Čerstvé špenátové lístky nejsou příliš vhodné k přímé konzumaci, používáme je spíše jen jako dekoraci do salátu. Naopak velké špenátové listy jako příloha k masu nebo k těstovinám či jako náplň do různých těst jsou tím pravým. Nejšetrnější je příprava čerstvéhošpenátu vařením v páře, kdy se jeho objem příliš nezmenší a zelenina ani neztratí výživné látky. Špenát je vhodný pro zapékání, například do štrúdlu či do lasagní.
Postup: Listový špenát omyjeme, zalijeme vroucí vodou a cca 5 minut ho necháme ponořený. Poté ho scedíme, necháme okapat a nakrájíme na dílky. Česnek utřeme se solí a vmícháme do špenátu a pokapeme olivovým olejem. Podáváme s vařeným bramborem.
Dušený listový špenát
Ingredience: 300 g čerstvéhošpenátu, 3 stroužky česneku, 1/2 cibule, 1 hrníček mléka, dle chuti sůl, 4 polévkové lžíce polohrubé mouky
Postup: Do hrnce dáme trochu oleje, přisypeme cibulku, česnek a necháme zpěnit. Zalijeme hrníčkem mléka a vložíme špenát, občas promícháme, dokud nepovadne. Přidáme 4 polévkové lžíce polohrubé mouky. Hrubou mouku pomalu přisypáváme za stálého míchání, aby nevznikly hrudky. Přidáme sůl dle chuti a necháme probublat. Že je špenát, jak má být, poznáte podle toho, že se začne lepit na vařečku.
Špenát se smetanou
Ingredience: 1/2 kg listového špenátu, sůl, muškátový oříšek, 1 stroužek česneku, 1/8 l šlehačky, 1 lžíce mouky
Postup: Listy špenátu dusíme 10 minut. Poté je necháme okapat. Okapané listy vložíme na pánev a zahustíme moukou a šlehačku. Necháme přejít varem a odstavíme ze zdroje tepla a necháme stát ještě 5 minut. Směs ochutíme solí, utřeným česnekem a nastrouhaným muškátovým oříškem.
Špenátová polévka
Ingredience: 700 g čerstvých špenátových listů nebo 500 g mraženého listového nebo sekaného špenátu (rozmrzlého), sůl na dochucení, 3 lžíce másla, 1 menší cibule nakrájená nadrobno, 500 ml hovězího vývaru, 250 ml plnotučného mléka nebo smetany, špetka muškátového oříšku, 5 lžic čerstvě nastrouhaného parmazánu, osmažené kostičky chleba k podávání
Postup: Čerstvý špenát důkladně propláchněte ve studené vodě, aby na něm nezůstaly zbytky hlíny. Nechte ho zlehka okapat, vložte do hrnce, přidejte sůl, zakryjte pokličkou a na střední teplotě povařte do změknutí asi pět minut. Mražený špenát rozmrazte v mikrovlnce, případně v troše vody v hrnci, a osolte. Po vychladnutí z něj vymačkejte tekutinu a nasekejte ho. V polévkovém hrnci rozpusťte máslo a osmahněte na něm cibuli tak, aby získala světle zlatou barvu.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ VÝROBA SÝRA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Soňa Kroupová.
Dobrý den, doma jsem si často dělala "Lučinu" z kupovaných jogurtů. Poprvé jsem to zkusila z čerstvého kravího mléka. Počkala jsem do druhého dne, stáhla z vršku smetanu. Mléko jsem zahřála na 37°C a vmíchala jsem jihočeský smetanový jogurt. Zabalila do péřovky a nechala do druhého dne. Teď už je to asi 3 dny v chladu, ale jogurt je mazlavý, jakoby slizký. Nevím, kde jsem udělala chybu. Předem moc děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Čestmír.
Dobrý den.
Chybu jste udělala v teplotě. Jogurt zraje při teplotě
42 - 45 stupňů celsia, Výroba trvá při této teplotě 6 hodin.
Já používám jogurtovač Bravo (cca 500 Kč). Studené mléko
jakékoliv i z krabice se smíchá se čtvrt kilem jogurtu,
naleje do skleniček a nechá v jogurtovači hodin. Pak se dá do
lednice vychladit. Můžete použít i termosku, do peřin nebo
domácí pekárnu, která má funkci kvašení. Důležité je dodržet
teplotu, delší čas nevadí.
Špenát je oblíbená listová zelenina, která se používá téměř ve všech kuchyních. Má velmi jemnou chuť a delikátní texturu. Je tedy snadné přizpůsobit chuť připravovaného pokrmu podle potřeby.
Špenát má mnohem více zdraví prospěšných látek. Vitamíny A a C, antioxidanty, které udržují kardiovaskulární systém v kondici a snižují riziko infarktu. Kyselinu listovou, která je podstatná pro vývoj červených krvinek, pro růst a jako prevence poškození plodu. Cholin a inositol, substance, které přispívají k prevenci proti arteroskleróze a zpomalují kornatění tepen. Karotenoidy lutein a zeaxantin podporující zrak a snižující riziko makulární degenerace a šedého zákalu. Vitamín K nutný pro správnou krvetvorbu a srážlivost krve. Z minerálních látek obsahuje větší množství hořčíku.
Při nákupu čerstvéhošpenátu vybírejte vždy sytě zbarvené lístky, můžete se držet zkušeností prababiček – špenát by měl být mladý, světlý a křehký. Jestliže ho chcete připravovat jako dušenou přílohu (nebo samostatné jídlo), počítejte s tím, že se svaří o více než polovinu. Pro čtyřčlennou rodinu tak potřebujete alespoň kilogram listového špenátu. Doma špenát zbavte tužších částí řapíků a důkladně jej operte ve studené vodě, aby na něm nezůstaly zbytky zeminy. Listový špenát vařte ve větším množství osolené vody (aby nezhnědl), ale jen krátce (několikrát „překulte“ varem). Pak postupujte podle konkrétního receptu.
Špenát by se měl dostat ze zahrady přímo na talíř, respektive na pánev či do hrnce. Pokud ho chcete skladovat, uložte ho do polyetylenového sáčku a co nejrychleji do lednice. Sklizený špenát je citlivý na etylen, proto jeho listy neskladujte v lednici spolu s jablky, melouny nebo rajčaty (etylen, který tyto plodiny uvolňují, způsobuje žloutnutí špenátových listů).
Špenát netrapte dlouhou tepelnou úpravou. Stačí, když ho necháte lehce zavadnout. Mražený nemusíte rozmrazovat, stačí ho krátce podusit v trošce vody. Špenát může být výtečnou součástí polévek, nákypů, slaných koláčů, těstovin nebo štrúdlů i spousty jiných jídel. Jeho chuť výborně ladí s máslem, smetanou, sýry a slaninou. Olivový olej, česnek a čerstvě namletý pepř pak dodají špenátovým pokrmům ten správný akcent. Mladé čerstvé lístky se hodí i syrové na salát.
Ve svém příspěvku NUTRIE NA MASO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Klímek.
Našel jsem spoustu receptů na maso z nutrií, ale kde to maso koupím, jsem nenašel. Jsem okresu Nový Jičín. Můžete poradit? Děkuji.
Karel Klímek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Rechtackova Martina.
Mám zájem o koupi čerstvého masa z nutrie. Jsem z Mladé Boleslavi.
Je váš prodej dostupný v mem blízkém okolí?
Děkuji za informaci.
S pozdravem
Rechtackova
Ingredience: 600 g čerstvého salátu, 300 g bílého jogurtu, 2 lžíce olivového oleje, 1 lžička cukru, sůl, 100 g nivy, ½ lžičky mleté sladké papriky, 1 citron, 3 svazky ředkviček
Technologický postup: Salát propereme ve studené vodě, necháme okapat a mírně osušíme. Listy zbavíme řapíků a pak je pokrájíme na proužky. Omyté ředkvičky rozkrájíme na tenká kolečka nebo půlměsíčky. Můžeme je i hrubě nastrouhat. Ředkvičky promícháme se špenátem. Nivu nastrouháme nahrubo a smícháme s olejem, jogurtem, šťávou z jednoho citronu, paprikou, cukrem a solí. Zálivku nalijeme na salát z čerstvéhošpenátu a můžeme hned podávat.
Ingredience: 1 cibule, špetka mletého pepře, 500 g čerstvéhošpenátu, 30 g másla, 80 g nivy, 400 g špaget, 2 stroužky česneku, 200 ml smetany, špetka muškátového oříšku, sůl
Technologický postup: Čerstvé špenátové listy velmi důkladně propláchneme pod tekoucí studenou vodou a v nepatrném množství mírně osolené vody je lehce spaříme. Listy špenátu scedíme, pokrájíme na menší kousky a pak je krátce podusíme na másle s drobně nasekanou cibulí a česnekem. Máme-li zmražený špenát, necháme jej také podusit, dokud se zcela nerozmrazí. Těstoviny (špagety nebo tagliatelle) uvaříme podle návodu na obalu v osolené vodě. Nivu nastrouháme na struhadle a smícháme se smetanou. Touto směsí zalijeme špenát. Celou směs nakonec dochutíme troškou muškátového oříšku, solí, pepřem a na závěr ještě krátce povaříme. Ke špenátu přidáme uvařené těstoviny a důkladně promícháme. Těstoviny se špenátem podáváme jako hlavní chod. Opravdu výborný oběd i pro ty, co nemusí denně maso, případně dodržují vegetariánskou stravu.
Ingredience: 500 g lososa, 150 g čerstvéhošpenátu, 200 g majonézy, 20 g želatiny (plátky), kopr, 100 g krabích tyčinek, 1 citron, 2 lžíce kysané smetany
Technologický postup: Formičku vyložíme přilnavou fólií a spařenými listy špenátu. Očištěného lososa (zbaveného kostí) pokapeme šťávou z jednoho citronu a posypeme nasekaným koprem. Takto připraveného lososa vložíme na pařák a asi 5 minut vaříme v páře, po vychladnutí nakrájíme na kostky a vložíme do mísy. Přidáme krabí tyčinky nakrájené na kostky, pokrájené zbylé listy špenátu, sůl a vše spojíme majonézou a zakysanou smetanou. Nakonec vmícháme rozpuštěnou želatinu a vlijeme do připravené formy. Dáme minimálně na 4 hodiny ztuhnout. Hotové vyklopíme, sundáme fólii a nakrájíme na plátky. K přípravě budete potřebovat srnčí hřbet a potravinářskou fólii.
Ingredience: 300 g čerstvého listového salátu, 1 balení těstovin, 150 g anglické slaniny, 2 vejce, 100 g sýru, 3 stroužky česneku, 1 cibule, 3 lžíce zakysané smetany, sůl, drcený pepř, máslo
Technologický postup: Sýr nastrouháme. Slaninu rozkrájíme na malé kostičky a na másle opékáme dorůžova. Těstoviny dáme vařit do vroucí osolené vody, vaříme do změknutí asi 20 minut. Pak přecedíme, propláchneme studenou vodou a znovu scedíme. Než se těstoviny uvaří, zvládneme přípravu špenátu. Listy špenátu důkladně propereme ve studené vodě a nakrájíme na malé kousky. Vhodíme do vroucí vody a minutu povaříme. Scedíme a necháme okapat. Oloupanou cibuli nakrájíme najemno a smažíme na másle téměř dozlatova. Přidáme špenát, osolíme, opepříme a ke směsi prolisujeme oloupaný česnek. Přilijeme velmi malé množství vody a špenát pod pokličkou dusíme asi 5 minut, než změkne a větší část vody se odpaří. Pak ke špenátu rozklepneme vajíčka a mícháme do jejich zhoustnutí. Nakonec přidáme 3 lžíce zakysané smetany, kterou necháme teplem jen rozpustit, již nevaříme. Uškvařenou slaninu na pánvi znovu přihřejeme. Na každou porci uvařených těstovin dáme špenátovou směs, posypeme slaninou a nastrouhaným sýrem.
Pěstování špenátu není vůbec náročné, protože se jedná o jednoletku s krátkou vegetační dobou. Vzhledem k tomu, že se špenát sklízí již měsíc (maximálně 6 týdnů) po výsevu, tak jej můžete sázet a sklízet několikrát ročně. Proto je špenát často využíván i jako takzvaná předplodina nebo meziplodina. Může se sázet na záhon i s jinou zeleninou, například s mrkví anebo cibulí.
Při prvním výsevu na jaře můžete sklízet špenát již koncem dubna. Když špenát zasejete v dubnu, sklízíte jej počátkem června. Pokud sázíte špenát až na podzim, musíte čekat celou zimu, zato se však můžete těšit na sklizeň již velmi brzy na jaře. Pokud dáte špenát na záhonek v srpnu, určitě se z něj budete radovat ještě v září anebo v říjnu téhož roku.
Špenát potřebuje hlinitopísčitou půdu, která dostatečně zadržuje vodu, s pH 6–7,5. Před výsevem zem přihnojte listovým hnojivem.
Semena špenátu jsou schopná klíčit již při teplotě 2–4 °C, proto je můžete sít velmi brzy na jaře. Špenát se sází do země cca 20 cm od sebe do 4 cm hlubokých rýh. Pokud zasadíte špenát do písčité půdy, budete jej muset chodit často zalévat.
Listy se sklízí dříve, než začne špenát kvést. To je v době, kdy má vyvinuto minimálně 6 listů. Sklízí se tak, že se seřezávají listy asi 2,5 cm nad zemí.
Špenát nemá rád vysoké teploty a dlouhé dny, protože ty jej ženou do květu (teploty nad 16 °C). Bohužel s kvetením špenát ztrácí chuť a tuhne.
Pokud špenát neroste, má půda nejspíše méně živin, a proto je dobré zem ještě přihnojit a pravidelně ji odplevelovat. Při odplevelování si však dávejte pozor, abyste okopáváním špenát nepoškodili, má totiž kořínky těsně pod povrchem půdy. Plevel ale odstraňovat musíte, protože bere špenátu živiny i vodu.
Sklizený špenát skladujte při nulové teplotě v 95–100% vzdušné vlhkosti maximálně po dobu 1 týdne. K delšímu skladování je zapotřebí špenát nejprve zamrazit (opraný a nasekaný).
Ingredience: 1 kg čerstvých listů špenátu, 3 l mírně osolené vody, 2 stroužky česneku, 1 cibule, 2 lžíce másla, 2 lžíce oleje, 1 dl smetany, 1 lžička nasekaných mandlí, muškátový oříšek, bílý pepř, sůl
Technologický postup: Čerstvý špenát důkladně opláchneme a přibližně ve 3 litrech mírně osolené vody ho dvě minuty povaříme. Pak vodu scedíme pomocí síta a lžící vymačkáme ze špenátu nadbytečnou vodu. Listy nakrájíme přibližně na kousky tlusté 1 cm. Na rozpálené pánvi s rozpuštěným máslem a olejem osmažíme dozlatova nadrobno nasekanou cibulku. Přidáme prolisovaný česnek a chvilku poté i špenát. Dusíme pod pokličkou přibližně 5 minut, pak pokrm odkryjeme, ochutíme muškátovým oříškem, bílým pepřem a případně solí, zalijeme smetanou, promícháme a necháme přejít varem. Jednotlivé porce špenátu rozložíme na talíře a posypeme nasekanými mandlemi.
Ingredience: 5 tortill (mohou být i špenátové), 250 g kuřecího masa, 220 g listového špenátu (čerstvý nebo mražený), sůl, mletý pepř, 2 stroužky česneku, muškátový květ dle chuti, smetana ke šlehání nebo na vaření, 100 g nivy (nebo sýr Gorgonzola)
Postup: Kuřecí maso pokrájíme na menší kostky nebo slabší nudličky, které osolíme a opepříme. V pánvi s troškou rozpáleného oleje osmažíme za občasného promíchání maso. K masu přisypeme jemně nasekaný česnek, který necháme rozvonět, a dále i čerstvý nebo rozmrazený listový špenát a špetku muškátového květu. Přidáme trochu smetany, jen tolik je nezbytně nutné k podušení špenátu. Špenátovo-masová směs nesmí "plavat", musí být krémovější konzistence. Tu dále zahustíme po podušení špenátu nastrouhaným sýrem, který necháme za stálého míchání ve směsi rozpustit. Tortilly ohřejeme, jak jsme zvyklí (na pánvi, v troubě, mikrovlnce, na tálu), a naplníme připravenou směsí, zabalíme je dle chuti do balíčku, ruličky, vějířku a ihned podáváme.
Brynza byla poprvé zaznamenána na Slovensku kolem roku 1470, ale stala se běžnou až během 17. století. Komerční zpracování brynzy začalo někdy v 80. letech 18. století. Nejslavnějším regionem se stal v souvislosti s brynzou Liptov.
Pravá brynza se vyrábí ze syrového ovčího mléka, obsahuje velké množství probiotických bakterií a není určena k delšímu skladování. Brynzu dělíme podle způsobu zpracování na:
čerstvou – vyrábí se z tepelně neupraveného, nepasterizovaného mléka;
pasterizovanou – vyrábí se z tepelně upraveného, pasterizovaného mléka;
termizovanou – hotový produkt se nahřívá na takovou teplotu, která ničí všechny mikroorganismy, takže přesto, že má v názvu slovo „brynza“, není možné ji za brynzu považovat.
Všechny zázračné účinky, pro které je brynza jedinečná, má tedy pouze první typ brynzy. Ta se ovšem také rychle kazí, takže ji v našich obchodech vlastně nemáme možnost koupit. Brynza se podle potravinářských norem dělí na:
Liptovskou brynzu – jedinou „čistou“ brynzu, která se vyrábí jen v horských a podhorských oblastech. Obsahuje 50 % tuku v sušině.
Letní brynzu – vyrábí se ze směsi čerstvého ovčího hrudkovitého sýra a čerstvého kravského sýra. Obsahuje 40 % tuku v sušině.
Plnotučnou zimní brynzu – vyrábí se ze směsi uskladněného ovčího hrudkovitého sýra a čerstvého kravského sýra. Má 50 % tuku v sušině.
Zimní brynzu – vyrábí se stejně jako předchozí typ ze směsi uskladněného ovčího hrudkovitého sýra a čerstvého kravského sýra. Má však jen 40 % tuku v sušině.
Ingredience: menší bulvy řepy podle chuti, dostatečně velký kus alobalu, hrubě mletá mořská sůl, snítka rozmarýnu nebo tymián, 1 palička česneku, 1 lžíce olivového oleje, 1 lžička balzamikového octa, čerstvě mletý pepř, čerstvé zelené listy špenátu, feta sýr, červená cibule, olivový olej, špetka přírodního cukru na karamel
Postup: Omytou neoloupanou řepu položíme na alobal a z alobalu vytvoříme misku, do které řepu těsně uzavřeme. Před uzavřením alobalu ochutíme špetkou hrubě mleté mořské soli, čerstvě mletým pepřem z mlýnku, olivovým olejem a balzamikovým octem. Pro vůni přidáme rozmarýnovou větvičku a pro chuť neoloupanou paličku česneku, kterou rozebereme na stroužky nebo ji jednoduše přepůlíme. Alobal uzavřeme a celý balíček vložíme do dobře vyhřáté trouby a při teplotě 200 °C pečeme 1 hodinu. Když je řepa upečená, propícháme ji, aby z ní rychleji vyšla pára, a poté ji oloupeme a nakrájíme na tenké plátky. Naskládáme na talíř s lístky čerstvéhošpenátu. Posypeme rozdrobeným sýrem feta a zkaramelizovanou cibulkou.
Technologický postup: Špenát operte, krátce spařte a nechte okapat. Maso po obou stranách lehce naklepejte, osolte, opepřete a položte na prkénko. Na plátky masa rozložte listy špenátu, potřete vrstvou tvarohu, poklaďte plátky šunky a sýra. Zarolujte a na třech místech ovažte kuchyňským provázkem. V kastrolu rozehřejte olej s máslem a rolky v něm ze všech stran opečte. Podlijte je horkou vodou, rychle přiveďte k varu, ztlumte plamen a na mírném ohni duste pod pokličkou asi 25 minut doměkka; průběžně je několikrát obraťte. Nebo je můžete naskládat do pekáčku a péct v troubě při 180 °C asi 25 minut.
Pavouci dýchají kyslík, někteří se mohou i ponořit pod vodu. Jejich etologie, diverzita, způsob života a v neposlední řadě jedinečné techniky lovení za pomoci dokonalých sítí, důmyslných pastí či nevídané rychlosti, to všechno z nich dělá jednu z nejzajímavějších recentních skupin živočichů.
Celosvětově je zdokumentováno 40 462 druhů ve 109 čeledích, z toho v Evropě 4 113 druhů v 50 čeledích. Samozřejmě toto číslo není zdaleka konečné. Velký potenciál se předpokládá především v tropických pralesích všech kontinentů, jejichž rozmanitost je nepředstavitelná. V České republice je v současné době doloženo 855 druhů ve 38 čeledích.
Tělo je složeno z hlavohrudi a zadečku, který je připojen nápadnou stopkou. Stejně jako ostatní pavoukovci mají – na rozdíl od hmyzu – osm kráčivých končetin. Jejich velikost (délka těla od klepítek ke konci zadečku) se pohybuje od 0,5 mm do 90 mm. Klepítka jsou dvoučlánková a ústí do nich vývod jedové žlázy. Pavouci mají zpravidla osm očí, u některých druhů je zrak velmi dobrý.
Nejznámějším znakem pavouků je jejich schopnost tvořit hedvábná vlákna. Na zadečku mají snovací bradavky, původně modifikované končetiny, které vylučují na vzduchu rychle tuhnoucí tekutinu. Na končetinách pak mají hřebínek, kterým vzniklá vlákna spřádají do silnějších svazků.
Pavouci jsou draví živočichové a aktivně loví svou kořist, která se skládá převážně z rozmanitého hmyzu a jiných bezobratlých, někteří pavouci si občas dopřejí k potravě nektar z květů. Trávení je u pavouků z důvodu velmi úzkého jícnu, který neumožňuje polykání větších pevných částic, mimotělní, to znamená, že pavouk vstříkne do své kořisti směs trávicích enzymů a po určité době nasaje zkapalněný obsah.
Dýchání obstarávají plicní vaky a keříčkovitě větvená tracheální soustava, která však může u některých čeledí scházet.
Samičky jsou zpravidla větší než samečci. U některých druhů mohu samice po spáření svého partnera pozřít. Slouží tak jako poslední jistý přínos bílkovin pro budoucí potomstvo. Oplodněná samička naklade vajíčka. U některých druhů nosí samice kokony přichycené na těle, jiné je kladou do hnízd. Z vajíček se vylíhnou nepohyblivé larvy, které vyživuje vaječný žloutek. Tyto larvy žijí uvnitř kokonu. V okamžiku, kdy larva dospěje do stadia nymfy, jí matka pomůže dostat se ven z kokonu. Po strávení zbytků vaječného žloutku se nymfa svléká a stává se z ní dospělý jedinec. Pavouci se za svůj život svlékají mnohokrát a v tomto okamžiku jsou mimořádně zranitelní pro jiné predátory.
Pavouci žijící na našem území se dají rozdělit na podřád sklípkani a dvouplicní. Dvouplicní se dále rozdělují na nadčeleď lepovky, třesavky, šestiočky, Palpimanoidea, stepníci, kruháči, křižáci, slíďáci, pokoutníci, šedivečky, zápředníci, listovníci, běžníci, skákavky.
Matka je v prvopočátku obyčejné oplozené vajíčko, jako jakékoli jiné, z kterého se později líhnou dělnice. Avšak díky stravě, kterou matka od dělnic při svém vývoji dostává, a také speciální buňce, ve které vyrůstá, dostanou její pohlavní orgány vše potřebné k tomu, aby se plně dovyvinuly. Tím pádem se stává včelou, která má umožněno pářit se s trubci a klást vajíčka. Té speciální stravě, kterou je včelí matka krmena, se říká „mateří kašička“. Zvláštní buňce, ve které vyrůstá, se říká „matečník“. Matku od ostatních včel poznáte podle vzhledu. Její hlava a hruď jsou přibližně stejně velké, zatímco zadeček je o značný kus protáhlý a na svém konci „zašpičatělý“. To je právě proto, že v něm jsou tisíce takzvaných semen (samčích a samičích spermií), které v průběhu svého života matka podle svého uvážení spojuje či nespojuje. Oplozené či neoplozené vajíčko matka umísťuje do buněk v plástvích, kde se později dokonalým vývojem „vajíčko – larva – kukla – dospělý jedinec“ vyvine nová včela. Jestliže matka použije neoplozené vajíčko, tak se z něj později vyvine trubec. Jestliže vajíčka oplodí spermiemi, tak vznikne dělnice.
Dělnici nebylo dáno vyrůstat v buňce takové velikosti a s takovou stravou, aby se jí dovyvinuly pohlavní orgány, a tak má pohlavní orgány zakrnělé. Má například orgán s názvem „hltanová žláza“, který u mladých včel slouží na výrobu mateří kašičky a u včel starších na přeměnu nektaru v med. Dále mají dělnice také orgán s názvem „voskotvorná žláza“, ta je na zadečku a za příhodných podmínek produkuje malé voskové šupiny – vosk. Dělnice oproti matkám mají i takzvané vonné Nossonovy žlázy, určené pro výrobu speciálního feromonu jedinečného pro celé včelstvo. Dělnice mají speciální tvar zadního páru nohou uzpůsobený pro sběr pylu, mají mohutnější kusadla a podobně. Posláním dělnic ve včelstvu je krmení a péče o matku, výchova a krmení potomstva, udržování čistoty, přinášení potravy, výroba plástů, ve kterých jsou včely vychovávány a do kterých jsou později ukládány zásoby, zajištění hygieny a zdravotní péče a jiné. Každá dělnice si v průběhu života vyzkouší skoro všechny úkoly. Po vyvinutí v dospělého jedince se stává čističkou (uklízečkou), poté krmičkou, kojičkou, stavařkou, strážkyní a nakonec vylétá z úlu – stává se létavkou. V té době je jí zpravidla přidělena již jen jedna činnost, kterou dělá až do konce svého života. Tou je nošení potravy (pylu a medu), nošení vody, nošení propolisu a podobně. Vývoj dělnice od vajíčka do dospělého jedince trvá 21 dní, poté pracuje přibližně 40 dní v úle. Pak vylétá z úlu a podle toho, jaká činnost jí je přidělena, se dožívá ještě 7–21 dn
Sklenice i víčka omyjte saponátem a ve dřezu prolijte vroucí vodou. Pracujte s nimi opatrně, abyste se nedotkli vnitřku a okrajů. Cibuli pokrájejte na kostky (nemusí být úplně najemno) a nechte zesklovatět na dostatečném množství tuku. Osolte. Mezitím si na proužky pokrájejte papriky, přidejte k cibuli a 10 minut za občasného míchání restujte, až také změknou.
Z rajčat vyřízněte zbytek po stopce a opačný konec nakrojte nožíkem do kříže. V míse je přelijte vroucí vodou a nechte asi pět minut ponořené. Poté je propláchněte studenou vodou a oloupejte, díky spaření to půjde opravdu snadno. Rajčata pak pokrájejte na osminky a ty ještě na třetiny, přidejte k paprikám, opět osolte a pod pokličkou duste dalších deset minut, až je zelenina hezky měkká, ale přitom stále drží tvar. Ochutnejte a případně dosolte. Do leča můžete přidat ještě trochu protlaku, který směs zahustí a dodá lepší barvu. A na závěr přidejte na kostičky nakrájené mladé cukety a provařte. Nakonec lečo dochuťte mletou paprikou a čerstvě mletým pepřem.
Takto připravenou směs plňte do vyčištěných sklenic, zavíčkujte a sterilujte ponořené v hrnci s horkou vodou cca 20 minut při 85 °C. Druhá možnost je postavit sklenice na plech s trochou vody a vložit do trouby vyhřáté na 60 °C, teplotu poté zvýšit na 85 °C a nechat v troubě asi 40 minut. Poté otočte zavařené skleničky víčkem dolů a nechte zchladnout.
Ingredience: 100 g másla, 200 g cibule, 500 g mrkve, 100 g čerstvého zázvoru, 200 ml kokosového mléka, 500 ml kuřecího vývaru, hrst koriandru, 4 plátky čerstvého kokosu, sůl, mletý pepř
Technologický postup: Na másle orestujte nakrájenou cibuli, přidejte na kostky nakrájenou mrkev a nastrouhaný zázvor. Vše zalijte vývarem a nechte vařit doměkka. Potom do polévky nalijte kokosové mléko a nechte ho krátce povařit. Poté polévku rozmixujte ponorným mixérem dohladka. Polévku servírujte s čerstvými plátky kokosu a lístky čerstvého koriandru, který polévce dodá exotickou chuť.
