Rychlá odpověď: Slovenský katastr najdete hlavně přes Portál ESKN a mapovou aplikaci MAPKA. Pro běžné ověření parcely, listu vlastnictví nebo vlastníka většinou stačí online vyhledávání podle katastrálního území, čísla LV, parcely nebo jména. Pro právní použití ale nestačí obyčejný náhled z internetu, potřebujete úřední výpis.
Když Čech hledá nemovitost na Slovensku, první zmatek bývá v názvech. Nehledáte „nahlížení do KN“ jako u ČÚZK, ale slovenský kataster nehnuteľností, Portál ESKN, MAPKA, list vlastníctva a katastrálne územie. Systém je použitelný, ale není úplně stejný jako český katastr.
V praxi nejvíc pomůže vědět, který portál otevřít jako první. Něco je vhodné pro rychlé nalezení parcely v mapě, něco pro kontrolu listu vlastnictví a něco až pro úřední výpis. Tento návod je psaný právě pro situaci, kdy chcete slovenskou nemovitost ověřit bez bloudění.
FAQ – online nahlížení do katastru nemovitostí Slovenská republika
Jak se jmenuje slovenské nahlížení do katastru nemovitostí?
Slovenské nahlížení do katastru hledejte hlavně jako Portál ESKN, MAPKA nebo kataster nehnuteľností, ne jen českým výrazem nahlížení do KN.
V praxi se vyplatí kombinovat české i slovenské názvy. Češi často hledají katastr Slovensko nebo katastr sk, zatímco oficiální prostředí používá výrazy jako kataster nehnuteľností, list vlastníctva, katastrálne územie a parcely. Když použijete slovenské pojmy, rychleji se dostanete k přesným výsledkům.
Kde najdu list vlastnictví na Slovensku online?
List vlastnictví na Slovensku najdete přes Portál ESKN nebo příslušné elektronické služby, obvykle podle katastrálního území a čísla LV.
Pokud číslo LV neznáte, začněte parcelou, stavbou, bytem nebo vlastníkem. Důležité je nepřeskakovat katastrální území, protože samotné číslo listu vlastnictví nemusí být jednoznačné. Pro první orientaci stačí informativní náhled, ale pro právní úkony potřebujete právně použitelný výpis.
Je slovenský katastr online zdarma?
Slovenský katastr online umožňuje bezplatnou orientační kontrolu některých údajů, ale právní výpisy a úřední služby mohou mít jiný režim.
Pro běžné ověření parcely, mapy nebo informativních údajů často vystačíte s online náhledem. Jakmile ale potřebujete dokument pro úřad, banku, soud, převod nebo smlouvu, nepočítejte s tím, že obyčejný náhled stačí. Rozlišujte informativní výpis a výpis pro právní účely.
Mohu ve slovenském katastru hledat podle jména vlastníka?
Vyhledávání podle vlastníka je ve slovenském katastru možné, ale u běžných jmen může být nepřesné bez dalšího zpřesnění.
Jméno vlastníka používejte raději společně s obcí, katastrálním územím nebo parcelou. U častých jmen hrozí záměna osob a zbytečné bloudění. Bezpečnější bývá postup přes parcelu, list vlastnictví nebo přesnou adresu. U citlivých rozhodnutí se nespoléhejte jen na shodu jména.
Jak najdu slovenskou parcelu podle čísla?
Slovenskou parcelu podle čísla hledejte přes katastrální území a ověřte, zda jde o parcelu registra C nebo E.
Číslo parcely samo o sobě nemusí stačit, protože bez katastrálního území nebo registru můžete dojít ke špatnému výsledku. Ideální je otevřít mapu, najít polohu parcely a potom přejít na list vlastnictví. U pozemků sledujte také druh pozemku, výměru a přístup.
Jaký je rozdíl mezi parcelou C a parcelou E na Slovensku?
Parcela C a parcela E označují odlišné evidenční vrstvy, které mohou mít u pozemků praktický význam.
U běžného uživatele je nejdůležitější vědět, že špatné pochopení registru může vést k omylu v mapě.
Česká realita: proč Slováci říkají kataster a Češi hledají katastr sk
Velká část organických dotazů kolem tohoto tématu vzniká z jazykového rozdílu. Češi píší katastr nemovitostí Slovensko, katastr sk, nahlížení do katastru Slovenská republika nebo slovenský katastr nemovitostí. Slováci hledají spíš kataster nehnuteľností, list vlastníctva, katasterportal, parcela nebo vlastník nehnuteľnosti. Kdo hledá jen českými výrazy, často se dostane na poradny, starší návody nebo neoficiální stránky.
To není chyba uživatele. Je to prostě rozdíl mezi českým a slovenským prostředím. Proto se mi při hledání osvědčilo kombinovat české i slovenské výrazy. Například místo jednoho dotazu „katastrální mapa Slovensko“ zkusit také „katastrálna mapa Slovensko“, „MAPKA kataster“ nebo „kataster nehnuteľností parcela“. Výsledky jsou potom přesnější.
Pro českého uživatele je důležité ještě jedno: slovenské úřady a portály nepoužívají vždy formulace, na které jsme zvyklí z Česka. Katastrální úřad Slovensko se v praxi potkává s označením katastrální odbor okresního úřadu, Úrad geodézie, kartografie a katastra SR a elektronické služby katastru. Když tedy hledáte „katastrální úřad Slovensko“, není to špatně, ale oficiální slovenské názvy budou jiné.
Ingredience: 600 g hladké mouky, 300 g škvarků, 2 vejce, ¾ kostky droždí, 250 ml smetany ke šlehání, 1,5 dl mléka, 1 lžička cukru krystal, sůl, hrubozrnná mořská sůl
Technologický postup: Z mléka, cukru a droždí připravíme kvásek. Mouku prosejeme a spolu s kváskem, smetanou, vajíčkem a 1/2 lžičkou soli vymícháme na těsto. Necháme vykynout na teplém místě. Vykynuté těsto vyklopíme na pracovní desku, promícháme a opět necháme kynout asi 10 minut. Mezitím si připravíme škvarky, které pomeleme tak, aby nám vznikla hladká hmota (hrubší kousky nejsou na závadu). Těsto rozválíme na plát, potřeme polovinou škvarků a posypeme hrubozrnnou solí. Pravý a levý okraj těsta přeložíme na střed (zabalíme škvarky), totéž provedeme i s horním a dolním okrajem. Takto připravený bochník přikryjeme utěrkou a necháme ho cca 15 minut ještě kynout. Bochník opět vyválíme na plát, potřeme druhou polovičkou škvarků a posypeme hrubozrnnou solí. Pravý a levý okraj těsta přeložíme na střed (zabalíme škvarky), totéž provedeme i s horním a dolním okrajem. Takto připravený bochník přikryjeme utěrkou a necháme ho znovu cca 15 minut kynout. Poté opět rozválíme, přeložíme a necháme ještě 10 minut kynout. Hotové těsto na slovenské škvarkové pagáče rozválíme, rádýlkem na ně nakreslíme mřížku a z těsta vykrajujeme kolečka. Vykrájené pagáčky dáme na plech, potřeme rozšlehaným vajíčkem a posypeme hrubozrnnou solí. Připravené pagáčky pečeme ve vyhřáté troubě na 180 °C, po upečení necháme vychladnout a podáváme.
Ingredience: švestky, široký kastrol, sporák, zavařovací sklenice, případně trochu cukru, ale není třeba
Postup: Švestky opláchneme a vyloupeme z nich pecky. Někde se babiččina švestková povidla vaří i s peckami a pak se rozvařená pasírují přes speciální cedník s velkými oky. Ale vypeckovat švestky není tak velká práce jako pasírování. Jestliže jsme praváci, je praktické položit si k levé ruce nádobu na vyloupané švestky a k pravé ruce misku na odpad (celé švestky uprostřed). Loupání švestek tak půjde automaticky a doslova „od ruky“. Švestky dáme do nejširšího kastrolu, který máme. Osvědčily se těžké železné kastroly, anebo naopak moderní pánve s ušlechtilým povrchem. Postříkneme ovoce asi půl deci vody a pod pokličkou přivedeme k varu. Pak snížíme teplotu a mícháme, dokud se švestková povidla nepřestanou prudce vařit a nebudou jen mírně probublávat. Pak už nehrozí akutní připálení.
Švestková povidla necháme stále odpařovat. Občas zamícháme. Na míchání povidel používáme dřevěnou plochou vařečku (někdy bývá šikmo seříznutá). Takovou vařečkou snadno odloupneme hmotu ode dna. Švestková povidla jsou hotová, když jsou tak hustá, že se brázda za vařečkou neuzavírá.
Povidla nepřislazujeme. Kdyby byl „špatný rok“ a zralé švestky měly méně cukru, povidla by z nich byla příliš kyselá, takže můžeme trochu cukru přidat, ale jen málo, podle chuti. Váhové množství nelze upřesnit, záleží na kyselosti ovoce. Ale v takovém případě přidáváme cukr těsně před dokončením varu, když už jsou povidla hustá. Kdybychom cukr přidali hned na počátku varu, zkaramelizoval by a povidla by byla hnědá a hořká. Přidaný cukr však musíme také provařit, ale jen asi tři až pět minut.
Připravená povidla nemusíme sterilizovat. Předkové je uchovávali v kameninových nádobách, jen povázané voskovaným nebo pergamenovým papírem. Prababičky dávaly švestková povidla pod celofán. My si vystačíme s dobře vymytými a vypařenými sklenicemi s víčkem. Pro jistotu sklenice s horkými povidly překlopíme na víčko.
Před použitím švestková povidla rozmícháme a dochutíme: přisladíme, přidáme trochu rumu, badyán. Švestková povidla jsou výtečná na bramborové placky, do kynutých knedlíků, do taštiček z těsta na bramborové knedlíky nebo na tvarohové knedlíky. Dále švestkovými povidly můžeme plnit buchty, kynuté koláče či koláče s drobenkou. Typicky českou chuť mají bavorské vdolečky se švestkovými povidly nebo masopustní koblížky.
Oškvarkové pagáče se podávají teplé i studené. Před servírováním se natřou lektvarem, pocukrují se, případně se jen obalí v cukru s vanilkou. Výborné jsou samostatné. Mohou se podávat jako příloha k masu i se zelím, anebo na sladko s mákem či povidly. Každému dle chuti.
Lokální realita Slovenska: co vás může překvapit proti Česku
Slovenská realita má několik zvláštností, které českého uživatele překvapí. První je jazyk. Slova jako kataster nehnuteľností, list vlastníctva, katastrálne územie, ťarchy nebo oprávnené osoby jsou srozumitelná, ale při hledání je dobré používat slovenskou podobu. Vyhledávače i oficiální portály na ni reagují přesněji.
Druhá věc je členění úřadů a služeb. Čech intuitivně hledá katastrální úřad Slovensko, ale v praxi narazí na katastrální odbor okresního úřadu, Úrad geodézie, kartografie a katastra SR, Slovensko.sk, Portál ESKN a MAPKA. Když nevíte, co který název znamená, působí to složitěji, než to ve skutečnosti je.
Třetí věc je historická rozdrobenost vlastnictví. U slovenských pozemků, hlavně mimo města, se můžete setkat s mnoha spoluvlastníky, malými podíly, parcelami registra E nebo nejasným užíváním v terénu. To není chyba katastru, ale důsledek historického vývoje vlastnictví. Pro kupujícího je to ale zásadní informace: levný podíl na pozemku nemusí znamenat snadno použitelný pozemek.
Čtvrtá fotografie patří do části o lokální realitě. Má ukázat rozdíl mezi „pozemek na mapě“ a „pozemek v krajině“. Právě tady se často ukáže, že online kontrola je jen začátek a že přístup, svah, hranice nebo sousední využití mohou rozhodnout víc než samotné parcelní číslo. Fotografie znázorňuje venkovský pozemek v mírně kopcovité slovenské krajině, kde je důležité ověřit přístup, sousedy a skutečný stav v terénu.
Zadání pro fotografii: Superrealistická fotografie venkovského pozemku ve slovenské nebo středoevropské krajině, mírně zvlněný terén, travnatý pozemek na okraji obce, v dálce několik domů, polní cesta podél parcely, žádné cedule a žádné čitelné nápisy, přirozené denní světlo, realistická atmosféra běžné lokality, důraz na hranici mezi udržovaným pozemkem a okolními parcelami, vysoký detail, profesionální dokumentární styl, DSLR fotografie.
Koláč je druh kulatého pečiva, který se připravuje pečením. V závislosti na připravovaném druhu může být zhotoven z různých druhů těsta. Koláčem se nazývají buď menší drobné kousky pečiva s náplní či bez ní, nebo velký plát těsta s náplní, která může být sladká nebo slaná. V Čechách se nejčastěji jako koláč označuje menší kruhové pečivo, které má ve svém středu sladkou náplň (makovou, tvarohovou, ořechovou, marmeládovou a podobně). Tradiční české koláčky se používají na vesnicích během posvícení jako sváteční pohoštění anebo při významných událostech (například svatba). Jsou většinou malé, s průměrem nepřesahujícím 8 cm, a pouze s jedním druhem náplně a posypané sladkou drobenkou či cukrem. Pečou se z kynutého těsta. Na Moravě se nejčastěji podávají velké kruhové koláče. V některých oblastech mají krajové názvy, například na Valašsku se pečou takzvané frgály, o velikosti přibližně 25 centimetrů v průměru. Jsou z kynutého těsta a plní se nejčastěji povidly z jablek, hrušek či švestek.
Recept na tradiční český koláč
Ingredience: 500 g hladké mouky, 100 g másla, 100 g cukru krupice, 42 g droždí, 200 ml vlažného mléka, 4 žloutky, 1 vejce na potření, 1 balíček vanilkového cukru, kůra z 1 citronu, muškátový oříšek, rozinky na ozdobení
Ingredience na tvarohovou náplň: 250 g měkkého tvarohu, 100 g moučkového cukru, 1 balíček vanilkového cukru, 1 vejce
Ingredience na povidlovou náplň: 200 g povidel, 50 ml rumu, 1 lžička mleté skořice
Postup: Droždí rozmícháme s polovinou vlažného mléka, lžící krupicového cukru, lžící hladké mouky a necháme na teplém místě vzejít kvásek. Zbylý krupicový cukr, hladkou mouku, vlažné mléko, žloutky, vanilkový cukr, nastrouhanou citronovou kůru, špetku nastrouhaného muškátového oříšku i kvásek promícháme, přidáme rozpuštěné vlažné máslo a vypracujeme vláčné řidší těsto, které necháme na teplém místě 30 minut kynout. Těsto znovu zlehka propracujeme, necháme 30 minut kynout a pak ho rozdělíme na 20 dílků, ze kterých vyválíme kuličky, naskládáme je dostatečně daleko od sebe na plech a necháme opět kynout asi 15 minut, nakonec každou kuličku vytvarujeme na placičku s prohlubní uprostřed. Tvaroh smícháme s moučkovým cukrem i vanilkovým cukrem, povidla rozmícháme se skořicí i rumem a koláčky střídavě naplníme povidly, tvarohem, ozdobíme rozinkami, dáme do trouby a pečeme při 180 °C dozlatova asi 15 minut, hotové přendáme na kovovou mřížku a necháme vychladnout.
Ingredience: ½ kg hladké mouky, 250 ml vlažného mléka, ½ kostky droždí nebo sušené droždí, špetka soli, špetka cukru (na koláče a buchty můžete přidat cukr), 150 ml oleje, 1 vejce
Postup: Nastavit pekárnu, vymíchat těsto a nechat ho vykynout přímo v pekárně.
Z těsta můžete vytvořit:
Jednoduché skořicové rohlíčky: Těsto rozválíme a vykrájíme z něj rádýlkem trojúhelníky. Ty posypeme skořicí, cukrem a zabalíme do tvaru rohlíčku (začínáme od základny trojúhelníku). Klademe na plech vyložený pečicím papírem, potíráme vajíčkem a pečeme.
Pizza: Těsto je naprosto vynikající na pizzu. Potřeme kečupem, poklademe oblíbenými ingrediencemi, kraje potřeme olivovým olejem rozmíchaným s česnekem a pečeme. Do těsta NEDÁVÁME VEJCE!
Slaný koláč: Těsto rozdělíme na dvě části. Tu první rozválíme a vyložíme jí nízkou zapékací formu. Na těsto dáme směs masa, zeleniny, hub, sýra nebo čehokoliv jiného, co máme rádi. Druhou část těsta vyválíme tak, aby se na ni dala přiklopit zapékací forma. Z kousku těsta můžeme vykrájet hvězdičky, srdíčka nebo jiné tvary a ty naskládat na „poklop“. Nakonec těsto potřeme rozšlehaným vajíčkem a zapékáme.
Langoše: Z těsta rozválíme placku, velkou asi jako pánvička, na které jsme si rozehřáli olej. Smažíme z obou stran a podáváme s kečupem, tatarkou, sýrem, česnekem nebo nasladko, třeba s povidly. Těsto je BEZ VAJEC.
Rohlíky, housky, bulky: Toto těsto je vynikající i na přípravu obyčejných rohlíků, housek nebo jakéhokoliv bílého pečiva. Povrch můžeme posypat hrubou solí, mákem, sezamovým semínkem, kmínem nebo čímkoliv jiným. Do těsta můžeme přimíchat také nadrobno nakrájenou cibulku a vznikne nám cibulové pečivo. Opět BEZ VAJEC!
Koláče a buchty: Vyzkoušejte z tohoto těsta také obyčejné buchty s povidly nebo klasický švestkový koláč s drobenkou.
Krůtí roláda s povidly, sušenými švestkami a vlašskými ořechy
Kluci ve svém receptu říkají, že křehkému krůtímu masu velmi sluší povidlová náplň plná ořechů, ochucená exotickým kořením a špetkou chilli.
Ingredience
800 g krůtích prsou,
100 g jader vlašských ořechů,
100 g sušených švestek,
200 g švestkových povidel,
voda podle potřeby,
sušený tymián,
drcený hřebíček,
mletá skořice,
špetka chilli,
sůl,
80 g přepuštěného másla,
3−4 ks celé skořice,
voda na podlití,
cognac nebo brandy.
Příloha
opečené brambory s petrželkou.
Postup
Kluci nejdříve krůtí prsa naříznou podélně tak, aby vznikl plát a přes fólii jej naklepou a osolí.
Nahrubo nasekané ořechy a pokrájené švestky smíchají s povidly, popřípadě trochu naředí vodou, ochutí tymiánem, hřebíčkem, skořicí a chilli.
Náplní potřou plát masa, ne až ke kraji, aby při balení náplň nevytékala, zavinou a svážou provázkem.
Na pekáčku na přepuštěném másle opečou roládu ze všech stran, přidají kousky celé skořice, podlijí vodou a vloží do vyhřáté trouby. Pečou při 160 °C asi 45 minut.
Z upečené rolády odstraní provázek a nakrájí ji na plátky. Vypečenou šťávu od rolády slijí do pánve a se střikem cognacu zredukují, poté vloží porce rolády, ještě zastříknou cognacem a oflambují. Podávají s opečenými brambůrky s petrželkou.
Ingredience na těsto: 5 bílků, 4 lžíce práškového cukru, 5 žloutků, 2 dl oleje, 2 lžíce kakaa, 125 g mletých ořechů, 5 lžic polohrubé mouky s 1 balíčkem prášku do pečiva
Ingredience na tmavý krém: 2 dl plnotučného mléka, 100 g čokolády na vaření, 150 g másla
Krém se připravuje den dopředu a nechá se v chladničce přes noc.
Ingredience na bílý krém: 4 dl plnotučného mléka, 1 žloutek, 1 vanilkový cukr, 9 dkg cukru, 100 g másla, 200 g povidel
Krém se připravuje den dopředu a nechá se v chladničce přes noc.
Postup – TĚSTO: 5 bílků vyšlehejte se 4 lžícemi moučkového cukru do husté pěny, přimíchejte žloutky, olej (necelé 2 lžíce), kakao, mleté ořechy, polohrubou mouku s práškem do pečiva. Ještě horký základ po upečení potřete povidly.
Postup – TMAVÝ KRÉM: Plnotučné mléko, čokoládu na vaření a máslo společně zahřejte do rozpuštění, ale nevařte! Směs nalijte do mixéru a 3 minuty mixujte (nešlehejte). Krém se dělá den předem a nechá se v ledničce přes noc odstát.
Postup – BÍLÝ KRÉM: Plnotučné mléko, žloutek, vanilkový cukr, krystalový cukr a máslo spolu zahřejte do rozpuštění, ale nevařte! Směs nalijte do mixéru a mixujte 3 minuty (nešlehejte). Krém se připravuje den předem a nechá se v ledničce přes noc odstát.
Druhý den na vychladlý podklad natřený povidly dáme tmavý krém, který druhý den vyšleháme do zhoustnutí a na tmavý krém dáme bílý krém, který také druhý den vyšleháme do zhoustnutí. Nakonec na koláč nastrouhejte čokoládu. Do obou šlehaček můžete přidat ztužovač.
Ingredience: 2,5 kg švestek, 0,5 kg cukru (tady ale záleží na tom, jak zralé jsou švestky, těm přezrálým cukru netřeba), 1 dl octa (nejlépe vinného, ale za pokus stojí i balsamico), dle libosti a chuti navíc trošku rumu, badyán, popřípadě jiné koření
Postup: Švestky vyloupeme, v hrnci je promícháme s cukrem, octem, popřípadě s kořením a stopečkou rumu. Vše necháme 24 hodin proležet. Potom ovoce necháme hodinku pod pokličkou přejít prudším varem. Pak teplotu snížíme na minimum (pomalý var) a pokud možno opustíme kuchyni. Nemusíme se bát, připálený hrnec je jenom fáma! Teprve po pěti hodinách můžeme nahlédnout, jestli se voda dostatečně odpařila – povidla by měla mít hustou konzistenci. Směs nakonec rozmixujeme tyčovým mixérem a pak jí naplníme sklenice. Následně můžeme zvolit jednu ze dvou variant:
Pokud jsme sklenice naplnili horkými povidly, zavíčkujeme je, obrátíme dnem vzhůru a necháme vychladnout.
Pokud plníme sklenice vychladlými povidly, sterilujeme je po dobu 15–20 minut při teplotě 80 °C.
Jestli si přesně nevybavujete, jaký je vlastně rozdíl mezi marmeládou a povidly, tak vám prozradím, že spočívá především ve způsobu jejich přípravy. Jak marmeláda, tak povidla se mohou vyrábět téměř z každého ovoce a oba druhy bývají většinou bez kousků. Teď tedy ten rozdíl: marmeláda se připravuje z rozvařeného ovoce, bývá doslazena a zahuštěna želírovacím přípravkem. U povidel se ovoce, později ovocná dřeň, vaří tak dlouho, až se zbaví vody a zhoustne bez přidaných pomocných látek, a jen zřídka bývají doslazována.
Ingredience: 600 g hladké mouky, 150 g másla, 2 vejce, 1 lžička cukru krystal, 30 g droždí, 300 g škvarků, 2 lžičky soli, 50 ml mléka, 200 ml zakysané smetany
Technologický postup: Domácí škvarky nemeleme, ale jen je posekáme ostrým nožem na malé kousky, které budou dobře cítit na jazyku. Pagáčky tak budou mnohem chutnější než s mletými škvarky. Posekané škvarky promícháme s domácím vepřovým sádlem, podle chuti osolíme a škvarky odložíme do chladničky, než připravíme těsto. Do mísy robota nasypeme hladkou mouku a promícháme ji se solí. Do jamky v mouce rozdrobíme čerstvé droždí, posypeme krystalovým cukrem, zalijeme asi 50 ml vlažného mléka a necháme vykynout kvásek – asi 15 minut. K vykynutému kvásku přidáme vejce, změklé máslo pokrájené na kostky, kysanou smetanu a mísíme nejprve na stupni rychlosti č. 1 deset minut, potom ještě na stupni rychlosti č. 2 dalších pět minut, dokud nedostaneme pružné, lesklé a nelepivé poloměkké těsto, které bez dalšího kynutí vyklopíme pomocí stěrky na pomoučněnou desku. Těsto rozválíme do tvaru obdélníka o tloušťce asi 1,5 cm. Těsto rovnoměrně potřeme posekanými škvarky se sádlem tak, že po obvodu necháme asi 2 cm široký volný pás, a potřené těsto přeložíme shora do středu o třetinu, přes kterou přeložíme zdola nahoru do středu další třetinu těsta, čímž máme na sobě 3 vrstvy, potom stejně překládáme těsto z boků přes sebe, čímž ve výsledku bude na sobě 9 vrstev těsta. Přeložené těsto se škvarky přikryjeme čistou utěrkou a necháme 30 minut odpočívat. Po této době složené těsto opět rozválíme a znovu překládáme, tento postup zopakujeme celkem třikrát. Pokud byste měli doma nyní příliš teplo, klidně odložte těsto do chladničky odpočívat, bude kynout i tam, a vy budete mít jistotu, že se tuk v teple nerozpustí a náplň nevyteče. Potom naplněné a překládané těsto rozválíme na tloušťku asi 3 cm, bez dalšího kynutí pomoučněnou formičkou vykrojíme okrouhlé pagáčky, na které nožem vytvoříme rýhovaní. Pagáčky zakulatíme otáčivým pohybem mezi dlaněmi, přeložíme na plech vystlaný teflonovým papírem a povrch pagáčků potřeme rozšlehaným vejcem pomocí mašlovačky. Pagáčky ihned vložíme do předem vyhřáté trouby, na dno trouby nezapomeneme postavit hrneček s horkou vodou. Pečeme na středním roštu 20 minut při teplotě 180 °C (na funkci horní a dolní ohřev s ventilátorem), až pagáčky budou mít pěknou zlatohnědou barvu. Upečené pagáčky necháme vychladnout na mřížce.
Ingredience: 450 g hladké mouky, 1 vejce, 250 g mletých škvarků, 1 lžička cukru krystalu, 25 g droždí, 2 lžíce bílého vína, 60 g vepřového sádla, 2 lžičky soli, 250 ml vlažného mléka, ½ lžičky mletého pepře
Technologický postup: Domácí škvarky nameleme na mlýnku, trochu osolíme, opepříme a promícháme. Do mísy prosejeme hladkou mouku, přidáme sůl, čerstvě mletý černý pepř a promícháme. Do jamky v mouce rozdrobíme čerstvé droždí, posypeme krystalovým cukrem, zalijeme částí vlažného mléka a necháme vykynout kvásek – asi 15 minut. Když kvásek vykyne, přidáme domácí vepřové sádlo, víno a po troškách přiléváme zbylé vlažné mléko. Vypracujeme důkladně rukama na hladké, pružné, nelepivé a poloměkké těsto. Zpracováváme, dokud se nám těsto nezačne oddělovat od rukou a stěn mísy a na povrchu se nezačnou tvořit velké bubliny. Těsto na domácí škvarkové pagáčky nenecháváme vykynout, ale hned s ním pracujeme. Těsto dáme na jemně pomoučněnou desku a rozvalíme do obdélníku o tloušťce asi 0,5 až 1 cm. Na těsto rovnoměrně rozetřeme mleté škvarky tak, že po obvodě necháme asi 1,5 cm volný pás. Těsto stočíme na těsno do závinu, jehož oba okraje spojíme stlačením, aby náplň nevytekla. Závin obrátíme spojem nahoru, přeložíme třetinu zleva doprava a přes to přeložíme další třetinu těsta zprava doleva, trochu zploštíme válečkem. Náplň zůstane pěkně uvnitř a na sobě bude více přeložených vrstev těsta. Těsto zakryjeme fólií a odložíme do chladničky na 30 minut, aby náplň ztuhla a později během válení nevytékala. Těsto bude kynout dále i v chladničce. Po této době těsto rozválíme a znovu stejným způsobem překládáme. Celý postup opakujeme 3x za sebou po 30minutové pauze. Naposledy těsto rozválíme na tloušťku asi 1,5 až 2 cm, ale ne více, kynutím by se jednotlivé vrstvy nepěkně posunuly. Malým vykrajovátkem namočeným v mouce vykrojíme jednotlivé pagáčky, které na povrchu hustě narýhujeme nožem na stejné kostky. Pagáčky dáme na plech vystlaný teflonovou fólií nebo pečicím papírem, přikryjeme čistou utěrkou a necháme 15 minut kynout. Vykynuté pagáčky potřeme rozšlehaným vejcem, dáme péct do trouby vyhřáté na 180 °C na střední rošt a pečeme na horní a dolní ohřev s ventilátorem, až se povrch zbarví pěkně do červenohněda, což trvá asi 15 minut. Na dno trouby dáme hrneček s vroucí vodou. Upečené pagáčky dáme vychladnout na mřížku. Překládané škvarkové pagáčky jsou velmi chutné a po opakovaném překládání jsou pěkně křehké. Pagáčky jsou vynikající jako pohoštění pro návštěvy k vínu, nebo skvěle chutnají k různým sytým polévkám na kyselo.
Na vál prosejeme mouku, přidáme tuk, mleté škvarky a dobře promícháme. Přidáme protlačené vařené brambory, žloutky, smetanu, sůl a vypracujeme těsto, které rozválíme a přeložíme, jako se to dělá s listovým těstem. Plát necháme asi 15 minut odležet, poté jej opět dvakrát přeložíme a necháme odpočinout. Nakonec těsto rozválíme na plát silný 1,5 cm, nožem do něj vykrojíme hustou mřížku a kulatou formičkou z něj vykrajujeme pagáče (kolečka), která potřeme rozšlehaným vejcem a upečeme ve středně vyhřáté troubě (180–200 °C).
Ingredience: 300 g hladké mouky, 250 g škvarků, 2 vejce, 100 ml mléka, sůl, ½ kypřicího prášku do pečiva, semínka na posyp
Technologický postup: Do misky prosejeme mouku smíchanou s práškem do pečiva, přidáme celé vejce, škvarky, sůl a mléko. Prohněteme vše dohromady. Jestliže máme škvarky větší, posekáme je na menší kousky. Množství přidávaného mléka se řídí obsahem tuku ve škvarcích. Jestliže těsto nejde zpracovat, přidáme mléko. Další možností je přidat trochu sádla, placky budou křehčí. Výsledné těsto je nelepivé, mastné, vláčné. Těsto vyvalujeme na plát silný asi 4 mm. Nepodsypáváme – těsto je mastné a nelepí se. Vykrajujeme placičky. Placičky pokládáme na plech vyložený pečicím papírem. Mřížku na ně pak uděláme tak, že na placku přitiskneme kolečko na krájení brambor. Placičky potřeme rozšlehaným vejcem a posypeme. Sypat můžeme hrubou solí, kmínem, sezamem, mákem. Placičky se pečou při teplotě 200 °C do zrůžovění. Mohou se také smažit na pánvičce.
