Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

SNÍŽENI PH KYSELINOU CHLOROVODÍKOVÁ

Obsah

Snížení pH

Ke snížení pH vody z alkalického na kyselé lze použít obyčejnou 31% kyselinu chlorovodíkovou neboli kyselinu solnou (HCl). Za jeden litr v obchodech zaplatíte kolem 30 Kč.

Ke snížení pH o hodnotu 1,0 v bazénu o objemu 20 m3 je dle zkušeností potřeba 1 litr kyseliny solné. Kyselinu se doporučuje nejprve naředit vodou v 10litrovém kbelíku. Naředěnou kyselinu následně za spuštěné filtrace nalijte do bazénu a nechte ji zhruba 12 hodin působit. Poté testerem zkontrolujte hodnotu pH, a budou-li naměřené hodnoty příliš vysoké, celý proces opakujte. Doporučená hodnota pH je 6,8–7,2.

S kyselinou solnou pracujte raději v ochranném oděvu, rukavicích a brýlích.

Využití kyseliny chlorovodíkové (solné) je především v průmyslu, ale v současnosti se doporučuje i ke snižování pH v bazénech. Koncentrovaná kyselina chlorovodíková je 37% vodný roztok chlorovodíku. V této koncentraci má nejmenší pH, a je tedy nejúčinnější (a nejnebezpečnější).

Zdroj: Kyselina solná do bazénu

Diskuze

V diskuzi DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.

Po zaléčení včelstva kyselinou mravenčí,jsem našel na podložce větší množství křidélek,
neví někdo proč?Jsem začínající včelař,děkuji za odpovědi

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal Vinš.

Dobrý den Martine,
toto co píšete je velmi zajímavé, v odborné literatuře o tomto moc informací není. Domnívám se, že jsou zde možná dvě vysvětlení: 1) Že došlo k otravě a to tím, že jste překročil možné dávkování nebo došlo k otravě z jiných zdrojů (například při snůšce). 2) U včel propuklo bakteriální onemocnění septikemie, tato bakterie způsobuje, že se tělo včel rozpadá. Proto jste mohl nalézt větší množství včelých křídel. Nejedná se onemocnění, které by mělo způsobit větší škody na včelstvu. Mrtvolky včel by se měly sbírat a pálit.

Zdroj: diskuze Včely diskuze

Kyselina chlorovodíková – dávkování

Kyselina chlorovodíková (solná) je vhodnější pro tvrdou vodu. Je to velmi silná kyselina, jedna z lidstvu nejdéle známých a nejvíce využívaných. Jde o vodný roztok plynného chlorovodíku (HCl).

Zpravidla je dávkování této kyseliny následující: 1 litr kyseliny na 20 m3 vody v bazénu.

Zdroj: Kyselina solná do bazénu

Diskuze

V diskuzi ČIŠTĚNÍ PRAČKY KYSELINOU CITRÓNOVOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Adam E..

vyzkoušeno na základní praččce Indesit IWSC 61253 C ECO a skutečně to zabralo. DÍKY!

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Čištění pračky kyselinou citrónovou

Kyselina citronová

Kyselina citronová je slabá kyselina, která se přirozeně vyskytuje v citrusových plodech. Tato kyselina je šetrnější k životnímu prostředí než většina ostatních a působí jako čisticí prostředek pro bazény. Kyselina citronová odstraňuje znečištěnou oblast bazénu při aplikaci tím, že rozežírá horní vrstvu povrchu bazénu. Při odstranění tenkého povlaku nepoškodí podklad, pouze skvrnu od něj odtlačí. Kyselina citronová je jemnější odstraňovač skvrn než kyselina chlorovodíková, další forma kyseliny používaná k odstranění skvrn a obnovení povrchu bazénů.

Kyselina citronová je kyselá, takže její pH je nižší než 7. Přidáním kyseliny citronové do bazénové vody se tak dá snížit její pH. Kolik přesně použít sáčků s kyselinou citronovou se dozvíte dále v tomto článku.

Zdroj: Kyselina citronová do bazénu

Diskuze

V diskuzi OTEC PLESKAČ RADÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Ivičičová.

Chvála Kristu,prosím o radu jak používat lékařskou síru.Zda nasypat do ponožek nebo vložit něco nepropustného aby to přes ponožku neprášilo. Předem děkuji za odpovědˇ´a přeji krásný den.Anna Ivičičová

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vladimír.

Dobrý den. Mam 70 let. Už dlouhou dobu se léčim s očima. Mám ubytek sítnice. Kapu kapky na snížení tlaku. Beru tanakan,oculonorm. Ruzne přípravky s obsahem lutejnu. Stravují se zdravě.Přesto se mi zrak zhoršuje. Dokonce mám v očích mlhu. Prosím mohl byste mi poradit nějakou bylinku na posilnění sítnice. Děkují za odpověd.

Zdroj: diskuze Otec pleskač radí

Kyselina solná do bazénu

Kyselinu solnou je možné využít i do bazénů, v nichž slouží ke snížení pH vody. Ke snížení pH vody z alkalického na kyselé lze použít obyčejnou 31% kyselinu chlorovodíkovou/solnou (HCl).

Pro snížení pH o hodnotu 1,0 v bazénu o objemu 40 m3 jsou třeba 2 litry kyseliny solné. Kyselinu nejprve nařeďte vodou v 15litrovém kbelíku – vždy po jednom litru kyseliny. Dodržujte bezpečnostní zásady práce s kyselinou a nalévejte zásadně kyselinu do vody! Naředěnou kyselinu následně za spuštěné filtrace nalijte do bazénu a nechte ji zhruba 12 hodin působit. Poté testerem zkontrolujte hodnotu pH, a budou-li naměřené hodnoty příliš vysoké, celý proces opakujte. Doporučená hodnota pH bývá 6,8–7,2.

Při práci s kyselinou může dojít k poleptání sliznic, kůže, zasažení očí a nadýchání se výparů. Vždy je potřeba pracovat v ochranných pomůckách (gumové rukavice, brýle).

Zdroj: Kyselina solná

Poradna

V naší poradně s názvem DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vobrová ludmila.

Prosím, mohu užívat schizandru při léčbě warfarinem?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Warfarin se používá ke zpomalení srážení krve. Tělo přirozeně Warfarin vylučuje a schisandra může toto vylučování zrychlit a snížit tak účinnost Warfarinu. Snížení účinnosti Warfarinu může zvýšit riziko tvorby krevních sraženin. Schisandra je s Warfarinem možná jen za současné kontroly srážlivosti krve. Takže než začnete schisandru užívat, informujte o tom svého lékaře a dohodněte si postup začátku společné léčby.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Dotaz

Kyselina solná

Chemické vlastnosti kyseliny: chlorovodík je štiplavý jedovatý plyn. V laboratoři se připravuje reakcí kyseliny sírové s chloridem sodným (kuchyňskou solí), průmyslově se vyrábí buď reakcí chloru s vodíkem, nebo chlorací uhlovodíků. Vodný roztok chlorovodíku se nazývá kyselina chlorovodíková.

Přestože se dá běžně koupit, nedoporučuje se s ní pracovat bez ochranného oděvu, rukavic a zejména brýlí. Je nutné ji uložit mimo dosah dětí a v této pozici ji zabezpečit proti převrhnutí nebo spadnutí. Její výpary také způsobují velmi rychlou korozi kovových předmětů v okolí. Vodný roztok leptá a při zasažení je třeba poraněné místo důkladně několik minut oplachovat tekoucí vodou (případně ještě zneutralizovat uhličitanem sodným – jedlou sodou nebo mýdlem), při zasažení očí je nutné provést velmi důkladný výplach, nejlépe za pomocí druhé osoby, a to tak, že druhá osoba drží té první rozevřená oční víčka (člověk sám má tendence se výplachu bránit a zpravidla jej neprovede dostatečně). Následně je nezbytně nutné co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc. Poleptání očí koncentrovanou kyselinou většinou končí slepotou. Při požití je nutné vypít větší množství vody a nevyvolávat zvracení, žaludek je zvyklý na nízké pH a zvracení by způsobilo jen další poleptání jícnu. Opět musí následovat vyhledání lékařské pomoci. Poleptání kyselinou se v celém svém rozsahu může projevit až po několika dnech, a proto nesmí být nikdy podceňováno.

Průmyslově využívaná koncentrovaná kyselina chlorovodíková je 37% vodný roztok chlorovodíku. V této koncentraci má nejmenší pH, je tedy nejúčinnější a nejnebezpečnější. Kyselina chlorovodíková je po kyselině sírové nejpoužívanější kyselou látkou v průmyslu.

Koncentrovaná v kombinaci s kyselinou dusičnou v poměru 3 : 1 tvoří lučavku královskou, kterou lze užít k rozpouštění zlata.

Kyselina chlorovodíková je aktivátor žaludečního enzymu pepsinu, denaturuje zkonzumované bílkoviny a zabíjí bakterie v potravě. Je vylučována trávicím traktem všech savců, často se vyskytuje i u jiných tvorů. Vnitřní stěna žaludku je na velmi nízké pH stavěna, pokud však dojde k poruše slizového krytu, vznikne žaludeční vřed. Ve dvanáctníku je neutralizována. Přesto se pití kyseliny chlorovodíkové, zvláště na lačno, nedoporučuje ani při nízkých koncentracích.

Kyselinu chlorovodíkovou lze využít jako technickou kyselinu, tedy jako čistidlo spojů při letování klempířských a podobných výrobků, lze ji použít i pro odstraňování vodního kamene, k neutralizaci alkalických odpadů a podobně.

Při práci s kyselinou sodnou je třeba zabránit kontaktu s pokožkou, očima a sliznicemi. Po zasažení chlorovodíkem se mohou projevit následující rizika a potíže: podráždění nosu, dýchacích cest, vznik trhlinek na dýchacích cestách, silné kašlání, krvácení z nosu a bolest na hrudi; dráždění plic, dušnost, tvorba tekutiny v plicích (edém) i nebezpečí udušení; popálení očí a kůže s nevratným poškozením. Opakované expozice mohou nenávratně poškodit plíce a zuby a vyvolat vyrážky.

Zdroj: Kyselina solná

Diskuze

V diskuzi KYSELINA DO BAZÉNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alexandr starzinský.

Zdravím, nevím zdali jsem to nějak nepochopil, ale co tedy na snížení PH v bazénu? Kyselinu sírovou nebo solnou tedy ne? Na jiném foru to doporučují, tedy solnou spíše pro tvrdou vodu (to je můj případ), nikde jsem nečetl že narušuje hadice nebo spoje. Vždyť z obchodu PHmínus je vlastně kyselina sírová, nevím v jaké koncentraci ale to je asi skoro jedno. Ze své praxe již druhý rok používám solnou a myslím že to plně vyhovuje, zdravím A.S.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bazen servis moric.

Mam dlouhodobe poznatky, ze prave solna tohle udela.nestane se za rok, nebo za dva.podruhe i vyrobci chlorinatoru to primo zakazuji, protoze to odpali desticky, kde dochazi k elektrolize...ale je to vas problem.rad k vam pojedu na drahy servis.

Zdroj: diskuze Kyselina do bazénu

Varování

Kyselina citronová je sice mírnější formou kyseliny, ale stále je nebezpečná. Při práci s kyselinou citronovou je třeba vždy nosit ochranný oděv. Nesprávně neutralizovaná kyselina může zabíjet zvířata, nadále rozežírat povrchy bazénů a zranit lidi. Kyselina citronová také produkuje výpary, které jsou škodlivé pro lidi a zvířata. Tato kyselina je účinným odstraňovačem skvrn, ale při nesprávném použití nebo při nedostatečném opláchnutí vážně poškozuje bazény. Mytí kyselinou citronovou mohou provádět sami majitelé bazénů, ale nejlépe je přenechat to profesionálním odborníkům na péči o bazény.

Zdroj: Kyselina citronová do bazénu

Diskuze

V diskuzi LÉČIVÝ BEZINKOVÝ LIKÉR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eligius.

Bezinkový likér je vynikající lék pro úpravu krevního tlaku. Osobně mám vyzkoušeno snížení tlaku, praktikuji to celé roky.
Likér musí být užíván dlouhodobě (aspoň jeden měsíc) vždy aspoň 20 ml v jedné denní dávce. Můj lék obsahuje aspoň 20 procent převařené šťávy zralých plodů a aspoň 10 procent lihu.
Mezi znalci se traduje, že tento lék umí upravit i nízký nebo kolísavý krevní tlak. To však nemám vyzkoušeno. Váš Eligius.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Léčivý bezinkový likér

Čištění pračky kyselinou citronovou a octem

Spousta lidí používá k čištění pračky – a nejen pračky – také ocet. Stačí místo pracího prášku nalít do pračky hrnek octa, do bubnu vložit starý hadr a spustit program vyvářky. Stejným způsobem můžete použít kyselinu citronovou nebo prací sodu. Ocet je velmi účinný i na vodní kámen, jen ho používejte s rozmyslem, protože velké množství octa poškozuje gumové části pračky a místo čisté pračky byste mohli mít stroj nenávratně poškozený. Budete-li kombinovat kyselinu citronovou a ocet, budete mít pračku bez vodního kamene i bez plísně.

Zdroj: Čištění pračky kyselinou citrónovou

Diskuze

V diskuzi LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.

Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).

Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.

Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.

Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.

Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.

Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.

Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.

Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.

Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.

Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.

Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.

Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.

Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.

Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.

Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.

Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Léčení prašiviny u králíků

Bezová šťáva za studena

Ingredience: 60 květů, 4 litry převařené vody, 10 dkg kyseliny citronové, 10 citronů

Postup: Květy namočit na 24 hodin s kyselinou citronovou, potom scedit. K tomu rozpustit 4 kg cukru a vymačkat deset citronů. Tato bezinková šťáva bez vaření je jednoduchá a velmi chutná.

Zdroj: Bezinková šťáva

Bezpečnostní list kyseliny mravenčí

Při manipulaci s kyselinou mravenčí všichni výrobci odpařovačů kladou důraz na bezpečnost a ochranu zdraví. Krytá pokožka, odolné gumové rukavice, ochrana očí by měly být samozřejmostí stejně jako připravená první pomoc. Vzhledem k tomu, že se jedná o kyselinu, má dle normy stanoven svůj bezpečností list. Ten je možné si prohlédnout zde.


Zdroj: Kyselina mravenčí

Kyselina citronová místo aviváže

Dříve se kyselina citronová používala při vyváření dětských plenek – změkčovala je tím, že z nich odstraňovala drobné částečky vápníku.

Výsledky

Prádlo změkne, je měkké a vláčné. Doporučuje se především u alergiků.

Dávkování

Do 1 litru vlažné vody přisypte 80–100 gramů kyseliny citronové a pár kapek éterického oleje oblíbené vůně. Dobře promíchejte a dávkujte jako běžnou aviváž.

Zdroj: Čištění pračky kyselinou citrónovou

Co je to vinný kámen

Z chemického pohledu se jedná o hydrogenvinan draselný, který vzniká vysrážením kyseliny vinné. Ta společně s kyselinou jablečnou představuje hlavní kyselinu přítomnou ve víně a její množství převažuje nad kyselinou jablečnou především ve slunečných ročnících.

Lidově lze konstatovat, že se jedná o naprosto neškodnou sedlinu ve víně, která se ne nadarmo v anglicky mluvících zemích nazývá vinným diamantem (wine diamonds) a která se nejčastěji usazuje na dně láhve anebo na spodní straně špuntu.

Vinný kámen, také kyselý vinan draselný, je bílý prášek získaný z usazeného vinného kamene uvnitř vinných beček při fermentaci vína (vinný kámen se napřed čistí). Není cítit a má nakyslou chuť. Chemický vzoreček je KC4H5O6. Vinný kámen se vysráží ve víně, když je vystaveno nižším teplotám. Na dně lahví tvoří drobné krystalky, někdy i velké shluky. Chuť vína to neovlivňuje a ve většině vinařských zemích toto nepovažují za závadu.

Zdroj: Vinný kámen

Použití

Jedlou sodu lze použít jako:

  • součást kypřicích prášků do pečiva a šumivých prášků do nápojů;
  • náhradu droždí do pečiva;
  • neutralizaci poleptání kyselinou;
  • všestranný čistič;
  • dezinfekci;
  • čistič připáleného nádobí (čištěnou plochu posypeme sodou a pokapeme pár kapkami peroxidem vodíku - kysličník, znovu posypeme a vyčkáme asi 90 minut, poté setřeme houbou);
  • přísadu do koupelí;
  • pohlcovač pachů;
  • prací prostředek;
  • změkčovač tvrdé vody;
  • stabilizátor pH.

Zdroj: Med a soda bicarbona

Kyselina citronová – využití při praní

Kyselina citronová pomáhá v odstranění vodního kamene. Jak na to? Nasypte jeden hrnek kyseliny citronové do nádobky na prášek a druhý hrnek do bubnu pračky, poté nastavte program praní na vyšší teplotu a zapněte pračku.

Takto můžete jednoduše vyčistit buben pračky:

Postup: Do prázdného bubnu nasypeme 250 gramů kyseliny citronové a necháme pračku prát naprázdno při teplotě 50–60 °C.

Zdroj: Čištění pračky kyselinou citrónovou

Čištění pračky kyselinou citronovou a octem

Na čištění budete potřebovat 3 litry octa a 2 balíčky kyseliny citronové. Obojí smíchejte a nalijte do pračky. Pusťte cyklus na 90 °C. Program nechte běžet, ale nenechte ho dokončit, aby nedošlo k vypouštění roztoku. Horký roztok nechte v pračce působit nejlépe přes noc. Poté opět zapněte a postup s vypnutím pračky před vypouštěním ještě jednou zopakujte. Znovu nechte několik hodin působit, pak program nechte dokončit.

Zdroj: Čištění pračky sodou

Zavařování hrušek

Hrušky vždy loupeme a zbavíme jádřinců, okvětí a stopky s cévními svazky. Připravíme si vodu s kyselinou citrónovou nebo s octem. Kousky jablek sem dáváme proto, aby nezhnědly. Přebrané a omyté hrušky oloupeme, popřípadě překrojíme a setřeseme do sklenic. Vodu s 30–35 g cukru necháme projít varem a tímto nálevem upravené ovoce zalijeme (nálev používáme teplý, ne horký!). Pak uzavřeme sklenice víčky a sterilujeme při teplotě 85 °C 25 minut. Potřebujeme hrušky, 35 g cukru, 1 litr vody, 1 lžičku skořice a 2 kusy hřebíčku.

Zdroj: Jak na zavařování

Využití ve včelařství

Kyselina mravenčí se ve včelařství využívá k tlumení varroázy. Zjednodušeně lze říci, že účinná koncentrace par kyseliny hubí roztoče, ale nepůsobí zhoubně na včely. Někteří kleštíci hynou okamžitě po aplikaci, jiní ve včelstvu ještě několik dnů až týdnů přežívají poškození a umírají později. Kyselina mravenčí je účinná i proti roztočům na zavíčkovaném plodu.

Příliš vysoká koncentrace par kyseliny mravenčí v úle (předávkování) ale může způsobit ztráty matek, poškození plodu, přestávku v plodování.

Účinnost ošetření kyselinou mravenčí podle různých zdrojů kolísá. Zevrubně lze říct, že jedna aplikace dlouhodobého odpařovače zahubí 60–80 % roztočů, dvě aplikace 90–98 % roztočů. Je-li v celoročním ošetřování včelstev počítáno ještě s dalším (jiným) léčením v bezplodém období (například amitrazem nebo kyselinou šťavelovou), není potřeba klást na účinnost odpařovačů takové nároky (snížení rizik z předávkování).

Kritický přirozený spad, určující počátek léčby, se v různých zdrojích značně liší od 2 do 10 roztočů, záleží také na části roku. Předpokladem je zabezpečení podložek proti ztrátám spadlých roztočů. Vložení aplikátoru s kyselinou mravenčí do úlu se doporučuje v podvečer nebo po ránu, obecně ve chvíli, kdy teploty nepřesahují 20 °C. Při tropických dnech s teplotami nad 30 °C (u některých aplikátorů 25 °C) se ošetření doporučuje neprovádět či odložit (vlastní omezená zkušenost toto ale nepotvrzuje).

Výpary kyseliny mravenčí jsou těžší než vzduch, mají tedy tendenci klesat. S vyšší teplotou se odpařování zrychluje (při 30 °C je cca 15x rychlejší než při 10 °C).

Odpařovače by se měly umisťovat buď vedle plodu (alespoň ob rámek nebo zcela ke stěně úlu), nebo nad plod, umístění do podmetu se doporučuje jen zřídka (u jednonástavkových oddělků). Výrobci aplikátorů kyseliny mravenčí si většinou vymiňují nepoužívat je v době nasazených medníků pro konzumní med.

V případě vysokého přirozeného denního spadu v průběhu sezóny (více než 2 roztoči za den) může být v mezidobí použita ještě odlehčovací aplikace formou krátkodobého odpařovače 85% kyseliny mravenčí, která má za cíl zejména snížení populace foretických roztočů. Množství kyseliny pro jednu aplikaci se liší podle druhu použitého odpařovače a síly včelstva. Pohybuje se zhruba v rozmezí 100 až 360 gramů (u běžného včelstva).

Aplikaci kyseliny mravenčí odparem není dobré provádět souběžně se zakrmováním. Často ale bývá doporučována mezi krmeními. Pro pozdní podzimní ošetření není kyselina mravenčí příliš často doporučována kvůli nízkým teplotám, když už, tak 85%.

Zdroj: Kyselina mravenčí

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Jiří Dvořák

Nina Vinšová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP