ŠTĚDŘENEC WATERERŮV HNĚDNOU LISTY

FAQ – Často kladené otázky

Proč anturii hnědnou špičky listů?

Hnědé špičky listů anturie jsou nejčastěji způsobeny suchým vzduchem, tvrdou vodou nebo dlouhodobým zasolením substrátu. Nejde o nemoc, ale o reakci rostliny na nevhodné prostředí.

Typicky se problém objevuje v topné sezóně nebo při zalévání vodou přímo z kohoutku. Poškození je nevratné, ale při zvýšení vlhkosti vzduchu a použití odstáté vody lze zabránit dalšímu šíření. Zaměřte se vždy na stav nových listů.

Je hnědnutí listů anturie po koupi normální?

Ano, hnědnutí listů anturie po koupi je velmi časté a obvykle souvisí s aklimatizačním stresem. Rostlina reaguje na změnu světla, vlhkosti a teploty.

Nejčastěji hnědnou starší listy během prvních dvou týdnů. Pokud nové listy zůstávají zdravé, není důvod k zásahu. Nepřesazujte ihned a neměňte podmínky, jinak se stres může prohloubit.

Mám hnědé listy anturie odstřihnout, nebo je nechat?

Hnědé části listů se nikdy nezazelenají, ale list může dál sloužit rostlině. Rozhodující je míra poškození.

Pokud je list převážně zelený, ponechte ho jako zdroj energie. Odstraňujte až listy, které jsou z většiny suché nebo měkké. Nestříhejte více listů najednou, protože anturie by přišla o schopnost regenerace.

Co znamenají hnědé skvrny uprostřed listu anturie?

Hnědé skvrny uprostřed listu anturie většinou souvisejí s popálením sluncem, studenou vodou na listech nebo s infekcí.

Pokud se skvrny objevily rychle, často během hodin nebo dnů, bývá příčinou přímé slunce nebo rosení studenou vodou. Pokud se skvrny zvětšují, mohou signalizovat plísňové či bakteriální onemocnění a vyžadují rychlou reakci.

Jak poznám, že je hnědnutí listů zdravotní problém?

Zdravotní problém poznáte podle toho, že hnědnou i nové listy, růst se zpomaluje a listy mohou měknout nebo zapáchat.

Pokud hnědnou pouze starší listy a nové rostou zdravé, jde většinou jen o kosmetický problém. Sledujte vývoj alespoň dva týdny. Rychlé zhoršení je vždy signálem k zásahu.

Může hnědnutí listů způsobit přelití anturie?

Ano, přelití patří mezi nejčastější příčiny hnědnutí listů anturie a často vede k poškození kořenů.

Při dlouhodobě mokrém substrátu kořeny zahnívají a listy hnědnou celé. V takovém případě je nutné zálivku omezit a zkontrolovat kořenový systém. Přelití je nebezpečnější než krátkodobé sucho.

Jakou vodu používat, aby anturii nehnědly listy?

Anturie špatně snáší tvrdou vodu. Nejvhodnější je odstátá voda, dešťová voda nebo filtrovaná voda.

Tvrdá voda způsobuje hromadění solí v substrátu, což se projevuje hnědnutím špiček a okrajů listů. Pravidelné propláchnutí substrátu měkkou vodou pomůže omezit zasolení.

Je hnědnutí listů anturie v zimě běžné?

Ano, v zimě je h

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Příčiny hnědnutí listů u anturií

Poradna

V naší poradně s názvem DOTAZ OHLEDNĚ NÁZVU KVĚTINY - VIZ FOTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Korenská.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Dotaz ohledně názvu květiny - viz foto

Druhy skalníku

Skalníky patří již řadu let k významným a vyhledávaným okrasným keřům, oblíbeným jak u našich zahrádkářů, tak i v zahradní architektuře. Pěstují se pro skutečně mnohostranné upotřebení, dále pro zvláštní půvab plodů v podzimním období, pro zajímavý tvar větví, charakter rozvětvení i ornamentální rozvětvení listů a někdy i dekorativní květenství. Květy jsou sice u většiny forem více nápadné, s výjimkou například skalníku mnohokvětého s převislými větvemi, který dorůstá výše až 3,5 m a připomíná v době květu záplavou bílých kvítků známý tavolník. Na podzim pak přináší spousty šarlatově červených a poměrně velkých plodů. Velmi dobře se hodí k výsadbě do trávníku jako solitéra nebo do širších kvetoucích živých plotů.

Skalníky patří k medonosným rostlinám a všechny druhy jsou v době květu bohatě navštěvovány včelami. Mnohé skalníky se vyznačují stálezeleným olistěním, další, opadavé druhy vynikají nádherným podzimním zbarvením listů. Plody skalníků jsou vítanou potravou hladovějícímu ptactvu v pozdním podzimu a v zimě. Většina z nich nabízí jasně červené bobule, jen několik málo žluté anebo i černé plody.

Skalníkům se daří v každé dobré zahradní zemi s obsahem vápna, spíše sušší, a to i takové, která se nám zdá vysloveně chudá. Líbí se jim na plném slunci, avšak spokojí se i s místem zastíněným, nebo v průvanu. Jsou mezi nimi výtečné solitéry, které se hodí i do živých plotů, dokonce i stříhaných, například Cotoneaster simonsii, ale též jako větrolamy, nebo do skupin keřů pro podzimní zbarvení, k oživení suchých svahů na slunci. Méně vzrůstné typy patří k vítaným dřevinám našich skalek nebo jejich nejbližšího okolí. Téměř všechny odrůdy se vyznačují velmi dobrým vzrůstem, a to i v městském ovzduší. Skalníky se vysazují na podzim i na jaře, a jestliže jsou předpěstovány v květináčích, tak po celý vegetační rok. Řez většinou není nutný, pokud jej však chceme z určitých důvodů provést, tedy nejlépe v zimě.

Množíme je výsevem, semena je nutno stratifikovat ihned po sklizni (po uzrání). Zjara je vyséváme buď pod sklo, nebo do volné půdy. Od počátku léta je můžeme množit i vegetativně, řízkováním a druhy s listy neopadavými řízkujeme o něco později.

Díky své nenáročnosti, krásným plodům a malebným růstovým formám se skalník dostal i do základního sortimentu přenosných a balkonových rostlin. V nádobách dobře roste například skalník vrbolistý (Cotoneaster salicifolius „Floccosus“) s převislými větvemi, poléhavý skalník Dammerův (Cotoneaster dammeri), skalník vodorovný (Cotoneaster horizontalis), skalník raný (Cotoneaster praecox) a elegantní skalník Watererův (Coton

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Skalník v truhlíku

Poradna

V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ KAPUSTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Keilová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Zdroj: příběh Zavařování kapusty

Nejúčinnější rostliny

Lady Palma

Je zástupcem jednoho z mnoha druhů palem. Tato palma je bezkonkurenční v odstraňování amoniaku z okolního prostředí.

Botanický název – Rhapis excelsa

Lady Palma je vysoká pokojová rostlina, která je nenáročná na pěstování. Jde o keřovitou palmovou odrůdu, jejím charakteristickým rysem jsou hrudkovité listy ve tvaru dlaně, které ji dodávají na atraktivnosti. Tato rostlina se rozmnožuje pomocí podzemních oddenků. Ve volné přírodě roste v keřích, které vytvářejí příjemný stín. Tato odrůda byla kultivována tak dlouho, že její přesný původ je neznámý. Lady Palma je nejčastěji pěstovaným druhem palem v interiéru, vyžaduje polostín až stín a jedná se o elegantní pokojovou rostlinu, která tvoří vynikající ochranu pro svého uživatele. Listy rostliny jsou 30 cm dlouhé a 2,5 cm široké. Palma dorůstá do výšky cca 90 cm.

Rostlina potřebuje místo, které je světlé, ale není vystaveno přímému světlu. Palma roste jako shluk dřevin. Spodní listy opadají a vytváří na kmeni atraktivní bambusový vzhled. Rostlina se přesazuje každé 3–4 roky, má ráda menší obal a výrazně omezenou zálivku. Může být také pěstována i v misce pro bonsaje.

• Pochází z jihovýchodní Číny.
• Výška činí 3 metry ve venkovním prostředí, v interiéru dorůstá do výšky 90 cm.
• Potřebuje jasné nepřímé světlo, příliš světla může rostlině způsobit žloutnutí listů.
• Půdu udržujte rovnoměrně vlhkou po celé roční období. Palmy jsou velmi citlivé na chemické látky ve vodě, což se projevuje zhnědnutím hrotů listů.
• Vyžaduje střední až vysokou vlhkost.
• Vhodné jsou průměrné teploty 16–24 °C v místnosti.
• Půda: rašelina a mech v podobě substrátu pro pokojové palmy.
• Hnojivo: běžně dostupné hnojivo pro pokojové rostliny; přihnojování jedenkrát za měsíc.
• Rozmnožování: rozdělením nebo semeny.

Zde je několik fotografií, kde je pěkně vidět Lady Palma.

Rubber Plant – Fíkus

Jedná se o rostlinu, která je známá spíše pod názvem fíkus. Její předností je odstraňování toxinů, především formaldehydu, ze znečištěného ovzduší.

Botanický název – Ficus elastica

Fíkus je tropická rostlina patřící do skupiny Meraceae, která se vyznačuje velkými, podlouhlými, lesklými, kožovitými listy a v zakrslé podobě je populární pokojovou rostlinou. Tyto rostliny se také nazývají „gumovníkové rostliny“. Ve volné přírodě dosahuje vzrůstu velkého stromu. Jedná se o populární pokojovou rostlinu s 20 cm dlouhými listy. Fíkus je velmi náchylný na plísně, které se vyskytují na listech rostliny, ale lze je jednoduše odstranit otřením napadených listů roztokem vody a mýdla.

Fíkus při pěstování v interiéru vyžaduje vyšší teplotu, velmi dobře

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Nekvetoucí rostliny, které čistí vzduch

Poradna

V naší poradně s názvem SEKVOJ NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lea Kafková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Sekvoj nemoci

FAQ – často kladené otázky

Je kamélie jedovatá pro psy?

Kamélie (Camellia japonica) není považována za jedovatou rostlinu pro psy. Podle dostupných botanických a veterinárních databází patří mezi bezpečné okrasné rostliny.

Pokud pes náhodně okusí list nebo květ kamélie, obvykle se nestane nic vážného. Rostlina neobsahuje silné toxiny, které by způsobovaly otravu. Ve výjimečných případech může dojít pouze k mírnému podráždění žaludku nebo krátkodobému zvracení. Tyto reakce nejsou způsobeny jedovatými látkami, ale spíše běžnou reakcí na rostlinnou vlákninu. Přesto je vždy vhodné sledovat zdravotní stav zvířete a zabránit pravidelnému okusování okrasných rostlin.

Je kamélie jedovatá pro kočky?

Kamélie není klasifikována jako jedovatá rostlina pro kočky. Ve většině databází toxických rostlin je uvedena jako netoxická pro domácí zvířata.

Kočky někdy okusují listy rostlin, protože jim rostlinná vláknina pomáhá při trávení. Pokud kočka ochutná list kamélie, obvykle nedojde k žádným vážným potížím. Ve vzácných případech se může objevit mírné podráždění žaludku nebo krátkodobé zvracení. Tyto reakce však nejsou způsobeny toxiny. Většina koček navíc o kamélie nejeví větší zájem, protože listy nejsou aromatické ani chutné.

Je Camellia japonica jedovatá?

Camellia japonica není podle botanických ani veterinárních zdrojů považována za jedovatou rostlinu. Patří mezi bezpečné okrasné keře, které se běžně pěstují v zahradách.

Tento druh kamélie neobsahuje silné alkaloidy ani jiné toxické látky, které by způsobovaly otravu. Listy i květy obsahují především polyfenoly a další běžné rostlinné látky. Při náhodném požití malého množství rostliny se obvykle nic nestane. Ve větším množství může dojít pouze k mírnému podráždění trávení. Proto je rostlina považována za bezpečnou i v zahradách, kde se pohybují děti nebo domácí zvířata.

Může dítě sníst květ kamélie?

Malé množství květu kamélie obvykle nezpůsobí žádné vážné zdravotní potíže. Rostlina není klasifikována jako jedovatá pro děti.

Pokud dítě náhodně ochutná květ nebo malý kousek listu, většinou se nic nestane. Kamélie neobsahuje silné toxické látky. Ve výjimečných případech se může objevit mírná nevolnost nebo podráždění žaludku. Tyto reakce jsou však vzácné a obvykle rychle odezní. Přesto je vhodné děti naučit, že okrasné rostliny nejsou určeny ke konzumaci, a zabránit jim v ochutnávání rostlin v zahradě.

Jsou květy kamélie jedlé?

Květy kamélie nejsou jedovaté, ale většina okrasných druhů není určena k běžné konzumaci. Rostliny rodu Camellia se pěstují především jako dekorativní keře.

Existují však druhy kamélií, které mají potravinářské využití. Nejznámější je Camellia sinensis, známá jako čajovník. Z jejích listů se vyrábí čaj. Okrasné kamélie, například Camellia japonic

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Je kamélie jedovatá? Pravda o Camellia japonica

Poradna

V naší poradně s názvem PESTOVANI ALOE VERA ZLOUTNUTI LISTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Zdroj: příběh Pestovani aloe vera zloutnuti listu

FAQ – často kladené otázky

Kdy stříhat blýskavku

Blýskavku (Photinia) je nejlepší stříhat na jaře a případně znovu během léta. Pravidelné stříhání blýskavky podporuje růst nových výhonů a tvorbu typických červených listů.

Hlavní řez se obvykle provádí v březnu nebo dubnu, kdy rostlina začíná růst. Druhý lehký řez je možné provést v květnu nebo červnu, případně ještě jednou v červenci. Po srpnu se už stříhání Photinia nedoporučuje, protože nové výhony by nestihly vyzrát před zimou. Pokud chcete hustý živý plot, je důležité provádět pravidelný jarní řez.

Jak množit blýskavku

Nejjednodušší způsob množení Photinia je pomocí řízků. Množení blýskavky řízky umožňuje získat nové rostliny z mladých výhonů.

Řízky se odebírají z mladých zdravých výhonů, které mají délku přibližně 10 až 15 centimetrů. Spodní listy se odstraní a řízek se zapíchne do lehkého substrátu. Pokud je substrát stále mírně vlhký, začnou se během několika týdnů vytvářet kořeny. Tato metoda množení Photinia je poměrně spolehlivá a používá ji mnoho zahradníků.

Jak rychle roste blýskavka

Blýskavka patří mezi poměrně rychle rostoucí keře. Photinia Red Robin může za rok vyrůst přibližně o 30 až 60 centimetrů.

Rychlost růstu závisí především na stanovišti a kvalitě půdy. Na slunném místě s dostatkem živin roste rostlina mnohem rychleji než ve stínu. Pokud je živý plot pravidelně stříhán, vytváří více postranních větví a působí hustším dojmem. Správná péče o živý plot z Photinia tedy výrazně ovlivňuje jeho vzhled.

Proč blýskavka nemá červené listy

Červené listy se objevují hlavně na mladých výhonech. Pokud rostlina nevytváří nové výhony, mohou být listy převážně zelené.

Nejčastější příčinou bývá nedostatek řezu nebo nedostatek slunečního světla. Když se provede jarní řez blýskavky, rostlina obvykle začne vytvářet nové výhony s červenými listy. Důležitou roli hraje také kvalita půdy a hnojení. Pokud má Photinia Red Robin dostatek živin a světla, červené listy se objevují pravidelně.

Jak zahustit živý plot Photinia

Hustotu živého plotu lze výrazně zvýšit pravidelným zkracováním vrcholových výhonů. Stříhání živého plotu Photinia podporuje tvorbu nových větví.

Když se vrchol výhonu zkrátí, rostlina začne vytvářet několik postranních větví. Ty postupně zaplní prázdná místa v živém plotu. Pokud chcete opravdu hustý plot, je dobré provádět tvarovací řez alespoň jednou nebo dvakrát ročně. Důležitý je také dostatek světla a živin v půdě.

Jak daleko od sebe sázet blýskavku

Při zakládání živého plotu se blýskavka obvykle vysazuje ve vzdálenosti přibližně 60 až 80 centimetrů.

Přesný rozestup závisí na velikosti sazenic a na tom, jak rychle chcete vytvořit souvislý živý plot. Menší ro

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Blýskavka (Photinia): stříhání, množení a pěstování živého plotu

Příběh

Ve svém příspěvku DRACÉNA JAK SE O NI STARAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zlata Bartošová.

Zdroj: příběh Dracéna jak se o ni starat

Nejčastější onemocnění hortenzií

Běžná infekční onemocnění hortenzií, u která se objevují hnědé listy:

• Padlí - listy vypadají jako bílé, vatovité nebo pavučinové povlaky. Zpočátku je list skvrnitý, časem může být pokryt na většině povrchu nebo i na všech čepelích listů. Napadené listy hnědnou. Rostlina roste pomaleji, vrcholové výhony jsou deformované.
• Plíseň šedá - prvním příznakem infekce onemocněním je výskyt specifických vodnatých skvrn. Na jednotlivých orgánech (listy, výhony, květenství) je pak zašedlý, prašný povlak, který může časem "zhoustnout" a pokryje například celá květenství. V důsledku infekce květy a dokonce i výhonky hnědnou a odumírají. Nejmladší listy zčernají.
• Skvrnitost listů - na listech se objevují skvrny různých velikostí a tvarů. Zpočátku jsou malé, kulaté, světle hnědé nebo žluté. Časem zhnědnou a mohou splývat. Stává se, že jsou obklopeny načervenalými lemy. Infikované listy odumírají. Hortenzie roste pomaleji a je oslabená.
• Hniloba kořenů a báze - jedná se o onemocnění, které nejčastěji postihuje popínavé hortenzie. Po výsadbě rostlina uvadne a zemře. Kořenový bal je nedostatečně vyvinutý nebo se nevyvíjí vůbec – rostlinu lze snadno zvednout ze země.

Zdroj: článek Hnědnutí listů hortenzie

Poradna

V naší poradně s názvem POHROMA NA ZAHRÁDCE, NEMOC RODODENDRONU A PLAMÉNKU. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Galus.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Clematis

Pomněnkovec velkolistý

Pomněnkovec je krásná trvalka pocházející z lesů východní Evropy a severozápadní Asie. Svými velkými, okrouhle srdčitými listy tvoří zajímavý pokryv menších či větších ploch zejména kolem stromů, neboť koření mělce a silné kořeny kolem kmenů stromů pro něj nejsou konkurencí. Základní druh nese listy zelené, jemně plstnaté, zakončené výraznou špičkou.

Vykvétá v polovině jara na tenkých stoncích ve výšce kolem 20 až 30 cm. Tvoří nebesky modré, opravdu pomněnkové droboučké kvítky, které v husté výsadbě nabídnou překrásnou hru modravé a sytě zelené barvy v kombinaci se zdravými listy, a to po dobu necelých dvou měsíců. Netrpí chorobami ani na škůdce. Tato trvalka vynikne nejlépe vysazená ve větší mase. Sama od sebe se množí pomalu, stojíte-li tedy o hustý půdní pokryv, vysaďte již na počátku více rostlin do hustšího sponu, to znamená na metr čtvereční 5–6 rostlin. Listy plochu zakryjí brzy, ale kořeny s květními stonky rostou pomaleji.

Lodyhy vyrůstají do délky 15 cm z tmavého vřetenovitého kořene s 2 cm hrubým, šupinatým oddenkem. Jednoduché, drsně chlupaté lodyhy se větví až v květenstvích. Přízemní listy vyrůstají v trsu a řapíky mají 5 až 25 cm dlouhé. Srdčité čepele jsou na bázi hluboce vykrojené, na vrcholu protáhlé do špičky a mohou být veliké až 10 až 13 cm. Tvarově podobné, málo početné, střídavě vyrůstající lodyžní listy jsou drobnější, směrem vzhůru se jejich velikost i délka řapíku zkracuje a stávají se přisedlými. Všechny listy jsou vrásčité a porostlé tuhými chloupky.

Ne každý si brunneru oblíbí pro její květy. Hlavní atrakcí jsou totiž velké, srdčité listy, které mají nápadné vybarvení. Jsou v základu středně zelené, stříbřitě mramorované, takže původní zelená barva se objevuje jen při okrajích a jako nápadné žilkování. Odrůdy s barevnými listy dovedou pokrýt půdu za znatelně delší dobu než základní druh se zeleným olistěním, takže pokud si přejete vytvořit půdní pokryv rychle, vysaďte na určené místo více rostlin nepříliš daleko od sebe.

Během dubna a května se v porostu začínají objevovat nádherně modré pětičetné květy, které vyrůstají ve svazcích po několika. Květy s krátkými stopkami bývají 4 mm velké a rostou v řídkých vijanech s dlouhými vřeteny. Oboupohlavné květy mají vytrvalý kalich s kopinatými lístky nahoře zahrocenými. Modrá až modrofialová široce kolovitá koruna je v ústí korunní trubky žlutá a má bílou šupinatou pakorunku. Tyčinky s prašníky nevyčnívají z korunní trubky a jsou s ní v polovině srostlé. Spodní semeník má jednu čnělku s bliznou. Po odkvětu se květy samovolně ztrácejí a rostlina dělá parádu př

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Brunnera macrophylla

Poradna

V naší poradně s názvem KATALPA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Katalpa?

Prunus laurocerasus

Bobkovišeň je hustý keř dorůstající až do 4 m. Na svých dřevitých větvích nese velké vejčité listy, které jsou lesklé a mají tmavě zelenou barvu. Rostlina listy na podzim neshazuje a nese je po celý rok. Na dobrém stanovišti roste tak hustě, že dokáže zakrýt nevzhledný kout zahrady či nabídnout přes plot soukromí. Na přelomu jara a léta vykvétá svícovitými hroznovitými květy bílé barvy.

Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus), někdy nazývaná i střemcha vavřínolistá, pochází ze Středozemí, kde tvoří mohutné, až šestimetrové keře. U nás se aklimatizovala dobře, ale dorůstá nanejvýš do výšky dvou metrů. Tento keř každého okouzlí svými až 15 cm dlouhými tmavozelenými oválnými kožovitými listy.

Složená květenství jsou vzpřímená, drobné květy jsou bílé, voní po šeříku a mohou se objevit i na podzim. Po opylení nastupují lákavé plody – bobule, které jsou pochoutkou pro ptactvo, zpočátku mají červenou barvu, později černají. Pro člověka jsou nejedlé a konzumace semen z nezralých plodů může způsobit zažívací obtíže. Starší informace o jedovatosti zralých plodů nebyly správné.

Druhy

Etna je mezi bobkovišněmi tou nejelegantnější královnou. Její tuhé, kožovité listy jsou nápadně bronzové, když raší, a jejich barva přechází do teplého odstínu sytě smaragdově zelené. Mají zvláštní tvar – list je od řapíku vejčitý, ale k vrcholu se rozšiřuje a končí téměř naplocho. Tento konec je navíc zvlněný, takže celý keř působí velmi plasticky. Daleko lépe snáší zimní oslunění než jiné druhy, a tak zůstává sytě zelený. Pokud se objeví složená květenství, jsou vzpřímená, drobné květy jsou bílé, voní po šeříku a mohou se objevit i na podzim. Po opylení se tvoří lesklé černé plody (nejedlé), avšak tato odrůda kvete málo.

Caucasica má podlouhlé, sytě až tmavě zelené lesklé kožovité listy. Větve rostou vzpřímeně, zatímco listy se horizontálně sklánějí. Složená květenství jsou vzpřímená, drobné květy bílé, vonící po šeříku, často se objevují i na podzim. Černé plody vypadají lákavě, jsou však nejedlé a pochoutkou jsou jedině pro ptactvo. V našich podmínkách se pokládá za jednu z nejvzrůstnějších a nejvhodnějších rostlin pro živé ploty, neboť dorůstá až 4 m.

Otto Luyken je jeden z nejotužilejších a nejoblíbenějších keřů. Jako snad jediný zatím přežil -29 °C bez jediného spáleného listu. Lesklé listy jsou podlouhlé, špičaté a kožovité, mají tmavě zelenou barvu. Větve i listy rostou vzpřímeně, přestože se keř rozrůstá hlavně do šířky. Je tak ideální k použití jako půdopokryvný do stinných míst nebo jako podrost pod stromy. Složená květenství jsou vzpřímená, plná drobných bílých květů, které voní po šeříku a často se na ke

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Prunus laurocerasus

Poradna

V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel DRAHOSLAVA.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Vinná réva plísně

Juka choroby

U juky se můžete setkat s těmito chorobami a škůdci:

• šedá plíseň
• příznaky: zelený plísňový povlak na listech
• ochrana: napadené listy odstraňte a rostlinu ošetřete fungicidním přípravkem
• virová skvrnitost
• příznaky: špičky listů jsou žlutě skvrnité
• ochrana: napadené rostliny odstraňte, zbylé ošetřete proti mšicím, které virus přenášejí
• skvrnitost listů
• příznaky: na listech se zpočátku objevují drobné hnědé skvrnky s vyvýšeným okrajem a žlutým lemem; skvrny jsou nejprve nepravidelně rozmístěny, později se slévají
• ochrana: odstraňte silně napadené části rostlin, k chemické ochraně můžete použít i speciální postřik; přestaňte rostlinu vlhčit
• vlnatky a štítenky
• příznaky: pletivo listů je prosvětlené, pod lupou jsou viditelné bělavé válcovité vlnatky, u silně napadených listů hnědnou okraje
• ochrana: silně napadené části juky odstraňte, rostlinu čas od času mírně roste nebo osprchujte; pokud juka není vystavena přímému slunečnímu záření, lze ji ošetřit přípravky na bázi minerálního oleje, u větších ploch můžeme oba druhy škůdců stříkat lihem
• puklicovití
• příznaky: na listech se objevují světlá místa po sání, pod hnědými štítky se vyvíjí mnoho mladých jedinců, kteří se pevně usazují podél listových žilek a později hnědnou; při silném napadení jsou listy znečištěné lepivou medovicí, na níž se usazuje saprofytická čerň – listy jsou špinavé
• ochrana: silně napadené listy odstraňte, listy opatrně ošetřete vatovým tamponem namočeným v jedlém oleji a opakovaně ošetřete postřikem na bázi minerálních olejů, puklice se totiž pod olejovým filmem udusí
• třásněnky
• příznaky: části listů se nerovnoměrně zbarvují do bílo-žluta, především na rubu listů jsou viditelné tmavé kupky exkrementů, což je pro napadení třásněnkami charakteristické
• ochrana: drobní žlutí až hnědí dospělci se zdržují převážně na rubu listů a nízká vlhkost společně s vysokou teplotou podporují jejich rozmnožování. Takže prevencí je rosení a snížení pokojové teploty. Přítomnost třásněnek včas zjistíte za pomoci modrých lepových desek.

Zdroj: článek Juka

Poradna

V naší poradně s názvem CHOROBY RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Jelínek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Choroby rajčat

FAQ – Často kladené otázky

Proč moje pokojová květina s barevnými listy po koupi ztrácí barvu?

Nejčastějším důvodem je změna světelných podmínek a stres z přesunu do bytu.

Rostliny jsou v obchodech pěstovány při ideálním osvětlení a stabilní vlhkosti. Po přenesení domů se náhle změní intenzita světla, orientace okna i vzdušná vlhkost. Rostlina reaguje tím, že omezí tvorbu barevných pigmentů. Nejde o chybu v péči, ale o přirozenou adaptaci. Pokud nové listy časem zesílí barvu, znamená to, že se podmínky stabilizovaly.

Je normální, že barevné listy v zimě blednou?

Ano, zimní blednutí barevných listů je zcela běžné a ve většině případů dočasné.

V zimě je méně přirozeného světla a kratší den. Rostlina přechází do úsporného režimu a omezuje tvorbu pigmentů. Není vhodné tento stav řešit zvýšeným hnojením. Na jaře, s prodlužujícím se dnem, se barva většinou sama vrací. Důležité je udržet stabilní místo a nepřemisťovat rostlinu.

Pomůže více hnojiva k intenzivnější barvě listů?

Ve většině případů nepomůže a může situaci dokonce zhoršit.

Nadměrné hnojení, zejména dusíkem, podporuje růst zelené hmoty. Barevné pigmenty jsou pak potlačeny. U pokojových květin s barevnými listy platí, že světlo má větší vliv než živiny. Hnojivo používejte střídmě a spíše v období aktivního růstu.

Jak poznám, že má rostlina málo světla?

Nedostatek světla se projeví blednutím nových listů a ztrátou kresby.

Typickým znakem je, že nové listy jsou větší, ale méně vybarvené než staré. Rostlina se snaží zachytit více světla. Pokud si tohoto jevu všimnete, zkuste ji přesunout blíže k oknu, ale stále mimo přímé slunce. Rychlá změna je lepší než čekání.

Mohu dát pokojovou květinu s barevnými listy na přímé slunce?

Přímé polední slunce je pro většinu těchto rostlin nevhodné.

I když se může zdát, že více světla barvu zvýrazní, přímé slunce často způsobí spálení listů. Ideální je rozptýlené světlo nebo ranní a večerní slunce. Pokud jsou listy na okrajích suché nebo hnědé, je to jasný signál, že světla je příliš.

Jaký je rozdíl v péči mezi barevnými a panašovanými listy?

Barevné listy reagují hlavně na intenzitu světla, panašované na jeho rovnoměrnost.

Panašované listy mají méně chlorofylu, proto rostou pomaleji. Potřebují stabilní rozptýlené světlo a špatně snášejí extrémy. U barevných listů je možné barvu ovlivnit světlem výrazněji. Zaměnění těchto dvou skupin vede k chybám v péči.

Jak dlouho trvá, než se barva listů znovu zlepší?

Zlepšení barvy se projeví až na nových listech, obvykle během několika týdnů.

Staré listy už barvu nezmění. Sledujte proto nové přírůstky. Pokud jsou výraznější než předchozí, jdete správným směrem. Trpělivost je klíčov

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pokojová květina s barevnými listy: jak vybrat, pěstovat a udržet barvy

Poradna

V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ HORTENZIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miluše.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Pěstování hortenzie

Hnědnutí listů u klívie

Hnědé skvrny nebo špičky listů klivie mohou být způsobeny několika faktory, včetně nesprávné zálivky, nadměrného slunečního záření nebo plísňových infekcí. Přelévání může vést k hnilobě kořenů, zatímco nedostatečné zalévání může způsobit vysychání a hnědnutí špiček listů. Přímé sluneční světlo, zejména během nejteplejší části dne, může listy spálit, což má za následek hnědé skvrny. Plísňové infekce mohou také způsobit hnědé skvrny se žlutými kruhy.

Hnědnutí kvůli zalévání

Klivie dávají přednost mírnému vysychání mezi zálivkami. Přelévání může vést k hnilobě kořenů, což způsobí žloutnutí nebo hnědnutí listů a jejich nakonec odumření. Nedostatečné zalévání může způsobit hnědnutí a suchost špiček listů.

Hnědnutí kvůli prudkému slunci

Klivie se daří v jasném, nepřímém světle. Přímé sluneční světlo, zejména během nejteplejší části dne, může listy spálit a způsobit hnědé skvrny nebo špičky.

Hnědnutí kvůli plísňové infekci

Hnědé skvrny se žlutými okraji na listech mohou být příznakem plísňových onemocnění. V takových případech se doporučuje odstranit postižené listy a zvážit použití fungicidu.

Hnědnutí kvůli nedostatku živin

I když je to méně časté, nedostatek živin může také přispívat k žloutnutí a hnědnutí listů.

Přirozené stárnutí listů

Je normální, že staré listy žloutnou a hnědnou, jakmile se objeví nové listy. Tyto listy lze ořezat nebo odlomit, jakmile zcela zažloutnou nebo zhnědnou.

Řešení hnědnutí listů u klívie

Zhodnoťte zálivku

Ujistěte se, že rostlina nestojí ve vodě a že půda mezi zálivkami mírně vyschne.

Upravte osvětlení

Přemístěte rostlinu na místo s nepřímým světlem, mimo dosah přímého, intenzivního slunečního záření.

Zkontrolujte plísňové problémy

Zkontrolujte listy, zda se na nich nevyskytují hnědé skvrny se žlutými okraji. Pokud se na nich vyskytnou, zvažte prořezání postižených listů a použití fungicidu.

Zvažte potřebu přihnojení

Pokud máte podezření na nedostatek živin, aplikujte vyvážené hnojivo zředěné na poloviční koncentraci.

Otrhávejte odumřelé listy

Odstraňte všechny zcela zažloutlé nebo hnědé listy, abyste zlepšili vzhled rostliny a předešli potenciálním plísňovým problémům.

Zdroj: článek Nenáročné pokojové rostliny

Příběh

Ve svém příspěvku CLEMATIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bartková ludmila.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří.

Zdroj: příběh Clematis

Postřiky na ovocné stromy

Kadeřavost broskvoně (Taphrina deformans) je asi hospodářsky nejvýznamnější chorobou zejména u broskvoní, opět se jedná o houbovou chorobu. Ochrana proti ní je založena na důsledném preventivním ošetření fungicidy, nejpozději při počátku rašení terminálních pupenů. Délku infekčního období rozhodujícím způsobem ovlivňuje teplota. Za chladného počasí je vývoj zpomalen a infekční období může trvat pět i více týdnů. Některý rok nastane optimální termín ošetření již v únoru, jindy až v dubnu. Na základě posledních zkušeností se doporučuje ošetřovat v případě výskytu teplých period v předjarním období, pokud teplota vzduchu dosáhne po několik dnů nad 5 °C. Na podzimní a předjarní postřik se doporučují kontaktní fungicidy na bázi mědi, můžete využít například Flowbrix, Funguran Progress, Champion 50 WG, Delan, Syllit. Vedlejší účinnost spočívá ve zvýšení odolnosti ošetřených stromů proti jarním mrazíkům. Používané účinné látky působí převážně kontaktně, takže fungicidem musí být dokonale ošetřeny celé koruny stromů. Pro lepší pokryvnost je vhodné přidat smáčedlo. V případech, kdy po vyrašení trvá chladnější a deštivé počasí, je třeba ošetření v intervalu 10–14 dnů opakovat. Pro opakovaná ošetření jsou vhodné především organické fungicidy. Ošetření v období po odkvětu již není účinné.

Padlí broskvoně (Sphaerotheca pannosa) se projevuje v teplých létech na listech, ale hlavně světlými skvrnami na osluněné straně plodů. Ty postupně překryjí většinu povrchu plodu. Při časném napadení plody špatně rostou a mohou i praskat a zasychat. Takto napadené stromy co nejdříve opakovaně ošetřete přípravky Kumulus WG či Talent.

Puchrovitost švestek (Taphrina pruni) vzniká při vlhčím a chladnějším průběhu jara v rizikových lokalitách (zvláště ve vyšších polohách) a nelze vyloučit poškození plodů. Houba přezimuje ve větvích nebo na šupinách pupenů. K infekci dochází na jaře v období kvetení stromů. Z infikovaných květů se tvoří deformované plody, které rostou rychleji než ty zdravé. Napadené plody jsou světlejší, abnormálně se prodlužují (dorůstají až 5–7 cm), nakonec jsou protáhlé, mírně zakřivené, mají houbovou vůni, jejich povrch je pokrytý bílým povlakem vřecek. Plody bývají uvnitř duté a jsou bez pecky. Základem ochrany je důsledná likvidace napadených plodů. Plody musí být odstraněny včas. Důležitá je rovněž správná výživa, především dostatek vápníku. Chemická ochrana proti puchrovitosti slivoně je ověřená a účinná. Napadení lze zabránit v období počátku rašení. Za chladného a deštivého počasí je vhodné až do stadia bílého poupěte ošetření opakovat přípravky Flowbrix, Funguran Progress, Champion 50 WG.

Moniliniová spála (Mon

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Postřiky na houbové choroby

Příběh

Ve svém příspěvku ODBORNÍK NA VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Štiaková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel František Hladík.

Zdroj: příběh Odborník na vinnou révu

Padlí révy vinné

Peronospora asi není jediná ohrožující houbová choroba, která se může vyskytovat před květem?

Ve stejné době může révu ohrožovat ještě jedno významné houbové onemocnění – padlí révy, latinsky Erysiphe necator nebo také Uncinula necator. Padlí se vyskytuje na mnoha dalších rostlinách; myslím, že každý zahrádkář se s ním setkává například na růžích, angreštech, okurkách či cuketách a patisonech.

Samozřejmě se jedná o různé druhy padlí. Listy napadené padlím vypadají, jako by byly posypány hladkou moukou. Proto se toto onemocnění ve slovenštině, velmi příhodně, nazývá „múčnatka“. A podobně se i u nás v minulosti označovalo „moučnatka“. Takovéto označení je dnes považováno za vědecky nesprávné, ale naprosto přesně popisuje první projevy výskytu této houby. Napadená místa postupně hnědnou až černají a také na spodní straně listů je pozorovatelný našedlý povlak. Listy se nejprve mírně svinují nahoru, později nekrotizují a mohou opadávat. Následující fotografie ukazuje „pomoučení“ listů napadením padlí révového:

Z listů je velmi snadná cesta na květenství a bobule. I ty jsou zpočátku pokryté bělavým povlakem, který postupně hnědne a černá a bobule zastavují svůj růst. Navíc u nich, zvláště ve fenofázích druhé poloviny vegetačního cyklu, může nastat praskání slupky a výhřez semen. Dále padlí může poškozovat celá internodia, která v důsledku toho také na napadených místech hnědnou až černají. Tyto tmavé skvrny jsou viditelné při zimním řezu na jednoletém dřevě. Detail napadeného internodia na letorostu:

Padlí přezimuje stejně jako peronospora na spadaném listí?

Ne, přezimuje v různých stádiích v očkách nebo na povrchu dřeva. Ovšem ve srovnání s peronosporou má odlišné požadavky na šíření. K aktivaci nepotřebuje takové množství vody, jako peronospora, ale stačí vysoká vzdušná vlhkost. Kromě vlhkosti má v oblibě dostatek tepla, nikoli však přílišná horka. Silné deště mohou naopak spóry smývat, proto v případech delších intenzivních srážek výskyt padlí nehrozí. Pro obě houbová onemocnění, padlí i peronosporu, je shodný způsob nepřímé ochrany: chovat se k révovým keřům tak, aby do nich dobře mohl vzduch a pletiva rychle osychala po deštích, rosách nebo při podzimních mlhách. Což v praxi znamená provádět včas a kvalitně všechny zelené práce.

Zdroj: článek Kalendář pro vinaře - květen

Příběh

Ve svém příspěvku CHOROBY OLEANDRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Navarová.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Choroby oleandru

Jak stříhat kalanchoe

Kalanchoe obvykle nevyžadují rozsáhlý prořez. Občasné prořezávání však může pomoci udržet jejich tvar, podpořit nový růst a odstranit všechny poškozené nebo odumřelé listy. Prořezávání je také nezbytné pro množení.

Odstraňte odumřelé nebo poškozené listy

Odstraňte všechny listy, které žloutnou, hnědnou nebo vypadají nezdravě, abyste zlepšili cirkulaci vzduchu a předešli potenciálním problémům se škůdci nebo chorobami.

Prořezávejte dlouhonohé porosty

Pokud vaše kalanchoe vyroste (protáhne se s řídkými listy), můžete ji prořezat, abyste podpořili keřovitější růst a kompaktnější tvar.

Množení

Prořezávání je nutné při odběru stonkových nebo listových řízků k množení.

Před kvetením

Kalanchoe se mohou zdát dlouhonohé, když se připravují na květ, ale to je přirozená součást jejich růstového cyklu a porost by měl být ponechán neporušený, abyste si mohli užít krásných květů.

Jak stříhat kalanchoe

Používejte ostré a čisté nástroje

Pro čisté řezy a prevenci šíření chorob se doporučují čisté nůžky nebo nůž.

Řez nad očkem

Při prořezávání stonků proveďte řez těsně nad očkem (kde se objevují listy nebo výhonky), abyste podpořili nový růst z mateřské rostliny.

Nechte řez ztvrdnout

Po prořezání nechte ustřižené konce stonků nebo listů několik dní vyschnout a ztvrdnout, než je přesaďte do květináče k rozmnožování.

Množení

Prořezané stonky nebo listy použijte k rozmnožování nových rostlin.

Tipy pro stříhání

• Nebojte se prořezávání: Kalanchoe jsou odolné a dobře snášejí prořezávání.
• Odstranění výhonků: Pokud má vaše kalanchoe výhonky (malé rostlinky rostoucí od báze), můžete je jemně odstranit a rozmnožit.
• Sledujte růst: Věnujte pozornost růstu rostliny a podle potřeby upravte intenzitu stříhání.

Zdroj: článek Kalanchoe

Poradna

V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ ORCHIDEJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka bezáková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Pěstování orchidejí

Houbové choroby

Vinnou révu napadají nejčastěji. Vedle včasného zásahu vhodnými fungicidy je důležitá především prevence, která začíná u výsadby keřů na vhodné stanoviště, pokračuje vyváženým hnojením a prosvětlováním keřů. Houbové choroby se rozvíjejí při určitých klimatických podmínkách. Příznivými podmínkami jsou hlavně teploty kolem 25 °C a vlhko. Mezi nejčastější houbové choroby révy vinné patří padlí révy, plíseň šedá, plíseň révová a další, jako je červená skvrnitost révy či červená spála révy vinné. Bobule jsou na tyto choroby nejvíce náchylné v srpnu, kdy je potřeba nezanedbat často už poslední ošetření vinice proti těmto houbovým chorobám.

Plíseň révová (Peronospora)

• jedna z nejvýznamnějších chorob vinné révy
• příznaky: olejovité, žlutozelené, oválné skvrny na povrchu a bělavý spodek listu, hnědnou a zasychají květenství, postižená místa odumírají, silně napadené listy opadávají
• ochrana: spočívá zejména v použití měďnatých přípravků, jako jsou Champion, Cuproxat, a dále Folpan a Melody Combi. Pro zahrádkáře jsou vhodné zejména Champion a Cuproxat. Při malé znalosti příznaků choroby se první ošetření provádí před květem a druhé po odkvětu. Organické fungicidy mají dobrou, ale kratší účinnost. Měďnaté fungicidy jsou vhodné především v druhé polovině léta. Pokud jimi ošetřujete révu pěstovanou u zdi, dávejte pozor na to, že postřik by mohl obarvit omítku namodro. Zásadní ochranou, na kterou nejsou třeba žádné přípravky, je důkladně na podzim shrabat všechno listí a bezpečně jej zlikvidovat, nebo spálit. Dobrou prevencí je pěstovat révu na vhodných, slunných místech, kde se pokud možno nevyskytují silné a časté letní rosy, a udržovat keře prosvětlené, vzdušné. Vyšlechtěny byly i odrůdy k této nemoci rezistentní, například vinná réva Krystal
• fotografie této choroby najdete mimo jiné tady: plíseň révová foto.

Révové padlí (Uncinula necator; moučenka)

• příznaky: choroba napadá všechny zelené části keře, napadené listy i bobule vypadají, jako by byly posypané moukou, napadené bobule praskají a objevuje se takzvaná semenná průtrž, při níž se vylije obsah bobule ven a veškerá úroda může přijít vniveč. Na letorostech vznikají různě utvářené skvrny, které při vyzrávání dřeva tmavnou, až černají
• ochrana: lze použít přípravky Discus a Kumulus, pro zahrádkáře je nejvhodnější Discus, který je běžně k dostání včetně návodu na ředění vodou. Preventivní postřiky se aplikují již na mladé výhonky do výšky 20 cm. Postřik lze zopakovat před kvetením a poté při nasazování plodů. Sirné fungicidy jsou proti padlí révovému velmi účinné, ale neměly by se aplikovat dva měsíce před sklizní. Prevencí je vhodné stanoviště pro p

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Choroby a škůdci vinné révy

Nedostatek živin

Zvadlé listy lze často přisoudit k chybám v péči, přičemž se ukázalo, že příčinou toho je zejména hnojení. Při nadměrném hnojení rostlin může docházet k přebytku živin a tím k vadnutí listů. V těchto případech je vhodné přijmout protiopatření a podle toho změnit hnojení.

Nedostatek hořčíku

Při nedostatku hořčíku se listové plochy mezi žilnatinou listů zesvětlují a listy žloutnou. Listy časem zhnědnou a uschnou. Je nápadné, že hlavní žíly zůstávají nedotčeny a zachovávají si zelenou barvu. Nedostatku hořčíku lze čelit jednoduchými kroky:

• Aplikujte hnojivo s obsahem hořčíku jako je Epsomská sůl.
• Zvyšte pH půdy - k tomu jsou vhodné dolomitické vápence.

Nedostatek draslíku

Draslík je pro rajčata základní živinou, protože nejen podporuje tkáň, ale má také pozitivní vliv na vodní rovnováhu. Když rajčata mají příliš málo draslíku, listy odpařují více vody, což způsobí, že rychleji vadnou a opadávají. V důsledku toho listy hnědnou a usychají. V tomto případě je třeba rostliny přihnojit hnojivem obsahujícím draslík, přičemž k tomuto účelu jsou nejvhodnější následující hnojiva:

• Dřevěný popel.
• Potaš.
• Koňský hnůj.

Draselné hnojivo si můžete rychle a snadno vyrobit sami rozpuštěním potaše ve vodě. Obecně se asi jeden litr vody smíchá se 120 gramů potaše.

Zdroj: článek Zvadlé listy rajčat