Okurky, které se pnou po opoře, prospívají velmi dobře. Porost je vzdušný, a tudíž odolnější vůči nemocem, rostliny dávají velmi kvalitní plody po dlouhou dobu. Na síti je můžete úspěšně pěstovat ve skleníku i na záhonu. Okurka je popínavá liána, a proto jí vertikální systém pěstování na záhonu i ve fóliovníku svědčí.
Choroby okurek ve skleníku
Chorob okurek je celá řada, může se jednat o napadení hadovek, nebo vadnutí okurek, zde je stručný popis...
Virová mozaika: Na okurce se objevují světlé a tmavozelené mozaiky, také deformace listů a plodů. Virus se vyskytuje na více než 200 druzích rostlin a je přenosný mšicemi.
Ochrana před virovou mozaikou: Pěstujte pouze rezistentní odrůdy okurek. Odstraňujte plevel a likvidujte mšice. Jednotlivé napadené rostliny salátových okurek odstraňte.
Bakteriální skvrnitost: Na listech okurek jsou hranaté, vodnaté, průsvitné žlutohnědé skvrny ohraničené listovými žilkami (převážně u polních odrůd). Za vysoké vlhkosti vzduchu se uvolňuje bakteriální sliz, který za sucha zasychá a tvoří stříbřitý povlak. Podobné symptomy jsou i na plodech.
Ochrana před bakteriální skvrnitostí okurek: Vysévejte pouze zdravé uznané osivo. Na stejné ploše nepěstujte okurky minimálně 3 roky. Zajistěte rychlé osychání porostu a do vlhkého porostu nevstupujte.
Padlí: V počátcích napadení jsou na listech ojedinělé moučnaté bělavé skvrny, které se rychle slévají a pokrývají celou čepel listu. Silně napadené listy odumírají. Napadeny mohou být i stonky a plody.
Ochrana před padlím okurek: Pěstujte rezidentní odrůdy. Při nebezpečí výskytu padlí opakovaně ošetřete postřikem ORTIVA případně dalšími přípravky proti padlí pro zahrádkáře, jako je BIOAN, COLLIS, DAGONIS, EMPARTIS, FLOSUL, FYTOSAVE, KUMAR, KUMULUS WG, POLYVERSUM, POLYVERSUM - BIOGARDEN, ROMEO, SERENADE ASO, SULFURUS, THIOPRON, TOPAS 100 EC, TOPENCO 100 EC.
Sviluška chmelová (Tetrychus urticae): Na listech okurek jsou drobné běložluté skvrny, později hnědnou a zasychají, zejména na spodní straně listů žijí 0,2 až 0,5 milimetrů velké svilušky, chráněné jemnou pavučinkou. Okurky bývají silně napadeny za suchého a teplého počasí.
Ochrana před sviluškou chmelovou: Ve sklenících je možno vysadit dravé roztoče (Phytoseilus persimilis), v polních podmínkách při hrozícím přemnožení opakovaně ošetřete některým z těchto insekticidů: ERADICOAT MAX, FLORAMITE 240 SC, KANEMITE 15 SC, MILBEKNOCK, NISSORUN 10 WP, NISSORUN 25 SC, ORTUS 5 SC, PREV-GARD, PREV-GOLD, PYRANICA, REQUIEM PRIME, SHIRUDO, TYPHLODROMUS PYRI, VERTIMEC 1.8 EC, VOLIAM TARGO
Molice skleníková: Především na mladých listech rostlin žijí asi 1 milimetr velké molice s bílými křídly a neokřídlené světle žluté larvy. Silně napadené listy okurek jsou potaženy lepivou medovicí, na níž se usídlují saprofytické černě.
Ochrana před molicí skleníkovou: Ve sklenících lze vysadit parazitickou vosičku (Encarsia formosa). V polních podmínkách ochrana není nutná.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJE A ODNOŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vláďa.
Daří se mi pěstovat orchidej více než rok a teď mi vyslala odnož, podobně jako to dělá třeba klívie - řemenatka. Chci se zeptat, jestli někdo nemáte zkušenosti s tím, kdy je možné odnož od orchideje oddělit, aby mohly samostatně dál růst. Ta moje odnož má už třetí lístek a má i vlastní kořeny.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ahoj Vláďo, taky jsem měla to štěstí a vypěstovala jsem si druhou orchidej sama. Nebylo to napoprvé, protože jsem dělala chyby a podařilo se mi to až na potřetí. Příčinou neúspěchu byla následná hniloba po oddělení a to obou kytek :-(. Důležité je poškodit co nejmeně obě orchideje řezem. Proto je potřeba orchidej před oddělením měsíc nezalévat, aby se zmenšil objem kořenů a ty se pak lépe rozpletly. Dobrému rozpletení pomůže minutová lázeň v teplé vodě těsně před oddělením. Tam, kde to rozplést nejde je potřeba použít sterilní nožík. Čím méně polámaných kořenů a řezů tím lépe. Po oddělení je potřeba kořeny zasypat drtí z dřevěného uhlí a zakrýt kartónem, aby se k uhlí nedostávala vlhkost z rosení. Právě pravidelné denní rosení listů bude pro rostlinu jediným zdrojem vláhy po dobu 1 týdne. Uhlí působí hygroskopicky a pomůže rostlině lépe a rychleji zacelit své rány na kořenech. Po této době je potřeba kořeny v rychlosti osprchovat vlažnou vodou od uhlí. Drobné částečky můžou zůstat. Pak rostlinu přesaď do substrátu pro orchideje, který napřed mírně provhlči. Dále je třeba rosit a pomalu přejít k běžné péči.
Houbové choroby jsou častým problémem u pěstování rajčat.
Hniloba špiček plodů rajčat: Hniloba špiček plodů rajčat se projevuje ve formě pravidelných, poměrně velkých světlehnědých skvrn na špičce plodů. Později bývají tyto skvrny porostlé různými houbami (nejčastěji houbou Alternaria tenuis, která osidluje odumírající rostlinné pletivo), proto hnilobu špiček plodů mnozí pěstitelé považují za onemocnění houbového původu a hledají možnosti chemické ochrany postižených rostlin. Hniloba špiček plodů rajčat je však fyziologického původu a bývá zapříčiněna neharmonickou výživou a nedostatkem vláhy v období intenzivního růstu plodů. Onemocnění se vyskytuje především na půdách vydatně hnojených dusíkem a draslíkem. Tyto živiny totiž brzdí příjem vápníku, jehož sice v půdě může být dostatek, avšak pro rostliny není přístupný. Hniloba špiček plodů rajčat se v praxi často zaměňuje s alternáriovou skvrnitostí, kterou vyvolává houba Alternaria solani, jež do plodů proniká obvykle přes stopky plodů.
Opatření: Harmonická výživa, pravidelné zavlažování rostlin v období sucha a opakované postřiky ohrožených porostů v 7–10denních intervalech listovými hnojivy s vyšším obsahem vápníku.
V naší poradně s názvem PESTOVANI ORCHIDEE PHALAENOPSIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Simi.
Dobry den k vanocum jsem dostala krasne kvetouci orchidei phalaenopsis dala jsem ji na okno na jizni stranu do ted bylo vse v poradku kvety byly plne sily a krasne ale dnes rano jsem se na ni podivala a kvety jsou vsechny zvadle mekke a bez pevnosti vubec nevim co se stalo prosim poradite mi nekdo snazila jsem se neco najit ale bohuzel bez odpovedi na mou otazku nerada bych o ni prisla a nevim co delam spatne dekuji simi
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Jestli jste již orchidej zalévala, tak zřejmě došlo k převlečení a kořeny napadla hniloba - rostlina umírá s velmi malou šancí na přežití. Pokud jste ještě od té doby, co ji máte, nezelévala, tak je rostlina suchá a bude třeba ji na 10 minut ponořit do větší nádoby s odstátou vodou. Když to uděláte rychle, tak je velká šance na záchranu. Další možností je, že rostlina nastydla během cesty pod váš vánoční stromeček. Zde bude třeba vyčkat, jestli znovu obrazí a za několik let znovu vykvete. Nejlépe se příčina takového zvadnutí dá určit jen při vizuální kontrole rostliny, proto ji zkuste vzít do oblíbeného květinářství a pokuste se s jejich pomocí rostlinu zachránit.
Je plíseň na orchideji nakažlivá pro ostatní rostliny?
Ano, plíseň na orchideji může být přenosná, pokud jde o aktivní houbový růst v prostředí s vysokou vlhkostí a minimálním větráním.
Spory se šíří vzduchem, zejména ve stagnujícím prostoru. Pokud máte květináče těsně u sebe, zvyšujete riziko. Při podezření na aktivní plíseň doporučuji orchidej dočasně izolovat a upravit režim větrání. Pokud jde o zasolení, nakažlivé není. Rozhodující je správná diagnostika problému ještě před zásahem.
Kdy už je orchidej opravdu ztracená?
Orchidej je obvykle ztracená tehdy, když dojde k masivní hnilobě kořenů a rozpadu centrální růžice.
Pokud je více než 80 % kořenů měkkých, substrát silně zapáchá a listy kolabují během 48 hodin, jde o pokročilý rozklad. V této fázi už nejde o běžnou plíseň ani škůdce. Rozpoznání hranice nevratnosti vám ušetří zbytečné pokusy o záchranu.
Může orchidej přežít bez většiny kořenů?
Ano, orchidej může přežít i s výrazně redukovaným kořenovým systémem, pokud je zachována zdravá růžice a alespoň část aktivních kořenů.
Je nutné vytvořit stabilní prostředí s mírnou vlhkostí a dostatkem světla. Záchrana orchideje bez kořenů vyžaduje trpělivost a kontrolu vlhkosti. Pokud však současně probíhá hniloba, šance klesá. Rozhodující je včasná diagnóza a odstranění poškozených částí.
Mám použít fungicid hned při podezření na plíseň?
Ne, chemický zásah by měl přijít až po potvrzené diagnóze aktivní plísně.
Impulzivní použití fungicidu může poškodit citlivé kořeny. Pokud nejste jistí, zda jde o plíseň nebo zasolení, nejprve proveďte mechanický test a sledujte vývoj. Špatná diagnóza může orchidej poškodit více než samotný povrchový problém.
Může být bílý povlak jen prach nebo minerální usazenina?
Ano, velmi často jde o minerální usazeniny z tvrdé vody, nikoli o skutečnou plíseň.
Zasolení substrátu vytváří tvrdý prášek bez zápachu a bez reakce na vlhkost. Pokud se povlak po navlhčení nemění, pravděpodobně nejde o aktivní plíseň na orchideji. Přechod na měkčí vodu problém obvykle vyřeší.
Vadí plíseň ostatním pokojovým rostlinám?
Aktivní plíseň může při dlouhodobé vlhkosti ohrozit i další rostliny ve stejném prostoru.
Riziko je vyšší v uzavřených, nevětraných místnostech. Pokud máte více květin pohromadě, doporučuji zlepšit cirkulaci vzduchu. Plíseň na orchideji sama o sobě není vždy agresivní, ale špatné prostředí může podpořit šíření spor.
Kolik dní mám čekat, než zasáhnu?
Při nejisté diagnóze je rozumné sledovat vývoj 3–5 dní, pokud nejde o zjevnou hnilobu.
Plíseň se během několika dní projeví změnou struktury nebo šířením.
Ve svém příspěvku PŘESAZOVÁNÍ ORCHIDEE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sendy.
Dobrý den,přesadila jsem orchidej bohužel s květy .Měla jsem pocit,že má nedostatek místa v květináči.
Ona mi do druhého dne uvadla.Je to již měsíc od přesazování.Květy má povadlé a lupena změklá.
Má šanci na přežití,nebo jsem ji tak ublížila,že nepřežije?
Děkuji za odpověď.S.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Svetlana.
Špatná odpověď zahradnika
Květy při přesazení neuvadnou, musela se stát nějaká chyba. Průvan, chlad, napadení škůdcem.Pokud jste po nákupu ihned nepresadila do nové kůry (né substrátu) tak je možné, že u krčku orchidky zůstal takový špunt, který se musí odstranit,. Udržuje vlhkost a uhniváni kořenů. Hned po přesazení nenamacet, až jsou kořeny stříbrné. Namacet do max 3/4 nádoby, do dešťové vody, ne moc studené a pozor, aby se voda nedostala do srdíčka. Hrozí hniloba.
Doufám, že pomůže. Nevyhazovat, znovu vykvete.
Pro přehlednost uvádím srovnávací tabulku, kterou používám při rozhodování.
Příznak
Plíseň
Vlnatky
Svilušky
Hniloba
Struktura
Vláknitá
Chomáčky
Tečky, pavučiny
Rozpad pletiv
Reakce na vodu
Zvýrazní se
Pohyb
Pavučina
Beze změny
Zápach
Mírný
Žádný
Žádný
Silný rozklad
Rychlost šíření
Dny
Týdny
Postupná
Rychlá
Interpretace tabulky: Pokud se příznaky překrývají, rozhodující je kombinace struktury a zápachu. Plíseň reaguje na vlhkost, škůdci na dotyk a hniloba je téměř vždy spojena s rozpadem pletiv a výrazným zápachem. Jediný znak nestačí – sledujte souvislosti.
Ve svém příspěvku ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslav Kesler.
Co je příčina černání a hniloba plodu ořechu Ořech se nevyloupne ale zčerná a zaschne na stromě a nespadne. Děkuji.
srdíčková hniloba – tímto druhem hniloby trpí zejména orchideje rodu Phalaenopsis; příčinou je nadměrná a nesprávně provedená zálivka;
hniloba kořenů orchidejí – obvykle způsobuje úhyn rostliny; projevuje se svrasklými listy; příčinou je nadměrná a nesprávně provedená zálivka;
plíseň šedá – způsobuje vodnaté skvrny, které se po čase pokrývají bílým práškovitým povlakem, projevuje se také tmavými skvrnami na květech; orchidej v místě napadení obvykle odumírá; nejčastější příčinou plísně bývá vysoká vzdušná vlhkost; napadené rostliny je nutné ihned izolovat; někdy pomůže chemický postřik;
bakterióza – projevuje se zvodnatěním a zesklovatěním napadených míst; může napadnout jakoukoliv část rostliny; obvykle se ložisko bakteriózy vyskytuje na spodní straně listů, kde je rostlinou vylučována kapkovitá tekutina; postiženou rostlinu je nutné okamžitě izolovat; bakteriózu můžete zkusit léčit pomocí penicilinového roztoku anebo roztoku z koloidního stříbra.
Jiné problémy:
vodorovný nebo skloněný růst orchidejí – příčinou bývá nedostatek osvětlení, jestliže má orchidej dostatek světla je možnou příčinou nesprávná zálivka;
tvrdé skvrny na suchých listech – příčinou je popálení sluncem; skvrny již nelze odstranit, rostlinu přemístěte co nejdříve na vhodnější místo, kde bude chráněna před přímým slunečním světlem;
čárkovitost, kroužkovitost, tabáková mozaika – bývají způsobeny virózou, projevují se různými deformacemi; rostliny je zapotřebí okamžitě spálit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kamélie, která takto ztrácí všechny listy, k tomu může mít různé důvody, včetně stresu z prostředí, špatných půdních podmínek nebo problémů se škůdci/chorobami. Stres mohou způsobit faktory prostředí, jako jsou extrémní teploty nebo nesprávné osvětlení, což vede k opadávání listů. Problémem může být také pH půdy; kamélie preferují kyselou půdu a zásaditá půda může bránit vstřebávání živin. Listy mohou navíc poškodit škůdci, jako jsou roztoči, třásněnky a nosatci, nebo choroby, jako je hniloba kořenů a plíseň kořenů. Co teď s tím? S největší pravděpodobností se něco špatného odehrává v květináči. Nějaký škůdce, který užírá kořeny nebo houba, která je ničí.
Aplikujte kurativní postřik tří systémově působících přípravků Mospilan, Nissorun a Otriva. Tato skladba chemické ochrany zničí vše co rostlinu užírá i saje a zároveň se vyrovná i s houbovými chorobami. Přípravky můžete smíchat do jednoho postřiku a nebo aplikovat postupně po třech dnech.
Rukola je náchylná k několika chorobám a škůdcům. Mezi hlavní nemoci patří skvrnitost listů Alternaria, plíseň, hniloba stonku a kořenů a rakovina stonku (černá noha). Mezi běžné škůdce patří mšice, dřepčíci a různé houbové a bakteriální patogeny.
Nemoci
Skvrnitost listů Alternaria
Toto onemocnění, které způsobují Alternaria brassicae a A. brassicicola, má za následek tmavé skvrny na listech, řapících, stoncích a semenných luscích.
Plíseň
Toto onemocnění, které způsobuje Peronospora parasitica, se projevuje jako hnědé až černé skvrny na listech s šedavě bílým myceliem za vlhkých podmínek.
Hniloba stonku a kořenů
Toto onemocnění, které způsobuje Rhizoctonia solani, vede k vadnutí, rozkladu kořenů a odumírání rostlin, zejména za vlhkých podmínek.
Rakovina stonku (Leptosphaeria maculans):
Inokulum přenášené semeny může způsobit léze stonku, odumírání sazenic a tmavé, nepravidelné skvrny na listech.
Škůdci
Mšice
Tento hmyz sající mízu může způsobit deformaci listů a přitahovat mravence a černou plíseň.
Dřepčík
Tito brouci mohou přenášet Alternaria brassicicola na zelí a další brukvovité rostliny.
Houbové a bakteriální patogeny
Různé houbové a bakteriální patogeny mohou způsobovat skvrnitost listů, rakovinu stonků a hnilobu kořenů.
Mezi další škůdce a choroby, které mohou postihnout rukolu, patří:
Hnilobu špiček plodů řadíme mezi fyziologické nemoci, protože je způsobena nedostatkem vápníku a vody v době zvětšování plodů. Onemocnění se projevuje ve formě pravidelných a poměrně velkých hnědých či černých skvrn na špičce plodů (na květním konci). Později tyto skvrny porůstají různými houbami (nejčastěji houbou Alternaria tenuis, která osídluje odumírající rostlinné pletivo), proto je hniloba špiček plodů některými pěstiteli považována za onemocnění houbového původu a vyhledávají tak chemickou ochranu postižených rostlin. Jak jsme se ale již zmínili, hniloba špiček plodů rajčat má fyziologický původ a bývá zapříčiněna špatnou výživou a nedostatkem vláhy v období intenzivního růstu plodů. Onemocnění se vyskytuje často na půdách vydatně hnojených dusíkem a draslíkem, protože tyto živiny brzdí příjem vápníku, kterého může být v zemině dostatek.
Ochranou je nenechat přeschnout půdu v okolí rostliny, udržovat rovnoměrný růst hnojením, zálivkou a pravidelným mulčováním. Velmi účinné jsou postřiky hnojivy s vysokým obsahem vápníku přímo na list, aplikované v sedmi- až desetidenním intervalu.
Hniloba kořenů nebo kořenového krčku se projevuje nejprve zhnědnutím kořenových krčků, které následně shnijí, rostlina vadne a nakonec odumírá.
Základem ochrany je důsledné střídání plodin (nejlépe ve tří- až čtyřletých cyklech), dále včasné a důkladné odstraňování napadených rostlin a posklizňových zbytků (rostliny vyrýt a spálit, v žádném případě nedávat na kompost) a v neposlední řadě vyrovnaná výživa (doporučuje se například Champion 50 WP, Ortiva a Previcur), případně vhodná dezinfekce půdy.
Pieris je náchylná k několika chorobám a škůdcům. Nejčastějšími problémy jsou hniloba a rakovina kořenů Phytophthora, skvrnitost listů (způsobená různými houbami) a mušky síťnatky. Hniloba kořenů je často spojena se špatným odvodněním, zatímco skvrnitost listů je častější ve vlhkých podmínkách. Síťnatky způsobují tečkování a změnu barvy listů.
Nemoci
Hniloba a rakovina kořenů Phytophthora
Toto houbové onemocnění postihuje kořeny a může způsobit odumírání větví, vadnutí a změnu barvy listů. Daří se mu ve špatně odvodněných nebo podmáčených půdách.
Skvrnitost listů
Různé houby mohou způsobovat skvrnitost listů, které se projevují jako červenohnědé nebo stříbřitě šedé skvrny na listech s tmavými okraji.
Rakovina listů a odumírání výhonků
Toto onemocnění, způsobené Phytophthora ramorum, může vést k hnědnutí a vadnutí listů, zejména na mladších výhonech.
Škůdci
Síťnatky
Tento hmyz se živí spodní stranou listů a způsobuje tečkovaný nebo vybělený vzhled. Může také způsobit žloutnutí nebo hnědnutí listů.
Nosatec jahodový
I když je méně častý, může být také škůdcem na pierisu.
Ochranná opatření
Dobrá drenáž
Zlepšení drenáže půdy je zásadní pro prevenci hniloby kořenů.
Fungicidy
Fungicidy lze použít k boji proti skvrnitosti listů a hnilobě kořenů způsobené Phytophthora, ale preventivní opatření, jako je správná drenáž, jsou účinnější.
Insekticidy
Škůdce lze omezit insekticidy, zejména pokud se aplikují po vylíhnutí přezimujících vajíček.
Prořezávání
Ostříhání postižených větví může pomoci omezit šíření některých chorob, jako je například rakovina Phytophthora.
Likvidace odpadu z pierisu
Odstraňování a likvidace napadených listů může pomoci snížit šíření skvrnitosti listů.
Včasná detekce
Pravidelná kontrola rostlin na příznaky chorob nebo škůdců může umožnit včasný zásah.
Šedá hniloba je plísňové onemocnění. Při výskytu šedé hniloby zasahují listy, stonky i plody rychle se zvětšující šedé skvrny, na plodech se někdy objeví světlé obruby těchto skvrn, podle čehož lze toto onemocnění celkem snadno identifikovat. Plody je možné skladovat i konzumovat, obvykle se to však z estetických důvodů nedělá, nevypadají totiž příliš vábně. Abychom předešli opakovanému výskytu této plísně, je vhodné nať z napadených rajčat spálit nebo odstranit jiným způsobem, tak aby nemohlo dojít k přenosu spor této houževnaté choroby na nové rostliny třeba pomocí kompostu.
Patogen přezimuje ve formě mycelia a výtrusů na napadených posklizňových zbytcích. Choroba se vyskytuje převážně jen v zanedbaných a špatně větraných porostech a šíří se zejména za teplého a vlhkého počasí.
Napadení rostlin se obvykle šíří od mechanicky poškozených částí rostlin a k šíření potřebuje vlhké počasí. Pokud rajčata zaštipujeme, je dobré odstranit i spodní listy, aby se tak u stonku rajčete nedrželo vlhko a byl odolnější vůči zaplísnění. K ochraně, jak preventivní, tak i u napadených rostlin, se osvědčilo použití postřiku.
Hniloba srdcovitá i hnilobná houba výrazně ovlivní život habru obecného tím, že zničí jeho strukturální podporu. Tyto houby způsobují rozklad dřeva nacházejícího se ve středu větví a kmene stromu. Pokud jsou podmínky ideální, houba dokáže dřevo poměrně rychle rozložit. Vznikne tak nestabilní a možná nebezpečný strom, který může způsobit škody a zranění lidem, autům a konstrukcím. Obvykle není hniloba dřeva na vnější straně stromu viditelná. Pokud se však strom zraní nebo pořeže, můžete vidět rozkládající se dutinu uvnitř stromu. Chraňte strom před srdeční hnilobou tím, že jej chraňte před zraněním a co nejdříve odstraňte odumřelé větve. Dále strom pravidelně zalévejte a ošetřete případné škůdce nebo problémy, když se vyskytnou. Zde můžete vidět strom napadený hnilobou srdce.
Habry jsou náchylné k hnilobě kořenů. Jde o hnilobu, která napadá primárně stromy dubu a dochází při ní k hnilobě kořenů. Dubová kořenová hniloba – známá také jako dubová kořenová houba nebo kořenová hniloba Armillaria – napadá a zabíjí kambiální tkáň stromů (Cambium je tkáň odpovědná za tvorbu dřeva). Pokud se neléčí, onemocnění povede k odumření kořenů a kmene. Obecně platí, že prvním příznakem hniloby kořenů jsou vybledlé listy, které začnou předčasně opadávat z větví. Větve mohou dokonce začít odumírat blízko vrcholu stromu. Dalším příznakem tohoto onemocnění jsou houby rostoucí v blízkosti báze habru. V extrémních případech může habr obecný nemoci podlehnout a uhynout. Nejlepší obranou proti hnilobě kořenů je prevence zajištěním správného zavlažování stromu a dobré drenáže půdy. Zde můžete vidět obrázky, na kterých je vidět strom napadený kořenovou hnilobou.
Rostliny klívie mohou být napadeny různými chorobami, včetně plísňových a bakteriálních nemocí, a také napadením škůdci. Mezi běžné problémy patří hniloba kořenů, hniloba koruny, skvrnitost listů, rez a napadení vlnatkami, sviluškami a zavíječi lilií. Správná péče, včetně vhodné zálivky a světla, může pomoci předcházet mnoha z těchto problémů.
Hniloba kořenů a koruny Nadměrné zalévání, špatná drenáž a příliš vlhké podmínky mohou vést k hnilobě kořenů nebo koruny, kdy se rozkládá základna rostliny a kořeny.
Skvrnitost listů Plísňové skvrnitosti listů, jako jsou ty způsobené Cercospora citrullina, se mohou objevit jako malé, kruhové léze na listech a mohou být častější ve vlhkém prostředí.
Rez Jde o plísňové onemocnění, které může také postihnout klívii, zejména pokud se používá závlaha shora.
Vlnatka Tento hmyz, který se často objevuje jako bílé, vatovité chomáčky, může rostlinu napadnout, zejména na základně listů.
Roztoči Svilušky mohou způsobit žloutnutí a bronzování listů.
Zavíječi lilií Tito škůdci se zavrtávají do růstových bodů rostliny a mohou způsobovat měkkou hnilobu v koruně.
Plíseň černá Na medovici produkované moučnými plošticemi může růst černá plíseň.
Prevence před chorobami klívie
Správná zálivka Vyhněte se přelévání a zajistěte dobrý odtok, abyste zabránili hnilobě kořenů a koruny.
Sluneční světlo Zajistěte jasné, nepřímé světlo. Vyhněte se nadměrnému přímému slunečnímu záření, které může spálit listy.
Cirkulace vzduchu Zajistěte dobrou cirkulaci vzduchu kolem rostlin, abyste minimalizovali vlhkost a rozvoj plísňových chorob.
Hygiena Odstraňte a zničte napadený rostlinný materiál, abyste zabránili šíření chorob.
Pravidelné sledování Pravidelně kontrolujte rostliny, zda nevykazují známky škůdců a chorob, a problémy neprodleně řešte.
Choroby klívie a jejich ošetření
Plísňová onemocnění: Plísňová onemocnění ošetřujte vhodnými fungicidy podle pokynů k přípravku.
Hmyzí škůdci: K hubení škůdců používejte insekticidní mýdlo, neemový olej nebo jiné vhodné insekticidy.
Vlnatky: Odstraňujte ručně nebo vatovým tamponem namočeným v lihu.
Šedá hniloba rajčat (Botrytis cinerea), označovaná často také jako botritida rajčat, je rychle se šířící plísňové onemocnění, které se projevuje tím, že listy rajčat, stonky i plody zasahují šedé, rychle se zvětšující skvrny. Celkem snadno lze identifikovat toto onemocnění také podle toho, že se na plodech objeví světlé obruby těchto šedých skvrn. Plody je prý možné skladovat i konzumovat, ale z estetických důvodů se to nedělá. Napadení rostlin se obvykle šíří od mechanicky poškozených částí rostlin a šíření nemoci podporuje vlhké počasí.
Ochranou proti této chorobě je kontrolovat, zda je půda dobře propustná a zda mají rostliny správný spon (vzdálenost). Rajčata zaštipujte, můžete odstranit i spodní listy, aby se tak u stonku rajčete nedrželo vlhko a byl odolnější vůči zaplísnění. Dále je zapotřebí udržovat správnou zahradní hygienu, napadené plody odstraňovat a pálit (v žádném případě nedávat do kompostu, došlo by k přenosu této choroby), ničit plevel. Pěstujete-li rajčata ve skleníku, pak nezapomínejte dobře větrat. K ochraně, jak preventivní, tak i u napadených rostlin, je vhodné použití přípravku PROTI plísni šedé (Prolectus).
Jak vypadají rajčata zasažená tímto plísňovým onemocněním, se můžete podívat zde: šedá hniloba rajčat foto.
FAQ – choroby ryngle a nejčastější problémy v zahradě
Proč se ryngli kroutí listy?
Kroucení listů ryngle nejčastěji způsobují mšice na mladých výhonech, hlavně když jsou listy lepkavé a ze spodní strany obsazené koloniemi.
Zkontrolujte rub listů, vrcholky výhonů a přítomnost mravenců. Pokud list rozbalíte a najdete drobný hmyz, nejde o tajemnou chorobu, ale o škůdce. U mladé ryngle zasáhněte brzy, protože silně stočené listy chrání mšice před postřikem. Nejlepší je včasná kontrola, šetrné omytí nebo cílený zásah podle rozsahu napadení.
Co dělat, když jsou ryngle červivé?
Červivé ryngle nejčastěji souvisejí s obalečem švestkovým nebo pilatkou. Rozřízněte několik plodů a hledejte housenku, chodbičku nebo trus.
Poškozené a spadané plody nenechávejte pod stromem, protože tím podporujete další generace škůdců. Příští sezonu zavěste včas feromonový lapač a sledujte nálet. U silného výskytu řešte ochranu podle termínu, počasí a aktuálně povolených přípravků. Při sklizni už bývá pozdě, rozhodující je sledování před poškozením plodů.
Dá se ryngle se šárkou zachránit?
Šárka ryngle je virová choroba a běžným postřikem ji nevyléčíte. Podezřelé jsou deformované plody, prstence, mozaiky a tvrdá dužnina.
Pokud se příznaky opakují více let a odpovídají šárce, strom může být zdrojem infekce pro další slivoně. U jediného nejasného příznaku má smysl dokumentace a odborné posouzení. U jasně nemocného stromu je ale často nejrozumnější odstranění. Postřik proti viru nefunguje, proto je důležitá prevence, zdravá sadba a omezení přenašečů.
Proč z ryngle vytéká pryskyřice nebo klej?
Klejotok ryngle může vzniknout po poranění, mrazu, špatném řezu, stresu nebo chorobách kůry. Rozhoduje vzhled okolní kůry.
Jedna malá ranka nemusí znamenat katastrofu, pokud větev normálně roste. Varovné je, když je kůra propadlá, tmavá, praská a větev nad místem zasychá. Pak může jít o bakteriální rakovinu nebo vážné poškození dřeva. Nesledujte jen kapku kleje, ale celou větev, kmen a vývoj v čase.
Jak poznám mšice na ryngli?
Mšice na ryngli najdete hlavně na mladých výhonech a rubu listů. Listy jsou zkroucené, lepkavé a často u nich běhají mravenci.
Rozbalte několik stočených listů a podívejte se dovnitř. Pokud najdete drobné zelené, šedé nebo tmavší mšice, máte příčinu. U slabého napadení pomůže mechanické odstranění a podpora užitečného hmyzu. U mladého stromku jednejte rychleji. Silně svinutý list už škůdce chrání, takže pozdní zásah bývá méně účinný.
Pomůže na choroby ryngle modrá skalice?
Modrá skalice může mít místo v preventivní měďnaté ochraně některých houbových chorob, ale nevyřeší mšice, obaleče ani šárku.
Monilióza ryngle: hniloba plodů a zasychání větviček po odkvětu
Monilióza je jedna z chorob, kterou si lidé často všimnou až při sklizni, když se na plodech objeví hnědá hniloba s polštářky výtrusů. U peckovin ale může být problém vidět už dříve jako moniliová spála květů a mladých větviček. Po odkvětu mohou květy a konce výhonů zasychat, jako by je spálil mráz. Jenže když se to opakuje a na stromě zůstávají zaschlé mumifikované plody, je potřeba myslet na houbovou chorobu.
U ryngle je monilióza častější tam, kde plody zůstávají dlouho ve vlhku, koruna je hustá, plody se vzájemně dotýkají nebo jsou poškozené od obaleče, ptáků či praskáním po dešti. Hniloba se pak šíří velmi rychle. Stačí jeden poškozený plod v hroznu dotýkajících se rynglí a během pár dnů může být zasažená celá skupina. Proto je důležité spojit ochranu proti hnilobě s ochranou proti škůdcům a mechanickému poškození.
Proč nestačí sbírat jen pěkné plody
Velká chyba je otrhat pěkné ryngle a napadené nechat na stromě „pro ptáky“. U moniliózy tím necháváte na stromě zdroj infekce. Mumifikované plody mohou zůstat viset dlouho a být problémem do další sezóny. V domácí zahradě se proto vyplatí při sklizni vzít i malý kbelík na špatné plody a rovnou je odnášet pryč. Není to elegantní práce, ale má velký význam.
Napadené plody nenechávejte na stromě, i když už je nechcete jíst.
Prosvětlete korunu, aby po dešti rychleji osychala.
Omezte červivost, protože poškozený plod snadněji hnije.
Sklízejte včas, přezrálé ryngle jsou k hnilobě náchylnější.
Časová dimenze je u moniliózy zásadní. Jeden vlhký týden před dozráním může změnit pěknou úrodu v mazlavou hnilobu. Když se k tomu přidají prasklé plody po dešti a červivost, nestačí řešit jen jednu věc. Ryngle potřebuje vzdušnou korunu, čisté okolí, pravidelné probírání špatných plodů a u problémových stromů také rozumnou preventivní ochranu podle aktuálního stavu a povolených přípravků.
