Chcete-li česnek konzumovat hned po vytažení ze záhonku, nic vám v tom určitě nebrání.
Pokud jste česnek správně vysušili a připravili k uskladnění a dodržujete správné podmínky skladování, vydrží vám svěží po dobu několika měsíců.
Podmínky skladování
Česnek musíte skladovat v suchu – ideální nádoby pro skladování jsou proutěné koše, hliněné květináče, síťové tašky nebo například papírové pytle. Nádoba musí být dobře větratelná a neustále suchá. Dobrým nápadem pro vás může být použití starých punčochových kalhot, které zavěsíte ke stropu, jednotlivé paličky česneku od sebe oddělíte uzlem a postupně si budete potřebný česnek odstřihávat.
Dalším faktorem, který ovlivní životnost vámi vypěstovaného česneku, je teplota a vlhkost. Ideální teplota pro skladování je 13 až 18 °C a vlhkost kolem 60 %. Nižší vlhkost může vést k vysušení stroužků česneku a vyšší vlhkost pak k uhnívání a plísním.
V neposlední řadě byste měli vědět i to, že světlo úspěšnému skladování vašeho česneku také nepřidá, proto využívejte tmavá místa.
Bude-li skladování úspěšné, můžete na jaře jednotlivé stroužky použít k výsadbě a startu do nové úrody.
Pokud vám vaše domácnost a podmínky nedovolí uchovat si česnek po celou zimu v přijatelných podmínkách, můžete zvolit další způsoby uskladnění, a to například v chladničce nebo mrazničce.
Chcete-li česnek dlouhodobě skladovat, je potřeba nechat ho pořádně usušit. Řádné vysušení vám zajistí, že si budete moct vychutnat chuť letní sklizně i v mrazivé zimě. Jedna z nejobdivuhodnějších věcí na česneku je, že zůstává čerstvý i dlouho poté, co byl vytažen ze země.
Chcete-li si česnek uskladnit na zimu, je zapotřebí, abyste ho přesunuli na suché, stinné a vzdušné místo. Je jedno, zda to bude na kryté verandě, či v dobře větrané garáži. Položte česnek nejlépe jeden vedle druhého, aby měl dobrou cirkulaci vzduchu. Nikdy nedávejte česnek na přímé sluneční světlo, protože na horkém slunci se česneku zhoršuje chuť, minimalizujte tedy množství přímého slunečního svitu nejen v době sušení.
Z česneku před sušením nemusíte odstraňovat ani nečistoty, ani nať, na všechno přijde správný čas, až česnek vysušíte. Nikdy česnek nemyjte, vaším úkolem teď je řádně ho vysušit.
Česnek můžete svázat do svazků za nať a pověsit je. Pokud jste zruční a troufáte si na to, klidně si natě zapleťte. Při pletení uschlé a odpadající části stonku rovnou odstraňujte a vyhazujte. Využijte toho, že některé části stonku jsou ještě zelené a pružné a upletený cop nechte vyschnout na stinném místě.
V průběhu sušení z česneku neodstraňujte listy, protože česnek je schopen čerpat energii z listů až do té doby, než se vlhkost úplně neodpaří. Listy zároveň zabraňují, aby byl česnek napaden houbami či jinými nečistotami před tím, než bude úplně suchý.
Přeje-li dobré počasí, měl by být česnek asi po měsíci dostatečně vysušený, kořeny by měly být scvrklé a listy úplně hnědé. V tomto stadiu je česnek připravený ke skladování, stačí ho jen pro samotné uskladnění připravit. Je potřeba zakrátit kořeny i suché listy, odstranit nečistoty, můžete oloupat pár vrstev obalu paličky, ale dbejte na to, abyste jich neodstranili příliš mnoho. Takto upravený česnek je čistý a připravený k uskladnění. Pokud jste si dali tu práci a nať česneku spletli do copu, nic nezkracujte, snad jen můžete zakrátit zaschlé kořeny a odstranit přebytečné nečistoty, ale česnek můžete nechat spletený až do samotné spotřeby.
Ve svém příspěvku SKLADOVÁNÍ ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Balášová.
Slyšela jsem o možnosti uskladněníčesneku tak,že se rozebere palice na stroužky,do sklenice se dá 1cm soli a stroužky česneku.Nikde jsem se nedozvěděla zda mají být stroužky oloupané nebo ne.Prosín o sdělení.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ufo.
Dobrý den, psali česnek neloupaný, ale nepsali o jak velikou nádobu se jedná a jaké množství česneku ...... také hledám možnost, jak uchovat koupený česnek co nejdéle a je to vážně problém .
velmi dobrá skladovatelnost (nejlepší způsob uskladněníčesneku v domácích podmínkách);
úspora místa (jednoduše zavěsíte cop na háček na zdi, stropu či nábytku);
postupným odřezáváním jednotlivých česneků se cop nerozpadne;
česnekový cop nezapáchá a téměř nepoznáte, že ho máte v dané místnosti pověšený;
stálý přehled o množství doposud nespotřebovaného česneku;
může být originálním dárkem, například kamarádce do kuchyně.
Standardně se vážou copy od 1 kg do 5 kg (třeba i po půl kile, například 2,5 kg). Od 4 kg mohou být copy vázány do kulata, to znamená česnek ze všech stran copu.
Uskladněníčesneku je v dnešní době s ohledem na vlnovníka česnekového velký problém. Na tom, jakou bude mít česnek trvanlivost, při skladování velice záleží. A samozřejmě také na tom, v jakých podmínkách a v jakém prostředí jej skladujeme. Skladovací místo pro česnek by mělo být chladné, nejlépe okolo nuly, ale neublíží mu ani mírný mráz. Mělo by být hodně vzdušné, nejlépe průvan, a mělo by mít nízkou vlhkost. Skladování v ledničce, v uzavřených krabicích, igelitu a v místnostech s pokojovou teplotou je nevyhovující.
Ve svém příspěvku SKLADOVÁNÍ ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Balášová.
Slyšela jsem o možnosti uskladněníčesneku tak,že se rozebere palice na stroužky,do sklenice se dá 1cm soli a stroužky česneku.Nikde jsem se nedozvěděla zda mají být stroužky oloupané nebo ne.Prosín o sdělení.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Macháček Jan.
Skleněné uzavíratelné nádoby mají široké spektrum využití i různý charakter. Jak už nadpis napovídá, tyto uzavíratelné nádoby se vyrábějí ze skla, které poměrně často doplňují i jiné materiály, například dřevo, plast, pryž. Bavíme-li se o skleněných uzavíratelných nádobách, pak máme na mysli především: demižony, láhve, sklenice a termosky. Skleněné uzavíratelné nádoby se nejčastěji využívají v kuchyních, a to k uskladnění či zachování čerstvosti většiny potravin (těstoviny, mouka, cukr, olej, ale i káva, koření a podobně).
Velkou výhodou skleněných uzavíratelných nádob je jejich praktičnost: při neprodyšném uzavření ochrání uskladněné potraviny a pochutiny před prachem a vlhkem, některé nádoby pak dokonce dokážou při dosažení určité teploty uchovat obsažené látky i několik let. Naopak nevýhodou těchto skleněných nádob je, že s nimi musíme zacházet opatrně, protože jsou většinou vyrobeny z velmi křehkého materiálu, jenž se při nešetrném zacházení rozbije.
Demižon
Demižon je velká baňatá skleněná láhev (nádoba) s úzkým hrdlem různých rozměrů. Demižon mívá jedno nebo dvě ucha a zpravidla bývá opleten proutím nebo slámou. Vzhledem k tomu, že se jeho horní část zužuje do několika centimetrů, používá se k uskladnění kapalin (zejména vína, pálenky a jiných druhů alkoholu, ale lze v něm uchovávat i kyseliny).
Mezi málo nevýhod demižonů patří jejich čištění. Jestliže v demižonu necháte něco zaschnout či v něm zůstanou nějaké nečistoty, bude se vám velmi špatně čistit. V takovém případě může pomoci malá rada: nasypte do demižonu syrovou rýži, přidejte saponát a teplou vodu a důkladně ho protřepejte (rýže pomůže uvolnit nečistoty). Stejnou funkci by měl mít i obyčejný stavební písek, ale jeho použití není vhodné, poněvadž stěny demižonu poškrabe. To sice nebude vidět, avšak jeho další údržba bude horší a horší.
Ceny demižonů jsou různé, záleží na velikosti, výrobci...
Láhev
Láhev je vyšší skleněná nádoba se zúženým hrdlem, v níž se skladují především tekutiny. Láhve se liší tvarem, velikostí a barvou, záleží na tom, k čemu je ta či ona láhev určena. Existuje mnoho druhů láhví, například láhve na víno, láhve s uzávěrem a s pákovým uzávěrem, kojenecké láhve, dekorativní láhve.
Skleněné láhve bývají většinou vratné (při pořízení zaplatíme zálohu, kterou nám při vrácení proplatí). Skleněné láhve jsou oproti PET láhvím šetrnější k životnímu prostředí, neboť je lze použít opakovaně. Dále nepropouštějí kyslík ani oxid uhličitý a neuvolňují se z nich žádné škodlivé látky, což je též velká výhoda, proto představují výborný obal na nápoje. Za nevýhodu těchto láhví bychom mohli považovat jejich vyšší hmotnos
Ve svém příspěvku ČESNEK V SOLI NA USKLADNĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Sehnálek.
Někde jsem četl, že je možno česnek naloupat a do sklenice 0,7 l dát 1cm soli, na toto naloupaný česnek ale již nevím, zda vysát vzduch nebo jak dále uskladnit a jak dlouho česnek vydrží. Pokud mi dáte informaci k požadovanému tak předem děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.
Vyzkoušejte to na malém množství. Použijte k tomu skleničky od Krenexu. U jedné zkuste vysát vzduch a druhé ne. Obě skleničky pak uskladněte v temnu při pokojové teplotě. Podle výsledku testu pak zjistíte, který postup vám vyhovuje. Domnívám se, že sůl vytáhne ze stroužků jejich vlhkost a ty se pak zcvrknou a budou takové gumové.
Brambory nejdéle vydrží v temnu. Při uskladnění brambor pomůže kmín. Je to nejlepší způsob jak je udržet nejdéle čerstvé a bez klíčků. Brambory se nasypou do pytle a k nim se přidá velké množství rozemletého kmínu. Silice obsažená v kmínu zabrání klíčení a udrží brambory dlouho čerstvé.
Teplota ve skladovacím prostoru nikdy nesmí klesnout pod 4 °C, jinak brambory zesládnou.
Možností máte celou řadu. Můžete si postavit garáž zděnou, garáž plechovou, garáž dřevěnou nebo jen kryté stání pro váš automobil. Záleží na tom, jakým způsobem chcete garáž během roku využívat a kolik peněz jste do její stavby ochotni investovat. Garáž bývá většinou nejen místem, kam zaparkujete svůj automobil, ale i prostorem pro uskladnění věcí spojených s provozem vašeho vozu, náhradních dílů a nářadí. Kutilové velmi často využívají garáž i jako dílnu. V dnešní době se kladou na garáž vyšší nároky, než tomu bylo dříve. Obvykle se počítá s tím, že se do garáže minimálně zavede elektrická energie a natáhne voda. Pokud se v garáži nachází také topení, může celoročně sloužit k rozličným činnostem.
Materiál bychom měli volit podle toho, jak dlouho budeme chtít garáž využívat a pro jaký vůz bude. Pořídíme-li si starší auto, nemusíme pro něj budovat garáž za velký peníz, stačit pravděpodobně bude jen dřevěná bouda, aby na auto hlavně nepršelo a nesněžilo. V takovéto garáži toho však moc nenapracujeme a též lze předpokládat, že v ní bude postupem času i značné vlhko. Cena takové garáže z nového materiálu bude v dnešní době činit řádově několik tisíc korun, pokud nebude mít stavba betonovou podlahu, izolace a inženýrské sítě.
Dřevěnou garáž (kůlnu) si postaví téměř každý zručný kutil sám a „ušetří". Avšak takovou garáž skoro žádná pojišťovna nepojistí jako dostatečnou ochranu auta a překážku proti zlodějům aut.
Plechové nebo v mnoha případech známější takzvané ocelové garáže jsou dnes poměrně oblíbené. Jejich pořízení může být vzhledem k cenám materiálu nákladnější než u dřevěných garáží, záleží na variantě, kterou zvolíme. Plechy se mohou přišroubovat anebo přivařit k ocelové konstrukci. Kvůli zlodějům barevných kovů se nedoporučuje používat plechy z hliníku. Mnohem lepší a odolnější je nerezový plech. Ten se dá natřít vhodnou barvou, takže garáž nepůsobí tak stroze. Takovou garáž si už nepostaví každý kutil, ale jen velmi zručný řemeslník, který umí pracovat se železem.
Plechové garáže postavené svépomocí budete muset často opatřovat novým nátěrem, tedy alespoň ty nejlevnější plechové boudy. To samozřejmě ve výsledku zvyšuje náklady. Nevýhodou je stejné odolávání povětrnostním podmínkám jako v případě dřevěných garáží. Proto například německá značka Siebau používá na plech jako krycí vrstvu omítku. Jinak byste se v takové garáži v létě cítili jako v sauně. Zde asi samotný kutil rovněž nepochodí. Co se týče finanční náročnosti, vybudovat svépomocí solidní garáž s prostorem pro malou dílničku a pro uskladnění náhradních dílů včetně nářadí vyjde na několik desítek tisíc korun.
Z hlediska statiky je pro stavbu obvodových stěn garáže nutné
V naší poradně s názvem VLAŠSKÉ OŘECHY CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Obaleč jablečný (Cydia pomonella) dělá tyto díry do ořechů. Je to škůdce, který přezimuje jako larva v kůře stromu v hedváných chomáčcích. Vývoj začíná brzy na jaře a dospělí se objevují v době kvetení. Dospělí jsou aktivní pouze za soumraku a za úsvitu a kladou vajíčka na listy, případně na plody. Larvy vystupují z vajíček a hledají ořechy, aby se začaly krmit. Chemické postřiky se obvykle používají k likvidaci vajec a mladých larev předtím, než vstoupí do plodu. Larvy mohou vlést do středu vyvíjejících se ořechů, aby se krmili jádrem. Když dospívají, vytlačují ze vstupní díry své výkaly. Po třech až čtyřech týdnech larvy opustí ořech a hledají na stromě chráněné místo, aby se obalily kokony. Larvy ve svém kokonu mohou přezimovat, nebo se mohou objevit ve dvou až třech týdnech jako nová generace dospělých. Tito dospělí jsou aktivní v červenci a srpnu. V teplých oblastech může být i třetí generace.
Ochrana je postřikem celého stromu. To je při vzrostlém ořechu velmi komplikované, protože se používají kontaktní jedy, které jsou jedovaté pro všechno živé. Nejméně toxický je postřik neemovým olejem (olej ze stromu nimba). Existuje ale jedna nechemická vychytávka, která omezí populaci těchto potvor. Je to papírová vlnitá lepenka, která se omotá kolem kmene a větví. Larvy do ní velmi rády nalezou, aby se zakuklily. Pravidelným vyměňováním a likvidací lepenky zamezíte vývoji nových generací.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Markéta.
Dobrý den, prosím, a funguje to s tou lepenkou i u jabloní?
- Ještě k ořechům: při uskladnění některé mají posléze dost výrazně oranžové jádro, nedobré. Co to je?
Mnoho lidí si už ani neumí představit, že by žili jinde než v rodinném domě. Vyhovuje jim mít své soukromí, které neruší žádný hluk ze sousedních bytů. Spousta lidí také tvrdí, že právě šatna se zařizuje lépe v rodinném domě než v panelákovém bytě (což už dnes nemusí být pravda). Lidé se ale mohou do rodinných domů stěhovat dvěma způsoby. Buď si nechají rodinný dům přímo postavit podle jejich přání s tím, že zde se už v návrzích může počítat se šatnou, nebo se nastěhují do domu, který byl již dříve postaven, a oni se přizpůsobí rozložení jeho místností, nebo si místnosti upraví. V tom prvním případě kdy si člověk dům nechá postavit, už tedy může od začátku s šatnou počítat, to znamená, že pro ni může vymezit speciální místnost, nebo například počítat s větší ložnicí s tím, že u jedné stěny bude umístěná šatna. V případě, že se majitel rozhodne, že chce mít šatnu v oddělené místnosti, obvykle ale zároveň chce, aby vchod do této místnosti vedl z jeho ložnice. Bylo by velmi nepraktické mít například šatnu v přízemí, ale ložnici v patře. Oddělená šatna má tu výhodu, že opravdu poskytuje dostatek soukromí a zároveň k uskladnění mohou sloužit všechny čtyři stěny místnosti. I ve větších ložnicích, kde bude umístěná šatna přímo v místnosti, může ale šatna poskytovat dostatek soukromí, pokud se zvolí vhodné oddělení od zbytku ložnice, taková šatna ale obvykle poskytuje o něco méně úložného prostoru. V některých domech se dokonce s šatnami počítá do všech ložnic (včetně dětských pokojů, protože i děti mívají větší množství oblečení).
Šatna v samostatné místnosti
Šatna v samostatné místnosti může sloužit nejen jako „skladiště“ oblečení a módních doplňků, ale může být i klidnou oázou. Záleží na člověku, co vše si v takové šatně vytvoří. Pokud chce i v této místnosti ušetřit místo, může stěny obložit vestavěnými skříněmi, které bývají přehledné a mohou být i uzavíratelné, což je výhoda, protože pak se na oblečení nepráší. Uprostřed místnosti pak vznikne prostor, který může majiteli, nebo majitelce sloužit jako místo, kde si může sednout, zatímco bude rozjímat o tom, co si ten den má vzít na sebe. Vhodné je také alespoň jeden „němý sluha“, na nějž si budete odkládat oblečení, které jste měli ten den na sobě. Samozřejmě by tu neměl chybět také koš na prádlo, protože se jistě občas stane, že vytáhnete něco, co budete chtít raději přeprat. Také by taková místnost měla být vybavená žehličkou a žehlicím prknem, obzvlášť když součástí šatníků jsou šaty a košile, které občas potřebují „dožehlit“. V neposlední řadě zde musí být umístěné dostatečně velké a osvětlené zrcadlo. Důležité ale je, aby celá tato místnost byla dost
V naší poradně s názvem ČESNEK SKLADOVÁNÍ - PLÍSEŇ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ingrid Míková.
Dobrý den, prosím Vás, máte někdo zkušenost s plísní při skladování česneku? Nakoupila jsem zásobu kvalitního českého česneku na zimu. Umístila jsem ho v kyticích do prázdného "petrželáku" a dala na otevřenou lodžii. Bohužel jsou teploty stále nad 0 C a na česneku se objevila plíseň (černé skvrnky rozseté po povrchu stonků a vrchní slupce hlaviček). Když se ochladí, mám pocit, že plíseň mizí. Stroužky jsou krásné, pevné a nepoškozené. Pokud sloupnu vrchní vrstvu, jsou hlavičky úplně výstavní. Potřebovala bych poradit, jestli mám česnek vyhodit nebo jestli stačí sloupnout vrchní slupku a použít. Vím, že u nahnilého ovoce nebo zeleniny je potřeba vyhodit. Moc děkuji za radu, Ingrid Míková.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ta plíseň se vám dělá protože skladujete česnek v příliš vlhkém prostředí. Česneku úplně stačí, když ho uskladníte v otevřené papírové krabici v místnosti při teplotě 10 až 15 °C v temnu. Oloupejte z česneku oplesnivělé slupky a dejte ho do krabice. Když česnek necháte na teplotě pod 10°C tak vybudíte jeho klíčení a nevydrží vám.
Skladování česneku ve formě copu je nejlepší a také nejhezčí způsob uskladněníčesneku. Cop je možné uplést z česneku, který má ještě neodřezané stonky. Zde je vidět nazorný návod jak se to dá plést: video návod jak plést česnekový cop.
Skladování česneku v chladničce
V případě, že uchováváte česnek v chladném prostředí, začne vám v době, kdy se dostane do pokojové teploty, během pár dnů klíčit, to je i důvod, proč vám brzy vyklíčí česnek z obchodu. Takže pokud chcete česnek uchovávat v chladničce, musíte ho tam nechat až do doby, než ho budete potřebovat použít.
V chladničce můžete uchovávat i oloupaný či nasekaný česnek, a to v malé, dobře utěsněné nádobě, ale určitě tento způsob není určený k dlouhodobému skladování.
Skladování česneku v mrazničce
Česnek můžete i zamrazit, možná si říkáte, že zamražený česnek není tak dobrý jako čerstvý, ale určitě z toho nemusíte mít obavy. Mrazit můžete česnek buď jako oloupané stroužky, nebo jako předem namletou pastu, kterou si zabalíte po malých dávkách do jednotlivých sáčků či vzduchotěsných nádob.
V naší poradně s názvem SPRÁVNÉ ZALÉVÁNÍ ORCHIDEJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika Stuchlíková.
Jsem milovnici orchidejí,ale nevím jestli mohu rostlinkam osprchovat lísty od zaprášení,nebo je jen otírat vlhkým hadříkem,eventuelně rozpašovačem?.Orchideje mam jinak nádherné a rozkvetlé.Ale s touto věcí,co se tyka prachu na listech,tak potřebují poradit,abych rostlinam nějak neublížila.Předem děkují za odpovědi..........
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Vašim orchidejím ubližuje ten prach na listech. Rostliny pod tíhou prachu nemohou správně dýchat a ani fotosyntéza neprobíhá na plno, protože prach stíní. Sprchování listů je potřeba provádět pravidelně. Důležité je po osprchování nechat rostlinu vykapat, aby mohla odtéct přebytečná voda z kořenového balu. Po osprchování nezalévejte týden až dva. Pak rostlinu ponořte do směsi vody a hnojiva na 5 minut. Vytáhněte, nechte zase okapat a za dva týdny zase osprchujte a tak stále dokola.
Po cirka dvoudenním sušení česneku na sluníčku odstraňte jemně zbytky zeminy (česneky o sebe neoklepávejte, aby se nekazily) a listy spleťte v cop (nebo postačí svázat do kytek). Pak česneky uložte pod přístřeškem, dokud se cibule zcela neusuší. Usušené svazky zavěste na suchém, chladném, ale bezmrazém místě, a nejlépe tak, aby měl kořenovou část nahoře česnek vám tak vydrží po celou zimu a nemá tendenci začít růst. Zároveň bude díky nízké vlhkosti chráněn před plísní.
Častým způsobem skladování menšího množství česneku je umístění do igelitových či papírových sáčků a vložení do lednice. Česnek je na zimu zvyklý, nevadí mu ani mírnější mráz.
Kdo chce, může zkusit skladovat česnek naložený do soli: česnek oloupejte na stroužky a postupně spolu se solí vkládejte do sklenice. Oxidaci pak můžete zabránit tak, že do sklenice přidáte kyselinu citronovou, čímž nenecháte ve sklenici prostor pro vzduch.
Další možnou variantou, jak mít česnek po ruce po celý rok, je usušení česneku na prášek. V této podobě může vydržet dokonce až dva roky. A jak na to? Oloupané stroužky česneku nakrájejte na tenké plátky a rozprostřete je na podložku (nejlépe s malými dírkami, aby zde mohl proudit vzduch). Poté ho nechte sušit 2–5 dní (podle tloušťky plátků). Po důkladném usušení česnek nadrobno nasekejte nebo rozmixujte v mixéru. Hotový prášek nasypte do kořenky nebo do jiné uzavíratelné nádobky.
Zajímavou možností pro uskladnění menšího množství česneku je jeho naložení do oleje. Česnekové stroužky oloupejte a zbavte nečistot, poté je naskládejte do uzavíratelné skleničky a zalijte olivovým olejem. Sklenice je však potřeba uskladnit v ledničce. Při vaření pak jen stačí vytáhnout potřebné množství stroužků, nechat je trochu okapat a následně použít dle potřeby v jakékoliv formě: nakrájený, utřený nebo protlačený přes lis.
Ve svém příspěvku SKVETOUCÍ ČESNEKKLIZEŇ ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda.
Dobrý den,
když jde česnek do květu,tvoří se stvol se semínky a ze začátku je rovný tak se musí utrhnout jak správně píšete , aby nevysiloval rostlinu. Já ponechám cca 3ks s květním stvolem jako signalizasi ke sklizni. A to když se stvoly uplně narovnají, tak česnek sklízím.
S pozdravem Jarda zahrádkář amatér.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel František.
Vždy když květ vyleze z listů tak hned pod rozšířením s vyjímkou 2 - 3 , dle velikosti záhonu a druhu květy ostříhám. Rozdíl je pak ve velikosti palic až dvojnásobný i více než kde jsou květy ponechány,které využiji při narovnání jako znak sklizně. Dle několika leté zkušenosti. Nechť se daří.
Aby bylo česnek možné dlouhodobě skladovat, je třeba nechat jej pořádně usušit, jedině tak si jej můžeme vychutnat i během mrazivé zimy. Česnek zůstává čerstvý i dlouho poté, co byl vytažen ze země. Chceme-li česnek dobře uskladnit až pro zimní spotřebu, je třeba jej přesunout na suché, stinné a vzdušné místo. Může to být na kryté verandě, pod střechou nebo ve větrané garáži. Položte česnek jeden vedle druhého – kvůli dobré cirkulaci vzduchu. Česnek nedávejte na přímé sluneční světlo, jinak se na horkém slunci zhorší jeho chuť. Množství přímého slunečního svitu minimalizujeme i v době skladování. Nikdy česnek nemyjte.
Česnek můžete svázat do skupinek za nať a pověsit je. Pokud jste dostatečně zruční, natě zkuste zaplést. Při pletení pak uschlé části stonku rovnou odstraňujte. Části stonku, které jsou ještě zelené a pružné, vám usnadní pletení copu. Takto připravené svazky pak nechte vyschnout na stinném místě. V průběhu sušení již z česneku neodstraňujte listy. Česnek čerpá energii z listů až do doby, než se z nich odpaří všechna vlhkost. Listy rovněž zabraňují napadení houbami. Asi po měsíci budou kořeny scvrklé a listy hnědé. Je tedy třeba kořeny zakrátit, odstranit suché listy a nečistoty, někdy i oloupat pár vrstev obalu z paličky. Jen jich nikdy neodstraňujte příliš mnoho a cop nezkracujte!
Kvůli optimálnímu uskladnění je důležité nenechat copy projít chladem (cca pod 7 °C), to znamená dát je hned po usušení do tepla (kuchyň, spíž), nebo je v opačném případě skladovat v co nechladnějších podmínkách (ideálně 0–3 °C nad nulou) při vlhkosti vzduchu cca 65 %. Krátkodobý a mírný mráz česneku neublíží. Důležité je hlavě česnek po sklizni řádně vysušit.
Česnek se musí skladovat v suchu, ideální nádoby pro skladování představují proutěné koše, síťové tašky, hliněné květináče nebo papírové pytle. Nádoba musí být větratelná a suchá. Je možné využít staré punčochy, které lze zavěsit ke stropu, jednotlivé paličky česneku oddělit uzlem od sebe a postupně česnek odstřihávat. Ideální teplota pro skladování je 13 až 18 °C a vlhkost asi 60 %. Nižší vlhkost vede k vysušení stroužků česneku a vyšší vlhkost zase k uhnívání a plísním. Je třeba využít tmavá místa.
V naší poradně s názvem USKLADNENI CESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobry den,muzete poradit?
Cesnek jsem oloupala a protlacila lisem.Dala do sklenicek se soli.Ulozila do lednicky a zanedlouho zezelenal.Jinak ma krasnou cesnekovou vuni bez viditelneho poskozeni.
Dekuji za vysvetleni priciny,Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Důvod zezelenání rozmačkaného česneku je jednoduchý - příliš nízká teplota při uskladnění. Když se česnek dostane do teploty nižší než 8 nebo 5 stupňů, tak začne klíčit. A právě toto klíčení doprovází produkce chlorofylu, díky čemu váš česnek zezelenal. Rozmačkaný česnek se solí skladujte ve vakuové misce, v temnu při teplotě 15°C (+- 3°C).
U česneku se většinou považuje za nejobávanějšího škůdce háďátko zhoubné. Jeho napadení se projevuje žloutnutím listů a následným odumřením rostliny. Postižené palice česneku jsou houbovité, zahnívají a na podpučí jim chybí kořínky. Háďátka jsou štíhlá, 1 až 1,6 mm dlouhá, přezimují v zaschlých částech rostlin a v půdě. Z půdy do rostlin vnikají průduchy, poraněními, nebo aktivně pokožkou. V rostlinách se rozmnožují. Do roka mají několik generací. Někteří odborníci říkají, že doporučované moření stroužků před výsadbou přípravkem Sulka je v případě tohoto škůdce prakticky jen velmi málo účinné (nejdůležitější je pořízení zdravé sadby a správné místo pro výsadbu!), zato je účinné proti vlnovníku česnekovému. Tento roztoč za vegetace způsobuje deformace listů česneku a při skladování pak vysávání stroužků. Obdobné škody při skladování mohou způsobovat i třásněnky. Základem ochrany proti oběma škůdcům je skladování česneku při nízkých teplotách. Častým škůdcem u česneků z ozimých výsadeb je houbomilka česneková, moucha, která přezimuje ve stadiu dospělých much, které opouštějí zimní úkryty již po prvním jarním oteplení. Samičky kladou vajíčka jednotlivě na rostliny a vylíhlé larvy (bělavé a dosahující délky 11 mm) se pak zavrtávají mezi srdíčkové listy. Napadené rostliny tak zaostávají v růstu, nejmladší listy se deformují a postupně odumírají. Za deštivého počasí takto poškozené rostliny často podléhají mokré hnilobě. Intenzita poškození často závisí na pěstitelských a povětrnostních podmínkách. Škody bývají silnější, když rostliny po přezimování trpí nedostatkem vláhy nebo je trvale chladné počasí, kdy česnek velmi pomalu roste a larvy škůdce mají více času na proniknutí k vegetačnímu vrcholu rostliny. Houbomilka česneková má za rok jen jednu generaci, a protože létá velmi brzy na jaře, poškozuje prakticky pouze porosty zimního česneku. Možností ochrany proti tomuto škůdci je ošetření porostů zimního (sázený na podzim) česneku brzy na jaře, a to buď formou postřiku, nebo zálivky. Nejvhodnější ochranou je ale přikrývání porostů netkanými textiliemi, což musíte udělat včas, nejlépe ještě před příchodem zimy. Postřik musíte provést ihned po prvním jarním oteplení nad 10 °C a za dva týdny jej zopakovat. Zálivka se pak aplikuje jen jednou, a to 14 dnů po prvním oteplení (obvykle již v březnu). V oblastech s pravidelným výskytem se k ochraně doporučují přípravky Karate Zeon 5 CS nebo Reldan 40 EC.
V souvislosti s uzavíratelnými nádobami nesmíme zapomenout na nádoby plechové. I tyto nádoby se dají využít, a to nejen v různých odvětvích průmyslu. Můžeme v nich uchovávat materiály sypké pevné i kapalné, avšak pro většinu z nás se pomalu stávají minulostí (bývají nahrazovány lehčími a levnějšími plastovými nádobami a podobně). Plechové uzavíratelné nádoby se vyrábějí z plechu, nerezu, někdy se potahují smaltem... Jejich výhodou je, že pokud se o ně správně staráme, mají vysokou životnost, jsou nerozbitné a v případě opotřebení recyklovatelné, tudíž šetrné k životnímu prostředí. Uplatnění naleznou plechové uzavíratelné nádoby určitě při skladování a přepravě látek agresivních vůči plastu.
Plechovka
Plechovka je plechová uzavíratelná nádoba, jež může mít různý tvar i velikost. V dnešní době se nejčastěji používá k uchovávání hořlavin, barev, laků, lepidel a tmelů. Plechovka však dobře poslouží i při nakládání masa. Plechovka chrání obsažený materiál před světlem a vzduchem a zabraňuje jeho vysychání či znehodnocování.
Zde naleznete různé druhy plechovek a jejich ceny.
Plechový kanystr
I plechové kanystry pomalu, ale jistě mizí z našich domácností a garáží a jsou nahrazovány kanystry plastovými. V plechových kanystrech se skladují mimo jiné pohonné hmoty, hořlaviny a nebezpečné látky. Chceme-li používat plechové kanystry v potravinářství, musí být zevnitř opatřeny (natřeny) potravinářským lakem. Mezi negativa tohoto typu kanystrů patří skutečnost, že pokud jsou delší dobu prázdné, avšak ne úplně vyschlé, uvnitř zrezavějí, čímž se stávají takřka nepoužitelnými. Na trhu jsou obvykle nabízeny kanystry o objemu 5, 10 a 20 litrů.
Plechové sudy lze využít k uskladnění pevných, sypkých i kapalných látek, především se v nich však přepravují a uchovávají nebezpečné látky. Plechové sudy se vyrábějí v mnoha provedeních. Dají se stohovat, ale manipulace s nimi nebývá zrovna jednoduchá.
Ne každý z nás má v dnešní době bandasku mezi kuchyňským nádobím, ne každý ji považuje za potřebnou, ale určitě si vzpomenete, že bandaska nikdy nechyběla v kuchyních našich babiček (ať už plechová, či smaltovaná). Bandaska je válcovitá plechová nádoba s držadlem nebo uchem, která může mít různou velikost (od 250 mililitrů až po několik litrů), mívá zúžené hrdlo a bývá opatřena víčkem. Bandaska sloužila a vlastně i dnes může sloužit k přenášení mléka (například z „mlékomatů‟) či do ní můžeme sbírat různé lesní plody. V některých domácnostech funguje bandaska jako dekorativní prvek.
Nejčastější chorobou je plíseň bramborová. U raných porostů se ochrana neprovádí, ale pokud pěstujete brambory pro uskladnění, je nutné preventivní ošetření 1–2x před zapojením porostu a dále postřik 2–3x opakovat vždy při vhodných podmínkách k šíření plísně – teplé počasí po několikadenních deštích. Důležité je zabránit přechodu plísně z natě do hlíz. Ošetřujeme přípravky Dithane M45 nebo Champion 50 WG. Pokud ošidíte chemickou ochranu, je nutné včas napadenou nať z pozemku odstranit – nejlépe pokosením těsně u země.
Nejzávažnějším škůdcem je mandelinka bramborová. Pokud pěstujete brambory opakovaně na stejném pozemku, musíte počítat s jejím líhnutím přímo v porostu. V současné době je na trhu dostatek povolených přípravků. Optimální zásah je při objevení mladých larev, starší jsou odolnější, takže přípravky většinou stačí likvidovat jen bodově ohniska výskytu. Optimální zásah je tedy při objevení mladých larev, a to přípravkem Mospilan 20 SP.
V naší poradně s názvem MARINÁDA NA UZENÍ DRŮBEŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ministr Ladislav.
Jak připravit marinádu na uzení drůbeže?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Osvědčený recept na uzení drůbeže je tento:
1 celé kuře
3 litry vody (nebo dostatečně na to, abyste úplně ponořili celé kuře)
3/4 šálku soli
1 šálek cukru
1 lžíce pepře
1 polévková lžíce kajenského pepře
Přiveďte k varu vodu v hrnci dostatečně velkém, aby pojmul jak marinádu, tak i kuře. V horké vodě rozpusťte cukr a sůl a nechte vychladnout. Pak přidejte zbylé ingredience a nakonec i kuře a vše dejte do chladničky na 10 hodin. V této době si připravte dřevo na uzení. Nejlepší je dřevo z vlašského ořechu, které rozemelte ve štěpkovači a na dvě hodiny namočte do vody.
Jak dlouho udit: uzení kuřecího masa probíhá v udírně při teplotě do 75°C přibližně 4 hodiny. Doba uzení záleží na velikosti kuřete. Po celou dobu uzení musí být drůbeží maso neustále mazáno marinádou na potírání. Uzené kuřecí maso se podává s rýží.
Je třeba si uvědomit, že v řadě domácností šatny neslouží jen jako místo k převlékání a uskladnění oblečení a doplňků. Někteří lidé šatny využívají i jako celkový odkládací prostor, kam se dá třeba uložit vysavač, náhradní peřiny, schovat dárky pro děti atd. To vše si ale musí člověk ujasnit dopředu, než začne šatnu budovat. Pokud si totiž vytvoříte na šatnu jen malý prostor, pak nemůžete počítat, že se vám tam vejde veškeré oblečení a k tomu ještě předměty, které zrovna nepoužíváte.
Šatna by měla být správně rozmístěná, to znamená, aby splňovala všechny podmínky majitele (dostatek úložného prostoru), na majiteli je pak, aby si určil rozložení věcí. V podstatě by u toho měl respektovat jednoduché pravidlo, které mu usnadní do budoucna spoustu práce s reorganizací šatny. To pravidlo zní, že v šatně by se do nejvyšších pater a i do těch nejnižších měly dávat předměty, které se nepotřebují příliš často. Naopak věci, které jsou užívány velmi často, by se v šatně měly nacházet zhruba v úrovni očí. Někteří lidé se bojí šaten, v nichž nejsou dvířka u skříněk kvůli prachu, který sice může být nepříjemný, ale dá se řešit. Naopak skříně bez dvířek mají své výhody, jsou praktické a lehce přehledné. Určitým kompromisem v takovém případě mohou být dvířka, která jsou zhotovená z průhledného materiálu, protože tím se zároveň zabrání usedání prachu na oblečení a také to zaručí přehlednost v šatně.
Ve svém příspěvku PŘÍPRAVA ZÁHONU NA ČESNEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Bukáček.
Před výsadbou česneku je možno použít hnůj?Určitě?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaromir svoboda.
Dobrý den, prosím, chtěl bych se zeptat co je za odrůdu česneku NEO, nikde jsem ji v katalogu nenašel. Tady ji prodávají z Odbytového družstva Mochov. Je tam psáno, země původu Česká republika.
Za kladné vyřízení děkuji předem. S pozdravem jaromír svoboda
Skladování zázvoru v plastovém sáčku: Vezměte neoloupaný zázvor a vložte ho do uzavíratelného plastového sáčku. Poté ze sáčku vymačkejte všechen vzduch a sáček uzavřete. Vložte ho do části lednice, kde skladujete zeleninu, a zázvor vám vydrží několik týdnů hezky čerstvý. V porovnání s ostatními metodami skladování, jako je například skladování zázvoru v papírovém ubrousku, vám při použití této metody vydrží zázvor čerstvý až o několik týdnů déle. Pokud máte zázvor již oloupaný, můžete zvolit stejnou metodu, ale kořeny vám nevydrží čerstvé tak dlouho, jako když jsou neoloupané.
Skladování zázvoru v papírovém ubrousku a papírovém sáčku: Kousky neoloupaného zázvoru můžete zabalit do papírového ubrousku tak, aby k nim nemohl žádný vzduch, a potom je vložit do papírového pytlíku. Důkladně z pytlíku vymačkejte všechen vzduch a poté ho zalepte. Takto zabalený zázvor dejte do lednice, kde ho můžete skladovat i několik týdnů.
Skladování zázvoru v papírovém sáčku: Pokud nemáte příliš mnoho času, můžete zázvor pouze vložit do papírového pytlíku a ten nechat v lednici. Zázvor nevydrží tak dlouho, jako kdybyste použili jinou metodu skladování, ale pomocí tohoto rychlého a jednoduchého způsobu ho můžete uchovat alespoň několik dní. Tato metoda se používá také při skladování bylinek (například koriandru nebo kopru).
Skladování zázvoru v lihových nápojích: Čerstvě oloupané kousky zázvoru vložte do uzavíratelné nádoby s lihovinou nebo s nějakou kyselou tekutinou. Nejčastěji se používá vodka, sherry, rýžové víno, rýžový ocet nebo čerstvá limetková šťáva. Vodka a sherry patří mezi nejoblíbenější lihoviny (například ve vodce vám zázvor vydrží nejdéle čerstvý a jeho chuť zůstane téměř nezměněná). Přestože jde o funkční metodu skladování, každý lihový nápoj do jisté míry ovlivní chuť skladovaného zázvoru.
Pokud řízky množíte v pokojových podmínkách, je pro zakořenění nutné zabezpečit u kořenů vyšší teploty (cca 25 °C) než u horních částí řízků (pod 10 °C), aby nedošlo k vyrašení výhonků dřív, než vyrostou letorosty. Zkuste postupovat třeba tímto způsobem: Do plechové bedny s namočeným perlitem dejte pod sklo topnou fólii pod terária, která má podle rozměrů příkon 15 až 100 W. Perlit bude působit (vedle toho, že dobře udržuje vlhkost) jako tepelný izolant, takže i přes minimální příkon udržíte pomocí termostatu teplotu mezi 25 a 27 °C ve spodní části „množárny“. Perlit obden prolijte vodou, a aby voda mohla odtékat, nezapomeňte na jedné straně množárny udělat otvory. Díky rozdílu teplot se nejdříve začnou tvořit kořeny (asi do tří týdnů) a teprve po zasazení do substrátu a přenesení sazenic do prostředí s vyšší teplotou se probudí i pupeny.
Jiným způsobem zakořenění řízků je postavit na parapet, na slunné místo PET lahve s odřezanou horní částí, na dno položit vatu a tu zalít 2 až 3 cm vody a do ní řízky vložit – použijte převařenou vodu, a abyste zabránili jejímu rychlému zkažení, přidejte slabě růžový roztok hypermanganu. V prvním týdnu, než očka napučí, je dobré lahev přikrýt uřezanou horní částí nebo nahoru pomocí gumičky upevnit plastový sáček s několika otvory a řízky jimi prostrčit, aby stály ve vodě. Asi po týdnu horní část nebo sáček sundejte. Pro zakořenění potřebuje réva vyšší teplotu, než má v průběhu uskladnění (jestliže jste řízky pořídily už na podzim), optimální jsou mezi 20 až 30 °C, což jsou běžné pokojové teploty. Světlo nepotřebují révové řízky první týden žádné, teprve až pupeny vyraší je potřeba umístit PET lahev na světlo, aby se výhony nevytahovaly. V průběhu zakořeňování dolévejte vodu. Aby řízky nezahnívaly, umývejte je pravidelně pod tekoucí vodou a místo čisté vody dávejte do PET lahve slabý roztok manganistanu draselného (slabě růžová barva), který po několika dnech podle potřeby vyměňte. Podle okolní teploty se po 2 až 3 týdnech objeví výhony a po dalším týdnu kořínky. Při objevení několika výhonů se doporučuje ten nejmohutnější vylomit, aby se řízek nevyčerpával růstem výhonu. Jakmile jsou kořínky dlouhé asi půl centimetru, je nutné řízky opatrně zasadit do nádoby s kvalitním substrátem (o něm viz dále).
