Rychlá odpověď: Na plné slunce se nejlépe hodí muškáty, petúnie, surfinie, Million Bells, verbeny, gazánie, vitálka, osteospermum a vějířovka. Fungují tehdy, když mají dost velký truhlík, propustný substrát a pravidelnou zálivku. Největší chyba je malá nádoba, přehnojení dusíkem nebo kombinace rostlin s rozdílnou potřebou vody.
Slunný balkon v českých podmínkách není jen „hezky světlé místo“. V červenci se z něj snadno stane rozpálená vana, kde květiny trpí horkým zábradlím, suchým větrem a odpoledním úpalem. Proto nestačí vybrat rostlinu podle barvy květů.
V článku najdete praktický výběr balkonových rostlin na přímé slunce, zkušenosti s kombinacemi v truhlících, srovnání zálivky, upozornění na časté chyby a konkrétní postup, jak si osázet balkon tak, aby kvetl celé léto a neskončil po první vlně veder.
FAQ – balkonové rostliny vhodné na plné slunce
Jaké balkonové rostliny jsou nejlepší na plné slunce?
Nejlepší balkonové rostliny na plné slunce jsou muškáty, gazánie, vitálka, osteospermum, Million Bells a verbena.
Tyto druhy dobře snášejí světlo a při správné zálivce zvládnou i české letní horko. Muškáty jsou nejspolehlivější pro začátečníky, gazánie snese sušší režim a Million Bells udělají bohatý převis. Petúnie a surfinie jsou také vhodné, ale potřebují větší nádobu, častější zálivku a lepší ochranu před větrem a prudkým deštěm.
Které letničky na plné slunce do truhlíků vydrží nejdéle?
Nejdéle obvykle vydrží muškáty, gazánie, vitálka, Million Bells a dobře vedená verbena v dostatečně velkém truhlíku.
Rozhoduje nejen druh rostliny, ale také objem substrátu a pravidelná péče. Letničky na plné slunce do truhlíků potřebují hlavně stabilní vláhu, propustnou zeminu a průběžné přihnojování. Když je zasadíte příliš hustě, budou vypadat krásně v květnu, ale v červenci začnou soupeřit o vodu a živiny. Méně sazenic často znamená lepší výsledek.
Jsou petúnie a surfinie vhodné na přímé slunce?
Petúnie a surfinie jsou vhodné na přímé slunce, ale jen při dostatku vody, živin a ochraně před větrem.
Na slunném balkoně umí vytvořit nádherný převis, ale nejsou úplně bezúdržbové. Surfinie mají vysokou spotřebu vody a v malém truhlíku rychle vadnou. Petúnie s velkými květy navíc hůř vypadají po silném dešti. Nejlépe fungují v samozavlažovacím truhlíku, v chráněnějším místě a s pravidelným odstraňováním poškozených květů.
Co zasadit do truhlíku na jižní balkon?
Do truhlíku na jižní balkon zasaďte muškáty, gazánie, vitálku, osteospermum, Million Bells nebo verbeny.
Jižní balkon je náročný, protože se přehřívá dlouho a rovnoměrně. Proto vybírejte květiny do truhlíku na slunce, které zvládnou horko i krátké proschnutí. Na nejprudší místo dejte odolnější druhy, jemnější bakopu nebo lobelku raději do chráněnější části. Velmi pomůže větší nádoba, světlý obal a samozavlažovací systém.
Jak často zalévat balkonové květiny na plném slunci?
Balkonové květiny na plném slunci kontrolujte v horku denně, ale zalévejte podle skutečné vlhkosti substrátu.
Neplatí, že každá rostlina musí dostat vodu každý večer. Muškáty snesou krátké proschnutí, zatímco petúnie, surfinie a bakopa vadnou rychleji. V horkých dnech může být nutná denní zálivka, u malých nádob i častější kontrola. Přelití je ale stejně nebezpečné jako sucho, hlavně u rostlin citlivých na zahnívání kořenů.
Jsou samozavlažovací truhlíky vhodné na plné slunce?
V naší poradně s názvem KANADSKÉ BORŮVKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tamáš Robert.
Dobrý den. Mám balkónové kanadské borůvky. Vláhu mají, dostatek místa, hnojiva používám pro borůvky, ale listy a květy mi usychají. Přímého slunečního světla mají jen večer. Co dělám špatně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Důvodem bude zřejmě nedostatek slunečního světla. Kanadské borůvky potřebují plné slunce po celý den. Snesou i polostín, ale čím méně slunce mají, tím hůře prosperují. Smrtící pro ně pak je stav, kdy mají málo slunce, díky čemuž nemohou spotřebovat dodané hnojivo, které se hromadí v půdě a rostlinu postupně ničí.
Další příčinou může být nevhodné pH substrátu. Kanadské borůvky vyžadují pH půdy v rozmezí 4 až 5,2. Zjistit pH můžete pomocí lakmusového papírku, kterým změříte kyselost výluhu z vašeho substrátu.
Na balkoně, který je orientován severozápadně, neočekávejte žádné zázraky při pěstování plodonosných rostlin. Můžete ho ale využít pro pěstování krásných begónií nebo na letnění pokojových rostlin, například klívii se bude na tomto balkóně v létě skvěle dařit.
Musím odkvetlé květy u surfinie vyštipovat vždy, nebo je to jen doporučení?
Vyštipování odkvetlých květů u surfinie není povinnost, ale doporučený postup, pokud chcete podpořit bohatší a delší kvetení během sezóny.
Zahradník: V praxi vidím, že rostliny bez vyštipování většinou přežijí celé léto, ale kvetou méně rovnoměrně. Pokud má člověk čas, vyštipování se vyplatí, pokud ne, surfinie se s tím většinou popere sama.
Co se stane, když odkvetlé květy u surfinie nechám úplně být?
Když odkvetlé květy u surfinie neřešíte, rostlina začne část energie věnovat tvorbě semen místo nových květů.
Zahradník: Neznamená to konec kvetení, ale tempo se zpomalí. U silných rostlin to skoro nepoznáte, u slabších může být rozdíl výrazný hlavně v druhé polovině léta.
Jak často je ideální odkvetlé květy vyštipovat?
Ideální frekvence vyštipování surfinií je jednou až dvakrát týdně, zejména v první polovině sezóny.
Zahradník: Denní kontrola není nutná. Úplně stačí, když si při zalévání jednou za pár dní všimnete suchých květů a odstraníte je. Pravidelnost je důležitější než četnost.
Má vyštipování odkvetlých květů vliv na velikost nových květů?
Ano, vyštipování může nepřímo ovlivnit velikost i počet nových květů u surfinie.
Zahradník: Když rostlina neplýtvá energií na semeníky, má víc síly na tvorbu plnohodnotných květů. Rozdíl je vidět hlavně u dobře živených a zalévaných rostlin.
Vyštipování dělám, ale surfinie stejně málo kvete – proč?
Vyštipování samo o sobě nezaručí bohaté kvetení, pokud chybí základní podmínky jako voda, živiny a světlo.
Zahradník: Často vidím, že lidé poctivě vyštipují, ale zapomínají hnojit. Bez živin nemá surfinie z čeho kvést, i když odkvetlé květy odstraníte dokonale.
Je rozdíl mezi vyštipováním surfinií v truhlíku a v závěsném květináči?
Ano, rozdíl existuje hlavně v rychlosti růstu a zátěži rostliny.
Zahradník: V závěsných nádobách bývá méně substrátu, takže rostlina se rychleji vyčerpá. Tam má vyštipování větší význam než ve velkých truhlících s dostatkem zeminy.
Vyštipování nestíhám – má smysl dělat to jen občas?
Ano, i občasné vyštipování odkvetlých květů u surfinie má smysl, zejména pokud se provádí v první části sezóny.
Zahradník: Z praxe vím, že i když člověk projde truhlíky jednou za týden nebo deset dní, rostlina na to reaguje pozitivně. Rozhodně je to lepší než to neřešit vůbec a stresovat se tím, že to není „dokonalé“.
Mohou odkvetlé květy u surfinie způsobit choroby nebo plísně?
Samotné odkvetlé květy choroby nezpůsobují, ale mohou zhoršit mikroklima uvnitř rostliny.
V naší poradně s názvem SURFINIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta Klimova.
Dobrý den,mohu dát do 60 cm truhlíku 6 kusů rostlinek,prosím?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Čím více rostlin, tím bohatší, ale kratší výhony budou. Zároveň musíte více zalévat, v létě i několikrát denně, protože více rostlin vysaje ze substrátu více vody a hrozí uschnutí.
Surfinie i petúnie jsou obecně považovány za netoxické pro lidi a domácí zvířata, ale nejsou určeny ke konzumaci a u některých jedinců mohou způsobit mírné alergické reakce. I když surfinie nejsou jedovaté, je rozumné dohlížet na děti a domácí zvířata, aby se zabránilo náhodnému požití a potenciálním alergickým reakcím.
Jedovatost pro člověka
Surfinie nejsou pro člověka jedovaté.
U některých jedinců se mohou vyskytnout mírné alergické reakce, jako je podráždění kůže nebo žaludeční nevolnost, pokud požijí nebo přijdou do kontaktu se surfiniemi.
Pokud dítě požije malé množství petúnie, vyjměte mu z úst veškerý rostlinný materiál, nabídněte mu vodu a sledujte příznaky. Pokud se příznaky zhorší, poraďte se s lékařem.
Jedovatost pro domácí zvířata
Surfinie jsou obecně považovány za netoxické pro kočky a psy.
I tak je však vhodné dohlížet na domácí zvířata v blízkosti surfinií, aby se zabránilo okusování rostlin a potenciálním mírným zažívacím potížím.
Bezpečnostní opatření při pěstování surfinií
Surfinie jsou sice bezpečné pro lidi i domácí mazlíčky, ale je důležité nekonzumovat jejich květy nebo listy.
Pokud máte obavy z alergických reakcí nebo máte domácího mazlíčka, který má tendenci okusovat rostliny, můžete zvážit umístění surfinií mimo jejich dosah nebo zvolit alternativy vhodné pro domácí mazlíčky.
Petúnie a surfinie jsou sobě hodně podobné, a to jak vzhledem, tak požadavky na pěstování. Surfinie jsou vlastně takové prodloužené petúnie. Petúnie si na rozdíl od surfinií můžete vybrat buď vzpřímené nebo převislé. Co vám bude dělat u petúnií problém je vybrat si mezi velkým množstvím vyšlechtěných barev, v tomto odvětví jim surfinie určitě nemohou konkurovat. Ale i surfinie mají své přednosti které petúnie nikdy nedoženou, jsou to nádherné i více jak metrové výhonky, kde květy tvoří barevné záclony. To je celý takový malý boj mezi těmito dvěma rostlinami.
Ve svém příspěvku NENÁROČNÉ POKOJOVÉ ROSTLINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Nejedlá.
Inspirativní článek, já bych snad ještě dodala například Šplhovnici (epipremnum), kterou doma mám a je super, jednak je krásná a druhak opravdu nenáročná. Dala bych si snad pozor jen na přímý sluneční svit. Jednou jsem ji na slunci nechala a pak jsem měla co dělat abych ji udržela při životě. Nemáte někdo zkušenosti s lopatkovcem? Jak dlouho prosím vydrží a jak často kvete?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Stana.
Mám lopatkovec cca 3-4 roky, pěstuji jej metodou pokus-omyl, takže už vím, že ten můj rozhodně nesnáší přímé slunce a sucho. Vzpamatoval se mně z toho ve stínu a dobře zalévaný, zatím ho mám venku. Přes zimu ho mám vedle monitoru nad PC, dobře se mu tam daří.
Petúnie vs surfinie – rozdíl, který rozhoduje o počtu rostlin
Když jsem začínal, vůbec jsem neřešil rozdíl mezi petúnií a surfinií. Bral jsem to jako jednu rostlinu. Jenže právě tady vzniká jedna z největších chyb při plánování výsadby.
Rozdíl není jen v názvu. Je to úplně jiný způsob růstu, jiná spotřeba živin a hlavně jiný nárok na prostor.
Nejdřív si to ukažme přehledně v tabulce, která vychází z reálného pěstování na balkoně během několika sezón.
Tabulka níže vám ukáže, proč nelze použít stejné počty rostlin pro oba typy.
Vlastnost
Petúnie
Surfinie
Růst
kompaktní, keříčkový
silně převislý, expanzivní
Nároky na prostor
střední
vysoké
Spotřeba živin
střední
velmi vysoká
Rychlost zaplnění
postupná
rychlá
Citlivost na chyby
nižší
vyšší
Největší rozdíl jsem viděl ve chvíli, kdy jsem dal stejné množství surfinií jako petúnií. Výsledek byl okamžitý – přerostlé, přetížené rostliny, které si začaly konkurovat během dvou týdnů.
Surfinie potřebují vždy více prostoru než petúnie. Pokud použijete stejné počty, uděláte chybu.
V praxi to znamená jednoduché pravidlo:
Petúnie = více kusů, menší nároky
Surfinie = méně kusů, vyšší nároky
Tohle pravidlo vám ušetří spoustu problémů, hlavně v létě, kdy rostliny jedou na maximum.
Kolik surfinií do truhlíku 60 cm?
Do 60 cm truhlíku dejte 2–3 surfinie, protože potřebují více prostoru než klasické petúnie. Menší počet zajistí lepší růst a bohatší kvetení.
Ve svém příspěvku MOJE NOVÁ TÝDENÍ PHALAENOPSIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.
Dobrý den, mám novou orchidej phalaenopsi a nevím jestli ji můžu přesadit
když kvete, a kdy by bylo správné ji přesadit
a jak se mám oni starat a její optymalní
starosť celkově. předem děkuji"
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Magdalena.
Dobry den, obecne se doporucuje presazovani a odpocinek v chladnejsi mistnosti po odkvetu. Máte-li starost, roste destovkou nebo destilkou s kohout.vodou (2:1) a jednou tydne dejte lazen mekke vidy s hnojivem, poradne odkapte/ v misce by mela mit moznost dýchat= na podstavci a ne pomorena ve vode/ a je, vic od nas nepotrebuji. Jsou to symbioticke rostliny,ktere bezne porustaji kmeny strom-z toho vychazejte-ne primeslunce,.... Snad vse. At se Vasi orchidei i vam dari dobre, Mag
Keře jsou na zahradě ideální kulisou, která vytváří pocit stálosti. Nejlépe uděláme, když vybereme rostliny různé výšky a rozličného tvaru a strategicky je rozmístíme. Keře kvetoucí výraznými barvami kombinujeme s těmi, jejichž květy jsou poněkud mdlé.
Keře mohou být dekorativní svým tvarem, nebo květy, které často voní, či barevnými listy, často i svými ozdobnými plody. K celkovému vzhledu přispívají v neposlední řadě také stonky, které mívají často charakteristickou texturu.
Keře jsou rostliny s dřevnatými stonky, které se obvykle rozvětvují od báze a vytvářejí množství postranních stonků přímo ze země nebo kousek nad její úrovní. Tím se liší od stromů, které mají jen jeden kmen, ale do jisté míry se obě skupiny překrývají. Některé z okrasných keřů vypadají zajímavě i několik ročních období, jiné pouze jedno. Většinou jsou snadno dostupné a s jejich pěstováním není velká práce. Všechny však potřebují odpovídající prostor, aby se mohly rozvíjet. Volné místo můžeme do doby, než dorostou, zaplnit přechodnou výsadbou.
Žlutě kvetoucích keřů je velké množství, níže je uvedeno několik druhů pro inspiraci.
Buxus zimostrázový
Jedná se o keř (Buxus sempervirens), který dorůstá do výšky 20 až 30 cm, je listnatý neopadavý, barva listů je zelená, květy žluté. Má rád slunce nebo polostín.
Tento nízký, zakrsle rostoucí neopadavý keř se od ostatních buxusů liší pouze drobnými trny, které nejsou nebezpečné. Květy jsou drobné, žluté. Keř kvete v květnu až červnu.
Snese všechny typy půd. Je vhodný jako skupinová podsada vyšších keřů či stromů, do skalek, venkovních květináčů a do malých zahrádek.
Dřišťál Juliin
Tento keř (Berberis julianae) dorůstá do výšky 2,5 m, je listnatý neopadavý, listy má zelené, květy žluté. Vyhovuje mu slunce nebo polostín.
Dřišťál je stálezelený trnitý keř vzpřímeného tvaru. V květnu až červnu jej zdobí žluté vonné květy, které se na podzim promění v modravé bobule. Tento keř snese všechny typy půd.
Používá se buď jako solitér, nebo v keřových skupinách a pro neprostupné volně rostoucí i tvarované stálezelené živé ploty.
Brslen evropský
Jedná se o listnatý opadavý keř (Euonymus europaeus) dorůstající až do výšky 5 m. Barva listů je zelená, keř vykvétá v září až říjnu nápadnými žlutými květy. Má rád polostín.
Listy tohoto brslenu jsou řapíkaté, jednoduché, podlouhle eliptické až podlouhle kopinaté, na vrcholu zašpičatělé, na bázi klínovité, na okraji drobně pilovité, lysé, pouze na spodní straně na žilkách kratičce chlupaté. Květy jsou drobné, 4četné, korunní lístky úzce vejčité až čárkovité, na okraji často podvinuté a brvité, žluté až žlutozelené.
Vlastní zkušenost: co mi na jižním balkoně opravdu fungovalo
Nejlépe mi dlouhodobě fungovala kombinace převislých muškátů, Million Bells, verbeny, gazánie a jedné výplňové rostliny s dekorativním listem, například molice Forsterovy. Petúnie a surfinie byly nádherné, ale jen tehdy, když měly dost vody, pravidelné hnojení a chráněnější kout. Bakopa vypadala jemně a romanticky, ale na nejprudším poledním úpalu měla tendenci vadnout dřív než muškáty.
První chyba, kterou jsem udělal, byla příliš hustá výsadba. Do šedesáticentimetrového truhlíku jsem dal tolik sazenic, aby vypadal plný hned po výsadbě. V květnu to působilo skvěle, ale v červenci si rostliny začaly konkurovat. Petúnie braly vodu, bakopa ztrácela sílu a muškát sice držel, ale nekvetl tak bohatě, jak by mohl. Od té doby sázím méně rostlin, ale dávám jim lepší substrát a víc prostoru.
Druhá chyba byla hnojení „pro jistotu“. U balkonových květin na přímé slunce člověk snadno získá pocit, že když nekvetou, potřebují víc hnojiva. Jenže u některých druhů to vede k bujným listům a slabším květům. U muškátů se mi osvědčilo hnojit pravidelně, ale ne hystericky. U petúnií, surfinií a Million Bells jsem naopak viděl jasný rozdíl, když dostávaly výživu častěji a v menších dávkách.
Třetí chyba byla podcenění větru. Květiny na plné slunce mohou světlo milovat, ale dlouhé křehké výhony petúnií nebo surfinií vítr snadno poláme. Na balkoně ve vyšším patře proto vyhrávají kompaktnější druhy, vzpřímené muškáty, gazánie, osteospermum, vitálka nebo verbeny. Převislé vodopády květů jsou krásné, ale potřebují pevný truhlík, závětří a pravidelnou kontrolu.
Nejužitečnější zkušenost přišla až po několika týdnech sledování. Rostliny jsem si zapisoval podle tří věcí: jak rychle vadnou, jak vypadají po dešti a jak dlouho zůstávají dekorativní bez zásahu. Tím vznikl přehled, který je pro běžného pěstitele často cennější než botanický popis.
Následující tabulka shrnuje moje praktické pozorování z běžného českého balkonu orientovaného na jih až jihozápad. Nejde o laboratorní test, ale o pomůcku, podle které se dá rychle poznat, co dát na nejprudší slunce a co raději do chráněnější části balkonu.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ ORCHIDEJÍ - se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirka.
Dobry den,
Ke konci brezna sem dostala k narozeninam orchideje,bohuzel ted jim zacali hnednout listy,nevim co s tim.V kvetinarstvi mi poradili ze je mam ostrigat ale bevim zda je to dobry napad.
Predem moc dekuji za radu
Mirka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tohle udělá prudké slunce. Jestli jste měla vaší orchidej za oknem, tak v minulých slunečných dnech vám ji slunce takhle spálilo. Ostříhat nebo ne je jedno, listy by stejně uschly. Bohužel se musíte smířit s tím, že míň listů znamená míň květů. Budete muset počkat než vyrostou nové listy a potom můžete očekávat nové květy. A nebo to odpískejte, kupte za 150 Kč novou rostlinu a tešte se z nových čerstvých květů na polostinném ale světlém místě.
Petúnie a surfinie: nádherný efekt, ale vyšší nároky
Petúnie, surfinie a převislé petúnie patří mezi nejkrásnější květiny do truhlíku na slunce. Když se povedou, udělají bohatý barevný převis a kvetou tak, že listy téměř nejsou vidět. Jenže právě u nich nejvíc platí, že krása něco stojí. Potřebují dost vody, dost výživy, chráněnější místo a pravidelné čištění po dešti.
Na plném slunci rostou dobře, ale nesmí stát v malém truhlíku, který v poledne vyschne na prach. U surfinií se mi osvědčil samozavlažovací truhlík a pravidelná kontrola zásobníku. Když voda dojde v největším vedru, rostlina rychle svěsí listy i květy. Jednorázové zavadnutí obvykle přežije, ale při opakování se zastaví růst a květy řídnou.
Petúnie mají rády výživný, ale propustný substrát. V těžké mokré zemině trpí, v příliš lehké zase rychle vysychají. Pokud je pěstujete v běžném truhlíku, pomůže přimíchat trochu perlitu a kvalitního kompostu, ale nepřehnat to s dusíkem. Rostliny potom sice rychle narostou, jenže květy nejsou tak bohaté a výhony se snadněji lámou.
Déšť je u petúnií samostatná kapitola. Velkokvěté typy vypadají po prudkém lijáku často unaveně a slepeně. Mnohokvěté a drobnokvěté typy se obnovují lépe. Proto bych na nechráněný balkon bez stříšky volil spíš menší květ, kompaktnější růst nebo Million Bells. Velké petúnie jsou nádherné tam, kde na ně neprší přímo.
Co bych dnes udělal jinak: petúnie a surfinie bych už nesázel do stejného truhlíku s rostlinami, které chtějí sušší režim. Dám jim vlastní samozavlažovací nádobu, pravidelné hnojení a místo, kde mají slunce, ale nejsou v nejsilnějším větru.
Fotografie znázorňuje porovnání dvou truhlíků se surfiniemi: vlevo zdravá bohatá rostlina v samozavlažovacím truhlíku, vpravo přesušená rostlina v malé nádobě.
V naší poradně s názvem BOBKOVÝ LIST V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Hajek.
zdravim mam bobkovy list a zacly se mi tvorit na dospelich listech hnede fleky nevite co stim dekuji,umisten na okne v kvetinaci
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jde o úpal. Listy, které jsou teď na rostlině, narostly v době, kdy bylo mírné slunce a nyní se nedokáží bez úhony srovnat s tak silným sluncem. Buď změňte stanoviště a nebo očekávejte nové listy, které budou zvyklé na ostré slunce ale zároveň ho budou vyžadovat i v následujících obdobích.
Surfinie je možno množit dvěma způsoby, a to semenným anebo u nás nejčastěji používaným způsobem – řízkováním. Řízkování provádějte v aktivním období, ne v době, kdy surfinie odpočívá. Seřízněte vrcholek surfinie těsně pod kolénkem, nechte zaschnout, nejlépe do druhého dne, ne na slunci, odstraňte spodní list a zapíchněte do zeminy smíchaného písku s rašelinou, ta nesmí být přelitá, aby výhonek hned neuhnil, stejně tak tento odřezek můžete dát do sklenice s vodou a až pustí kořeny, tak ho přesadit do substrátu.
V naší poradně s názvem PLODY OSTRUŽINÍKU JSOU ČERVENÉ A UŽ NEZČERNAJÍ JSOU BEZ CHUTI ČÍM JE TO ZPŮSOBENO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav.
Čím je to způsobeno ostružiny rostou poblíž lesa na zahrádce v obci na Plzeňsku co to může být za chorobu nebo škůdce děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejpravděpodobnější příčinou červených a bezchutných plodů vašich ostružin jsou roztoči ostružin nebo nadměrná vlhkost. Roztoči ostružin, vědecky známí jako Acalitus essigi, vstřikují toxin, který brání správnému dozrávání plodů a jejich zčernání. Silné deště mohou také zředit cukry v plodech, což vede k nevýrazné a bezchutné chuti, zejména pokud pršelo během sklizně nebo těsně před ní.
Ostružiny a roztoči
- Jak to funguje: Tito mikroskopičtí roztoči (vlnovník ostružiníkový) se živí jádrem plodu a základnou jednotlivých peckovic (malých kuliček na bobulích). Vstřikují toxin, který narušuje proces zrání, což způsobuje, že plody zůstávají červené, tvrdé a bez chuti.
- Příznaky: Klíčovým znakem je ostrý kontrast mezi nezralými červenými a zralými černými peckovicemi na stejném plodu.
- Co s tím dělat: Roztoče ostružin můžete hubit postřikem s obsahlem látky polysulfid vápenatý během období vegetačního klidu nebo použitím zahradních olejů během vegetačního období.
Chuť ostružin a nadměrná vlhkost
- Jak to funguje: Silné deště mohou způsobit, že ovoce absorbuje přebytečnou vodu, což zředí cukry a další aromatické složky.
- Příznaky: Bobule se mohou zdát plně dozrálé, ale postrádají sladkost a mají nevýraznou nebo vodnatou chuť. To platí zejména v případě, že prší těsně před sklizní.
- Co dělat: I když počasí nemůžete ovlivnit, v malé zahradě můžete zkusit položit plachty, které rostliny zakryjí během silného deště, abyste zabránili přemokření ovoce.
Další potenciální faktory
- Nedostatek slunce nebo vody: Nedostatek slunce nebo vody může také vést ke špatné chuti, i když je méně pravděpodobné, že způsobí červené zbarvení, pokud není kombinován s jinými problémy.
- Nesprávné načasování sklizně: Některé odrůdy přirozeně pomalu dozrávají a lze je zaměnit s poškozením roztoči.
- Manipulace po sklizni: U ovoce, které bylo kdysi černé, ale po sklizni zčervenalo, může být problém způsoben vystavením teplu nebo fyzickým poškozením během sklizně nebo manipulace, což je proces nazývaný reverze červených peckovic. K tomu však obvykle dochází po sklizni, nikoli na keři.
Surfinie je potřeba pěstovat v truhlících či v závěsných květináčích, musí mít dostatečné místo pro své rozrůstání, protože v letním období jejich výhonky dosahují délky i více než 1 metr. Dost často se stává, že jsou tyto rostliny tak bohaté a těžké, že pokud nemáte truhlíky pořádně uchycené, najdete je brzy na zemi. Surfinie mají rády hodně světla, proto je nezbytné umístit je na slunné místo. Co surfinie ale na rozdíl od muškátu nemají rády, jsou silné deště a vítr. Jejich výhonky jsou totiž mnohem křehčí a větší vítr je brzy poláme, déšť pak lehce poničí jemné květy. Pokud ale přeci jen k takové „nehodě“ dojede, rostlina vám neodumře, poroste dál.
Co se půdy týče, tak je vhodné zvolit stejně jako u muškátů půdu dobře propustnou a bohatou na živiny. Rozhodnete-li se zeminu koupit, což je nejjednodušší a nejrychlejší, pak tou správnou volbou bude zemina pro muškáty nebo balkonové květiny. Chcete-li si ji namíchat sami, pak smíchejte zeminu, kompost a písek, to vše v poměru 2 : 1 : 1. Do truhlíků o délce 50 až 60 cm zasaďte 3 rostlinky, budete-li se o ně správně starat, opravdu se hodně rozrostou.
V naší poradně s názvem JAK NA ODDĚLKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Mráz.
Zdravím,chtěl bych poradit jak co nejejdnoduším způsobem získat oddělek od nejlepšího včelsstva ve kterém mám matku letos už čtvrtým rokem (bílá)a včelstvo stále nejlepší co do rozvoje,výnosnosti,bez rojení atd.teď už si říkám,že už to dál matka nemůže zvládnout a vzhledem ke kvalitě tato včelstva musí rozšířit.Předesílám,že nemohu a ani neumím odchovat serii matečníků od nich a vytvořit oddělky .Děkuji za případné poučení.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Rozdělení včelí kolonie znamená vzít silnou kolonii a udělat z ní dvě menší kolonie. Rozdělení včelstva je způsob, jak zvýšit počet osídlených úlů, aniž by bylo nutné čekat na roje, kterými by se úly přirozeně kolonizovaly. To pomáhá vyhnout se nejistotě přirozené kolonizace, zejména v situacích, kdy je nízká pravděpodobnost rojení. Rozdělení včel vždy znamená určité riziko poškození včel, takže by mělo být provedeno pouze tehdy, když je včelař ochoten toto riziko podstoupit a také včelař, který má dost úlů, aby to zvládl v případě neúspěchu.
Z praktického hlediska pro rozdělování včelstev je nejlepší používat nástavky s horní loučkou nebo Langstrothovy úly kvůli jejich standardním rozměrům. Tato standardizace umožňuje přesouvat plástve a včely z jednoho úlu do druhého.
Rozdělení by se mělo provádět pouze na silných úlech, které mají spoustu plodů (zapečetěné plody, mladé plody a vajíčka). Musíte vypozorovat čas, kdy jsou včely nejsilnější, kdy s největší pravděpodobností zakládají královské buňky. Základní myšlenkou je rozdělit mláďata a včely mezi dva úly a pak donutit ten bez královny, aby vytvořil novou. Včelí vajíčka jsou nezbytná pro to, aby rozdělená část kolonie, která byla ponechána bez královny, byla schopna vyrobit novou královnu, takže je nezbytné, aby byla v kolonii přítomna včelí vajíčka. Úspěch je nejpravděpodobnější, když jsou v kolonii již přítomny neuzavřené buňky královny, protože to znamená, že se přirozeně dělí (tj. chystají se rojit). Pokud nejsou přítomny žádné královské buňky, včely vytvoří novou královnu, pokud budou přítomna vajíčka.
K rozdělení včel budete potřebovat dva úly - aktivní (nebo rodičovský) úl a prázdný úl.
Někdy se povede, že v aktivní kolonii jsou přítomny buňky královny. To je zvláště dobré, protože aktivní kolonie již vytváří novou královnu a je připravena se přirozeně rozdělit. Pokud jsou již buňky královny přítomny, měla by se do nového úlu velmi pečlivě přenést alespoň jedna plástev s královnami. V aktivním úlu nahraďte každý odebraný rámek za nový. Pokud je to možné, měly by být horní laťky natřeny voskem, aby včely vytvořily nový plást ve správné poloze - jeden plást na jednu horní laťku. Vyplňte všechny prázdné prostory novými horními laťkami tak, aby byly oba úly kompletní, a znovu nasaďte víka. Přemístěte aktivní úl na nové stanoviště. Po určité době zkontrolujte, zda byla nová královna úspěšně odchována a snáší vejce. To může trvat až čtyři týdny.
Surfinie je převislá, bohatě kvetoucí rostlina, rozrůstající se do délky i šířky. Při správném pěstování kvete opravdu tolik, že pokud budete chtít odstraňovat její odkvetlé květy, což není nutností, zabere vám to dost času. Květ surfinie se podobá trumpetě a můžete ho vidět v mnoha barvách od bílé, růžové, červené až po fialovou.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vašem obrázku bude asi pepřinec (Peperomia), respektive nějaký jeho druh. Tyto druhy mají tlusté mohutné stonky a masité listy. Je to tropická trvalka, která je pěstována pro její okrasné listy. Nejčastěji pochází z tropické Ameriky. Jsou kompaktní a obvykle nepřesahují výšku 30 cm. Jednotlivé druhy se značně liší ve vzhledu. Listy jsou hladké a masité a mohou být oválné nebo mohou mít tvar srdce. Drobné květy jsou nenápadné a rostou ve tvaru kordovitých hrotů.
Nároky na světlo
Peperomia je nenáročná pokojová rostlina a dobře roste na jasném nepřímém světle, které poskytuje západní nebo východní okno. Tyto rostliny dokonce rostou i pod fluorescenčními světly (umělé osvětlení). Nedostatečné světlo způsobuje, že pomalu rostoucí peperomie přestane růst. Přímé sluneční světlo naopak spálí její listy.
Nároky na vodu
Před každou zálivkou nechte půdu vyschnout. Přelití vede k hnilobě kořenů, je hlavní příčinou závažných problémů s těmito rostlinnými. Nejlepší je namočit květináč na 10 minut do vody a pak vyndat. Tato technika udržuje listy suché a pomáhá předcházet nemocem rostlin. Husté listy rostlin Peperomia drží vodu a umožňují rostlině odolávat dlouhým obdobím bez zálivky.
Hnojení
Tyto pokojové rostliny přihnojujte měsíčně od jara a v létě základním rostlinným rostlinným hnojivem ve výši 1/2 doporučené dávky. Během podzimu a zimy není nutné tuto rostlinku hnojit.
Nároky na teplotu
Teploty mezi 16 - 27 °C jsou nejlepší. Teploty pod 10 °C a studené průvany z oken a dveří poškozují listy.
Vlhkost vzduchu
Peperomia je původem z deštných pralesů Brazílie a proto milují teplé vlhké prostředí.
Květy
Květy peperomických rostlin jsou velmi malé a nevýrazné. Jsou to listy, které jsou na rostlině tak zajímavé.
Škůdci
Domácí škůdci jako vlnatka a mšice mohou být pro rostlinu problém.
Nemoci
Ringspot virus je skvrnitost listů, který se vyznačuje jako nevzhledné kulaté fleky a nejčastěji se objeví kvůli vysoké vlhkosti. Vzhledem k tomu, že pro tuto chorobu rostlin neexistuje žádné chemické ošetření, musí být poškozené listy a dokonce i celá infikovaná rostlina vyhozeny. Udržujte listy peperomie suché a zajistěte dobrou cirkulaci vzduchu, abyste zabránila tomuto onemocnění.
Půda
Použijte dobře provzdušněnou volnou půdu, která dobře vysychá.
Velikost květináče
Velikost květináče má toto rostlina ráda spíše menší než větší. Přesazujte, až když kořeny zcela naplní současnou nádobu. Pěstování peperomie v květináči, který je příliš velký, zabraňuje rychlému vysychání půdy a způsobuje hnilobu kořenů.
Řez
Peperomia může být seříznuta kdekoli na lodyze. Nový růst se pak vyvíjí z uzlů těsně pod řezem ve stonku.
Množení
Peperomia se snadno množí z listových výrůstků, odřezků výhonků a rozdělením rostlin. Dobré je nechat nařezané konce listů nebo stonků používané k množení nejdříve vysušit několik hodin nebo přes noc před jejich vysazením.
Jedovatost
Peperomie je jedovatá s úrovní toxicity 1.
Petúnie a surfinie jsou si hodně podobné. Jak vzhledem, tak požadavky na pěstování. Surfinie jsou vlastně takové natažené, převislé petúnie. Petúnie si na rozdíl od surfinií můžete vybrat buď vzpřímené, nebo převislé a škála barev, v nichž byly petúnie vyšlechtěny, je také mnohem větší než u surfinií. Co ale naopak petúnie u surfinií nikdy nedoženou, jsou ty nádherné i více než metrové barevné záclony květů. To je asi celý takový malý „boj“ mezi těmito dvěma rostlinami.
Ve svém příspěvku CLEMATIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bartková ludmila.
dobrý den,
potřebuji poradit,na clematisu se objevují rezavé listy málo kvete,ošetřuji talentem,stanoviště je snad v pořádku na sluníčku kořeny zastíněné,málo výhonů ,jak stříhat ,děkuji bartková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Libor.
Clematis neboli plamének není náročný na půdu, prakticky v každé zahrádce roste dobře. Pokud je substrát kyselý, tak se doporučuje párkrát do roka půdu povápnit (zalít vápennou vodou). Důležité u klemátisu je zachování kořenů ve stínu a hlavně v chladu a naopak zelenou část vystavit na plné slunce. Z tohoto důvodu není vhodné jeho pěstování v nádobách. Nesnáší totiž přemokření a přehřívání kořenů. Úplně stačí, když ho zasadíte volné půdy a kolem něj vysadíte asi 50 cm vysoké letničky, které vytvoří potřebný stín a chládek. Stříhání se provádí jednoduše. Před tím, než začne clematis rašit se část zdravých výhonů seřízne na délku zhruba jednoho metru od země a zbylá část se seřízne na délku 40 cm od země. Takto vám znovu pěkně a hustě obrazí do velkých délek.
K hnědnutí listů a malému počtu květů: buď máte nevhodný kultivar a nebo máte v blízkosti rostlinu, která roznáší plísňové choroby. Často to bývají například jalovce, túje, nebo hrušně a to v okruhu až stovek metrů. Máte na výběr několik možností jak to řešit. Buď clematis vykopejte a nahraďte ho jinou odrůdou, například od souseda, kterému roste dobře. A nebo zkuste změnit fungicid a na místo Talentu použijte například Dithane DG NeoTec, Delan 750 SC a nebo Topas C 50 WP.
Proč se lidé u surfinií pořád ptají na vyštipování
Já: Každé jaro si říkám, že už se na to nikdo ptát nebude, ale stejně se to opakuje. Jakmile surfinie rozkvetou a objeví se první suché květy, všichni řeší: mám to trhat, nebo to nechat?
Zahradník: A není se čemu divit. Surfinie vypadají na první pohled nenáročně, ale ve chvíli, kdy začnou odkvetlé květy viset mezi novými poupaty, lidi mají pocit, že dělají něco špatně. Navíc každý slyšel jinou radu – někdo tvrdí, že vyštipování je nutnost, jiný že je to zbytečná práce.
Já: Přesně. Já sám jsem měl roky pocit, že když to nebudu poctivě vyštipovat, tak mi surfinie „urazí“ a přestanou kvést. A přitom jsem kolikrát neměl čas to řešit každý druhý den.
Zahradník: To je typická situace. Lidi si myslí, že existuje jedno univerzální pravidlo, ale realita balkonů v Česku je jiná. Záleží na počasí, zálivce, hnojení, ale i na tom, kolik času je pěstitel ochotný tomu věnovat.
V naší poradně s názvem CHOROBA PERENOSPORA VÍNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Nejezchlebová.
Prosím o radu,jestli mohu provádět postřik modrou skalicí,když svítí slunce a jakou koncentrací roztoku skalice.Děkuji předem za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Modrá skalice se používá na postřik proti plísním a má stejné účinky jako Kuprikol nebo Champion. Modrá skalice se aplikuje v kombinaci s jedlou sodou nebo hašeným vápnem, tvoří se takzvaná jícha. Postřik je lepší aplikovat v podvečerních nebo ranních hodinách. Za plného slunce hrozí popálení listů. Zde jsou dva návody, jak postřik připravit:
Burgundská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody. V druhé nádobě se rozpustí 140 g krystalické sody také v pěti litrech vody. Oba roztoky se těsně před použitím smísí tak, že se roztok skalice přilévá do roztoku se sodou, ne naopak. Pak se směs neboli burgunská jícha hned aplikuje na list postřikem.
Bordeauaxská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody a v jiné nádobě se rozpustí 150 g hašeného vápna také v pěti litrech vody. Po vychladnutí se oba roztoky smísí přiléváním skalice do vápna. Po tomto smísení je potřeba změřit pH vzniklého roztoku lakmusovým papírkem. PH musí být mírně zásadité kolem hodnoty 8. Zásaditost se zvýší přidáním vápna. Správně připravená jícha je modrá a po usazení je čirá. Musí se spotřebovat do 24 hodin. Při přípravě i při aplikaci se používají nekovové nádoby. Postřik se nesmí dostat na švestky, které spálí.
Keře na živý plot mohou být listnaté nebo jehličnaté, opadavé nebo neopadavé, kvetoucí nebo nekvetoucí. Vždy musíte mít představu o tom, jak by měl živý plot vypadat a jakou by měl plnit funkci (estetickou, hlukovou, ...).
Plot je méně náročný na místo, při dobré údržbě (pravidelném střihu) ho udržíte v šířce do jednoho metru. Živý plot si nikdy nenechte příliš přerůst přes hlavu. Stačí do sto sedmdesáti centimetrů, pak už budete potřebovat žebřík na to, abyste sestřihli vršek do roviny.
Správně tvarovaný živý plot bude chloubou vaší zahrady. Opadavé dřeviny je dobré pravidelně stříhat dvakrát až třikrát ročně. První sestřih proveďte koncem února, druhý v červnu, podle potřeby pak ještě v srpnu.
Boční stěny opadavých plotů stříhejte šikmo, tak aby byl plot dole alespoň o deset centimetrů širší, jinak začnou spodní větve vyholovat. Jehličiny snesou sklon mírnější. Vždy se stříhají nejprve boční stěny.
Jedná se o keř, který dorůstá do výšky 2 m, je listnatý opadavý, barva listů zelená, květy nápadné žluté. Má rád přímé slunce.
Kvete bohatě před rašením listů. Květy jsou žluté a na keři se objevují od března do dubna. Vysazujeme solitérně nebo ve skupinách – volně rostoucí nebo stříhané živé ploty. Řez je nejlépe provádět po odkvětu.
Jedná se o keř, který dorůstá do výšky 2 m, je listnatý opadavý, barva listů zelená, květy nápadné bílé. Má rád přímé slunce.
Hlohyně je velmi oblíbený a často využívaný neopadavý keř. Kvete od jara bílými květy, na podzim je obsypán červenými plody. Roste velmi rychle a tvoří díky trnům neproniknutelné tvary. Je možno vytvářet stříhané i volně rostoucí živé ploty. Na metr stačí 2 rostliny. Snáší nepřízeň počasí i smog, lze vysazovat jako hlukovou bariéru k silnici.
Jedná se o keř dorůstající do výšky 1,5 m, je listnatý opadavý, barva listů zelená, květy nápadné bílé. Má rád přímé slunce.
Bobkovišeň je stálezelený vzrůstný keř, který velmi dobře snáší řez a vytváří husté a kompaktní sytě zelené živé ploty. Bobkovišně rostou dobře v mírně kyselé a vlhčí zemině. Jak na slunci, tak v polostínu až mírném stínu. Sází se do běžné zahradní zeminy, je nenáročná na údržbu. Na jeden metr postačí 2 až 3 rostliny.
Jedná se o keř, který obvykle dorůstá do výšky 3 m, je listnatý opadavý, barva listů zelená, květy nápadné bílé. Vyhovuje mu přímé slunce.
Ptačí zob je ideální keř pro stříhané živé ploty. Dobře snáší stín, roste rychle, zvládá smog i sucho, je tedy vhodný do měst jako bariéra k silnici. Výborně se tvaruje, nevadí mu i radikálnější řez.
Pro koho nejsou balkonové květiny na plné slunce vhodné
Balkonové květiny na přímé slunce nejsou vhodné pro každého v tom smyslu, že vyžadují pravidelnější dohled než záhon na zahradě. Pokud odjíždíte často na několik dní, nemáte samozavlažovací truhlíky a balkon je orientovaný na jih nebo západ, vybírejte velmi opatrně. Petúnie, surfinie, bakopa nebo lobelka mohou bez vody rychle ztratit kondici.
Pro lidi, kteří chtějí co nejméně práce, bych doporučil jednodušší kombinaci: muškáty, gazánie, vitálka a případně osteospermum. Pro ty, kdo chtějí bohaté převisy a nevadí jim pravidelná péče, jsou vhodné surfinie, petúnie, Million Bells a verbena. Pro milovníky jemných romantických kombinací se hodí bakopa, lobelka a všelicha, ale spíš na chráněnější místo.
Velký pozor bych dal také u balkonů nad frekventovanou ulicí, kde se práší, a u balkonů ve vyšších patrech, kde vítr vysušuje víc než samotné slunce. Tam se vyplatí pevnější rostliny, nižší nádoby, důkladné uchycení a méně křehké převisy.
Níže se můžete seznámit s keři, které kvetou v období léta a dodají vaší zahradě krásný a jedinečný vzhled.
Sazaník květnatý
Tento keř pochází ze Severní Ameriky, dorůstá obvykle do výšky 1 až 2 m, je listnatý opadavý, barva listů zelená, květy nápadné rudé. Má rád přímé slunce.
V době kvetení voní po jahodové marmeládě. Tento hustě rostoucí keř obsahuje aroma všude – v listech, větvích, dokonce i kořenech. Květy jsou 3 až 5 cm velké s mnohočetnými plátky jako plnokvětá hvězda. Barva je jasně vínová nebo tmavě purpurová až červenohnědá. Odstín se liší v závislosti na umístění, kvalitě půdy, oslunění i době kvetení. Sazaník vykvétá někdy již ke konci května, přičemž hlavní dobou kvetení je přelom června a července. Květy se nadále objevují sporadicky až do poloviny srpna. Vůně tohoto keře je však nenapodobitelná. Je to něco mezi jahodami a jablečným moštem.
Listy jsou podlouhle vejčité a na jaře raší jasně zeleným odstínem, jsou mírně lesklé a dlouho si drží svou svěží barvu. Výjimečně se na opylených květech mohou objevit na konci srpna plody, což jsou zvláštní tobolky zelené barvy, které se během zrání zbarvují do vínové až hnědé.
Jedná se o keř bez nároků na zvláštní údržbu. V prvních několika letech jej zastřihněte (v březnu) do kompaktního tvaru – pak už bude sám tvořit pěkný tvar a pravidelné olistění. Zasaďte jej do vlhké země, v suchu poroste stejně špatně jako v přemokřené zemi. A dopřejte mu hodně slunce, aby vás odměnil množstvím květů.
Zvonek garganský
Jedná se o keř dorůstající jen do výšky 20 cm, je listnatý opadavý, barva listů je zelená, květy nápadné fialové. Má rád přímé slunce nebo polostín.
Tato nesmírně efektní půdopokryvná forma skalkového zvonečku se zajímavě zoubkatými, drobnými listy svěže zelené barvy a mnoha stonky je obvykle obalena záplavou světle modrofialových květů. Jejich tvar je hvězdicovitě zvonkovitý.
Kvete přibližně od poloviny června až do srpna, přičemž po hlavním kvetení v půlce léta můžete celou rostlinu radikálně sestřihnout, aby znovu narašila a v září a říjnu nabídla čerstvý trs i s novými květy. Po zastřižení se doporučuje rostlinu přihnojit.
Rozrůstá se při zemi, květní stonky se nezvedají. Má rád rovnoměrně vlhkou, ale dobře propustnou půdu a nevadí mu mírné přistínění. Můžete jej pěstovat i v okrasných venkovních nádobách, kde vypadá o to lépe, když přeroste jejich hrany a květy se svěsí přes okraj a vytvoří modrý vodopád.
