SLOVENSKY

Jak se řekne kližka slovensky

Slovensky se kližce říká hovädzia glejovka.

Zdroj: Recepty na hovězí kližku

Kerblík slovensky

Ve slovenštině má kerblík nádherný název – Trebuľka. Kerblík setý se zde tradičně pěstuje na zahrádkách a Slováci jej používají na ochucování salátů, polévek, omáček a různých druhů masa.

Zdroj: Kerblík

Spalničky v cizím jazyku

Spalničky latinsky: morbilli.

Spalničky slovensky: osypky.

Zdroj: Spalničky - obrázky

Slovenský vepřový perkelt s haluškami

Ingredience: 1 500 g vepřové plece, 3 cibule, 2 červené papriky, 4 rajčata, 4 lžíce oleje, 2 lžíce červené mleté papriky, sůl, pepř, voda

Ingredience na halušky: 400 g polohrubé mouky, sůl, voda

Technologický postup: Oprané vepřové plecko si nakrájíme na větší kostky, cibuli nakrájíme nahrubo. Na rozpáleném oleji necháme zesklovatět cibuli, poté přidáme na kostky nakrájené maso, které zprudka orestujeme. Je dobré maso si už v míse prosypat červenou mletou paprikou, solí a pepřem. Po orestování malinko podlijeme vodou, aby se nám paprika nepřipálila a nezhořkla. Kastrol přikryjeme dobře přiléhavou pokličkou a maso necháme dusit za občasného míchání, až začne měknout. Podléváme jen slabě, aby se voda vypařovala a maso se dusilo v přírodní šťávě. Když je poloměkké, přidáme na kousky nakrájenou papriku a rajčata a vše dobře provaříme do změknutí. Vzniklou šťávu ochutíme. Pro milovníky ostřejších jídel lze přidat ke konci feferonku nebo pálivou papriku. Mouku na halušky v míse smícháme se solí a opatrně přidáme vodu, aby vzniklo polotekuté těsto. To pak malou lžičkou házíme po kouskách do osolené vroucí vody. Mísu držíme mírně nakloněnou, aby nám těsto stékalo, a lžičku si po každé halušce namáčíme do horké vody. Také můžeme použít síto na halušky. Doba varu je krátká, jakmile halušky vyplavou na povrch, jsou uvařené. Vyndáme je sítem, a aby se neslepily, můžeme je malinko zakápnout olejem nebo promastit například lžící sádla.

Zdroj: Vepřový perklet

Co jsou to spalničky?

Spalničky jsou virovým onemocněním, které je známé také pod latinským názvem morbilli. V Čechách se někdy také užívá i slovenský název osypky. Spalničkami se může nakazit jen člověk, protože ho přenáší jeden z paramyxovirů, které jsou přenosné jen na člověka.

Spalničky jsou velmi nakažlivým onemocněním, a aby se jeho šíření zabránilo, je proti nim každý člověk povinně očkován vakcínou MMR (Measles, Mups, Rubella = spalničky, příušnice a zarděnky). Touto vakcínou se poprvé očkuje zhruba na roku a čtvrt věku dítěte a pak následují ještě další dvě dávky, zhruba za šest a deset měsíců od první dávky. Tato vakcína obsahuje kromě virů spalniček, také viry příušnic a zarděnek. V některých případech se doporučuje se proti spalničkám znovu přeočkovat v průběhu života, jestliže člověka čeká cesta do zemí, kde se toto onemocnění vyskytuje. Po očkování se může u člověka objevit zvýšená teplota, kašel, nebo i vyrážka. Obvykle to ale za několik dní po očkování zmizí.

I přes toto očkování v dětství se ale v dnešní době spalničky v České republice objevují ve větší míře, než tomu bylo v předcházejících letech. Tento jev pravděpodobně způsobuje to, že řada rodičů odmítá své dítě proti spalničkám očkovat, děti pak nejsou proti tomuto onemocnění nijak chráněny. Pokud jedinec toto onemocnění prodělá, je pak obvykle celoživotně chráněn proti další nákaze.

Jak moc je toto onemocnění nebezpečné je zřejmé ze zemí, kde se proti spalničkám vůbec neočkuje a v případě nákazy, je zde velmi vysoká úmrtnost (dokonce v některých zemích až přes 90 %) obzvláště u dětí, které toto onemocnění postihuje nejčastěji.

Očkování není ale všemocné, i očkovaný člověk se může spalničkami nakazit, očkování by ale mělo zajistit, aby projevy nemoci byly co nejlehčí.

Spalničky se přenášejí z člověka na člověka kapénkami, to znamená, že do lidského organismu vstupují přes spojivky a sliznici nosohltanu. Nákaza spalničkami se zpravidla projeví zhruba za dva týdny. Po kontaktu s člověkem se spalničkami může tedy člověk působit ještě zhruba dva týdny zdravě, a přesto již v sobě má virus spalniček, který zároveň také může šířit. Spalničkami totiž může infikovat své okolí už zhruba čtyři dny předtím, než se u něj projeví hlavní příznak spalniček (vyrážka) a zhruba ještě čtyři dny poté, co u něj vyrážka skončila. Nakažlivost tohoto onemocnění je velmi vysoká, obzvlášť když je člověk s nakaženým dlouhodobě v kontaktu. Onemocnění spalničkami také nahrává, pokud je člověk oslaben jinou nemocí, má nedostatek vitamínu (hlavně vitamínu A) a případně trpí i podvýživou.

Virové onemocnění spalničky doprovází také vysoké horečky (nejsou výjimkou teploty nad 40 C), případně rýma a suchý, dráždivý kašel, celková únava, zánět spojivek (zarudlé oči, které pálí, slzí a jsou citlivé na světlo) a sliznice v ústech bývá pokrytá rudými tečkami s bílým středem. Nejvýraznějším projevem spalniček je pak bezpochyby kožní vyrážka, která se obvykle začíná projevovat nejprve v oblasti hlavy a obličeje a šíří se pak po celém těle. Vyrážka pak obvykle trvá zhruba týden. Vyrážku tvoří obvykle malé skvrnky, které postupně ztmavnou do červenohnědé barvy.

Pokud u člověka tato virová infekce propukne, neexistuje na ni žádný lék. Obvykle se léčí jen doprovodné příznaky. Důležité je také během tohoto onemocnění podporovat imunitní systém nemocného a dodávat mu dostatek vitamínu, aby nevznikly další komplikace.

Hlavně se v průběhu onemocnění u pacienta snižuje horečka, ať už léky, nebo i různými zábaly. Důležitý je také příjem tekutin. V případě zánětu spojivek je třeba se vyvarovat nepříjemnému osvětlení, pacientovi bude lépe v pološeru. Důležité je, aby člověk nakažený spalničkami byl v izolaci a nepřišel do kontaktu s dalšími lidmi, mezi něž by mohl toto onemocnění dál šířit.

Během tohoto virového onemocnění je lidský organismus oslabený, a proto je náchylnější i k jiným onemocněním, které mohou léčbu spalniček zkomplikovat. Patří sem zápal plic, záněty středního ucha, záněty nosních dutin a nejtěžší možnou komplikací spalniček je zánět mozku, který může způsobit poruchu funkcí mozku i nervovou obrnu.

Zdroj: Spalničky - obrázky