Křenová omáčka bývá na talíři bílá a klidná, ale chuťově prázdná. Nebo naopak pálí nepříjemně a hořkne. Dlouho jsem si myslel, že je to „normální“, dokud jsem nezačal řešit, proč některé restaurace servírují křenovou omáčku plnou chuti a jiné ne.
Zásadní změna přišla ve chvíli, kdy jsem pochopil logiku Pohlreichova stylu: silný vývar místo mléka, minimum mouky a křen přidaný až úplně na konec. Nejde o tajnou ingredienci, ale o pořadí kroků a respekt k surovinám.
FAQ – Často kladené otázky
Kdy přidat křen, aby nezhořkl a neztratil sílu?
Křen se do křenové omáčky přidává vždy až na úplný závěr, mimo plný var.
Jakmile se křen vaří, rychle ztrácí aroma a zůstává po něm nepříjemná hořkost. Právě proto křenová omáčka podle Pohlreicha funguje tak, že se křen vmíchá až po stažení hrnce z ohně. Omáčka je stále horká, ale už nevaří, takže se chuť křenu rozvine bez zhořknutí.
Kolik křenu dát do omáčky, aby pálila, ale nebyla agresivní?
Správné množství křenu je klíčové a záleží na tom, zda použijete čerstvý nebo skleničkový.
U čerstvého křenu počítejte zhruba 20–30 gramů na jeden litr omáčky. U křenu ze sklenice je potřeba množství navýšit, protože je méně výrazný. Důležité je přidávat křen postupně a ochutnávat, protože křenová omáčka pálí se zpožděním a konečná ostrost se projeví až po několika minutách.
Dá se křenová omáčka udělat úplně bez mouky?
Ano, křenová omáčka se dá připravit i bez klasické jíšky.
Místo mouky lze omáčku lehce zahustit redukcí vývaru nebo vyšším podílem smetany. Křenová omáčka bez moučné chuti je lehčí a chuť křenu v ní vynikne čistěji. Tento postup je bližší moderní kuchyni a vyhovuje i lidem, kteří mouku v omáčkách nemají rádi.
Jak zachránit slabou křenovou omáčku?
Slabá křenová omáčka se většinou dá ještě velmi dobře zachránit.
Nejčastější řešení je přidání další dávky čerstvého křenu, opět mimo var. Pomůže také lehké zvýraznění chuti kyselinou, například pár kapkami octa. Slabá křenová omáčka často netrpí nedostatkem křenu, ale chybějícím kontrastem, který ji „probudí“.
Jak zachránit příliš ostrou křenovou omáčku?
Příliš ostrá křenová omáčka se tlumí, neředí.
Pomůže přidání smetany nebo trochy vývaru, které chuť zakulatí. Důležité je omáčku znovu krátce prohřát, aby se chutě spojily. Příliš ostrá křenová omáčka se často zjemní i sama po několika minutách odstátí, protože ostrost křenu se postupně uklidní.
Lze použít křen ze sklenice místo čerstvého?
Ano, křen ze sklenice použít lze, ale s určitými omezeními.
Je potřeba vybírat kvalitní výrobky bez cukru a zbytečných dochucovadel. Skleničkový křen je méně aromatický, proto ho bývá potřeba víc. U receptu typu pohlreich křenová omáčka je ale čerstvý křen vždy lepší volbou, pokud ho máte k dispozici.
Proč křen pálí až po chvíli a ne hned?
Křen obsahuje látky, které se uvolňují až při strouhání a kontaktu s tekutinou.
Při prvním ochutnání se může zdát omáčka jemná, ale během několika minut se ostrost rozvine. Právě proto je důležité nepřidávat křen najednou a dát omáčce čas. Tento efekt je typický pro kvalitní čerstvý křen.
Ingredience: 500 g krůtích jater, slanina, 1 cibule, 2 lžíce sladká mletá paprika, ½ lžičky chilli, sůl, hladká mouka, 250 ml smetany
Technologický postup: Do kastrolu dáme do vyšší vrstvy oleje (nebo ještě lépe sádla) smažit slaninu na kostičky, přidáme zpěnit cibulku, nasypeme dvě lžíce sladké papriky a půl lžičky mletého chilli. Poté přidáme 2/3 na kostky pokrájených jater, zamícháme, a ještě než játra začnou šednout, přiklopíme pokličkou a na mírném plameni dusíme asi čtvrt hodiny, někdy i déle. Občas promícháme. Játra stihnou pustit dost šťávy, aby se nepřipalovala a měkla. Pak přiléváme vodu a necháme játra chvíli ještě vařit. Mezitím zbylou třetinu jater rozmixujeme nebo naškrábeme nožem na kaši. Tu zamícháme do vroucí vody a chvíli promícháváme, aby játrová drť nedělala hrudky, ale opravdu se rozvařila do měkka a hladka. A teď už můžeme dochucovat solí. Omáčku zahustíme záklechtkou (mouka s vodou umíchaná dohladka nebo vlévaná přes cedník) a necháme dobře provařit. A máme klasickou omáčku, tu pak můžeme buď chuťově zpestřit přidáním malého rajčatového protlaku a majoránky (vhodné k bramborám), nebo naopak zjemnit přidáním sladké smetany (vhodnější k rýži).
Technologický postup: Játra očistíme a nakrájíme na kousky. Musíme si dát pozor na žlučový váček – jinak by nám celá omáčka zhořkla, vykrájíme i okolní blanky jater. Cibuli očistíme a nasekáme. Na oleji v hrnci, ve kterém budeme omáčku vařit, si zpěníme jemně nakrájenou cibulku. Poté vhodíme k cibulce játra, aby se zatáhla, a podlijeme trochou vody. Hlídáme, aby se voda nevyvařila, jinak by se játra mohla připálit. Přilijeme vodu (tak půl litru), přidáme masox a povaříme cca 20–30 minut, až se játra uvaří. Poté přidáme koření a opět povaříme, aby se nám rozvinula chuť koření. Nakonec omáčku zahustíme. Do půllitru studené vody dáme přibližně 2 lžíce solamylu a 2 lžíce hladké mouky. Důkladně rozmícháme. Do omáčky přiléváme po částech přes sítko, aby nám nevznikly žmolky, a hodně mícháme. V případě, že se nám omáčka již bude zdát zahuštěná, nemusíme použít celý půllitr. Játrovou omáčku ještě krátce povaříme. Játrovou omáčku podáváme s rýží.
Tohle je nejdůležitější vymezení hned na začátku. Většina domácích verzí pepřové omáčky je ve skutečnosti smetanováomáčka, do které se přisype pepř. Chuť je pak těžká, plošná a často nepříjemně štiplavá.
Pepřová omáčka v tomto stylu stojí na základu, který vznikne z výpeku a redukce. Smetana do ní vstupuje až jako nástroj ke zjemnění, ne jako hlavní nosič chuti. Jakmile tohle otočíte, výsledek se dramaticky změní.
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 500 g hovězích jater, 3 lžíce sádla, 100 g anglické slaniny, mletý pepř, sůl, majoránka, 200 ml smetany, 1 lžíce drceného kmínu, 200 ml červeného vína, 1 l hovězího vývaru, 4 stroužky česneku, 1 cibule
Technologický postup: Nejprve nakrájíme cibuli. V hrnci rozpálíme sádlo na střední teplotu, přihodíme cibuli, zamícháme a smažíme dohněda. Mezitím nakrájíme slaninu na kostičky, když začne cibule hnědnout, přihodíme slaninu a zamícháme. Přisypeme kmín a za občasného míchání restujeme dohněda. K osmahlé cibuli přihodíme na kostičky nakrájená játra. Restujeme za občasného míchání 5 minut. K orestovaným játrům přihodíme nadrobno nakrájený česnek a zamícháme. Smažíme za občasného míchání 3 minuty. Přilijeme červené víno, zamícháme a necháme tekutinu svařit na ¼, poté přilijeme vývar, zamícháme a bez pokličky a za občasného míchání vaříme ještě 20 minut. Po uvaření vyndáme z omáčky zhruba půlku jater. Můžeme si je ještě nakrájet na menší kousky (dle potřeby). Omáčku se zbylými játry důkladně rozmixujeme pomocí tyčového mixéru. Pokud by se vám omáčka po rozmixování zdála řídká, tak ji zahustěte jíškou. Do omáčky vrátíme nakrájená játra. Do omáčky přisypeme majoránku a zamícháme. Omáčku přivedeme k varu, dosolíme, opepříme. Zjemníme smetanou, znova přivedeme k varu a máme hotovo.
V naší poradně s názvem SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
muzu svickovou s kralika na warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jedním slovem můžete, ale musíte s tím počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat denní příjem vitamínu K ve stravě, který by měl být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Králičí maso, stejně jako ostatní druhy masa obsahuje jen málo vitamínu K a můžete ho jíst prakticky bez omezení. Jedna porce králičího masa obsahuje přibližně 5 mikrogramů vitamínu K. Svíčková omáčka se připravuje z kořenové zeleniny a smetany a to všechno taktéž obsahuje vitamín K. Jedna porce svíčkové omáčky bude obsahovat přibližně 10 mikrogramů vitamínu K. Knedlíky, jako všechny výrobky z mouky obsahují jen velmi málo vitamínu K a můžete je jíst bez omezení. Celá jedna porce svíčkové omáčky s králíkem a knedlíky ozdobená brusinkami a šlehačkou bude obsahovat přibližně 16 mikrogramů vitamínu K.
Cibulová omáčka nabízí řadu chutí v závislosti na způsobu přípravy, od sladké a jemné až po slanou a výraznou. Může být použita k vylepšení chuti masa, zeleniny a dokonce i jako základ pro jiné omáčky.
Kulturní význam
Cibulová omáčka je základem mnoha kuchyní, zejména britské, kde je klasikou s klobásami a bramborovou kaší nebo nedělními pečeněmi. Historické záznamy ukazují, že cibule se v omáčkách používala již v dávných dobách.
Zdravotní přínosy
Cibule, klíčová ingredience, je známá svými antioxidačními a protizánětlivými vlastnostmi.
Techniky vaření
Karamelizování cibule je běžnou technikou pro dosažení sladkosti a hloubky chuti. Mezi varianty patří krémová cibulová omáčka, omáčka z červené cibule a pikantní cibulová omáčka.
Párování
Cibulová omáčka je vynikající k masu (zejména vepřovému a hovězímu), drůbeži a dokonce i k vegetariánským pokrmům. Může být použita jako nádivka k drůbeži nebo podávána s bramborami, hráškem nebo těstovinami.
Konkrétní příklady a variace
Soubise (francouzská cibulová omáčka): Klasická francouzská omáčka z cibule a bešamelu nebo smetany.
Omáčka z karamelizované cibule: Všestranná omáčka připravená pomalým vařením cibule, dokud nezměkne a nezkaramelizuje, čímž získá sladkou chuť.
Bílá cibulová omáčka: Krémová omáčka, často připravovaná s bešamelovým základem, někdy odlehčená smetanou.
Sladká cibulová omáčka (napodobenina Subway): Oblíbená omáčka s vyváženou kombinací sladkých, pikantních a slaných chutí.
Cibulová omáčka ke kachně: Tradiční příloha, zejména k pečené kachně.
Ve svém příspěvku SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Richter.
Známý historik Zigmund Winter ve svých historických studiích jasně uvádí, že svíčková znamená večeře a že je to původní název jakéhokoliv večerního jídla, které se podávalo už při zapálené svíčce, aby kvůli setmění bylo na jídlo vidět, tedy až po práci v pozdějších večerních hodinách. Dokonce v jeho době, se o žádném speciálním jídle s tímto názvem nevědělo. Takže např. já, mám svíčkovou každý den i když dnes už by se to mělo jmenovat spíš žárovková či zářivková.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Technologický postup: Očištěná játra uvaříme doměkka. Nadrobno nakrájenou cibuli zpěníme na másle a s moukou utvoříme světlou jíšku, kterou zalijeme chladným vývarem z jater. Za občasného míchání provaříme. Játra nastrouháme do hotové omáčky, prohřejeme a nepatrně osolíme. Podáváme s rýží.
Ingredience: 500 g kuřecí játra, 1 cibule, 1 l vývaru, 2 lžíce hladké mouky, 200 ml smetany, pažitka, sůl, mletý pepř, divoké koření (celý černý pepř, nové koření, bobkový list a jalovec), sušené houby
Technologický postup: Kuřecí játra pokrájíme, osmažíme na cibulce, zalijeme vývarem a dusíme doměkka spolu s houbami. Osolíme, opepříme, přidáme divoké koření, zahustíme moukou a zjemníme smetanou. Nakonec přidáme nasekanou pažitku, kterou nešetříme. Podáváme s houskovým knedlíkem nebo rýží.
Technologický postup: Nakrájenou cibuli osmažíme v tlakovém hrnci do zlatova. Přidáme očištěná a nakrájená játra na kostky a zprudka orestujeme. Nesolíme! Podlijeme asi 3 cm vody, přidáme pepř, kmín, sladkou papriku a zavřeme. Necháme 15–20 minut dusit doměkka. Zalijeme množstvím vody, podle toho kolik chceme mít omáčky, a uvedeme do varu. Mezitím si připravíme jíšku – sádlo rozpustíme a přidáme hladkou mouku. Jíšku dáváme postupně do vroucí omáčky, pokud je málo hustá, dohustíme hladkou moukou rozšlehanou v hrnečku ve vodě. Necháme povařit a osolíme.
Technologický postup: Rozmixujeme 200 g jater. Na oleji zpěníme drobně nakrájenou cibuli, přidáme rozmixovaná játra a restujeme, dokud nezmění barvu. Opepříme, okmínujeme a zalijeme vývarem. Dochutíme vegetou a chvíli povaříme (zhruba 15 minut). Pak osolíme a zahustíme smetanou, ve které jsme rozmíchali mouku. Zbytek jater nakrájíme na kousky, opečeme na pánvi na oleji, osolíme, opepříme a podáváme s omáčkou.
Ingredience: 500 g vepřových jater, 200 g anglické slaniny, 1 cibule, 1 l hovězího vývaru, sůl, kmín celý, pepř mletý, hladká mouka
Technologický postup: Na pánvi rozpustíme nadrobno nakrájenou slaninu, nasypeme kmín, přidáme cibulku nasekanou najemno a osmažíme tak, aby byla sklovitá. Poté vložíme játra nakrájená na kostičky. Játra lehce osmahneme, podlijeme trochou vývaru, opepříme. Přiklopíme pokličkou a dusíme doměkka. Po změknutí přilijeme zbytek vývaru, játra vyndáme z omáčky a půlku z nich rozmixujeme. Omáčku přecedíme, vložíme rozmixovaná játra, dosolíme. Přivedeme k varu, zahustíme moukou s vodou a vaříme na mírném ohni za častého míchání po dobu minimálně 10 minut. Nakonec vložíme do omáčky zbytek jater a lehce povaříme, aby se játra prohřála. Pravou játrovou omáčku můžeme podávat s rýží nebo houskovým knedlíkem.
Proč znojemská omáčka podle Pohlreicha není smetanová
Znojemská omáčka historicky nevznikla jako smetanová. Smetana se do ní začala přidávat až později, aby zakryla slabý základ a zjemnila kyselost. V Pohlreichově pojetí ale není potřeba.
Chuť omáčky stojí na redukované šťávě z masa, cibulovém základu a správném opečení. Smetana by tuto chuť jen potlačila a udělala z omáčky těžké, jednotvárné jídlo. Právě absence smetany dává vyniknout masové chuti.
Proč chutná koprová omáčka druhý den lépe než hned po uvaření?
Koprová omáčkazraje s časem a chutě se během odstátí lépe propojí.
V praxi jsem si všimla, že druhý den je koprovka jemnější, méně ostrá a sladkokyselá chuť je vyváženější. Kopr už není tak „vpředu“ a omáčka působí celkově uhlazeněji. Pokud vařím koprovku na rodinnou oslavu, klidně ji připravím den předem a jen lehce prohřeju.
Dá se koprová omáčka připravit i bez masa?
Ano, koprová omáčka bez masa funguje velmi dobře.
V domácí realitě ji často vařím jen s vejcem natvrdo nebo s bramborami, když nechci těžké jídlo. Chuť stojí hlavně na smetaně, másle a kopru, takže maso není nutné. U této verze je ale ještě důležitější dobře vyvážit sladkost a sůl.
Jak zachránit přeslazenou koprovou omáčku?
Přeslazenou koprovku lze zjemnit smetanou nebo solí.
Osobně nikdy nepřidávám ocet ani citron naráz. Raději přiliji trochu smetany, případně přidám špetku soli. Pokud je omáčka hodně sladká, pomůže i přidání další malé dávky kopru, který chuť srovná.
Dá se koprová omáčka zamrazit?
Zmrazení koprové omáčky možné je, ale s omezeními.
Smetanové omáčky po rozmrazení někdy změní strukturu. Když už koprovku mrazím, počítám s tím, že ji po rozmrazení musím pomalu zahřívat a znovu promíchat. Chuť zůstává dobrá, ale konzistence může být o něco řidší.
Čím nahradit jehněčí, když ho neseženu?
Jehněčí lze nahradit hovězím nebo vařeným vejcem.
V běžné domácnosti často sáhnu po hovězím masu na způsob vařeného. Pokud chci rychlejší variantu, dávám vejce natvrdo. Chuť je jiná, ale koprová omáčka si s oběma variantami rozumí.
Proč se mi koprová omáčka někdy srazí?
Sražení způsobí prudké vaření nebo studená smetana.
Z praxe vím, že smetanu je lepší mít alespoň pokojové teploty a omáčku vařit zvolna. Pokud se i tak začne oddělovat tuk, pomůže stáhnout teplotu a omáčku krátce prošlehat metličkou.
Hodí se koprová omáčka i pro děti?
Ano, koprovka může být vhodná i pro děti.
U dětí se mi osvědčilo dát méně kopru a sladit omáčku spíš jemně. Pokud není přehnaně aromatická, většina dětí ji přijme lépe, než bych čekala – zvlášť s bramborami nebo haluškami.
Jak poznám, že je koprová omáčka správně provařená?
Textura je hladká, chuť plná a omáčka se na lžíci „zavěsí“, ale nestéká vodově. Pokud mám pochybnosti, raději ji nechám vařit o pár minut déle. U koprovky se trpělivost vždycky vyplatí.
Mdlá chuť je nejčastěji způsobena špatně opečenými žampiony.
Pokud se houby dusí místo opečení, neuvolní se jejich aroma. Dalším důvodem je vynechání vína nebo parmazánu. Právě kombinace opečení, vína a parmazánu dává žampionové omáčce hloubku, která chybí v běžných domácích verzích.
Lze udělat žampionovou omáčku bez vína?
Ano, ale chuť bude méně komplexní.
Pokud víno nepoužíváte, nahraďte ho větším množstvím kvalitního vývaru. Parmazán je v tomto případě ještě důležitější, protože dodá omáčce potřebnou pikantnost. Bez vína se omáčka blíží klasické smetanové verzi.
Jaké víno je do žampionové omáčky nejvhodnější?
Nejlepší je suché bílé nebo růžové víno bez výrazného dřeva.
Vyhněte se sladkým a silně barikovaným vínům, která by chuť přebila. Osvědčené jsou svěží odrůdy, které dodají kyselinu a čistotu. Víno má omáčku podpořit, ne dominovat.
Proč se mi smetanováomáčka srazí?
Sražení smetany způsobuje příliš vysoká teplota.
Smetana se nesmí prudce vařit. Po jejím přidání je nutné snížit teplotu a omáčku pouze jemně zahřívat. Pomáhá také použití smetany s vyšším obsahem tuku, která je stabilnější.
Lze použít jiné houby než žampiony?
Ano, recept funguje i s jinými druhy hub.
Velmi dobré jsou hnědé žampiony nebo směs lesních hub. U aromatičtějších hub je vhodné ubrat parmazán, aby nepřebil jejich přirozenou chuť. Základní postup zůstává stejný.
Jak omáčku zahustit bez mouky?
V této omáčce se běžně mouka nepoužívá.
Zahuštění zajistí parmazán a mírná redukce tekutiny. Pokud je omáčka řídká, stačí ji krátce povařit na mírném ohni. Přidání mouky by chuť zbytečně zatížilo.
K čemu se žampionová omáčka nejlépe hodí?
Žampionová omáčka je velmi univerzální.
Skvěle doplní steak, kuřecí nebo vepřové maso, těstoviny, pečené brambory i zeleninu. Výborná je také jako náplň do omelet nebo k pečeným batátům. Právě tato variabilita z ní dělá oblíbenou omáčku domácí i restaurační kuchyně.
Dá se žampionová omáčka připravit dopředu?
Ano, omáčku lze připravit s předstihem.
Při ohřívání je ale nutné postupovat opatrně a zahřívat ji pomalu bez varu. Pokud příliš zhoustne, lze ji zředit trochou vývaru nebo smetany. Nejlepší chuť má čerstvě připravená.
Sýry je možné připravovat jednak z tvarohu, jednak ze sýřeniny získané enzymatickým působením syřidla.
Varianta I
Ingredience: Na počátku cesty k sýru stojí mléko, musí jít o mléko čerstvé, ne nějaké vysoce trvanlivé, odtučněné a všeho zbavené. Dále potřebujete startovací kulturu, syřidlo, camembertskou kulturu, případně chlorid vápenatý (pro kupovaná homogenizovaná mléka). Dále budete potřebovat hrnec, ve kterém budete dělat sýr, několik lžic a lžiček, metličku, dlouhý nůž, naběračku, teploměr, kus plátna na odkapání sýřeniny.
Postup: Mléko zahřejte ve vodní lázni na 37 °C. Do zahřátého mléka vmíchejte startovací kulturu, třeba jogurt Hollandia, a to 3 lžíce. Nechte ho hodinu až dvě přiklopené bez míchání při 37 °C. Domácí mléko vytvoří vždy krásnou sýřeninu, u kupovaného mléka je lepší vmíchat před syřidlem pár kapek chloridu vápenatého, sýřenina bude pevnější. Syřidlo rozmíchejte v převařené vychladlé vodě. Na 2 litry mléka lžičku syřidla do panáka vody. Panáka nalijte do mléka za stálého míchání metličkou, po minutě začněte míchat v opačném směru, aby se mléko ustálilo, a přiklopte. Sýřenina by měla vzniknout do hodiny, lze počkat i dvě hodiny, déle už to nemá cenu, v případě stálé tekutosti musíte svůj pokus vzdát. Sýřenina se dlouhým nožem nakrájí na čtverečky kolmo a pak i v ostrém úhlu vůči dnu hrnce, aby vznikly zhruba stejné centimetrové kusy, nechá se chvíli ustát, aby vystoupila syrovátka. Sýrové zrno slijte přes lněné plátno, zavažte a nechte odkapat půl hodiny. Výsledkem je základní sýrová hmota, výchozí surovina k výrobě nejrůznějších sýrů.
Varianta II – bez syřidla
Ingredience: 1 kg tvarohu, 1 l mléka, 1 lžička jedlé sody, 1 lžíce másla, kmín, sterilovaná zelenina, čerstvá zelenina, hrášek, paprika, vejce natvrdo – vše dle chuti
Postup: Tvaroh vložíme do hrnce a zalijeme mlékem. Přivedeme téměř k varu, aby se tvaroh v mléce jemně natavil. Netrvá to příliš dlouho. Pak mléko i s tvarohem slijeme, tedy lépe řečeno syrovátku, protože mléko se srazí. V cedníku nám zbyde natavený tvaroh, který vložíme do hrnce, ve kterém již máme lžíci másla. Osolíme, můžeme přidat kmín nebo vlastní koření dle chuti a jedlou sodu. Hmotu v hrnci postupně zahříváme. Tvaroh se začne pomalu tavit. V tuto chvíli už je třeba mít připravenou formičku, nejlépe teflonovou na biskupský chlebíček, či srnčí hřbet, plastovou krabičku, hrníček, cokoli. Pokud chcete zkusit barevný sýr typu rolády, je třeba mít připravený hrášek, kukuřici, kapie na kousky, vejce natvrdo, vše hezky promíchat a přidat k sýru těsně před naléváním do formy.
