé vejce, 1 kostka droždí, sůl, mletý kmín, mléko podle potřeby, vejce na potření, celý kmín a sůl na posypání
Postup: Z vykynutého těsta vyválíme 1 cm silný plát a vykrajujeme kolečka, na která vyznačíme rádýlkem mřížky. Mřížkovaná kolečka poklademe na jemně vymaštěný plech, potřeme vajíčkem, posypeme solí a kmínem. Pečeme dozlatova a ihned vkládáme do nádoby a přiklopíme. Zůstanou dlouho měkké, nevyschnou a neztvrdnou.
Na vál prosejeme mouku, přidáme tuk, mleté škvarky a dobře promícháme. Přidáme protlačené vařené brambory, žloutky, smetanu, sůl a vypracujeme těsto, které rozválíme a přeložíme, jako se to dělá s listovým těstem. Plát necháme asi 15 minut odležet, poté jej opět dvakrát přeložíme a necháme odpočinout. Nakonec těsto rozválíme na plát silný 1,5 cm, nožem do něj vykrojíme hustou mřížku a kulatou formičkou z něj vykrajujeme pagáče (kolečka), která potřeme rozšlehaným vejcem a upečeme ve středně vyhřáté troubě (180–200 °C).
Ingredience: 300 g hladké mouky, 250 g škvarků, 2 vejce, 100 ml mléka, sůl, ½ kypřicího prášku do pečiva, semínka na posyp
Technologický postup: Do misky prosejeme mouku smíchanou s práškem do pečiva, přidáme celé vejce, škvarky, sůl a mléko. Prohněteme vše dohromady. Jestliže máme škvarky větší, posekáme je na menší kousky. Množství přidávaného mléka se řídí obsahem tuku ve škvarcích. Jestliže těsto nejde zpracovat, přidáme mléko. Další možností je přidat trochu sádla, placky budou křehčí. Výsledné těsto je nelepivé, mastné, vláčné. Těsto vyvalujeme na plát silný asi 4 mm. Nepodsypáváme – těsto je mastné a nelepí se. Vykrajujeme placičky. Placičky pokládáme na plech vyložený pečicím papírem. Mřížku na ně pak uděláme tak, že na placku přitiskneme kolečko na krájení brambor. Placičky potřeme rozšlehaným vejcem a posypeme. Sypat můžeme hrubou solí, kmínem, sezamem, mákem. Placičky se pečou při teplotě 200 °C do zrůžovění. Mohou se také smažit na pánvičce.
Ingredience: 120 g vepřových škvarků, 500 g polohrubé mouky, 180 g sádla, 125 ml mléka, 20 g droždí, 2 vejce, 1 lžička cukru, sůl, hrubozrnná sůl, mletý pepř, drcený kmín, 2 lžíce bílého vína
Technologický postup: Připravíme si kvásek – rozdrobené droždí + 1 lžíce vlažného mléka + špetka cukru + 2 lžíce mouky. Promícháme a necháme v teple vzejít. Do mísy dáme prosátou mouku, tuhé sádlo, osolíme, opepříme. Přidáme kvásek, 1 vejce, nadrobno sekané škvarky a víno. Smícháme v těsto, přikryjeme utěrkou a necháme důkladně vykynout (alespoň hodinu). Z těsta pak tvoříme kuličky nebo jej můžeme rozválet a vykrajovat kolečka, která ve větších rozestupech klademe na plech s pečicím papírem. Vezmeme kulatou mřížku (na brambory), každou kuličku mřížkou zmáčkneme na placku a máme ji tak rovnou i ozdobenou mřížkami. Položíme na plech na pečicí papír. Potřeme rozšlehaným vejcem, posypeme hrubou solí a drceným kmínem, dáme do předehřáté trouby na 160 °C a pečeme do zezlátnutí. Před podáváním necháme vychladnout.
Oškvarkové pagáče se podávají teplé i studené. Před servírováním se natřou lektvarem, pocukrují se, případně se jen obalí v cukru s vanilkou. Výborné jsou samostatné. Mohou se podávat jako příloha k masu i se zelím, anebo na sladko s mákem či povidly. Každému dle chuti.
Ingredience: 600 g hladké mouky, 150 g másla, 2 vejce, 1 lžička cukru krystal, 30 g droždí, 300 g škvarků, 2 lžičky soli, 50 ml mléka, 200 ml zakysané smetany
Technologický postup: Domácí škvarky nemeleme, ale jen je posekáme ostrým nožem na malé kousky, které budou dobře cítit na jazyku. Pagáčky tak budou mnohem chutnější než s mletými škvarky. Posekané škvarky promícháme s domácím vepřovým sádlem, podle chuti osolíme a škvarky odložíme do chladničky, než připravíme těsto. Do mísy robota nasypeme hladkou mouku a promícháme ji se solí. Do jamky v mouce rozdrobíme čerstvé droždí, posypeme krystalovým cukrem, zalijeme asi 50 ml vlažného mléka a necháme vykynout kvásek – asi 15 minut. K vykynutému kvásku přidáme vejce, změklé máslo pokrájené na kostky, kysanou smetanu a mísíme nejprve na stupni rychlosti č. 1 deset minut, potom ještě na stupni rychlosti č. 2 dalších pět minut, dokud nedostaneme pružné, lesklé a nelepivé poloměkké těsto, které bez dalšího kynutí vyklopíme pomocí stěrky na pomoučněnou desku. Těsto rozválíme do tvaru obdélníka o tloušťce asi 1,5 cm. Těsto rovnoměrně potřeme posekanými škvarky se sádlem tak, že po obvodu necháme asi 2 cm široký volný pás, a potřené těsto přeložíme shora do středu o třetinu, přes kterou přeložíme zdola nahoru do středu další třetinu těsta, čímž máme na sobě 3 vrstvy, potom stejně překládáme těsto z boků přes sebe, čímž ve výsledku bude na sobě 9 vrstev těsta. Přeložené těsto se škvarky přikryjeme čistou utěrkou a necháme 30 minut odpočívat. Po této době složené těsto opět rozválíme a znovu překládáme, tento postup zopakujeme celkem třikrát. Pokud byste měli doma nyní příliš teplo, klidně odložte těsto do chladničky odpočívat, bude kynout i tam, a vy budete mít jistotu, že se tuk v teple nerozpustí a náplň nevyteče. Potom naplněné a překládané těsto rozválíme na tloušťku asi 3 cm, bez dalšího kynutí pomoučněnou formičkou vykrojíme okrouhlé pagáčky, na které nožem vytvoříme rýhovaní. Pagáčky zakulatíme otáčivým pohybem mezi dlaněmi, přeložíme na plech vystlaný teflonovým papírem a povrch pagáčků potřeme rozšlehaným vejcem pomocí mašlovačky. Pagáčky ihned vložíme do předem vyhřáté trouby, na dno trouby nezapomeneme postavit hrneček s horkou vodou. Pečeme na středním roštu 20 minut při teplotě 180 °C (na funkci horní a dolní ohřev s ventilátorem), až pagáčky budou mít pěknou zlatohnědou barvu. Upečené pagáčky necháme vychladnout na mřížce.
Technologický postup: Listové těsto rozválíme, posypeme nahrubo mletými škvarky, pokapeme vínem, přeložíme natřikrát, znovu vyválíme, opět přeložíme a necháme 30 minut odpočinout. Poté opět vyválíme cca 2cm placku, ze které vykrajujeme kolečka. Kolečka rozložíme na plech, potřeme rozšlehaným vejcem, posypeme hrubou solí (kmínem) a pečeme v silně vyhřáté troubě dozlatova.
Ingredience: 500 g mouky, 1 lžíce cukru, 10 g čerstvých kvasnic, 2 žloutky, 250 g másla, špetka soli, 100 ml kyselé smetany, 250 g škvarků
Technologický postup: Prosejeme směs mouky a cukru, přidáme ostatní suroviny a zpracujeme vše na hladké těsto. Rozválíme těsto na pracovní desce tak, abychom mohli vytvořit čtyřvrstvé těsto. Plát vytvarujeme do dlouhého obdélníka, potřeme namletými škvarky, krátké strany přehneme doprostřed a pak jednu přeloženou část přehneme přes druhou. Výsledkem jsou čtyři vrstvy těsta položené nad sebou. Necháme odpočívat 20 minut na studeném místě a výše uvedený postup zopakujeme ještě dvakrát (tedy opět rozválíme a stejným způsobem přehneme na čtyři vrstvy; pak to ještě jednou zopakujeme). Plát těsta konečně rozválíme na plát o tloušťce asi 5 mm, na povrchu uděláme nožem mřížku s řezy vzdálenými od sebe asi na prst. Z takto upraveného plátu těsta vytlačíme kulatým vykrajovátkem nebo skleničkou stejná kolečka. Kolečka klademe na tukem pomazaný plech. Povrch ještě potřeme rozšlehaným žloutkem. Vložíme do trouby předehřáté na střední teplotu 180 °C a pečeme 30–40 minut dozlatova.
Ingredience: 450 g hladké mouky, 1 vejce, 250 g mletých škvarků, 1 lžička cukru krystalu, 25 g droždí, 2 lžíce bílého vína, 60 g vepřového sádla, 2 lžičky soli, 250 ml vlažného mléka, ½ lžičky mletého pepře
Technologický postup: Domácí škvarky nameleme na mlýnku, trochu osolíme, opepříme a promícháme. Do mísy prosejeme hladkou mouku, přidáme sůl, čerstvě mletý černý pepř a promícháme. Do jamky v mouce rozdrobíme čerstvé droždí, posypeme krystalovým cukrem, zalijeme částí vlažného mléka a necháme vykynout kvásek – asi 15 minut. Když kvásek vykyne, přidáme domácí vepřové sádlo, víno a po troškách přiléváme zbylé vlažné mléko. Vypracujeme důkladně rukama na hladké, pružné, nelepivé a poloměkké těsto. Zpracováváme, dokud se nám těsto nezačne oddělovat od rukou a stěn mísy a na povrchu se nezačnou tvořit velké bubliny. Těsto na domácí škvarkové pagáčky nenecháváme vykynout, ale hned s ním pracujeme. Těsto dáme na jemně pomoučněnou desku a rozvalíme do obdélníku o tloušťce asi 0,5 až 1 cm. Na těsto rovnoměrně rozetřeme mleté škvarky tak, že po obvodě necháme asi 1,5 cm volný pás. Těsto stočíme na těsno do závinu, jehož oba okraje spojíme stlačením, aby náplň nevytekla. Závin obrátíme spojem nahoru, přeložíme třetinu zleva doprava a přes to přeložíme další třetinu těsta zprava doleva, trochu zploštíme válečkem. Náplň zůstane pěkně uvnitř a na sobě bude více přeložených vrstev těsta. Těsto zakryjeme fólií a odložíme do chladničky na 30 minut, aby náplň ztuhla a později během válení nevytékala. Těsto bude kynout dále i v chladničce. Po této době těsto rozválíme a znovu stejným způsobem překládáme. Celý postup opakujeme 3x za sebou po 30minutové pauze. Naposledy těsto rozválíme na tloušťku asi 1,5 až 2 cm, ale ne více, kynutím by se jednotlivé vrstvy nepěkně posunuly. Malým vykrajovátkem namočeným v mouce vykrojíme jednotlivé pagáčky, které na povrchu hustě narýhujeme nožem na stejné kostky. Pagáčky dáme na plech vystlaný teflonovou fólií nebo pečicím papírem, přikryjeme čistou utěrkou a necháme 15 minut kynout. Vykynuté pagáčky potřeme rozšlehaným vejcem, dáme péct do trouby vyhřáté na 180 °C na střední rošt a pečeme na horní a dolní ohřev s ventilátorem, až se povrch zbarví pěkně do červenohněda, což trvá asi 15 minut. Na dno trouby dáme hrneček s vroucí vodou. Upečené pagáčky dáme vychladnout na mřížku. Překládané škvarkové pagáčky jsou velmi chutné a po opakovaném překládání jsou pěkně křehké. Pagáčky jsou vynikající jako pohoštění pro návštěvy k vínu, nebo skvěle chutnají k různým sytým polévkám na kyselo.
Katastr nemovitostí ve Slovenské republice funguje obdobně jako u nás. Návod, jak se na něj podívat, můžete vidět v našem článku Jak to má s nahlížením do katastru nemovitostí Slovenská republika. Využívá obdobné aplikace jako v naší republice, kdy je možné dohledat informace o vlastnictví parcel, staveb, jednotek a práv stavby evidovaných v katastru nemovitostí.
Vysoká cukernatost je příjemná a současně praktická pro uchovávání vína, ale co spotřebitel, to jiné chutě, někdo preferuje kyselinky, tak je asi dobře, že limity jsou dost dobře splnitelné.
Kdo určitě uvítá sladkou chuť, jsou děti, takže od moštových odrůd pro výrobu alkoholických nápojů přejděme k odrůdám stolním.
Ano, jak název napovídá, stolní odrůdy se konzumují jako ovoce; vína se z nich většinou nevyrábějí, i když bychom to klidně udělat mohli. Takováto vína by určitě neměla vysokou kvalitu, protože ta není ani v hroznech, ale byla by lehká a pitelná. Hodila by se na rychlou konzumaci.
Stolní odrůdy mají od moštových odrůd odlišné parametry. Hrozen má být atraktivní, velký, ne příliš hustý, aby se bobule příliš nedotýkaly, a často mívá rozvětvenou třapinu. Bobule jsou také velké, při zralosti všechny dobře vybarvené. Jejich dužnina, na rozdíl od tekuté dužniny u odrůd moštových má být masitá, chruplavá, s malým počtem semen. Kdo stolní hrozny, pochopitelně z dovozu, častěji kupuje, jistě si všiml, že některé odrůdy jsou bezsemenné, zatím tedy jen odrůdy zahraniční. Chuť stolních odrůd má být jemná, příjemně aromatická. U stolních odrůd nikdy nebývá dosaženo tak vysokých cukernatostí, jako u odrůd moštových.
Nejprve projděme odrůdy, zapsané ve Státní odrůdové knize, to znamená, že byly prozkoušeny v Ústředním zkušebním ústavu zemědělském; není jich mnoho, protože, jak jsme si právě řekli, kritéria k jejich povolení jsou přísná. Nejstaršími u nás pěstovanými povolenými odrůdami jsou dvě, které jsou si velmi blízké, proto se zmíním o obou najednou. Jde o odrůdy Chrupka bílá a Chrupka červená.
Chrupka bílá:
Chrupka červená:
Obě jsou součástí velké rodiny Chrupek (syn. Chassellas nebo Gutedel), která je známa již několik tisíciletí. Pěstovaly se již v Egyptě, na území dnešního Jordánska, v Malé Asii a prostřednictvím Féničanů se přes Řecko a Řím rozšířily do mnoha oblastí Evropy, kde se révě mohlo dařit. Z doby, kdy se zaváděla první moderní evidence odrůd u nás, v roce 1941, bylo známo okolo čtyřiceti druhů různých Chrupek, i když samozřejmě byly zaevidovány jen ty nejvýznamnější. Musíme vzít v úvahu, že se tehdy vycházelo z pouhých popisů, a protože dnes používaná genetická kontrola dosud neexistovala, je možné, že v řadě případů mohlo jít o synonyma téže odrůdy. Tyto dvě jmenované odrůdy, jakožto odrůdy stolní, jsou v dnešní době již dávno překonané, protože výše uvedené požadavky, co se týká parametrů hroznů a bobulí, jsou dnes již několikanásobně překonané. Například při srovnávání velikosti bobulí jsou v pořadí dnes povolených odrůd na posledním místě.
Ve velké pánvi rozehřejte olej na střední stupeň a cibuli na něm opékejte asi 7 minut. Přidejte česnek, chorizo, papriku a vařte 5 minut. Přimíchejte rajčata a pokračujte ve vaření asi 4 minuty, dokud nezměknou. Ochuťte solí podle chuti. Horké nalijte do sklenic, které nechte zavařit. Zavaření trvá 5 minut ve vroucí vodě nebo v rozpálené troubě. Při otevření obsah sklenice ohřejte a do vroucího pokrmu vyklepněte 2 vejce a vařte 5 minut. Podávejte s chlebovou kůrkou a ozdobené zakysanou smetanou.
